(EU) 2018/931Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/931 ze dne 28. června 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prostřednictvím prováděcího nařízení (EU) č. 325/2012 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky (dále jen „dotčené země“).

(2)

Na základě rozsudku Tribunálu ze de 20. května 2015 (3) byla opatření zrušena ve vztahu k čínskému vyvážejícímu výrobci, společnosti Yuanping Changyuan Chemicals Co. Ltd (dále jen „Yuanping“). V návaznosti na provedení rozsudku Komise opětovně uložila antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku společností Yuanping s účinností od 30. listopadu 2016 (4).

(3)

Stávající opatření mají podobu valorického (ad valorem) cla na dovoz z dotčených zemí v rozmezí od 14,6 % do 52,2 %. Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“) byla pro čínské spolupracující společnosti uložena cla v rozmezí od 14,6 % do 37,7 %. Celostátní antidumpingové clo je 52,2 %. Indii byla pro spolupracující společnosti uložena cla v rozmezí od 22,8 % do 31,5 %. Celostátní antidumpingové clo je 43,6 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidopingových opatření (5) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu opatření vůči dotčeným zemím před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost byla podána 18. ledna 2017 společností Oxaquim S.A. (dále jen „žadatel“), která představuje více než 50 % celkové výroby kyseliny šťavelové v Unii.

(6)

Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(7)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 12. dubna 2017 oznámila prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (6) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2016 do 31. března 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise úředně vyrozuměla žadatele, druhého známého výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v dotčených zemích, známé dovozce, uživatele a obchodníky, o kterých je známo, že se jich šetření týká, známá sdružení zastupující výrobce v Unii a uživatele a zástupce vyvážejících zemí.

(10)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit písemně své stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Indii a ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálé mise Indie a ČLR při Evropské unii, aby identifikovaly a/nebo oslovily případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(13)

Tři vyvážející výrobci v Indii poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Proto nebyl výběr vzorku nutný a Komise poslala dotazník všem třem společnostem. Avšak odpověď na dotazník poskytly pouze dvě indické společnosti.

(14)

Z ČLR se nepřihlásila žádná společnost. Komise informovala čínské orgány prostřednictvím verbální nóty ze dne 18. května 2017, že nezaznamenala žádnou spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v ČLR. Proto svá zjištění týkající se vyvážejících výrobců v ČLR měla v úmyslu založit na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise neobdržela žádné připomínky.

(15)

Během posuzovaného období vyráběli kyselinu šťavelovou pouze dva výrobci v Unii. Proto nebyl výběr vzorku výrobců v Unii nutný. Ačkoli byl dotazník poslán oběma společnostem, odpověď na dotazník poskytl pouze žadatel.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(17)

Formulář pro výběr vzorku vyplnilo sedm společností. Pouze jedna uvedla, že dovážela kyselinu šťavelovou z dotčených zemí. Kvůli omezenému počtu společností se výběr vzorku nepokládal za nutný.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti přetrvání či obnovení újmy a stanovení zájmu Unie.

(19)

Komise poslala dotazníky dvěma známým výrobcům v Unii, třem indickým vyvážejícím výrobcům, všem známým uživatelům a sedmi dovozcům, kteří nejsou ve spojení, kteří vyplnili formulář pro výběr vzorku.

(20)

Odpovědi na dotazník zaslali dva indičtí vyvážející výrobci, jeden výrobce v Unii a pět uživatelů.

(21)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(22)

Dotčený výrobek je kyselina šťavelová ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS 144-62-7), též jako vodný roztok, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00 (kód TARIC 2917110091), pocházející z Indie a ČLR (dále jen „dotčený výrobek“).

(23)

Kyselina šťavelová má široké použití, např. jako redukční a bělicí činidlo, při farmaceutické syntéze a při výrobě chemických látek.

(24)

V původním šetření bylo zjištěno, že existují dva typy kyseliny šťavelové: nerafinovaná kyselina šťavelová a rafinovaná kyselina šťavelová. Rafinovaná kyselina šťavelová, která se vyráběla v ČLR, avšak nikoli v Indii, se vyrábí procesem čištění nerafinované kyseliny šťavelové, při němž se odstraní železo, chloridy, stopy kovů a další nečistoty. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany ČLR se pro stávající přezkumné šetření předpokládalo, že vyvážející výrobci v ČLR vyráběli a vyváželi rafinovanou kyselinu šťavelovou stejně jako v období původního šetření.

(25)

Kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Unie v Unii, kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Indii a v ČLR a kyselina šťavelová dovážená do Unie z Indie a z ČLR mají v zásadě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní konečná použití.

(26)

Proto jsou tyto výrobky obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany indických a čínských vyvážejících výrobců, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti.

(28)

Během období přezkumného šetření vývoz kyseliny šťavelové z ČLR a Indie do Unie pokračoval, byť v nižších objemech než v období šetření v rámci původního šetření (od 1. ledna do 31. prosince 2010). Podle údajů Eurostatu představoval v období přezkumného šetření dovoz kyseliny šťavelové z Číny a Indie vstupující do Unie přibližně 16 % trhu.

(29)

V Indii jsou čtyři známí výrobci kyseliny šťavelové, z nichž dva poskytli odpověď na dotazník. Na základě informací, které měla Komise k dispozici (7), odhadla celkovou výrobu v Indii na přibližně 30 000 metrických tun. Celkový vývoz z Indie se s ohledem na indické vládní údaje z období 2016–2017 odhaduje na přibližně 9 000 metrických tun (8).

(30)

Dovoz z Indie do Unie byl v období přezkumného šetření omezený a činil dle údajů Eurostatu a indických vládních údajů přibližně 800 až 900 tun.

(31)

Dva spolupracující indičtí výrobci měli velmi omezený objem prodeje v Unii v důsledku propadu po uložení opatření. Hlavním vyvážejícím výrobcem z Indie byla během období přezkumného šetření společnost, která přestala spolupracovat tím, že neodpověděla na dotazník.

(32)

Dovoz z Indie také podléhá 6,5 % clu SCS (9).

(33)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje dvou spolupracujících indických společností reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, vyvezeného během období přezkumného šetření do Unie. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku uskutečněného dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci na domácím trhu reprezentativní.

(34)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie. Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného oběma vyvážejícími výrobci, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. Komise zjistila, že objem prodeje dvou spolupracujících vyvážejících výrobců je reprezentativní.

(35)

Poté Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečnou prodejní cenu na domácím trhu.

(36)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

Co se týče dvou indických společností spolupracujících na tomto šetření, bylo zjištěno, že ani jedna z nich neměla prodej, který by splňoval výše uvedená kritéria.

(37)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

V případě jedné spolupracující indické společnosti, Radiant, která prodávala pouze jeden typ produktu na domácím trhu a na vývoz, byla běžná hodnota stanovena na základě této metodiky a použit byl pouze ziskový prodej ve výši [10–15] % celkového prodeje. Pro druhou spolupracující indickou společnost tato kritéria neplatila.

(38)

Pokud prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nebyl dostatečný nebo se žádný prodej neuskutečnil, vypočítala Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. Běžná hodnota byla pro tyto typy výrobku stanovena tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež během období přezkumného šetření vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, byly připočteny tyto položky:

(39)

Druhá indická společnost, Star Oxochem, prodávala dva typy výrobku: jeden pouze na domácím trhu a druhý téměř výlučně na vývoz (s malým objemem domácího prodeje). U vyváženého typu výrobku nebyl žádný ziskový prodej. Běžná hodnota byla stanovena tak, že k průměrným výrobním nákladům byly připočteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a procento zisku na základě domácího prodeje v běžném obchodním styku pro typ výrobku prodávaný na domácím trhu, v souladu s metodikou popsanou v 38. bodě odůvodnění.

(40)

Co se týče určení výrobních nákladů, žadatel uvedl, že na výrobu kyseliny šťavelové je třeba přidělit náklady na výrobu dusitanu sodného a odečíst výnosy z prodeje. Podle žadatele je třeba s dusitanem sodným nakládat jako s vedlejším produktem, a nikoli jako s životaschopnou samostatnou linií podnikání. Komise došla na základě důkazů shromážděných při šetření k závěru, že dusitan sodný je vedlejší produkt, jelikož se jedná o sekundární produkt odvozený od výrobního procesu kyseliny šťavelové. Není to primární produkt, který je předmětem výroby. Vedlejší produkt lze uvést na trh. Výnosy z jeho prodeje je třeba odečíst od nákladů na výrobu dotčeného výrobku, které zahrnují i výrobní náklady na vedlejší produkt. Výrobní náklady byly pro jednoho indického výrobce upraveny příslušnými úpravami tak, že se s dusitanem sodným nakládá jako s vedlejším produktem, a nikoli jako s životaschopnou linií podnikání.

(41)

Oba spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům. Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(42)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovenou výše uvedeným postupem na základě ceny ze závodu.

(43)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, slevy, úvěry, bankovní poplatky a provize zaplacené spolupracujícím vyvážejícím výrobcem. Ceny na domácím trhu byly upraveny v rozmezí 0–5 %. V případě vývozní ceny to bylo v rozmezí 10–25 %. Každý ze dvou indických spolupracujících vyvážejících výrobců obdržel podrobný výpočet úprav učiněných v příslušných poskytnutých informacích.

(44)

V kontextu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení oba spolupracující výrobci uvedli, že využili indického režimu vývozu zboží z Indie (dále jen „MEIS“) (10). MEIS je režim indické vlády, který vývozcům poskytuje pobídku ve formě potvrzení o úvěru na clo jako kompenzaci za ztráty způsobené placením cel. Pobídky se vyplácí pro konkrétní zboží vyvážené na konkrétní trhy ve formě procentuálního podílu realizované hodnoty vyplaceně na palubu lodi (FOB) (na volném devizovém trhu). Tato pobídka vývozu není přípustnou úpravou pro srovnání cen. Nelze ji považovat za režim navrácení cla, pro který by bylo možné zvážit úpravu ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, protože uvedený článek povoluje pouze úpravu běžné hodnoty, a nikoli vývozní ceny. Navíc hodnota potvrzení se nevypočítává ve vztahu k výši dovozního cla, které by bylo zahrnuto do vývozu navazujících výrobků, ale určuje se jako procentuální podíl hodnoty FOB vyváženého zboží. Dále bez ohledu na výpočet hodnoty pobídky nevede fungování tohoto systému k situaci, kdy by byly dovozní poplatky, kterými je zatížena surovina přítomná v obdobném výrobku v prodeji na domácím trhu, vráceny nebo nevybírány při vývozu stejné výroby do Unie. Na základě výše uvedených skutečností nebylo možné akceptovat žádnou úpravu běžné hodnoty ani vývozní ceny.

(45)

Jeden spolupracující výrobce uvedl, že rovněž využil režimu centrální daně z přidané hodnoty (dále jen „CENVAT“) (11). V tomto režimu si může výrobce koncového výrobku nebo poskytovatel zdanitelné služby vzít úvěr na zaplacené spotřební daně, jakož i na zaplacenou daň za služby na jakýkoli vstupní materiál přijatý v závodě nebo jakoukoli vstupní službu přijatou výrobcem koncového výrobku. Tato společnost neprokázala, že se tento režim neuplatňuje stejně pro koncové zboží prodávané na domácím trhu. Proto podobně jako v případě režimu MEIS není toto osvobození od spotřební daně přípustnou úpravou pro porovnání cen podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení.

(46)

Proto pro režim MEIS a CENVAT nebyly provedeny úpravy nákladů.

(47)

Tito dva spolupracující výrobci uplatňovali úpravy nákladů pro měnový přepočet. To bylo zamítnuto, jelikož směnný kurz po stanovení cen kolísal, a tudíž neměl vliv na srovnání cen.

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu. Jednotlivá dumpingová rozpětí zjištěná pro dvě dotčené společnosti na základě této metodiky jsou uvedena v tabulce níže:

(49)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že indičtí vyvážející výrobci v období přezkumného šetření nadále vyváželi kyselinu šťavelovou do Unie za dumpingové ceny.

(50)

Kromě zjištění přetrvávajícího dumpingu v období přezkumného zjištění Komise rovněž analyzovala, zda je pravděpodobné zvýšení objemu dumpingového vývozu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Posoudila indickou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, chování indických vývozců na ostatních trzích a atraktivitu trhu Unie.

(51)

Jelikož v Indii spolupracovali pouze dva vyvážející výrobci, byly další prvky shromážděny z dostupných údajů uvedených výše.

(52)

Na základě ověřených údajů o spolupracujících vyvážejících výrobcích bylo konstatováno, že dva navštívení indičtí výrobci využití kapacity vyšší než 75 %.

(53)

Celková kapacita indických výrobců kyseliny šťavelové se odhaduje přibližně na 40 000 metrických tun a volná kapacita přibližně na 10 000 metrických tun (12). Objem volné kapacity se rovná celkové spotřebě Unie.

(54)

Obě spolupracující indické společnosti měly v období přezkumného šetření značný objem prodeje výrobku na vývoz do zbytku světa. Jedna společnost většinu své výroby vyvážela, zatímco druhá společnost prodávala většinu své výroby na domácím trhu.

(55)

Co se týče indického vývozu celkově, uvádí indické vládní statistiky (13), že hlavními destinacemi vývozu v období 2016–2017 byly Malajsie, Mexiko, Pákistán, Rusko a Tchaj-wan. Vývoz do těchto pěti zemí dosahoval 5 700 metrických tun. Podle indických vládních statistik je průměrná indická vývozní cena do Unie o 7 % vyšší než průměrná vývozní cena do zbytku světa. Indické vývozní ceny do Unie jsou obecně vyšší než ceny do zbytku světa, s výjimkou zejména USA a Mexika.

(56)

Ačkoli je Unie relativně malým trhem pro kyselinu šťavelovou, pro indické vyvážející výrobce je stále atraktivní. Jak je uvedeno v bodě odůvodnění výše, průměrná cena vývozu do Unie je o 7 % vyšší než do zbytku světa. Atraktivitu dále potvrzuje skutečnost, že navzdory platnosti relativně vysokých antidopingových cel tři ze čtyř indických vyvážejících výrobců nadále vyvážejí na trh Unie. Kromě toho jedna indická společnost ve své nedůvěrné odpovědi na dotazník explicitně uvedla, že „trh Unie má obrovský potenciál a je atraktivní s ohledem na cenu výrobku“.

(57)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v Indii, úrovni cen indických výrobců obecně na trzích třetích zemí a atraktivitě trhu Unie z hlediska cen je vysoce pravděpodobné, že v případě absence opatření by minimálně část dostupné kapacity v Indii mohla být použita na výrobu kyseliny šťavelové pro vývoz do Unie nebo by vzhledem k vyšším cenám na trhu v Unii byla část vývozu na trhy v třetích zemích přesměrována do Unie.

(58)

Jedna indická spolupracující společnost ve svém podání ze dne 23. října 2017 tvrdila, že si zarezervovala plnou kapacitu do března 2018 kvůli snížení výroby z ČLR. Uvedla, že snížení výroby v ČLR by mohlo vést k tlaku na trh Unie. Avšak jak je uvedeno níže v bodě 3.3, není prokázáno, že dochází k takovému poklesu čínské výroby, a i kdyby k němu došlo, že by to takovýmto způsobem ovlivnilo světový a unijní trh.

(59)

Obecně se má za to, že pokud by opatření pozbyla platnosti, indické společnosti by pravděpodobně dovážely do Unie větší množství než v současnosti a za dumpingové ceny.

(60)

ČLR je zdaleka největším světovým výrobcem kyseliny šťavelové s odhadovanou výrobou [150 000–200 000] metrických tun (14). Celkový objem vývozu z ČLR činí [25 000–50 000] metrických tun. Při tomto šetření žádný čínský výrobce nespolupracoval, a zjištění se tak opírají o nejlepší dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(61)

Opatření byla společnosti Yuanping po zrušení Tribunálem opětovně uložena dne 28. listopadu 2016. Až do tohoto opětovného uložení mohla společnost Yuanping vyvážet bez antidumpingových cel.

(62)

Na dovoz z ČLR se vztahuje 6,5 % clo SCS.

(63)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) základního nařízení musí být běžná hodnota stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(64)

V oznámení o zahájení přezkumu se počítalo s tím, že se jako srovnatelná země použije Indie. Jako další potenciální srovnatelná země bylo uvedeno Japonsko. V poznámce ke spisu ze dne 18. května 2017 Komise uvedla, že jako srovnatelná země bude použita Indie. Indie je přední zemí vyvážející kyselinu šťavelovou do Unie. Vztahuje se na ni stejné šetření. Figurovala již jako srovnatelná země v počátečním antidumpingovém šetření. Dva vyvážející výrobci z Indie navíc na tomto šetření spolupracovali.

(65)

K tomuto rozhodnutí nebyly obdrženy žádné připomínky.

(66)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise k závěru, že Indie je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) základního nařízení.

(67)

Jako základ pro stanovení běžné hodnoty byly použity informace, které byly obdrženy od dvou spolupracujících výrobců ve srovnatelné zemi. Metodika použitá k tomuto účelu byla popsána v bodě 3.2.1. Jako běžná hodnota pro ČLR byla použita vážená průměrná běžná hodnota mezi dvěma spolupracujícími indickými společnostmi.

(68)

Stejně jako v původním šetření byla běžná hodnota upravena, protože čínské společnosti vyrábějí a vyvážejí do Unie kromě nerafinované kyseliny šťavelové také takzvanou „rafinovanou“ kyselinu šťavelovou, která se ve srovnatelné zemi Indii nevyrábí. Vzhledem k nedostatečné spolupráci a chybějícím údajům o vyráběných a vyvážených typech výrobku během období přezkumného šetření se s přihlédnutím k zjištěním z původního šetření považuje za přiměřené provést stejnou úpravu (navýšení o 12 %) vážené průměrné běžné hodnoty dvou indických spolupracujících společností.

(69)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců použila Komise k určení vývozní ceny dostupné statistické údaje jako nejlepší dostupné údaje. Komise se rozhodla opřít své výpočty o cenové údaje z databáze Comext (Eurostat).

(70)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen: průměrná vývozní cena pro období přezkumného šetření byla získána z databáze Eurostatu. Cena CIF byla upravena zpět na úroveň ze závodu podle skutečných nákladů na dopravu a pojištění, které byly stanoveny na základě ověřených údajů od čínských spolupracujících společností v původním šetření (úprava o [15–20] %). Podotýká se, že i kdyby byly použity novější údaje od indických spolupracujících společností a upraveny pro delší přepravní vzdálenost z čínských přístavů, míra úpravy by byla velmi podobná (rozdíl menší než jeden procentní bod).

(71)

Komise srovnala běžnou hodnotu a průměrnou čínskou vývozní cenu stanovenou výše uvedeným postupem na základě ceny ze závodu.

(72)

Na základě toho (úpravy opírající se o ověřené údaje o indických spolupracujících společnostech) bylo zjištěno, že vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo během období přezkumného šetření 8,7 %. Komise shledala, že pokud by svá zjištění opřela o údaje z čínské vývozní databáze, bylo by konstatované dumpingové rozpětí ještě vyšší.

(73)

Vzhledem k těmto skutečnostem Komise dospěla k závěru, že dumping do Unie přetrvává, jelikož čínští vyvážející výrobci v období přezkumného šetření nadále vyváželi kyselinu šťavelovou za dumpingové ceny.

(74)

Kromě zjištění přetrvávajícího dumpingu v období přezkumného zjištění Komise rovněž analyzovala, zda je pravděpodobné zvýšení objemu dumpingového vývozu, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(75)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozních výrobců byla tato analýza provedena na základě nejlepších dostupných údajů, zejména na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a veřejně dostupných informací.

(76)

Komise posoudila čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, chování čínských vývozců na jiných trzích a atraktivitu trhu Unie.

(77)

Podle statistických údajů předložených žadatelem v žádosti o přezkum mají čínští výrobci kombinovanou roční kapacitu přibližně [150 000–200 000] metrických tun. Spotřeba kyseliny šťavelové na vnitřním trhu v ČLR činí přibližně [50 000–100 000] a vývoz přibližně [25 000–50 000]. V důsledku toho a za předpokladu, že čínský domácí trh je zásoben výlučně čínskými výrobci, se volná kapacita čínských výrobců odhaduje na přibližně [30 000–40 000] metrických tun, což činí přibližně 20 % jejich celkové kapacity a trojnásobek odhadované spotřeby Unie.

(78)

Zatímco jedna indická společnost uvedla, že část čínské výroby byla zastavena kvůli hrozbám pro životní prostředí, žadatel ve svém podání ze dne 28. listopadu 2017 tvrdil, že toto omezení nastalo před rokem 2013. Nebyly předloženy důkazy dokládající ani jedno z těchto tvrzení. Komise proto obě tvrzení zamítla.

(79)

Aby mohla Komise analyzovat pravděpodobné chování čínských vyvážejících výrobců v případě zrušení opatření, zkoumala úroveň cen s ohledem na čínský prodej na vývoz do zbytku světa pomocí čínské vývozní databáze. Na 10 nejdůležitějších vývozních trzích ČLR (s výjimkou Japonska) byla vývozní cena upravená na úroveň cen ze závodu výrazně pod běžnou hodnotou rovněž stanovenou na úrovni ceny ze závodu, což by naznačovalo dumpingové chování na trzích třetích zemí. V průměru je cena do zbytku světa (na úrovni ceny ze závodu) o 30 % nižší než běžná hodnota a také nižší než čínská vývozní cena do Unie.

(80)

Jak je popsáno v bodě 3.2, trh Unie je považován za malý, ale atraktivní z hlediska cen. Navíc čínský vývoz navzdory platným běžným a antidumpingovým clům nadále vstupoval na trh Unie.

(81)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v ČLR, obecnému chování čínských výrobců na trzích třetích zemí a atraktivitě trhu Unie z hlediska cen je pravděpodobné, že v případě zrušení opatření by mohla být minimálně část dostupné kapacity v ČLR použita na výrobu kyseliny šťavelové na vývoz do Unie nebo by část vývozu na trhy třetích zemí byla přesměrována do Unie vzhledem k vyšším cenám na trhu Unie.

(82)

Celkově Komise dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínské společnosti by pravděpodobně dovážely do Unie ve větších množstvích než v současnosti a za dumpingové ceny.

(83)

Závěrem lze říci, že odhadovaná významná výrobní kapacita, značná volná kapacita spolu s úrovní cen na ostatních vývozních trzích a atraktivitou trhu Unie naznačují, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k významnému zvýšení vývozu do Unie. S ohledem na dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření pro obě dotčené země je rovněž pravděpodobné, že se budoucí vývoz bude uskutečňovat za výrazně dumpingové ceny.

(84)

Na základě těchto poznatků Komise shledala, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumping z Indie a ČLR by přetrvával.

(85)

Výrobní odvětví Unie je tvořeno stejnými závody jako během původního šetření. Během období přezkumného šetření vyráběli dotčený výrobek v Unii dva známí výrobci: Oxaquim S.A. (dále jen „Oxaquim“) a WeylChem Lamotte S.A.S. (dále jen „WeylChem“) (15). Společnost Oxaquim jako taková představovala významný podíl celkové výroby kyseliny šťavelové v Unii během období přezkumu (více než 50 % celkové výroby v Unii). Společnost WeylChem nevznesla námitky k zahájení přezkumného šetření, ale rozhodla se nespolupracovat. V současné době není v Unii žádný jiný výrobce dotčeného výrobku. Na tomto základě tito dva výrobci, Oxaquim a WeylChem, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Budou nadále označováni slovy „výrobní odvětví Unie“.

(86)

Celková výroba v Unii byla stanovena na základě všech dostupných informací, včetně údajů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, údajů shromážděných před zahájením šetření a posléze a informací získaných od spolupracujícího výrobce v Unii. Tyto informace umožnily potvrdit existenci a úroveň výroby také toho výrobce, který při šetření nespolupracoval. Na tomto základě byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta v rozmezí od 15 000 do 20 000 tun (16).

(87)

Spotřeba byla stanovena na základě objemu dovozu a celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, včetně ověřených údajů o společnosti Oxaquim a odhadu týkajícího se společnosti WeylChem, který se zakládal na údajích z Eurostatu.

(88)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(89)

Spotřeba v Unii se v průběhu posuzovaného období snížila, tj. z 11 544 tun v roce 2013 na 10 482 tun během období přezkumného šetření, neboli o 9 %.

(90)

Objem dovozu z Indie a ČLR klesl z 2 633 tun v roce 2013 na 1 658 tun v období přezkumného šetření, tj. o 37 %, s odpovídajícím poklesem podílu na trhu z 22,8 % na 15,8 %, tzn. pokles o 7 procentních bodů během posuzovaného období.

(91)

I když objem dovozu z Indie a ČLR i jeho podíl na trhu klesl, výrobci vyvážející z dotčených zemí si dokázali na trhu udržet nezanedbatelný podíl.

(92)

Průměrné dovozní ceny z dotčených zemí nejprve klesly z 745 EUR/t v roce 2013 na 645 EUR/t v roce 2014, ale zvýšily se na 769 EUR/t v roce 2015. Znovu klesly v roce 2016 a v období přezkumného šetření, kdy dosáhly úrovně 718 EUR/t. Celkový pokles mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření činil 4 %.

(93)

Bylo provedeno srovnání prodejních cen na trhu Unie mezi cenami spolupracujícího výrobce v Unii a cenami dovozu z dotčených zemí. Příslušnými prodejními cenami spolupracujícího výrobce v Unii byly ceny pro nezávislé odběratele, v případě potřeby upravené na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů v Unii a po odečtu slev a rabatů.

(94)

Tyto ceny byly porovnány s cenami účtovanými indickými a čínskými vyvážejícími výrobci upravenými na hodnotu CIF na hranici Unie. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany ČLR byla cena stanovena na základě údajů Eurostatu, jelikož uvádějí informace o cenách na úrovni cen CIF s dodáním na hranice Unie. Cena CIF byla posléze upravena směrem nahoru o náklady po dovozu, tj. celní řízení, běžné clo a antidumpingové clo, náklady na manipulaci a nakládku.

(95)

Bylo zjištěno, že ceny spolupracujícího výrobce v Unii v období mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření klesly o 10 % (viz tabulka 7), zatímco u zboží dovážené z dotčených zemí byl pokles méně prudký, přibližně 3,6 % pro ČLR a 6 % pro Indii. Avšak cenový rozdíl mezi dováženým zbožím a zbožím vyrobeným v Unii zůstal vysoký a vedl během období přezkumného šetření ke značnému cenovému podbízení. Z výsledku srovnání vyjádřeného jako procentuální část obratu výrobce v Unii během období přezkumného šetření vyplývá vážené cenové podbízení. Rozpětí cenového podbízení pro ČLR bylo stanoveno na 8 % (17) a pro dva indické spolupracující vyvážející výrobce bylo cenové podbízení stanoveno na 7,1 %, resp. 6,6 %.

(96)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(97)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nebyl proveden výběr vzorku.

(98)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě informací, které uvedl žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, obchodních statistik a údajů shromážděných po zahájení přezkumného šetření. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke spolupracujícímu výrobci v Unii, společnosti Oxaquim, a to na základě údajů uvedených v odpovědi na dotazník, které byly ověřeny. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(99)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(100)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic.

(101)

S ohledem na skutečnost, že údaje pro analýzu újmy byly čerpány ve velké míře z jednoho zdroje, za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 19 základního nařízení bylo nutno uvést údaje týkající se výrobního odvětví Unie v indexované podobě.

(102)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(103)

Výroba během posuzovaného období vzrostla. Objem výroby v posuzovaném období celkově vzrostl o 24 %.

(104)

Celková výrobní kapacita v posuzovaném období vzrostla o 8 % díky investicím.

(105)

V důsledku mírně vyššího nárůstu objemu výroby než výrobní kapacity se využití kapacity v posuzovaném období zvýšilo o 15 %.

(106)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Objem prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a podíl na trhu

(107)

Objem prodeje se v posuzovaném období snížil o 6 % v důsledku snížení spotřeby v Unii o 9 %, jak je popsáno v 91. bodě odůvodnění. Ačkoli se objem prodeje snížil, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v období přezkumného šetření mírně zvýšil. Toto zvýšení koreluje se snížením podílu dovozu z Indie a ČLR na trhu.

(108)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost, produktivita a náklady práce

(109)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla celkově o 17 %. To je v souladu s nárůstem objemu výroby o 24 % během téhož období.

(110)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se průměrné pracovní náklady na zaměstnance u spolupracujícího výrobce v Unii zvýšily o 11 %.

(111)

Během období přezkumného šetření byla jednotlivá dumpingová rozpětí zjištěná pro indické spolupracující vyvážející výrobce i pro čínský dovoz stále významná (viz 48. a 72. bod odůvodnění výše).

(112)

Ovšem navzdory skutečnosti, že dumping z Indie a ČLR přetrvával, z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že zavedená opatření měla na výrobní odvětví Unie pozitivní dopad.

(113)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (prodejní ceny a výrobní náklady, stav zásob, ziskovost, peněžní rok, investice a návratnost investic) byla provedena na úrovni jediného spolupracujícího výrobce v Unii.

(114)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady

(115)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 10 %. Tento pokles do určité míry vycházel z poklesu výrobních nákladů o 20 % během období přezkumného šetření.

(116)

Z šetření vyplynulo, že pokles nákladů byl dán především poklesem ceny surovin během posuzovaného období a také optimalizací výrobního procesu díky investicím do technologického zdokonalování.

(117)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 8

Zásoby

(118)

S ohledem na povahu dotčeného výrobku jsou zásoby velmi omezené. Jelikož se dotčený výrobek rychle kazí, vyrábějí výrobci zboží pro okamžitou přepravu. Proto tento ukazatel nemá pro popis stavu výrobního odvětví Unie smysl.

(119)

Komise stanovila ziskovost spolupracujícího výrobce v Unii tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje dotčeného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie stabilně zvyšovala, což odráželo větší pokles výrobních nákladů ve srovnání s prodejní cenou během posuzovaného období, jak je vysvětleno ve 116. bodě odůvodnění.

(120)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok v posuzovaném období vzrostl, s výjimkou roku 2015, kdy klesl. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období v souladu s vyšší ziskovostí zvýšil o 65 %.

(121)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 147 %, s výjimkou roku 2014, kdy se snížily o 44 % ve srovnání s rokem 2013. Investice sloužily především k navýšení kapacity, a tudíž vývozu, aby byla zachována konkurenceschopnost na globálním trhu, ale vedly také k technologickému zdokonalování, vyšší kvalitě, lepší výtěžnosti a nižší spotřebě surovin, a tím pádem k lepší produktivitě a zvýšené ochraně životního prostředí.

(122)

Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů byla i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku kladná, což bylo odrazem tendence ziskovosti.

(123)

Šetření ukázalo, že zavedení opatření od roku 2011 umožnilo výrobním odvětvím Unie překonat způsobenou újmu.

(124)

Ukazatele újmy vykazují pozitivní trend pro výrobní odvětví Unie.

(125)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období podstatně zvýšila (o 332 % mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření). To je značné zlepšení v porovnání s nízkou nebo zápornou úrovní ziskovosti zaznamenanou mezi lety 2007 a 2011 (posuzované období během původního šetření). Tyto zisky, jež částečně souvisí také s poklesem ceny surovin, umožnily výrobnímu odvětví Unie podniknout určité investice, včetně omezení odpadu a snížení dopadu na životní prostředí.

(126)

Navzdory skutečnosti, že spotřeba Unie během posuzovaného období poklesla o 9 %, objem výroby se zvýšil o 24 % a výrobní kapacita o 8 %, zatímco objem prodeje na trhu Unie poklesl o 6 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v období přezkumného šetření zvýšil ve srovnání s rokem 2013 pouze o 3 %. Prodej výrobního odvětví Unie na vývoz se během posuzovaného období také zvýšil.

(127)

Investice během posuzovaného období vzrostly o 147 % a návratnost investic o 333 %.

(128)

Produktivita se během posuzovaného období zlepšila. Zaměstnanost se během posuzovaného období rovněž zvýšila v návaznosti na objem výroby.

(129)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(130)

Jelikož výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, posuzovalo se, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, kdyby opatření vůči Indii a ČLR pozbyla platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(131)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volné kapacity v Indii a ČLR, atraktivitu trhu Unie a možný dopad cenového vývoje u objemů a cen dovozu z Indie a ČLR a dopad tohoto vývoje na objem prodeje, ceny a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(132)

Co se týče úrovní dovozních cen, šetření ukázalo, že navzdory platným antidumpingovým opatřením docházelo v posuzovaném období stále ke konstantnímu podbízení cenám výrobního odvětví Unie. Dále platí, že pokud by byla platná opatření zrušena a za předpokladu, že dovozní cena z dotčených zemí a cena výrobního odvětví Unie by zůstala stejná jako během období přezkumného šetření, dovozní ceny by se podbízely cenám výrobního odvětví Unie v rozmezí 12 % až 34,1 %. Výrobní odvětví Unie proto pravděpodobně zaznamená snížení objemu prodeje i úbytek podílů na trhu Unie.

(133)

Co se týče výrobních kapacit a volné kapacity v Indii a ČLR, přihlíželo se k analýze v 52., 53., 77. a 78. bodě odůvodnění. Z této analýzy vyplynulo, že ČLR disponuje značnou volnou kapacitou a volná kapacita Indie je rovna celkové velikosti evropského trhu nebo ji přesahuje. Poptávka na čínském a indickém domácím trhu a na exportních trzích jiných než trh Unie pravděpodobně nebude schopna plně absorbovat celou volnou kapacitu.

(134)

Konečně, jak bylo shledáno v 54., 55., 56., 79. a 80. bodě odůvodnění, trh Unie pro kyselinu šťavelovou je atraktivní, a kdyby opatření pozbyla platnosti, byla by to pro indické a čínské výrobce pobídka k přesunu vývozu z jiných třetích zemí na trh Unie s vyššími cenami.

(135)

Usuzuje se, že potenciální značný dovoz dumpingových výrobků z Indie a ČLR v případě zrušení opatření by opět oslabil výrobní odvětví Unie a ohrozil jeho životaschopnost a přežití.

(136)

Aby mohla Komise posoudit, jaký by byl pravděpodobný dopad takového dovozu za nízké ceny z dotčených zemí na výrobní odvětví Unie, analyzovala nejprve potenciální ztrátu jejich podílu na trhu. Provedla simulaci dopadu v případě, kdyby výrobci vyvážející z dotčených zemí dováželi stejné množství jako v období původního šetření, tj. před uložením opatření. Jak bylo zjištěno v původním šetření, takový objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku byl dostačující k tomu, aby způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(137)

Komise při této analýze předpokádala, že ceny výrobců vyvážejících z dotčených zemí a ceny výrobního odvětví Unie by zůstaly stejné jako během období přezkumného šetření. Dále Komise předpokládala, že objem dovozu z dotčených zemí by nejprve převzal podíl ostatních třetích zemí na trhu a poté podíl výrobního odvětví Unie na trhu. Za těchto předpokladů z analýzy uvedené v 136. bodě odůvodnění vyplynulo, že pokud by byla opatření zrušena a pokud by dovoz z ČLR a Indie dosáhl stejného objemu jako v období původního šetření, zaznamenal by spolupracující výrobce v Unii ztrátu a došlo by k obnovení újmy výrobnímu odvětví Unie.

(138)

Šetření ukázalo, že pokud by byla opatření zrušena a pokud by dovoz z ČLR a Indie dosáhl stejného objemu jako v období původního šetření, zaznamenal by spolupracující výrobce v Unii opět ztrátu a došlo by k obnovení jeho újmy.

(139)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení vývozu z ČLR a Indie za dumpingové ceny a k obnovení podstatné újmy.

(140)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči Indii a ČLR nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(141)

Šetření ukázalo, že během období přezkumného šetření překonalo výrobní odvětví Unie účinky újmy způsobené dumpingovým dovozem z Indie a ČLR. Kdyby však byla opatření vůči Indii a ČLR zrušena, je obnovení újmy pravděpodobné, jelikož výrobní odvětví Unie by bylo vystaveno dumpingovému dovozu v množství, jež může být značné a může vyvíjet významný tlak na ceny. V důsledku toho by se z výše popsaných důvodů hospodářská situace výrobního odvětví Unie pravděpodobně významně zhoršila. Zachování opatření by naopak zajistilo jistotu na trhu, umožnilo by výrobnímu odvětví Unie udržet si pozitivní hospodářskou situaci a pokračovat ve svých investičních a rozvojových plánech.

(142)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(143)

Komise nezaznamenala během šetření žádnou spolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(144)

Neexistovaly proto žádné signály, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce, který by převážil pozitivní dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(145)

Dotazníky byly zaslány známým uživatelům. Komise obdržela odpověď pouze od pěti uživatelů dotčeného výrobku, ačkoli se dotčený výrobek používá v mnoha odvětvích. Dva uživatelé zaslali zpět zcela vyplněné dotazníky; další dva uživatelé vyplnili pouze tabulky a jeden uživatel předložil připomínky.

(146)

Žádný uživatel se nevyslovil proti prodloužení opatření a čtyři z nich jasně uvedli, že jsou pro zachování stávajících antidumpingových opatření.

(147)

Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela od uživatelů žádné námitky, zdá se nepravděpodobné, že by mělo zachování antidumpingových opatření negativní dopad na uživatele v Unii, který by převážil pozitivní dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(148)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že z hlediska zájmu Unie neexistují žádné přesvědčivé důvody pro ukončení antidumpingových opatření uložených na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a ČLR.

(149)

Komise všechny zainteresované strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela zachovat stávající opatření vůči Indii a ČLR. Rovněž jim poskytla lhůtu pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Komise obdržela připomínky pouze od výrobního odvětví Unie. Tyto připomínky byly zanalyzovány a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(150)

Ze závěrů, k nimž se dospělo s přihlédnutím k přetrvání/obnovení dumpingu a přetrvání/obnovení újmy, jak bylo popsáno výše, vyplývá, že jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová opatření vztahující se na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a ČLR uložená prováděcím nařízením (EU) č. 325/2012 by měla být zachována.

(151)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (18). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(152)

S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (19) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech neuvádějí takovou úrokovou sazbu a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(153)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,