(EU) 2018/921Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/921 ze dne 28. června 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V roce 2006 Rada uložila nařízením (ES) č. 130/2006 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Tato opatření měla podobu individuálních celních sazeb pohybujících se od 0 % do 10,1 % pro tři čínské vyvážející výrobce, kteří obdrželi zacházení jako v tržním hospodářství, a 34,9 % pro všechny ostatní čínské vyvážející výrobce. Nařízením Rady (ES) č. 150/2008 (4) byla na základě prozatímního přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení změněna původní opatření a vyjasněna definice výrobku.

(2)

V dubnu 2012 Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 332/2012 (5) na základě zveřejnění zprávy Odvolacího orgánu WTO nazvané „Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži“ (6) vyloučila z oblasti působnosti opatření vývoz společnosti Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co. Ltd (dále jen „Hangzhou Bioking“), vyvážejícího výrobce uplatňujícího 0 % celní sazbu.

(3)

V dubnu 2012 po přezkumu opatření před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada prodloužila platnost opatření o dalších pět let prováděcím nařízením (EU) č. 349/2012 (7) (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(4)

V červenci 2012 po částečném prozatímním přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla původní opatření pozměněna prováděcím nařízením Rady (EU) č. 626/2012 (8). Rada odebrala zacházení jako v tržním hospodářství dvěma zbývajícím společnostem, Changmao Biochemical Engineering Co. Ltd (dále jen „Changmao Biochemical“) a Ninghai Organic Chemical Factory (dále jen „Ninghai Organic“) a stanovila pro tyto společnosti individuální antidumpingové rozpětí, a sice 13,1 % a 8,3 %, v uvedeném pořadí, na základě vývozních cen uvedených společností.

(5)

Antidumpingové šetření zahájené dne 4. prosince 2014 (9) v souvislosti s dovozem kyseliny vinné z ČLR do Unie omezené na Hangzhou Bioking na základě článku 5 základního nařízení bylo zastaveno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/176 (10) bez uložení opatření.

(6)

Rozsudkem ze dne 1. června 2017 ve věci T-442/12 Changmao Biochemical Engineering v. Rada (11) Tribunál zrušil nařízení (EU) č. 626/2012 v rozsahu, v němž se vztahuje na společnost Changmao Biochemical.

(7)

Dne 7. září 2017 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie oznámení týkající se rozsudku ze dne 1. června 2017 ve věci T-442/12. Komise se rozhodla opětovně zahájit antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky, které vedlo k přijetí nařízení (EU) č. 626/2012, ve vztahu k dotčenému vyvážejícímu výrobci a obnovila ho v bodě, v němž došlo k nesrovnalosti. Uvedené opětovné zahájení bylo ve svém rozsahu omezeno na provedení rozsudku Tribunálu, pokud jde o společnost Changmao Biochemical Engineering Co. Ltd. Tímto opětovným zahájením nebyla dotčena další šetření.

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (12) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost o přezkum“).

(9)

Žádost o přezkum podaly dne 24. ledna 2017 společnosti Distillerie Bonollo S.r.l., Caviro Distillerie S.r.l., Industria Chimica Valenzana S.p.a., Alvinesa Alcoholera Vinícola SA a Comercial Química Sarasa SL (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 25 % celkové výroby kyseliny vinné v Unii.

(10)

Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření uložená na dovoz kyseliny vinné pocházející z Číny pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání nebo obnovení dumpingu a přetrvávání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(11)

Komise po konzultaci s poradním výborem zřízeným čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 19. dubna 2017 oznámila prostřednictvím zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie zahájení přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení (13).

(12)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce dotčené vyvážející země.

(14)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko a podat žádost o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(16)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců z Číny se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, vyzvala všechny známé vyvážející výrobce, aby se do 15 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu přihlásili a poskytli jí informace požadované v tomto oznámení. Mezi požadované informace patřily údaje o objemu výroby a výrobní kapacitě. Komise dále vyzvala zastoupení ČLR při Evropské unii, aby jmenovalo zástupce, který by mohl s Komisí spolupracovat při výběru vzorku.

(18)

Žádný z 22 čínských vývozců/výrobců, kteří byli kontaktováni, ani žádný jiný čínský vývozce/výrobce se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(19)

Před zahájením přezkumu Komise kontaktovala výrobce v Unii a svazy výrobců v Unii uvedené v žádosti o přezkum s cílem ověřit, zda výrobci v Unii, kteří žádost předložili, byli dostatečně reprezentativní. Komise též shromáždila informace nezbytné k přijetí rozhodnutí o případném výběru vzorku, s nímž se počítá podle bodu 5.3 oznámení o zahájení přezkumu.

(20)

V souladu s článkem 17 základního nařízení Komise předběžně vybrala vzorek šesti výrobců v Unii s největším objemem prodeje v Unii v období od 1. ledna do 31. prosince 2016. Těchto šest společností představovalo 86 % celkového objemu prodeje kyseliny vinné výrobního odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(21)

Jeden výrobce v Unii, který nebyl zahrnut do předběžného vzorku, tvrdil, že by měl být zahrnut do končeného vzorku, aby bylo možné získat lepší obrázek o situaci ve výrobním odvětví Unie. Tuto společnost podporovalo italské oborové sdružení výrobců kyseliny vinné v Unii. Další výrobce v Unii uvedl, že se nechce přezkumu před pozbytím platnosti účastnit. Nebyly předloženy žádné další připomínky.

(22)

Komise dospěla k závěru, že s ohledem na obdržené připomínky již nebyl výběr vzorku výrobců v Unii vhodný.

(23)

Aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Uvedené strany byly požádány, aby se přihlásily, a to tím, že Komisi poskytnou údaje požadované v příloze II tohoto oznámení o zahájení přezkumu.

(24)

Kromě toho Komise ve fázi zahájení přezkumu kontaktovala deset dovozců uvedených v žádosti o přezkum a vyzvala je, aby objasnili svou činnost a vyplnili přílohu II tohoto oznámení o zahájení přezkumu. Na formulář pro výběr vzorku pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, odpovědělo pět společností. Nesplnily však podmínky pro dovozce výrobku, který je předmětem přezkumu, ale byly považovány za uživatele.

(25)

Komise zaslala dotazníky všem devíti výrobcům v Unii a šesti uživatelům. Dotazníky byly též zaslány deseti výrobcům v potenciálních třetích zemích s tržním hospodářstvím, a sice výrobcům v Argentině, Austrálii, Brazílii, Chile a Indii.

(26)

Odpovědi na dotazník poskytlo sedm výrobců v Unii, čtyři uživatelé v Unii a jeden výrobce v potenciální třetí zemi s tržním hospodářstvím – v Austrálii.

(27)

Žádný z čínských vyvážejících výrobců nespolupracoval.

(28)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro posouzení toho, zda by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(29)

Výrobek, který byl předmětem přezkumu, je kyselina vinná, s výjimkou kyseliny vinné D-(-) se zápornou optickou rotací nejméně 12,0 stupňů, měřenou ve vodním roztoku metodou popsanou v Evropském lékopisu, pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 2918 12 00 (kód TARIC 2918120090) (dále jen „výrobek, který byl předmětem přezkumu“).

(30)

Výrobek, který byl předmětem přezkumu, se používá ve víně, přídatných látkách do potravin a nápojů, jako zpomalovač do sádry a v řadě dalších výrobků. Lze jej získat buď z vedlejších produktů výroby vína, jako je tomu v případě výroby v Unii („přírodní výroba“), nebo chemickou syntézou z petrochemických sloučenin, jako je tomu v případě výroby v ČLR („syntetická výroba“). Z vedlejších produktů při výrobě vína se vyrábí pouze L-(+)-vinná kyselina. Syntetická výroba umožňuje vyprodukovat obě kyseliny vinné, tj. L+ a DL. Oba typy jsou výrobkem, který byl předmětem přezkumu, a jejich použití se překrývá.

(31)

Došlo se k závěru, že výrobek, který byl předmětem přezkumu, vyráběný v ČLR a vyvážený do Unie:

má tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a tytéž základní způsoby použití. Proto byly považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(33)

Vývoz společnosti Hangzhou Bioking byl z analýzy pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu vyňat v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 332/2012 uvedeným v 2. bodě odůvodnění. Níže uvedená analýza byla založena výhradně na vývozu výrobku, který byl předmětem přezkumu, vývozci/výrobci, na něž se opatření vztahují.

(34)

Jak je uvedeno výše ve 27. bodě odůvodnění, žádný čínský vývozce/výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínské orgány o tom, že v důsledku nedostatečné spolupráce jakéhokoli čínského vývozce/výrobce může Komise ohledně zjištění týkajících se ČLR použít článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu neobdržela od čínských orgánů žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(35)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se existence dumpingu a pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a to zejména na:

(36)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu informovala zúčastněné strany, že uvažuje o Argentině jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, a vyzvala je, aby se k této volbě vyjádřily. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(37)

Komise kontaktovala argentinské orgány a dva známé výrobce výrobku, který byl předmětem přezkumu, v Argentině a vyzvala je ke spolupráci. Bylo zjištěno, že jeden argentinský výrobce během období přezkumného šetření ukončil výrobu výrobku, který byl předmětem přezkumu, a druhý odmítl spolupracovat.

(38)

Souběžně s tím Komise požádala o spolupráci osm známých výrobců a sdružení dvou výrobců v jiných možných srovnatelných zemích (Austrálii, Brazílii, Chile a Indii) a kontaktovala rovněž příslušné orgány v těchto zemích, přičemž je vyzvala, aby poskytly kontaktní údaje sdružení výrobců a výrobců, o nichž je známo, že vyrábějí a prodávají výrobek, který byl předmětem přezkumu, na jejich trzích.

(39)

Jeden australský výrobce nejprve souhlasil, že bude spolupracovat, ale nakonec předložil nedostatečnou odpověď, která neobsahovala žádné kvantitativní údaje, a nebylo možné k ní přihlížet.

(40)

Žádný další výrobce v možné srovnatelné zemi se nepřihlásil.

(41)

Vzhledem k absenci spolupráce výrobců ve srovnatelných zemích se Komise rozhodla stanovit běžnou hodnotu na jakémkoli jiném přiměřeném základě v souladu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(42)

Komise tudíž stanovila běžnou hodnotu na základě údajů poskytnutých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, tj. na základě domácích fakturovaných cen výrobku, který byl předmětem přezkumu, od jednoho argentinského výrobce. Použití Argentiny jako zdroje pro stanovení běžné hodnoty je v souladu s použitím Argentiny jako srovnatelné země v předchozích šetřeních (15). Tento postup byl vzhledem k nedostatku spolehlivějších informací kvůli nedostatečné spolupráci posouzen jako nejpřiměřenější metoda.

(43)

Šetřením se došlo k závěru, že výrobek, který byl předmětem přezkumu, se v Argentině vyrábí přírodním procesem, zatímco v Číně se používá levnější syntetický proces. Náklady na suroviny používané v Argentině byly proto upraveny tak, aby byly zohledněny rozdílné náklady výrobních metod.

(44)

Po zveřejnění jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že metodika srovnatelné země použitá v tomto přezkumu byla v rozporu se závazky EU podle Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“). Poukazoval zvláště na ukončení platnosti oddílu 15 protokolu o přistoupení Čínské lidové republiky k WTO ke dni 11. prosince 2016, po němž metodika srovnatelné země již nebyla odůvodněná.

(45)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě údajů ze srovnatelné země. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(46)

Vzhledem k absenci spolupráce jakéhokoli čínského vyvážejícího výrobce a zejména společnosti Changmao Biochemical, na kterou se vztahovala individuální celní sazba, nebyly k dispozici žádné informace o prodejních cenách či nákladech na domácím čínském trhu, aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu. Byla proto stanovena na základě článku 18 základního nařízení za použití dostupných skutečností, jak je uvedeno výše v 34. bodě odůvodnění.

(47)

V tomto ohledu Komise nejprve zkoumala, zda by běžná hodnota nemohla být stanovena podle vývozních cen společnosti Changmao Biochemical do třetích zemí na základě uplatnění čl. 2 odst. 3 základního nařízení. K určení takových vývozních cen byly zvažovány údaje z databáze čínského vývozu. Ačkoli, i když jsou údaje o prodeji na vývoz čínských společností zaznamenávány v čínské databázi, tato databáze uvádí pouze objem vyvezený každou společností, nikoli však odpovídající částky. Proto nebylo možné vypočítat vývozní ceny společnosti Changmao Biochemical na tomto základě.

(48)

Komise tudíž vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici spolehlivější informace, stanovila běžnou hodnotu na základě údajů poskytnutých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, tj. na základě domácích fakturovaných cen výrobku, který byl předmětem přezkumu, od jednoho argentinského výrobce.

(49)

Jelikož společnost Changmao Biochemical nespolupracovala, byly vývozní ceny stanoveny na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(50)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost.

(51)

Vývozní cena byla upravena o náklady na námořní dopravu (0,07 EUR/kg), manipulaci (0,007 EUR/kg) a vnitrozemskou dopravu (0,014 EUR/kg) na základě údajů ze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(52)

Podle celního sazebníku pro dovoz a vývoz zveřejňovaného čínskými celními orgány byla daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v případě vývozu výrobku, který byl předmětem přezkumu, z Číny během období přezkumného šetření vratná pouze částečně: z vývozu byla účtována 17 % daň a 9 % z toho bylo poté vráceno. Komise proto vzala běžnou hodnotu i vývozní ceny včetně DPH a upravila běžnou hodnotu tak, aby odpovídala sazbě DPH uplatňované u vývozu po případném vrácení. Běžná hodnota byla odpovídajícím způsobem upravena o 8 %.

(53)

Podle výroční zprávy společnosti Changmao Biochemical z roku 2016 (16) tato společnost vyráběla výrobek, který byl předmětem přezkumu, za použití „syntetické“ výrobní metody, zatímco argentinský výrobce používal „přírodní“ výrobní metodu. Podle průzkumu trhu (17) zveřejněného krátce po skončení období přezkumného šetření představuje syntetická kyselina vinná „mnohem levnější možnost“ než přírodní kyselina vinná. V rámci současného šetření nebyly k dispozici žádné podrobné informace o výrobních nákladech. Aby byl tedy zohledněn rozdíl ve výrobních metodách, byla běžná hodnota stanovená na základě žádosti o přezkum před pozbytím platnosti snížena o [30–40 %] (18), aby odrážela rozdíl mezi náklady na přírodní výrobní proces a syntetický výrobní proces, a to na základě zjištění částečného prozatímního přezkumu ukončeného prováděcím nařízením (EU) č. 626/2012. V této souvislosti byl rozdíl mezi tržní cenou výrobku, který byl předmětem přezkumu, a početně zjištěnou hodnotou v Argentině stanovenou v rámci částečného prozatímního přezkumu uplatněn na běžnou hodnotu určenou v rámci současného přezkumu, jak stanoví 48. bod odůvodnění. Početně zjištěná hodnota stanovená v rámci částečného prozatímního přezkumu byla založena na výrobních nákladech v Argentině, suroviny používané v Argentině byly nahrazeny průměrnou tržní cenou benzenu (používaného v syntetické výrobní metodě) a byl připočten poměr pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk.

(54)

Je třeba připomenout, že v tomto šetření nebyly na rozdíl od prováděcího nařízení (EU) č. 626/2012 při výpočtu dumpingového rozpětí zohledněny případné rozdíly mezi typy výrobku L+ a DL uvedené v 30. bodě odůvodnění. Důvodem je skutečnost, že čínský vyvážející výrobce nespolupracoval, a proto nebyly k dispozici žádné informace o vyvážených typech výrobku.

(55)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(56)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí pro Changmao Biochemical vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravné) s dodáním na hranice Unie před proclením více než 70 %.

(57)

Pokud by nebyla běžná hodnota upravena o rozdíly v metodě výroby, byla by běžná hodnota stanovená pro Changmao Biochemical založena výlučně na informacích v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. V takovém případě by na základě porovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou dumpingové rozpětí překročilo 170 %. Jak bylo uvedeno výše, výpočet dumpingu by byl založen na porovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Jak je však uvedeno výše v 53. bodě odůvodnění, Komise se domnívá, že úprava běžné hodnoty je odůvodněná.

(58)

Žadatelé a jedno sdružení výrobců z EU po zveřejnění zpochybnili přístup Komise vzhledem k rozsudku Tribunálu ze dne 3. května 2018 ve věci T-431/12, Distillerie Bonollo a další v. Rada (19). Avšak, vzhledem k tomu, že stále běží lhůta pro podání odvolání proti uvedenému rozsudku, nelze v tomto okamžiku na tomto základě dojít ke konečnému závěru.

(59)

Přestože bylo společnosti Ninghai Organic prováděcím nařízením (EU) č. 626/2012 odebráno zacházení jako v tržním hospodářství, jak vysvětluje 4. bod odůvodnění, na tuto společnost se stále vztahuje individuální celní sazba. Jak uvádí 18. bod odůvodnění, společnost Ninghai Organic při tomto šetření nespolupracovala.

(60)

Jak je uvedeno ve 41. a 42. bodě odůvodnění, vzhledem k absenci spolupráce výrobců ve srovnatelných zemích se Komise rozhodla stanovit běžnou hodnotu na jakémkoli jiném přiměřeném základě v souladu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, a sice na základě domácích fakturovaných cen výrobku, který byl předmětem přezkumu, od jednoho argentinského výrobce uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(61)

Jelikož společnost Ninghai Organic nespolupracovala, byly vývozní ceny této společnosti pro dovoz do Unie v průběhu období přezkumného šetření stanoveny na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(62)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost.

(63)

Vývozní cena byla upravena o náklady na námořní dopravu (0,07 EUR/kg), manipulaci (0,007 EUR/kg) a vnitrozemskou dopravu (0,014 EUR/kg) na základě údajů ze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(64)

Podle celního sazebníku pro dovoz a vývoz zveřejňovaného čínskými celními orgány byla DPH v případě vývozu výrobku, který byl předmětem přezkumu, z Číny během období přezkumného šetření vratná pouze částečně: z vývozu byla účtována 17 % daň a 9 % z toho bylo poté vráceno. Komise proto vzala běžnou hodnotu i vývozní ceny včetně DPH a upravila běžnou hodnotu tak, aby odpovídala sazbě DPH uplatňované u vývozu po případném vrácení. Běžná hodnota proto byla upravena o 8 %.

(65)

Podle žádosti a předchozího přezkumu před pozbytím platnosti společnost Ninghai Organic vyráběla výrobek, který byl předmětem přezkumu, za použití „syntetické“ výrobní metody, zatímco argentinský výrobce používal „přírodní“ výrobní metodu. Běžná hodnota proto byla upravena, jak je popsáno v 53. bodě odůvodnění.

(66)

Nebyla provedena žádná úprava v souvislosti s typy výrobku L+ a DL z důvodů vysvětlených v 54. bodě odůvodnění.

(67)

Komise porovnala běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(68)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí pro Ninghai Organic vyjádřené jako procento z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením více než 70 %.

(69)

Pokud by běžná hodnota nemusela být upravena o rozdíly v metodě výroby, mohla by být porovnána s vývozní cenou stanovenou podle 60. a 61. bodu odůvodnění a řádně upravenou, jak popisují 62. až 64. bod odůvodnění. Takto vypočítané dumpingové rozpětí by přesáhlo 170 %. Jak je však uvedeno výše, Komise se domnívá, že úprava běžné hodnoty je odůvodněná.

(70)

Jak bylo uvedeno výše, v obou případech by výpočet dumpingu byl založen na porovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(71)

Tvrzení žadatelů a jednoho sdružení výrobců v EU uvedených v 58. bodě odůvodnění, pokud jde o Changmao Biochemical, podle kterého by neměla být provedena úprava za účelem zohlednění rozdílů v metodě výroby, zaznělo rovněž ohledně úpravy za účelem zohlednění rozdílů v metodě výroby u Ninghai Organic uvedené v 65. bodě odůvodnění. Tyto strany proto rovněž zpochybnili správnost dumpingového rozpětí stanoveného v 68. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo zamítnuto ze stejného důvodu, jako je důvod uvedený v 58. bodě odůvodnění.

(72)

Podle databáze podle čl. 14 odst. 6 bylo vyvezeno méně než sedm tun výrobku, který byl předmětem přezkumu, čínskými výrobci, na které se vztahuje zbytkové clo. Vzhledem k tomuto zanedbatelnému množství, které představuje pouze 0,4 % vývozu čínských vyvážejících výrobců podléhajících opatřením do Unie během období přezkumného šetření, nebylo pro zbývající společnosti v Číně vypočteno žádné dumpingové rozpětí.

(73)

V 56. a 68. bodě odůvodnění bylo stanoveno přetrvání dumpingu během období přezkumného šetření pro dvě společnosti, na které se vztahuje individuální dumpingové rozpětí. Zjištěná úroveň dumpingu u obou společností překročila 70 %. Jelikož tyto dvě společnosti dohromady představovaly více než 99 % čínského vývozu podléhajícího opatřením, byl učiněn závěr, že dumping z Číny během období přezkumného šetření pokračoval.

(74)

V návaznosti na zjištění dumpingu v průběhu období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda je pravděpodobné, že by dumping v případě zrušení opatření přetrval. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní a volná kapacita v Číně, chování čínského vývozu v jiných třetích zemích a atraktivita trhu Unie.

(75)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců byla v souladu s článkem 18 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a sice na zdrojích zmíněných ve 35. bodě odůvodnění.

(76)

Jak již bylo uvedeno ve 33. bodě odůvodnění, analýza pravděpodobnosti přetrvání dumpingu vycházela z údajů týkajících se výlučně „výrobců podléhajícím opatřením“, tj. všech čínských výrobců kromě společnosti Hangzhou Bioking.

(77)

Na základě údajů v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti ověřených a případně doplněných za použití podnikových internetových stránek čínských výrobců a údajů shromážděných při předchozích šetřeních (20) byla celková výrobní kapacita čínských výrobců podléhajících opatřením v průběhu období přezkumného šetření 54 000 tun.

(78)

Na základě veřejně dostupných informací byla čínská domácí spotřeba během období přezkumného šetření odhadnuta na cca 8 500 tun ročně (21). S ohledem na dovoz výrobku, který byl předmětem přezkumu, do Číny podle záznamů v databázi GTA (tj. cca 300 tun) se odhaduje, že celkový prodej na domácím trhu v Číně (včetně společnosti Hangzhou Bioking) dosáhl cca 8 200 tun. Jelikož nejsou k dispozici spolehlivější informace, odhaduje se, že podíl prodeje na domácím trhu čínských výrobců podléhajících opatřením na celkovém prodeji na domácím trhu v Číně byl stejný jako jejich podíl na celkové čínské výrobní kapacitě. Podle této domněnky se prodej čínských výrobců podléhajících opatřením na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření odhadoval na [6 200–6 600] (22) tun.

(79)

V průběhu období přezkumného šetření se celkový objem čínského vývozu (včetně Hangzhou Bioking) vyšplhal na 33 300 tun, zatímco vývoz čínských výrobců podléhajících opatřením dosáhl [20 000–25 000] tun podle čínské databáze. Vezme-li se v úvahu prodej na domácím trhu, jak je uveden výše, dospěje se k hodnotě celkové výroby v Číně ve výši cca 41 500 tun, z toho [26 000–30 000] vyrábí čínští výrobci podléhající opatřením.

(80)

Volná kapacita výrobců podléhajících opatřením činila [24 000–28 000] tun.

(81)

Na základě zjištění uvedených výše v 77. až 80. bodě odůvodnění týkajících se čínské domácí spotřeby, výrobní kapacity, výroby a vývozu z Číny se dospělo k těmto závěrům:

(82)

Podle informací o trhu (23) se v asijsko-tichomořském regionu v letech 2014 až 2020 očekává roční míra růstu domácí poptávky po výrobku, který byl předmětem přezkumu, ve výši 6,8 %. Na základě extrapolace vycházející z této míry růstu a čínské domácí poptávky stanovené pro období přezkumného šetření by odhadovaná čínská domácí poptávka do roku 2022 dosáhla 13 500 tun. I to by bylo výrazně pod čínskou výrobní kapacitou v období přezkumného šetření.

(83)

Kromě toho je potřeba zmínit, že společnost Hangzhou Bioking po období přezkumného šetření zvýšila svoji kapacitu o [8 000–13 000] tun ročně. Ve skutečnosti nahradila svůj stávající závod novou výrobní linkou s kapacitou 25 000 tun ročně (24). Tím se ještě více zvýší nerovnováha mezi výrobní kapacitou a poptávkou na čínském domácím trhu.

(84)

Z výše uvedených důvodů byl vyvozen závěr, že čínští vyvážející výrobci podléhající opatřením jsou motivováni k tomu, aby si zachovali nebo posílili své postavení na vývozních trzích.

(85)

Jelikož čínští vyvážející výrobci podléhající opatřením nespolupracovali, nebylo možné provést analýzu čínských vývozních cen do třetích zemí zcela odděleně od společnosti Hangzhou Bioking. Důvodem je skutečnost, že databáze čínské vývozní statistiky uvádí u každé společnosti pouze objem vývozu, ale nikoli odpovídající hodnoty. Avšak vzhledem k tomu, že podle databáze čínské vývozní statistiky představoval vývoz společnosti Hangzhou Bioking do třetích zemí méně než pětinu celkového vývozu Číny do těchto zemí, se dospělo k závěru, že zjištění týkající se celkového čínského vývozu do jiných třetích zemí byla i tak reprezentativní z hlediska chování čínských vyvážejících výrobců podléhajících opatřením.

(86)

Výsledkem porovnání průměrné čínské vývozní ceny do zbytku světa, kterou uvádí databáze čínské vývozní statistiky, upravené na úroveň ceny ze závodu s běžnou hodnotou stanovenou výše pro společnosti Changmao Biochemical a Ninghai Organic bylo dumpingové rozpětí, které by mohlo překročit 70 % po uplatnění úpravy za účelem zohlednění rozdílů v metodě výroby, jak je popsáno v 53. bodě odůvodnění. Co se týče pěti hlavních trhů ve třetích zemích pro čínské vyvážející výrobce, a sice Indie, Rusko, USA, Turecko a Austrálie v pořadí podle důležitosti, které tvoří 69 % celkového vývozu z Číny do jiných třetích zemí, bylo vypočtené dumpingové rozpětí na každém trhu také vyšší než 70 % (mezi 72 a 87 %).

(87)

Pokud by běžná hodnota byla založena na běžné hodnotě uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti bez úpravy o rozdíly ve výrobních procesech, bylo by dumpingové rozpětí vyšší než 170 %. Jak je však uvedeno výše, Komise se domnívá, že úprava běžné hodnoty je odůvodněná.

(88)

Proto se dospělo k závěru, že čínští výrobci podléhající opatřením vyváželi na trhy ve třetích zemích za dumpingové ceny.

(89)

Čínský domácí trh se vyznačuje výraznou nadměrnou kapacitou, což mohlo čínské výrobce podléhající opatřením vést k tomu, aby pro svoji volnou kapacitu nalezli alternativní trhy.

(90)

Trh Unie je zdaleka největším trhem na světě a během období přezkumného šetření představoval podle informací o trhu 35 % světové spotřeby výrobku, který byl předmětem přezkumu (25). Z databáze GTA je též patrné, že průměrná cena FOB čínského vývozu do Unie během období přezkumného šetření byla o 6 až 8 % vyšší než průměrná cena čínského vývozu do zbytku světa (26) v témže období. Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie je pro čínský vývoz atraktivní, jelikož umožňuje generovat vyšší zisky z prodeje na trhu Unie než z prodeje na jiných vývozních trzích.

(91)

Navíc skutečnost, že nehledě na antidumpingová opatření čínští vyvážející výrobci podléhající opatřením během období přezkumného šetření do Unie dále vyváželi významné objemy představující 8 % spotřeby v Unii, potvrzuje jejich pokračující velký zájem o trh Unie.

(92)

V průběhu období přezkumného šetření do Unie směřovalo méně než 30 % vývozu dvou uvedených čínských výrobců podléhajících individuálním opatřením. Lze odůvodněně očekávat, že pokud by opatření byla zrušena, zvýšili by tito dva výrobci, kteří v současné době podléhají individuální celní sazbě, vývoz směřující do Unie. Rovněž je možné odůvodněně očekávat, že ostatní čínští výrobci, kteří s ohledem na vysoké zbytkové clo v současné době na trh Unie vyvážejí velmi málo (7 tun během období přezkumného šetření), by začali do Unie vyvážet významné objemy.

(93)

Závěrem lze říci, že dumpingová rozpětí zjištěná během období přezkumného šetření, významná výrobní kapacita, značná volná kapacita spolu s chováním čínského vývozu v jiných třetích zemích a atraktivitou trhu Unie naznačují, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k významnému zvýšení vývozu do Unie. S ohledem na dumpingová rozpětí zjištěná během období přezkumného šetření je rovněž pravděpodobné, že se budoucí vývoz bude uskutečňovat za výrazně dumpingové ceny. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvání dumpingu.

(94)

V průběhu období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek devět výrobců v Unii. Z těchto devíti výrobců při šetření spolupracovalo sedm výrobců. Bylo zjištěno, že těchto sedm výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 60 %, celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Jsou proto dále uváděni jako „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(95)

Výroba v Unii byla stanovena na 18 900 tun, což představuje 64 % celkové odhadované výroby v Unii včetně dvou dalších výrobců v Unii (celkem 29 661 tun (27)).

(96)

Pro účely analýzy újmy byly posuzovány ukazatele újmy na úrovni podstatné části výroby v Unii, a to na základě ověřených údajů získaných od výrobců, kteří při šetření spolupracovali.

(97)

Trh Unie pro výrobek, který byl předmětem přezkumu, se vyznačuje relativně malým počtem výrobců, převážně malých a středních podniků. S výjimkou jednoho výrobce, který vyrábí pouze kyselinou vinnou, jsou všichni ostatní výrobci vertikálně integrováni a jejich hlavní činností je výroba alkoholu z vinných kalů, tedy proces, v němž výrobek, který byl předmětem přezkumu, figuruje jako vedlejší produkt.

(98)

Posuzované období v rámci současného šetření se částečně překrývá s obdobím šetření uvedeným v 5. bodě odůvodnění za rok 2013 a částečně 2014. Jak se uvádí v 96. bodě odůvodnění, aspekty újmy v daném šetření byly posuzovány na úrovni podstatné části výroby v Unii, a to na základě ověřených údajů získaných od výrobců v Unii, kteří spolupracovali. V rámci šetření zmíněného v 5. bodě odůvodnění byly posuzovány makroekonomické ukazatele újmy, jako je objem výroby a prodeje a podíl na trhu, na základě údajů od všech výrobců v Unii. Proto se hodnoty u některých ukazatelů v tomto šetření a šetření uvedeném v 5. bodě odůvodnění liší.

(99)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím v Unii na trhu Unie, objemu dovozu ze třetích zemí do Unie na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6, čínského dovozu na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 a objemu prodeje dalších výrobců v Unii na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(100)

Spotřeba v Unii mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření klesla o 11 %. Poptávka se mezi rokem 2013 a 2014 snížila o 10 % a dále zůstala na úrovni z roku 2014. Poptávka po výrobku, který byl předmětem přezkumu, v zásadě závisí na vnějších prvcích, jako jsou klimatické podmínky ovlivňující spotřebu tohoto výrobku ve vinařství. Ve stavebnictví může spotřeba kolísat podle objemu staveb obecně a také vlivem používání náhrad.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(101)

Aby bylo možné posoudit celkovou situaci na trhu Unie, Komise též stanovila odhad celkového objemu dovozu výrobku, který byl předmětem přezkumu (tj. včetně dovozu od společnosti, který nepodléhá opatřením, Hangzhou Bioking). Bylo zjištěno, že celkový objem dovozu z Číny do Unie se během posuzovaného období snížil o 47 %. Klesl z [9 000–11 000] tun v roce 2013 na [5 000–6 000] tun v období přezkumného šetření, což představuje podíl na trhu ve výši [20–30] %. Vzhledem k tomu, že pouze jeden vyvážející výrobce nepodléhal opatřením, musí být celkové hodnoty a také hodnoty týkající se vývozců podléhajících opatřením z důvodu zachování důvěrnosti informací prezentovány formou rozpětí nebo koeficientů.

Tabulka 2

Celkový objem dovozu z Číny a podíl celkového dovozu z Číny na trhu

(102)

Podobně objem dovozu od čínských vyvážejících výrobců, který je předmětem antidumpingových opatření, do Unie v období přezkumného šetření klesl o 49 % [1 600–1 900 tun], což odpovídá podílu na trhu ve výši [7–10 %] oproti [11–14 %] na začátku posuzovaného období.

Tabulka 3

Objem dovozu z Číny, který podléhá opatřením, a podíl tohoto dovozu na trhu

(103)

Během posuzovaného období se objem dovozu z Číny do Unie, který nepodléhá opatřením, vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu z Číny, který nepodléhá opatřením, a podíl tohoto dovozu na trhu

(104)

Objem dovozu z ČLR, který nepodléhá opatřením, představuje největší část čínského dovozu. Během posuzovaného období klesl o 46 %, a tak velice úzce následoval trend dovozu, který podléhá opatřením. Podíl tohoto dovozu na celkovém čínském vývozu do Unie tím pádem zůstal v posuzovaném období stabilní.

(105)

V následující tabulce je znázorněn vývoj průměrných cen CIF s dodáním na hranice EU u dovozu z Číny, na který se vztahovala opatření.

Tabulka 5

Průměrná cena dovozu z Číny, který podléhá opatřením

(106)

Průměrná jednotková prodejní cena čínského dovozu podléhajícího opatřením na úrovni cen CIF činila v období přezkumného šetření 1 895 EUR za tunu, což v rámci posuzovaného období odpovídá poklesu o 31 %.

(107)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření bylo stanoveno srovnáním a) vážené průměrné prodejní ceny, kterou spolupracující výrobci v Unii účtovali odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň ceny ze závodu a b) průměrné ceny dovozu podléhajícího opatřením z dotčené země účtované prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovené na základě ceny CIF podle údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 s připočtením platného cla a antidumpingového cla a nákladů po dovozu.

(108)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění, nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z Číny. Srovnání jednotlivých typů výrobku proto nebylo možné. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu spolupracujících výrobců v Unii během období přezkumného šetření. Srovnání ukázalo, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činí 19 %.

(109)

Ceny dovozu výrobku, který byl předmětem přezkumu, z ČLR nepodléhající opatřením klesly během posuzovaného období o 34 %. Ceny dovozu, který nepodléhá opatřením, byly v průběhu posuzovaného období mírně vyšší nebo na stejné úrovni jako ceny dumpingového dovozu (28). Ceny dovozu, který nepodléhá opatřením, byly během celého posuzovaného období nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

Tabulka 6

Ceny dovozu z Číny, který nepodléhá opatřením

(110)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z třetích zemí během posuzovaného období, pokud jde o objem a podíl na trhu, jakož i průměrné ceny tohoto dovozu.

Tabulka 7

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny

(111)

Dovoz z třetích zemí byl během období přezkumného šetření na velmi nízké úrovni a prakticky ustal. Klesl z 250 tun v roce 2013 prakticky na nulu v období přezkumného šetření. Ceny uvedeného dovozu se pohybovaly nad cenami dovozu z Číny. V letech 2013 a 2014 byly nižší než průměrná úroveň cen výrobního odvětví Unie. V roce 2015 byl dovážený objem velmi malý (9 tun) a v období přezkumného šetření byl prakticky nulový. Výsledné průměrné ceny za tyto roky tudíž nebyly považovány za reprezentativní nebo smysluplné. Vývoz z třetích zemí byl v každém případě okrajový, jelikož během celého posuzovaného období představoval podíl na trhu ve výši pouhého 1 % nebo nižší.

(112)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise veškeré relevantní hospodářské faktory a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(113)

Jak se uvádí v 94. bodě odůvodnění, toto posouzení bylo založeno na úrovni podstatné části výroby v Unii a vycházelo z údajů, které poskytli spolupracující výrobci v Unii.

(114)

Celkově se výroba v Unii mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 22 %. V období od roku 2013 do roku 2014 zůstala stabilní, v letech 2014 až 2015 vzrostla o 10 procentních bodů a od roku 2015 do období přezkumného šetření vzrostla o dalších 11 %. Vzhledem k tomu, že náklady na výrobu výrobku, který byl předmětem přezkumu, závisí zejména na ceně surovin, která podléhá sezónním změnám, nebylo možné pozorovat žádnou korelaci mezi zvýšenou úrovní výroby a celkovými výrobními náklady nebo celkovou ziskovostí výrobního odvětví Unie.

Tabulka 8

Objem výroby

(115)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 6 %. Tento nárůst lze přičíst zejména investicím jednoho výrobce v Unii v roce 2015.

(116)

Míra využití kapacity se soustavně zvyšovala ze 43 % v roce 2013 na 50 % v období přezkumného šetření (tj. o 7 procentních bodů během posuzovaného období). Tento nárůst míry využití kapacity je výsledkem nárůstu objemu výroby, ačkoli výrobní kapacita se zvyšovala pomaleji. Míra využití kapacity však nehrála zásadní úlohu ve významném poklesu průměrných výrobních nákladů pozorovaném v posuzovaném období z důvodů uvedených ve 127. bodě odůvodnění.

Tabulka 9

Výrobní kapacita a využití kapacity

(117)

Celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie vzrostl v průběhu posuzovaného období o 33 %. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v letech 2014 až 2015, a to o 43 %. Od roku 2015 do období přezkumného šetření se trend obrátil a objem prodeje klesl o 11 %.

Tabulka 10

Objem prodeje výrobního odvětví Unie

(118)

Objem prodeje byl také stanoven pro všechny výrobce v Unii na základě skutečného objemu prodeje výrobního odvětví v Unii stanoveného, jak je uvedeno výše v 96. bodě odůvodnění a pro další výrobce v Unii na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (29).

Tabulka 11

Celkový objem prodeje všech výrobců v Unii

(119)

Nárůst celkového prodeje byl méně výrazný než nárůst objemu prodeje výrobního odvětví Unie. Objem prodeje stanovený na tomto základě se oproti předchozímu šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti uvedenému ve 3. bodě odůvodnění snížil. To znamená, že v letech 2010 (což bylo období přezkumného šetření předchozího šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti) až 2013 objem prodeje klesl o [25–35 %] z 20 623 tun v roce 2010 na [13 500–15 500 tun] v roce 2013. A proto i přes nárůst objemu prodeje pozorovaný během období posuzovaného v tomto šetření zůstal objem prodeje v období přezkumného šetření pod průměrným objemem prodeje během předchozího přezkumného šetření.

(120)

V průběhu posuzovaného období získalo výrobní odvětví Unie 14 procentních bodů podílu na trhu, tj. tento podíl vzrostl z 29 % v roce 2013 na 43 % v období přezkumného šetření. Tento nárůst odráží skutečnost, že i přes pokles spotřeby prodej výrobního odvětví Unie v posuzovaném období rostl.

Tabulka 12

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu

(121)

Nárůst podílu na trhu u všech výrobců v Unii byl méně výrazný než nárůst podílu na trhu u výrobního odvětví Unie. Během posuzovaného období vzrostl podíl všech výrobců v Unii na trhu o 32 % z [50–60 %] na [70–80 %].

Tabulka 13

Podíl všech výrobců z Unie na trhu

(122)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie navzdory poklesu spotřeby v Unii o 11 % vzrostl a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se zvýšil o 14 procentních bodů.

(123)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie vykazovala mezi lety 2013 a 2015 nárůst o 9 % a v období přezkumného šetření zůstala prakticky stabilní, což částečně odráží zvýšení výroby a výrobní kapacity.

Tabulka 14

Zaměstnanost

(124)

Produktivita výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok, vzrostla v průběhu posuzovaného období o 12 %. To odráží větší nárůst výroby (o 22 %) v porovnání se zaměstnaností (o 10 %).

Tabulka 15

Produktivita

(125)

Toto šetření zjistilo významnou úroveň dumpingu. Přestože výrobní odvětví Unie vykazovalo v posuzovaném období příznivý vývoj z hlediska objemu prodeje a podílu na trhu, finanční ukazatele uvedené v 126. až 137. bodě odůvodnění klesaly. Proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie ještě plně nepřekonalo účinky dumpingového dovozu. Je třeba připomenout, že v původním šetření bylo u dvou čínských vyvážejících výrobců, kterým byly přiznány individuální celní sazby, zjištěno dumpingové rozpětí ve výši 4,7 % a 10,1 %. Dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti bylo 34,9 %. Kromě toho, jak je uvedeno v 74. až 93. bodě odůvodnění, byla pravděpodobnost přetrvání dumpingu stanovena především na základě dostupné volné výrobní kapacity v Číně, chování čínských vývozců na trzích, pokud jde o vývozní ceny, a atraktivitě trhu Unie. Má se tudíž za to, že výrobní odvětví Unie zůstává vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie zranitelné.

(126)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, v letech 2013 až 2015 klesly o 47 % a na této úrovni zůstaly i během období přezkumného šetření. V absolutním vyjádření klesly prodejní ceny z 5 239 EUR za tunu v roce 2013 na 2 761 EUR za tunu v období přezkumného šetření.

(127)

Dostupnost vinanu vápenatého, který se vyrábí z vinných kalů a představuje většinu celkových výrobních nákladů kyseliny vinné, se liší podle jakosti sklizených hroznů. Příznivé nebo nevhodné klimatické podmínky tak mohou mít vliv na celkovou nabídku vinanu vápenatého a jeho prodejní ceny, což má zase vliv na roční průměrnou prodejní cenu. Ceny v Unii pozorované v roce 2013 tak byly s ohledem na dlouhodobé trendy výjimečně vysoké. Od roku 2014 do období přezkumného šetření byly také pro sklizeň hroznů v Unii lepší roky a roční průměrné prodejní ceny byly nižší. Je též třeba poznamenat, jak je uvedeno v 100. bodě odůvodnění, že nabídku vinanu vápenatého, ale také poptávku po výrobku, který byl předmětem přezkumu, ve vinařství ovlivňují klimatické podmínky a sklizeň. V cenách a výrobních nákladech kyseliny vinné se též projevuje prvek variability, což bylo pozorováno i v posuzovaném období.

(128)

Pokles průměrné jednotkové prodejní ceny (o 47 % za posuzované období) byl rychlejší a také výraznější než pokles výrobních nákladů v témže období (o 44 % za posuzované období). Průměrné výrobní náklady tak překročily průměrnou jednotkovou prodejní cenu v roce 2014 a 2015, což mělo nepříznivý vliv na ziskovost, jak ukazuje tabulka 16.

Tabulka 16

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady

(129)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 17

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(130)

Průměrné náklady práce na zaměstnance výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesly o 4 %.

(131)

Objem zásob zůstal v posuzovaném období celkově stabilní. Od roku 2013 do roku 2014 vzrostl o 10 % a v roce 2015 prudce klesl o 60 %. Důvodem bylo to, že objem prodeje výrobního odvětví Unie v daném roce rostl rychleji než objem výroby, jak popisuje 114. až 119. bod odůvodnění. Od roku 2015 do období přezkumného šetření se však objem zásob vrátil na úrovně z roku 2013, jelikož objem výroby dohnal zvýšený objem prodeje.

Tabulka 18

Zásoby

(132)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 19

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(133)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost prodeje obdobného výrobku uskutečněného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, snížila ze 7,1 % téměř na nulu (0,8 %), což odpovídá celkovému poklesu o 88 %. To je v souladu se skutečností, že prodejní ceny klesaly rychleji než výrobní náklady. Ziskovost tak klesla nejvýrazněji v letech 2013 až 2014, kdy výrobní odvětví Unie zaznamenalo ztráty ve výši – 1,2 %. V roce 2015 se ztráty zvýšily na – 4,0 %. Během období přezkumného šetření ziskovost opět rostla a dosáhla mírně kladných hodnot. Tento příznivý vývoj koreluje s nárůstem výroby, míry využití kapacity a produktivity, což přispělo k poklesu výrobních nákladů na tunu. Zatímco průměrné prodejní ceny zůstaly konstantní, pomohlo to zlepšit ziskovost mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření. Během celého posuzovaného období se ziskovost pohybovala pod 8 % cílovým ziskem pro toto odvětví.

(134)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. V souladu se snížením ziskovosti se během posuzovaného období snížil peněžní tok, a to o 98 %: v roce 2014 klesl o 75 % a v roce 2015 byl záporný. V průběhu období přezkumného šetření se pohyboval jen nepatrně nad nulou.

(135)

Investice výrobního odvětví Unie do výroby obdobného výrobku během posuzovaného období vzrostly celkově o 133 %. To bylo způsobeno zejména velkými investicemi v roce 2015 a v období přezkumného šetření. Uvedené investice však provedlo jen několik společností. Největší jednotlivá investice, která představovala přes 50 % celkových investic v roce 2015, souvisela s přemístěním činností.

(136)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V souladu s poklesem ziskovosti dosáhl v roce 2014 a 2015 záporných hodnot a během období přezkumného šetření činil pouze 0,1 %. Celková návratnost investic byla během celého posuzovaného období slabá.

(137)

Oslabení peněžního toku omezilo schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál z interně vytvářených prostředků. V důsledku toho se schopnost opatřit si kapitál oproti předchozímu přezkumu před pozbytím platnosti zhoršila. Nic však nenaznačovalo, že by to mělo dopad na schopnost pokračovat v podnikatelské činnosti nebo investovat.

(138)

Ukazatelé újmy, jako výroba, objem prodeje a podíl na trhu, se během posuzovaného období vyvíjely příznivě. Tyto trendy však neměly příznivý dopad na celkovou finanční situaci výrobního odvětví Unie. Naopak ziskovost výrobního odvětví Unie vykazovala během posuzovaného období silnou negativní tendenci a odvětví bylo dokonce ztrátové v letech 2014 a 2015. Během období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie pohybovalo jen mírně nad hranicí rentability. V posuzovaném období navíc poklesly i další finanční ukazatele, jako například peněžní tok a návratnost investic, a vykazovaly záporné hodnoty.

(139)

Jak bylo uvedeno v 2. bodě odůvodnění, současná antidumpingová cla byla uplatňována na dovoz kyseliny vinné z ČLR, vyjma dovozu společnosti Hangzhou Bioking. Výrobní odvětví Unie i tak nepříznivě pocítilo účinky dumpingového dovozu z ČLR. Zejména byl patrný výrazný cenový tlak způsobený tím, že dumpingový dovoz nabízel i přes zavedená antidumpingová cla o 19 % nižší ceny než výrobní odvětví Unie. Kvůli tomuto cenovému tlaku nebylo výrobní odvětví Unie schopné udržet ceny nad výrobními náklady. To mělo nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie, jak dokládá pokles prodejních cen a ziskovosti i další ukazatele finanční újmy. A proto i přes zvýšení objemu prodeje a podílu výrobního odvětví Unie na trhu ziskovost v posuzovaném období klesala (byť v období přezkumného šetření opět vzrostla, ale pouze na úrovně mírně přesahující hranici rentability) a pokles zaznamenal i peněžní tok a návratnost investic. Na základě toho bylo stanoveno, že stávající opatření zcela nedosahují zamýšlených účinků a že výrobní odvětví Unie je nadále zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

(140)

Po zveřejnění závěrů jeden čínský vyvážející výrobce vyjádřil několik připomínek k analýze újmy:

(141)

Zaprvé tato strana považovala některé ukazatele újmy za nespolehlivé z důvodu rozdílů mezi ukazateli v tomto šetření a v šetření uvedeném v 5. bodě odůvodnění. Tato strana uvedla především spotřebu v Unii, zásoby a ziskovost výrobního odvětví Unie. Tvrdila, že Komise tyto rozdíly nedostatečně vysvětlila, a prohlásila, že použití jiného souboru údajů by vedlo k rozdílným závěrům o újmě.

(142)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že rozdíly v údajích jsou objasněny v 94. až 98. bodě odůvodnění. Během šetření uvedeného v 5. bodě odůvodnění byly makroekonomické ukazatele újmy, jako je objem výroby a prodeje a podíl na trhu, posouzeny na základě údajů získaných od všech výrobců v Unii; během současného šetření byly uvedené ukazatele posuzovány na základě podstatné části výroby v Unii. Proto se hodnoty u některých ukazatelů v uvedených šetřeních liší. Své tvrzení tato strana ničím dalším nepodepřela. Toto tvrzení se proto zamítá.

(143)

Zadruhé tatáž strana prohlásila, že některé ukazatele, jako objem prodeje, podíl na trhu, objem výroby, výrobní kapacita a využití kapacity, zaměstnanost, produktivita, náklady práce, peněžní tok a investice vykazovaly pozitivní vývoj. Proto nebylo možné dospět k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu. Pokud jde o toto tvrzení, Komise se zaprvé nedomnívala, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, pouze měla za to, že je nadále zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie, a zadruhé, jak je uvedeno v 138. bodě odůvodnění, pozitivní vývoj některých ukazatelů neměl kladný vliv na celkovou finanční situaci výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení se proto zamítá.

(144)

Zatřetí bylo uvedeno, že újma nemohla být způsobena dovozem, který podléhá opatřením. Jedna ze stran tvrdila, že jinými možnými faktory, které údajně působily újmu výrobnímu odvětví Unie, byly pokles spotřeby a investic výrobního odvětví Unie. Tato strana rovněž tvrdila, že analýza ohledně kyseliny vinné získávané přírodní výrobou měla být provedena odděleně od analýzy ohledně kyseliny vinné získávané syntetickou výrobou. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že šetření neprokázalo podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Komise se pouze domnívala, že toto odvětví je nadále zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie. Komise tedy v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je obnovení újmy pravděpodobné. Proto byla uvedená tvrzení zamítnuta.

(145)

Stručně řečeno žádné z výše uvedených tvrzení nemohlo zpochybnit zjištění a závěry popsané v 139. bodě odůvodnění, které se tímto potvrzují.

(146)

Z šetření vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping přetrvávat.

(147)

V průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ve zranitelné situaci, neboť bylo nadále vystaveno škodlivým účinkům dumpingového dovozu z ČLR.

(148)

Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo proto posouzeno, zda je pravděpodobné obnovení újmy, pokud by opatření vůči Číně pozbyla platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2.

(149)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: výroba a volné kapacity v Číně, atraktivita trhu Unie a očekávaná výše cen čínského dovozu na trh Unie a předpokládaný dopad na výrobní odvětví Unie.

(150)

Jak bylo uvedeno výše v 34. a 35. bodě odůvodnění, jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, musela být níže uvedená analýza čínského domácího trhu a vývozu z ČLR do jiných třetích zemí založena na informacích dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na informacích obsažených v žádosti, na informacích z databáze podle čl. 14 odst. 6, z čínské databáze a databáze GTA, dále na veřejně dostupných informacích, jako jsou podnikové internetové stránky a výňatky z publikací podniků sledujících trh, a na údajích shromážděných při předchozích šetřeních (30).

(151)

Celková výrobní kapacita čínských výrobců podléhajících opatřením byla 54 000 tun, zatímco volná kapacita se pohybovala mezi 24 000 a 28 000 tunami. Volná kapacita byla o 6 až 24 % vyšší než celková spotřeba v Unii během období přezkumného šetření.

(152)

Je také třeba připomenout, že čínská výroba není co do objemu nijak omezena, neboť na rozdíl od výrobců ve výrobním odvětví Unie, kteří používají přírodní suroviny, tj. vinné kaly, využívá syntetické výrobní metody. Čínská kapacita a potenciál pro další vývoz tak nejsou omezeny na současné úrovně.

(153)

Dále bylo zjištěno, že čínští výrobci jsou výrazně zaměřeni na vývoz a mají velký potenciál pro zvýšení objemu vývozu zejména do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(154)

Jak je uvedeno v 89. až 93. bodě odůvodnění, trh Unie je pro čínský vývoz atraktivní, a je zde tudíž silná motivace zvýšit vývoz do Unie ve značném objemu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(155)

Čínský dovoz byl o 19 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Jako ukazatel výše ceny, za kterou bude čínský výrobek, který byl předmětem přezkumu, pravděpodobně dovážen na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena, byla vzata v úvahu úroveň čínských dovozních cen do Unie bez antidumpingových cel. Ze srovnání během období přezkumného šetření vyplynulo, že čínské ceny bez antidumpingových cel byly v průměru o 26 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(156)

Kromě toho byly zkoumány úrovně cen, za něž byl výrobek, který byl předmětem přezkumu, vyvážen z Číny do jiných třetích zemí. Jak vysvětluje 85. až 88. bod odůvodnění výše, čínští výrobci vyváželi značné objemy uvedeného výrobku do třetích zemí jiných než Unie. Bylo zjištěno, že čínské ceny uplatňované u jiných třetích zemí byly v průměru nižší než ceny výrobního odvětví Unie také o 26 %.

(157)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, dovoz z Číny by na výrobní odvětví Unie velmi pravděpodobně vyvíjel ještě větší cenový tlak, než který vyvíjel během období přezkumného šetření.

(158)

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, byli by čínští vyvážející výrobci motivováni značně zvýšit objem svého dovozu na trh Unie za nízké dumpingové ceny, čímž by vyvíjeli tlak na snížení cen převládajících v Unii.

(159)

Zvyšující se objem dovozu z Číny, který je vzhledem k dostupným volným kapacitám pravděpodobný, by v kombinaci s předpokládaným dalším tlakem na ceny při absenci antidumpingových cel měl pravděpodobně významný nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(160)

Je totiž nepravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie bylo schopno snížit své ceny, aniž by utrpělo významné ztráty, tak aby vyrovnalo ještě nižší čínské ceny při absenci antidumpingových cel, pokud by se tento scénář naplnil. Napovídá tomu skutečnost, že během posuzovaného období výrobní odvětví Unie své prodejní ceny nesnížilo na úroveň, která by odpovídala cenám čínského dovozu, ani když došlo k poklesu výrobních nákladů, neboť i tak již byly nižší než náklady.

(161)

V případě popsaného scénáře je navíc pravděpodobné, že pokud by výrobní odvětví Unie ponechalo své ceny na stávající úrovni, jeho objem prodeje a podíl na trhu by se zmenšil, neboť by na trh pravděpodobně přicházel významně větší objem dovozu z Číny za ještě nižší ceny. Výrobnímu odvětví Unie by tak vznikly další ztráty.

(162)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k nárůstu dumpingového dovozu z Číny, což by vedlo k tlaku na snížení cen výrobního odvětví Unie a k dalšímu zhoršení již tak zoufalé hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Proto se dospělo k závěru, že případné zrušení opatření vůči Číně by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(163)

Jeden vyvážející výrobce prohlásil, že zrušení antidumpingových cel by pravděpodobně nevedlo k obnovení újmy. Aby své tvrzení podpořil, uvedl, že cenový tlak v Unii pochází od výrobního odvětví Unie a že čínští vyvážející výrobci nesnížili své prodejní ceny zároveň se snižujícím se objemem dovozu, což by mělo být důkazem, že neměli v úmyslu snížit ceny, aby získali podíl na trhu.

(164)

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že tato tvrzení opomíjejí skutečnost, že jak výrobní kapacita, volná kapacita v Číně a atraktivita trhu Unie pro čínský dovoz, tak možné úrovně cen čínského dovozu podporují závěry Komise ohledně pravděpodobnosti obnovení újmy v případě zrušení opatření. Tyto aspekty jsou dostatečně vysvětleny v 151. až 161 bodě odůvodnění. Kromě toho na podporu uvedených tvrzení nebyly uvedeny žádné nové věcné doklady. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(165)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(166)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(167)

Je nutno připomenout, že se v původním šetření i v následném šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti mělo za to, že uložení a zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(168)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Unie opatření zachovat.

(169)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by vedlo ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie a k obnovení podstatné újmy. Výrobní odvětví Unie by nebylo schopno konkurovat zvýšenému objemu čínského dovozu prodávaného za dumpingové ceny působící újmu. Pokud by tedy platnost opatření skončila, byla by jakákoli obnova nepravděpodobná a pouhá existence některých společností by byla ohrožena, což by vedlo k zánikům společností a ztrátě pracovních míst na trhu Unie.

(170)

Jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění, výrobní náklady a ceny výrobního odvětví Unie ovlivňují klimatické podmínky a sklizeň. Během předchozích šetření bylo výrobní odvětví Unie schopné za příznivých podmínek dosahovat zisku a prokázalo, že je životaschopné. V rámci tohoto šetření se však výrobní odvětví Unie v posuzovaném období dostalo i přes opatření do ztráty, dumpingový dovoz z Číny nadále proudil na trh Unie, nabízel nižší ceny než výrobní odvětví Unie a tlačil ceny pod výrobní náklady výrobního odvětví Unie, jak vysvětluje 133. a 139. bod odůvodnění.

(171)

Lze s určitostí předpokládat, že výrobní odvětví Unie bude mít nadále prospěch z opatření a že zachování antidumpingových opatření by pomohlo výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny na přiměřenou úroveň tak, aby mohlo pokrýt své výrobní náklady a zlepšit ziskovost.

(172)

Proto Komise dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči Číně bude jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(173)

Na tomto případu nespolupracovali žádní dovozci. Připomíná se, že podle zjištění z předchozích šetření nebyl dopad uloženého opatření významný. V rámci stávajícího šetření nespolupracovali žádní obchodníci nebo dovozci. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by platná opatření dovozce značně postihla, Komise dospěla k závěru, že zachování opatření nebude mít na dovozce v Unii žádný dopad.

(174)

Výrobek, který byl předmětem přezkumu, se používá především ve vinařském a potravinářském průmyslu jako přídatná látka v potravinách a nápojích a ve stavebnictví jako zpomalovač do sádry.

(175)

V rámci tohoto šetření bylo kontaktováno deset známých uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Čtyři uživatelé odpověděli na dotazník, dva působili ve stavebnictví a zbylí dva v potravinářství.

(176)

Při předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti byl učiněn závěr, že výrobek, který byl předmětem přezkumu, nepředstavuje významnou část nákladů na sádrové výrobky, ve kterých se používá (31). Na základě odpovědí uživatelů ze stavebnictví bylo shledáno, že během tohoto šetření se situace významně nezměnila. Proto Komise dospěla k závěru, že zachování opatření bude mít na náklady a konkurenceschopnost odvětví stavebnictví zanedbatelný vliv.

(177)

V rámci řízení spolupracovali dva hlavní uživatelé z potravinářského odvětví. Bylo zjištěno, že na skupinové úrovni byly obě společnosti ziskové. Při předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti (32) bylo dále zjištěno, že i výrobní linky používající výrobek, který byl předmětem přezkumu, jako jednu ze surovin byly ziskové a že prodej výrobků vyrobených za použití uvedeného výrobku představoval pouze malé procento celkového obratu těchto linek. Žádný ze spolupracujících uživatelů z potravinářského průmyslu nebyl během tohoto šetření schopen doložit, že by se situace významně změnila. Proto Komise dospěla k závěru, že zachování opatření by nemělo na uživatele potravinářského průmyslu přehnaný vliv.

(178)

Navíc by se mělo pamatovat na to, že životaschopnost výrobního odvětví Unie je nezbytná v zájmu zachování rozmanitých zdrojů výrobku, který byl předmětem přezkumu, což je také v zájmu uživatelů. Kromě toho značná část dovozu z Číny pochází od společnosti Hangzhou Bioking bez antidumpingových cel. I kdyby byla opatření proti Číně zachována jako celek, společnost Hangzhou Bioking do oblasti působnosti těchto opatření nebude spadat.

(179)

Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům Komise dospěla k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti zachování platných antidumpingových opatření.

(180)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se má doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobku, který byl předmětem přezkumu, zůstala zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním.

(181)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná na dovoz výrobku, který byl předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR měla být zachována.

(182)

S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (33) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech neuvádějí takovou úrokovou sazbu a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(183)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,