(EU) 2018/644Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků (Text s významem pro EHP. )

(1)

Sazby vztahující se na přeshraniční balíky a další poštovní zásilky pro odesílatele malých objemů, především pro malé a střední podniky a na jednotlivce, jsou dosud poměrně vysoké. To má přímý negativní dopad na uživatele, kteří požadují služby přeshraničního dodávání balíků, zejména v souvislosti s elektronickým obchodem.

(2)

Článek 14 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zdůrazňuje místo, jež mají služby obecného hospodářského zájmu, jako jsou poštovní služby, ve sdílených hodnotách Unie, a jejich úlohu při podpoře sociální a územní soudržnosti. Uvedený článek stanoví, že má být zajištěno, aby zásady a podmínky pro fungování uvedených služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.

(3)

Protokol č. 26 o službách obecného zájmu, připojený ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU, dále zdůrazňuje, že sdílené hodnoty Unie ve vztahu ke službám obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 14 Smlouvy o fungování EU zahrnují rozdíly mezi potřebami a preferencemi uživatelů, které mohou vzniknout v důsledku rozdílné zeměpisné, sociální nebo kulturní situace, a rovněž vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podporu univerzálního přístupu a práv uživatelů.

(4)

Podle čl. 169 odst. 1 a čl. 169 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU má Unie přispívat k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 této smlouvy.

(5)

Mezi členskými státy jsou zásadní rozdíly z hlediska pravomocí udělených národním regulačním orgánům, pokud jde o sledování trhu a regulační dohled nad poskytovateli služeb dodávání balíků. Některé orgány mohou například od poskytovatelů úspěšně vyžadovat, aby dodávali příslušné informace o cenách. Existence těchto rozdílů byla potvrzena společným stanoviskem Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací a Skupiny evropských regulačních orgánů pro poštovní služby, v němž se dospělo k závěru, že národní regulační orgány potřebují vhodné regulační pravomoci, aby mohly zasahovat, a že tyto pravomoci zřejmě neexistují ve všech členských státech. Tyto rozdíly způsobují další administrativní zátěž a náklady na soulad s právními předpisy těm poskytovatelům služeb dodávání balíků, kteří působí přeshraničně. Tyto rozdíly tak představují překážku poskytování služeb přeshraničního dodávání balíků, a tudíž mají přímý účinek na fungování vnitřního trhu.

(6)

Vzhledem k mezinárodnímu charakteru poštovního odvětví a odvětví dodávání balíků je další rozvoj evropských a mezinárodních technických norem důležitý z hlediska přínosu pro uživatele i životní prostředí a z hlediska rozšíření příležitostí na trhu pro podniky. Uživatelé navíc často hlásí problémy s kvalitou služeb při zasílání, přijímání nebo vracení přeshraničních balíků. Z tohoto důvodu je zapotřebí u služeb přeshraničního dodávání balíků dále zlepšit jak normy kvality služeb, tak i interoperabilitu. Obojímu je třeba udělit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (3) větší prioritu, a to prostřednictvím Evropského výboru pro normalizaci (dále jen „výbor CEN“) i jinak. Rovněž je zapotřebí většího pokroku v oblasti efektivnosti služeb, který by měl přihlížet zejména k zájmům uživatelů.

(7)

Normalizace poštovních služeb a zvyšování kvality služby na podporu směrnice 97/67/ES jsou strategickou prioritou Unie, která by se měla i nadále rozvíjet. Technická normalizace je nepostradatelná pro rozvoj interoperability mezi vnitrostátními sítěmi a pro existenci všeobecných služeb. V srpnu 2016 předložila Komise výboru CEN čtvrtou žádost o normalizaci s cílem stanovit pracovní program a odevzdat v srpnu 2020 závěrečnou zprávu (4). Uvedený pracovní program by měl zohledňovat zejména zájmy uživatelů a environmentální hlediska, jakož i efektivitu a měl by přispívat k podpoře vybudování jednotného digitálního trhu v Unii.

(8)

Trh se službami přeshraničního dodávání balíků je rozmanitý, komplexní a konkurenční, různí poskytovatelé na něm nabízejí různé služby a ceny podle hmotnosti, velikosti a formátu odesílaných balíků, stejně jako podle jejich místa určení, přidané hodnoty, jako jsou systémy sledování, a počtu odesílaných balíků. V některých členských státech nemají poskytovatelé všeobecných služeb na trhu se službami dodávání balíků většinový podíl. Kvůli této rozmanitosti je pro spotřebitele a uživatele obtížné služby dodávání balíků nabízené jednotlivými poskytovateli porovnávat, jak co do kvality, tak ceny, neboť často nevědí, že v přeshraničním elektronickém obchodu existují u podobných služeb různé možnosti dodávání balíků. K příslušným informacím je třeba usnadnit přístup zejména malým a středním podnikům a jednotlivcům. Vedle toho označili malí a střední prodejci za překážku při přeshraničním prodeji obavy týkající se dodání.

(9)

Aby se zlepšily služby přeshraničního dodávání balíků, zejména pro jednotlivce a mikropodniky a malé podniky, a to i v odlehlých či řídce osídlených oblastech, a pro osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu, je zapotřebí zvýšit dostupnost a transparentnost veřejných seznamů sazeb u omezeného souboru služeb přeshraničního dodávání balíků. Zvýšení transparentnosti přeshraničních cen a jejich snadnější porovnatelnost v celé Unii by měly vést k omezení nepřiměřených rozdílů v sazbách, včetně případných bezdůvodných rozdílů mezi vnitrostátními a přeshraničními sazbami.

(10)

Služby dodání jednotlivých balíků jsou v každém členském státě součástí všeobecné služby a rovněž představují služby, které jsou jednotlivci a malými podniky využívány nejčastěji. Pro další rozvoj elektronického obchodu je nezbytné zlepšit transparentnost a cenovou dostupnost sazeb za jednotlivou zásilku.

(11)

Mnoho společností, které prodávají, prodávaly nebo se pokoušely prodávat na internetu, považují za problém vysoké náklady na dodání a nákladnost postupu pro vyřizování stížností a záruk. Je zapotřebí přijmout další opatření zejména k zajištění toho, aby malé a střední podniky a jednotlivci v odlehlých oblastech mohli v plném rozsahu využívat dostupných bezproblémových služeb přeshraničního dodávání balíků a aby uvedené služby byly cenově přiměřené.

(12)

Pojem „poskytovatelé všeobecných služeb“ se vztahuje na provozovatele poštovních služeb, kteří v rámci konkrétního členského státu poskytují všeobecné poštovní služby nebo jejich část. Poskytovatelé všeobecných služeb, kteří působí ve více než jednom členském státě, by měli být považováni za poskytovatele všeobecných služeb pouze v tom členském státě nebo státech, kde poskytují všeobecné poštovní služby.

(13)

V současnosti se poštovní služby řídí směrnicí 97/67/ES. Touto směrnicí se zavádí společná pravidla pro poskytování poštovních služeb a všeobecných poštovních služeb v rámci Unie. Směrnice se zaměřuje především, nikoli však výhradně, na vnitrostátní všeobecné služby a neřeší regulační dohled nad poskytovateli služeb dodávání balíků. Dodržování minimálních požadavků na všeobecné služby stanovené v uvedené směrnici zajišťují národní regulační orgány určené členskými státy. Toto nařízení tudíž doplňuje pravidla stanovená směrnicí 97/67/ES, pokud jde o služby přeshraničního dodávání balíků. Tímto nařízením nejsou dotčena práva a záruky stanovené ve směrnici 97/67/ES, především nepřetržité poskytování všeobecných poštovních služeb uživatelům.

(14)

Tímto nařízením se nemění definice poštovní zásilky stanovená v čl. 2 bodě 6 směrnice 97/67/ES ani definice vnitrostátního práva na ní založené.

(15)

Odhaduje se, že 80 % adresných balíků vytvořených elektronickým obchodem dnes váží méně než 2 kilogramy a je často zpracováno v toku poštovních zásilek zpracovávaných jako listovní zásilky. Informace o hmotnosti balíků dodávaných jiným způsobem nejsou k dispozici. Je důležité, aby tyto zásilky nižší hmotnosti podléhaly tomuto nařízení.

(16)

Pro účely provádění tohoto nařízení je tedy důležité poskytnout jasné definice balíků, služeb dodávání balíků a poskytovatelů služeb dodávání balíků a upřesnit, na které poštovní zásilky se uvedené definice vztahují. Předpokládá se, že poštovní zásilky o tloušťce přesahující 20 mm obsahují jiné zboží než korespondenci, ať už jsou, nebo nejsou zpracovávány poskytovatelem všeobecných služeb. Poštovní zásilky, které obsahují pouze korespondenci, by neměly spadat do oblasti služeb dodávání balíků. Toto nařízení by se tudíž mělo v souladu se zavedenou praxí vztahovat na balíky obsahující zboží, které má nebo nemá obchodní hodnotu, o hmotnosti do 31,5 kg, neboť těžší zásilky nemůže průměrná osoba zpracovat bez mechanických pomůcek a tato činnost je součástí odvětví nákladní dopravy a logistiky.

(17)

Na poskytovatele služeb dodávání balíků využívající alternativní obchodní modely, například modely vycházející z ekonomiky sdílení a platforem pro elektronické obchodování, by se mělo toto nařízení vztahovat, pokud zajišťují alespoň jeden z článků poštovního řetězce. V souladu se stávající praxí by měly být výběr, třídění a dodání, včetně služeb souvisejících s vyzvedáváním, považovány za služby dodávání balíků, a to i tehdy, jsou-li poskytovány poskytovateli expresních a kurýrních služeb a konsolidátory. Samotná přeprava, která není uskutečněna ve spojitosti s jedním z těchto kroků, by měla spadat mimo oblast služeb dodávání balíků, a to i v případech, kdy je vykonávána subdodavateli, ať již v rámci alternativního obchodního modelu, nebo nikoli, neboť v uvedeném případě by se mělo předpokládat, že jde o činnost, jež je součástí odvětví přepravy, pokud dotčený podnik nebo jeden z jeho dceřiných či propojených podniků nespadá do působnosti tohoto nařízení z jiných důvodů.

(18)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podniky, které jsou usazené pouze v jednom členském státě a mají vnitrostátní interní dodací sítě jen pro vyřizování objednávek zboží, jež samy prodaly na základě kupní smlouvy ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (5). Na podniky, které rovněž využívají vnitrostátní interní dodací sítě pro dodávání zboží prodaného třetími stranami, by se toto nařízení vztahovat mělo.

(19)

Měly by být vymezeny minimální důvěrné informace, které by měly být předávány národním regulačním orgánům, a postupy uplatňované těmito orgány za účelem zajištění souladu s obchodní povahou národních provozovatelů a určení bezpečných způsobů předávání těchto informací.

(20)

Je zapotřebí, aby národní regulační orgány měly pro statistické účely znalosti a informace o poskytovatelích služeb dodávání balíků působících na trhu, jež se zakládají na vhodných povolovacích postupech nebo jiných právních požadavcích. Vzhledem k povaze tohoto odvětví náročného na pracovní síly a v zájmu omezení administrativní zátěže malých poskytovatelů služeb dodávání balíků, kteří působí pouze na vnitrostátním nebo regionálním trhu, by měla být použita prahová hodnota méně než 50 osob vycházející z počtu osob, které pracovaly pro daného poskytovatele služeb v průběhu předchozího kalendářního roku a které byly zapojené do poskytování služeb dodávání balíků v členském státě, ve kterém je tento poskytovatel usazen, pokud není usazen ve více než jednom členském státě. Uvedená prahová hodnota je v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES (6), odráží náročnost tohoto odvětví na pracovní síly a zachycuje většinu trhu služeb dodávání balíků, zejména v zemích s malými objemy toků balíků. Tato prahová hodnota by měla zejména zahrnovat osoby zapojené do poskytování služeb dodávání balíků, jako jsou zaměstnanci na plný a částečný úvazek, dočasní zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné pracující pro poskytovatele služeb dodávání balíků. Členění zobrazující počet osob podle zaměstnaneckého poměru by mělo být v souladu s vnitrostátním právem dotčených členských států. V některých případech by měl mít národní regulační orgán možnost snížit s ohledem na zvláštní charakteristiky dotčeného členského státu tuto prahovou hodnotu na 25 osob nebo požadovat, aby poskytovatel služeb přeshraničního dodávání balíků do této prahové hodnoty zahrnul i zaměstnance na plný a částečný úvazek, dočasné zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné pracující pro jeho subdodavatele s cílem zvýšit transparentnost přeshraničních sazeb a trhu jakožto celku.

(21)

Předkládání informací o počtu osob pracujících pro poskytovatele služeb dodávání balíků národnímu regulačnímu orgánu by mělo být v souladu se zavedenými postupy společností pro poskytování statistických informací. Tento krok je důležitý, má-li být zajištěna srovnatelnost údajů spolu s co nejmenší administrativní zátěží poskytovatelů.

(22)

Místo, kde je poskytovatel usazen, se stanoví v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Je-li poskytovatel usazen na více místech, je důležité stanovit místo usazení, z nějž se předmětná dotčená služba poskytuje.

(23)

Charakteristika služeb dodávání balíků, která je součástí informací předkládaných národnímu regulačnímu orgánu, by měla zahrnovat kroky v poštovním řetězci (výběr, třídění, přepravu a dodávání), které daný poskytovatel zajišťuje, sdělení, zda příslušná služba spadá, či nespadá do rozsahu povinnosti všeobecných služeb, jaký je územní rozsah služby (regionální, vnitrostátní, přeshraniční), a zda je nabízena přidaná hodnota.

(24)

Seznam poštovních zásilek, které jsou předmětem opatření pro transparentnost cen, by se měl omezit, aby se usnadnila srovnatelnost a minimalizovala administrativní zátěž kladená na poskytovatele služeb přeshraničního dodávání balíků a na národní regulační orgány. Zahrnuty by měly být standardní a doporučené služby, neboť jsou základem povinnosti všeobecných služeb a s ohledem na to, jak významná je funkce sledování zásilky u elektronického obchodování, by rovněž měly být zahrnuty ceny za balíky s možností sledování a za doporučené balíky, ať již se na ně povinnost všeobecných služeb vztahuje, či nikoli, aby byla zajištěna srovnatelnost napříč Unií. Důraz by měl být kladen na ceny zásilek s nižší hmotností, které představují většinu poštovních zásilek dodávaných prostřednictvím poskytovatelů služeb dodávání balíků, a na ceny za poštovní zásilky o tloušťce přesahující 20 mm, které jsou zpracovávány jako listovní zásilky. Měly by být zahrnuty pouze sazby za jednotlivou zásilku, jelikož to jsou ceny placené nejmenšími odesílateli. Příslušné poštovní zásilky by měly být jasně uvedeny v příloze k tomuto nařízení. Toto nařízení neukládá poskytovatelům služeb přeshraničního dodávání balíků povinnost nabízet všechny poštovní zásilky uvedené v této příloze. S cílem zajistit přesnost by informace o sazbách měli poskytovat samotní poskytovatelé služeb přeshraničního dodávání balíků. Tyto sazby by měla Komise zveřejňovat na vyhrazených internetových stránkách, jež mají neutrální a nekomerční povahu.

(25)

Při objektivním posuzování přeshraničních sazeb, jejichž posouzení považují za nutné, by se měly národní regulační orgány opírat o takové prvky, jako jsou vnitrostátní a jakékoli další příslušné sazby za srovnatelné služby dodávání balíků v členském státě původu a v členském státě určení, dále jakékoli použití jednotné sazby pro dva nebo více členských států, dvoustranné objemy, zvláštní náklady na přepravu nebo zpracování, další související náklady a normy kvality služeb, a pokud možno aniž by tak vznikla neúměrná zátěž, pravděpodobný dopad platných přeshraničních sazeb na jednotlivé uživatele a uživatele z řad malých a středních podniků, včetně těch, které sídlí v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech, a na jednotlivé uživatele se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí. Tyto společné prvky mohou být doplněny o další prvky, které jsou obzvláště důležité pro vysvětlení daných sazeb, jako například zda sazby podléhají zvláštní cenové regulaci podle vnitrostátních právních předpisů nebo zda bylo v souladu s příslušnými použitelnými právními předpisy zjištěno zneužití dominantního postavení na trhu. Za účelem snížení administrativní zátěže národních regulačních orgánů a poskytovatelů služeb dodávání balíků, na které se vztahuje povinnost všeobecných služeb, a v souladu se zásadou proporcionality mohou národní regulační orgány dále při určování toho, které přeshraniční sazby je nutné posoudit, vycházet z objektivního mechanismu filtru předběžného posouzení.

(26)

Jednotné sazby za přeshraniční dodávání do dvou nebo více členských států mohou být důležité pro ochranu regionální a sociální soudržnosti. V této souvislosti by mělo být vzato v potaz, že je třeba podporovat elektronický obchod, jakož i v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech nabízet nové příležitosti k účasti na elektronickém obchodu a k posílení regionálních ekonomik.

(27)

Významné rozdíly mezi vnitrostátními a přeshraničními sazbami za služby dodávání balíků by měly být odůvodněny na základě objektivních kritérií, jako jsou zvláštní náklady na přepravu nebo zpracování či další související náklady. Pro účely posouzení může být pro národní regulační orgán nezbytné, aby shromažďoval důkazy. Uvedené důkazy se spolu s případným odůvodněním posuzovaných sazeb předloží národnímu regulačnímu orgánu na jeho žádost.

(28)

Aby byla zajištěna transparentnost po celé Unii, měla by být Komisí zveřejněna nedůvěrná verze posouzení předloženého každým národním regulačním orgánem.

(29)

Za účelem omezení administrativní zátěže by poskytovatelé služeb dodávání balíků, národní regulační orgány a Komise měli předávat údaje elektronicky, a zejména by měli umožnit využívání elektronických podpisů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (7).

(30)

Trhy pro služby dodávání balíků se rychle mění, takže by Komise měla opětovně posuzovat efektivnost a účelnost tohoto nařízení s ohledem na vývoj v oblasti elektronického obchodu a pravidelně předkládat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě by případně měl být přiložen legislativní návrh na revizi tohoto nařízení předložený Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva by měla být vypracována za účasti všech příslušných zainteresovaných stran, včetně Evropského výboru pro sociální dialog v odvětví poštovních služeb.

(31)

Komise by měla vycházet z cenných podnětů Skupiny evropských regulačních orgánů pro poštovní služby, kterou tvoří zástupci národních regulačních orgánů.

(32)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla stanovit, jakou formou předkládají poskytovatelé služeb dodávání balíků tyto informace národním regulačním orgánům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).

(33)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie a mělo by být provedeno v souladu s těmito právy a zásadami.

(34)

Na zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (10).

(35)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Příslušné sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(36)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení regulačních zásad a pravidel potřebných pro zlepšení regulačního dohledu, zlepšení transparentnosti sazeb a zavedení některých zásad, pokud jde o služby přeshraničního dodávání balíků, které by měly podporovat hospodářskou soutěž, přičemž konečným cílem je podpora zlepšení služeb přeshraničního dodávání balíků pro uživatele, čímž se rovněž zvýší důvěra spotřebitelů v přeshraniční elektronický obchod, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

a)

regulační dohled týkající se služeb dodávání balíků;

b)

transparentnost sazeb a posouzení sazeb za některé služby přeshraničního dodávání balíků pro účely určování, které sazby jsou nepřiměřeně vysoké;

c)

informace pro spotřebitele poskytnuté obchodníky týkající se služeb přeshraničního dodávání balíků.

1)

„balíkem“ se rozumí poštovní zásilka obsahující zboží, které má nebo nemá obchodní hodnotu, jiná než listovní zásilka, jejíž hmotnost nepřesahuje 31,5 kg;

2)

„službami dodávání balíků“ se rozumí služby zahrnující výběr, třídění, přepravu a dodávání balíků;

3)

„poskytovatelem služby dodávání balíků“ se rozumí podnik poskytující jednu nebo více služeb dodávání balíků s výjimkou podniků usazených jen v jediném členském státě, které poskytují pouze služby vnitrostátního dodávání balíků v rámci kupní smlouvy a v rámci této smlouvy dodají zboží, které je předmětem smlouvy, osobně uživateli;

4)

„subdodavatelem“ se rozumí podnik, který zajišťuje výběr, třídění, přepravu nebo dodávání balíků pro poskytovatele služeb dodávání balíků.

a)

jejich název, právní postavení a formu, registrační číslo v obchodním nebo obdobném rejstříku, identifikační číslo pro účely DPH, adresu jejich podniku a kontaktní údaje kontaktní osoby;

b)

vlastnosti, a je-li to možné, podrobný popis služeb dodávání balíků, které nabízejí;

c)

jejich všeobecné podmínky týkající se služeb dodávání balíků, včetně podrobného popisu postupu pro podávání stížností pro uživatele a veškerých možných omezení odpovědnosti.

a)

roční obrat ze služeb dodávání balíků za předchozí kalendářní rok v členském státě, v němž jsou usazeni, v členění na vnitrostátní, příchozí a odchozí přeshraniční služby dodávání balíků;

b)

počet osob, které pro ně v průběhu předchozího kalendářního roku pracovaly a byly zapojeny do poskytování služeb dodávání balíků v členském státě, v němž jsou usazeni, včetně členění zobrazujícího počet osob podle zaměstnaneckého poměru, a zejména těch, které pracující na plný a částečný úvazek, těch, které jsou dočasnými zaměstnanci a těch, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými;

c)

počet balíků zpracovaných za předchozí kalendářní rok v členském státě, v němž jsou usazeni, rozčleněný podle vnitrostátních, příchozích a odchozích přeshraničních balíků;

d)

názvy jejich subdodavatelů, spolu s jakýmikoli informacemi, které mají, týkajícími se povahy služeb dodávání balíků poskytovaných těmito subdodavateli;

e)

jakýkoli veřejně dostupný ceník služeb dodávání balíků platný dne 1. ledna každého kalendářního roku, pokud je k dispozici.

a)

vnitrostátní a jakékoli další příslušné sazby za srovnatelné služby dodávání balíků v členském státě původu a v členském státě určení;

b)

jakékoli použití jednotné sazby pro dva nebo více členských států;

c)

dvoustranné objemy, zvláštní náklady na přepravu nebo zpracování, další související náklady a normy kvality služeb;

d)

pravděpodobný dopad platných přeshraničních sazeb na jednotlivé uživatele a uživatele z řad malých a středních podniků, včetně těch usazených v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech, a na jednotlivé uživatele se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí, pokud možno aniž by tak vznikla nepřiměřená zátěž.

a)

zda sazby podléhají zvláštní cenové regulaci podle vnitrostátních právních předpisů;

b)

zda je v souladu s příslušnými použitelnými právními předpisy zjištěno zneužití dominantního postavení na trhu.

a)

příspěvek tohoto nařízení ke zlepšení služeb přeshraničního dodávání balíků, včetně cenové dostupnosti pro malé a střední podniky a jednotlivce, zvláště těch v odlehlých či řídce osídlených oblastech, a zda se zlepšila transparentnost přeshraničních sazeb;

b)

dopad tohoto nařízení na úroveň přeshraničního dodávání balíků a na elektronický obchod, včetně údajů o poplatcích za dodání;

c)

do jaké míry měly národní regulační orgány problémy s uplatňováním tohoto nařízení, včetně kvantitativní analýzy administrativních důsledků;

d)

dosažený pokrok týkající se dalších iniciativ pro dokončení jednotného trhu služeb dodávání balíků, a zejména pokrok v oblasti ochrany spotřebitele a vývoje norem.