(EU) 2018/231Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2)

Publikováno:	Úř. věst. L 45, 17.2.2018, s. 3-30	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	26. ledna 2018	Autor předpisu:	Evropská centrální banka
Platnost od:	9. března 2018	Nabývá účinnosti:	9. března 2018
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/231

ze dne 26. ledna 2018

o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské komise (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že penzijní fondy jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek, a opravňuje ji, aby některé kategorie zpravodajských jednotek zčásti nebo zcela zprostila statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB.

(2)

Účelem uložení statistické zpravodajské povinnosti penzijním fondům je poskytnout ECB přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru penzijních fondů v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Shromažďování statistických informací o penzijních fondech je nezbytné pro uspokojení potřeby pravidelných i ad hoc analýz, které ECB využívá při provádění měnové a finanční analýzy, a pro příspěvek ESCB ke stabilitě finančního systému.

(3)

Národní centrální banky by měly mít pravomoc shromažďovat požadované informace o penzijních fondech od skutečného souboru zpravodajských jednotek a tyto informace ověřovat v rámci širšího statistického zpravodajského systému, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. V těchto případech je vhodné v zájmu transparentnosti informovat zpravodajské jednotky o různých statistických účelech, pro něž jsou údaje shromažďovány. S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž pro penzijní fondy by národní centrální banky měly být oprávněny sloučit zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení se zpravodajskou povinností podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) (3).

(4)

S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž pro penzijní fondy by navíc národní centrální banky měly být oprávněny shromažďovat potřebné informace o penzijních fondech prostřednictvím relevantních vnitrostátních příslušných orgánů, které již údaje o penzijních fondech shromažďují, a to v souladu s místními ujednáními o spolupráci.

(5)	Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (4) (dále jen „ESA 2010“) vyžaduje, aby byla aktiva a pasiva institucionálních jednotek vykazována v zemi, v níž jsou tyto jednotky rezidenty.

(6)	Na shromažďování statistických informací podle tohoto nařízení by se měla vztahovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

(7)

Přestože se uznává, že nařízení přijatá podle článku 34.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále je „statut ESCB“) nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB se vztahuje jak na členské státy eurozóny, tak na členské státy mimo eurozónu. Z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost členských států mimo eurozónu přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(8)	Třebaže je toto nařízení určeno především penzijním fondům, nemusí být úplné informace o aktivech penzijních fondů od penzijních fondů přímo dostupné, a příslušná národní centrální banka proto může do skutečného souboru zpravodajských jednotek zahrnout penzijní správce.

(9)	Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které poruší statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB.

(10)

Rada guvernérů by měla nejpozději do roku 2022 posoudit přínosy a náklady: a) zkrácení lhůty pro předávání údajů o aktivech zpravodajskými jednotkami na pět týdnů po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, a b) rozšíření statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů tak, aby zahrnovala vykazování podle jednotlivých úvěrů s ohledem na zvýšený hospodářský význam úvěrů poskytovaných tímto sektorem,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

„penzijním fondem“ (subsektor S.129 ESA 2010) se rozumí finanční instituce nebo kvazikorporace, která se převážně zabývá finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fond jako program sociálního pojištění poskytuje příjmy v důchodu a může poskytovat dávky v případě smrti a invalidity.

Tato definice nezahrnuje:

a)	investiční fondy ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) (5);

b)	účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) (6);

c)	měnové finanční instituce ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) (7);

d)	pojišťovací společnosti ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) (8);

e)	neautonomní penzijní fondy, které nejsou institucionálními jednotkami a zůstávají součástí té institucionální jednotky, která je zřídila;

f)	fondy sociálního zabezpečení ve smyslu odstavce 2.117 ESA 2010;

2.	„zpravodajská jednotka“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

„rezident“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je zapsána do obchodního rejstříku. Není-li právnická osoba zapsána do obchodního rejstříku, její rezidentská příslušnost se určí podle jejího sídla, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a pokračující existence této osoby;

4.	„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je penzijní fond nebo penzijní správce rezidentem;

5.	„příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný vnitrostátní orgán členského státu eurozóny, v němž je penzijní fond nebo penzijní správce rezidentem;

6.	„penzijní správce“ má stejný význam jako v odstavci 5.185 ESA 2010;

7.	„údaji podle jednotlivých cenných papírů“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů;

8.	„údaji podle jednotlivých položek“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých aktiv nebo pasiv;

9.	„agregovanými údaji“ se rozumí údaje, které nejsou členěny podle jednotlivých aktiv nebo pasiv;

10.	„finanční transakcí“ se rozumí transakce, která vyplývá ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II;

11.	„úpravou z přecenění“ se rozumí změny ocenění aktiv a pasiv, k nimž dochází v důsledku změn v cenách aktiv a pasiv a/nebo vlivu směnných kurzů na hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II.

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří penzijní fondy, které jsou rezidenty členských států eurozóny.

2. Penzijní fondy ve skutečném souboru zpravodajských jednotek mají úplnou statistickou zpravodajskou povinnost, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle článku 7.

3. Aniž je dotčen odstavec 1, pro účely shromažďování informací o aktivech a pasivech penzijních fondů podle části 3 přílohy I může příslušná národní centrální banka rozhodnout, že skutečný soubor zpravodajských jednotek zahrnuje jednotlivé penzijní správce, kteří jsou rezidenty v jejím členském státě. V těchto případech může národní centrální banka udělit výjimku penzijnímu fondu, který je propojen s penzijním správcem zahrnutým do skutečného souboru zpravodajských jednotek, za předpokladu, že statistické informace požadované podle části 3 přílohy I jsou shromažďovány od příslušného penzijního správce nebo z jiných dostupných zdrojů. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby po dohodě s ECB mohly takovou výjimku případně udělit nebo zrušit s účinností od počátku následujícího kalendářního roku.

Článek 3

Seznam penzijních fondů pro statistické účely

1. Výkonná rada ECB vytváří a vede pro statistické účely seznam penzijních fondů a penzijních správců, jež tvoří skutečný soubor zpravodajských jednotek podle tohoto nařízení. Tento seznam může vycházet ze seznamů penzijních fondů, které v současné době sestavují vnitrostátní orgány (pokud jsou takové seznamy k dispozici), doplněných o další penzijní fondy a penzijní správce spadající do definice penzijního fondu a penzijního správce v článku 1.

2. Národní centrální banky a ECB tento seznam a jeho aktualizace vhodným způsobem zpřístupní, a to i pomocí elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo pokud o to dotčené zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.

3. Je-li nejnovější elektronická verze seznamu podle odstavce 2 nesprávná, ECB neuloží sankci zpravodajské jednotce, která řádně nesplnila statistickou zpravodajskou povinnost, pokud v dobré víře spoléhala na tento nesprávný seznam.

Článek 4

Statistická zpravodajská povinnost

1. Zpravodajské jednotky poskytují příslušné národní centrální bance přímo nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu podle místních ujednání o spolupráci a v souladu s přílohami I a II:

a)	čtvrtletně údaje o stavech aktiv penzijních fondů ke konci čtvrtletí a v souladu s článkem 5 případně údaje o čtvrtletních úpravách z přecenění nebo finančních transakcích týkajících se aktiv;

b)	ročně údaje o stavech pasiv penzijních fondů ke konci roku jako minimum a v souladu s článkem 5 případně údaje o ročních úpravách z přecenění nebo finančních transakcích týkajících se pasiv;

c)	ročně údaje ke konci roku o počtu členů penzijních programů v členění podle aktivních členů, čekatelů na důchod a důchodců.

2. Národní centrální banky odvodí čtvrtletní odhady pasiv penzijních fondů na základě údajů, které zpravodajské jednotky poskytují jednou ročně v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b).

3. Národní centrální banky uvědomí zpravodajské jednotky o různých účelech, pro něž jsou jejich údaje shromažďovány.

4. S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž pro penzijní fondy jsou národní centrální banky oprávněny sloučit zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení se zpravodajskou povinností podle nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

5. Pokud se příslušná národní centrální banka nerozhodne zahrnout penzijního správce do skutečného souboru zpravodajských jednotek podle čl. 2 odst. 3, je příslušný penzijní správce, který má k dispozici údaje, jež mají být vykázány podle čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 písm. a), povinen tyto údaje včas poskytnout penzijnímu fondu, aby tomuto fondu umožnil splnit statistickou zpravodajskou povinnost v souladu s článkem 8. Pokud penzijní fond nesplní svou statistickou zpravodajskou povinnost z toho důvodu, že mu penzijní správce tyto údaje neposkytl, musí národní centrální banka rozhodnout, že zahrne penzijního správce do skutečného souboru zpravodajských jednotek v souladu s čl. 2 odst. 3.

Článek 5

Úpravy z přecenění a finanční transakce

1. Informace o úpravách z přecenění a finančních transakcích se získávají takto.

a)	Zpravodajské jednotky vykazují v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky úpravy z přecenění nebo finanční transakce pro informace vykazované na agregovaném základě.

Národní centrální banky buď odvozují přibližné odhady hodnoty obchodů s cennými papíry z údajů podle jednotlivých cenných papírů, nebo shromažďují údaje o těchto obchodech přímo od zpravodajských jednotek podle jednotlivých cenných papírů. Národní centrální banky mohou postupovat obdobně i v případě aktiv, která nejsou cennými papíry, shromažďují-li údaje podle jednotlivých položek.

V případě důchodových nároků přiznaných penzijními fondy odvozují přibližné odhady hodnoty finančních transakcí:

i)	zpravodajské jednotky podle pokynů příslušné národní centrální banky na základě společných osvědčených postupů, které mohou být vymezeny na úrovni eurozóny, nebo

ii)	příslušná národní centrální banka na základě údajů poskytnutých penzijními fondy.

2. Další zásady týkající se sestavování úprav z přecenění a finančních transakcí jsou uvedeny v příloze II.

Článek 6

Účetní pravidla

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, používají penzijní fondy pro účely vykazování podle tohoto nařízení účetní pravidla stanovená v příslušných vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (9), nebo v jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních normách, které se vztahují na penzijní fondy na základě pokynů poskytnutých národními centrálními bankami.

2. Odpisy a snížení hodnoty podle příslušných účetních postupů se nezahrnují do nesplacené částky jistiny úvěrů a vykazují se zvlášť.

3. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v členských státech eurozóny, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována v hrubém vyjádření.

Článek 7

Výjimky

1. Výjimky lze udělit malým penzijním fondům, a to v následujících případech:

a)	Národní centrální banky mohou udělit nejmenším penzijním fondům (z hlediska celkových aktiv) výjimky za předpokladu, že penzijní fondy přispívající ke čtvrtletní agregované rozvaze představují alespoň 85 % celkových aktiv penzijních fondů, které jsou rezidenty v příslušném členském státě eurozóny.

S výhradou článku 13 mohou národní centrální banky udělit výjimky nejmenším penzijním fondům, pokud na základě posledně vykázaných ročních údajů nebo, v případě prvního vykazování, na základě údajů vykázaných za rok 2018, které má k dispozici příslušná národní centrální banka nebo příslušný vnitrostátní orgán, činí čtvrtletní agregovaná celková aktiva penzijního fondu méně než 25 milionů EUR, nebo pokud má méně než 100 členů. Příslušná národní centrální banka zajistí, aby penzijní fondy, které přispívají ke čtvrtletní agregované rozvaze, představovaly alespoň 80 % celkových aktiv penzijních fondů, které jsou rezidenty v příslušném členském státě eurozóny.

Penzijní fond, kterému byla udělena výjimka ze zpravodajské povinnosti uvedené v článku 4 podle písmene a) nebo b), plní zpravodajskou povinnost v čl. 4 odst. 1 písm. a) na roční bázi za předpokladu, že penzijní fondy, které přispívají k roční agregované rozvaze, představují alespoň 95 % celkových aktiv penzijních fondů, které jsou rezidenty v příslušném členském státě eurozóny.

d)	Penzijní fond, kterému byla udělena výjimka podle písmene a) nebo b), vykazuje jednou ročně minimálně celková aktiva v členění podle dluhových cenných papírů, účastí, akcií/podílových listů investičních fondů a ostatních pohledávek/závazků.

e)	Národní centrální banky každoročně kontrolují plnění podmínek uvedených v písmenech a) až c), a to včas tak, aby mohly v případě potřeby udělit nebo zrušit výjimku s účinností od počátku druhého následujícího kalendářního roku.

2. Penzijní fondy se mohou rozhodnout, že výjimku nevyužijí a že budou namísto toho plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v článku 4. Pokud penzijní fond zvolí tuto možnost, musí před každým využitím této výjimky obdržet souhlas příslušné národní centrální banky.

Článek 8

Lhůty

1. Zpravodajské jednotky předávají příslušné národní centrální bance nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu anebo oběma, v souladu s místními ujednáními o spolupráci, požadované čtvrtletní údaje nejpozději deset týdnů po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují. Tato lhůta se v každém následujícím roce zkracuje o jeden týden a v roce 2022 činí sedm týdnů.

2. Zpravodajské jednotky předávají příslušné národní centrální bance nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu anebo oběma, v souladu s místními ujednáními o spolupráci, požadované roční údaje nejpozději 20 týdnů po skončení roku, ke kterému se údaje vztahují. Tato lhůta se v každém následujícím roce zkracuje o dva týdny a v roce 2022 činí 14 týdnů.

Článek 9

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1. Zpravodajské jednotky plní statistickou zpravodajskou povinnost, která se na ně vztahuje, v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedenými v příloze III.

2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má skutečný soubor zpravodajských jednotek řídit. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly důkladnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedených v příloze III.

Článek 10

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informuje každá dotčená zpravodajská jednotka příslušnou národní centrální banku, buď přímo nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci, jakmile byl záměr takovou operaci provést zveřejněn a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánuje použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 11

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž by bylo dotčeno právo ECB vykonávat tato práva sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze III.

Článek 12

První vykazování

1. Poprvé se vykazují čtvrtletní údaje o aktivech za třetí čtvrtletí roku 2019 a roční údaje o pasivech a členech za rok 2019. Tyto údaje se vykazují v souladu s článkem 8.

2. Penzijní fondy uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. c) a d) vykazují v souladu s uvedenými ustanoveními roční údaje o aktivech za rok 2018 do konce roku 2019.

3. K odvození čtvrtletních odhadů pasiv penzijních fondů v souladu s čl. 4 odst. 2 za rok 2019 národní centrální banky použijí roční údaje o pasivech za rok 2018, které má k dispozici příslušná národní centrální banka nebo příslušný vnitrostátní orgán.

Článek 13

Přechodná ustanovení

Pokud národní centrální banka udělí výjimku podle čl. 7 odst. 1 písm. b), příslušná národní centrální banka zajistí, aby pro první vykazování a nejdéle do data, do kterého musí zpravodajské jednotky předat čtvrtletní a roční údaje za rok 2022 podle článku 8, představovaly penzijní fondy, které přispívají ke čtvrtletní agregované rozvaze, alespoň 75 % celkových aktiv penzijních fondů, které jsou rezidenty v příslušném členském státě eurozóny.

Článek 14

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 26. ledna 2018.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Stanovisko ze dne 26. září 2017.

(3) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(5) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73).

(6) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107).

(7) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).

(8) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 36).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

PŘÍLOHA I

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

ČÁST 1

Obecná statistická zpravodajská povinnost

Skutečný soubor zpravodajských jednotek musí čtvrtletně poskytovat tyto statistické informace:

a)	údaje podle jednotlivých cenných papírů, pokud jde o cenné papíry s kódy ISIN;

b)	údaje o cenných papírech bez kódů ISIN, a to podle jednotlivých cenných papírů nebo na agregovaném základě v členění podle kategorií nástrojů/splatnosti a protistran;

c)	údaje o aktivech jiných než cenné papíry, a to podle jednotlivých položek nebo na agregovaném základě v členění podle kategorií nástrojů/splatnosti a protistran.

Agregované údaje musí být poskytnuty jako stavové údaje a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď: a) jako přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo b) jako finanční transakce.

Penzijní fondy, které jsou rezidenty v členském státě eurozóny, musí navíc každoročně poskytovat údaje o pasivech, jak je uvedeno v příloze II.

Údaje, které mají být poskytovány příslušné národní centrální bance podle jednotlivých cenných papírů, jsou uvedeny v tabulce 2.1, pokud jde o cenné papíry s kódem ISIN, a v tabulce 2.2, pokud jde o cenné papíry bez kódu ISIN. Agregovaná čtvrtletní statistická zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje a úpravy z přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo finanční transakce, je uvedena v tabulkách 1a a 1c. Agregovaná roční statistická zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje a úpravy z přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo finanční transakce, je uvedena v tabulce 1b. Roční údaje, které mají být poskytovány ohledně počtu členů penzijních programů, jsou uvedeny v tabulce 3.

ČÁST 2

Rezervy penzijních fondů

Co se týče rezerv penzijních fondů, pro účely níže uvedené roční zpravodajské povinnosti by zpravodajské jednotky měly odvodit odhady, nelze-li údaje přímo zjistit, v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky na základě osvědčených postupů, které mohou být vymezeny na úrovni eurozóny:

—	penzijní nároky v členění podle příspěvkově definovaných a dávkově definovaných systémů;

—	úpravy z přecenění (včetně úprav vyplývajících z kurzového přecenění) nebo finanční transakce pro všechna požadovaná členění, jak je uvedeno v tabulce 1b.

Národní centrální banky odvodí čtvrtletní odhady na základě údajů, které zpravodajské jednotky poskytují jednou ročně.

ČÁST 3

Vykazovací tabulky

Tabulka 1a

AKTIVA

Stavy a úpravy z přecenění (včetně úprav vyplývajících z kurzového přecenění) nebo finanční transakce

Údaje požadované čtvrtletně

Celkem

Tuzemsko / členské státy eurozóny kromě tuzemska (celkem)

Zbytek světa (celkem)

Měnové finanční instituce (S.121 + 122)

Instituce jiné než MFI

Vládní instituce (S.13)

Ostatní rezidenti

Celkem

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125), pomocné finanční instituce (S.126), kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

Pojišťovací společnosti (S.128)

Penzijní fondy (S. 129)

Nefinanční podniky (S.11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

AKTIVA (celkem)

1	Oběživo a vklady (ESA 2010: F.21, F.22 a F.29)

z toho převoditelné vklady (ESA 2010: F.22)

2	Dluhové cenné papíry (ESA 2010: F.3)

do 1 roku

nad 1 rok a do 2 let

nad 2 roky

3	Úvěry (ESA 2010: F.4)

do 1 roku

nad 1 rok a do 5 let

nad 5 let

4	Akcie a ostatní účasti (ESA 2010: F.51)

z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)

z toho nekótované akcie (ESA 2010: 512)

z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)

5	Akcie / podílové listy investičních fondů (ESA 2010: F.52)

Akcie / podílové listy fondů peněžního trhu (ESA 2010: F.521)

Akcie / podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (ESA 2010: F.522)

z toho dluhopisové fondy

z toho akciové fondy

z toho smíšené fondy

z toho fondy nemovitostí

z toho hedgeové fondy

z toho jiné fondy

6	Rezervy penzijních fondů (ESA 2010: F.6)

z toho nároky penzijních fondů na penzijní správce (ESA 2010: F.64)

z toho částky vymahatelné ze zajištění (F.61)

7	Finanční deriváty (ESA 2010: F.7)

8	Ostatní pohledávky/závazky (ESA 2010: F.8)

9	Nefinanční aktiva

Tabulka 1b

PASIVA

Stavy a úpravy z přecenění (včetně úprav vyplývajících z kurzového přecenění) nebo finanční transakce

Údaje požadované ročně (1)

Celkem

Tuzemsko / členské státy eurozóny kromě tuzemska (celkem)

Zbytek světa (celkem)

Měnové finanční instituce (S.121 + 122)

Instituce jiné než MFI

Vládní instituce (S.13)

Ostatní rezidenti

Celkem

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125), pomocné finanční instituce (S.126), kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

Pojišťovací společnosti (S.128)

Penzijní fondy (S. 129)

Nefinanční podniky (S.11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (4)

PASIVA (celkem)

10	Přijaté úvěry (ESA 2010: F.4)

do 1 roku

nad 1 rok a do 5 let

nad 5 let

11	Emitované dluhové cenné papíry (ESA 2010: F.3)

12	Akcie a ostatní účasti (ESA 2010: F.5, F.519)

13	Technické rezervy (ESA 2010: F.6) (2)

13.1	Penzijní nároky (ESA 2010: F.63)

z toho příspěvkově definované programy

z toho dávkově definované programy (3)

13.2	Nároky penzijních fondů na penzijní správce (ESA 2010: F.64)

13.3	Nároky na dávky jiné než penzijní (ESA 2010: F.65)

14	Finanční deriváty (ESA 2010: F.71)

15	Ostatní pohledávky/závazky (ESA 2010: F.8)

16	Čisté jmění (ESA 2010: B.90)

Tabulka 1c

ČLENĚNÍ PODLE ZEMÍ

Stavy a úpravy z přecenění (včetně úprav vyplývajících z kurzového přecenění) nebo finanční transakce

Údaje o aktivech požadované čtvrtletně a údaje o pasivech požadované ročně (5)

Ostatní rezidenti eurozóny (kromě tuzemska)

AKTIVA (celkem)

Oběživo a vklady

Dluhové cenné papíry (ESA 2010: F.3)

emitované měnovými finančními institucemi

do 1 roku

nad 1 rok

emitované institucemi jinými než MFI

Vládní instituce

do 1 roku

nad 1 rok

Ostatní rezidenti

do 1 roku

nad 1 rok

Akcie a ostatní účasti (ESA 2010: F.51)

emitované měnovými finančními institucemi

z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)

z toho nekótované akcie (ESA 2010: 512)

z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)

emitované institucemi jinými než MFI

Vládní instituce

z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)

z toho nekótované akcie (ESA 2010: 512)

z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)

Ostatní rezidenti

z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)

z toho nekótované akcie (ESA 2010: 512)

z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)

Akcie / podílové listy investičních fondů (ESA 2010: F.52)

PASIVA (celkem)

Penzijní nároky (ESA 2010: F. 63) (6)

	Nezúčastněné členské státy
		BG	CZ	DK	HR	HU	PL	RO	SE	UK
AKTIVA (celkem)
Oběživo a vklady
Dluhové cenné papíry (ESA 2010: F.3)
emitované měnovými finančními institucemi
do 1 roku
nad 1 rok
emitované institucemi jinými než MFI
Vládní instituce
do 1 roku
nad 1 rok
Ostatní rezidenti
do 1 roku
nad 1 rok
Akcie a ostatní účasti (ESA 2010: F.51)
emitované měnovými finančními institucemi
z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)
z toho nekótované akcie (ESA 2010: 512)
z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)
emitované institucemi jinými než MFI
Vládní instituce
z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)
z toho nekótované akcie (ESA 2010: 512)
z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)
Ostatní rezidenti
z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)
z toho nekótované akcie (ESA 2010: 512)
z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)
Akcie / podílové listy investičních fondů (ESA 2010: F.52)
PASIVA (celkem)
Penzijní nároky (ESA 2010: F.63) (7)

Hlavní protistrany mimo EU

Brazílie

Kanada

Čína

Hongkong

Indie

Japonsko

Rusko

Švýcarsko

Orgány EU

Ostatní mezinárodní organizace

Offshore finanční centra (jako skupina)

AKTIVA (celkem)

Oběživo a vklady

Dluhové cenné papíry (ESA 2010: F.3)

do 1 roku

nad 1 rok

Akcie a ostatní účasti (ESA 2010: F.51)

z toho kótované akcie (ESA 2010: F.511)

z toho nekótované akcie (ESA 2010: F.512)

z toho ostatní účasti (ESA 2010: F.519)

Akcie / podílové listy investičních fondů (ESA 2010: F.52)

PASIVA (celkem)

Penzijní nároky (ESA 2010: F.63) (8)

Tabulka 2

Požadované údaje podle jednotlivých cenných papírů

Údaje v polích v tabulce 2.1 a tabulce 2.2 musí být vykazovány za každý cenný papír zatříděný do kategorií „dluhové cenné papíry“, „účasti“ a „akcie/podílové listy investičních fondů“ (jak jsou vymezeny v příloze II části I tabulce A). Zatímco tabulka 2.1. se týká cenných papírů, kterým byl přidělen kód ISIN, tabulka 2.2. se týká cenných papírů bez kódu ISIN.

Tabulka 2.1: Držba cenných papírů s kódem ISIN

Údaje v polích musí být vykazovány za každý cenný papír podle následujících pravidel:

1.	Údaje za pole 1 musí být vykázány.

2.	Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4). Shromažďují-li se údaje za pole 3, musí být shromažďovány též údaje za pole 3b.

Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:

a)	pole 5, nebo pole 6 a 7, a

b)	pole 4, nebo pole 2 a 3.

4.	Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 8, 9, 10 a 11.

Příslušná národní centrální banka zajistí, aby pokrytí na základě poskytnutých údajů zahrnovalo 95 % cenných papírů s kódy ISIN; národní centrální banka však není povinna zvětšit soubor zpravodajských jednotek o celková aktiva, pokud byly uděleny výjimky podle článku 7.

Pole	Název
1	Kód ISIN
2	Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota
3	Cena
3b	Způsob kotace
4	Celkový objem v tržní hodnotě
5	Finanční transakce
6	Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)
7	Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)
8	Měna, v níž je cenný papír zaúčtován
9	Jiné změny objemu v nominální hodnotě
10	Jiné změny objemu v tržní hodnotě
11	Portfoliová investice nebo přímá investice

Tabulka 2.2: Držba cenných papírů bez kódu ISIN

Údaje v polích musí být vykazovány buď: a) za každý cenný papír, nebo b) jako jediná položka agregací libovolného počtu cenných papírů.

V případě a) platí tato pravidla:

1.	Údaje za pole 1, 12, 13, 14, 15 a 17 musí být vykázány.

2.	Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4).

Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:

a)	pole 5, nebo pole 6 a 7, a

b)	pole 4, nebo pole 2 a 3.

4.	Shromažďují-li se údaje za pole 3, musí být shromažďovány též údaje za pole 3b.

5.	Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 3b, 8, 9, 10 a 11.

V případě b) platí tato pravidla:

1.	Údaje za pole 4, 12, 13, 14 a 15 musí být vykázány.

2.	Musí být vykázány údaje za pole 5 nebo za pole 10 a 16.

Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 8, 9 a 11.

Pole

Název

Identifikační kód cenného papíru

Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota

Cena

Způsob kotace

Celkový objem v tržní hodnotě

Finanční transakce

Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)

Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)

Měna, v níž je cenný papír zaúčtován

Jiné změny objemu v nominální hodnotě

Jiné změny objemu v tržní hodnotě

Portfoliová investice nebo přímá investice

Nástroj:

—	Dluhové cenné papíry (F.3)

—	Akcie a ostatní účasti (F.51)

—	z toho kótované akcie (F.511)

—	z toho nekótované akcie (F.512)

—	z toho ostatní účasti (F.519)

—	Akcie/podílové listy investičních fondů (F.52)

—	z toho akcie/podílové listy fondů peněžního trhu (F.521)

—	z toho akcie/podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522)

Datum emise a datum splatnosti dluhových cenných papírů. Popřípadě členění podle pásem splatnosti: původní splatnost do jednoho roku, od jednoho roku do dvou let, nad dva roky a zbytková splatnost do jednoho roku, od jednoho roku do dvou let, od dvou do pěti let, nad pět let.

Sektor nebo subsektor emitenta:

—	Centrální banka (S.121)

—	Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)

—	Fondy peněžního trhu (S.123)

—	Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

—	Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů; pomocné finanční instituce a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127)

—	Pojišťovací společnosti (S.128)

—	Penzijní fondy (S. 129)

—	Nefinanční podniky (S.11)

—	Vládní instituce (S.13)

—	Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (9)

Země emitenta

Úpravy z přecenění

Datum štěpení (10) a faktor štěpení (11)

Tabulka 3

Počet členů penzijních programů

Údaje požadované ročně - údaje ke konci roku

	Celkem
		z toho: aktivní členové	z toho: čekatelé na důchod	z toho: důchodci
Počet členů

(1) Národní centrální banky mají poskytovat čtvrtletní odhady

(2) Technické rezervy (celkem) mohou zahrnovat životní pojištění

(3) Pomyslné příspěvkově definované programy a hybridní programy se klasifikují jako dávkově definované programy.

(4) Nároky se týkají jen domácností (S.14)

(5) Národní centrální banky mají poskytovat čtvrtletní odhady.

(6) Národní centrální banky mají poskytovat čtvrtletní odhady

(7) Národní centrální banky mají poskytovat čtvrtletní odhady

(8) Národní centrální banky mají poskytovat čtvrtletní odhady

(9) Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby skutečné zpravodajské jednotky odděleně rozlišovaly subsektory „domácností“ (S.14) a „neziskových institucí sloužících domácnostem“ (S.15).

(10) Datum štěpení je datum, ke kterému došlo k poslednímu štěpení nebo konsolidaci akcií. Štěpení akcií jsou operace, při nichž dochází k rozdělení existujících akcií, čímž se ve stejném poměru sníží cena akcie a zvýší počet akcií dostupných na trhu. Při konsolidaci akcií se ve stejném poměru zvýší cena akcie a sníží počet akcií dostupných na trhu.

(11) Faktor štěpení se vypočte jako podíl počtu akcií po štěpení a počtu akcií před štěpením.

PŘÍLOHA II

POPIS

ČÁST 1

Popis kategorií nástrojů

Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které musí národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převést na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. V tabulce uvedený seznam jednotlivých finančních nástrojů ani jejich příslušný popis se nepovažuje za vyčerpávající. Popisy odkazují na Evropský systém účtů zavedený nařízením (EU) č. 549/2013 (dále jen „ESA 2010“).

V případě některých kategorií nástrojů se vyžaduje členění podle splatnosti. Jedná se o původní splatnost, tj. splatnost stanovenou při emisi, což je pevně stanovená doba životnosti finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen, např. dluhové cenné papíry, nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí, např. některé druhy vkladů.

Finanční pohledávky lze rozlišovat podle toho, zda jsou převoditelné, či nikoli. Pohledávka je převoditelná, pokud lze její vlastnictví snadno převést z jedné jednotky na jinou jednotku prostřednictvím dodání nebo rubopisu nebo, v případě finančních derivátů, pokud lze snadno vyrovnat jí vytvořenou pozici. Je sice možné obchodovat s jakýmkoli finančním nástrojem, avšak převoditelné nástroje jsou určeny k tomu, aby se s nimi obchodovalo na organizované burze nebo na mimoburzovním trhu, i když skutečné obchodování není nezbytnou podmínkou převoditelnosti.

Tabulka A

Popis kategorií nástrojů aktiv a pasiv penzijních fondů

AKTIVA

Kategorie nástrojů

Popis hlavních znaků

1.	Oběživo a vklady

Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb, a vklady penzijních fondů u měnových finančních institucí. Mohou zahrnovat jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou, jakož i pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění (to platí, jen pokud je protistrana institucí přijímající vklady (ESA 2010, odstavec 5.130)).

1.1	Převoditelné vklady

Převoditelné vklady jsou vklady, které jsou na žádost přímo převoditelné za účelem provedení plateb ve prospěch jiných hospodářských subjektů pomocí běžně užívaných platebních prostředků, jako jsou úhrady a inkasa, případně též pomocí kreditních či debetních karet, transakcí s elektronickými penězi, šeků nebo obdobných prostředků, a to bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do převoditelných vkladů se nezahrnují vklady, které slouží pouze pro výběr hotovosti, nebo vklady, z nichž lze prostředky vybrat nebo převést prostřednictvím jiného účtu téhož majitele.

2.	Dluhové cenné papíry

Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích. Lze jimi rovněž vyrovnávat pozici na trhu a nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala.

Tato kategorie zahrnuje:

—	držbu cenných papírů, které držiteli poskytují nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den nebo dny nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání;

—

úvěry, které se staly obchodovatelnými na organizovaném trhu, tj. obchodované úvěry, za předpokladu, že existují důkazy o obchodování na sekundárním trhu, včetně existence tvůrců trhu, a o častém oceňování finančního aktiva, doloženým například rozpětím nákup/prodej. Nejsou-li tato kritéria splněna, měly by se vykazovat v kategorii 3 „úvěry“ (viz též „obchodované úvěry“ v téže kategorii);

—	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz také „podřízený dluh ve formě úvěrů“ v kategorii 3 „úvěry“).

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo operace zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů.

Úvěry

Pro účely výkaznictví tato kategorie sestává z finančních prostředků půjčených penzijními fondy dlužníkům nebo z úvěrů poskytnutých penzijním fondům, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty.

Patří sem tyto položky:

—	držba neobchodovatelných cenných papírů: držba dluhových cenných papírů, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích;

—	obchodované úvěry: úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v kategorii „úvěry“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu. Jinak se klasifikují jako „dluhové cenné papíry“ (kategorie 2);

—

podřízený dluh ve formě úvěrů: nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším pořadím, což jim propůjčuje určité vlastnosti účastí. Pro statistické účely se podřízený dluh klasifikuje podle povahy nástroje buď jako „úvěry“ nebo „dluhové cenné papíry“. Pokud se všechny formy podřízeného dluhu v držení penzijního fondu vykazují pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat v kategorii „dluhové cenné papíry“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě dluhových cenných papírů než úvěrů;

—

pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění (to platí, jen pokud protistrana není institucí přijímající vklady (ESA 2010, odstavec 5.130)): protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry nakoupené zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného prodeje těchto nebo obdobných cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu, nebo za výpůjčku cenných papírů poskytnutých proti hotovostnímu zajištění.

Tato kategorie nezahrnuje aktiva v podobě vkladů penzijních fondů (která jsou zahrnuta do kategorie 1).

4.	Vlastní kapitál

Finanční aktiva, která představují vlastnická práva v korporacích nebo kvazikorporacích. Tato finanční aktiva obecně dávají držitelům právo na podíl ze zisků korporací nebo kvazikorporací a v případě likvidace na podíl z jejích čistých aktiv.

Tato kategorie zahrnuje kótované a nekótované akcie a ostatní účasti.

S majetkovými cennými papíry zapůjčenými v rámci půjček cenných papírů nebo prodanými v rámci repo obchodů se zachází podle kategorie 2 „dluhové cenné papíry“.

4.1	Kótované akcie

Majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“.

4.2	Nekótované akcie

Nekótované akcie jsou majetkové cenné papíry, které nejsou kótované na burze.

4.3	Ostatní účasti

Ostatní účasti zahrnují všechny formy účastí jiné než kótované a nekótované akcie.

5.	Akcie/podílové listy investičních fondů

Tato kategorie zahrnuje držbu akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu a investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu (tj. investičními fondy, které nejsou fondy peněžního trhu).

5.1.	Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu

Držba akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

5.2.	Akcie/podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu

Držba akcií nebo podílových listů vydaných investičními fondy (které nejsou fondy peněžního trhu) ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).

6.	Rezervy penzijních fondů

Tato kategorie zahrnuje:

—	Pohledávky penzijních fondů za penzijními správci ve smyslu odstavců 5.186 a 17.78 ESA 2010;

—	finanční pohledávky penzijních fondů vůči zajišťovnám v souvislosti s penzijními rezervami (částky vymahatelné ze zajištění).

7.	Finanční deriváty

Finanční deriváty jsou finanční nástroje vázané na určený finanční nástroj, ukazatel nebo komoditu, jejichž prostřednictvím lze na finančních trzích samostatně obchodovat s konkrétními finančními riziky.

Tato kategorie zahrnuje:

—

opce,

—

warranty,

—

futures,

—

forwardy,

—

swapy,

—	úvěrové deriváty.

Finanční deriváty se v rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně aktiv a smlouvy se zápornými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně pasiv.

Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být zachycovány jako rozvahové položky.

Finanční deriváty lze podle jiných oceňovacích metod vykazovat v čisté výši. V případě, že jsou k dispozici pouze čisté pozice nebo jsou pozice zachyceny jinak než v tržní hodnotě, měly by být namísto toho vykazovány tyto pozice.

Tato kategorie nezahrnuje finanční deriváty, které se v rozvaze neevidují podle vnitrostátních pravidel.

8.	Ostatní pohledávky/závazky

Toto je zbytková položka rozvahy na straně aktiv, která je vymezena jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty, např.

—	pohledávky z dividend;

—	naběhlé úroky z vkladů;

—	naběhlé úroky z úvěrů;

—	naběhlé úroky z dluhových cenných papírů;

—	časově rozlišené nájemné;

—	pohledávky nesouvisející s hlavní obchodní činností penzijního fondu.

9.	Nefinanční aktiva

Hmotná a nehmotná aktiva s výjimkou finančních aktiv.

Tato kategorie zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje a zařízení, cennosti a produkty duševního vlastnictví, jako jsou počítačové programové vybavení (software) a databáze.

PASIVA

Kategorie nástrojů

Popis hlavních znaků

10.	Přijaté úvěry

Částky, které penzijní fondy dluží věřitelům a které nevznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Tato kategorie zahrnuje:

—	úvěry: úvěry poskytnuté penzijním fondům, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty;

—

repo obchody a operace typu repo obchodů proti hotovostnímu zajištění: protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané penzijním fondem za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané penzijním fondem výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu („dočasného nabyvatele“) patří do této kategorie, existuje-li pevný závazek provedení zpětné operace a nejen pouhá možnost tak učinit. To znamená, že během operace zůstávají veškerá rizika a výnosy z předmětných cenných papírů na straně penzijního fondu;

—	hotovostní zajištění přijaté výměnou za půjčené cenné papíry: částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění;

—	hotovostní zajištění přijaté při operacích, jež zahrnují dočasný převod zlata oproti zajištění.

11.	Emitované dluhové cenné papíry

Cenné papíry emitované penzijními fondy (jiné než účasti), které jsou obvykle obchodovatelnými nástroji a které jsou obchodovány na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci.

12.

Účasti

Viz kategorie 4.

13.	Technické rezervy

Výše kapitálu, který penzijní fond drží za účelem uspokojení budoucích penzijních nároků svých členů.

13.1	z toho penzijní nároky

Výše kapitálu, který penzijní fond drží na úhradu budoucích nároků vyplývajících z jeho penzijních plánů.

Penzijní nároky, z toho příspěvkově definované programy

Výše kapitálu, který penzijní fond drží za účelem uspokojení budoucích penzijních nároků členů z titulu jeho příspěvkově definovaného programu.

U příspěvkově definovaného programu závisejí vyplácené dávky na vývoji hodnoty aktiv pořízených penzijním programem. Závazek příspěvkově definovaného programu má běžnou tržní hodnotu aktiv fondu.

Penzijní nároky, z toho dávkově definované programy

Výše kapitálu, který penzijní fond drží za účelem uspokojení budoucích penzijních nároků členů z titulu jeho dávkově definovaného programu.

U dávkově definovaného penzijního programu je úroveň penzijních dávek slíbených zaměstnancům jako účastníkům programu stanovena podle předem dohodnutého vzorce. Závazek dávkově definovaného penzijního programu se rovná současné hodnotě slíbených dávek.

Pomyslné příspěvkově definované programy a hybridní programy se klasifikují jako dávkově definované programy (ESA 2010, odstavec 17.59). Pomyslný příspěvkově definovaný program je podobný příspěvkově definovanému programu, avšak se zaručenou minimální vyplácenou částkou. Hybridní programy jsou takové programy, které obsahují dávkově definovanou i příspěvkově definovanou složku. Program se označuje za „hybridní“ buď v případě, že je přítomna dávkově definovaná složka i příspěvkově definovaná složka, nebo v případě, že zahrnuje pomyslný příspěvkově definovaný program a zároveň dávkově definovanou nebo příspěvkově definovanou složku.

13.2	Nároky penzijních fondů na penzijní správce

Viz kategorie 6.

13.3	Nároky na dávky jiné než penzijní

Jedná se o přebytek čistých příspěvků nad dávkami, jenž představuje zvýšení závazku pojistného systému vůči oprávněným osobám (ESA 2010, odstavec 5.187).

14.	Finanční deriváty

Viz kategorie 7.

15.	Ostatní pohledávky/závazky

Jedná se o zbytkovou položku rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty, např.:

—	závazky nesouvisející s hlavní obchodní činností penzijního fondu, tj. závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky apod.;

—	rezervy představující závazky vůči třetím stranám, tj. důchody, dividendy apod.;

—	čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostního zajištění;

—	čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry;

—	naběhlé úroky z úvěrů.

16.	Čisté jmění

Toto je vyrovnávací položka rozvahy (B.90) (ESA 2010, odstavec 7.02). Stav aktiv a závazků zachycených v rozvaze se oceňuje v příslušných cenách, které jsou obvykle tržními cenami převládajícími k datu, ke kterému se rozvaha vztahuje. U dávkově definovaného penzijního programu je však úroveň penzijních dávek slíbených zaměstnancům jako účastníkům programu stanovena podle předem dohodnutého vzorce. Závazek dávkově definovaného penzijního programu se rovná současné hodnotě slíbených dávek, a proto může mít čisté jmění v dávkově definovaném penzijním programu jinou než nulovou hodnotu.

ČÁST 2

Popis atributů podle jednotlivých cenných papírů

Tabulka B

Popis atributů podle jednotlivých cenných papírů

Pole	Popis
Identifikační kód cenného papíru	Kód, který jednoznačně identifikuje cenný papír, podle pokynů národní centrální banky (např. identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL). Tento kód musí být po celou dobu stejný.
Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota	Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná nominální hodnota, pokud je cenný papír obchodován v množství, a nikoli v jednotkách, bez naběhlého úroku.
Cena	Tržní cena za jednotku cenného papíru nebo procentní podíl agregované nominální hodnoty v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách. Národní centrální banky mohou v této pozici vyžadovat rovněž naběhlé úroky.
Způsob kotace	Označuje, zda cenný papír je zaznamenán v procentech nebo v jednotkách.
Celková hodnota	Celková tržní hodnota cenného papíru. V případě cenných papírů obchodovaných v jednotkách se tato hodnota rovná počtu cenných papírů vynásobenému cenou za jednotku. Jsou-li cenné papíry obchodovány v určitém množství, a nikoli v jednotkách, rovná se tato hodnota agregované nominální hodnotě vynásobené cenou, která je vyjádřena jako procento nominální hodnoty. Národní centrální banky musí zásadně vyžadovat, aby byl naběhlý úrok vykazován buď v rámci této pozice, nebo samostatně. Národní centrální banky však mohou dle svého uvážení vyžadovat údaje bez naběhlého úroku.
Finanční transakce	Suma nákupů po odečtení prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí po odečtení zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce vyjádřené v eurech.
Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)	Suma nákupů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)	Suma prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Měna zaúčtování cenného papíru	Kód ISO nebo ekvivalentní kód měny používané k vyjádření ceny nebo zůstatkové hodnoty cenného papíru.
Jiné změny objemu v nominální hodnotě	Jiné změny objemu drženého cenného papíru v nominální hodnotě vyjádřené v nominální měně/jednotce nebo v eurech.
Jiné změny objemu v tržní hodnotě	Jiné změny objemu drženého cenného papíru v tržní hodnotě vyjádřené v eurech.
Portfoliová investice nebo přímá investice	Funkce investice podle její klasifikace ve statistice platební bilance (1).
Země emitenta	Rezidentská příslušnost emitenta. V případě akcií/podílových listů investičních fondů odkazuje země emitenta na místo, kde je investiční fond rezidentem, a nikoli na rezidentskou příslušnost správce fondu.

ČÁST 3

Popisy počtu členů penzijních programů

Tabulka C

Popisy počtu členů penzijních programů

Kategorie

Popis

1.	Počet členů penzijních programů (celkem)

Celkový počet členů penzijních programů. Tento počet se rovná součtu aktivních členů, čekatelů na důchod a důchodců.

Viz kategorie 2, 3 a 4.

2.	z toho aktivní členové

Počet aktivních členů penzijního programu.

Aktivním členem je člen penzijního programu, který platí příspěvky (a/nebo jehož jménem jsou příspěvky placeny) a akumuluje nebo v minulosti nabyl aktiva a ještě není v důchodu.

3.	z toho čekatelé na důchod

Počet členů penzijního programu, kteří jsou čekateli na důchod.

Čekatelem na důchod je člen penzijního programu, který do tohoto systému již nepřispívá ani v jeho rámci nadále neakumuluje dávky, ale který z tohoto systému ještě nezačal pobírat důchodové dávky.

4.	z toho důchodci

Počet členů penzijního programu, kteří jsou důchodci

Důchodcem je člen penzijního programu, který do tohoto programu již nepřispívá, ani v jeho rámci nadále neakumuluje dávky, a který z tohoto programu začal pobírat důchodové dávky.

ČÁST 4

Popis sektorů

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 2010. Tabulka D uvádí podrobný popis těch sektorů, které musí národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převést na klasifikace použitelné na vnitrostátní úrovni. Protistrany, které jsou rezidenty členských států eurozóny, se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamy, které Evropská centrální banka (ECB) vede pro statistické účely, a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB „Monetary financial institutions and markets statistics sector manual: Guidance for the statistical classification of customers“.

Tabulka D

Popis sektorů

Sektor

Popis

1.	Měnové finanční instituce

Měnové finanční instituce ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Tento sektor sestává z národních centrálních bank (S.121), úvěrových institucí ve smyslu práva Unie, fondů peněžního trhu, ostatních finančních institucí, jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od subjektů jiných než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, a institucí elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz (S.122).

2.	Vládní instituce

Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113).

3.	Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie/podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. Tento subsektor zahrnuje účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94).

Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97).

Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn., že nespravují ani neřídí jiné jednotky (ESA 2010, odstavce 2.98 a 2.99).

4.	Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu

Investiční fondy ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). Tento subsektor zahrnuje všechny subjekty kolektivního investování (kromě fondů peněžního trhu), které investují do finančních a/nebo nefinančních aktiv, pokud je jejich cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti (S.124).

5.	Pojišťovací společnosti

Pojišťovací společnosti (S.128) ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).

6.	Penzijní fondy

Penzijní fondy ve smyslu článku 1 tohoto nařízení (S.129).

6.1	Penzijní správci

Penzijní správci ve smyslu článku 1 tohoto nařízení.

7.	Nefinanční podniky

Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.50).

8.	Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem

Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky a poskytující nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců vyrábějící výrobky a nefinanční služby výlučně pro vlastní konečné užití. Sektor domácností zahrnuje podnikatele (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nepovažované za kvazikorporace –, již jsou tržními výrobci (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128).

Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 a 2.130).

ČÁST 5

Popis finančních transakcí a úprav z přecenění

„Finanční transakce“ jsou transakce, které vyplývají ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv. Tyto transakce se měří jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci období, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečtou účinky změn, které vzniknou vlivem „úprav z přecenění“ (v důsledku změn cen a směnných kurzů) a „reklasifikací a ostatních úprav“. ECB požaduje statistické informace pro účely sestavování údajů o finančních transakcích ve formě úprav, které zahrnují „reklasifikace a ostatní úpravy“, jakož i „přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“.

„Úpravou z přecenění“ se rozumí změny ocenění aktiv a pasiv, k nimž dochází v důsledku změn v cenách aktiv a pasiv a/nebo vlivu směnných kurzů na hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech. Úprava týkající se přecenění aktiv/pasiv v důsledku změny cen se týká změn v oceňování aktiv/pasiv, k nimž dochází z důvodu změny cen, za které se aktiva/pasiva vedou v účetnictví nebo obchodují. Přecenění v důsledku změny cen zahrnují změny hodnoty stavů ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se vedou v účetnictví, tj. zisky či ztráty z držby. V důsledku pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se mění hodnota aktiv/pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v eurech. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou způsobeny finančními transakcemi, musí se tyto vlivy z údajů o transakcích odstranit. Úprava z přecenění v zásadě rovněž zahrnuje změny ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty; v tomto ohledu však v jednotlivých státech existuje různá praxe.

„Odpisy/snížením hodnoty“ se rozumí snížení hodnoty úvěru vykázaného v rozvaze v případě, že je úvěr považován za bezcenné aktivum (odpis) nebo má-li se má za to, že úvěr nebude plně splacen (snížení hodnoty). Tyto úpravy zahrnují rovněž odpisy/snížení hodnoty úvěrů zachycené v době, kdy je úvěr prodán nebo převeden na třetí osobu, pokud je možné to zjistit.

(1) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2011/23 ze dne 9. prosince 2011 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (Úř. věst. L 65, 3.3.2012, s. 1).

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance (ECB).

Minimální standardy pro přenos:

a)	výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;

c)	zpravodajská jednotka musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos dat do příslušné národní centrální banky;

v případě vykazování podle jednotlivých cenných papírů musí zpravodajské jednotky na žádost příslušné národní centrální banky poskytovat další informace (např. název emitenta, datum emise), které jsou třeba k identifikaci cenných papírů, jejichž identifikační kódy jsou buď chybné, nebo nejsou veřejně přístupné.

Minimální standardy pro přesnost:

a)	statistické údaje musí být správné; všechny lineární vazby musí být splněny (např. dílčí součty musí vytvářet výsledné součty);

b)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předaných údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery; chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;

d)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;

c)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.	Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

Zavřít

(EU) 2018/231Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání