(EU) 2018/108Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/108 ze dne 23. ledna 2018 o mimořádném opatření ve formě podpory zemědělcům z důvodu záplav a přívalových dešťů v některých oblastech Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska

(1)

Mezi srpnem a říjnem 2017 zasáhly Litvu, Lotyšsko, Estonsko a jižní část Finska přívalové deště, jež způsobily zaplavení významné části orné půdy daného členského státu. Množství kumulovaných srážek od srpna do října 2017 bylo mnohem vyšší než odpovídá průměrným hodnotám. Srážky v takovém rozsahu v průběhu delšího období nemají obdoby. Navíc brzký nástup zimy se sněžením a nízkými teplotami velmi výrazně zhoršil podmínky výsevu. V důsledku toho nemohla v probíhajícím a nadcházejícím zimním období proběhnout významná část výsevu pro sklizeň v hospodářském roce 2018/19.

(2)

Z toho vyplývající budoucí ztráty příjmů zemědělců v zemědělských podnicích nacházejících se v postižených oblastech, jak z ploch, jež jsou pro výsev nepřístupné, tak již osetých ploch, které zaplavilo značné množství vody, způsobí postiženým farmářům v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Finsku závažné a mimořádné škody na sklizni v nadcházejícím hospodářském roce 2018/19. Uvedená skutečnost představuje konkrétní problém ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento konkrétní problém nelze řešit opatřeními podle článku 219 či 220 uvedeného nařízení, neboť není zvlášť spojen se stávajícím narušením trhu nebo s aktuální přesně určenou hrozbou takového narušení a ani není spojen s opatřeními, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat, či ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin.

(3)

Jako výjimečné opatření by měla být poskytnuta finanční náhrada na způsobilé hektary v postižených oblastech, aby se vyrovnaly budoucí hospodářské ztráty týkající se nadcházející sklizně v hospodářském roce 2018/19.

(4)

Z hlediska stability unijního trhu je v zájmu Unie, aby se opatření vztahovalo pouze na ty zemědělce, kteří přijdou o příjem v důsledku ztrát v oblastech, jež mají být v zimě osety. Podpora by navíc měla být omezena na nejvíce postižené zemědělce. Zemědělec by měl být považován za nejvíce postiženého, pokud podíl ztrát v oblastech zimního výsevu v jednom členském státě dosahuje alespoň 30 procent jeho celkové plochy zimního výsevu v daném členském státě. Aby se navíc zabránilo jakémukoliv riziku nadměrné kompenzace, měla by být omezena podpora na způsobilý hektar, již nelze použít na zimní výsev z důvodu záplav. Z tohoto důvodu by výše podpory na způsobilý hektar vyplývající z rozhodnutí dotčených členských států neměla v uvedených členských státech v kalendářním roce 2017 přesáhnout průměrnou částku přímých plateb na hektar. Celková částka podpory a celkové přidělení rozpočtových prostředků by měly být založeny na informacích od dotčených členských států, pokud jde o počet hektarů postižených záplavami a přívalovými dešti.

(5)

Aby se vyloučilo riziko dvojího financování, neměla by již být příslušná ztráta ze způsobilého hektaru kompenzována jakoukoli vnitrostátní podporou či pojistným plněním a podpora by měla být omezena na způsobilé hektary, na něž nebyl za tutéž ztrátu jinak poskytnut žádný finanční příspěvek Unie.

(6)

Dotčené členské státy by měly být oprávněny poskytnout dodatečnou podporu za podmínek a ve lhůtě, jež jsou stanoveny tímto nařízením.

(7)

Podporu lze poskytnout pouze na základě žádosti podané v souladu s postupy a lhůtami stanovenými vnitrostátními právními předpisy dotčených členských států.

(8)

Mělo by se stanovit, že příslušné orgány přijmou veškerá nezbytná opatření, provedou všechny požadované kontroly a následně o nich informují Komisi. Součástí těchto kontrol by měly být zejména kontroly způsobilosti a správnosti žádostí o podporu. Počet způsobilých hektarů by měl být kontrolován vhodnými prostředky, jež mají příslušné orgány k dispozici, a to včetně kontrol v zemědělských podnicích.

(9)

Mimořádné opatření by mělo být omezeno na dobu maximálně 12 měsíců počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(10)

V zájmu řádného rozpočtového řízení opatření a včasné platby zemědělcům by pro spolufinancování Unií měly být způsobilé pouze platby, které dotčené členské státy příjemcům vyplatí nejpozději do 30. září 2018. Ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (2) by se nemělo použít.

(11)

Aby mohla Unie sledovat účinnost tohoto mimořádného opatření, měly by dotčené členské státy Komisi sdělovat podrobné informace o jeho provádění. Aby mohla Unie provádět finanční kontrolu, měly by tyto členské státy Komisi předložit vyúčtování plateb.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

plocha těchto hektarů půdy činí alespoň 30 % celkové zemědělcovy plochy zimního výsevu v dotčeném členském státě;

b)

zemědělci za tutéž ztrátu neobdrželi jakoukoli jinou vnitrostátní podporu, pojistné plnění nebo podporu financovanou z příspěvku Unie, než stanoví toto nařízení.

a)

9 120 000 EUR v případě Litvy;

b)

3 460 000 EUR v případě Lotyšska;

c)

1 340 000 EUR v případě Estonska;

d)

1 080 000 EUR v případě Finska.

a)

správní kontroly všech žádostí o podporu, včetně:

b)

kontrol na místě v prostorách žadatelů.