(EU) 2018/2027Rozhodnutí Rady (EU) 2018/2027 ze dne 29. listopadu 2018 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, pokud jde o první vydání mezinárodních norem a doporučených postupů v oblasti ochrany životního prostředí – Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA)

(1)

Chicagská úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále jen „úmluva“), jejímž cílem je regulovat mezinárodní leteckou dopravu, vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Zřídila Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO).

(2)

Členské státy Unie jsou smluvními státy úmluvy a členy ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech ICAO status pozorovatele.

(3)

Podle článku 54 úmluvy má Rada ICAO přijmout mezinárodní normy a doporučované předpisy.

(4)

Jednadvacátá konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu byla v prosinci 2015 zdárně završena přijetím Pařížské dohody. Cílem Pařížské dohody je udržet zvýšení průměrné celosvětové teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C této úrovně. K takovému snížení emisí by měla přispět všechna hospodářská odvětví, mezinárodní letectví nevyjímaje.

(5)

V roce 2016 devětatřicáté valné shromáždění ICAO prostřednictvím rezoluce A39-3 rozhodlo o vytvoření celosvětového tržního mechanismu k omezení emisí skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy na úrovně roku 2020. Postoj Unie v tomto ohledu byl stanoven rozhodnutím Rady (EU) 2016/915 (1).

(6)

Dne 27. června 2018 na 10. schůzi v rámci svého 214. zasedání přijala Rada ICAO první vydání svazku IV přílohy 16 k úmluvě: Mezinárodní normy a doporučené postupy v oblasti ochrany životního prostředí – Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA).

(7)

Předpokládá se, že pravidla programu CORSIA budou závazná v souladu s úmluvou a v mezích jimi stanovených. Pro Unii a její členské státy se rovněž mohou stát závaznými podle stávajících mezinárodních dohod o letecké dopravě.

(8)

Podle článku 90 úmluvy nabývají normy a doporučené postupy CORSIA platnosti tři měsíce po uplynutí lhůty pro oznámení nesouhlasu, ledaže by většina členských států ICAO oznámila svůj nesouhlas.

(9)

Článek 38 úmluvy upravuje odchylky od mezinárodních norem a řízení. Podle něj má smluvní stát, který shledá, že mu není možno podrobiti se ve všech směrech některé mezinárodní normě nebo řízení, nebo uvésti vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou neb řízením, když taková norma nebo řízení byly změněny, anebo který pokládá za nutné zavésti nařízení nebo předpisy lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod stanovených mezinárodní normou, oznámit ihned ICAO rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou.

(10)

Dne 20. července 2018 zaslala ICAO svým smluvním státům dopis AN 1/17.14–18/78 (dále jen „dopis“), v němž je požádala, aby jednak do 22. října 2018 oznámily nesouhlas s kteroukoli částí programu CORSIA a jednak do 1. prosince 2018 oznámily veškeré rozdíly mezi svými vlastními předpisy a programem CORSIA, jakož i očekávané datum pro dosažení souladu.

(11)

Program CORSIA se má vztahovat na provozovatele letounů, kteří ročně vyprodukují více než 10 000 tun emisí CO2 při mezinárodních letech prováděných letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg, s výjimkou humanitárních, zdravotnických a protipožárních letů.

(12)

Požadavky na monitorování, vykazování a ověřování stanovené v programu CORSIA se mají začít uplatňovat od 1. ledna 2019.

(13)

Od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2035 se mají kompenzační požadavky programu CORSIA vztahovat na provozovatele letounů provozující mezinárodní lety (podle definice v části II kapitole 1 bodě 1.1.2 a kapitole 2 bodě 2.1) mezi smluvními státy uvedenými v připravovaném dokumentu ICAO „CORSIA States for Chapter 3 State Pairs“.

(14)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v reakci na dopis. Důvodem je skutečnost, že program CORSIA může rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2).

(15)

Vzhledem k tomu, že by program CORSIA umožnil významný pokrok na mezinárodní úrovni, by neměl být oznámen žádný nesouhlas podle článku 90 úmluvy.

(16)

Unie plně podporuje úsilí vyvíjené v rámci ICAO, aby mohl být program CORSIA co nejdříve uveden do praxe. V souladu se směrnicí 2003/87/ES nyní Komise zapracovává požadavky na monitorování, vykazování a ověřování v rámci programu CORSIA do aktů Unie, přičemž předpokládá, že tyto akty vstoupí v platnost v lednu 2019. Komise má navíc předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnostech, jak tyto nástroje provést v právu Unie. Lhůta, v níž mohou být podle dopisuoznámeny případné rozdíly, je však příliš krátká na to, aby Unie stihla v uvedeném termínu přijmout jakákoliv přizpůsobení programu CORSIA. Aby tedy ICAO plně zohlednila aktuální právní situaci na úrovni Unie a činnost zahájenou v oblasti monitorování, vykazování a ověřování, měly by členské státy v odpovědi na dopis oznámit rozdíly v souladu s dodatkem k tomuto rozhodnutí.

(17)

Ustanovení čl. 28b odst. 2 a 3 směrnice 2003/87/ES se týkají opatření přijatých v návaznosti na výsledek práce v ICAO. Je namístě informovat ICAO o znění uvedených ustanovení.

(18)

Postoj Unie vyjádří její členské státy, které jsou členy ICAO,