(EU) 2018/412Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 ze dne 14. března 2018, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii

Publikováno: Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 30-43 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 14. března 2018 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 8. dubna 2018 Nabývá účinnosti: 8. dubna 2018
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/947 Pozbývá platnosti: 1. ledna 2022
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/412

ze dne 14. března 2018,

kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209 a 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mezinárodní společenství čelí bezprecedentní migrační a uprchlické krizi, která si vyžaduje solidaritu a efektivní mobilizaci finančních zdrojů a vyvolává potřebu konfrontovat a řešit stávající problémy společně. Je třeba, aby všechny zúčastněné strany spolupracovaly na uplatňování udržitelných střednědobých a dlouhodobých politik a efektivně využívaly stávající programy za účelem navrhování a podpory iniciativ, které přispívají k dosahování cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN a k řešení politických, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů, jež představují hlavní příčiny migrace, mimo jiné včetně chudoby, nerovnosti, demografického růstu, nedostatku pracovních a ekonomických příležitostí, omezeného přístupu ke vzdělávání, nestability, konfliktů, změny klimatu a dlouhodobých důsledků nuceného vysídlení.

(2)

Přestože poskytování finančních prostředků na řešení hlavních příčin migrace je nanejvýš důležité, Unie je nadále plně odhodlána prosazovat politiky i v jiných oblastech představujících klíčovou strategickou prioritu, jak jsou uvedeny v Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie.

(3)

Byl vytvořen nový, na výsledky orientovaný rámec partnerství se třetími zeměmi, který zohlední všechny unijní politiky a nástroje. Jako součást tohoto nového rámce partnerství vznikl unijní plán vnějších investic s cílem podporovat investice v regionech mimo Unii a zároveň přispívat k dosahování cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN a řešit hlavní příčiny migrace. Dále by měl přispívat k naplňování cílů Agendy pro udržitelný rozvoj OSN 2030 a Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská úmluva“), jakož i cílů dalších nástrojů pro financování vnější činnosti.

(4)

Dne 28. června 2016 schválila Evropská rada návrh Evropské investiční banky (EIB) na přispívání do plánu vnějších investic prostřednictvím iniciativy EIB na posílení odolnosti určené na podporu investic v zemích jižního sousedství a západního Balkánu.

(5)

Klíčovou součástí iniciativy EIB na posílení odolnosti je rozšíření – jak kvantitativní, tak kvalitativní – vnějšího úvěrového mandátu EIB. To by mělo EIB umožnit rychle přispívat k naplňování cílů plánu vnějších investic, zejména poskytováním dalšího financování pro příjemce v soukromém sektoru, za účelem přilákání soukromých investic a stimulování dlouhodobých investic.

(6)

Strategická rada Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, v níž je EIB zastoupena, bude poskytovat pokyny ohledně doplňkovosti mezi iniciativou EIB na posílení odolnosti a složkami plánu vnějších investic v souladu se svým jednacím řádem a aniž jsou dotčena vnitřní pravidla EIB pro správu a řízení.

(7)

Rozpočtová záruka na finanční operace prováděné mimo Unii (dále jen „záruka EU“) byla EIB poskytnuta rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU (2).

(8)

V souladu s rozhodnutím č. 466/2014/EU Komise ve spolupráci s EIB připravila zprávu o přezkumu v polovině období, v níž vyhodnotila provádění uvedeného rozhodnutí na základě nezávislého externího hodnocení.

(9)

Dlouhodobá ekonomická odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství a společenství původu, jež představuje strategickou reakci na řešení hlavních příčin migrace, by měla být doplněna jako nový cíl podporovaný zárukou EU (dále jen „nový cíl“).

(10)

Operace podporované v rámci nového cíle by měly být odlišné od úsilí, jež Unie vyvíjí v oblasti ochrany hranic.

(11)

Aby mohl vnější zápůjční mandát reagovat na potenciální nadcházející výzvy a priority Unie a aby mohl naplňovat nový cíl, měl by být maximální strop pro finanční operace EIB se zárukou EU navýšen na 32 300 000 000 EUR.

(12)

V rámci obecného mandátu by měla být částka 1 400 000 000 EUR vyčleněna na projekty ve veřejném sektoru zaměřené na naplňování nového cíle.

(13)

V rámci nového zápůjčního mandátu pro soukromý sektor by měla být na projekty zaměřené na naplňování nového cíle v rámci maximálního zvýšeného stropu vyčleněna částka 2 300 000 000 EUR, na niž by se měla vztahovat komplexní záruka Unie.

(14)

Úspěch jednoho z hlavních cílů EIB v rámci vnějšího zápůjčního mandátu, kterým je zejména podpora rozvoje místního soukromého sektoru, a obzvláště podpora mikropodniků a malých a středních podniků, závisí na takových faktorech, jako je přístup malých a středních podniků k financování, úvěrům a technické pomoci, na podpoře podnikání a na úsilí zaměřeném na stimulaci přechodu od nestabilní neformální ekonomiky k ekonomice formální. V této souvislosti by měly finanční operace EIB usilovat o podporu malých investičních projektů realizovaných malými a středními podniky, jakož i o podporu investičních projektů v odlehlých venkovských oblastech a v souvislosti s úpravou pitné vody, likvidací odpadních vod a s energií z obnovitelných zdrojů.

(15)

Měla by se zajistit doplňkovost a koordinace s unijními iniciativami, které řeší hlavní příčiny migrace, včetně podpory Unie zaměřené na udržitelnou reintegraci navrátivších se migrantů v zemích původu.

(16)

Podle Pařížské dohody by se EIB měla snažit udržet vysokou úroveň operací souvisejících se změnou klimatu, jejichž objem by měl představovat nejméně 25 % celkového objemu finančních operací EIB mimo Unii. Finanční operace EIB, na které se vztahuje rozhodnutí č. 466/2014/EU, by měly být v souladu s dosažením cíle, aby do roku 2020 alespoň 35 % celkových finančních operací EIB směřovalo do rozvíjejících se ekonomik a rozvojových zemí mimo Unii. EIB by měla zohlednit závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013 o postupném rušení dotací, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí nebo na hospodářství, včetně dotací na fosilní paliva.

(17)

Riziko pro souhrnný rozpočet Unie související s finančními operacemi EIB v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor by mělo být oceněno. Příjmy plynoucí z tohoto ocenění rizika by měly být hrazeny do Záručního fondu pro vnější vztahy zřízeného nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (3) za účelem krytí obchodního rizika a zamezení narušování trhu.

(18)

EIB by měla vypracovat a do svého rámce měření výsledků zavést soubor ukazatelů pro projekty zaměřené na plnění nového cíle. Proto by do výroční zprávy Komise pro Evropský parlament a Radu ohledně finančních operací EIB mělo být zahrnuto posouzení přínosu uvedených operací EIB k novému cíli, případně včetně přínosu k plnění cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN, zapojení místní občanské společnosti a souladu s prioritami vnější politiky a rozpočtovými prioritami Unie.

(19)

Měla by být zajištěna viditelnost a transparentnost finančních operací EIB, na které se vztahuje rozhodnutí č. 466/2014/EU, zejména s ohledem na projekty financované prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, aby byl zdokonalen přístup k informacím pro orgány Unie a pro širokou veřejnost, s přihlédnutím k potřebě chránit důvěrné nebo obchodně citlivé informace.

(20)

Příslušná politika Unie týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti je vymezena v právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v jejich příloze ze dne 8. listopadu 2016, a v případných následujících aktualizacích.

(21)

Náležitá péče v souvislosti s finančními operacemi EIB, na které se vztahuje rozhodnutí č. 466/2014/EU, by měla zahrnovat důkladnou kontrolu souladu s příslušnými právními předpisy Unie a schválenými mezinárodními a unijními standardy pro boj proti praní peněz, boj proti financování terorismu, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. EIB by nadto měla v rámci předkládání zpráv o vnějším zápůjčním mandátu poskytovat informace o souladu finančních operací EIB s politikou EIB pro nespolupracující jurisdikce, jež budou rozčleněné podle jednotlivých zemí, a seznam zprostředkovatelů, s nimiž EIB spolupracuje.

(22)

Dne 12. října 2016 schválila EIB provádění iniciativy na posílení odolnosti. Mělo by být možné, aby se na projekty v rámci iniciativy EIB na posílení odolnosti, které byly schváleny po uvedeném dni a před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost a uzavřením dohody o záruce, vztahovala záruka EU, pokud Komise potvrdí, že jsou v souladu s novým cílem a respektují podmínky stanovené v dohodě o záruce.

(23)

Na finanční operace EIB s podniky by se měla komplexní záruka pro soukromý sektor vztahovat pouze tehdy, přispívají-li k růstu podporujícímu začlenění a silnější tvorbě pracovních míst a pokud nejsou k dispozici odpovídající služby na místních finančních trzích.

(24)

Finanční operace EIB by měly být v souladu se zásadami uvedenými ve sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvaném „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“, a to i s ohledem na finanční zprostředkovatele.

(25)

Pouze v případě změny priorit vnější politiky Unie nebo v případě naléhavých a krizových situací, které mohou během období mandátu nastat, a v souladu s příslušnými usneseními Evropského parlamentu a rozhodnutími a závěry Rady by měl být strop pro přerozdělení mezi regiony ze strany EIB během mandátu navýšen z 10 % na 20 %. Komise by měla Evropský parlament a Radu o těchto přerozděleních pravidelně informovat.

(26)

S ohledem na význam iniciativy EIB na posílení odolnosti ve strategii Unie na řešení hlavních příčin migrace a na potřeby tranzitních a hostitelských společenství je i nadále nanejvýš důležité, aby částky vyčleněné v rámci stropů vnějšího zápůjčního mandátu na projekty sledující nové cíle byly v plné výši vyčerpány. Jestliže však v důsledku nepředvídaných okolností nelze vyčleněné částky v plné výši vyčerpat, měla by být rovněž umožněna větší flexibilita. Pokud tedy EIB do 30. června 2019 dospěje k závěru, že není schopna vyčerpat svůj prognózovaný cíl v rámci iniciativy EIB na posílení odolnosti, může být z částky 1 400 000 000 EUR v rámci obecného mandátu vyčleněného na projekty veřejného sektoru a z částky 2 300 000 000 EUR v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor přerozděleno až 20 % z těchto částek v rámci regionů nebo mezi regiony, které jsou považovány za země usilující o přistoupení a příjemci předvstupní pomoci a dále mezi země v rámci evropské politiky sousedství a partnerství. Jakékoli takové přerozdělení by mělo podléhat předchozí dohodě mezi Komisí a EIB.

(27)

Seznamy způsobilých regionů a zemí a potenciálně způsobilých regionů a zemí by měly být pozměněny tak, aby neobsahovaly regiony a země s vysokými příjmy a vysokým úvěrovým ratingem, tedy Brunej, Chile, Island, Izrael, Singapur, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Na seznam potenciálně způsobilých regionů a zemí by dále měl být zařazen Írán.

(28)

Rozhodnutí č. 466/2014/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí č. 466/2014/EU se mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Stropy pro finanční operace EIB v rámci záruky EU

1.   Maximální strop pro finanční operace EIB v rámci záruky EU nepřesáhne v období 2014–2020 částku 32 300 000 000 EUR. Částky, které byly původně vyčleněny pro finanční operace, ale později byly zrušeny, se do tohoto stropu nezapočítávají.

Tento maximální strop je rozdělen na:

a)

maximální částku 30 000 000 000 EUR v rámci obecného mandátu, z níž je částka až 1 400 000 000 EUR vyčleněna na projekty ve veřejném sektoru zaměřené na dlouhodobou ekonomickou odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství a společenství původu, jež představuje strategickou reakci na řešení hlavních příčin migrace;

b)

maximální částku 2 300 000 000 EUR v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor na projekty zaměřené na dlouhodobou ekonomickou odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství a společenství původu, jež představuje strategickou reakci na řešení hlavních příčin migrace.

2.   Maximální částky uvedené v odstavci 1 se dělí na regionální stropy a podstropy, jak stanoví příloha I. V rámci regionálních stropů a v průběhu období stanoveného v tomto rozhodnutí EIB zajistí rozdělení mezi jednotlivé země v regionech, na něž se vztahuje záruka EU, vyváženým způsobem v souladu s prioritami vnější politiky Unie, které musejí být zohledněny v regionálních operačně-technických pokynech uvedených v článku 5.“

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Obecné cíle a zásady

1.   Záruka EU se poskytuje pouze na finanční operace EIB, jež mají podle posouzení EIB přidanou hodnotu a podporují některý z těchto obecných cílů:

a)

rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu mikropodniků a malých a středních podniků;“

b)

rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury a informačních a komunikačních technologií;

c)

přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování;

d)

dlouhodobou ekonomickou odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství a společenství původu, jež představuje strategickou reakci na řešení hlavních příčin migrace.

2.   Při zachování specifického charakteru EIB jakožto investiční banky přispívají finanční operace EIB uskutečňované podle tohoto rozhodnutí k naplnění obecného zájmu Unie, a to zejména zásad, kterými se podle článku 21 Smlouvy o EU řídí vnější činnost Unie, a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je Unie smluvní stranou. Řídící orgány EIB jsou motivovány k přijetí nezbytných opatření k úpravě činnosti EIB, tak aby účinným způsobem přispívala k vnějším politikám Unie a náležitě splňovala požadavky stanovené v tomto rozhodnutí.

3.   Základním cílem finančních operací EIB v oblastech, na něž se vztahují obecné cíle stanovené v odstavci 1, je regionální integrace zemí, mimo jiné zejména hospodářská integrace zemí usilujících o přistoupení k Unii a příjemců předvstupní pomoci, zemí v rámci evropské politiky sousedství a partnerství a Unie. EIB provádí finanční operace v přijímajících zemích v oblastech, na něž se vztahují obecné cíle, podporou přímých zahraničních investic, které prosazují hospodářskou integraci s Unií.

4.   Finanční operace EIB v rozvojových zemích, které jsou vymezeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, jejž sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, přispívají podle článků 208 a 209 Smlouvy o fungování EU k plnění cílů politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce, a zejména ke zmírňování chudoby prostřednictvím růstu podporujícího začlenění a udržitelného rozvoje v hospodářské, environmentální a sociální oblasti.

5.   V zájmu zajištění co největšího dopadu investic do soukromého sektoru na rozvoj se EIB snaží přispívat k vytváření příznivých podmínek pro soukromé podniky a investice a zajišťuje, aby v přijímajících zemích přednostně docházelo k posílení místního soukromého sektoru, včetně družstev a sociálních podniků, podporou místních investic, jak je stanoveno v odst. 1 písm. a). Finanční operace EIB na podporu obecných cílů uvedených v odstavci 1 usilují rovněž o zvýšení podpory, kterou EIB poskytuje investičním projektům realizovaným malými a středními podniky z přijímající země a z Unie, čímž umožňuje přístup k financování pro nové investiční projekty realizované malými a středními podniky. Finanční operace EIB umožňují malým a středním podnikům využívat mimo jiné výhod plynoucích z přístupu malých a středních podniků na trh ve způsobilých zemích a z jejich zapojení do globálních hodnotových řetězců a dále přispívají k posilování konkurenceschopnosti unijních společností.

Za účelem účinného sledování a hodnocení využití finančních prostředků ve prospěch dotčených malých a středních podniků provádí EIB důkladná posouzení a stanoví a udržuje odpovídající smluvní ustanovení ukládající finančním zprostředkovatelům a konečným příjemcům standardní povinnosti pro předkládání zpráv. EIB se snaží určovat překážky financování, jimž malé a střední podniky čelí, a přispívat k jejich odstranění.

EIB spolupracuje s finančními zprostředkovateli, kteří mohou podpořit konkrétní potřeby malých a středních podniků v zemích operace a kteří splňují požadavky stanovené v článku 13, jak jsou provedeny do dohod podle odst. 1 třetího pododstavce uvedeného článku.

6.   Finanční operace EIB na podporu obecného cíle stanoveného v odst. 1 písm. b) podporují investiční projekty převážně v oblastech dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury, informačních a komunikačních technologií, zdraví a vzdělávání. To zahrnuje výrobu a integraci energie z obnovitelných zdrojů, opatření v oblasti energetické účinnosti, transformaci energetických systémů umožňující přechod na technologie a paliva s nižšími emisemi uhlíku, udržitelnou energetickou bezpečnost a energetickou infrastrukturu, včetně infrastruktury pro produkci plynu a jeho dopravu na energetický trh Unie, jakož i elektrifikaci venkovských oblastí, environmentální infrastruktury, jako jsou voda a hygiena a ekologická infrastruktura, telekomunikace a infrastrukturu pro širokopásmové připojení.

7.   Finanční operace EIB na podporu obecných cílů stanovených v odst. 1 písm. c) podporují investiční projekty v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, které přispívají k plnění celkových cílů Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížské dohody přijaté v rámci této úmluvy, a to zejména zamezením emisí skleníkových plynů nebo jejich snižováním a snižováním uhlíkové stopy v oblastech obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a udržitelné dopravy nebo zvyšováním odolnosti ohrožených zemí, odvětví a společenství vůči nepříznivým dopadům změny klimatu.

Kritéria způsobilosti pro projekty v oblasti změny klimatu jsou vymezena ve strategii EIB týkající se změny klimatu. Na základě metodik posuzování emisí skleníkových plynů a odchylek emisí projektů, které vypracovala EIB, bude analýza uhlíkové stopy zahrnuta do procesu hodnocení dopadů na životní prostředí s cílem určit, zda návrhy projektu optimalizují zvýšení energetické účinnosti.

Během období stanoveného tímto rozhodnutím, se EIB snaží udržet vysokou úroveň operací souvisejících se změnou klimatu, jejichž podíl musí představovat alespoň 25 % celkového objemu finančních operací EIB mimo Unii. Financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí je v souladu s dosažením cíle, aby do roku 2020 alespoň 35 % celkových finančních operací EIB směřovalo do rozvíjejících se ekonomik a rozvojových zemí mimo Unii.

Finanční operace EIB zahrnují mimo jiné konkrétní opatření sloužící k postupnému ukončování financování projektů, které brání dosažení cílů Unie v oblasti klimatu, a k zintenzivnění úsilí o podporu obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Ve všech svých finančních operacích v rámci vnějšího zápůjčního mandátu EIB ve svém příspěvku na projekty posílí prvky přizpůsobení se změně klimatu.

8.   Finanční operace EIB na podporu obecných cílů stanovených v odst. 1 písm. d) podporují investiční projekty, které řeší hlavní příčiny migrace, přispívají k dlouhodobé ekonomické odolnosti a k cílům udržitelného rozvoje v rámci OSN a chrání udržitelný rozvoj v přijímajících zemích.

Při plném dodržování lidských, pracovních a sociálních práv, základních svobod a rovnosti žen a mužů prostřednictvím přístupu založeného na právech, který zahrnuje všechna lidská a sociální práva v souladu se zásadami transparentnosti, participace, nediskriminace a odpovědnosti, finanční operace EIB:

a)

řeší zvýšené nároky na infrastrukturu a související služby v přímé či nepřímé reakci na příliv migrantů a současně jsou přínosem i pro místní obyvatelstvo,

b)

rozvíjejí pracovní příležitosti v hostitelských a uprchlických společenstvích,

c)

podporují ekonomickou integraci a umožňují uprchlíkům ekonomickou soběstačnost, nebo

d)

posilují humanitární akce a podporu vytváření důstojných pracovních příležitostí.

Finanční operace EIB podporují:

a)

soukromý sektor v oblastech malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, korporátních financí a mikrofinancí;

b)

veřejný sektor včetně obcí a dalších subjektů veřejného sektoru, pokud jde o infrastrukturu a služby, včetně služeb zdravotní péče a zvláštních zařízení pro děti, sanitárních služeb a školního vzdělávání, k řešení výrazně zvýšených potřeb.

9.   Při provádění finančních operací EIB na podporu obecných cílů stanovených v odstavci 1 je třeba uznat, že rovnost žen a mužů je průřezovou otázkou, jež je rozhodující pro dosažení udržitelného rozvoje a představuje tak důležitý prvek hloubkové kontroly projektů. Hledisko rovnosti žen a mužů se uplatní na všechny tyto finanční operace. EIB zajistí, aby všechny její finanční operace dodržovaly závazky stanovené v její strategii pro rovnost žen a mužů a akční plán pro rovnost žen a mužů.

10.   EIB usiluje o zajištění toho, aby společnosti, které se podílejí na projektech spolufinancovaných EIB, dodržovaly zásady transparentnosti odměňování a rovnosti žen a mužů a zásadu stejné odměny za stejnou práci, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (*1). Rozhodnutí EIB o financování projektů zohlední opatření, která společnosti, jež se o financování ucházejí, v oblasti stejné odměny za stejnou práci a v oblasti sociální odpovědnosti podniků přijaly.

11.   Záruka EU se vztahuje pouze na finanční operace EIB realizované ve způsobilých zemích, které s EIB uzavřely rámcovou dohodu stanovící právní podmínky, za nichž mají být tyto operace prováděny, jež musí být v souladu s prohlášením EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách a s příručkou o environmentálních a sociálních postupech.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).“"

3)

Článek 5 se mění takto:

a)

v odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise a EIB zohlední při aktualizaci regionálních operačně-technických pokynů příslušná usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a závěry Rady, jakož i mezinárodně uznávané zásady a pokyny v oblasti sociální odpovědnosti podniků. Regionální operačně-technické pokyny musí být v souladu s prioritami obsaženými v případných vnitrostátních či regionálních programech vypracovaných přijímajícími zeměmi a náležitě zohledňují veškeré konzultace s místní občanskou společností, k nimž v průběhu vypracovávání těchto programů došlo.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, pokud jde o změny přílohy IV.“

4)

Článek 8 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Komplexní záruka se vztahuje také na finanční operace EIB v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor podle čl. 2 odst. 1 písm. b), které mají v průměru vyšší rizikový profil než portfolio, na něž se vztahuje záruka ke krytí politických rizik uvedená v odstavci 3 tohoto článku v zemích usilujících o přistoupení a v příjemcích předvstupní pomoci nebo v zemích v rámci evropské politiky sousedství a partnerství.“

b)

odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5.   Finanční dohody s jednotlivými předkladateli projektů v souvislosti s finančními operacemi EIB musí obsahovat také příslušná ustanovení o zadávání zakázek a environmentální, klimatická a sociální ustanovení v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB, včetně požadavků na to, aby záruka EU a zapojení EIB byly viditelné pro konečného příjemce.

6.   Komise a EIB stanoví v dohodě o záruce uvedené v článku 14 jasnou a transparentní politiku přidělování, která EIB umožní v rámci její vnější činnosti identifikovat operace, jež mají být financovány podle tohoto rozhodnutí, s cílem zajistit co možná nejúčinnější využití záruky EU. Tato politika přidělování vychází z bonity finančních operací EIB na základě posouzení EIB, ze stropů definovaných v příloze I, z povahy protistrany, ať se jedná o státní subjekt, státem řízený subjekt podle odstavce 1 tohoto článku či o soukromý subjekt, ze schopnosti EIB absorbovat riziko a dalších relevantních kritérií, včetně přidané hodnoty záruky EU. Evropský parlament a Rada jsou o politice přidělování informovány v souladu s článkem 14.“

5)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V souvislosti s aspekty investičních projektů, na něž se vztahuje záruka EU, spojenými se sociálními aspekty a s aspekty lidských práv, rovnosti žen a mužů, životního prostřední, hospodářství a rozvoje provede EIB důkladné posouzení a ve vhodných případech v souladu se svým prohlášením o environmentálních a sociálních zásadách a normách a příručkou o environmentálních a sociálních postupech požaduje, aby předkladatelé projektů v souladu se sociálními a environmentálními zásadami Unie vedli ve fázi plánování a ve fázi provádění projektu veřejné konzultace na místní úrovni s příslušnými vnitrostátními a místními zúčastněnými stranami, jakož i s občanskou společností, a aby poskytovali informace relevantní pro posouzení přínosu k plnění cílů Unie v oblasti vnější politiky a strategických cílů Unie.

EIB zajistí, aby před provedením finančních operací, které mají vliv na půdní a přírodní zdroje, byla uplatněna zásada svobodného předchozího informovaného souhlasu.

Toto hodnocení obsahuje posouzení toho, zda by během doby životnosti projektu měly být zvýšeny kapacity příjemců financování ze strany EIB prostřednictvím technické pomoci, a pokud ano, tak jakým způsobem. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu investičních projektů a aspektů spojených s lidskými právy a předcházením konfliktům, aby se zajistilo, že investiční projekty podpořené na základě tohoto rozhodnutí jsou environmentálně a sociálně udržitelné a že finanční operace EIB v rámci iniciativy EIB na posílení odolnosti, zejména v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor, zlepšují ekonomickou odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství a společenství původu.

V rámci svých dostupných interních pokynů ohledně provádění důkladného posouzení EIB v potřebných případech prostřednictvím své příručky o environmentálních a sociálních postupech zdokonalí praktické pokyny k posuzování aspektů týkajících se všech základních lidských práv, které by se měly využívat při ex-ante hodnocení i průběžném sledování jednotlivých projektů, včetně projektů za účasti finančních zprostředkovatelů založených na stávajících rámcích, zejména strategickém rámci a akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii, přičemž přihlédne ke stávajícím ukazatelům v oblasti lidských práv, které používá Unie, příslušné orgány OSN a organizace na ochranu lidských práv.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Sledování EIB se týká provádění zprostředkovatelských operací a činnosti finančních zprostředkovatelů v oblasti podpory malých a středních podniků.“;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Výsledky sledování jsou zveřejněny, s výhradou požadavků důvěrnosti a dohody mezi příslušnými stranami.“

6)

V článku 10 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Riziko pro rozpočet Unie v souvislosti s finančními operacemi EIB v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor podle čl. 2 odst. 1 písm. b) musí být oceněno a příjmy z ocenění obchodního rizika se vyplatí do Záručního fondu.“

7)

V článku 11 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmena b) a c)se nahrazují tímto:

„b)

souhrnné posouzení přidané hodnoty, očekávaných výstupů, výsledků a rozvojových dopadů finančních operací EIB, vycházející z výroční zprávy EIB o rámci pro měření výsledků. Za tímto účelem použije EIB ukazatele výsledků financovaných projektů z hlediska rozvoje, životního prostředí a sociálních aspektů, včetně lidských práv a rovnosti žen a mužů, a zohlední přitom příslušné ukazatele podle Pařížské deklarace o účinnosti pomoci z roku 2005.

Ukazatele v oblasti rovnosti žen a mužů budou vypracovány v souladu se strategií EIB pro rovnost žen a mužů a s akčním plánem pro rovnost žen a mužů, odrážejí podporu rovnosti mezi ženami a muži a jsou pokud možno hodnoceny ex post rozčleněním údajů podle pohlaví. Součástí ukazatelů měřících výsledky projektů z hlediska životního prostředí jsou kritéria pro „čisté technologie“, jež se v zásadě zaměřují na energetickou účinnost a technologie na snižování emisí. EIB stanoví se zřetelem k názorům zúčastněných stran, občanské společnosti, dotčených skupin obyvatel a nevládních organizací ukazatele pro projekty strategické reakce k řešení hlavních příčin migrace a k zlepšování dlouhodobé ekonomické odolnosti hostitelských a tranzitních společenství;

c)

posouzení přínosu finančních operací EIB k plnění cílů Unie v oblasti vnější politiky a strategických cílů Unie, přičemž se zohlední soulad se zásadami, na nichž spočívá vnější činnost Unie podle článku 21 Smlouvy o EU, regionální operačně-technické pokyny uvedené v článku 5 tohoto rozhodnutí a strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii;“

b)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

posouzení kvality finančních operací EIB, zejména toho, v jakém rozsahu EIB zohlednil environmentální a sociální udržitelnost při důkladném posuzování a sledování financovaných investičních projektů, jakož i opatření k maximalizaci místního zapojení podporou účasti dotčených společenství, organizací občanské společnosti a nevládních organizací;“

c)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„j)

posouzení toho, jaký přínos z hlediska strategické reakce k řešení hlavních příčin migrace mají finanční operace EIB, které přispívají k dlouhodobé ekonomické odolnosti uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství a společenství původu.“

8)

Článek 12 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

všech finančních operací EIB uskutečňovaných podle tohoto rozhodnutí po schválení projektu, zejména informace o tom, zda se na daný investiční projekt vztahuje záruka EU a jak přispívá k cílům vnější činnosti Unie, zejména s poukazem na jeho hospodářský, sociální, environmentální a klimatický dopad i jeho dopad na rovnost žen a mužů;“

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

pokud je to možné a vhodné, stávajících rámcových dohod mezi EIB a přijímající zemí. Při podepisování nových dohod nebo změnách stávajících dohod EIB zajistí, aby bylo možné jejich zveřejnění;“

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3.   EIB zajistí, aby informace o plánovaných a schválených operacích nebo jakékoli jejich podstatné změně byly zveřejněny a byly snadno dostupné místní občanské společnosti.

4.   EIB na žádost poskytne Evropskému parlamentu přehledy výsledků měření pro investiční projekty, na něž se vztahuje záruka EU, přičemž zohlední ochranu důvěrných a obchodně citlivých informací a s výhradou jejich příslušných vnitřních pravidel týkajících se zacházení s důvěrnými informacemi.“

9)

Články 13 a 14 se nahrazují tímto:

„Článek 13

Předcházení praní peněz, boj proti financování terorismu, zdanění a nespolupracující jurisdikce

1.   EIB v rámci svých finančních operací, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, dodržuje příslušné právní předpisy Unie a dohodnuté mezinárodní a unijní standardy, a proto nepodpoří v rámci tohoto rozhodnutí žádné projekty, které přispívají k praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům.

Kromě toho EIB nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznamu vypracovaném v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*2) považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací. EIB se od této zásady může odchýlit, pouze pokud je projekt fyzicky realizován v jedné z těchto jurisdikcí a nic nenasvědčuje tomu, že by příslušná operace přispívala k praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům.

Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli EIB uplatňuje v příslušných dohodách požadavky podle tohoto článku a požaduje, aby ji finanční zprostředkovatelé informovali o jejich dodržování.

Nejpozději po přijetí unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti přezkoumá EIB svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí. Každý rok poté EIB předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění své politiky týkající se nespolupracujících jurisdikcí v souvislosti s finančními operacemi včetně informací rozčleněných podle jednotlivých zemí a seznamu zprostředkovatelů, s nimiž spolupracuje.

2.   Při svých finančních operacích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, uplatňuje EIB zásady a standardy stanovené v právu Unie o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, a zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (*3) a směrnici (EU) 2015/849. EIB konkrétně podmíní přímé i zprostředkované financování podle tohoto rozhodnutí zveřejněním informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.

Článek 14

Dohoda o záruce

Komise a EIB podepíší dohodu o záruce obsahující podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU podle článku 8. Dohoda o záruce se oznámí Evropskému parlamentu a Radě s výhradou příslušných vnitřních pravidel, kterými se řídí zacházení s důvěrnými informacemi.

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).“"

10)

Článek 18 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 8. dubna 2018.“

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v článcích 4 a 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení pravomoci se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 4 a 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

11)

Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Předkládání zpráv

Do 30. června 2019 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí, z níž bude čerpat případné nové rozhodnutí o finančních operacích EIB v rámci vnějšího zápůjčního mandátu EIB, na které se vztahuje záruka EU.

Do 31. prosince 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 20a

Přechodné ustanovení

EIB může financovat projekty, které byly schváleny po 12. říjnu 2016 a před 8. dubnem 2018 a uzavřením dohody o záruce mezi Komisí a EIB. Na takové projekty se může vztahovat záruka EU, pokud Komise potvrdí, že jsou v souladu s cílem vymezeným v čl. 3 odst. 1 písm. d) a respektují podmínky uvedené v dohodě o záruce.“

13)

Přílohy I, II a III se nahrazují zněním obsaženým v příloze tohoto rozhodnutí.

14)

V příloze IV se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Činnost EIB v partnerských zemích účastnících se předvstupního procesu probíhá v rámci stanoveném v přístupových a evropských partnerstvích, která uvádějí priority pro země usilující o přistoupení k EU a příjemce předvstupní pomoci s cílem dosáhnout pokroku v přibližování k Unii, a která stanovují rámec pomoci Unie. Politickým rámcem Unie pro západní Balkán je proces stabilizace a přidružení. Vychází z progresivního partnerství, ve kterém Unie nabízí obchodní koncese, hospodářskou a finanční pomoc a smluvní vztahy prostřednictvím dohod o stabilizaci a přidružení. Předvstupní finanční pomoc pomáhá zemím usilujícím o přistoupení k EU a příjemcům předvstupní pomoci připravit se na povinnosti a úkoly, které z členství v Unii plynou. Tato pomoc podporuje proces reforem, včetně příprav na případné členství. Zaměřuje se na budování institucí, dosažení souladu s acquis Unie, přípravu na politiky a nástroje Unie a podporu opatření k dosažení hospodářské konvergence.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 14. března 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

L. PAVLOVA


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. února 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. února 2018.

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA I

REGIONÁLNÍ STROPY

A.

Země usilující o přistoupení k EU a příjemci předvstupní pomoci: 8 075 000 000 EUR, z toho 7 635 000 000 EUR v rámci obecného mandátu a 440 000 000 EUR v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor.

B.

Země v rámci evropské politiky sousedství a partnerství: 19 680 000 000 EUR, které se dělí na tyto podstropy:

i)

země Středomoří: 13 030 000 000 EUR, z toho 11 170 000 000 EUR v rámci obecného mandátu a 1 860 000 000 EUR v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor;

ii)

Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko: 6 650 000 000 EUR.

C.

Asie a Latinská Amerika: 4 083 000 000 EUR, které se dělí na tyto podstropy:

i)

Latinská Amerika: 2 694 000 000 EUR;

ii)

Asie: 1 165 000 000 EUR;

iii)

Střední Asie: 224 000 000 EUR.

D.

Jižní Afrika: 462 000 000 EUR.

Řídící orgány EIB mohou po konzultaci Komise rozhodnout o tom, aby bylo v rámci celkového stropu přerozděleno až 20 % regionálních podstropů v rámci regionů a až 20 % regionálních stropů mezi regiony. Pokud řídící orgány EIB do 30. června 2019 dospějí k závěru, že EIB není schopna vyčerpat svůj prognózovaný cíl v rámci iniciativy EIB na posílení odolnosti, může být z částky 1 400 000 000 EUR v rámci z obecného mandátu vyčleněného na projekty veřejného sektoru a z částky 2 300 000 000 EUR v rámci zápůjčního mandátu pro soukromý sektor přerozděleno až 20 % z těchto částek v rámci regionů nebo mezi regiony uvedené v bodech A a B této přílohy.

Jakékoli přerozdělení v rámci iniciativy EIB na posílení odolnosti podléhá předchozí dohodě mezi Komisí a EIB.“

Řídící orgány EIB takovouto možnost přerozdělení využijí především k tomu, aby se záruka EU mohla nadále zaměřovat na projekty s rizikovějším profilem v prioritních regionech. Komise o těchto přerozděleních pravidelně informuje Evropský parlament a Radu.

PŘÍLOHA III

ZPŮSOBILÉ REGIONY A ZEMĚ

A.   Země usilující o přistoupení k EU a příjemci předvstupní pomoci

Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo (*1), Černá Hora, Srbsko, Turecko (1)

B.   Země v rámci evropské politiky sousedství a partnerství

1.   Země Středomoří:

Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Tunisko

2.   Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko

Východní Evropa: Bělorusko, Moldavská republika, Ukrajina

Jižní Kavkaz: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie

Rusko

C.   Asie a Latinská Amerika

1.   Latinská Amerika

Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Uruguay, Venezuela

2.   Asie

Bangladéš, Bhútán, Čína, Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen, Kambodža, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Myanmar/Barma, Nepál, Pákistán, Srí Lanka, Thajsko, Vietnam

3.   Střední Asie

Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

D.   Jižní Afrika

Jižní Afrika

PŘÍLOHA III

ZPŮSOBILÉ REGIONY A ZEMĚ

A.   Země usilující o přistoupení k EU a příjemci předvstupní pomoci

Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo (*2), Černá Hora, Srbsko, Turecko (2)

B.   Země v rámci evropské politiky sousedství a partnerství

1.   Země Středomoří:

Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Tunisko

2.   Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko

Východní Evropa: Bělorusko, Moldavská republika, Ukrajina

Jižní Kavkaz: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie

Rusko

C.   Asie a Latinská Amerika

1.   Latinská Amerika

Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Uruguay, Venezuela

2.   Asie

Bangladéš, Bhútán, Čína, Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen, Kambodža, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Myanmar/Barma, Nepál, Pákistán, Srí Lanka, Thajsko, Vietnam

3.   Střední Asie

Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

D.   Jižní Afrika

Jižní Afrika


(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(1)  Iniciativa EIB na posílení odolnosti nezahrnuje Turecko, na které se vztahuje samostatná dohoda mezi EU a Tureckem.

(*2)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(2)  Iniciativa EIB na posílení odolnosti nezahrnuje Turecko, na které se vztahuje samostatná dohoda mezi EU a Tureckem.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU