(EU) 2017/1759Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1759 ze dne 27. září 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1175/2005 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“ či „dotčená země“). Opatření měla podobu zvláštního cla s individuálními celními sazbami ve výši 6,30 EUR/t a 8,10 EUR/t stanovenými pro dva čínské vyvážející výrobce a s celní sazbou ve výši 56,40 EUR/t pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Číně.

(2)

V srpnu 2011 byla platnost těchto opatření na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) prodloužena na dobu pěti let prováděcím nařízením Rady (EU) č. 831/2011 (3).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (4) obdržela Komise dne 12. května 2016 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost“).

(4)

Žádost podala společnost Solvay & CPC Barium Strontium GmbH & Co. KG z Německa (dále jen „žadatel“), jediný výrobce uhličitanu barnatého v Unii představující 100 % celkové výroby v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by konečná antidumpingová opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a újmy.

(5)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 18. srpna 2016 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie  (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce, orgány v ČLR, známé dovozce a uživatele, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(7)

Zúčastněné strany měly možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(8)

V souvislosti s dovozem z ČLR Komise v oznámení o zahájení přezkumu informovala zúčastněné strany, že uvažuje o Indii jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, a vyzvala je, aby se k této volbě vyjádřily. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(9)

Komise kontaktovala indické orgány a známé výrobce uhličitanu barnatého v Indii a vyzvala je ke spolupráci. Ani jeden z výrobců v Indii nespolupracoval, tzn. neposkytl požadované informace.

(10)

Souběžně s tím Komise požádala o spolupráci známé výrobce v jiných možných srovnatelných zemích a kontaktovala rovněž příslušné orgány v Brazílii, Íránu, Korejské republice a ve Spojených státech amerických, přičemž je vyzvala, aby poskytly názvy a adresy sdružení výrobců a výrobců, o nichž je známo, že vyrábějí a prodávají uhličitan barnatý na jejich trzích. Ani jeden výrobce z těchto zemí však nebyl ochoten spolupracovat.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(12)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(14)

Nepřihlásil se žádný čínský vyvážející výrobce. Výběr vzorku proto nebyl nutný.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, kontaktovala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, a požádala je, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Přihlásilo se šest dovozců, kteří Komisi poskytli informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(17)

Vzhledem k nízkému počtu dovozců se Komise rozhodla nevybrat vzorek a zaslala dotazník všem šesti dovozcům, kteří se přihlásili. Jak je však uvedeno v (19). bodě odůvodnění níže, žádný z těchto dovozů na dotazník neodpověděl.

(18)

Komise zaslala dotazník jedinému výrobci v Unii, šesti dovozcům a 86 uživatelům, kteří se přihlásili, všem čtyřem známým čínským vyvážejícím výrobcům a 20 známým výrobcům v možných srovnatelných zemích (18 v Indii, jednomu v Íránu a jednomu v USA).

(19)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od jediného výrobce v Unii a 15 uživatelů. Nespolupracoval žádný z čínských vyvážejících výrobců ani žádný z výrobců v možných srovnatelných zemích. Stejně tak na dotazník Komise neodpověděl ani jeden z dovozců, kteří se původně sami přihlásili, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění výše.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré podklady, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(21)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2015 do 30. června 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(22)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo zachovat konečná antidumpingová opatření v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(23)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je uhličitan barnatý s obsahem stroncia vyšším než 0,07 % hmotnostních a obsahem síry vyšším než 0,0015 % hmotnostních, a to v prášku nebo ve formě lisovaných či kalcinovaných granulí (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 2836 60 00 (kód TARIC 2836600010).

(24)

Uhličitan barnatý se používá jako surovina v několika průmyslových odvětvích. Používá se především při výrobě keramických fritů a glazur, cihel a dlaždic, speciálního skla a v chemickém průmyslu.

(25)

Šetření ukázalo, že stejné fyzikální a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(26)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda k dumpingu docházelo v období přezkumného šetření a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvání nebo obnovení.

(28)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínské orgány, že za účelem zjištění, zda v současné době dochází k dumpingu a zda je pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o čínského vyvážejícího výrobce, mohou být v souladu s článkem 18 základního nařízení použity dostupné údaje. Komise v tomto ohledu neobdržela od čínských orgánů žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(29)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se existence dumpingu a pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a to zejména na:

(30)

V původním šetření bylo zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno dvěma vyvážejícím výrobcům. V souladu s článkem 18 základního nařízení byla běžná hodnota pro tyto vyvážející výrobce z důvodu nedostatečné spolupráce založena na dostupných údajích.

(31)

Běžná hodnota byla stanovena na základě čínských vývozních cen na trzích jiných třetích zemí bez zavedených antidumpingových opatření, jak jsou zaznamenány v databázi čínské vývozní statistiky v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(32)

Tento postup byl vzhledem k nedostatku jiných dostupných informací kvůli nedostatečné spolupráci posouzen jako nejpřiměřenější metoda.

(33)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena stanovena na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 týkajících se dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření dvěma čínskými vyvážejícími výrobci, kterým bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, do Unie.

(34)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Za účelem spravedlivého srovnání byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na námořní přepravu, manipulační náklady a náklady na vnitrozemskou dopravu na základě veřejně dostupných informací a údajů uvedených v žádosti podle článku 18 základního nařízení.

(35)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(36)

Na tomto základě činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením u společnosti Hubei Jingshan Chutian Barium Salt Corp. Ltd. přibližně 30 % a u společnosti Zaozhuang Yongli Chemical Co. přibližně 20 %.

(37)

V případě čínských vyvážejících výrobců, kterým nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, by běžná hodnota měla být stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, tj. na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(38)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla jako srovnatelná země vybrána Indie. V oznámení o zahájení tohoto přezkumu proto Komise navrhla použít jako srovnatelnou zemi opět Indii a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(39)

Jak je uvedeno v (10). bodě odůvodnění, Komise požádala o spolupráci známé výrobce i v dalších možných srovnatelných zemích, tj. v Brazílii, Íránu, Korejské republice a ve Spojených státech amerických, a vyzvala je, aby poskytli potřebné informace.

(40)

Avšak žádný výrobce z těchto zemí se spoluprací během řízení nesouhlasil. Nebyly k dispozici žádné údaje o tom, že by se uhličitan barnatý vyráběl ještě v nějaké jiné zemi.

(41)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany výrobců v možných srovnatelných zemích, jak bylo popsáno výše, se Komise rozhodla stanovit běžnou hodnotu na jakémkoli jiném přiměřeném základě v souladu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(42)

V tomto ohledu byla běžná hodnota stanovena na základě průměrných výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, ke kterým byla připočtena částka pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk. Částka pro prodejní, správní a režijní náklady byla stanovena na základě skutečných prodejních, správních a režijních nákladů výrobního odvětví Unie zaznamenaných při výrobě a prodeji obdobného výrobku na trhu Unie a zisk byl stanoven na základě údajů o zisku zaznamenaných při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku, v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(43)

Tento postup byl vzhledem k nedostatku jiných dostupných informací kvůli nedostatečné spolupráci posouzen jako nejpřiměřenější metoda.

(44)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců byly vývozní ceny stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 týkajících se dovozu do Unie během období přezkumného šetření uskutečněného čínskými vyvážejícími výrobci, kterým nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(45)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na námořní přepravu, manipulační náklady a náklady na vnitrozemskou dopravu na základě veřejně dostupných informací a údajů uvedených v žádosti podle článku 18 základního nařízení.

(46)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(47)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením více než 100 %.

(48)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, pokud by opatření byla zrušena. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, chování čínského vývozu v jiných třetích zemích a atraktivita trhu Unie.

(49)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců byla v souladu s článkem 18 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a sice na zdrojích zmíněných ve 29. bodě odůvodnění.

(50)

Čínská výrobní kapacita byla odhadnuta pomocí veřejně dostupných údajů zjištěných u deseti známých čínských výrobců uhličitanu barnatého (8). Jejich deklarovaná výrobní kapacita dosáhla v kumulativním vyjádření roční kapacity ve výši nejméně 428 000 tun, což odpovídá více než pětinásobku celkové spotřeby Unie (77 099 tun) v období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 62. bodě odůvodnění níže, a přibližně trojnásobku celkového objemu světového obchodu s uhličitanem barnatým podle údajů databáze COMTRADE za rok 2015 (9).

(51)

Pokud jde o volnou kapacitu, a jelikož nebyly k dispozici jiné informace, byla jako základ použita zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Na tomto základě byla volná kapacita v Číně uvažována v objemu 280 000 tun (10).

(52)

Při šetření nebyly zjištěny žádné náznaky toho, že by se kapacita pro výrobu uhličitanu barnatého v Číně od předchozího přezkumu před pozbytím platnosti významně změnila. Šetření rovněž neodhalilo, že by se spotřeba v Číně výrazně zvýšila nebo že by světový trh s uhličitanem barnatým byl v dohledné budoucnosti schopen takovou volnou kapacitu pojmout.

(53)

Komise má proto za to, že velká volná kapacita vykázaná v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti zůstala do značné míry na stejné úrovni a že neexistují žádné náznaky, že by se to v blízké budoucnosti výrazně změnilo.

(54)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že volná kapacita v Číně představuje více než trojnásobek celkové spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(55)

Pokud jde o chování čínského vývozu v jiných třetích zemích, bylo zjištěno, že prodej do šesti největších vývozních trhů bez zavedených opatření (11), tj. do Brazílie, Egypta, Íránu, Japonska, Mexika a Ruska, byl prováděn za dumpingové ceny. Ze srovnání čínských vývozních cen uplatňovaných na těchto šesti trzích (podle údajů z databáze čínské vývozní statistiky) s běžnou hodnotou stanovenou pro společnosti, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, jak je uvedeno výše v 42. bodě odůvodnění, tedy vyplynulo, že dumpingová rozpětí dosahovala hodnot od zhruba 55 % až po více než 70 % v závislosti na konkrétním vývozním trhu. Tento vývoz představoval 46 % celkového vývozu z Číny do jiných třetích zemí během období přezkumného šetření, a byl proto posouzen jako reprezentativní.

(56)

Šetření ukázalo, že – na základě údajů z databáze čínské vývozní statistiky – ceny uplatňované při vývozu z Číny na šest největších vývozních trhů ve třetích zemích bez zavedených opatření byly v průměru nižší než ceny uplatňované v témže období („období přezkumného šetření“) při vývozu do Unie. To znamená, že průměrná čínská cena výrobku, který je předmětem přezkumu, uplatňovaná v Unii, činila 397 EUR/t, zatímco průměrná cena obdobného výrobku při vývozu na šest největších vývozních trhů Číny činila 345 EUR/t. Tak tomu bylo přibližně u 90 % celkového objemu vývozu z Číny na trhy jiných třetích zemí včetně šesti největších, jež jsou uvedeny v 55. bodě odůvodnění. Na tomto základě měla Komise za to, že trh Unie je pro čínské vývozce atraktivním trhem, jelikož zde mohou dosáhnout vyšších zisků díky vyšším prodejním cenám, které jsou však stále nižší než ceny výrobního odvětví Unie, jak je prokázáno v 73. bodě odůvodnění níže.

(57)

Atraktivitu trhu Unie navíc dokládá i přetrvávající vysoká přítomnost čínských vývozců na trhu Unie navzdory zavedeným opatřením. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že od roku 2003, tj. od období před vstupem stávajících opatření v platnost, až do konce období přezkumného šetření v rámci současného přezkumu, se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil z necelých 50 % na hodnotu v rozmezí od 59 % do 73 %. Ačkoli objem celosvětového vývozu z Číny se snížil z 130 000 tun v roce 2009 na 125 000 tun v roce 2015 (12), zaznamenal čínský vývoz do Unie opačný trend a zvýšil se z 37 341 tun v roce 2009 na 51 919 tun v roce 2015, což jasně dokládá zájem čínských vyvážejících výrobců o trh Unie. Jak již bylo uvedeno, k tomuto vývoji došlo navzdory zavedeným opatřením.

(58)

Šetření navíc ukázalo, že na dvou významných vývozních trzích pro uhličitan barnatý, konkrétně v USA a v Indii, jsou vůči Číně zavedena antidumpingová opatření a že na třetím důležitém vývozním trhu – v Brazílii – jsou v platnosti vysoká dovozní cla ve výši 10 %, čímž jsou tyto trhy účinně chráněny proti významnému objemu dovozu. Proto, a také s ohledem na závěry uvedené v 52. bodě odůvodnění, tedy že trh s uhličitanem barnatým je stabilní a celosvětově nedochází k žádnému významnému zvýšení celkové úrovně spotřeby, je nepravděpodobné, že by jakákoli volná kapacita v Číně byla směrována na tyto trhy; naopak by byla směrována spíše na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena.

(59)

Závěrem lze říci, že dumpingová rozpětí zjištěná během období přezkumného šetření, odhadovaná významná výrobní kapacita, značná volná kapacita spolu se skutečnostmi, že Čína na svých vývozních trzích provádí dumping uhličitanu barnatého a že na trh Unie je atraktivním trhem, naznačují, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k významnému zvýšení vývozu do Unie. S ohledem na dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření je rovněž pravděpodobné, že se budoucí vývoz bude uskutečňovat za výrazně dumpingové ceny. Proto se usuzuje, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvání dumpingu.

(60)

Jediný spolupracující výrobce v Unii představuje 100 % výroby uhličitanu barnatého v Unii během období přezkumného šetření. Komise proto usoudila, že představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a dále se na něj bude odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(61)

Vzhledem k tomu, že v Unii existuje pouze jediný výrobce, nejsou údaje týkající se spotřeby v Unii, podílu na trhu a výpočtu rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou z důvodu důvěrnosti uváděny v přesných číslech, aby byla zachována důvěrnost podle článku 19 základního nařízení. Místo toho se Komise snažila uvádět číselné hodnoty v určitých rozmezích, aby zúčastněným stranám přesto zaručila právo na obhajobu a umožnila jim porozumět metodice, kterou použila.

(62)

Spotřeba Unie byla vypočítána sečtením ověřených údajů výrobce v Unii, které se týkají jeho celkového prodeje v Unii, a celkového dovozu ze třetích zemí na základě údajů Eurostatu.

(63)

Na tomto základě se spotřeba Unie vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba Unie

(64)

Od roku 2013 do roku 2014 se spotřeba Unie zvýšila o 5 % a následně klesla o 4 % v období od roku 2014 do období přezkumného šetření. Celkově lze konstatovat, že během posuzovaného období zůstala spotřeba Unie stabilní, došlo jen k mírnému nárůstu o 1 %.

(65)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců v tomto šetření použila Komise ke stanovení objemu a cen dovozu z ČLR do Unie během posuzovaného období dostupné statistiky od Eurostatu, jakož i statistické údaje dostupné v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(66)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Na tomto základě se dovoz z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

(67)

V posuzovaném období zůstal dovoz z Číny poměrně stabilní. Od roku 2013 do roku 2014 se objem dovozu zvýšil o 8 % a následně opět o 8 % klesl v období od roku 2014 do období přezkumného šetření. Celkově byl vývoj dovozu v souladu s vývojem spotřeby Unie.

(68)

Celkově lze konstatovat, že čínský podíl na trhu zůstal během posuzovaného období stabilní, došlo jen k mírnému snížení o 2 %. Od roku 2013 do roku 2014 se podíl na trhu zvýšil o 3 % až na úroveň v rozmezí od 62 % do 80 %, v roce 2015 zůstal stabilní a následně v období přezkumného šetření klesl o 5 % na úroveň v rozmezí od 59 % do 73 %.

(69)

Ze statistických údajů dostupných v databázi podle čl. 14 odst. 6 vyplývá, že čínský dovoz do Unie obstarali především dva čínští vyvážející výrobci, jimž bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. V průběhu posuzovaného období představovaly tyto dvě společnosti více než 75 % celkového dovozu z Číny.

(70)

Vývoj čínských cen dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny

(71)

Ceny dovozu z Číny se mezi lety 2013 a 2014 snížily o 6 %, poté se v roce 2015 zvýšily o 13 % a nakonec v období přezkumného šetření poklesly o 2 %. V průběhu posuzovaného období tedy ceny dovozu z Číny celkově vzrostly o 5 %. Tento nárůst cen koresponduje se zvýšením prodejních cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie, jak je uvedeno v 91. bodě odůvodnění, jež činilo přibližně 4 % během posuzovaného období.

(72)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany všech čínských vyvážejících výrobců, na které se toto šetření vztahuje, Komise stanovila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření porovnáním:

(73)

Výsledek srovnání vyjádřený jako procentní podíl vážené průměrné ceny výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření se pohyboval v rozmezí od 32 % do 37 % a v případě čínských vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, se pohyboval v rozmezí od 27 % do 31 %. Rozpětí cenového podbízení ostatních čínských vyvážejících výrobců, na něž se vztahuje zbytkové clo, se pohybovalo v rozmezí od 31 % do 35 %.

(74)

Objem dovozu do Unie z jiných třetích zemí, než je dotčená země, je uveden v následující tabulce. Množstevní a cenové trendy vycházejí z údajů Eurostatu. Dovoz z jiných třetích zemí do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu, podíl na trhu a ceny dovozu z jiných třetích zemí

(75)

Tabulka 4 obsahuje údaje shromážděné Komisí ve vztahu k objemu dovozu, podílu na trhu a cenám dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí. Komise podotýká, že u tržního podílu ostatních třetích zemí za období 2013–2015 a u cen dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí za období 2013–2015 nebyla použita indexace. Je tomu tak z následujícího důvodu. Objem dovozu z jiných třetích zemí během období 2013–2015, který vstoupil na trh Unie, byl nevýznamný (tj. méně než 100 tun) a znamenal celkový podíl na trhu v zanedbatelné výši mezi 0,01 % a 0,2 % celkového dovozu. Pokud by v těchto řádcích byla použita indexace v tomtéž smyslu jako u objemu dovozu, byl by výsledkem nereprezentativní a matoucí trend (řádek týkající se podílu na trhu by obsahoval následující hodnoty, použijeme-li pro rok 2013 index 100: 8 775 pro rok 2014, 22 516 pro rok 2015 a 2 279 pro období přezkumného šetření). Totéž platí i v případě, že by indexace byla použita u řádku týkajícího se ceny dovozu z ostatních třetích zemí (tzn., pokud by byl pro rok 2013 použit index 100, vypadal by trend takto: 250 pro rok 2014, 118 pro rok 2015 a 11 pro období přezkumného šetření). Vzhledem k tomu, že taková čísla by nesporně nebyla přesným vyjádřením situace, která má být v tabulce 4 zachycena, rozhodla se Komise, že u řádku týkajícího se podílu na trhu jiných třetích zemí a u řádku týkajícího se průměrné ceny dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z těchto zemí, výjimečně neprovede indexaci ve vztahu k prvnímu roku posuzovaného období, ale pouze stanoví index 100 u údajů týkajících se období přezkumného šetření.

(76)

Nicméně i tak lze z údajů v tabulce 4 vyčíst určité trendy. A sice, že v období přezkumného šetření se dovoz zvýšil z 87 na 2 007 tun, což odpovídá celkovému podílu na trhu v rozmezí 1 % až 5 %. Většina tohoto dovozu z jiných třetích zemí během období přezkumného šetření pochází z Indie (1 986 tun). Byla zaznamenána i průměrná dovozní cena během období přezkumného šetření, a to ve výši 388 EUR/t. Tato cenová úroveň je jen o něco málo nižší než průměrné čínské ceny na trhu Unie bez antidumpingových cel (397 EUR/t), avšak výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. To však v žádném případě – vzhledem k tomu, že objem dovozu z jiných třetích zemí nebyl významný – nemohlo nijak zásadně ovlivnit hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(77)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(78)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří jen jeden výrobce, byly citlivé obchodní údaje uvedeny jen v podobě indexů.

(79)

Komise posuzovala hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě ověřených údajů, které jediný výrobce v Unii uvedl ve své odpovědi na dotazník.

(80)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(81)

Výroba výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 7 %, zatímco jeho výrobní kapacita zůstala na stejné úrovni. V roce 2014 se výroba výrobního odvětví Unie významně zvýšila o 20 %, avšak poté se až do období přezkumného šetření postupně snižovala. V důsledku toho se využití kapacity výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období zlepšilo o čtyři procentní body, přičemž v období přezkumného šetření dosáhlo úrovně 65 %.

(82)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(83)

V průběhu posuzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 3 %.

(84)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se od roku 2013 do roku 2015 snížil o 6 % a následně se od roku 2015 do období přezkumného šetření mírně zvýšil (o 2 %). V průběhu posuzovaného období tak celkově klesl o 4 %.

(85)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba Unie zvýšila o 1 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 3 %, což se projevilo na poklesu podílu na trhu o 4 %.

(86)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(87)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie v průběhu posuzovaného období vzrostl o 8 %. V roce 2014 produktivita v důsledku zvýšení výroby vzrostla o 6 %, v následujícím roce však poklesla. V průběhu posuzovaného období se tak produktivita celkově mírně snížila o 1 %.

(88)

Antidumpingová opatření proti dovozu z ČLR jsou v platnosti od roku 2005.

(89)

Jak je uvedeno ve 35. až 47. bodě odůvodnění, dumpingová rozpětí čínských výrobců byla v průběhu období přezkumného šetření výrazně vyšší než nepatrná. Vzhledem k pokračujícímu dovozu významných objemů uhličitanu barnatého z ČLR za dumpingové ceny je dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie značný.

(90)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady

(91)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostly o 4 %. Jak je popsáno v 71. bodě odůvodnění, bylo toto zvýšení cen ve stejném rozmezí jako zvýšení ceny zaznamenané u čínského dovozu.

(92)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se snížily o 9 % od roku 2013 do roku 2014 a následně se mírně zvýšily (o 4 %) v období od roku 2014 do období přezkumného šetření. Celkově v průběhu posuzovaného období poklesly o 5 %, částečně v důsledku zvýšení účinnosti díky racionalizaci výrobního procesu a snížení fixních nákladů (za tunu) v důsledku zvýšení objemu výroby.

(93)

Jak již bylo zaznamenáno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, vyrábí výrobní odvětví Unie v jednom závodě dva výrobky: uhličitan barnatý a uhličitan strontnatý. Kombinovaná výroba těchto dvou výrobků umožňuje rozmělnění fixních nákladů. V průběhu posuzovaného období prošlo výrobní odvětví Unie restrukturalizací výrobního procesu, kdy byl uskutečněn přechod z tzv. „střídavé“ výroby na „paralelní“ (14) výrobu, přičemž některá zařízení jsou využívána sdíleným způsobem. Tím bylo dosaženo úspor nákladů, racionalizace výrobních toků, a v důsledku toho úspor z důvodu vyšší efektivity.

(94)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(95)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zvýšily o 7 %.

(96)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(97)

Výrobní odvětví Unie zastavuje výrobu na jeden měsíc v roce kvůli údržbě. V průběhu období přezkumného šetření bylo zastavení výroby prodlouženo na devět týdnů z důvodu snížení poptávky ve srovnání s předchozími roky. Konec období přezkumného šetření se časově shodoval s procesem obnovy zásob a obnovení běžného provozu po zmíněném zastavení výroby, kdy byl stav zásob na minimální úrovni. Od roku 2013 do roku 2015 byl stav zásob počítán ve stejném období roku, kdy byly zásoby na průměrné úrovni.

(98)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se od roku 2013 do roku 2014 zvýšil o 31 % a následně se od roku 2014 do roku 2015 snížil o 6 %. Od roku 2015 do období přezkumného šetření se stav zásob snížil o 51 %. V průběhu posuzovaného období se konečný stav zásob celkově snížil o 26 %.

(99)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se mezi roky 2013 a 2015 zvýšil o 2 procentní body na 22 % a poté poklesl na 14 % v období přezkumného šetření.

(100)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(101)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Výrobní odvětví Unie bylo během celého posuzovaného období neustále ztrátové. Ziskovost se zvýšila od roku 2013 do roku 2014 o 60 % a následně poklesla o 6 % v období přezkumného šetření. Celkově lze konstatovat, že ačkoli se ziskovost v průběhu posuzovaného období zvýšila o 54 %, zůstala na záporných hodnotách.

(102)

Peněžní tok, který představuje schopnost výrobního odvětví Unie financovat svoji činnost z vlastních zdrojů, klesl od roku 2013 do roku 2014 o 502 % do záporných hodnot a následně se až do období přezkumného šetření neustále zvyšoval. Během posuzovaného období se peněžní tok zvýšil o 52 %.

(103)

Investice mezi roky 2013 a 2014 vzrostly o 7 % a poté se do konce období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížily o 26 %. Celkově se investice v průběhu posuzovaného období snížily o 19 %. Investice v letech 2013 a 2014 byly vyšší kvůli restrukturalizaci výrobního procesu, jejímž cílem bylo dosáhnout zlepšení v oblasti pracovních postupů, racionalizace nákladů a úspor z důvodu vyšší efektivity. Od roku 2015 do období přezkumného šetření souviselo nejvíce investic s výměnou zařízení.

(104)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období byla návratnost investic záporná. V roce 2015 vzrostla o 89 % ve srovnání s rokem 2012 a potom se v období přezkumného šetření snížila o 19 %. Celkově se návratnost investic v průběhu posuzovaného období zvýšila o 70 %, což je v souladu s vývojem ziskovosti.

(105)

Během posuzovaného období vykázala mírné zlepšení řada ukazatelů, jako je objem výroby, využití kapacity, zaměstnanost a jednotková prodejní cena. Došlo ke snížení jednotkových výrobních nákladů, částečně díky úsporám z důvodu vyšší efektivity a zvýšení objemu výroby.

(106)

Nicméně výrobní odvětví Unie bylo během celého posuzovaného období neustále ztrátové; míra využití kapacity byla nízká a návratnost investic záporná. Stejně tak se v kontextu stabilní spotřeby zmenšil podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(107)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla v průběhu období přezkumného šetření nadále působena podstatná újma.

(108)

Šetření ukázalo, že (jak bylo popsáno v (66). až (69). bodě odůvodnění) během posuzovaného období vstoupil na trh Unie velký objem dumpingového dovozu z ČLR. Uhličitan barnatý pocházející z Číny tak měl na trhu Unie nejvyšší spotřebu a vysoký a stabilní podíl na trhu, který se během posuzovaného období pohyboval v rozmezí 59 % až 73 % a 62 % až 80 %.

(109)

Přestože se průměrné ceny čínského dumpingového dovozu během posuzovaného období zvýšily o 5 %, zůstaly na výrazně nižší úrovni než ceny výrobního odvětví Unie. V průběhu období přezkumného šetření, jak je popsáno v (73). bodě odůvodnění, se ceny dumpingového dovozu z Číny podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 28,7 % až 34,4 %. Vzhledem k velkému objemu dovozu z Číny za výrazně dumpingové ceny, jenž vyvíjel značný tlak na ceny na trhu Unie, nemohlo výrobní odvětví Unie dostatečně zvýšit své prodejní ceny tak, aby pokryly jeho výrobní náklady. Důkazem toho je rozpětí cenového podbízení, jež bylo u čínského dovozu včetně antidumpingových cel stanoveno v rozpětí mezi 62 % až 71 % a 83 % až 95 %.

(110)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že k této situaci, kdy je výrobnímu odvětví Unie působena újma, došlo kvůli velkému objemu dovozu z Číny za výrazně nízké dumpingové ceny a že pokud jde o podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, měl tento dovoz rozhodující roli.

(111)

Z šetření vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping pokračovat.

(112)

Jelikož výrobnímu odvětví Unie byla v důsledku tohoto dovozu z Číny nadále působena podstatná újma, bylo v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posouzeno, zda je pravděpodobné přetrvání újmy, pokud by opatření vůči Číně pozbyla platnosti.

(113)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti přetrvání újmy byly analyzovány tyto ukazatele: výroba a volné kapacity v Číně, atraktivita trhu Unie a očekávaná výše cen čínského dovozu na trh Unie a předpokládaný dopad na výrobní odvětví Unie.

(114)

Jak je uvedeno ve 28. bodě odůvodnění, vycházela tato analýza vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců z článku 18 základního nařízení.

(115)

Jak je uvedeno v 50. až 54. bodě odůvodnění, jsou v Číně k dispozici značné volné kapacity, tj. zhruba 280 000 tun. Taková volná kapacita představuje více než trojnásobek celkové spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(116)

Na základě srovnání čínských vývozních cen do Unie a na trhy jiných třetích zemí a vzhledem k přetrvávajícímu značnému množství čínského vývozu na trhu Unie a také k tomu, že na dalších důležitých vývozních trzích jsou vůči čínským vyvážejícím výrobcům zavedena cla, Komise usoudila, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní, jak je popsáno v 56. až 58. bodě odůvodnění.

(117)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že čínská volná kapacita by pravděpodobně byla směrována do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(118)

Jako ukazatel výše ceny, za kterou bude čínský uhličitan barnatý pravděpodobně dovážen na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena, byla vzata v úvahu úroveň čínských dovozních cen do Unie bez antidumpingových cel. Ze srovnání během období přezkumného šetření vyplynulo, že čínské ceny bez antidumpingových cel byly celkově v průměru o zhruba 35 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Ceny obou společností, kterým bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byly o 33 % až 38 %, resp. 28 % až 32 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. U ostatních čínských vyvážejících výrobců, na něž se vztahuje zbytkové clo, byl cenový rozdíl o 40 % až 46 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(119)

Kromě toho byly zkoumány úrovně cen, za něž byl uhličitan barnatý vyvážen z Číny do jiných třetích zemí. Bylo zjištěno, že čínské ceny uplatňované u jiných třetích zemí byly v průměru nižší než ceny výrobního odvětví Unie o přibližně 25 % až přibližně 45 %.

(120)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, dovoz z Číny by na výrobní odvětví Unie velmi pravděpodobně vyvíjel ještě větší cenový tlak, než který vyvíjel během období přezkumného šetření.

(121)

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, byli by čínští vyvážející výrobci motivováni značně zvýšit objem svého dovozu na trh Unie za nízké dumpingové ceny, čímž by vyvíjeli tlak na snížení cen převládajících v Unii.

(122)

Zvyšující se objem dovozu z Číny, který je vzhledem k disponibilním volným kapacitám pravděpodobný, by v kombinaci s předpokládaným dalším tlakem na ceny měl pravděpodobně významný nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(123)

Je totiž nepravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie bylo schopno snížit své ceny, pokud by se tento scénář naplnil. Napovídá tomu skutečnost, že během posuzovaného období výrobní odvětví Unie své prodejní ceny nesnížilo, ani když došlo k poklesu výrobních nákladů, neboť i tak již byly nižší než náklady.

(124)

V případě popsaného scénáře je navíc pravděpodobné, že pokud by výrobní odvětví Unie ponechalo své ceny na stávající úrovni, jeho objem prodeje a podíl na trhu by se zmenšil, neboť by na trh pravděpodobně přicházel významně větší objem dovozu z Číny za ještě nižší ceny.

(125)

V důsledku toho by výrobní odvětví Unie muselo snížit objem výroby, což by do značné míry ovlivnilo jeho výrobní náklady a ziskovost, jelikož výroba uhličitanu barnatého je kapitálově náročná a výrazně by se zvýšil podíl fixních nákladů na tunu.

(126)

Byl sledován dopad změn v objemu výroby na ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. V roce 2014 vedl 20 % nárůst výroby ke značnému zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie, zatímco 8 % pokles objemu výroby v období přezkumného šetření měl na ziskovost negativní dopad, a ta se také snížila. Proto by jakékoliv snížení objemu výroby vedlo ke zvýšení fixních nákladů na tunu, přičemž takové zvýšení nákladů nelze promítnout do zvýšení prodejních cen kvůli cenovému tlaku ze strany čínského dovozu. To by v důsledku znamenalo další zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie, které bylo ztrátové již během období přezkumného šetření.

(127)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že situace výrobního odvětví Unie, kterému již byla působena podstatná újma, by se ještě zhoršila, pokud by opatření byla zrušena, neboť by nebylo schopno konkurovat zvýšenému objemu čínského dovozu prodávaného za dumpingové ceny působící újmu. Proto je ve střednědobém horizontu pravděpodobné, že jediný výrobce v Unii by neměl jinou možnost než svou činnost ukončit.

(128)

Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvání újmy.

(129)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření týkajících se dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všechny zúčastněné strany měly možnost předložit svá stanoviska v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(130)

Výrobní odvětví Unie dokázalo zachovat výrobu uhličitanu barnatého v Unii díky zavedeným antidumpingovým opatřením. Nepodařilo se mu však se zcela zotavit z minulé újmy a ziskovost byla i nadále v záporných hodnotách.

(131)

Je sice pravda, že čínský dovoz během posuzovaného období stále zaujímal vysoký podíl na trhu, což mělo negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, přesto však opatření představovala pro výrobní odvětví Unie účinnou ochranu, a to zejména před převážnou částí čínských vyvážejících výrobců, na které se v současnosti vztahuje zbytkové clo. Při šetření se však dospělo k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by se zboží čínských vyvážejících výrobců vrátilo na trh Unie v ještě větším objemu.

(132)

Z šetření vyplynulo, že výrobní odvětví Unie učinilo investice s cílem racionalizovat výrobní proces a zajistit udržitelnost podniku, kde jsou paralelně vyráběny dva výrobky – uhličitan barnatý a uhličitan strontnatý. Jak je vysvětleno v (93). bodě odůvodnění, náklady na výrobu těchto dvou výrobků spolu vzájemně souvisí, neboť v některých částech výrobního procesu se používá speciální zařízení, které je potřeba pro oba výrobky. Tato kombinovaná výroba umožňuje výrobnímu odvětví Unie rozmělnit vysoké fixní náklady na celý výrobní podnik.

(133)

Pokud by opatření byla zrušena, přišlo by úsilí výrobního odvětví Unie racionalizovat své náklady vniveč, neboť by se zvýšily fixní náklady v důsledku ztráty prodeje a objemu výroby, jak je popsáno ve 126. bodě odůvodnění. To by vážně ohrozilo životaschopnost výroby uhličitanu barnatého, což by v důsledku mohlo vést k nutnému zastavení výroby. To bude mít z důvodů, které jsou vysvětleny ve 132. bodě odůvodnění, negativní důsledky i pro výrobu uhličitanu strontnatého.

(134)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvodila Komise závěr, že je v zájmu výrobního odvětví Unie, aby opatření proti dumpingovému dovozu z ČLR byla zachována.

(135)

Jak je uvedeno v 16. a 18. bodě odůvodnění, přihlásilo se šest dovozců, kteří nejsou ve spojení, načež jim Komise zaslala dotazníky. Ani jeden z nich však při šetření nespolupracoval.

(136)

Během šetření nevyšly najevo žádné údaje naznačující, že by zachování platných antidumpingových opatření mělo významný nepříznivý dopad na situaci dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(137)

Při zahájení přezkumu se Komise obrátila na všechny známé uživatele a vyzvala je ke spolupráci. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, přihlásilo se osmdesát šest společností a těmto všem byl zaslán dotazník. Patnáct uživatelů na něj odpovědělo.

(138)

Z těchto patnácti poskytlo úplnou odpověď na dotazník pouze pět uživatelů. Zbývajících deset uživatelů nepředložilo verzi odpovědi na dotazník, která nemá důvěrnou povahu, jak požaduje čl. 19 odst. 2 základního nařízení. V souladu s čl. 19 odst. 3 základního nařízení proto k jejich odpovědím nemohlo být přihlédnuto.

(139)

Dovoz pěti spolupracujících uživatelů, kteří poskytli úplné odpovědi na dotazník, představoval přibližně 6 % prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a 10 % celkového dovozu z Číny. Spolu představovali zhruba 8 % celkové spotřeby Unie. Spolupracující uživatelé působili v odvětví keramických fritů a glazur, skla a křišťálu a v elektrotechnickém odvětví, která patří mezi hlavní oblasti uplatnění uhličitanu barnatého.

(140)

Při šetření se zjistilo, že na uhličitan barnatý připadá pouze mezi 1,4 % a 2,6 % celkových výrobních nákladů spolupracujících uživatelů, v závislosti na požadavcích na konečný výrobek. Má se tedy za to, že opatření mají na tyto uživatele jen poměrně omezený dopad.

(141)

Jeden uživatel se vyjádřil v tom smyslu, že antidumpingová opatření negativně ovlivnila jeho výrobní náklady, a měla tedy nepříznivý dopad na jeho konkurenceschopnost. Avšak skutečnosti zjištěné během šetření toto tvrzení nepotvrdily, jak je uvedeno ve 140. bodě odůvodnění, a tento argument byl proto zamítnut.

(142)

Na základě výše uvedených skutečností nic nenaznačovalo tomu, že by zachování platných antidumpingových opatření mělo významný nepříznivý dopad na situaci uživatelů.

(143)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Komise závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(144)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise zamýšlí zachovat antidumpingová opatření v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(145)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z ČLR uložená nařízením (EU) č. 831/2011 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(146)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,