(EU) 2017/1131Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Text s významem pro EHP. )

(1)

Fondy peněžního trhu poskytují finančním institucím, obchodním společnostem a vládám krátkodobé financování. Poskytováním finančních prostředků těmto subjektům přispívají fondy peněžního trhu k financování hospodářství Unie. Tyto subjekty používají své investice do fondů peněžního trhu jako účinný způsob, jak rozložit své úvěrové riziko a expozici, aby se nemusely spoléhat výhradně na bankovní vklady.

(2)

Na straně poptávky představují fondy peněžního trhu nástroje pro řízení krátkodobých peněžních prostředků, které zajišťují vysoký stupeň likvidity, diverzifikaci a stabilitu hodnoty investované jistiny ve spojení s tržním výnosem. Fondy peněžního trhu využívají především obchodní společnosti, které chtějí krátkodobě investovat své přebytečné peněžní prostředky. Fondy peněžního trhu proto představují důležitý článek spojující poptávku po krátkodobých peněžních prostředcích a jejich nabídku.

(3)

Události, k nimž došlo během finanční krize, ukázaly řadu vlastností fondů peněžního trhu, které je činí zranitelnými v případě potíží na finančních trzích, a v takovém případě by fondy peněžního trhu mohly šířit nebo zesilovat rizika ve finančním systému. Začínají-li ceny aktiv, do nichž fond peněžního trhu investoval, klesat, zejména v situaci obtížných podmínek na trhu, nemůže fond peněžního trhu dodržet vždy slib týkající se okamžitého odkoupení a zachování jmenovité hodnoty podílových jednotek nebo akcií, které vydal investorům. Tato situace, která může být podle Rady pro finanční stabilitu (FSB) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) zvlášť závažná pro fondy peněžního trhu s konstantní nebo stabilní čistou hodnotou aktiv, by mohla vést k značnému počtu náhlých žádostí o odkoupení, což by mohlo vyvolat širší makroekonomické důsledky.

(4)

Velký objem žádostí o odkoupení by mohl nutit fondy peněžního trhu prodat část svého investičního majetku na upadajícím trhu, a přispět tak ke krizi likvidity. Za těchto okolností se mohou emitenti nástrojů peněžního trhu potýkat s vážnými problémy s financováním, vyčerpají-li se trhy komerčních papírů a jiných nástrojů peněžního trhu. To by mohlo dále vést k rozšíření nákazy na trhu krátkodobých finančních nástrojů, což by poté mohlo způsobit bezprostřední a zásadní problémy ve financování finančních institucí, obchodních společností a vlád, a tím i ekonomiky.

(5)

Správci majetku mohou s podporou sponzorů rozhodnout o poskytnutí dobrovolné podpory k zachování likvidity a stability fondů peněžního trhu. Sponzoři jsou často nuceni podpořit jimi sponzorované fondy peněžního trhu, které ztrácejí na hodnotě, kvůli ohrožení dobré pověsti a obavě, že by se panika mohla rozšířit i na jiné podniky sponzorů. V závislosti na velikosti fondu peněžního trhu a tlaku vyvíjeném odkoupením by mohla podpora sponzorů dosáhnout rozměrů, které přesahují jejich snadno dostupné rezervy. Proto by fond peněžního trhu neměl přijímat externí podporu.

(6)

K zachování integrity a stability vnitřního trhu je nutné stanovit pravidla týkající se fungování fondů peněžního trhu, zejména složení portfolia těchto fondů. Účelem těchto pravidel je zvýšit odolnost fondů peněžního trhu a omezit kanály pro šíření nákazy. K zajištění toho, aby byly fondy peněžního trhu schopny splnit žádosti investorů o odkoupení, zejména v situaci obtížných podmínek na trhu, jsou nezbytná jednotná pravidla v celé Unii. Jednotná pravidla pro portfolio fondu peněžního trhu jsou nezbytná také k tomu, aby bylo zajištěno, že fondy peněžního trhu jsou s to čelit značnému počtu náhlých žádostí o odkoupení od velké skupiny investorů.

(7)

Jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu jsou dále nezbytná k zajištění hladkého fungování trhu krátkodobých finančních nástrojů pro finanční instituce, korporátní emitenty krátkodobých dluhových nástrojů a vlády. Jsou nutná také k zajištění rovného zacházení s investory do fondu peněžního trhu a k zamezení toho, aby byli znevýhodněni investoři, kteří požádají o odkoupení později, je-li odkupování dočasně pozastaveno nebo vstoupí-li fond peněžního trhu do likvidace.

(8)

Je nutné zajistit harmonizaci obezřetnostních požadavků vztahujících se na fondy peněžního trhu stanovením jasných pravidel, která fondům peněžního trhu a jejich správcům v celé Unii ukládají přímé povinnosti. Tato harmonizace by posílila stabilitu fondů peněžního trhu jako zdroje krátkodobého financování pro vlády a podnikovou sféru v celé Unii. Zajistilo by se tím rovněž, aby fondy peněžního trhu zůstaly spolehlivým nástrojem pro uspokojování potřeb průmyslu v Unii v oblasti řízení peněžních prostředků.

(9)

Obecné pokyny týkající se společné definice evropských fondů peněžního trhu, které dne 19. května 2010 přijal Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry s cílem vytvořit minimální rovné podmínky pro fondy peněžního trhu v Unii, zavedlo do jednoho roku od jejich vstupu v platnost pouze dvanáct členských států, což prokazuje přetrvávání rozdílných vnitrostátních pravidel. Rozdílné vnitrostátní přístupy neodstraňují zranitelnost peněžních trhů v Unii a nesnižují rizika šíření nákazy, čímž ohrožují fungování a stabilitu vnitřního trhu, jak se ukázalo během finanční krize. Společná pravidla pro fondy peněžního trhu stanovená v tomto nařízení by proto měla zajistit vysokou úroveň ochrany investorů a měla by zabránit případným rizikům šíření nákazy v důsledku možného runu investorů na fondy peněžního trhu, případně tato rizika snížit.

(10)

Při neexistenci nařízení, jež stanoví pravidla pro fondy peněžního trhu, mohou být na vnitrostátní úrovni nadále přijímána odlišná opatření. Tato opatření by neustále způsobovala významné narušení hospodářské soutěže v důsledku značných rozdílů v základních normách ochrany investorů. Rozdílné požadavky na složení portfolia, způsobilá aktiva, jejich splatnost, likviditu a diverzifikaci a rovněž na úvěrovou kvalitu emitentů nástrojů peněžního trhu vedou k rozdílným úrovním ochrany investorů kvůli různým úrovním rizika spojeného s nabídkami investic ze strany fondu peněžního trhu. Je proto nutné přijmout jednotný soubor pravidel s cílem zamezit šíření nákazy na trh krátkodobých finančních nástrojů, jež by ohrozilo stabilitu finančního trhu Unie. Aby bylo sníženo systémové riziko, měly by fondy peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv (constant net asset value, dále jen „fondy CNAV“) působit v Unii výhradně jakožto fondy CNAV investující do veřejného dluhu.

(11)

Nová pravidla pro fondy peněžního trhu vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (4), která tvoří právní rámec upravující usazování, správu a nabízení subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) v Unii, a rovněž ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (5), která tvoří právní rámec upravující usazování, správu a nabízení alternativních investičních fondů v Unii.

(12)

V Unii mohou subjekty kolektivního investování působit jako SKIPCP, které jsou spravovány správcovskými společnostmi SKIPCP nebo investičními společnostmi SKIPCP, jimž je uděleno povolení podle směrnice 2009/65/ES, nebo jako alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou povoleni nebo registrováni podle směrnice 2011/61/EU. Nová pravidla pro fondy peněžního trhu jsou založena na právním rámci založeném uvedenými směrnicemi společně s předpisy přijatými k jejich provedení a měla by proto platit dodatečně k pravidlům stanoveným ve zmíněných směrnicích. Současně by se pravidla obsažená ve stávajícím právním rámci pro správu a nabízení měla uplatňovat na fondy peněžního trhu, ať už se jedná o SKIPCP nebo o alternativní investiční fondy. Stejně tak by se na přeshraniční aktivity fondů peněžního trhu měla odpovídajícím způsobem uplatňovat i pravidla pro přeshraniční poskytování služeb a svobodu usazování stanovená ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU. Současně by se mělo výslovně upustit od uplatňování některých pravidel týkajících se investiční politiky SKIPCP stanovených v kapitole VII směrnice 2009/65/ES.

(13)

Harmonizovaná pravidla by se měla vztahovat na subjekty kolektivního investování, jejichž vlastnosti odpovídají vlastnostem přisuzovaným fondu peněžního trhu. Pro SKIPCP a alternativní investiční fondy, jejichž cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu nebo zachování hodnoty investice a které pro dosažení těchto cílů investují do krátkodobých aktiv, jako jsou nástroje peněžního trhu nebo vklady, či uzavírají reverzní repa nebo určité derivátové smlouvy, jejichž jediným účelem je zajištění proti rizikům spojeným s ostatními investicemi fondu, by mělo být dodržování nových pravidel pro fondy peněžního trhu povinné.

(14)

Zvláštnost fondů peněžního trhu vyplývá z kombinace aktiv, do nichž tyto fondy investují, a cílů, které sledují. Cíl nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu a cíl zachování hodnoty investice se vzájemně nevylučují. Fond peněžního trhu může sledovat kterýkoli z těchto cílů, či oba cíle současně.

(15)

Cíl nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu je třeba chápat v širokém smyslu. Očekávaný výnos nemusí být v naprostém souladu se sazbami EONIA, LIBOR, EURIBOR či jinou příslušnou sazbou peněžního trhu. Cíl, kterým je překonat sazbu peněžního trhu o malé rozpětí, by se neměl považovat za cíl, který SKIPCP nebo alternativní investiční fond vyjímá z oblasti působnosti nových jednotných pravidel stanovených v tomto nařízení.

(16)

Cíl zachování hodnoty investice by se neměl chápat jako kapitálová záruka poskytnutá fondem peněžního trhu. Je třeba jej chápat jako cíl, který se SKIPCP nebo alternativní investiční fond snaží sledovat. Snížení hodnoty investic neznamená, že subjekt kolektivního investování změnil svůj cíl zachovat hodnotu investice.

(17)

Je důležité, aby SKIPCP a alternativní investiční fondy, které mají vlastnosti fondů peněžního trhu, byly jako fondy peněžního trhu rozpoznány a aby byla jasně ověřena jejich schopnost průběžně dodržovat nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu. Za tímto účelem by měly příslušné orgány fondům peněžního trhu udělovat povolení. U SKIPCP by mělo být udělení povolení jako fondu peněžního trhu součástí udělení povolení jako SKIPCP v souladu s harmonizovanými postupy podle směrnice 2009/65/ES. U alternativních investičních fondů, na něž se nevztahují harmonizované postupy pro udělení povolení a dohled podle směrnice 2011/61/EU, je nutné stanovit společná základní pravidla pro udělení povolení, která odrážejí existující harmonizovaná pravidla pro SKIPCP. Tyto postupy by měly zajistit, aby správcem alternativního investičního fondu, jenž je povolen jako fond peněžního trhu, byl správce alternativního investičního fondu povolený v souladu se směrnicí 2011/61/EU.

(18)

K zajištění toho, aby všechny subjekty kolektivního investování, které mají vlastnosti fondů peněžního trhu, podléhaly novým společným pravidlům pro fondy peněžního trhu, by mělo být zakázáno používání označení „fond peněžního trhu“ či jakéhokoli jiného pojmu, který naznačuje, že subjekt kolektivního investování má vlastnosti fondů peněžního trhu, pokud není subjekt povolen jako fond peněžního trhu podle tohoto nařízení. Aby se zamezilo obcházení pravidel v tomto nařízení, měly by příslušné orgány sledovat tržní praktiky subjektů kolektivního investování, které jsou usazeny nebo nabízeny v jejich jurisdikci, a ověřovat, zda nezneužívají označení „fond peněžního trhu“ nebo nenaznačují, že jsou fondem peněžního trhu, aniž by dodržovaly nový právní rámec.

(19)

Jelikož SKIPCP a alternativní investiční fondy mohou mít různé právní formy, které jim vždy nepropůjčují právní osobnost, má se za to, že se ustanovení tohoto nařízení, která vyžadují, aby fondy peněžního trhu přijaly určitá opatření, vztahují na správce fondu peněžního trhu v případech, kdy je fond peněžního trhu zřízen jako SKIPCP nebo jako alternativní investiční fond, který nemůže sám jednat, jelikož nemá vlastní právní osobnost.

(20)

Pravidla týkající se portfolia fondů peněžního trhu by měla jednoznačně určit kategorie aktiv, která jsou způsobilá pro investice fondů peněžního trhu, a podmínky, za nichž jsou tato aktiva způsobilá. K zajištění integrity fondů peněžního trhu by mělo být rovněž zakázáno, aby se fondy peněžního trhu účastnily určitých finančních transakcí, které by ohrozily jejich investiční strategii a cíle.

(21)

Nástroji peněžního trhu jsou převoditelné nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu a které zahrnují státní pokladniční poukázky a poukázky územní samosprávy, vkladní listy, komerční papíry, bankovní akcepty a střednědobé či krátkodobé dluhové cenné papíry. Pro investice fondů peněžního trhu by měly být nástroje peněžního trhu způsobilé pouze tehdy, pokud dodržují limity splatnosti a fond peněžního trhu je považuje za nástroje s vysokou úvěrovou kvalitou.

(22)

Vedle případu, kdy fond peněžního trhu v souladu se svými stanovami nebo zakladatelským právním jednáním investuje do bankovních vkladů, by mělo být možné povolit fondu peněžního trhu držet doplňková likvidní aktiva, jako jsou kdykoli dostupné peněžní prostředky na bankovním účtu. Držení takových doplňkových likvidních aktiv by mohlo být odůvodněno mimo jiné potřebou krytí běžných nebo mimořádných plateb a v případě prodeje dobou nezbytnou pro opětovnou investici do způsobilých aktiv.

(23)

Sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy by měly být považovány za způsobilé v rozsahu, v jakém splňují určité dodatečné požadavky. S ohledem na skutečnost, že některé sekuritizace byly během finanční krize obzvlášť nestabilní, měla by se stanovit pro sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy určitá kvalitativní kritéria, aby pouze sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy s dobrými výsledky byly způsobilé. Do doby, než bude přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou (simple, transparent and standardised, STS) sekuritizaci, jehož návrh byl předložen (návrh nařízení o STS sekuritizaci), a stane se použitelným pro účely tohoto nařízení, měly by mít fondy peněžního trhu možnost investovat do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy až do výše 15 % svých aktiv. Komise by měla přijmout akt v přenesené pravomoci s cílem zajistit, aby se pro účely tohoto nařízení uplatňovala kritéria pro identifikaci STS sekuritizací. Po začátku použitelnosti uvedeného aktu v přenesené pravomoci by měly mít fondy peněžního trhu možnost investovat do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy až do výše 20 % svých aktiv, přičemž nejvýše 15 % aktiv by mělo být možné investovat do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy jiných než STS sekuritizací.

(24)

Fond peněžního trhu by měl mít možnost investovat do vkladů v míře, ve které je schopen peněžní prostředky kdykoli vybrat. Skutečná možnost výběru peněžních prostředků je omezena, jsou-li sankce spojené s předčasným výběrem tak vysoké, že převyšují úroky narostlé před výběrem prostředků. Z tohoto důvodu by měl fond peněžního trhu věnovat náležitou pozornost tomu, aby neukládal peněžní prostředky u úvěrové instituce, která vyžaduje nadprůměrné sankce, a aby neukládal peněžní prostředky na příliš dlouhou dobu, má-li to za následek příliš vysoké sankce.

(25)

Aby se zohlednily rozdíly v bankovních strukturách v Unii, zejména v menších členských státech nebo v členských státech s vysoce koncentrovaným bankovnictvím, a pokud by nebylo hospodárné, aby fond peněžního trhu využíval služeb úvěrové instituce v jiném členském státě, neboť by to vyžadovalo směnu měn, s níž jsou spojeny náklady a rizika, měla by být umožněna určitá flexibilita, pokud jde o diverzifikaci vkladů u stejné úvěrové instituce.

(26)

Derivátové finanční nástroje, které jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, by měly sloužit pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku a měly by mít jako podkladový nástroj úrokové sazby, směnné kurzy nebo indexy zastupující tyto kategorie. Použití derivátů k jinému účelu nebo s jinými podkladovými aktivy by mělo být zakázáno. Deriváty by měly být používány pouze jako doplněk strategie fondu peněžního trhu, nikoli jako hlavní nástroj k dosažení jeho cílů. Pokud fond peněžního trhu investuje do aktiv denominovaných v jiné měně, než je měna fondu peněžního trhu, očekává se, že správce fondu peněžního trhu celou expozici vůči měnovému riziku zajistí, a to i prostřednictvím derivátů. Fondy peněžního trhu by měly být oprávněny investovat do finančních derivátových nástrojů, pokud je tento nástroj obchodován na regulovaném trhu uvedeném v čl. 50 odst. 1 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/65/ES nebo jde o OTC deriváty, jsou-li splněny určité podmínky.

(27)

Fondy peněžního trhu by měly mít možnost využívat reverzní repa jako prostředek k investování přebytečných peněžních prostředků na velmi krátkou dobu, je-li pozice plně kolateralizována. K zajištění ochrany investorů je nutné zajistit, aby byl kolaterál poskytnutý v rámci reverzních rep vysoce kvalitní a nevykazoval vysokou korelaci s hospodářskými výsledky protistrany, aby se zabránilo negativnímu dopadu v případě selhání protistrany. Fond peněžního trhu by měl mít rovněž možnost investovat do rep až do výše 10 % svých aktiv. Fondy peněžního trhu by neměly používat jiné efektivní techniky správy portfolia, včetně zapůjčení a zapůjčení si cenných papírů, jelikož to by pravděpodobně narušovalo dosažení investičních cílů fondu peněžního trhu.

(28)

Aby se omezilo podstupování rizika fondy peněžního trhu, je nezbytné snížit riziko selhání protistrany tím, že se na portfolio fondů peněžního trhu budou vztahovat jednoznačné požadavky na diverzifikaci. Za tímto účelem by reverzní repa měla být plně kolateralizována a v zájmu snížení provozního rizika by nemělo na jednu protistranu reverzního repa připadat více než 15 % aktiv fondu peněžního trhu. Na veškeré OTC deriváty by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (6).

(29)

Z důvodu obezřetnosti a s cílem předejít tomu, aby fond peněžního trhu vykonával významný vliv na řízení emitenta, by se mělo zamezit nadměrné koncentraci investic fondu peněžního trhu do nástrojů vydaných stejným emitentem.

(30)

Fondy peněžního trhu, které působí pouze jako programy spoření zaměstnanců, by měly mít možnost odchýlit se od určitých požadavků vztahujících se na investice do jiných fondů peněžního trhu, pokud se na fyzické osoby, které se těchto programů účastní, vztahují omezující podmínky pro odkup, které nesouvisejí s vývojem na trhu, ale s konkrétními a předem stanovenými životními událostmi, jako je odchod do důchodu, a jinými konkrétními okolnostmi, mezi něž patří nabytí hlavního obydlí, rozvod, onemocnění nebo ztráta zaměstnání. Je důležité, aby zaměstnanci mohli investovat do fondů peněžního trhu, které jsou považovány za jednu z nejbezpečnějších krátkodobých investic. Tato odchylka neohrožuje cíl tohoto nařízení, kterým je zajištění finanční stability, neboť zaměstnanci investující do fondů peněžního trhu prostřednictvím svých programů spoření zaměstnanců nemohou odkoupit své investice na požádání. Odkoupení je možné, pouze pokud nastane určitá předem stanovená životní událost. Ani v situaci obtížných podmínek na trhu proto zaměstnanci nebudou moci nechat odkoupit své investice do fondů peněžního trhu.

(31)

Fondy peněžního trhu by měly mít povinnost investovat do vysoce kvalitních způsobilých aktiv. Proto by každý z nich měl mít obezřetný postup interního hodnocení úvěrové kvality k určení úvěrové kvality nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy, do nichž hodlá investovat. V souladu s právními předpisy Unie, které omezují přílišné spoléhání na úvěrové ratingy, je důležité, aby se fondy peněžního trhu vyhýbaly mechanickému a nadměrnému spoléhání na ratingy vydávané ratingovými agenturami. Fondy peněžního trhu by měly být schopny využívat ratingy jako doplněk svého vlastního hodnocení kvality způsobilých aktiv. Správci fondů peněžního trhu by měli provést nové hodnocení nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy, kdykoliv nastane podstatná změna, zejména pokud se správce fondu peněžního trhu dozví o tom, že nástroji peněžního trhu, sekuritizaci nebo komerčním papírům zajištěným aktivy byl snížen rating pod dva nejvyšší krátkodobé úvěrové ratingy udělené ratingovou agenturou regulovanou a certifikovanou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (7). Pro tento účel by správci fondů peněžního trhu měli mít možnost stanovit vnitřní postup pro výběr ratingových agentur pro konkrétní investiční portfolio fondu peněžního trhu a pro stanovení frekvence, s níž bude fond peněžního trhu sledovat ratingy těchto agentur. Výběr ratingových agentur by měl být v průběhu času konzistentní.

(32)

S ohledem na práci odvedenou mezinárodními subjekty, jako je IOSCO a FSB, v souvislosti se snižováním nadměrného spoléhání investorů na ratingy a v rámci právních předpisů Unie, včetně nařízení (ES) č. 1060/2009 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU (8), není vhodné zakazovat, aby si jakýkoli produkt, včetně fondů peněžního trhu, mohl vyžádat nebo financovat externí úvěrový rating.

(33)

K zajištění toho, aby správci fondů peněžního trhu nepoužívali při posuzování úvěrové kvality nástroje peněžního trhu, sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy různá hodnotící kritéria, a tudíž témuž nástroji nepřidělovali různé rizikové vlastnosti, je nezbytné, aby správci fondů peněžního trhu používali stejná kritéria. Za tímto účelem je třeba harmonizovat minimální kritéria pro hodnocení nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy. Mezi příklady kritérií pro interní hodnocení úvěrové kvality patří kvantitativní měřítka týkající se emitenta nástroje, jako jsou finanční ukazatele, dynamika rozvahy a vývoj ziskovosti, z nichž každé se posuzuje a srovnává s příslušnými údaji protějšků a skupin v daném odvětví, a kvalitativní měřítka týkající se emitenta nástroje, jakými jsou efektivita řízení a strategie obchodní společnosti, z nichž každé se analyzuje s cílem určit, zda celková strategie emitenta není na překážku jeho budoucí úvěrové kvalitě. Příznivý výsledek interního hodnocení úvěrové kvality by měl odrážet dostatečnou úvěruschopnost emitenta nástrojů a dostatečnou úvěrovou kvalitu nástrojů.

(34)

Za účelem rozvoje transparentního a uceleného postupu interního hodnocení úvěrové kvality by měl správce fondu peněžního trhu zdokumentovat postup a hodnocení úvěrové kvality. Tento požadavek by měl zajistit, aby byl při tomto postupu dodržován jednoznačný soubor pravidel, která lze monitorovat, a aby byly používané metody na vyžádání sděleny investorům a příslušným orgánům v souladu s tímto nařízením.

(35)

Ke snížení rizika spojeného s portfoliem fondů peněžního trhu je důležité stanovit limity splatnosti, a to stanovením maximální přípustné vážené průměrné splatnosti (weighted average maturity, WAM) a maximální přípustné vážené průměrné životnosti (weighted average life, WAL).

(36)

Vážená průměrná splatnost se používá k měření citlivosti fondu peněžního trhu na měnící se úrokové sazby na peněžním trhu. Při určování vážené průměrné splatnosti by správci fondů peněžního trhu měli vzít v úvahu dopad finančních derivátových nástrojů, vkladů, rep a reverzních rep a zvážit jejich účinek na úrokové riziko fondu peněžního trhu. Jestliže fond peněžního trhu uzavře swapovou transakci za účelem získání expozice vůči nástroji s pevnou úrokovou sazbou místo nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou, měla by se tato skutečnost vzít v úvahu při určování vážené průměrné splatnosti.

(37)

Vážená průměrná životnost se používá k měření úvěrového rizika portfolia fondu peněžního trhu: čím déle je odkládána úhrada jistiny, tím vyšší je úvěrové riziko. Vážená průměrná životnost se používá rovněž k omezení rizika likvidity portfolia fondu peněžního trhu. Na rozdíl od výpočtu vážené průměrné splatnosti neumožňuje výpočet vážené průměrné životnosti cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou a strukturovaných finančních nástrojů použití časového období zbývajícího do nového nastavení úrokové sazby a namísto toho používá pouze stanovenou konečnou splatnost cenného papíru. Splatností používanou při výpočtu vážené průměrné životnosti je zbytková splatnost do konečného data odkoupení, jelikož to je jediné datum, s ohledem na nějž může správcovská společnost rozumně očekávat, že nástroj bude splacen. S ohledem na zvláštní povahu podkladových aktiv některých sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy by mělo být v případě amortizačních nástrojů možné vycházet u vážené průměrné životnosti z výpočtu splatnosti pro amortizační nástroje buď na základě smluvního amortizačního profilu těchto nástrojů, nebo na základě amortizačního profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkup těchto nástrojů.

(38)

K posílení své schopnosti čelit odkoupením a zamezit likvidaci svých aktiv za značně snížené ceny by fondy peněžního trhu měly neustále držet určité minimální množství likvidních aktiv splatných do jednoho dne nebo do jednoho týdne. Aktiva splatná do jednoho dne by měla zahrnovat taková aktiva, jako jsou peněžní prostředky, cenné papíry splatné do jednoho pracovního dne a reverzní repa. Aktiva splatná do jednoho týdne by měla zahrnovat taková aktiva, jako jsou peněžní prostředky, cenné papíry splatné do jednoho týdne a reverzní repa. V případě fondů CNAV investujících do veřejného dluhu a fondů peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv (low volatility net asset value, dále jen „fondy LVNAV“) by měla rovněž existovat možnost započítat pro účely požadavků na množství aktiv s týdenní likviditou omezený procentní podíl státních cenných papírů se zbytkovou splatností 190 dnů, které mohou být vypořádány do jednoho pracovního dne. V případě fondů peněžního trhu s variabilní čistou hodnotou aktiv (variable net asset value, dále jen „fondy VNAV“) by měla rovněž existovat možnost započítat pro účely požadavků na množství aktiv s týdenní likviditou omezený procentní podíl nástrojů peněžního trhu nebo podílových jednotek nebo akcií způsobilých fondů peněžního trhu, pokud mohou být vypořádány do pěti pracovních dnů. Za účelem výpočtu podílu aktiv splatných do jednoho dne a jednoho týdne by se mělo použít konečné datum odkoupení aktiva. V úvahu lze vzít možnost správce fondu peněžního trhu vypovědět smlouvu v krátké lhůtě. Pokud je například možné reverzní repo vypovědět do jednoho pracovního dne, mělo by být považováno za aktivum splatné do jednoho dne. Má-li správce možnost vybrat peněžní prostředky z vkladového účtu po předchozím oznámení do jednoho pracovního dne, mělo by to být považováno za aktivum splatné do jednoho dne. Pokud finanční nástroj zahrnuje prodejní opci a prodejní opce může být volně uplatněna každý den, nebo do pěti pracovních dnů, a realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje, měl by se tento nástroj považovat za aktivum splatné do jednoho dne, respektive do jednoho týdne.

(39)

Vzhledem k tomu, že fondy peněžního trhu mohou investovat do aktiv s rozdílnými termíny splatnosti, je důležité, aby investoři byli schopni rozlišovat mezi různými kategoriemi fondů peněžního trhu. Fond peněžního trhu by proto měl být označen buď jako krátkodobý fond peněžního trhu, nebo jako standardní fond peněžního trhu. Cílem krátkodobých fondů peněžního trhu je nabízet výnosy se sazbou peněžního trhu a zároveň investorům zajistit maximální možnou míru bezpečí. S krátkou váženou průměrnou splatností a váženou průměrnou životností jsou riziko durace a úvěrové riziko krátkodobých fondů peněžního trhu udržována na nízké úrovni.

(40)

Cílem standardních fondů peněžního trhu je nabízet výnosy, které jsou mírně vyšší než výnosy na peněžním trhu, a proto tyto fondy investují do aktiv, která mají delší splatnost. K dosažení tohoto lepšího výsledku by standardní fondy peněžního trhu měly mít možnost používat rozšířené limity u rizika spojeného s portfoliem, jako je vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost.

(41)

Podle článku 84 směrnice 2009/65/ES mohou správci fondů peněžního trhu, které jsou SKIPCP, ve výjimečných případech dočasně pozastavit odkupování, pokud to vyžadují okolnosti. Podle článku 16 směrnice 2011/61/EU a článku 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 (9) mohou správci fondů peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy, použít zvláštní opatření s cílem vypořádat se s náhlou nelikvidností aktiv fondu.

(42)

K zajištění řádného řízení likvidity by měly fondy peněžního trhu vypracovat náležité politiky a postupy za účelem poznání svých investorů. Politiky, které zavede správce fondu peněžního trhu, by měly pomoci porozumět investorské základně fondu peněžního trhu tak, aby bylo možno předvídat velká odkoupení. Aby fond peněžního trhu nemusel čelit náhlým rozsáhlým odkoupením, je nutno věnovat zvláštní pozornost velkým investorům, na něž připadá významná část aktiv tohoto fondu, jako je například jeden investor, na nějž připadá větší podíl, než je množství aktiv splatných do jednoho dne. Správce fondu peněžního trhu by měl být kdykoliv schopen ověřit totožnost jeho investorů, a to i v případě, že jsou zastoupeni prostřednictvím sběrných účtů, portálu či jiného nepřímého kupujícího.

(43)

V rámci obezřetného řízení rizik by měly fondy peněžního trhu alespoň dvakrát do roka provádět zátěžové testy. Od správců fondů peněžního trhu se očekává, že budou jednat tak, aby posílili odolnost fondu peněžního trhu, kdykoli výsledky zátěžových testů poukáží na zranitelnost.

(44)

K vyjádření skutečné hodnoty aktiv by mělo být upřednostňovanou metodou oceňování podle tržní hodnoty. Správci fondu peněžního trhu by nemělo být povoleno používat oceňování podle modelu, pokud oceňování podle tržní hodnoty zajišťuje spolehlivé ocenění hodnoty aktiv, jelikož oceňování podle modelu obvykle poskytuje méně přesné ocenění. Aktiva jako státní pokladniční poukázky, poukázky územní samosprávy a střednědobé nebo krátkodobé dluhové cenné papíry patří obvykle k aktivům, u nichž se očekává spolehlivé ocenění podle tržní hodnoty. Při oceňování komerčních papírů nebo vkladních listů by měl správce fondu peněžního trhu ověřit, zda sekundární trh poskytuje reálné ocenění. Rovněž cena za odkoupení nabídnutá emitentem se považuje za cenu, která představuje náležitý odhad hodnoty komerčního papíru. Některá aktiva, například určité OTC deriváty, s nimiž se málo obchoduje, mohou být ze své podstaty obtížně ocenitelná na základě tržních cen. Pokud tomu tak je a pokud oceňování podle tržní hodnoty neposkytuje spolehlivé ocenění hodnoty aktiv, měl by správce fondu peněžního trhu stanovit reálnou hodnotu aktiv pomocí oceňování podle modelu, například by měl využít tržní údaje, jako jsou výnosy srovnatelných emisí a srovnatelných emitentů nebo odpisem peněžních toků aktiv. Oceňování podle modelu využívá finanční modely pro stanovení reálné hodnoty aktiv. Tyto modely může fond peněžního trhu například sám vypracovat, nebo může využít stávající modely externích subjektů, například dodavatelů údajů.

(45)

Fondy CNAV investující do veřejného dluhu mají za cíl zachovat kapitál investice a současně zajistit vysokou míru likvidity. Při rozdělování zisku investorům má většina fondů CNAV investujících do veřejného dluhu čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii stanovenou například ve výši 1 EUR, 1 USD nebo 1 GBP. Jiné fondy CNAV investující do veřejného dluhu kumulují příjem v čisté hodnotě aktiv fondu, přičemž zachovávají vlastní hodnotu aktiv v konstantní výši.

(46)

K zohlednění specifik fondů CNAV investujících do veřejného dluhu a fondů LVNAV by tyto fondy měly mít možnost používat mezinárodně uznávané účetní metody založené na naběhlé hodnotě, jak je stanoveno v uznávaných mezinárodních účetních standardech přijatých Unií pro určitá aktiva. Aby však bylo zajištěno nepřetržité sledování rozdílu mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii, měly by fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV vypočítávat hodnotu svých aktiv rovněž na základě oceňování podle tržní hodnoty nebo oceňování podle modelu.

(47)

Jelikož by fond peněžního trhu měl zveřejňovat čistou hodnotu aktiv, která odráží veškeré změny hodnoty jeho aktiv, měla by být zveřejněná čistá hodnota aktiv zaokrouhlena maximálně na nejbližší bazický bod nebo jeho ekvivalent. Je-li proto čistá hodnota aktiv zveřejněna v určité měně, například 1 EUR, měla by být mezní změna hodnoty provedena při každém pohybu o 0,0001 EUR. V případě čisté hodnoty aktiv ve výši 100 EUR by měla být mezní změna provedena při každém pohybu o 0,01 EUR. Pokud je fond peněžního trhu fondem CNAV investujícím do veřejného dluhu nebo fondem LVNAV, měl by navíc být schopen zveřejnit konstantní čistou hodnotu aktiv a rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv a čistou hodnotou aktiv. Konstantní čistá hodnota aktiv se pak v případě čisté hodnoty aktiv ve výši 1 EUR vypočte zaokrouhlením čisté hodnoty aktiv na nejbližší cent (každý pohyb o 0,01 EUR).

(48)

Aby byly schopny omezit případné odkupy investorů v době obtížných podmínek na trhu, měly by mít fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV zavedena ustanovení týkající se poplatků za likviditu a kontroly odkupování s cílem zajistit ochranu investorů a předcházet „výhodě prvního tahu“. Poplatek za likviditu by měl odpovídat nákladům fondu peněžního trhu na dosažení likvidity a neměl by představovat sankční poplatek, který by vyrovnal ztráty jiných investorů způsobené odkoupením.

(49)

Externí podpora poskytnutá fondu peněžního trhu, jejímž účelem nebo faktickým důsledkem je zachování likvidity či stability fondu, zvyšuje riziko šíření nákazy mezi oblastí fondů peněžního trhu a zbytkem finančního odvětví. Třetí strany, včetně úvěrových institucí, jiných finančních institucí nebo právnických osob ve stejné skupině jako fond peněžního trhu, poskytující tuto podporu by mohly mít zájem tak učinit kvůli tomu, že mají ekonomický zájem na správcovské společnosti spravující fond peněžního trhu nebo chtějí zamezit případnému poškození dobré pověsti, pokud by bylo jejich jméno spojováno se selháním fondu peněžního trhu. Jelikož se tyto třetí strany vždy výslovně nezavazují, že poskytnou nebo zaručí podporu, není jisté, zda bude tato podpora poskytnuta, bude-li ji fond peněžního trhu potřebovat. Za této situace přispívá dobrovolná povaha sponzorské podpory k nejistotě účastníků trhu ohledně toho, kdo ponese ztráty fondu peněžního trhu, pokud k nim dojde. Tato nejistota pravděpodobně činí fondy peněžního trhu ještě zranitelnějšími vůči runu v obdobích finanční nestability, kdy jsou výraznější širší finanční rizika a kdy panují obavy ohledně finančního zdraví sponzorů a jejich schopnosti poskytnout podporu přidruženým fondům peněžního trhu. Z těchto důvodů by měla být externí podpora fondu peněžního trhu zakázána.

(50)

Investoři by před tím, než investují do fondu peněžního trhu, měli být jednoznačně informováni o tom, zda je fond peněžního trhu krátkodobým či standardním fondem a zda je fondem CNAV investujícím do veřejného dluhu, fondem LVNAV nebo fondem VNAV. Aby se zamezilo nesprávným očekáváním ze strany investora, mělo by být v jakémkoli propagačním dokumentu rovněž jednoznačně uvedeno, že fond peněžního trhu není zaručeným investičním nástrojem. Fondy peněžního trhu by měly rovněž investorům každý týden zpřístupňovat určité další informace, například členění portfolia podle splatnosti, úvěrový profil a podrobnosti o deseti největších podílech ve fondu peněžního trhu.

(51)

Navíc k oznamování již vyžadovanému podle směrnic 2009/65/ES nebo 2011/61/EU, a k zajištění stavu, kdy jsou příslušné orgány schopny odhalit a sledovat rizika na trhu fondů peněžního trhu a na tato rizika reagovat, by fondy peněžního trhu měly oznamovat svým příslušným orgánům podrobný seznam informací o fondu peněžního trhu, včetně druhu a vlastností fondu peněžního trhu, ukazatelů týkajících se portfolia a informací o aktivech v portfoliu. Příslušné orgány by měly tyto údaje shromažďovat v celé Unii jednotným způsobem za účelem získání poznatků o hlavním vývoji na trhu fondů peněžního trhu. K usnadnění společné analýzy možných dopadů trhu fondů peněžního trhu v Unii by tyto údaje měly být předány Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (ESMA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10), který by měl vytvořit centrální databázi fondů peněžního trhu.

(52)

Orgán příslušný pro fond peněžního trhu by měl ověřit, zda je fond peněžního trhu schopen průběžně dodržovat toto nařízení. Příslušné orgány by proto měly mít veškeré pravomoci v oblasti dohledu a vyšetřování, včetně možnosti ukládat určité sankce a opatření, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí v souvislosti s tímto nařízením. Tím by neměly být dotčeny stávající pravomoci podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU. Orgány příslušné pro SKIPCP nebo pro alternativní investiční fondy by měly rovněž ověřit dodržování pravidel všemi subjekty kolektivního investování, které mají vlastnosti fondů peněžního trhu a které již existují v době vstupu tohoto nařízení v platnost.

(53)

Za účelem specifikace dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o zavedení odkazu na kritéria pro STS sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, o upřesnění kvantitativních a kvalitativních požadavků na likviditu a úvěrovou kvalitu pro aktiva a o upřesnění kritérií pro hodnocení úvěrové kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Komise by měla být zmocněna rovněž k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se vzoru zprávy s informacemi o fondech peněžního trhu, která je určena příslušným orgánům, za účelem jejich předložení Komisi.

(55)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl být schopen vykonávat veškeré pravomoci, které mu byly svěřeny podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU, s ohledem na toto nařízení. Tento orgán je pověřen rovněž vypracováním návrhu prováděcích technických norem.

(56)

Komise by do 21. července 2022 měla přistoupit k přezkumu tohoto nařízení. Tento přezkum by měl zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a analyzovat dopad na různé ekonomické aspekty spojené s fondy peněžního trhu. Měl by rovněž zohlednit dopad na investory, fondy peněžních trhů a správce fondů peněžních trhů v Unii. Měl by rovněž posoudit úlohu, kterou plní fondy peněžního trhu při nákupu dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy, a přihlížet ke zvláštní povaze těchto dluhopisů, které mají zásadní roli ve financování členských států. Přezkum by měl dále zohledňovat zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (12), dopady tohoto nařízení na trhy krátkodobého financování a vývoj regulace na mezinárodní úrovni. Do 21. července 2022 by měla Komise předložit zprávu o tom, zda je proveditelné zavést kvótu ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh, neboť emise krátkodobých nástrojů unijního veřejného dluhu se řídí právem Unie, čímž je z hlediska obezřetnostního dohledu odůvodněno preferenční zacházení ve srovnání s mimounijním veřejným dluhem. S ohledem na stávající nedostatek krátkodobých nástrojů unijního veřejného dluhu a nejistotu, pokud jde o vývoj nově zřízených fondů LVNAV, by Komise měla přezkoumat, zda je možno zavést kvótu ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh do 21. července 2022, včetně posouzení toho, zda model fondu LVNAV je vhodnou alternativou k fondům CNAV investujícím do mimounijního veřejného dluhu.

(57)

Nová jednotná pravidla týkající se fondů peněžního trhu stanovená v tomto nařízení by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (13) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (14).

(58)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění jednotných obezřetnostních požadavků a požadavků týkajících se řízení a transparentnosti, které se vztahují na fondy peněžního trhu v celé Unii, při plném zohlednění potřeby vyvážit bezpečnost a spolehlivost fondů peněžního trhu s účinným fungováním peněžních trhů a náklady různých zúčastněných stran, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(59)

Nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu obsažená v tomto nařízení dodržují základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména ochranu spotřebitele, svobodu podnikání a ochranu osobních údajů. Nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu by se měla uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami,

a)

které potřebují povolení jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo které jsou povoleny jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES nebo jsou alternativními investičními fondy podle směrnice 2011/61/EU;

b)

které investují do krátkodobých aktiv a

c)

jejichž cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu, uchování hodnoty investice nebo obojí.

1)

„krátkodobými aktivy“ finanční aktiva se zbytkovou splatností nepřesahující dva roky;

2)

„nástroji peněžního trhu“ nástroje peněžního trhu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. o) směrnice 2009/65/ES a nástroje uvedené v článku 3 směrnice Komise 2007/16/ES (15);

3)

„převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/65/ES a nástroje uvedené v čl. 2 odst. 1 směrnice 2007/16/ES;

4)

„repem“ dohoda, při níž jedna strana převádí na protistranu cenné papíry nebo práva k cenným papírům se závazkem jejich zpětné koupě za stanovenou cenu k budoucímu datu, které je nebo má být určeno;

5)

„reverzním repem“ dohoda, při níž jedna strana získává od protistrany cenné papíry nebo práva k cenným papírům se závazkem jejich zpětného prodeje za stanovenou cenu k budoucímu datu, které je nebo má být určeno;

6)

„zapůjčením cenných papírů“ a „zapůjčením si cenných papírů“ obchod, jímž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry a vydlužitel se zavazuje vrátit k určitému budoucímu datu nebo na požádání zapůjčitele cenné papíry téhož druhu a hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry se jedná o zapůjčení cenných papírů a u instituce, na kterou jsou cenné papíry převedeny, se jedná o zapůjčení si cenných papírů;

7)

„sekuritizací“ sekuritizace ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení (EU) č. 575/2013;

8)

„oceňováním podle tržní hodnoty“ (mark-to-market) oceňování pozic pomocí snadno dostupných uzavíracích cen získaných z nezávislých zdrojů, včetně burzovních cen, cen z obrazovek či kotace od několika renomovaných nezávislých makléřů;

9)

„oceňováním podle modelu“ (mark-to-model) oceňování, které je stanoveno pomocí referenční hodnoty, extrapolováno či jinak vypočítáno z jednoho nebo více tržních vstupů;

10)

„metodou založenou na naběhlé hodnotě“ (amortised cost) metoda oceňování, která bere v úvahu pořizovací cenu aktiva a upravuje tuto hodnotu o odpisy prémií nebo diskontů do doby splatnosti;

11)

„fondem peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv investujícím do veřejného dluhu“ (dále jen „fond CNAV investující do veřejného dluhu“) fond peněžního trhu:

12)

„fondem peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv“ (dále jen „fond LVNAV“) fond peněžního trhu, který splňuje specifické požadavky stanovené v článcích 29, 30 a 32 a v čl. 33 odst. 2 písm. b);

13)

„fondem peněžního trhu s variabilní čistou hodnotou aktiv“ (dále jen „fond VNAV“) fond peněžního trhu, který splňuje specifické požadavky stanovené v článcích 29 a 30 a v čl. 33 odst. 1;

14)

„krátkodobým fondem peněžního trhu“ fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 10 odst. 1 a podléhá pravidlům týkajícím se portfolia stanoveným v článku 24;

15)

„standardním fondem peněžního trhu“ fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2 a podléhá pravidlům týkajícím se portfolia stanoveným v článku 25;

16)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

17)

„orgánem příslušným pro fond peněžního trhu“:

18)

„konečnou splatností“ datum, k němuž má být v plné výši splacena jistina cenného papíru a které nelze nijak zvolit;

19)

„váženou průměrnou splatností“ průměrná doba zbývající do konečné splatnosti nebo průměrná doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby na sazbu peněžního trhu, je-li kratší, všech podkladových aktiv ve fondu peněžního trhu, která odráží relativní podíl držený v každém aktivu;

20)

„váženou průměrnou životností“ průměrná doba zbývající do konečné splatnosti všech podkladových aktiv ve fondu peněžního trhu, která odráží relativní podíl držený v každém aktivu;

21)

„zbytkovou splatností“ doba zbývající do konečné splatnosti cenného papíru;

22)

„prodejem na krátko“ prodej nástroje, který prodávající fond peněžního trhu v době uzavření dohody o prodeji nevlastní, včetně takového prodeje, při němž má fond peněžního trhu v době uzavření dohody o prodeji tento nástroj zapůjčen nebo má uzavřenu dohodu o jeho zapůjčení pro účely jeho dodání při vypořádání, vyjma:

23)

„správcem fondu peněžního trhu“ v případě fondu peněžního trhu, který je SKIPCP, správcovská společnost SKIPCP nebo v případě, že jde o samosprávný SKIPCP, investiční společnost SKIPCP a v případě fondu peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, správce alternativního investičního fondu nebo samosprávný alternativní investiční fond.

a)

fond VNAV;

b)

fond CNAV investující do veřejného dluhu;

c)

fond LVNAV.

a)

stanovy nebo zakladatelské právní jednání fondu peněžního trhu, včetně uvedení toho, ke kterému z druhů fondu peněžního trhu stanovených v čl. 3 odst. 1 patří;

b)

údaje o totožnosti správce fondu peněžního trhu;

c)

údaje o totožnosti depozitáře;

d)

popis fondu peněžního trhu nebo jakékoli informace o něm přístupné investorům;

e)

popis opatření a postupů nezbytných ke splnění požadavků uvedených v kapitolách II až VII nebo jakékoli informace o nich;

f)

jakékoli jiné informace nebo dokumenty, které orgán příslušný pro fond peněžního trhu požaduje k ověření splnění požadavků tohoto nařízení.

a)

písemnou dohodu s depozitářem;

b)

informace o pověření, pokud jde o správu portfolia, řízení rizik a administrativní úkony v souvislosti s tímto alternativním investičním fondem;

c)

informace o investičních strategiích, rizikovém profilu a jiných charakteristikách fondů peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy, jež správce spravuje nebo má v úmyslu spravovat.

a)

dodržovat toto nařízení;

b)

dodržovat směrnici 2011/61/EU;

c)

získat od svého příslušného orgánu povolení spravovat fondy peněžního trhu;

d)

poskytnout dokumentaci uvedenou v odstavci 2.

a)

nástroje peněžního trhu včetně finančních nástrojů, které samostatně nebo společně vydaly nebo se za ně zaručily Unie, ústřední, regionální nebo místní orgány členských států nebo jejich centrální banky, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, Evropský mechanismus stability, Evropský nástroj finanční stability, ústřední orgán nebo centrální banka třetí země, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Banka pro mezinárodní platby nebo jiná příslušná mezinárodní finanční instituce nebo organizace, jejímiž členy jsou jeden nebo více členských států;

b)

způsobilé sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy (asset-backed commercial papers, ABCP);

c)

vklady u úvěrových institucí;

d)

finanční derivátové nástroje;

e)

repa, která splňují podmínky stanovené v článku 14;

f)

reverzní repa, která splňují podmínky stanovené v článku 15;

g)

podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu.

a)

investování do jiných aktiv, než jsou aktiva uvedená v odstavci 1;

b)

prodej některého z těchto nástrojů na krátko: nástroje peněžního trhu, sekuritizace, komerční papíry zajištěné aktivy a podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu;

c)

získávání přímé či nepřímé expozice vůči akciím nebo komoditám, včetně prostřednictvím derivátů, certifikátů, které je zastupují, indexů, které jsou na nich založeny, či jakýmikoli jinými prostředky nebo nástroji, které by vedly k takovéto expozici;

d)

uzavírání smluv o zapůjčení nebo zapůjčení si cenných papírů či jakýchkoli jiných dohod, které by zatížily aktiva fondu peněžního trhu;

e)

zapůjčení a zapůjčení si peněžních prostředků.

a)

spadají do jedné z kategorií nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. a), b), c) nebo h) směrnice 2009/65/ES;

b)

vykazují jednu z těchto alternativních charakteristik:

c)

emitent nástroje peněžního trhu a kvalita nástroje peněžního trhu získaly příznivé hodnocení podle článků 19 až 22;

d)

pokud fond peněžního trhu investuje do sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy, podléhá požadavkům stanoveným v článku 11.

a)

sekuritizacemi uvedenými v článku 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (16);

b)

komerčními papíry zajištěnými aktivy vydanými v rámci programu ABCP, které:

c)

jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) sekuritizacemi nebo komerčními papíry zajištěnými aktivy.

a)

konečná splatnost sekuritizací uvedených v odst. 1 písm. a) od data emise nepřesahuje dva roky a doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby nepřesahuje 397 dní;

b)

konečná splatnost sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odst. 1 písm. b) a c) od data emise nebo jejich zbytková splatnost nepřesahuje 397 dní;

c)

sekuritizace uvedené v odst. 1 písm. a) a c) jsou amortizačními nástroji a mají váženou průměrnou životnost nejvýše dva roky.

a)

konečná splatnost sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) od data emise nebo jejich zbytková splatnost nepřesahuje dva roky a doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby nepřesahuje 397 dní;

b)

sekuritizace uvedené v odst. 1 písm. a) a c) jsou amortizačními nástroji a mají váženou průměrnou životnost nejvýše dva roky.

a)

požadavky na jednoduchost sekuritizace, včetně její povahy plynoucí ze skutečného prodeje a dodržování standardů pro upisování expozic;

b)

požadavky na standardizaci sekuritizace, včetně požadavků na ponechání si rizika;

c)

požadavky na transparentnost sekuritizace, včetně poskytování informací potenciálním investorům;

d)

pro komerční papíry zajištěné aktivy navíc k písmenům a), b) a c) požadavky vztahující se ke sponzorům a k podpoře sponzorů vůči programu ABCP.

a)

vklad je splatný na požádání nebo jej lze kdykoli vybrat;

b)

splatnost vkladu činí nejvýše dvanáct měsíců;

c)

daná úvěrová instituce má sídlo v členském státě nebo v případě, že má úvěrová instituce sídlo ve třetí zemi, podléhá obezřetnostním pravidlům, která jsou považována za rovnocenná pravidlům stanoveným právními předpisy Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 107 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

podkladovým aktivem derivátových nástrojů jsou úrokové sazby, směnné kurzy, měny nebo indexy zastupující jednu z těchto kategorií;

b)

derivátový nástroj slouží výhradně k zajištění proti riziku úrokové sazby nebo měnovému riziku plynoucím z jiných investic fondu peněžního trhu;

c)

protistranami transakcí s OTC deriváty jsou instituce, které podléhají obezřetnostní regulaci a dohledu a které patří do kategorií schválených orgánem příslušným pro fond peněžního trhu;

d)

OTC deriváty podléhají spolehlivému a ověřitelnému ocenění, které se provádí každý den, a mohou být z podnětu fondu peněžního trhu kdykoli za svou reálnou hodnotu prodány, zrušeny nebo uzavřeny vzájemným započtením.

a)

repa se uzavírají na omezenou dobu, nejdéle však na sedm pracovních dnů, a pouze pro účely řízení likvidity a neslouží k investičním účelům kromě těch uvedených v písmeni c);

b)

protistrana, která obdrží aktiva převáděná fondem peněžního trhu jako kolaterál na základě repa, nesmí tato aktiva prodat, investovat, zastavit ani jinak převést bez předchozího souhlasu fondu peněžního trhu;

c)

peněžní prostředky obdržené fondem peněžního trhu na základě repa mohou být:

d)

peněžní prostředky, které fond peněžního trhu obdržel na základě repa, nepřekračují 10 % jeho aktiv;

e)

fond peněžního trhu má právo repo kdykoli vypovědět oznámením podaným nejvýše dva pracovní dny předem.

a)

fond peněžního trhu má právo reverzní repo kdykoli vypovědět oznámením podaným nejvýše dva pracovní dny předem;

b)

tržní hodnota aktiv obdržených na základě reverzního repa v každém okamžiku odpovídá přinejmenším hodnotě vyplacených peněžních prostředků.

a)

vydaly je nebo se za ně zaručily Unie, ústřední orgán nebo centrální banka členského státu, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský mechanismus stability nebo Evropský nástroj finanční stability a obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22;

b)

vydaly je nebo se za ně zaručily ústřední orgán nebo centrální banka třetí země a obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22.

a)

cílový fond peněžního trhu smí v souladu se svými stanovami nebo zakladatelským právním jednáním do podílových jednotek nebo akcií jiných fondů peněžního trhu investovat nejvýše 10 % svých aktiv;

b)

cílový fond peněžního trhu nedrží podílové jednotky nebo akcie nabývajícího fondu peněžního trhu.

a)

cílový fond peněžního trhu je povolen podle tohoto nařízení;

b)

pokud cílový fond peněžního trhu spravuje přímo nebo na základě pověření týž správce jako nabývající fond peněžního trhu nebo jakákoli jiná společnost, s níž je správce nabývajícího fondu peněžního trhu spjat prostřednictvím společného řízení nebo kontroly nebo přímé či nepřímé kvalifikované účasti, nesmí si správce cílového fondu peněžního trhu nebo tato jiná společnost účtovat za investici nabývajícího fondu peněžního trhu do podílových jednotek nebo akcií cílového fondu peněžního trhu poplatky za upsání nebo odkoupení;

c)

v případě, že fond peněžního trhu investuje 10 % nebo více ze svých aktiv do podílových jednotek nebo akcií jiných fondů peněžních fondů:

a)

fond peněžního trhu je nabízen výlučně prostřednictvím programu spoření zaměstnanců, který se řídí vnitrostátním právem, a jeho investory jsou fyzické osoby;

b)

program spoření zaměstnanců uvedený v písmeni a) umožňuje investorům odkoupit jejich investice pouze za omezujících podmínek odkupu, které jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, přičemž vyplacení se může uskutečnit pouze za určitých okolností, které nejsou spojeny s vývojem trhu.

a)

fond peněžního trhu je nabízen výlučně prostřednictvím programu spoření zaměstnanců, který se řídí vnitrostátním právem, a jeho investory jsou pouze fyzické osoby;

b)

program spoření zaměstnanců uvedený v písmeni a) umožňuje investorům odkoupit jejich investice pouze za omezujících podmínek odkupu, které jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, přičemž vyplacení se může uskutečnit pouze za určitých okolností, které nejsou spojeny s vývojem trhu.

a)

5 % svých aktiv do nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy téhož emitenta;

b)

10 % svých aktiv do vkladů u téže úvěrové instituce; avšak pokud je struktura bankovního sektoru v členském státě, v němž má fond peněžního trhu sídlo, taková, že v ní neexistuje dostatečný počet úvěrových institucí, které by mohly splnit tento požadavek diverzifikace, a pro fond peněžního trhu není ekonomicky žádoucí, aby ukládal peněžní prostředky v jiném členském státě, může fond peněžního trhu ve stejné úvěrové instituci uložit až 15 % svých aktiv.

a)

investice do nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vydaných tímto subjektem;

b)

vklady u tohoto subjektu;

c)

OTC finanční derivátové nástroje vedoucí k expozici vůči riziku selhání protistrany s ohledem na tento subjekt.

a)

fond peněžního trhu drží nástroje peněžního trhu pocházející alespoň ze šesti různých emisí příslušného emitenta;

b)

fond peněžního trhu omezí investice do nástrojů peněžního trhu z téže emise na nejvýše 30 % svých aktiv;

c)

fond peněžního trhu ve svých stanovách nebo zakladatelském právním jednání uvede výslovný odkaz na všechny orgány, instituce nebo organizace uvedené v prvním pododstavci, které samostatně nebo společně vydávají nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv, nebo které se za ně samostatně nebo společně zaručují;

d)

fond peněžního trhu ve svém prospektu a propagačních sděleních výrazně uvede prohlášení, které upozorňuje na použití této odchylky a uvádí všechny orgány, instituce nebo organizace uvedené v prvním pododstavci, které samostatně nebo společně vydávají nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv, nebo které se za ně samostatně nebo společně zaručují.

a)

je stanoven účinný postup získávání a aktualizace příslušných informací o emitentovi nástroje a o charakteristikách samotného nástroje;

b)

jsou přijata a provedena náležitá opatření k zajištění toho, aby bylo interní hodnocení úvěrové kvality založeno na důkladné analýze dostupných a relevantních informací a aby zahrnovalo všechny relevantní příčinné faktory, které ovlivňují úvěruschopnost emitenta a úvěrovou kvalitu nástroje;

c)

postup interního hodnocení úvěrové kvality je průběžně monitorován a všechna hodnocení úvěrové kvality jsou nejméně jednou ročně přezkoumávána;

d)

aniž se mechanicky spoléhá na externí ratingy v souladu s článkem 5a nařízení (ES) č. 1060/2009, provede správce fondu peněžního trhu nové hodnocení úvěrové kvality nástroje peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vždy, když dojde k podstatné změně, která by mohla mít dopad na stávající hodnocení tohoto nástroje;

e)

správce fondu peněžního trhu nejméně jednou ročně přezkoumá metody hodnocení úvěrové kvality s cílem určit, zda jsou i nadále vhodné pro stávající portfolio a vnější podmínky, a výsledky přezkumu předá svému příslušnému orgánu. Pokud správce fondu peněžního trhu zjistí chyby v metodě hodnocení úvěrové kvality nebo v jejím provádění, neprodleně je napraví;

f)

pokud se změní metody, modely nebo klíčové předpoklady postupu interního hodnocení úvěrové kvality, přezkoumá správce fondu peněžního trhu co nejdříve všechna dotčená interní hodnocení úvěrové kvality.

a)

kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje;

b)

kvalitativní ukazatele týkající se emitenta daného nástroje, a to i s ohledem na makroekonomickou situaci a situaci na finančním trhu;

c)

krátkodobý charakter nástrojů peněžního trhu;

d)

skupinu aktiv, do níž tento nástroj patří;

e)

kategorii emitenta s rozlišením alespoň těchto kategorií emitentů: ústřední, regionální nebo místní orgán státu, finanční korporace a nefinanční korporace;

f)

v případě strukturovaných finančních nástrojů operační riziko a riziko protistrany, které je součástí strukturované finanční transakce, a v případě expozice vůči sekuritizacím úvěrové riziko emitenta, strukturu sekuritizace a úvěrové riziko podkladových aktiv;

g)

profil likvidity tohoto nástroje.

a)

návrh postupu interního hodnocení úvěrové kvality a podrobné údaje o jeho používání poskytnuté způsobem, který příslušným orgánům umožňuje pochopit a posoudit vhodnost hodnocení úvěrové kvality;

b)

odůvodnění a analýzu podporující hodnocení úvěrové kvality i správcem učiněný výběr kritérií pro přezkum hodnocení úvěrové kvality a četnost tohoto přezkumu;

c)

všechny podstatné změny v postupu interního hodnocení úvěrové kvality, včetně určení příčin těchto změn;

d)

organizaci postupu interního hodnocení úvěrové kvality a struktury vnitřní kontroly;

e)

úplnou historii hodnocení úvěrové kvality nástrojů, emitentů a případně uznaných ručitelů a

f)

totožnost osoby nebo osob odpovědných za postup interního hodnocení úvěrové kvality.

a)

kritérií pro validaci metody hodnocení úvěrové kvality uvedených v čl. 19 odst. 3;

b)

kritérií pro kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. a);

c)

kritérií pro zavedení kvalitativních ukazatelů týkajících se emitenta daného nástroje uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. b);

d)

významu pojmu podstatná změna uvedeného v čl. 19 odst. 4 písm. d).

a)

jeho portfolio má váženou průměrnou splatnost nejvýše 60 dnů;

b)

jeho portfolio má váženou průměrnou životnost nejvýše 120 dnů za podmínek stanovených v druhém a třetím pododstavci;

c)

v případě fondů LVNAV a fondů CNAV investujících do veřejného dluhu alespoň 10 % jejich aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Fond LVNAV nebo fond CNAV investující do veřejného dluhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 10 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

d)

v případě krátkodobého fondu VNAV alespoň 7,5 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Krátkodobý fond VNAV nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 7,5 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

e)

v případě fondů LVNAV a fondů CNAV investujících do veřejného dluhu alespoň 30 % jejich aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Fond LVNAV nebo fond CNAV investující do veřejného dluhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 30 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;

f)

v případě krátkodobého fondu VNAV alespoň 15 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho týdne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Krátkodobý fond VNAV nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 15 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;

g)

mezi aktiva fondu LVNAV a fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu podle písmene e) zahrnuta aktiva uvedená v čl. 17 odst. 7, která jsou vysoce likvidní, mohou být odkoupena a vypořádána do jednoho pracovního dne a mají zbytkovou splatnost do 190 dní, a to až do výše 17,5 % aktiv fondu;

h)

mezi aktiva krátkodobého fondu VNAV splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu uvedeného v písmeni f) zahrnuty nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu, a to až do výše 7,5 % aktiv fondu, pokud mohou být odkoupeny a vypořádány do pěti pracovních dnů.

i)

krátkodobý fond peněžního trhu může prodejní opci volně uplatnit k datu realizace;

ii)

realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k datu realizace;

iii)

z investiční strategie krátkodobého fondu peněžního trhu vyplývá, že opce bude s vysokou pravděpodobností uplatněna k datu realizace.

i)

smluvním amortizačním profilu těchto nástrojů;

ii)

amortizačním profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkoupení těchto nástrojů.

a)

jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou splatnost nejvýše šest měsíců;

b)

jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou životnost nejvýše dvanáct měsíců za podmínek stanovených ve druhém a třetím pododstavci;

c)

alespoň 7,5 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 7,5 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

d)

alespoň 15 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho týdne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 15 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;

e)

mezi aktiva standardního fondu peněžního trhu splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu uvedeného v písmeni d) zahrnuty nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu, a to až do výše 7,5 % aktiv fondu, pokud mohou být odkoupeny a vypořádány do pěti pracovních dnů.

i)

standardní fond peněžního trhu může prodejní opci k datu realizace volně uplatnit;

ii)

realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k datu realizace;

iii)

z investiční strategie standardního fondu peněžního trhu vyplývá, že opce bude s vysokou pravděpodobností uplatněna k datu realizace.

i)

smluvním amortizačním profilu těchto nástrojů;

ii)

amortizačním profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkoupení těchto nástrojů.

a)

identifikovatelnou strukturu potřeb investorů v oblasti peněžních prostředků, včetně cyklického vývoje počtu akcií ve fondu peněžního trhu;

b)

averzi jednotlivých investorů vůči riziku;

c)

míru korelace nebo úzké vazby mezi jednotlivými investory do fondu peněžního trhu.

a)

hypotetické změny v úrovni likvidity aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu;

b)

hypotetické změny v úrovni úvěrového rizika aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu, včetně úvěrových a ratingových událostí;

c)

hypotetické pohyby úrokových sazeb a směnných kurzů;

d)

hypotetické objemy odkupů;

e)

hypotetická rozšíření nebo zúžení rozpětí mezi indexy, na které jsou vázány úrokové sazby cenných papírů v portfoliu;

f)

hypotetické makrosystémové šoky, které mají vliv na hospodářství jako celek.

a)

se aktivum fondu peněžního trhu oceňuje podle té ceny poptávky či nabídky, která je obezřetnější, ledaže může být odprodáno dle středního tržního kurzu;

b)

používají se pouze spolehlivé tržní údaje; tyto údaje jsou posuzovány na základě všech těchto faktorů:

a)

objem a obrat daného aktiva na trhu;

b)

celková jmenovitá hodnota emise a podíl emise, který fond peněžního trhu zamýšlí koupit nebo prodat;

c)

tržní riziko, úrokové riziko a úvěrové riziko spojené s aktivem.

a)

podílové jednotky nebo akcie fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu se mohou vydávat nebo odkupovat za cenu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii dotyčného fondu;

b)

podílové jednotky nebo akcie fondu LVNAV se mohou vydávat nebo odkupovat za cenu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii dotyčného fondu, avšak pouze v případě, že se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1, 2 a 3 neodchyluje od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu vypočtené v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů.

a)

jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne podle čl. 24 odst. 1 písm. e) klesne pod 30 % celkových aktiv fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNAV a čisté denní odkupy v jednom pracovním dni přesáhnou 10 % celkových aktiv fondu, správce fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNAV o tom okamžitě informuje výkonný orgán fondu a ten provede a zdokumentuje posouzení situace za účelem stanovení vhodného postupu, přičemž zohlední zájmy investorů a rozhodne, zda uplatnit jedno nebo více z těchto opatření:

b)

jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne podle čl. 24 odst. 1 písm. e) klesne pod 10 % celkových aktiv fondu, správce fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNAV o tom okamžitě informuje výkonný orgán a ten provede a zdokumentuje posouzení situace a na základě tohoto posouzení a s ohledem na zájmy investorů uplatní jedno nebo více z těchto opatření a zdokumentuje důvody pro své rozhodnutí:

a)

peněžní vklady provedené třetí stranou;

b)

nákup aktiv fondu peněžního trhu třetí stranou za navýšenou cenu;

c)

nákup podílových jednotek nebo akcií fondu peněžního trhu třetí stranou s cílem poskytnout fondu likviditu;

d)

vydání jakékoli explicitní nebo implicitní záruky, ručení nebo podpůrného dopisu ve prospěch fondu peněžního trhu třetí osobou;

e)

jakékoli opatření třetí strany, jehož přímým nebo nepřímým cílem je zachování profilu likvidity a čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu.

a)

členění portfolia fondu peněžního trhu podle doby splatnosti;

b)

úvěrový profil fondu peněžního trhu;

c)

vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost fondu peněžního trhu;

d)

podrobnosti o deseti největších podílech ve fondu peněžního trhu, včetně názvu, země, splatnosti a typu aktiva a názvu protistrany v případě rep a reverzních rep;

e)

celková hodnota aktiv fondu peněžního trhu;

f)

čistý výnos fondu peněžního trhu.

a)

že fond peněžního trhu nepředstavuje zaručenou investici;

b)

že se investice do fondu peněžního trhu liší od investice do vkladů, zejména s ohledem na riziko, že jistina investovaná do fondu peněžního trhu může být předmětem fluktuace;

c)

že fond peněžního trhu nevyužívá externí podporu k zaručení likvidity fondu nebo stabilizaci čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii;

d)

že riziko ztráty jistiny nese investor.

a)

druh a vlastnosti fondu peněžního trhu;

b)

ukazatele týkající se portfolia, jako jsou celková hodnota aktiv, čistá hodnota aktiv, vážená průměrná splatnost, vážená průměrná životnost, členění podle doby splatnosti, likvidita a výnos;

c)

výsledky zátěžových testů a případně navrhovaný akční plán;

d)

informace o aktivech v portfoliu fondu peněžního trhu, včetně:

e)

informace o závazcích fondu peněžního trhu, včetně:

a)

každý případ, kdy se cena aktiva oceněného metodou založenou na naběhlé hodnotě v souladu s čl. 29 odst. 7 prvním pododstavcem odchýlí od ceny tohoto aktiva vypočtené v souladu s čl. 29 odst. 2, 3 a 4 o více než 10 bazických bodů;

b)

každý případ, kdy se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 odchýlí od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtenou v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů;

c)

každý případ, kdy nastane situace uvedená v čl. 34 odst. 3, a opatření, která výkonný orgán přijal v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) a b).

a)

vyžádat si přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet či pořídit si jeho kopii;

b)

požádat fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu, aby neprodleně poskytl informace;

c)

vyžádat si informace od jakékoli osoby zapojené do aktivit fondu peněžního trhu nebo od správce fondu peněžního trhu;

d)

provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez něj;

e)

přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu i nadále dodržoval toto nařízení;

f)

vydat příkaz s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu dodržoval toto nařízení a upustil od opakování jakéhokoli chování, které by mohlo vést k porušení tohoto nařízení.

a)

neplní některý z požadavků týkajících se složení aktiv, v rozporu s články 9 až 16;

b)

neplní některý z požadavků týkajících se portfolia, v rozporu s článkem 17, 18, 24 nebo 25;

c)

obdržel povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nezákonnými prostředky, v rozporu s článkem 4 nebo 5;

d)

používá označení „fond peněžního trhu“ nebo jiné označení, které naznačuje, že SKIPCP nebo alternativní investiční fond je fondem peněžního trhu, v rozporu s článkem 6;

e)

neplní některý z požadavků týkajících se interního hodnocení úvěrové kvality, v rozporu s článkem 19 nebo 20;

f)

neplní některý z požadavků týkajících se řízení, dokumentace nebo transparentnosti, v rozporu s článkem 21, 23, 26, 27, 28 nebo 36;

g)

neplní některý z požadavků týkajících se oceňování, v rozporu s článkem 29, 30, 31, 32, 33 nebo 34.

a)

přijme opatření s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo dotyčný správce fondu peněžního trhu dodržel příslušná ustanovení;

b)

odejme povolení vydané v souladu s článkem 4 nebo 5.

a)

zanalyzuje zkušenosti získané uplatňováním tohoto nařízení a dopad na investory, fondy peněžního trhu a správce fondů peněžního trhu v Unii;

b)

zhodnotí roli fondů peněžních trhů při nákupu dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy;

c)

zohlední zvláštní vlastnosti dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy a roli těchto dluhopisů při financování členských států;

d)

zohlední zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

e)

zohlední dopady tohoto nařízení na trhy krátkodobého financování;

f)

zohlední vývoj právních předpisů na mezinárodní úrovni.