(EU) 2017/1019Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1019 ze dne 16. června 2017 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých tyčí a prutů pro výztuž do betonu pocházejících z Běloruské republiky

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila dne 31. března 2016 (2) šetření na základě podnětu, který podal dne 15. února 2016 Sdružení evropských výrobců oceli (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce tyčí pro výztuž v Unii.

(2)

Komise dne 20. prosince 2016 uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých tyčí a prutů pro výztuž do betonu pocházejících z Běloruské republiky (dále jen „Bělorusko“ nebo „dotčená země“) prováděcím nařízením (EU) 2016/2303 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(3)

Po zveřejnění podstatných skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímního antidumpingového cla (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se žadatel a jediný běloruský vyvážející výrobce k těmto prozatímním zjištěním písemně vyjádřil. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(4)

Bylo uspořádáno slyšení s běloruským vyvážejícím výrobcem a s výrobci v Unii.

(5)

Komise vzala v potaz písemné a ústní připomínky zúčastněných stran a prozatímní zjištění případně v potřebném rozsahu upravila.

(6)

Pro ověření odpovědí na dotazník uvedených ve 124. a 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které nebyly ověřeny v prozatímní fázi postupu, se uskutečnily inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(7)

Komise všechny strany informovala o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit. Po poskytnutí konečných informací, vzhledem ke zjištěním uvedeným v 18. až 24. bodě odůvodnění obecného informačního dokumentu Komise analyzovala ukazatele újmy s vyloučením údajů týkajících se italského trhu, o nichž byly informovány všechny strany (dále jen „dodatečné konečné informace“). Následně byla všem stranám poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí dodatečných informací vyjádřit. Stanoviska předložená zúčastněnými stranami byla zvážena a případně vzata v úvahu.

(8)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se metody výběru vzorků, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 7. až 10. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se období šetření a posuzovaného období, potvrzují se období uvedená ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Jak je stanoveno v 15. až 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byl výrobek, který je předmětem šetření, definován jako „některé tyče a pruty pro výztuž do betonu, vyrobené ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny, a také ty s vroubkováním, žebrováním, drážkami nebo jinými deformacemi vzniklými během válcování, pocházející z Běloruska, v současnosti kódů KN ex 7214 10 00, ex 7214 20 00, ex 7214 30 00, ex 7214 91 10, ex 7214 91 90, ex 7214 99 10, ex 7214 99 71, ex 7214 99 79 a ex 7214 99 95 (dále jen „tyče pro výztuž“ nebo „dotčený výrobek“). Tyče a pruty pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry jsou vyloučeny.“

(11)

Vyvážející výrobce z Běloruska poukázal již v prozatímní fázi šetření na údajný nesoulad mezi podnětem (odkazujícím na dva kódy KN) a oznámením o zahájení šetření (odkazujícím na devět kódů KN). Po vysvětleních uvedených v této souvislosti v prozatímním nařízení běloruský vývozce změnil povahu svého tvrzení a požádal o vložení další věty do popisné části dotčeného výrobku s cílem objasnit, že tyče kruhového průřezu a další druhy tyčí bez vroubkování, žebrování či jiných deformací, které jsou rovněž zahrnuty do dodatečných sedmi kódů KN, nejsou zahrnuty do dotčeného výrobku.

(12)

Na druhé straně v rozporu s tvrzením běloruské společnosti žadatel tvrdil, že tyče kruhového průřezu a jiné tyče bez deformací by měly být zahrnuty do definice výrobku.

(13)

Po pečlivém přezkoumání dospěla Komise k závěru, že popisná část definice dotčeného výrobku v podnětu č. 1 a v oznámení o zahájení šetření jednoznačně nezahrnuje tyče kruhového průřezu a tyče bez deformací, a proto tyto tyče nepatří do definice výrobku. Kromě toho všechny údaje týkající se dotčeného výrobku shromážděné pro výpočty dumpingu a analýzu újmy nezahrnují údaje týkající se tyčí kruhového průřezu ani tyčí bez deformací. V definici výrobku by se proto mělo objasnit, že tyče kruhového průřezu a tyče bez deformací nejsou součástí dotčeného výrobku. Komise proto přijímá změny v popisu dotčeného výrobku, které navrhl běloruský vyvážející výrobce. Během tohoto posouzení Komise ověřila, že kódy KN ex 7214 99 71 a ex 7214 99 79 se týkají výlučně tyčí kruhového průřezu a tyčí bez deformací, a proto odkazy na ně z definice výrobku vyloučila. Komise si rovněž povšimla, že tyto tyče byly nesprávně zařazeny v informacích uvedených v 62., 63., 65. a 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (spotřeba v Unii, objem dotčeného dovozu a jeho podíl na trhu, ceny dovozu a dovoz z třetích zemí), a proto byly uvedené údaje odpovídajícím způsobem zrevidovány.

(14)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Komise vyjasňuje definici dotčeného výrobku následovně:

„Dotčeným výrobkem jsou některé tyče a pruty pro výztuž do betonu, vyrobené ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla již dále neopracované, též po válcování kroucené, s vroubkováním, žebrováním, drážkami nebo jinými deformacemi vzniklými během válcování, pocházející z Běloruska, v současnosti kódů KN ex 7214 10 00, ex 7214 20 00, ex 7214 30 00, ex 7214 91 10, ex 7214 91 90, ex 7214 99 10 a ex 7214 99 95 (dále jen „dotčený výrobek“). Tyče a pruty pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry a jiné dlouhé výrobky, jako jsou tyče kruhového průřezu, jsou vyloučeny“.

(15)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se podrobností výpočtu dumpingu, potvrzují se prozatímní zjištění a závěry uvedené v 19. až 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výrobního odvětví Unie, potvrzují se prozatímní zjištění a závěry uvedené v 56. až 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jak se uvádí ve 13. a 14. bodě odůvodnění, tyče kruhového průřezu a tyče bez deformací nejsou součástí dotčeného výrobku. Tyto výrobky v současnosti spadají pod kódy KN ex 7214 99 71 a 7214 99 79. Revidované informace uvedené v tabulkách, jak je stanoveno v 62., 63. a 65. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou tyto:

(18)

Oprava výše uvedených hodnot neměla žádný dopad na posouzení újmy. Vypozorované tendence byly ve skutečnosti stejné, a proto se potvrzují zjištění Komise uvedená v 62. až 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jak se popisuje ve 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, běloruský vyvážející výrobce a jeden z dovozců Unie nezařazených do vzorku poukázali na problém údajné dohody o stanovení cen mezi výrobci z Unie, která by způsobila, že by údaje týkající se újmy byly nespolehlivé. Toto tvrzení dále ve svém stanovisku rozvinula běloruská společnost po poskytnutí prozatímních informací. Běloruský vyvážející výrobce uvedl, že v současnosti probíhá šetření kartelu prováděné italským úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato (dále jen „AGCM“)), pokud jde o některé společnosti usazené v severní Itálii. Jedna z dotčených společností je součástí vzorku výrobců v Unii v tomto antidumpingovém šetření.

(20)

Po tomto tvrzení požadovala Komise po AGCM příslušné informace, aby zhodnotila, zda a do jaké míry uvedené skutečnosti ovlivňují spolehlivost údajů o újmě výrobního odvětví Unie v rámci stávajících antidumpingových řízení.

(21)

Podle judikatury v situaci, kdy probíhá šetření protisoutěžního chování vnitrostátním orgánem pro ochranu hospodářské soutěže, má Komise zvážit, zda výrobní odvětví Unie prostřednictvím svého chování přispělo k újmě, kterou utrpělo, a stanovit, zda újma, z níž vychází při svých závěrech, nevyplývá z protisoutěžního chování. Komise nemusí v takové situaci čekat, až příslušný vnitrostátní orgán dokončí šetření, ale má požadovat příslušné informace podle potřeby od stran a vnitrostátních orgánů v souladu s procesními pravidly antidumpingového šetření a provést posouzení uvedených informací (4).

(22)

Po žádosti vycházející z čl. 6 odst. 3 základního nařízení AGCM informoval Komisi, že dne 21. října 2015 zahájil formální šetření týkající se šesti italských výrobců tyčí a svařovaného drátu pro výztuž do betonu z důvodu údajného porušování článku 101 SFEU (5). Jednou z těchto společností je italský výrobce zařazený do vzorku v tomto antidumpingovém šetření. AGCM v září 2016 řízení rozšířil i na šetření dvou dalších italských výrobců. Po důkladném posouzení všech dostupných informací vydal AGCM prohlášení o námitkách, které bylo dne 18. ledna 2017 sděleno příslušným společnostem. Protisoutěžní chování, které se vyšetřuje, se týká údajné výměny informací a cenové koluze mezi osmi italskými společnostmi, které zahrnovalo několik fází v rámci řetězce přidané hodnoty jejich činností od nákupu vstupů přes úrovně výrobní kapacity a účinné výroby až po prodej, které se měly uskutečnit v letech 2010 až 2016. Pokud jde o charakteristické vlastnosti na straně dodávek a poptávky, byl příslušný geografický trh ve formálním rozhodnutí o zahájení šetření definován jako vnitrostátní.

(23)

Z informací předložených orgánem AGCM vyplývá, že dotčený výrobek v tomto šetření, tyče pro výztuž, se překrývá s výrobky podléhajícími antitrustovému šetření a rovněž že údajný kartel se uplatňoval po celé období šetření. Za těchto okolností se Komise domnívá, že údaje italského výrobce zařazeného do vzorku nejsou pro účely analýzy újmy spolehlivé.

(24)

V důsledku toho Komise analyzovala spotřebu v Unii, objem a podíl dotčeného dovozu na trhu, jakož i makroekonomické a mikroekonomické ukazatele újmy s vyloučením údajů týkajících se italského trhu. V zájmu transparentnosti jsou dále uvedeny příslušné údaje s vyloučením údajů týkajících se italských společností.

(25)

Makroekonomické ukazatele (tabulky):

(26)

Mikroekonomické ukazatele (tabulky – indexované z důvodů důvěrné povahy údajů):

(27)

Na tomto základě Komise konstatuje, že vývoj ukazatelů újmy bez údajů týkajících se Itálie je prakticky stejný jako vývoj, který odráží celý trh Unie včetně Itálie. Lze proto dospět k závěru, že po vyloučení údajů týkajících se italského trhu z analýzy újmy se situace ve výrobním odvětví Unie stále vyznačuje podstatnou újmou ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(28)

Pokud jde o cenové podbízení, Komise nejprve konstatuje, že rozpětí cenového podbízení zjištěné v prozatímní fázi bylo 4,5 %. Komise existenci cenového podbízení znovu přezkoumala s ohledem na zjištění uvedená v 19. až 23. bodě odůvodnění. Cenové podbízení se stanovuje s použitím údajů od společností zařazených do vzorku. Komise proto z výpočtů cenového podbízení vyloučila údaje italského výrobce zařazeného do vzorku. Rozpětí podbízení na základě všech společností zařazených do vzorku bez italské společnosti zůstává značné, a to na úrovni 4,4 %.

(29)

Běloruský vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že výpočty rozpětí cenového podbízení (a prodeje pod cenou) by se neměly provádět na základě porovnání cen všech transakcí výrobců z Unie zařazených do vzorku, ale pouze na základě porovnání těch transakcí, v jejichž případě došlo k hospodářské soutěži s běloruským dovozcem. Výpočty cenového podbízení se běžně provádějí na základě dumpingového dovozu dotčeného výrobku do Unie s veškerým porovnatelným prodejem výrobního odvětví Unie. Vzhledem ke specifickým okolnostem případu a k určitým charakteristickým vlastnostem dotčeného výrobku Komise vypočítala rozpětí cenového podbízení i prostřednictvím omezení analýzy na ty členské státy, v nichž se běloruské výrobky prodávají nejprve, především na Nizozemsko, Německo, Polsko a Litvu. Tento přístup vychází z konzervativního předpokladu, že okamžitý a přímý tlak vyvíjený dumpingovým dovozem na prodejní ceny v Unii se nejprve projevil v uvedených členských státech. Jakékoli následné účinky působení na ostatní členské státy se proto záměrně ignorovaly. Při tomto scénáři se řádně upravené vážené průměrné prodejní ceny běloruského dumpingového dovozu porovnávaly s odpovídajícími prodejními cenami výrobců z Unie zařazených do vzorku, s vyloučením výrobce se sídlem v Itálii, účtovanými odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v těch regionech, ve kterých došlo k přímé hospodářské soutěži s běloruskými výrobky. Výsledkem bylo rozpětí cenového podbízení ve výši 2,8 % místo rozpětí ve výši 4,5 % stanoveného v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(30)

Výrobek, jehož se týká toto šetření, lze považovat za komoditní výrobek, který je z hlediska ceny velmi citlivý. Proto se dospělo k závěru, že dokonce i rozpětí cenového podbízení na úrovni 2,8 % je značné a dostačuje k tomu, aby způsobilo stlačení cen, jak se vysvětluje v 83., 84. a 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Po poskytnutí konečných informací běloruský vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že zjištění uvedená v 19. až 23. bodě odůvodnění by nejpravděpodobněji měla vedlejší účinky na jiné členské státy, zejména na Francii, kde má mateřská společnost jednoho z italských výrobců dceřinou společnost se silným postavením na trhu. Vzhledem k údajnému protisoutěžnímu chování v Itálii AGCM definoval příslušný geografický trh jako vnitrostátní. Samotné důkazy obsažené ve spise a shrnuté v 19. až 23. bodě odůvodnění navíc uvedené tvrzení nepodporují. Toto tvrzení je proto zamítnuto.

(32)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné dodatečné připomínky týkající se újmy výrobního odvětví Unie, potvrzují se prozatímní zjištění a závěry uvedené v 70. až 95. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, pokud jde o účinek dumpingového dovozu na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, potvrzují se zjištění a závěry uvedené v 97. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, potvrzuje se závěr uvedený ve 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se prodeje odběratelům ve spojení, potvrzují se závěry uvedené ve 102. až 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Jak se uvádí ve 13. a 14. bodě odůvodnění, tyče kruhového průřezu a tyče bez deformací nejsou součástí dotčeného výrobku. Revidované informace uvedené v tabulkách, jak je stanoveno ve 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou tyto:

(37)

Oprava výše uvedených hodnot neměla žádný dopad na zjištění ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Během celého posuzovaného období byly ve skutečnosti ceny dovozu z třetích zemí v průměru vždy vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. Jedinou vyvážející zemí s nižšími průměrnými cenami než u výrobního odvětví Unie bylo Bělorusko v období šetření, což bylo ve stejném roce, kdy objem dovozu z Běloruska rostl nejrychleji. Zjištění Komise uvedená ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(38)

Pokud jde o dovoz ze třetích zemí, běloruský vyvážející výrobce nesouhlasil se závěrem Komise, že jednotlivé podíly třetích zemí na trhu, s výjimkou Ukrajiny, se zvýšily jen nepatrně. Běloruský vyvážející výrobce podpořil svoje stanovisko statistikou o dovozu za rok 2016, který je obdobím následujícím po období šetření. Navíc poukázal na údajné nesrovnalosti mezi údaji o dovozu uvedenými v tabulce 6.3.3 prozatímního nařízení a v dostupné statistice Eurostatu.

(39)

V reakci na toto tvrzení dlužno nejprve poznamenat, že trendy a údaje po období šetření se v analýze újmy a příčinné souvislosti obvykle nezohledňují. Komise ve 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení schválila shromažďování a přezkum určitých údajů po období šetření, což se uskutečnilo v souvislosti tvrzeními týkajícími se dopadu takzvaných „podvodů v oblasti DPH“, údajného následného rozdílu mezi poptávkou po dotčeném výrobku a jeho nabídkou na trzích v Polsku a v pobaltských státech a neobvykle vysoké úrovně objemů vývozu z Běloruska v období šetření, které údajně vyplývaly z uvedených podvodů.

(40)

Zadruhé, Komise nemůže svoje zjištění týkající se účinků dovozu ze třetích zemí zakládat na údajích o dovozu po období šetření, které předložila zúčastněná strana, neboť by měla analyzovat pouze trendy pozorované během posuzovaného období (2012–2015), o kterých shromáždila informace během šetření. Jak se vysvětluje ve 39. bodě odůvodnění, Komise v tomto šetření posuzovala údaje po období šetření v omezené míře s cílem řešit výjimečnou situaci v souvislosti s podvody v oblasti DPH. Zjištění ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, která se týkají změn podílů třetích zemí na trhu během posuzovaného období, jež končí v roce 2015, byla potvrzena.

(41)

I kdyby se zohlednil vývoj dovozu ze třetích zemí po období šetření, nezměnil by se tím závěr Komise o potenciálním vlivu uvedeného dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, neboť uvedené ceny zůstaly vyšší než ceny dovozu z Běloruska.

(42)

Nakonec by se vzhledem k údajné nesrovnalosti mezi údaji o dovozu uvedenými v prozatímním nařízení a ve statistice Eurostatu mělo poukázat na to, že uvedené statistické údaje zahrnují i objemy dovozu tyčí s vysokými únavovými parametry, které nejsou součástí definice výrobku v rámci tohoto postupu a neuvádí se v tabulce 6.3.3 prozatímního nařízení (6). Po zohlednění uvedených skutečností se tvrzení běloruského vyvážejícího výrobce týkající se vlivu dovozu ze třetích zemí zamítají.

(43)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy další připomínky týkající se dovozu ze třetích zemí, potvrzují se závěry uvedené ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se vývoje nákladů, potvrzuje se závěr uvedený ve 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Běloruský vyvážející výrobce ve svém stanovisku zopakoval připomínky předložené v prozatímní fázi šetření, které se týkaly vlivu podvodů v oblasti DPH na trh Unie, a tvrdil, že Komise nesplnila svoji povinnost přešetřit danou záležitost. Podle vyvážejícího výrobce byly tyto podvody hlavním důvodem finančních těžkostí některých výrobců z Unie. Výsledkem těchto podvodů je úpadek dvou výrobců se sídlem v Lotyšsku (začátkem roku 2013) a na Slovensku (koncem roku 2014), kteří zastavili výrobu obdobného výrobku. Kromě toho jeden výrobce z Unie v Polsku v roce 2014 zastavil výrobu obdobného výrobku na 3 měsíce z důvodu modernizace svých strojů. Všechny tyto události společně údajně způsobily nedostatečné dodávky hlavně na trzích v Polsku a v pobaltských státech od roku 2013. Tuto údajnou mezeru zaplnil běloruský vývoz.

(46)

Běloruský vyvážející výrobce dále tvrdil, že z důvodu DPH byl rok 2015 (období šetření) „neobvyklým rokem“ vzhledem k vysokým objemům dotčeného výrobku vyváženého do Unie a vzhledem k tomu, že objemy vývozu začaly klesat už na konci období šetření a dále se snižovaly i po období šetření.

(47)

V reakci na tato tvrzení Komise nejprve posoudila údaje o vývozu, které předložil běloruský statistický úřad, a konstatovala následující skutečnosti. Zvýšení objemu vývozu vyvážejícího výrobce do Unie korelovalo se snížením objemu vývozu vyvážejícího výrobce na ruský trh. Jak se uvádí níže v tabulce, od roku 2013 do roku 2015 běloruský vyvážející výrobce značně snížil prodej do Ruska, a to přibližně o 370 000 tun, a přibližně o stejný objem, tj. o 380 000 tun, zvýšil prodej na trh Unie.

(48)

Za druhé, Komise vyhodnotila situaci na trzích v Polsku a v pobaltských státech. V roce 2013 se trhy v Polsku a v pobaltských státech vyrovnávaly se snížením výroby jednoho polského výrobce a zastavením výroby jednoho lotyšského výrobce. Polská vláda kromě toho od 1. října 2013 uplatňovala mechanismus přenesení daňové povinnosti DPH na přibližně 40 výrobků z ocele, od oplocení a trubek po hotové výrobky z válcované ocele, jakož i na tyče na výztuž, a tím řešila podvody v oblasti DPH. Z analýzy prodeje na vývoz z Běloruska na trh Unie vyplynulo, že prodej běloruského vyvážejícího výrobce do Polska a pobaltských států zůstal stabilní, na úrovni přibližně 110 000 tun v porovnání s rokem 2012. Proto se dospělo k závěru, že běloruský vyvážející výrobce nevyužil výhodu údajných nedostatečných dodávek na straně výroby Unie v roce 2013 a že ostatní výrobci z Unie přítomní na trhu byli schopni dodávat na trh ze zásob nebo přesměrováním prodeje na vývoz na tyto trhy (7).

(49)

Pokud jde o rok 2014, jeden polský výrobce na čtvrtletí zastavil výrobu z důvodu modernizace svých strojů a jeden slovenský výrobce zastavil výrobu v srpnu 2014 (společnost v únoru 2015 vyhlásila úpadek). Objem zboží, které bylo z důvodu uvedených událostí nedostupné, se odhaduje přibližně na 133 000 tun.

(50)

Z analýzy prodeje na vývoz z Běloruska na trh Unie vyplynulo, že prodej běloruského vyvážejícího výrobce do Polska a pobaltských států se ve skutečnosti zvýšil o přibližně 75 000 tun. Vyvážející výrobce však zároveň zvýšil prodej na jiných trzích v Unii, například v Německu, v podstatě z minimálních množství přibližně na 120 000 tun. Argument, že běloruský vyvážející výrobce zvýšil prodej na trh Unie pouze z důvodu výjimečné situace na trhu v Polsku a v pobaltských státech, se proto zamítá, protože zvýšil (a dokonce ještě rychlejším tempem) prodej do jiných částí trhu Unie v případě, kdy neexistovaly žádné mimořádné okolnosti.

(51)

Pokud jde o období šetření, lotyšský výrobce začal znovu vyrábět v březnu 2015. Polská výroba se vrátila zpět k normálu. Proto již v těchto částech trhu Unie nepanovala výjimečná situace.

(52)

Navzdory tomu běloruský vyvážející výrobce prodej do Polska ještě zvýšil a prodej do pobaltských států zachoval na úrovni srovnatelné s rokem 2014. K nejprudšímu nárůstu navíc došlo v jiných částech trhu Unie (především v Bulharsku, Nizozemsku a Německu).

(53)

Vyvozuje se proto závěr, že příčinou zvýšení běloruského vývozu do Evropské unie nebyl rozdíl mezi poptávkou a nabídkou na trhu Unie, ale přesměrování ztraceného objemu na ruský trh. Tvrzení o nepřiměřeném posouzení dopadu podvodů v oblasti DPH při prozatímním zjištění je proto neopodstatněné, a jako takové se zamítá.

(54)

V souladu se 111. bodem odůvodnění prozatímního nařízení Komise posoudila objem dovozu po období šetření. Z údajů je patrné, že dovoz z Běloruska poněkud poklesl, ale stále značně převyšoval úrovně v roce 2013 a víceméně i úrovně v roce 2014. Argument, že nárůst dovozu z Běloruska byl svojí povahou dočasný a lze jej vysvětlit na základě konkrétní situace na trhu v rámci určitých segmentů trhu Unie, se proto zamítá.

(55)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy jiné připomínky týkající se podvodů v oblasti DPH a vývoje po období šetření, se potvrzují závěry uvedené ve 106. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Komise je tedy toho názoru, že žádné z tvrzení předložených zúčastněnými stranami po poskytnutí prozatímních informací nemůže změnit prozatímní závěry, které stanovily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období šetření. Proto se potvrzují závěry stanovené ve 112. až 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Komise zjistila, že jediný další faktor, který mohl mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, byl dovoz ze třetích zemí, jak se uvádí ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise však dospěla k závěru, že uvedený dovoz nemohl narušit příčinnou souvislost mezi běloruským dumpingovým dovozem a zjištěnou podstatnou újmou výrobního odvětví Unie a že dumpingový dovoz z Běloruska zůstává hlavní příčinou újmy.

(58)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působícího újmu, se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z Běloruska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(59)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zájmu výrobního odvětví Unie, potvrzují se závěry uvedené ve 117. až 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Běloruský vyvážející výrobce ve svém stanovisku tvrdil, že Komise v posouzení zájmu Unie nezohlednila problémy dovozců a uživatelů se sídlem v pobaltských zemích. Tvrdil, že vzhledem k logistickým důvodům (jako jsou železniční spojení či požadavky na osvědčení) je Bělorusko pro uvedené země jediným zdrojem dodávek tyčí na výztuž.

(61)

V tomto ohledu Komise potvrdila, že jediný spolupracující uživatel v pobaltských zemích narážel na určité technické problémy s dodávkami od výrobců v Unii (přičemž žádný z nich nebyl usazen v pobaltských zemích). Na druhé straně, tato společnost uvedla, že nákupy z Běloruska mohly být, a po období šetření ve skutečnosti byly, nahrazeny nákupy z Ruska a do jisté míry i z Ukrajiny.

(62)

Komise dále konstatovala velmi nízkou úroveň spolupráce ze strany společností se sídlem v pobaltských zemích, což naznačuje, že tyto společnosti nepociťují, že by byly případnými antidumpingovými opatřeními týkajícími se běloruského dovozu dotčeného výrobku negativně zasaženy.

(63)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu uživatelů a dovozců, potvrzují se závěry uvedené ve 123. až 131. a 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(64)

Ve svém stanovisku po poskytnutí prozatímních informací žadatel tvrdil, že by úroveň antidumpinngového cla navrhovaná v prozatímní fázi (12,5 %) nebyla dostatečná, protože toto opatření by běloruský vyvážející výrobce, který je podnikem ve vlastnictví státu, se sídlem v zemi bez tržního hospodářství s údajným příznivým přístupem k subvencovanému kovovému šrotu jako surovině, mohl snadno absorbovat.

(65)

Vzhledem k tomuto tvrzení by se mělo zdůraznit, že potenciální absorpce může být pouze záležitostí odděleného antiabsorpčního šetření na základě článku 12 základního nařízení a nemůže předem ovlivnit úroveň antidumpingových opatření uložených v rámci původního šetření. Důkazy dostupné při tomto šetření navíc nepodporují tvrzení o snadném přístupu běloruského výrobce k subvencované surovině; Komise ve skutečnosti zjistila, že společnost nakupuje většinu surovin v Rusku a na Ukrajině, tedy v zemích považovaných za tržní hospodářství.

(66)

Ve svém stanovisku po poskytnutí prozatímních informací běloruský vyvážející výrobce a běloruské orgány poukázali na strategický význam spolupráce s EU v ocelářském odvětví a na to, že uvedená opatření mohou negativně ovlivnit běloruské nákupy kapitálového vybavení v Unii, zřízení sítě propojených obchodních společností v Unii a jakoukoli spolupráci s evropskými finančními institucemi.

(67)

Komise v reakci na tento bod zdůrazňuje, že jediným cílem opatření je obnovit rovné podmínky na trhu Unie. Opatření nemají represivní povahu. Zvýší-li vyvážející výrobce trvale svoje ceny, takže dumping přestane existovat, může požádat o náhradu a prozatímní přezkum. Komise proto nepovažovala uvedené úvahy za relevantní při posuzování zájmu Unie.

(68)

Žádné z tvrzení předložených zúčastněnými stranami tedy neprokazuje, že by existovaly přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska. Negativní vlivy na uživatele, kteří nejsou ve spojení, a dovozce může oslabit dostupnost alternativních zdrojů dodávek. Při posouzení celkového dopadu antidumpingových opatření na trh Unie se mimoto zdá, že kladné dopady, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možnými negativními dopady na ostatní zúčastněné strany. Závěry uvedené ve 135. až 137. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(69)

Po poskytnutí prozatímních informací výrobní odvětví Unie zpochybnilo hodnotu cílového zisku použitou k určení úrovně pro odstranění újmy, jak jej popisuje 143. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Tato tvrzení byla zopakována po poskytnutí konečných informací.

(70)

Cílový zisk použitý při prozatímních výpočtech rozpětí újmy dosáhl 4,8 %. Tento údaj byl založen na ziskovém rozpětí v roce 2012 zjištěném v případě velmi podobného výrobku, tyčí pro výztuž, a použit při posledním antidumpingovém řízení týkajícím se dovozu tyčí pro výztuž s vysokými únavovými parametry pocházejících z Číny (8).

(71)

Žadatel ve svém stanovisku zpochybnil používání stejného cílového zisku, jaký byl použit v případě šetření tyčí pro výztuž s vysokými únavovými parametry, a tvrdil, že tyto dva výrobky a jejich příslušné trhy jsou odlišné. Žadatel navrhl použití ještě vyššího cílového zisku, než byl původně navržen v podnětu, a to 16 % nebo 17 %, což byl zisk, jehož dosáhli výrobci z Unie v roce 2006 nebo který byl považován „z dlouhodobého hlediska za žádoucí pro zdraví ocelářský průmysl“ (9).

(72)

V tomto ohledu cílový zisk použitý v rámci těchto řízení, který Komise považuje za nejvhodnější, vychází z údajů skutečně dosažených v roce 2012 (což je v rámci posuzovaného období) výrobci z Unie v případě velmi podobného výrobku do velké míry vyráběného s použitím stejných výrobních zařízení jako v případě dotčeného výrobku v tomto šetření. Zároveň připomíná, že EUROFER v podnětu požadoval cílový zisk ve výši 9,9 %, který se použil při šetření válcovaných drátů, tedy výrobku, který má od dotčeného výrobku rozhodně dále než tyče pro výztuž s vysokými únavovými parametry. Účelem stanovení rozpětí újmy je odstranit část újmy způsobenou dumpingovým dovozem, nikoli však jinými faktory, jako například hospodářskou krizí. Vzhledem k tomu, že zisk na úrovni 1,3 %, který představoval jediný zisk výrobního odvětví Unie v posuzovaném období (10), se považoval za nepřiměřený z důvodu vlivu podvodů s DPH, zdá se přiměřenější použít ziskové rozpětí, kterého výrobní odvětví dosáhlo ve stejném období a které je ověřené a považuje se za vhodné v případě velmi podobného výrobku v antidumpingovém řízení s obdobími, která se většinou překrývají. Tvrzení výrobního odvětví Unie je proto zamítnuto.

(73)

V prozatímním výpočtu rozpětí újmy byla použita úprava výše nákladů po dovozu o 2 % (11). Ve svém stanovisku po poskytnutí prozatímních informací běloruský vyvážející výrobce tvrdil, že v tomto konkrétním případě by se měl použít vyšší údaj na úrovni 4 – 6 %, neboť tato úroveň úpravy by lépe odrážela skutečné náklady, které musí dovozci/uživatelé uhradit.

(74)

Po tomto tvrzení Komise podrobněji prozkoumala úroveň a strukturu dovozních nákladů a nákladů po dovozu, které oznámil spolupracující dovozce a uživatelé uvedení v 6. bodě odůvodnění.

(75)

Na základě zjištění z inspekcí na místě provedených u uvedených společností Komise nenašla důvody pro změnu úrovně úpravy. Skutečné náklady po dovozu v případě dovozce a jednoho z uživatelů byly (v průměru za celé období šetření) nižší než 2 %. Pouze pro jednu společnost (uživatele z Německa) byly náklady po dovozu vyšší než 2 %, a to v rámci oznámeného rozsahu 4 – 6 %. Tato společnost však měla nestandardní operace po dovozu na přepravu dotčeného výrobku ze svých skladů do vnitrozemských výrobních míst. Jde o nestandardní náklady po dovozu společné pro dovozce, které jsou však velmi specifické pro operace této společnosti. Mělo by se zdůraznit, že pro účely výpočtu rozpětí újmy byly vývozní ceny stanovené na hranici EU (upravené o výši nákladů po dovozu) a porovnané s cenami ze závodu výrobců z Unie. Náklady na přepravu výrobku do výrobních míst uživatelů nejsou v této souvislosti relevantní, a proto se nezohledňují. Na základě uvedených skutečností Komise potvrzuje, že náklady po dovozu stanovené v prozatímní fázi na úrovni 2 %, jsou odůvodněné. Tvrzení se proto zamítá.

(76)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel i běloruský vyvážející výrobce poukázali na několik dalších menších problémů týkajících se výpočtu rozpětí újmy.

(77)

Žadatel naznačil, že při stanovení ceny CIF pro výpočet cenového podbízení a prodeje pod cenou by se nemělo vycházet z transferových cen pro dovozce ve spojení, ale z přepočítaných cen z nezávislého dalšího prodeje. Komise tímto potvrzuje, že cena CIF použitá pro výpočet cenového podbízení a prodeje pod cenu v prozatímní fázi vychází z nezávislého dalšího prodeje.

(78)

Žadatel navrhl „alternativní“ metodu rozdělení nákladů mezi různé druhy výrobku v případě výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou. Tento návrh byl však předložen až po prozatímním opatření, kdy už byly všechny odpovědi na dotazník ověřeny na místě a výpočty dokončeny. Každopádně je rozdělení nákladů pro výpočet rozpětí újmy v tomto případě irelevantní, neboť rozpětí újmy vycházelo z cen ze závodu podle druhu výrobku, a nikoli z nákladů podle druhu výrobku. Tvrzení se proto zamítá.

(79)

Žadatel rovněž navrhl, aby se při rozpětí újmy nevycházelo z údajů za celé období šetření, ale z vybrané čtvrtiny období šetření, v níž by bylo rozpětí „reprezentativnější“. Žadatel však neposkytl žádný důkaz o tom, že v tomto případě existují určité specifické okolnosti, které by odůvodňovaly odklon od standardního postupu Komise při stanovení rozpětí újmy během celého období šetření. Tvrzení se proto zamítá.

(80)

Pokud jde o výpočet rozpětí újmy, Komise se rozhodla uplatnit opatrný přístup. Vzhledem k nespolehlivosti určitých údajů z důvodů stanovených v 19. až 23. bodě odůvodnění a vzhledem ke specifikům tohoto případu Komise upravila výpočet úrovně odstranění újmy vyloučením údajů italského výrobce zařazeného do vzorku a omezením výpočtu na prodej v Nizozemsku, Německu, Polsku a Litvě. Tento výpočet odráží výpočet cenového podbízení uvedený ve 29. bodě odůvodnění, z něhož vyplynulo rozpětí cenového podbízení na úrovni 2,8 %. Na tomto základě se upravené rozpětí újmy stanovilo na úrovni 10,6 %

(81)

Po poskytnutí konečných informací žadatel zpochybnil metodiku, kterou v tomto případě používala Komise, s odůvodněním, že Komise fakticky zúžila oblast působnosti šetření na regionální šetření. Zároveň tvrdil, že uvedenou úrovní pro odstranění újmy by se neodstranila újma způsobená celému výrobnímu odvětví Unie. Žadatel dále poznamenal, že běloruský dumpingový dovoz se týkal 16 různých členských států, tj. mnohem většího počtu států, než použila Komise ke stanovení rozpětí újmy.

(82)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Komise při analýze újmy ve skutečnosti vycházela ze situace v celém výrobním odvětví Unie a dospěla k závěru, že vyloučení Itálie z posouzení obraz újmy nezměnilo. Pokud jde o úroveň pro odstranění újmy, i když se dovoz z Běloruska opravdu uskutečnil v řadě členských států (ve skutečnosti 13), Komise při výpočtu odstranění újmy vycházela z údajů týkajících se jen společností zařazených do vzorku, které prodávaly obdobný výrobek do omezenějšího počtu zemí, a to z důvodů vysvětlených ve 29. bodě odůvodnění. Tím není dotčeno, že mají všechny zúčastněné strany možnost požádat o prozatímní přezkum po dokončení šetření kartelu na základě zjištění a v závislosti na situaci panující v dané době.

(83)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se úrovně odstranění újmy, je konečná úroveň odstranění újmy stanovena na 10,6 %.

(84)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku na úrovni rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(85)

Po poskytnutí konečných informací běloruský vyvážející výrobce tvrdil, že okolnosti případu odůvodňují uložení opatření v podobě částečné dodatečné sumy bez cla, tj. že prvních dovezených 200 000 tun by bylo bez cla, a že platnost opatření by měla být omezena na dva roky.

(86)

Zde je dlužno připomenout, že dumping vyplývá z cenové diskriminace, a proto by nápravné opatření mělo sestávat z antidumpingového cla nebo cenového závazku. Bezcelní kvóta požadovaná běloruským vývozcem neobsahuje prvek ceny, kterým by se napravil dumping způsobující újmu, a proto ji nelze přijmout. V tomto případě není odůvodněné ani zkrácení období uplatňování opatření. V případě změny okolností má běloruská strana možnost požádat o přezkoumání opatření na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Tato tvrzení se proto odmítají. Zároveň se připomíná, že Komise může zjištění opětovně přehodnotit, pokud by se při šetření kartelu zpochybnila konečná zjištění stanovená v tomto nařízení.

(87)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

(88)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány.

(89)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,