(EU) 2017/1004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1004

ze dne 17. května 2017

o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008

(přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (4) má být provedena řada změn. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedené nařízení mělo být přepracováno.

(2)

Společná rybářská politika byla reformována nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (5). Cíle společné rybářské politiky a požadavky na shromažďování údajů v odvětví rybolovu jsou stanoveny v článcích 2 a 25 uvedeného nařízení. Kromě toho byla nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (6) reformována struktura finanční podpory činností členských států při shromažďování údajů o rybolovu.

(3)

V souladu s cíli společné rybářské politiky v oblasti zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů v jiných vodách než vodách Unie se Unie musí podílet na úsilí vynakládaném na zachování rybolovných zdrojů, zejména v souladu s předpisy přijatými v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo regionálními organizacemi pro řízení rybolovu.

(4)	Cílem tohoto nařízení je stanovit pravidla pro shromažďování, správu a využívání biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů týkajících se odvětví rybolovu.

(5)

Rámec pro shromažďování údajů by měl přispívat k plnění cílů společné rybářské politiky, k nimž patří ochrana mořského prostředí, udržitelné řízení populací všech komerčně využívaných druhů, a zejména dosažení dobrého stavu mořského prostředí do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (7).

(6)

Pravidla stanovená v tomto nařízení pro shromažďování, správu a využívání biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů by se měla vztahovat i na údaje týkající se odvětví rybolovu, jejichž shromažďování je vyžadováno podle jiných právních aktů Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1921/2006 (8), (ES) č. 295/2008 (9), (ES) č. 762/2008 (10), (ES) č. 216/2009 (11), (ES) č. 217/2009 (12), (ES) č. 218/2009 (13), (EU) č. 1236/2010 (14), (EU) č. 1343/2011 (15) a (EU) 2016/2336 (16), směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (17), 2008/56/ES a 2009/147/ES (18), nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (19), (ES) č. 812/2004 (20), (ES) č. 1967/2006 (21), (ES) č. 1100/2007 (22) a (ES) č. 1006/2008 (23), směrnice Rady 92/43/EHS (24), rozhodnutí Rady 2010/717/EU (25) a prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 (26).

(7)

Pokud jsou však údaje týkající se rybolovu shromažďovány a spravovány podle pravidel stanovených v jiných právních aktech Unie, jako jsou nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (27) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (28), mělo by toto nařízení stanovit pravidla pouze pro využívání a předávání takových údajů, aby nedocházelo ke zdvojování činností.

(8)	Povinnosti týkající se přístupu k údajům, na které se vztahuje toto nařízení, by se neměly dotýkat povinností členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (29) a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (30).

(9)	Při ukládání, zpracování a výměně údajů by vždy a na všech úrovních mělo být zajištěno dodržování povinností týkajících se ochrany osobních údajů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (31) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (32).

(10)	V zájmu právní jasnosti by toto nařízení mělo stanovit soubor definic.

(11)	Definice „mořských oblastí“ by se měla zakládat na vědeckých hlediscích.

(12)

Toto nařízení by Unii a jejím členským státům mělo umožnit dosažení cílů a zásad stanovených v článcích 2 a 25 nařízení (EU) č. 1380/2013. K tomu je zapotřebí víceletý program Unie na koordinaci úsilí všech členských států v oblasti shromažďování údajů. Je vhodné stanovit hlavní požadavky a kritéria pro zavedení uvedeného víceletého programu Unie, jakož i konzultace, které se mají uskutečnit před jeho přijetím.

(13)

Mělo by být zjištěno, jaké údaje koneční uživatelé vědeckých údajů potřebují, a mělo by být stanoveno, které údaje mají být podle tohoto nařízení shromažďovány. Tyto údaje by měly zahrnovat údaje o ekosystému týkající se dopadů rybolovu a údaje o udržitelnosti akvakultury, jakož i socioekonomické údaje o rybolovu a akvakultuře.

(14)	V zájmu zjednodušení a racionalizace by měly být údaje, které mají být shromažďovány, vybrány na základě zjevně odůvodněných potřeb konečných uživatelů vědeckých údajů s ohledem na vědecký význam a užitečnost těchto údajů.

(15)

Shromažďované údaje by měly umožnit určit cíle požadované k provádění víceletých plánů podle článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013, jako jsou cíle pro úmrtnost v důsledku rybolovu a biomasu reprodukující se populace. Rovněž by měly umožnit odstranit mezery v pokrytí údajů o rybářských loďstvech a snížit počet populací, o nichž v některých oblastech nejsou k dispozici dostatečné údaje.

(16)	S cílem umožnit řízení a zachování zdrojů založené na ekosystému, které jsou nezbytné pro fungování společné rybářské politiky, a zlepšit posuzování stavu populací, je důležité shromažďovat biologické údaje o rekreačním rybolovu, pokud může mít na stav populace výrazný dopad.

(17)

Pro účely zachování, úprav či ukončení mimořádných i jiných opatření vycházejících ze zásady předběžné opatrnosti je obvykle zapotřebí získat další informace. Je-li to možné, mělo by tedy mít přednost shromažďování údajů, které jsou nezbytné k posouzení opatření zavedených na základě zásady předběžné opatrnosti.

(18)	Vzhledem k postupnému vývoji stavu rybolovných zdrojů je nutné vypracovat a zachovat časové řady údajů, které umožní účinné a dlouhodobé vědecké sledování těchto zdrojů.

(19)	Důležitou metodou shromažďování biologických údajů jsou výzkumná sledování na moři. Vzhledem k jejich významu pro mořské oblasti se sdílenými populacemi je vhodné provést na úrovni Unie dostatečný počet povinných výzkumných sledování.

(20)

Členské státy by měly provést víceletý program Unie na vnitrostátní úrovni tak, že své hlavní činnosti v oblasti shromažďování údajů stanoví ve formě části operačního programu podle čl. 18 odst. 1 písm. p) nařízení (EU) č. 508/2014 doplněné o pracovní plán pro shromažďování údajů podle článku 21 uvedeného nařízení. V tomto nařízení by měly být stanoveny požadavky na obsah těchto pracovních plánů.

(21)

Pokud jde o stanovení metodik shromažďování údajů v národních pracovních plánech členských států, je vhodné popsat kroky, podle nichž by členské státy měly postupovat, a hlediska, která by měly zohlednit. V zájmu zajištění účinného a jednotného provádění tohoto nařízení členskými státy je rovněž nezbytné stanovit hlavní požadavky, pokud jde o vnitrostátní koordinační mechanismy, práva osob shromažďujících údaje a povinnosti velitelů rybářských plavidel.

(22)

Podle čl. 19 odst. 1 a čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) č. 508/2014 má operační programy a národní pracovní plány členských států i veškeré jejich změny schválit Komise. Podle článku 22 uvedeného nařízení může Komise přijmout prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro postupy, formu a časové plány pro jejich schvalování.

(23)	Je vhodné, aby Komise pracovní plány posuzovala po konzultaci s Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), aby bylo zajištěno, že uvedené plány splňují minimální požadavky stanovené v tomto nařízení.

(24)	Pro účely ověřování, zda členské státy provádějí činnosti v oblasti shromažďování údajů, je třeba, aby členské státy podávaly Komisi zprávy v jasně stanoveném standardizovaném formátu, díky čemuž se sníží administrativní zátěž.

(25)	Je nezbytné, aby členské státy spolupracovaly mezi sebou i s třetími zeměmi a koordinovaly své pracovní plány s ohledem na shromažďování údajů za stejnou mořskou oblast a za oblasti zahrnující příslušné vnitrozemské vody.

(26)

S ohledem na cíl společné rybářské politiky dát větší odpovědnost členským státům a lépe zapojit konečné uživatele vědeckých údajů do shromažďování údajů by regionální koordinace měla být posílena a rozšířena z jediného zasedání na trvalý proces koordinovaný regionálními koordinačními skupinami pro jednotlivé mořské oblasti. V tomto rámci by členské státy měly usilovat o spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně třetích zemí.

(27)	Úkolem regionálních koordinačních skupin by mělo být vypracovávání a zavádění postupů, metod a systémů zajišťování a kontroly kvality pro shromažďování a zpracovávání údajů za účelem dalšího zvyšování spolehlivosti vědeckého poradenství.

(28)	Regionální koordinační skupiny by měly rovněž pracovat na vytváření a zavádění regionálních databází a měly by zahájit veškeré přípravné kroky nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(29)	Je důležité využívat údaje, včetně údajů o povinné vykládce nákladů, v maximální míře pro potřeby udržitelného řízení rybolovu a pro hodnocení a monitorování stavu populací a ekosystémů.

(30)

Způsob shromažďování údajů by si měly určit členské státy, ale aby bylo možné údaje smysluplně kombinovat na regionální úrovni, měly by si členské státy na regionální úrovni dohodnout minimální požadavky na kvalitu, rozsah a slučitelnost údajů s přihlédnutím ke skutečnosti, že v některých regionech jsou přímořské oblasti spravovány společně se třetími zeměmi. Pokud je na regionální úrovni dosažena všeobecná dohoda na metodách, měly by regionální koordinační skupiny na jejím základě předložit Komisi ke schválení návrh regionálního pracovního plánu.

(31)

Podrobnosti metodik, které se mají použít při shromažďování údajů, by již neměly být stanoveny právními předpisy Unie. Ustanovení o konkrétních metodách shromažďování údajů by proto měla být nahrazena popisem procesu, kterým budou tyto metody stanoveny. Tento proces by měl v zásadě zahrnovat spolupráci mezi členskými státy a uživateli dat v rámci regionálních koordinačních skupin a ověření Komisí prostřednictvím schvalování pracovních plánů předkládaných členskými státy.

(32)

Údaje uvedené v tomto nařízení by měly být vkládány do vnitrostátních počítačových databází, aby byly přístupné Komisi a mohly být zpřístupněny konečným uživatelům vědeckých údajů a dalším zainteresovaným stranám. Údaje, které neumožňují osobní identifikaci, by měly být bez omezení dostupné komukoli, kdo má zájem o jejich analýzu, a to i pokud jde o environmentální aspekty řízení rybolovu. Pro tyto účely by za zainteresované strany, které nejsou konečnými uživateli vědeckých údajů, měli být mimo jiné považováni všichni jednotlivci nebo subjekty, již takový zájem projeví.

(33)

Vědecké poradenství pro subjekty odpovědné za řízení rybolovných zdrojů si vyžaduje zpracování podrobných údajů, aby tak bylo možné řešit potřeby subjektů odpovědných za rybolov. V této souvislosti by členské státy měly zpřístupnit údaje nezbytné pro vědeckou analýzu a zajistit, aby měly pro tuto činnost nezbytnou technickou kapacitu.

(34)

Podle čl. 25 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1380/2013 je nutné zajistit včasnou dostupnost příslušných údajů a metodik subjektům se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení, jakož i všem zainteresovaným stranám, s výjimkou okolností, kdy je podle platného práva Unie požadována ochrana a důvěrnost.

(35)

Pro účely plného uplatňování čl. 25 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1380/2013 by členské státy měly zavést příslušné procesy a elektronické technologie k zajištění dostupnosti údajů a spolupracovat s ostatními členskými státy, Komisí a konečnými uživateli vědeckých údajů na vývoji kompatibilních systémů pro ukládání a výměnu údajů, a to se zřetelem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (33). Rovněž by mělo být zajištěno další šíření informací na vnitrostátní i unijní úrovni. V každém případě by měla být zavedena vhodná ochranná opatření, například vyšší úroveň agregace nebo anonymizace údajů, pokud údaje obsahují informace týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob, s přihlédnutím k účelům zpracování, povaze údajů a možným rizikům souvisejícím se zpracováním osobních údajů.

(36)

Je třeba zajistit, aby koneční uživatelé vědeckých údajů obdrželi údaje včas, ve standardizovaném formátu a s jasnými kodifikačními systémy, neboť potřebují poskytovat včasné poradenství umožňující udržitelné provádění rybolovu. Rovněž jiným zainteresovaným stranám by mělo být zaručeno, že údaje obdrží v určité lhůtě.

(37)	Za účelem zvýšení spolehlivosti vědeckého poradenství potřebného k provádění společné rybářské politiky by měly členské státy a Komise koordinovat svou činnost a spolupracovat v příslušných mezinárodních vědeckých orgánech.

(38)

Měla by být konzultována vědecká obec a ti, kdo pracují v odvětví rybolovu, a další zájmové skupiny by měli být informováni o provádění předpisů o shromažďování údajů. Vhodnými orgány, kde by měla být shromažďována potřebná stanoviska, jsou VTHVR a poradní sbory zřízené článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(39)

Za účelem doplnění některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o sestavování podrobného seznamu požadavků pro shromažďování údajů podle tohoto nařízení v rámci víceletého programu Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (34). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(40)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o schvalování návrhů regionálních pracovních plánů předložených regionálními koordinačními skupinami a pokud jde o postupy, ujednání pro sdílení nákladů na účast na výzkumném šetření na moři, plochu mořské oblasti pro účely shromažďování údajů a formu a časové plány předkládání a schvalování těchto regionálních pracovních plánů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (35).

(41)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci sestavit v rámci víceletého programu Unie seznam povinných výzkumných šetření na moři a prahových hodnot, pod jejichž hranicí není povinné shromažďovat údaje ani provádět výzkumná šetření na moři. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(42)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení postupů, formy a časových plánů pro předkládání a schvalování výročních zpráv předkládaných Komisi členskými státy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(43)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení postupů, formy, kódů a časových plánů, které se mají použít k zajištění kompatibility systémů pro ukládání a výměnu údajů, a případně o ochranná opatření, pokud systémy pro ukládání a výměnu údajů podle odstavce 1 zahrnují informace, které se týkají identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(44)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(45)	Nařízení (ES) č. 199/2008 by mělo být zrušeno. V souvislosti s již schválenými národními programy a stávajícím víceletým programem Unie by však měla být zavedena přechodná opatření,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   V zájmu podpory cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví toto nařízení pravidla pro shromažďování, správu a využívání biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů v odvětví rybolovu, jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Údaje uvedené v odstavci 1 se shromažďují pouze v případě, že povinnost tyto údaje shromažďovat nestanoví žádné jiné právní akty Unie než toto nařízení.

3.   Pokud jde o údaje, které jsou nezbytné pro řízení rybolovu a jež jsou shromažďovány podle jiných právních aktů Unie, vymezuje toto nařízení pouze pravidla pro využívání a předávání takových údajů.

Článek 2

Ochrana údajů

V příslušných případech musí být zpracování, správa a využívání údajů shromážděných podle tohoto nařízení v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízeními (ES) č. 45/2001 a (ES) č. 223/2009 a uvedená směrnice ani uvedené nařízení nesmějí být zpracováním, správou a využíváním těchto údajů dotčeny.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:

1)	„odvětvím rybolovu“ činnosti v oblasti obchodního rybolovu, rekreačního rybolovu, akvakultury a zpracovatelského průmyslu produktů rybolovu;

2)	„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající biologické mořské zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

3)	„mořskou oblastí“ zeměpisná oblast stanovená v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, oblast vyhlášená regionálními organizacemi pro řízení rybolovu nebo oblast vymezená v prováděcím aktu uvedeném v čl. 9 odst. 11;

4)	„základními údaji“ údaje týkající se jednotlivých plavidel, fyzických nebo právnických osob nebo jednotlivých vzorků;

5)	„metadaty“ údaje poskytující kvalitativní a kvantitativní informace o shromažďovaných základních údajích;

6)	„podrobnými údaji“ údaje založené na základních údajích a existující ve formě, která neumožňuje přímou nebo nepřímou identifikaci fyzických nebo právnických osob;

7)	„agregovanými údaji“ údaje, které jsou výsledkem shrnutí základních nebo podrobných údajů pro konkrétní analytické účely;

8)	„vědeckým pozorovatelem“ osoba, která byla pověřena sledováním rybolovné činnosti v souvislosti se shromažďováním údajů pro vědecké účely a byla určena subjektem pověřeným prováděním národních pracovních plánů na shromažďování údajů;

9)	„vědeckými údaji“ údaje uvedené v čl. 1 odst. 1, které jsou shromažďovány, spravovány nebo využívány podle tohoto nařízení.

KAPITOLA II

SHROMAŽĎOVÁNÍ A SPRÁVA ÚDAJŮ V RÁMCI VÍCELETÝCH PROGRAMŮ UNIE

ODDÍL 1

Víceleté programy Unie

Článek 4

Zavedení víceletého programu Unie

1.   Komise zavede v souladu s obsahem článku 5 a kritérii v něm stanovenými víceletý program Unie pro shromažďování a správu údajů uvedených v čl. 1 odst. 1.

Tu část víceletého programu Unie, která se vztahuje na aspekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a), přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24.

Tu část víceletého programu Unie, která se vztahuje na aspekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a c), přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

2.   Před přijetím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku konzultuje Komise regionální koordinační skupiny uvedené v článku 9, VTHVR a veškeré jiné příslušné vědecké subjekty uvedené v článku 26 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 5

Obsah a kritéria pro zavedení víceletého programu Unie

1.   Víceletý program Unie stanoví:

a)	podrobný seznam požadavků na údaje k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 25 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)	seznam povinných výzkumných šetření na moři;

c)	prahové hodnoty, pod jejichž hranicí nejsou členské státy povinny shromažďovat údaje na základě svých rybolovných činností a činností akvakultury nebo provádět výzkumná šetření na moři.

2.   Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) musí zahrnovat:

a)

biologické údaje o veškerých populacích odlovených, též jako vedlejší úlovky, ve vodách a mimo vody Unie v rámci obchodního rybolovu a případně rekreačního rybolovu, včetně lovu úhoře a lososa v příslušných vnitrozemských vodách, jakož i jiných diadromních druhů ryb, které jsou předmětem obchodního zájmu, které umožní řízení založené na ekosystémovém přístupu k rybolovu a zachování zdrojů nezbytné pro fungování společné rybářské politiky;

b)

údaje pro posouzení dopadů rybolovu Unie na mořský ekosystém ve vodách a mimo vody Unie, včetně údajů o vedlejších úlovcích necílových druhů, zejména druhů chráněných právem Unie nebo mezinárodním právem, údajů o dopadech rybolovu na mořská stanoviště, včetně citlivých mořských oblastí, a údajů o dopadech rybolovu na potravní sítě;

c)	údaje o činnosti rybářských plavidel Unie ve vodách a mimo vody Unie, včetně úrovní rybolovu a rybolovné intenzity a kapacity loďstva Unie;

d)	socioekonomické údaje o rybolovu, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost odvětví rybolovu v Unii;

e)	socioekonomické údaje o mořské akvakultuře a údaje o její udržitelnosti, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost a udržitelnost odvětví akvakultury v Unii, včetně jeho vlivů na životní prostředí;

f)	socioekonomické údaje o odvětví zpracování ryb, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost uvedeného odvětví.

3.   Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) mohou navíc zahrnovat socioekonomické údaje o sladkovodní akvakultuře a údaje o její udržitelnosti, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost a udržitelnost odvětví akvakultury v Unii, včetně jeho vlivů na životní prostředí.

4.   Komise za účelem zavedení víceletého programu Unie zohlední:

a)	informační potřeby související s řízením a účinným prováděním společné rybářské politiky s cílem dosáhnout cílů této politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto informace rovněž umožní určit cíle požadované k provádění víceletých plánů podle článku 9 tohoto nařízení;

b)	skutečnost, že pro účely rozhodování v oblasti řízení rybolovu a ochrany ekosystémů, včetně zranitelných druhů a stanovišť, je zapotřebí údajů, jež jsou relevantní, komplexní a spolehlivé;

c)	potřebnost a relevantnost údajů pro udržitelný rozvoj akvakultury na úrovni Unie s přihlédnutím k převážně místnímu charakteru jejích dopadů;

d)	nutnost podporovat posuzování dopadů politických opatření;

e)	náklady a přínosy s přihlédnutím k nákladově nejefektivnějším řešením, pokud jde o splnění cíle shromažďování údajů;

f)	nutnost zabránit narušení stávajících časových řad;

g)	nutnost zjednodušit shromažďování údajů a v souladu s článkem 1 zabránit jejich zdvojenému shromažďování;

h)	případně potřebu, aby údaje zahrnovaly oblasti rybolovu, o nichž není k dispozici dostatek informací;

i)	regionální zvláštnosti a regionální dohody uzavřené v rámci regionálních koordinačních skupin;

j)	mezinárodní závazky Unie a jejích členských států;

k)	prostorový a časový záběr činností v oblasti shromažďování údajů.

5.   Při tvorbě seznamu povinných výzkumných šetření na moři podle odst. 1 písm. b) se zohlední tyto požadavky:

a)	informační potřeby pro řízení společné rybářské politiky s cílem dosáhnout cílů této politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)	informační potřeby vyplývající z koordinace a harmonizace dohodnuté na mezinárodní úrovni;

c)	informační potřeby pro hodnocení plánů řízení;

d)	informační potřeby pro sledování proměnných faktorů ekosystému;

e)	informační potřeby pro přiměřené pokrytí oblastí populací;

f)	nutnost zabránit překrývání výzkumných šetření na moři a

g)	nutnost zabránit narušení časových řad.

6.   U populací podléhajících omezením lovu musí pravidla účasti různých členských států na výzkumných šetřeních na moři podle odst. 1 písm. b) vycházet z podílů příslušných členských států na objemu celkových přípustných odlovů, které jsou pro dotčenou populaci pro Unii k dispozici. U populací, které omezením lovu nepodléhají, musí tato pravidla vycházet z poměrných podílů příslušných členských států na celkovém využívání dotčené populace.

7.   U populací podléhajících omezením lovu se prahová hodnota uvedená v odst. 1 písm. c) stanoví na základě podílu dotčeného členského státu na objemu celkových přípustných odlovů, které jsou pro dotčenou populaci pro Unii k dispozici. U populací, které omezením lovu nepodléhají, se tato prahová hodnota stanoví na základě poměrného podílu dotčeného členského státu na celkovém využívání dotčené populace. U akvakultury a odvětví zpracování jejích produktů musí být tyto prahové hodnoty úměrné velikosti těchto odvětví v daném členském státě.

ODDÍL 2

Provádění víceletého programu Unie členskými státy

Článek 6

Národní pracovní plány

1.   Aniž jsou dotčeny jejich stávající povinnosti v oblasti shromažďování údajů podle práva Unie, shromažďují členské státy údaje v rámci operačního programu, jak je uvedeno v článku 18 nařízení (EU) č. 508/2014, a pracovního plánu sestaveného v souladu s víceletým programem Unie a článkem 21 nařízení (EU) č. 508/2014 (dále jen „národní pracovní plán“).

2.   Při schvalování národních pracovních plánů podle čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) č. 508/2014 zohlední Komise hodnocení provedené VTHVR v souladu s článkem 10 tohoto nařízení. Ukáže-li toto hodnocení, že národní pracovní plán není v souladu s tímto článkem nebo že nezaručuje vědecký význam údajů nebo dostatečnou kvalitu navrhovaných metod a postupů, vyrozumí o tom Komise ihned dotčený členský stát a uvede, jaké změny tohoto pracovního plánu považuje za nezbytné. Dotčený členský stát následně Komisi předloží revidovaný národní pracovní plán.

3.   Národní pracovní plány musí obsahovat podrobný popis:

a)	údajů shromažďovaných v souladu s víceletým programem Unie;

b)	časového a prostorového rozvržení a četnosti shromažďování údajů;

c)	zdroje údajů, jakož i postupů a metod pro shromažďování údajů a pro jejich zpracování do souborů údajů, které budou poskytnuty konečným uživatelům vědeckých údajů;

d)	rámce pro zajištění a kontrolu kvality, který zaručí přiměřenou kvalitu údajů v souladu s článkem 14;

e)	formy a termínů poskytování údajů konečným uživatelům vědeckých údajů, s přihlédnutím k potřebám, které tito koneční uživatelé uvedou, jsou-li známy;

f)	mezinárodních a regionálních mechanismů spolupráce a koordinace, včetně dvoustranných a mnohostranných dohod uzavřených za účelem dosažení cílů tohoto nařízení, a

g)	způsobu, jakým byly zohledněny mezinárodní závazky Unie a jejích členských států.

4.   Každý členský stát při přípravě svého pracovního plánu v regionálních koordinačních skupinách uvedených v článku 9 spolupracuje a koordinuje své úsilí s ostatními členskými státy, zejména s těmi, jež se nacházejí v téže mořské oblasti, aby byl zajištěn dostatečný a účinný rozsah a předešlo se zdvojování činností v oblasti shromažďování údajů. Členské státy v tomto procesu rovněž usilují o to, aby na vhodné úrovni zapojily příslušné zúčastněné strany. Tato spolupráce a koordinace se mohou případně odehrávat i mimo regionální koordinační skupiny.

Článek 7

Národní zpravodajové

1.   Každý členský stát určí národního zpravodaje a uvědomí o něm Komisi. Národní zpravodaj slouží jako kontaktní místo pro výměnu informací o přípravě a provádění národních pracovních plánů mezi Komisí a členským státem.

2.   Národní zpravodaj dále vykonává zejména tyto úkoly:

a)	koordinuje přípravu výroční zprávy podle článku 11;

b)	zajišťuje předávání informací v rámci dotčeného členského státu a

c)	koordinuje účast příslušných odborníků na setkáních skupin odborníků organizovaných Komisí a účast v příslušných regionálních koordinačních skupinách uvedených v článku 9.

3.   Pokud se na provádění národního pracovního plánu v daném členském státě podílí více orgánů, odpovídá národní zpravodaj za koordinaci této práce.

4.   Každý členský stát zajistí, aby jeho národní zpravodaj měl dostatečný mandát k zastupování svého členského státu v regionálních koordinačních skupinách uvedených v článku 9.

Článek 8

Spolupráce uvnitř Unie

Členské státy vzájemně spolupracují a koordinují svá opatření s cílem dále zlepšovat kvalitu, včasnost a rozsah údajů a umožnit tak další zvyšování spolehlivosti metod shromažďování údajů, za účelem zlepšení svých činností v oblasti shromažďování údajů.

Článek 9

Regionální koordinace a spolupráce

1.   Jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013, koordinují členské státy své činnosti v oblasti shromažďování údajů s ostatními členskými státy ve stejné mořské oblasti a vyvíjejí veškeré úsilí o koordinaci svých činností s třetími zeměmi, které mají svrchovanost nebo jurisdikci nad vodami ve stejné mořské oblasti.

2.   Za účelem usnadnění regionální koordinace zřídí příslušné členské státy pro každou mořskou oblast regionální koordinační skupinu.

3.   Regionální koordinační skupiny usilují o vypracovávání a zavádění postupů, metod a systémů zajišťování a kontroly kvality pro shromažďování a zpracovávání údajů s cílem umožnit další zvyšování spolehlivosti vědeckého poradenství. Za tímto účelem usilují regionální koordinační skupiny o vytváření a zavádění regionálních databází.

4.   Regionální koordinační skupiny jsou složeny z odborníků jmenovaných členskými státy, včetně národních zpravodajů, a Komisí.

5.   Regionální koordinační skupiny si vypracují a odsouhlasí jednací řády pro své činnosti.

6.   V otázkách, které se týkají více mořských oblastí, regionální koordinační skupiny koordinují svou činnost navzájem a s Komisí.

7.   Na zasedání regionálních koordinačních skupin jsou v případě potřeby přizváni jako pozorovatelé zástupci příslušných konečných uživatelů vědeckých údajů, včetně příslušných vědeckých subjektů uvedených v článku 26 nařízení (EU) č. 1380/2013, regionálních organizací pro řízení rybolovu, poradních sborů a třetích zemí.

8.   Regionální koordinační skupiny mohou vypracovat návrhy regionálních pracovních plánů, které musí být v souladu s tímto nařízením a s víceletým programem Unie. Tyto návrhy regionálních pracovních plánů mohou zahrnovat postupy, metody a zajištění a kontrolu kvality při shromažďování a zpracovávání údajů, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5, regionálně koordinované strategie odběru vzorků a podmínky pro poskytování údajů do regionálních databází. Mohou rovněž obsahovat ujednání pro sdílení nákladů na účast na výzkumném šetření na moři.

9.   Pokud je vypracován návrh regionálního pracovního plánu, předloží jej dotčený členský stát Komisi do 31. října roku předcházejícího roku, v němž se má tento regionální pracovní plán začít uplatňovat, s výjimkou případů, kdy se stále uplatňuje stávající plán, což dotčený členský stát oznámí Komisi. Komise může návrh regionálního pracovního plánu schválit prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2. Komise za tímto účelem v příslušných případech zohlední hodnocení provedené VTHVR v souladu s článkem 10. Ukáže-li toto hodnocení, že návrh regionálního pracovního plánu není v souladu s tímto článkem nebo že neposkytuje záruku vědeckého významu údajů nebo dostatečné kvality navrhovaných metod a postupů, vyrozumí o tom Komise ihned dotčené členské státy a uvede, které změny tohoto návrhu pracovního plánu považuje za nezbytné. Dotčené členské státy následně Komisi předloží revidovaný návrh regionálního pracovního plánu.

10.   Regionální pracovní plán se považuje za náhradu nebo doplnění příslušné části národních pracovních plánů každého dotčeného členského státu.

11.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla pro postupy, ujednání pro sdílení nákladů na účast na výzkumném šetření na moři, plochu mořské oblasti pro účely shromažďování údajů a formát a časové plány pro předkládání a schvalování regionálních pracovních plánů uvedených v odstavci 8 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 10

Hodnocení pracovních plánů prováděné VTHVR

VTHVR hodnotí národní plány a návrhy regionálních pracovních plánů uvedené v článcích 6 a 9. Bere při tom v úvahu:

a)	soulad pracovních plánů a všech jejich změn s články 6 a 9 a

b)	vědecký význam údajů obsažených v pracovních plánech pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 a kvalitu navržených metod a postupů.

Článek 11

Hodnocení a schvalování výsledků národních pracovních plánů

1.   Členské státy předkládají Komisi každoročně zprávu o provádění svých národních pracovních plánů. Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla pro postupy, formu a časové plány pro předkládání a schvalování výročních zpráv. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

2.   VTHVR v souladu s článkem 10 zhodnotí:

a)	provádění národních pracovních plánů a

b)	kvalitu údajů shromážděných členskými státy.

3.   Komise vyhodnotí provádění národních pracovních plánů na základě:

a)	hodnocení provedeného VTHVR a

b)	konzultace vhodných regionálních organizací pro řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, a příslušných mezinárodních vědeckých subjektů.

ODDÍL 3

Požadavky pro postup shromažďování údajů

Článek 12

Přístup k místům odběru

1.   Členské státy zajistí, aby osoby shromažďující údaje, jež byly určeny subjektem pověřeným prováděním národního pracovního plánu, měly za účelem splnění svých povinností přístup ke všem úlovkům, plavidlům a jiným místům odběru, registrům hospodářských subjektů a veškerým potřebným údajům.

2.   Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky, přijmou velitelé rybářských plavidel Unie na palubu vědecké pozorovatele a spolupracují s nimi, aby jim umožnili splnit jejich povinnosti během pobytu na palubě rybářských plavidel Unie a případně uplatnit rovněž alternativní metody shromažďování údajů stanovené v národních pracovních plánech.

3.   Velitelé rybářských plavidel Unie mohou odmítnout přijmout na palubu vědecké pozorovatele působící v rámci režimu šetření na moři jen na základě zřejmého nedostatku místa v plavidle nebo z bezpečnostních důvodů podle vnitrostátního práva. V takových případech se údaje shromažďují alternativními metodami shromažďování údajů, které jsou stanoveny v národním pracovním plánu a které byly navrženy a jsou kontrolovány subjektem pověřeným prováděním národního pracovního plánu.

ODDÍL 4

Proces správy údajů

Článek 13

Ukládání údajů

Členské státy:

a)	zajistí, aby základní údaje shromážděné podle národních pracovních plánů byly bezpečně uloženy v počítačových databázích, a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zaručily, že s nimi bude nakládáno jako s důvěrnými;

b)	zajistí, aby metadata související se základními socioekonomickými údaji shromážděnými podle národních pracovních plánů byla bezpečně uložena v počítačových databázích;

c)	přijmou veškerá nezbytná technická opatření k ochraně těchto údajů před náhodným nebo nedovoleným zničením, náhodnou ztrátou, znehodnocením, nebo neoprávněným prohlížením či distribucí.

Článek 14

Kontrola kvality a ověřování údajů

1.   Členské státy odpovídají za kvalitu a úplnost základních údajů shromážděných podle národních pracovních plánů a z nich odvozených podrobných a agregovaných údajů, které se předávají konečným uživatelům vědeckých údajů.

2.   Členské státy zajistí, aby:

a)	byla vhodnými postupy kontroly kvality prováděna řádná kontrola chyb základních údajů shromážděných podle národních pracovních plánů;

b)	podrobné a agregované údaje odvozené ze základních údajů shromážděných podle národních pracovních plánů byly před svým předáním konečným uživatelům vědeckých údajů ověřeny;

c)	postupy pro zajištění kvality uplatňované na základní, podrobné a agregované údaje uvedené v písmenech a) a b) byly vypracovány v souladu s postupy přijatými mezinárodními vědeckými subjekty, regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, VTHVR a regionálními koordinačními skupinami.

KAPITOLA III

VYUŽITÍ ÚDAJŮ

Článek 15

Přístup k základním údajům a jejich předávání

1.   Pro účely ověřování existence základních údajů shromážděných podle čl. 6 odst. 1 jiných než socioekonomických údajů členské státy zajistí, aby měla Komise přístup do vnitrostátních počítačových databází uvedených v čl. 13 písm. a).

2.   Pro účely ověření socioekonomických údajů shromážděných podle čl. 6 odst. 1 členské státy zajistí, aby měla Komise přístup do vnitrostátních počítačových databází uvedených v čl. 13 písm. b).

3.   Členské státy uzavřou s Komisí dohody s cílem zajistit účinný a neomezený přístup Komise do svých vnitrostátních počítačových databází uvedených v odstavcích 1 a 2, aniž jsou tím dotčeny povinnosti stanovené podle jiných pravidel Unie.

4.   Členské státy zajistí, aby základní údaje shromážděné v rámci výzkumných šetření na moři byly předány mezinárodním vědeckým organizacím a příslušným vědeckým subjektům v regionálních organizacích pro řízení rybolovu v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států.

Článek 16

Zpracování základních údajů

1.   Členské státy zpracovávají základní údaje do souborů podrobných nebo agregovaných údajů v souladu:

a)	s případnými příslušnými mezinárodními normami;

b)	s případnými protokoly dohodnutými na mezinárodní nebo regionální úrovni.

2.   Členský stát poskytne konečným uživatelům vědeckých údajů a Komisi, kdykoli to je nezbytné, popis metod použitých ke zpracování požadovaných údajů a jejich statistické vlastnosti.

Článek 17

Postup pro zajištění dostupnosti podrobných a agregovaných údajů

1.   Členské státy zavedou vhodné procesy a elektronické technologie, aby zajistily účinné uplatňování článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013 a tohoto nařízení. Neomezují zbytečně šíření podrobných a agregovaných údajů konečným uživatelům vědeckých údajů a jiným zainteresovaným stranám.

2.   Členské státy zavedou vhodná ochranná opatření pro případ, kdy údaje zahrnují informace týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických nebo právnických osob. Pokud existuje riziko identifikace fyzických nebo právnických osob, může členský stát předání dotčených podrobných a agregovaných údajů odmítnout a navrhnout alternativní způsob, jak vyhovět potřebám konečných uživatelů vědeckých údajů při zachování anonymity.

3.   Podají-li koneční uživatelé vědeckých údajů žádost o údaje, které mají sloužit jako základ pro poradenství k řízení rybolovu, zajistí členské státy, aby byly dotčené podrobné a agregované údaje aktualizovány a zpřístupněny příslušným konečným uživatelům vědeckých údajů ve lhůtách uvedených v žádosti, které nesmějí být kratší než jeden měsíc od obdržení žádosti o tyto údaje.

4.   Obdrží-li členské státy jiný druh žádosti, než je uvedeno v odstavci 3, zajistí, aby byly dotčené údaje aktualizovány a zpřístupněny příslušným konečným uživatelům vědeckých údajů a jiným zainteresovaným stranám v přiměřené lhůtě. Členské státy do dvou měsíců od obdržení žádosti informují žadatele o délce této lhůty, která musí být přiměřená rozsahu žádosti, i o případné nutnosti dalšího zpracování požadovaných údajů.

5.   Pokud si žádost o údaje podaná jinými konečnými uživateli vědeckých údajů, než jsou uživatelé uvedení v odstavci 3, nebo jinými zainteresovanými stranami vyžádá další zpracování již shromážděných údajů, mohou členské státy účtovat žadateli uhrazení skutečných nákladů na toto zpracování, jež bylo nutné provést před předáním údajů.

6.   V řádně odůvodněných případech může Komise povolit prodloužení lhůty uvedené v odstavci 3.

7.   Pokud se žádost týká podrobných údajů pro účely vědecké publikace, mohou členské státy s ohledem na ochranu profesních zájmů osob shromažďujících údaje, jež byly určeny subjektem pověřeným prováděním národního pracovního plánu, požadovat, aby údaje byly zveřejněny až po uplynutí tří let od data, ke kterému se vztahují. O každém takovém rozhodnutí a o jeho důvodech členské státy informují konečné uživatele vědeckých údajů a Komisi.

Článek 18

Kompatibilní systémy pro ukládání a výměnu údajů

1.   V zájmu snížení nákladů a usnadnění přístupu k podrobným a agregovaným údajům pro konečné uživatele vědeckých údajů a jiné zainteresované strany spolupracují členské státy, Komise, vědecké poradní orgány a případní příslušní koneční uživatelé vědeckých údajů na vývoji kompatibilních systémů pro ukládání a výměnu údajů, přičemž berou v potaz směrnici 2007/2/ES. Uvedené systémy musí rovněž usnadňovat poskytování informací jiným zainteresovaným stranám. Tyto systémy mohou mít podobu regionálních databází. Jako základ pro dohodu na takových systémech mohou sloužit regionální pracovní plány podle čl. 9 odst. 8 tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla pro postupy, formu, kódy a časové plány, které se mají použít k zajištění kompatibility systémů pro ukládání a výměnu údajů, a případně ochranná opatření, pokud systémy pro ukládání a výměnu údajů podle odstavce 1 tohoto článku zahrnují informace, které se týkají identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 19

Přezkum odmítnutí poskytnout údaje

Jestliže členský stát odmítne poskytnout údaje podle čl. 17 odst. 7, může konečný uživatel vědeckých údajů požádat Komisi o přezkum tohoto odmítnutí. Pokud Komise shledá, že odmítnutí není řádně odůvodněné, může po členském státu požadovat, aby údaje poskytl konečnému uživateli vědeckých údajů do jednoho měsíce.

Článek 20

Povinnosti konečných uživatelů vědeckých údajů a jiných zainteresovaných stran

1.   Koneční uživatelé vědeckých údajů a jiné zainteresované strany:

a)	využívají údaje jen k účelu uvedenému v jejich žádosti o informace v souladu s článkem 17;

b)	uvádějí řádně zdroje údajů;

c)	odpovídají za správné a vhodné využití údajů s ohledem na vědeckou etiku;

d)	informují Komisi a dotyčné členské státy o všech problémech, které se v případě údajů vyskytnou;

e)	poskytují dotčeným členským státům a Komisi informace o výsledcích využití údajů;

f)	nepředají vyžádané údaje třetím osobám bez svolení dotčeného členského státu;

g)	neprodají údaje žádné třetí osobě.

2.   Členské státy informují Komisi o každém porušení povinností konečnými uživateli vědeckých údajů nebo jinými zainteresovanými stranami.

3.   Poruší-li koneční uživatelé vědeckých údajů nebo jiné zainteresované strany některou z povinností stanovených v odstavci 1, může Komise dotčenému členskému státu umožnit, aby omezil nebo odmítl tomuto uživateli údajů přístup k údajům.

KAPITOLA IV

PODPORA VĚDECKÉHO PORADENSTVÍ

Článek 21

Účast na zasedáních mezinárodních subjektů

Členské státy zajistí, aby se jejich národní odborníci účastnili příslušných zasedání regionálních organizací na řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, a příslušných mezinárodních vědeckých subjektů.

Článek 22

Mezinárodní koordinace a spolupráce

1.   Členské státy a Komise koordinují své úsilí a spolupracují při dalším zlepšování kvality, včasnosti a rozsahu údajů, aby umožnily další zvyšování spolehlivosti vědeckého poradenství, kvality pracovních plánů a pracovních metod regionálních organizací na řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, a mezinárodních vědeckých subjektů.

2.   Tato koordinace a spolupráce probíhá, aniž je dotčena otevřená vědecká diskuse, a jejím záměrem je podporovat nestranné vědecké poradenství.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Sledování

1.   Komise ve spolupráci s VTHVR sleduje pokrok při provádění pracovních plánů v rámci Výboru pro rybolov a akvakulturu uvedeného v článku 25.

2.   Do 11. července 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a fungování tohoto nařízení.

Článek 24

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu tří let od 10. července 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.   Při provádění tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 26

Zrušující a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 199/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 10. července 2017.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1,

a)	zůstávají zrušená ustanovení použitelná pro národní programy schválené před 10. červencem 2017;

b)	víceletý program Unie platný k 10. červenci 2017 uvedený v článku 3 nařízení (ES) č. 199/2008 zůstává použitelný po dobu svého trvání, nebo dokud nebude podle tohoto nařízení přijat nový víceletý program Unie, podle toho, co nastane dříve.

3.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 201.

(2)  Úř. věst. C 120, 5.4.2016, s. 40.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. března 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2017.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES. (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1921/2006 ze dne 18. prosince 2006 o předkládání statistických údajů o vykládkách produktů rybolovu v členských státech a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1382/91 (Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 13).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 762/2008 ze dne 9. července 2008 o předkládání statistik týkajících se akvakultury členskými státy a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 788/96 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 (Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ze dne 14. prosince 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky (Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6).

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12).

(21)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(22)  Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 17).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33).

(24)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(25)  Rozhodnutí Rady 2010/717/EU ze dne 8. listopadu 2010 o schválení změny Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku jménem Evropské unie (Úř. věst. L 321, 7.12.2010, s. 1).

(26)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2007, s. 9).

(27)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(34)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

---

---