(EU) 2017/591Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty (Text s významem pro EHP. )

(1)

Za účelem zajištění harmonizovaného přístupu k uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty v Unii je třeba vypracovat metodiku výpočtu těchto limitů. Tato metodika by měla zamezit regulatorní arbitráži a přispívat ke konzistentnosti přístupu, zároveň by však měla příslušným orgánům umožňovat dostatečnou pružnost při zohledňování rozdílů mezi jednotlivými trhy s komoditními deriváty a trhy s podkladovými komoditami. Metodika výpočtu limitů by měla příslušným orgánům umožnit vyváženě zohledňovat potřebu stanovení dostatečně nízkých limitů, které zamezí zneužívání nebo narušování trhu ze strany osob držících pozice v těchto komoditních derivátech, a potřebu vytváření příznivého prostředí pro řádné stanovení cen a podmínky vypořádání, pro vytváření nových komoditních derivátů a pro to, aby komoditní deriváty mohly i nadále napomáhat fungování obchodních činností na trhu s podkladovými komoditami.

(2)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování by mělo být vymezeno několik termínů, které umožní jasně identifikovat určité omezené množství pojmů vycházejících ze směrnice 2014/65/EU a specifikovat technické pojmy nezbytné pro účely tohoto nařízení.

(3)

Dlouhé a krátké pozice v určitém komoditním derivátu držené účastníky trhu by měly být proti sobě vzájemně započítávány, tak aby bylo možné určit skutečnou velikost pozice, kterou určitá osoba v určitém časovém okamžiku kontroluje. Velikost pozice držené na základě opční smlouvy by se měla vypočítat na základě delta ekvivalentu. Vzhledem k tomu, že toto nařízení uplatňuje odlišnou metodiku na výpočet limitů pozic pro smlouvy ve spotovém měsíci a pro smlouvy v jiných měsících, mělo by být takovéto započtení uplatňováno na pozice ve spotovém měsíci a na pozice v jiných měsících zvlášť.

(4)

Směrnice 2014/65/EU vyžaduje, aby veškeré pozice držené jménem určité osoby jinými osobami byly zahrnuty do výpočtu limitu pozice této osoby a aby limity pozic byly uplatňovány jak na úrovni subjektu, tak na úrovni skupiny. Je proto nutné, aby pozice byly sloučeny na úrovni skupiny. Sloučení na úrovni skupiny je vhodné vyžadovat pouze v případě, že mateřský podnik může používání těchto pozic kontrolovat. Mateřský podnik by tedy měl sloučit pozice držené jeho dceřinými podniky se všemi pozicemi, které má tento mateřský podnik ve svém přímém držení, a zároveň s tím by své vlastní pozice měly sloučit i jeho dceřiné podniky. Toto sloučení může vést k tomu, že pozice vypočítané na úrovni mateřského podniku budou větší nebo – v důsledku vzájemného započítání dlouhých a krátkých pozic držených jednotlivými dceřinými podniky – nižší než pozice vypočítané na úrovni jednotlivého dceřiného podniku. Pozice by se neměly slučovat na úrovni mateřského podniku v případě, že tyto pozice drží subjekty kolektivního investování, které je nedrží jménem svých mateřských podniků, nýbrž jménem svých investorů, pakliže příslušný mateřský podnik nemůže používání těchto pozic kontrolovat ve svůj vlastní prospěch.

(5)

Pojem téhož komoditního derivátu by měl umožnit stanovení dostatečně vysoké prahové hodnoty, která zabrání nepatřičnému vzájemnému započítávání pozic v odlišných komoditních derivátech prováděnému za účelem obcházení limitu pozice v hlavní komoditní derivátové smlouvě a oslabování jeho robustnosti. Příslušným orgánům by to nemělo znemožňovat, aby v rámci koordinace ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) pro podobné komoditní deriváty stanovily podobné limity pozic. Komoditní deriváty by měly být považovány za deriváty obchodované ve významném množství v určitém obchodním systému jen tehdy, když jsou dostatečně dlouhou dobu nad úrovní prahu likvidity stanoveného v tomto nařízení.

(6)

Je-li hodnota OTC smlouvy oceňována na základě téže podkladové komodity nabízené v témže místě a za týchž smluvních podmínek a má-li tato smlouva v daném okamžiku ekonomický výnos úzce zkorelovaný se smlouvou, která je předmětem obchodování v určitém obchodním systému, měla by být považována za ekonomicky rovnocennou bez ohledu na malé rozdíly ve smluvních ustanoveních týkajících se velikosti množstevních jednotek (lotů) a data dodání. Tomu, aby mohly takové smlouvy být prohlášeny za ekonomicky rovnocenné, by neměly bránit ani rozdíly v ustanoveních týkajících se řízení poobchodního rizika, jako jsou ujednání o clearingu. Aby nedocházelo k nepatřičnému vzájemnému započítávání potenciálně dominantních pozic obchodovaných v určitém obchodním systému na základě dvoustranných ujednání v rámci OTC smluv a aby bylo zajištěno efektivní fungování režimu limitů pozic v praxi, je nezbytné, aby komoditní deriváty obchodované mimo burzu (OTC) byly považovány za ekonomicky rovnocenné se smlouvami, které jsou předmětem obchodování v obchodních systémech, jen za specifických okolností. V zájmu toho, aby limity pozic nebyly obcházeny a aby se posílila integrita režimu limitů pozic, je nutné, aby definice ekonomicky rovnocenné smlouvy OCTs byla vymezena úzce, tak aby nepřipouštěla možnost započtení určité OCTs pozice vůči většímu množství jiných pozic nebo možnost volného uvážení při volbě pozic, vůči nimž je započtena.

(7)

Měla by být stanovena určitá kritéria, na jejichž základě bude možné stanovit, které pozice v komoditních derivátech jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností, přičemž by měla být použita i účetní definice zajišťovací smlouvy na základě pravidel Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Tuto účetní definici by měly mít možnost uplatňovat také nefinanční subjekty, přestože na úrovni subjektu se pravidly IFRS neřídí.

(8)

Nefinanční subjekty by měly mít navíc i možnost používat metody řízení rizik, aby mohly zmírňovat celková rizika, která jim v souvislosti s jejich obchodní činností nebo s obchodní činností jejich skupiny vznikají, včetně rizik spojených s několika zeměpisnými trhy, několika produkty, časovými horizonty či subjekty (tzv. makrozajištění či zajištění portfolia). Pokud určitý nefinanční subjekt využívá makrozajištění či zajištění portfolia, nemusí být schopen určit přímou vazbu mezi určitou pozicí v komoditním derivátu a konkrétním rizikem spojeným s obchodní činností, které má daný komoditní derivát zajišťovat. Nefinanční subjekt může rovněž k zajištění proti konkrétnímu riziku spojenému s obchodní činností používat nerovnocenný komoditní derivát v případech, kdy identický komoditní derivát je nedostupný nebo kdy úžeji korelovaný komoditní derivát nemá dostatečnou likviditu (zástupné zajištění). V takových případech by měly být zásady a systémy v oblasti řízení rizik schopny předejít tomu, aby transakce nesloužící zajištění byly klasifikovány jako zajišťovací, a tyto zásady a systémy by měly umožňovat diferencovaný pohled na zajišťovací portfolio, tak aby bylo možné rozlišit jeho spekulativní komponenty a započítat je do limitů pozic. Pozice by neměly být považovány za pozice snižující riziko související s obchodní činností pouze proto, že byly na základě celkové úvahy zařazeny do portfolia snižujícího riziko.

(9)

Riziko se může v průběhu času vyvíjet, a aby bylo možné se vývoji rizika přizpůsobit, může být nutné komoditní deriváty původně provedené s cílem snížit riziko související s obchodní činností kompenzovat použitím dalších komoditních derivátových smluv uzavírajících komoditní derivátové smlouvy, které již s daným obchodním rizikem nemají souvislost. Vývoj rizika, které bylo důvodem otevření pozice v určitém komoditním derivátu za účelem snížení rizika, by navíc následně neměl vést k tomu, že tato pozice bude přehodnocena a považována za transakci, která není přednostní už od samého začátku.

(10)

Nefinanční subjekty by měly mít možnost požádat před otevřením určité pozice o výjimku kvůli zajišťování obchodních činností. Na základě této žádosti by měl příslušný orgán získat jasný a stručný přehled o obchodních činnostech nefinančního subjektu vázaných k určité podkladové komoditě, o souvisejících rizicích a o tom, jakým způsobem jsou ke zmírňování těchto rizik využívány komoditní deriváty. Limity pozic platí nepřetržitě, a pokud by příslušný orgán tuto výjimku nakonec neschválil, nefinanční subjekt by měl v souladu s tím veškeré své pozice přesahující limit omezit a za překročení limitu proti němu mohou být přijata opatření v oblasti dohledu. Nefinanční subjekty by měly své činnosti pravidelně opětovně vyhodnocovat, aby zajistily, že výjimka je stále ještě opodstatněná.

(11)

Období spotového měsíce, což je doba bezprostředně předcházející dodání při splatnosti, je pro každý komoditní derivát specifické a nemusí trvat přesně jeden měsíc. Za smlouvu ve spotovém měsíci by tudíž měla být označována smlouva vztahující se k témuž komoditnímu derivátu, která je z hlediska splatnosti nejbližší v pořadí. Omezením pozic, které určitá osoba může držet v období, během něhož má dojít k dodání fyzické komodity, je omezena i reálná nabídka podkladové komodity, kterou může jednotlivá osoba dodat nebo odebrat, čímž se předchází akumulaci dominantních pozic v držení určitých jednotlivců, která jim umožňuje omezením přístupu k dané komoditě vytěsňovat jiné účastníky trhu. Standardní základní hodnota limitu pozic pro spotový měsíc, jenž platí pro komoditní deriváty vypořádávané fyzicky i v hotovosti, by se proto měla vypočítat jako procentuální podíl odhadované reálné nabídky. Příslušné orgány by měly mít možnost stanovit harmonogram snižování limitů pozic v rozmezí ohraničeném na jedné straně okamžikem, kdy se určitá smlouva stala smlouvou ve spotovém měsíci, a na straně druhé splatností této smlouvy, tak aby bylo s větší přesností zajištěno, že limity pozic budou v průběhu celého období spotového měsíce stanovovány náležitým způsobem, a aby bylo zajištěno řádné vypořádání.

(12)

Na všechna ostatní období splatnosti s výjimkou spotového měsíce se použije limit pozic pro jiné měsíce. Standardní základní hodnota limitů pozic pro jiné měsíce, jež platí pro komoditní deriváty vypořádávané fyzicky i v hotovosti, by se měla vypočítat jako procentuální podíl úhrnu čistých otevřených pozic. Pozice jsou v rámci těchto jiných měsíců trvání komoditní smlouvy rozloženy často tak, že se shlukují v měsících těsně před splatností. Úhrn čistých otevřených pozic tak představuje vhodnější základní hodnotu pro stanovení limitů pozic než hodnota vyjadřující průměr za všechna období splatnosti.

(13)

Standardní základní hodnota ve výši 25 % reálné nabídky a čistých otevřených pozic byla stanovena na základě zkušeností získaných na jiných trzích a v jiných jurisdikcích. Příslušné orgány by tuto základní hodnotu měly upravit tak, aby bylo možné její maximální snížení o 20 % (nebo o 22,5 % v případě některých derivátů zemědělských komodit) a maximální zvýšení o 10 % (nebo o 15 % v případě méně likvidních komoditních derivátů), pakliže to bude s ohledem na vlastnosti trhu – např. absenci účastníků trhu – nezbytné, aby se napomohlo řádnému vypořádávání a fungování smlouvy i trhu s její podkladovou komoditou. Vzhledem k tomu, že případná úprava základní hodnoty se provede pouze tehdy a na takovou dobu, kdy takovou úpravu vyžadují objektivní vlastnosti trhu, mělo by být možné upravovat tuto základní hodnotu i jen dočasně. Příslušné orgány by měly zajistit, aby v případech, kdy je nutné zabránit vytvoření dominantních pozic a podpořit řádné stanovení cen komoditního derivátu a podkladové komodity, byla tato základní hodnota snížena. Uvedené rozmezí odráží skutečnost, že směrnice 2014/65/EU pokrývá rozsáhlejší škálu komoditních derivátů a trhů než jiné trhy a jurisdikce. Definice komoditního derivátu uvedená v čl. 2 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (2) je široká a zahrnuje i sekuritizované deriváty a deriváty vypořádávané v hotovosti, které nemají hmotnou podkladovou komoditu, jako jsou například klimatické proměnné. Na sekuritizované deriváty se pojem spotového měsíce a jiných měsíců nevztahuje. V případě derivátů, které nemají hmotnou podkladovou komoditu, nelze ke stanovení limitu pozic použít reálnou nabídku. Příslušné orgány by proto měly mít možnost rozšířit nebo upravit příslušné metodiky tak, aby limit pozic u těchto komoditních derivátů bylo možné stanovovat na základě odlišných parametrů, jako je počet emitovaných cenných papírů nebo použití čistých otevřených pozic i ve spotovém měsíci.

(14)

Některé komoditní deriváty, především ty, které se vztahují k elektřině a zemnímu plynu, stanoví, že podkladová komodita bude dodávána nepřetržitě po určité vymezené časové období, například den, měsíc nebo rok. Některé smlouvy s delšími dodacími lhůtami, například ročními nebo čtvrtletními, mohou být navíc automaticky nahrazeny příbuznými smlouvami s kratšími dodacími lhůtami, například čtvrtletními nebo měsíčními (kaskádové smlouvy). Stanovovat v těchto případech limit pozic pro spotový měsíc u smlouvy, která má být ještě před uskutečněním plnění nahrazena, by bylo nepatřičné, protože takto stanovený limit by nezahrnoval konec lhůty a fyzické dodání či hotovostní vypořádání této smlouvy. Nakolik se lhůty dodání u smluv, jejichž předmětem je tatáž podkladová komodita, překrývají, měl by se na všechny příbuzné smlouvy vztahovat jeden limit pozic, tak aby bylo možné náležitě zohlednit pozice plynoucí z těchto smluv, u nichž může dojít k dodání. V zájmu usnadnění tohoto postupu by příbuzné smlouvy měly být měřeny v jednotkách podkladové komodity a měly by být odpovídajícím způsobem sloučeny a vzájemně započítány.

(15)

V případě některých derivátů zemědělských komodit, které mají významný dopad na spotřebitelské ceny potravin, tato metodika příslušnému orgánu umožňuje stanovit základní hodnotu a limit pozice pod minimální úrovní obecného rozmezí, zjistí-li, že je vyvíjena spekulativní činnost, která má výrazný dopad na ceny.

(16)

Příslušný orgán by měl posoudit, zda faktory uvedené v čl. 57 odst. 3 směrnice 2014/65/EU vyžadují úpravu základní hodnoty, aby bylo možné stanovit konečnou výši limitu pozice. Toto posouzení by je mělo zohlednit jako relevantní faktory týkající se příslušného komoditního derivátu. Metodiky by měly obsahovat vodítka ohledně toho, jak tento limit stanovit, aniž by byl příslušný orgán zbaven možnosti rozhodovat s konečnou platností o vhodném limitu pozice v určitém komoditním derivátu s cílem předejít zneužívání trhu. Tyto faktory by měly sloužit jako důležité ukazatele, a to jednak pro příslušné orgány, jednak i pro orgán ESMA, který by měl být díky nim schopen snáze formulovat svá stanoviska a zajistit patřičné sladění limitů pozic v rámci celé Unie, mj. posouzením dopadů volatility v jednotlivých případech a v takové četnosti, která je nutná k zajištění toho, aby limity pozic zůstaly adekvátní.

(17)

Limity pozic by neměly představovat překážky pro vytváření nových komoditních derivátů a neměly by bránit náležitému fungování méně likvidních segmentů trhů s komoditními deriváty. Příslušné orgány by při uplatňování metodiky měly brát v úvahu čas, který je potřebný k vytvoření a získání likvidity, a to jak pro nové, tak i stávající komoditní deriváty, zejména však pro komoditní deriváty, které mohou napomáhat řízení rizik na trzích zaměřených na určité cílové skupiny nebo na nevyzrálých trzích anebo které slouží vytváření nových způsobů zajištění s novými komoditami. Vzhledem k tomu, že režim limitů pozic se vztahuje na velké množství trhů a komodit, neexistuje žádné jedno předem stanovené časové období, které by náležitým způsobem ohraničovalo přechod, během něhož se nová komoditní derivátová smlouva stává smlouvou zavedenou. Existuje rovněž velké množství komoditních derivátových smluv, které možná nikdy nezískají takový počet účastníků nebo takovou likviditu, aby na ně bylo možné účinným způsobem uplatňovat limity pozic, aniž by vznikalo riziko, že účastníci budou tento limit pravidelně a nedopatřením porušovat, a následně tak naruší stanovení cen a vypořádání těchto komoditních derivátů. Aby bylo možné tato rizika ohrožující efektivní fungování trhů řešit, zavádí metodika odstupňovaný přístup, který spočívá v tom, že limit pozice pro spotový měsíc i pro jiné měsíce je stanoven ve fixní výši 2 500 množstevních jednotek (lotů) v případě komoditních derivátů a 2,5 milionu emitovaných cenných papírů v případě sekuritizovaných derivátů s určitou podkladovou komoditou, a to až do té doby, než je v prvním případě překročena hranice 10 000 množstevních jednotek (lotů) nebo ve druhém případě hranice 10 milionů cenných papírů. V případě smluv, které překročí tyto hranice, ale zůstanou i nadále poměrně nelikvidní, by mělo být případně možné využít vyššího limitu, aby bylo zajištěno, že obchodování s takovými smlouvami nebude nepatřičným způsobem omezováno.

(18)

Počet, složení a role účastníků trhu obchodujících s určitým komoditním derivátem mohou mít vliv na povahu a velikost pozic, které určití účastníci trhu na tomto trhu drží. V případě některých komoditních derivátů mohou někteří účastníci trhu držet rozsáhlou pozici, která odráží jejich roli při nákupech, prodejích, jakož i dodávkách příslušné komodity, kdy stojí na opačné straně trhu proti většině dalších účastníků trhu, kteří poskytují likviditu nebo služby v oblasti řízení rizik na trhu s podkladovou komoditou.

(19)

Nabídka, užívání, možnost získání a dostupnost podkladové komodity jsou vlastnostmi trhu s touto komoditou. Na základě posouzení jemnějších komponent těchto charakteristik, jako je omezená trvanlivost komodity či metoda její přepravy, může příslušný orgán určit pružnost trhu a patřičným způsobem upravit limity pozic.

(20)

Některé komoditní deriváty mohou vykazovat velký rozdíl mezi čistými otevřenými pozicemi a reálnou nabídkou. Taková situace může nastávat v případě, že objem obchodu s deriváty je ve srovnání s reálnou nabídkou poměrně nízký, v kterémžto případě budou ve srovnání s reálnou nabídkou nižší čisté otevřené pozice, nebo například v případě, kdy se určitý komoditní derivát velmi často používá k zajištění expozic vůči mnoha různým rizikům, a kdy je reálná nabídka tudíž ve srovnání s čistými otevřenými pozicemi menší. Vzniknou-li takovéto významné rozdíly mezi čistými otevřenými pozicemi a reálnou nabídku, je to důvod k úpravě základní hodnoty platné pro limit pro jiné měsíce, aby se jejím zvýšením nebo snížením zamezilo narušení trhu, k němuž by mohlo s blížícím se spotovým měsícem dojít.

(21)

S ohledem na tentýž cíl, tj. omezit narušení trhu v době blížícího se spotového měsíce, k němuž by došlo v důsledku velkých rozdílů mezi výpočty reálné nabídky a čistých otevřených pozic, je definována i reálná nabídka, která tak zahrnuje veškeré náhradní stupně či typy komodity, které je možné dodat při vypořádání komoditní derivátové smlouvy v souladu s podmínkami této smlouvy.

(22)

Nové právní předpisy Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů, které jsou obsaženy ve směrnici 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014, se použijí ode dne 3. ledna 2017. Za účelem zajištění konzistentnosti a právní jistoty by se mělo toto nařízení použít od téhož data.

(23)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil orgán ESMA.

(24)

Orgán ESMA uskutečnil otevřenou veřejnou konzultaci o návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3),

1)

„nefinančním subjektem“ se rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba s výjimkou:

Subjekt třetí země je nefinančním subjektem, jestliže by v případě, že by byl usazen v Unii a podléhal právu Unie, nepotřeboval povolení podle žádného z výše uvedených právních předpisů.

2)

„smlouvou ve spotovém měsíci“ se rozumí komoditní derivátová smlouva, jež se vztahuje k určité podkladové komoditě a jejíž splatnost nastává v souladu s pravidly stanovenými příslušným obchodním systémem jako nejbližší v pořadí;

3)

„smlouvou v jiných měsících“ se rozumí každá komoditní derivátová smlouva, která není smlouvou ve spotovém měsíci.

a)

svou vlastní čistou pozici;

b)

čisté pozice všech svých dceřiných podniků.

a)

oba komoditní deriváty mají shodné smluvní specifikace a podmínky s výjimkou ustanovení týkajících se řízení poobchodního rizika;

b)

oba komoditní deriváty tvoří jeden soubor čistých otevřených, volně zaměnitelných pozic nebo – v případě komoditních derivátů definovaných v čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU – emitovaných cenných papírů, jejichž prostřednictvím lze pozice držené v komoditním derivátu obchodovaném v jednom obchodním systému uzavřít proti pozicím drženým v komoditním derivátu obchodovaném v jiném obchodním systému.

a)

převyšuje průměrnou denní čistou otevřenou pozici v rozsahu 10 000 množstevních jednotek (lotů) za období zahrnující spotový měsíc i jiné měsíce; nebo

b)

v případě komoditních derivátů definovaných v čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU přesáhne součin počtu obchodovaných jednotek a ceny průměrnou denní částku 1 milionu EUR.

a)

největší průměrnou denní čistou otevřenou pozici; nebo

b)

v případě komoditních derivátů definovaných v čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU nejvyšší průměrnou denní částku.

a)

snižuje rizika vyplývající z možné změny hodnoty aktiv, služeb, vstupů, produktů, komodit nebo závazků, které nefinanční subjekt nebo jeho skupina vlastní, produkuje, vyrábí, zpracovává, poskytuje, nakupuje, obchoduje, pronajímá, prodává nebo které jí vznikají nebo o nichž důvodně předpokládá, že je v rámci své běžné obchodní činnosti bude vlastnit, produkovat, vyrábět, zpracovávat, poskytovat, nakupovat, obchodovat, pronajímat, prodávat nebo že jí vzniknou;

b)

splňuje parametry zajišťovací smlouvy podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (13).

a)

v rámci svých vnitřních strategií popisují:

b)

jsou schopny poskytnout dostatečně diferencovaný pohled na portfolia, ve kterých lze rozlišit druh komoditního derivátu, podkladovou komoditu, časový horizont a veškeré další významné faktory.

a)

popis charakteru a hodnoty obchodních činností nefinančního subjektu vázaných na komoditu, pro niž je relevantní komoditní derivát, pro který je požadováno udělení výjimky;

b)

popis charakteru a hodnoty činností, které nefinanční subjekt vyvíjí v rámci obchodování s příslušnými komoditními deriváty obchodovanými v obchodních systémech a v souvislosti s pozicemi drženými v těchto komoditních derivátech a v OTC smlouvách, které jsou jim ekonomicky rovnocenné;

c)

popis charakteru a velikosti expozic a rizik vázaných na danou komoditu, jež tomuto nefinančnímu subjektu vznikají nebo podle jeho očekávání vzniknou v souvislosti s jeho obchodními činnosti a jež by se díky použití komoditních derivátů zmírnily nebo zmírňují;

d)

vysvětlení způsobu, jakým používání komoditních derivátů ze strany nefinančního subjektu přímo snižuje jeho expozici a rizika, jež vznikají v rámci jeho obchodních činností.

a)

možnosti skladování podkladové komodity;

b)

faktory, které mohou mít nepříznivý vliv na nabídku podkladové komodity.

a)

5 % až 35 %; nebo

b)

2,5 % až 35 % v případě derivátových smluv vázaných na podkladovou komoditu, která naplňuje znaky potraviny určené pro lidskou spotřebu, je-li celkový součet čistých otevřených pozic ve smlouvách ve spotovém měsíci a ve smlouvách v jiných měsících za období tří po sobě následujících měsíců vyšší než 50 000 množstevních jednotek (lotů).

a)

v případě komoditních derivátů obchodovaných v určitém obchodním systému, kdy celkový součet čistých otevřených pozic ve smlouvách ve spotovém měsíci a v jiných měsících za období tří po sobě následujících měsíců nepřesáhne 10 000 množstevních jednotek (lotů), příslušné orgány stanoví limit pozic držených v těchto komoditních derivátech ve výši 2 500 množstevních jednotek (lotů);

b)

v případě komoditních derivátů obchodovaných v určitém obchodním systému, kdy je celkový součet čistých otevřených pozic ve smlouvách ve spotovém měsíci a smlouvách v jiných měsících za období tří po sobě následujících měsíců vyšší než 10 000 množstevních jednotek (lotů), ale nepřesáhne 20 000 množstevních jednotek (lotů), příslušné orgány stanoví limit pozic pro spotový měsíc a jiné měsíce v rozmezí 5 % až 40 %;

c)

v případě komoditních derivátů definovaných v čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU, kdy celkový počet emitovaných cenných papírů za období tří po sobě následujících měsíců nepřesáhne 10 milionů, příslušné orgány stanoví limit pozic držených v těchto komoditních derivátech ve výši 2,5 milionu cenných papírů;

d)

v případě komoditních derivátů definovaných v čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU, kdy je celkový počet emitovaných cenných papírů za období tří po sobě následujících měsíců vyšší než 10 milionů, ale nepřesáhne 20 milionů, příslušné orgány stanoví limit pozic pro spotový měsíc a jiné měsíce v rozmezí 5 % až 40 %.

a)

průměrný počet účastníků trhu držících pozici v tomto komoditním derivátu v období do okamžiku stanovení limitu pozic je nižší než 10; nebo

b)

počet investičních podniků působících jako tvůrci trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice 2014/65/EU s komoditním derivátem v době stanovení limitu pozic nebo jeho přezkumu je nižší než 3.

a)

zda nabídka komodity podléhá nějakým omezením, mj. v souvislosti s omezenou trvanlivostí nabízené komodity;

b)

metoda přepravy a dodání fyzické komodity včetně:

c)

struktura, organizace a fungování trhu včetně sezónního charakteru trhů s těžebními a zemědělskými komoditami, jejichž fyzická nabídka v průběhu kalendářního roku kolísá;

d)

složení a role účastníků trhu na trhu s podkladovou komoditou s přihlédnutím k počtu účastníků trhu, kteří poskytují zvláštní služby umožňující fungování trhu s podkladovou komoditou, jako jsou řízení rizik, dodavatelské, skladovací či vypořádací služby;

e)

makroekonomické nebo jiné související faktory, které ovlivňují fungování trhu s podkladovou komoditou, včetně dodávek, skladování a vypořádání příslušné komodity;

f)

charakteristické rysy, fyzické vlastnosti a životní cykly podkladové komodity.

a)

cena komoditního derivátu či podkladové komodity se vyznačuje nadměrnou volatilitou;

b)

další úpravou limitu pozice by byla nadměrná volatilita ceny tohoto komoditního derivátu či podkladové komodity účinným způsobem snížena.