(EU) 2017/589Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním (Text s významem pro EHP. )

Publikováno: Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 417-448 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 19. července 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. dubna 2017 Nabývá účinnosti: 20. dubna 2017
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/589

ze dne 19. července 2016,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (1), a zejména na čl. 17 odst. 7 písm. a) a d) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Systémy a kontroly rizik používané investičním podnikem, který se zabývá algoritmickým obchodováním, poskytuje přímý elektronický přístup nebo jedná jako všeobecný zúčtující člen, by měly být efektivní, odolné a měly by mít dostatečnou kapacitu, a to s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti obchodního modelu tohoto investičního podniku.

(2)

Za tímto účelem by investiční podnik měl řešit veškerá rizika, která mohou ovlivnit základní prvky algoritmického obchodního systému, včetně rizik týkajících se hardwaru, softwaru a souvisejících komunikačních kanálů, jež dotčený podnik používá k provádění svých obchodních činností. K zajištění stejných podmínek pro algoritmické obchodování, a to nezávisle na formě obchodování, by se toto nařízení mělo vztahovat na každý druh systému k provádění nebo systému řízení pokynů, který investiční podnik využívá.

(3)

Jako součást svého celkového rámce správy a rozhodování by investiční podnik měl mít jasný a formalizovaný systém správy, a to včetně jasného vymezení odpovědnosti, efektivních postupů sdělování informací a oddělení úkolů a povinností. Tento systém by měl zajistit nižší závislost na jediné osobě nebo útvaru.

(4)

Mělo by se provádět testování souladu, aby se ověřilo, že obchodní systémy investičního podniku náležitě komunikují s obchodními systémy obchodního systému nebo poskytovatele přímého přístupu na trh a fungují s nimi v součinnosti a že jsou tržní údaje správně zpracovávány.

(5)

Algoritmy investičních rozhodnutí provádějí rozhodnutí o automatizovaném obchodování tím, že určují finanční nástroje, které by se měly koupit nebo prodat. Jakmile je investiční rozhodnutí přijato, optimalizují algoritmy provádění pokynů procesy provádění pokynů na základě automatického vytváření a zadávání pokynů nebo kotací jednomu nebo několika obchodním systémům. Obchodní algoritmy, které představují algoritmy investičních rozhodnutí, a algoritmy provádění pokynů by se měly rozlišovat s ohledem na jejich potenciální dopad na celkově spravedlivé a řádné fungování trhu.

(6)

Požadavky týkající se testování obchodních algoritmů by měly být založeny na potenciálním dopadu, který tyto algoritmy mohou mít na celkově spravedlivé a řádné fungování trhu. V tomto ohledu by z požadavků na testování měly být vyňaty pouze čisté algoritmy investičního rozhodování, které vytvářejí pokyny, jež mají být prováděny výhradně neautomatizovanými prostředky a s lidským zásahem.

(7)

Při zavádění obchodních algoritmů by investiční podnik měl zajistit kontrolované využití obchodních algoritmů bez ohledu na to, zda jsou tyto obchodní algoritmy nové, nebo zda byly v minulosti úspěšně zavedeny v jiném obchodním systému a zda jejich struktura byla významně pozměněna. Kontrolované využití obchodních algoritmů by mělo zajistit, aby obchodní algoritmy v produkčním prostředí fungovaly tak, jak se předpokládá. Investiční podnik by tudíž měl nastavit obezřetné limity, pokud jde o počet obchodovaných finančních nástrojů, cenu, hodnotu a počet pokynů, strategické pozice a počet zapojených trhů a intenzivněji monitorovat činnosti algoritmu.

(8)

Soulad s konkrétními organizačními požadavky na investiční podnik by se měl určit na základě sebehodnocení, které by zahrnovalo posouzení souladu s kritérii stanovenými v příloze I tohoto nařízení. Toto sebehodnocení by mělo kromě toho zohlednit veškeré jiné okolnosti, které mohou mít dopad na organizaci dotčeného investičního podniku. Mělo by se provádět pravidelně a investičnímu podniku by mělo umožnit plně porozumět obchodním systémům a obchodním algoritmům, které používá, a rizikům, která z algoritmického obchodování vyplývají, a to bez ohledu na to, zda tyto systémy a algoritmy investiční podnik vyvinul sám, koupil je od třetí strany nebo je navrhl či vyvinul v úzké spolupráci se zákazníkem nebo třetí stranou.

(9)

Investiční podnik by měl být v případě potřeby schopen zrušit všechny nebo některé své pokyny („funkce kill“). Má-li být takové zrušení účinné, měl by investiční podnik vždy vědět, které obchodní algoritmy či kteří obchodníci nebo zákazníci za určitý pokyn odpovídají.

(10)

Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním, by měl provádět sledování tak, aby jeho obchodní systémy nebylo možné používat pro žádný účel, jenž by byl v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (2) nebo s pravidly obchodního systému, s nímž je propojen. Podezřelé obchody nebo pokyny by měly být oznámeny příslušným orgánům v souladu s uvedeným nařízením.

(11)

Různé druhy rizika by se měly řešit různými druhy kontrol. Kontroly před uskutečněním obchodu by se měly provádět předtím, než je pokyn obchodnímu systému zadán. Investiční podnik by měl také sledovat svou obchodní činnost a zavést upozornění v reálném čase, jež zjistí známky narušení řádného fungování trhu nebo porušení svých limitů před uskutečněním obchodu, které se na obchodování vztahují. Měly by být zavedeny kontroly po uskutečnění obchodu s cílem sledovat tržní a úvěrová rizika investičního podniku prostřednictvím sesouhlasení po uskutečnění obchodu. Kromě toho by se mělo předcházet potenciálnímu zneužívání trhu a porušením pravidel obchodního systému prostřednictvím konkrétních systémů sledování, které vytvoří upozornění nejpozději následující den a budou nastaveny tak, aby se minimalizovala falešně pozitivní a falešně negativní upozornění.

(12)

K vytvoření upozornění vyplývajících ze sledování v reálném čase by mělo dojít tak rychle, jak je to technicky možné. Jakákoli opatření vyplývající z tohoto sledování by měla být provedena co nejdříve s ohledem na přiměřenou míru efektivity a nasazení dotčených osob a systémů.

(13)

Investiční podnik, který poskytuje přímý elektronický přístup (dále jen „poskytovatel přímého elektronického přístupu“), by měl být i nadále odpovědný za obchodování uskutečňované jeho zákazníky přímého elektronického přístupu, kteří používají jeho obchodní kód. Poskytovatel přímého elektronického přístupu by proto měl zavést zásady a postupy s cílem zajistit, aby obchodování jeho zákazníků přímého elektronického přístupu bylo v souladu s požadavky, které se na něj vztahují. Tato odpovědnost by měla představovat hlavní důvod k zavedení kontrol před uskutečněním obchodu a po uskutečnění obchodu a k posuzování vhodnosti potenciálních zákazníků přímého elektronického přístupu. Poskytovatel přímého elektronického přístupu by proto měl mít dostatečné znalosti o záměrech, schopnostech, finančních zdrojích a důvěryhodnosti svých zákazníků přímého elektronického přístupu, a to včetně informací o disciplinárních záznamech potenciálních zákazníků přímého elektronického přístupu u příslušných orgánů a obchodních systémů, jsou-li veřejně k dispozici.

(14)

Poskytovatel přímého elektronického přístupu by měl vyhovět ustanovením tohoto nařízení i v případě, že se algoritmickým obchodováním nezabývá, jelikož jeho zákazníci mohou přímý elektronický přístup použít k tomu, aby algoritmické obchodování prováděli.

(15)

Posouzení potenciálních zákazníků přímého elektronického přístupu prostřednictvím hloubkové prověrky by mělo být uzpůsobeno rizikům daných povahou, rozsahem a složitostí jejich předpokládaných obchodních činností a tomu, jaký přímý elektronický přístup se poskytuje. Měla by být posouzena zejména předpokládaná úroveň obchodování a objem pokynů a druh propojení, které se příslušným obchodním systémům nabízí.

(16)

Měly by být stanoveny obsah a formát formulářů, na kterých budou investiční podniky, které používají techniku obchodování s vysokou frekvencí, příslušným orgánům předkládat záznamy o pokynech, které zadaly, a doba, po kterou by se tyto záznamy měly uchovávat.

(17)

K zajištění souladu s obecnou povinností investičního podniku uchovávat záznamy o pokynech, by měly být požadované doby, po které má investiční podnik, jenž uplatňuje techniku algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, uchovávat záznamy, uvedeny do souladu s dobami stanovenými v čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (3).

(18)

Za účelem konzistentnosti a k zajištění hladkého fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a související vnitrostátní předpisy, jimiž se provádí směrnice 2014/65/EU, použily od stejného data.

(19)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(20)

Orgán ESMA vedl o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY

Článek 1

Obecné organizační požadavky

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

Investiční podnik jako součást svého celkového rámce správy a rozhodování zavede a monitoruje své obchodní systémy a obchodní algoritmy prostřednictvím jasného a formalizovaného systému správy, přičemž přihlíží k povaze, rozsahu a složitosti své činnosti a stanoví:

a)

jasné vymezení odpovědnosti, včetně postupů při schvalování vývoje, zavádění a následných aktualizací obchodních algoritmů a k řešení problémů zjištěných při monitorování obchodních algoritmů;

b)

účinné postupy sdělování informací v rámci investičního podniku, které umožní vyžádat si pokyny a efektivně a včas je splnit;

c)

oddělení úkolů a povinností obchodních oddělení na jedné straně a podpůrných činností na straně druhé, včetně kontroly rizik a funkcí zajišťování shody s předpisy (compliance), a to s cílem zajistit, aby nebylo možné zatajit nepovolenou obchodní činnost.

Článek 2

Úloha funkce compliance

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik zajistí, aby jeho pracovníci compliance alespoň obecně chápali způsob, jakým algoritmické obchodní systémy a obchodní algoritmy investičního podniku fungují. Pracovníci compliance musí být v neustálém kontaktu s osobami, které mají rámci podniku podrobné odborné znalosti o algoritmických obchodních systémech a algoritmech.

2.   Investiční podnik také zajistí, aby pracovníci compliance měli vždy kontakt s osobou nebo osobami v rámci investičního podniku, které mají přístup k funkci uvedené v článku 12 („funkce kill“) nebo přímý přístup k této funkci, a s osobami, které odpovídají za každý jednotlivý obchodní systém nebo algoritmus.

3.   V případech, kdy je funkce compliance nebo některé její prvky zajišťována externě třetí stranou, poskytne investiční podnik této třetí straně týž přístup k informacím, jaký by poskytl vlastním pracovníkům compliance. Investiční podnik zajistí, aby prostřednictvím této externí funkce compliance:

a)

byla zaručena ochrana údajů;

b)

funkce compliance mohla být auditována interními a externími auditory nebo příslušným orgánem.

Článek 3

Personální obsazení

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik zaměstná k řízení svých algoritmických obchodních systémů a obchodních algoritmů dostatečný počet pracovníků s nezbytnými dovednostmi a dostatečnými odbornými znalostmi:

a)

příslušných obchodních systémů a algoritmů;

b)

monitorování a testování těchto systémů a algoritmů;

c)

obchodních strategií, které investiční podnik prostřednictvím svých algoritmických obchodních systémů a obchodních algoritmů uskutečňuje;

d)

právních povinností investičního podniku.

2.   Investiční podnik specifikuje nezbytné dovednosti podle odstavce 1. Pracovníci uvedení v odstavci 1 musí mít tyto nezbytné dovednosti v době svého přijetí nebo si je osvojí prostřednictvím odborné přípravy po přijetí. Investiční podnik prostřednictvím průběžné odborné přípravy zajistí, aby dovednosti těchto pracovníků zůstávaly aktuální, a jejich dovednosti pravidelně hodnotí.

3.   Odborná příprava pracovníků podle odstavce 2 se uzpůsobí zkušenostem a povinnostem pracovníků, s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností investičních podniků. Konkrétně pracovníci podílející se na zadávání pokynů absolvují školení týkající se systémů zadávání pokynů a zneužívání trhu.

4.   Investiční podnik zajistí, aby pracovníci odpovědní za činnosti řízení rizik a funkce compliance v souvislosti s algoritmickým obchodováním měli:

a)

dostatečné znalosti algoritmického obchodování a strategií algoritmického obchodování;

b)

dostatečné dovednosti k tomu, aby mohli reagovat na informace poskytované automatickými upozorněními;

c)

dostatečnou pravomoc korigovat pracovníky odpovědné za algoritmické obchodování v případech, kdy toto obchodování vede ke vzniku podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo vyvolá podezření ze zneužívání trhu.

Článek 4

Externí zajišťování služeb IT a zadávací řízení

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Pokud investiční podnik externě zajišťuje nebo pořizuje software nebo hardware, který se používá při činnostech algoritmického obchodování, nese za své povinnosti podle tohoto nařízení i nadále plnou odpovědnost.

2.   Investiční podnik musí mít v případě veškerého pořizovaného nebo externě zajišťovaného hardwaru nebo softwaru používaného při algoritmickém obchodování dostatečné znalosti a nezbytnou dokumentaci k účinnému zajištění souladu s odstavcem 1.

KAPITOLA II

ODOLNOST OBCHODNÍCH SYSTÉMŮ

ODDÍL I

Testování a zavádění systémů a strategií obchodních algoritmů

Článek 5

Obecná metodika

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Před zavedením nebo zásadní aktualizací algoritmického obchodního systému, obchodního algoritmu nebo algoritmické obchodní strategie stanoví investiční podnik jasně vymezené metodiky vývoje a testování těchto systémů, algoritmů nebo strategií.

2.   Vrcholné vedení investičního podniku pověří osobu, která zavedení nebo zásadní aktualizaci algoritmického obchodního systému, obchodního algoritmu nebo algoritmické obchodní strategie povoluje.

3.   Metodiky podle odstavce 1 se zaměří na koncepci, výkonnost, uchovávání záznamů a schvalování algoritmického obchodního systému, obchodního algoritmu nebo algoritmické obchodní strategie. Stanoví také rozdělení odpovědnosti, přidělení dostatečných zdrojů a postupy, jak v rámci investičního podniku žádat o pokyny.

4.   Metodiky podle odstavce 1 pro algoritmický obchodní systém, obchodní algoritmus nebo strategie algoritmického obchodování zajistí, aby:

a)

nedocházelo k jejich nezamýšlenému chování;

b)

byly v souladu s povinnostmi investičního podniku podle tohoto nařízení;

c)

byly v souladu s pravidly a systémy obchodních systémů, k nimž má investiční podnik přístup;

d)

nepřispívaly k podmínkám narušujícím řádné fungování trhu, i nadále efektivně fungovaly v obtížných tržních podmínkách, jakož i aby bylo v případě potřeby za těchto podmínek možné algoritmický obchodní systém nebo obchodní algoritmus vypnout.

5.   Investiční podnik přizpůsobí své testovací metodiky obchodním systémům a trhům, na nichž bude příslušný obchodní algoritmus zaveden. Dojde-li k významným změnám algoritmického obchodního systému nebo přístupu do obchodního systému, v jehož rámci se algoritmický obchodní systém, obchodní algoritmus nebo strategie algoritmického obchodování mají používat, provede investiční podnik další testování.

6.   Odstavce 2 až 5 se vztahují pouze na obchodní algoritmy, jejichž prostřednictvím se provádějí pokyny.

7.   Investiční podnik vede záznamy o veškerých významných změnách softwaru používaného k algoritmickému obchodování, které mu umožní určit:

a)

kdy ke změně došlo;

b)

osobu, která změnu provedla;

c)

osobu, která změnu schválila;

d)

povahu změny.

Článek 6

Testování souladu

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik provádí testování souladu svých algoritmických obchodních systémů a obchodních algoritmů se:

a)

systémem obchodního systému, a to nastane-li některý z těchto případů:

i)

má-li investiční podnik do tohoto obchodního systému přístup jako člen;

ii)

připojuje-li se k tomuto obchodnímu systému poprvé prostřednictvím sponzorovaného přístupu;

iii)

dojde-li k významné změně systémů tohoto obchodního systému;

iv)

před zavedením nebo významnou aktualizací svého algoritmického obchodního systému, obchodního algoritmu nebo své strategie algoritmického obchodování.

b)

systémem poskytovatele přímého přístupu na trh, a to nastane-li některý z těchto případů:

i)

získává-li investiční podnik poprvé přístup do tohoto obchodního systému prostřednictvím přímého přístupu na trh;

ii)

dojde-li k významné změně, která má dopad na funkci přímého přístupu na trh zajišťovanou uvedeným poskytovatelem;

iii)

před zavedením nebo významnou aktualizací svého algoritmického obchodního systému, obchodního algoritmu nebo své strategie algoritmického obchodování.

2.   Testování souladu ověří, zda základní prvky algoritmického obchodního systému nebo obchodního algoritmu fungují správně a v souladu s požadavky obchodního systému nebo poskytovatele přímého přístupu na trh. Testování za tímto účelem ověří, že algoritmický obchodní systém nebo obchodní algoritmus:

a)

funguje v součinnosti s párovací logikou obchodního systému tak, jak bylo zamýšleno;

b)

přiměřeně zpracovává toky údajů stahované z obchodního systému.

Článek 7

Testovací prostředí

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik zajistí, aby testování souladu s kritérii stanovenými v čl. 5 odst. 4 písm. a), b) a d) probíhalo v prostředí, které je odděleno od jeho produkčního prostředí a které se používá speciálně k testování a vývoji algoritmických obchodních systémů a obchodních algoritmů.

Pro účely prvního pododstavce se produkčním prostředím rozumí prostředí, ve kterém algoritmické obchodní systémy skutečně fungují, a jehož součástí je software a hardware užívaný obchodníky, přesměrovávání pokynů na obchodní systémy, tržní údaje, závislé databáze, systémy kontroly rizik, sběr údajů, analytické systémy a systémy zajišťující zpracování po uskutečnění obchodu.

2.   Investiční podnik může požadavky na testování podle odstavce 1 splnit tím, že použije své vlastní testovací prostředí nebo testovací prostředí poskytnuté obchodním systémem, poskytovatelem přímého elektronického přístupu nebo dodavatelem.

3.   Za testování svých algoritmických obchodních systémů, obchodních algoritmů nebo strategií algoritmického obchodování a za provedení případně požadovaných změn si investiční podnik zachovává plnou odpovědnost.

Článek 8

Kontrolované zavádění algoritmů

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

Před zavedením obchodního algoritmu investiční podnik předem stanoví limity týkající se:

a)

počtu finančních nástrojů, s nimiž se obchoduje;

b)

cen, hodnot a počtu pokynů;

c)

strategických pozic a

d)

počtu obchodních systémů, do kterých se pokyny zasílají.

ODDÍL 2

Řízení po zavedení algoritmů

Článek 9

Roční sebehodnocení a ověřování

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik provede každoročně proces sebehodnocení a ověřování a na základě tohoto procesu vydá ověřovací zprávu. V průběhu tohoto procesu investiční podnik přezkoumá, vyhodnotí a ověří:

a)

své algoritmické obchodní systémy, obchodní algoritmy a strategie algoritmického obchodování;

b)

svůj rámec správy, odpovědnosti a schvalování;

c)

své mechanismy kontinuity činnosti;

d)

svůj celkový soulad s článkem 17 směrnice 2014/65/EU, a to s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti své činnosti.

Součástí sebehodnocení musí být minimálně také analýza souladu s kritérii uvedenými v příloze I tohoto nařízení.

2.   Oddělení řízení rizik investičního podniku podle čl. 23 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 (5) sestaví ověřovací zprávu, přičemž za tímto účelem využije pracovníky s nezbytnými odbornými znalostmi. Oddělení řízení rizik informuje funkci compliance o případných nedostatcích zjištěných v ověřovací zprávě.

3.   Ověřovací zpráva projde auditem oddělení interního auditu podniku, pokud toto oddělení existuje, a podléhá schválení vrcholným vedením investičního podniku.

4.   Investiční podnik zjedná nápravu případných nedostatků zjištěných v ověřovací zprávě.

5.   V případě, že investiční podnik neustavil oddělení řízení rizik podle čl. 23 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, vztahují se požadavky stanovené v tomto nařízení pro oddělení řízení rizik na jakékoliv jiné oddělení, které investiční podnik v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 zřídil.

Článek 10

Zátěžové testování

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

Investiční podnik v rámci svého ročního sebehodnocení podle článku 9 otestuje, zda jsou jeho algoritmické obchodní systémy a jeho postupy a kontroly podle článků 12 až 18 schopny zvládat větší toky pokynů nebo napjaté tržní podmínky. Investiční podnik tyto testy navrhne s ohledem na povahu své obchodní činnosti a svých obchodních systémů. Investiční podnik zajistí, aby tyto testy byly provedeny způsobem, který neovlivní produkční prostředí. Součástí těchto testů musí být:

a)

provádění testů velkého objemu hlášení za použití dvojnásobku nejvyššího počtu hlášení přijatých a odeslaných investičním podnikem za předchozích šest měsíců;

b)

provádění testů velkého objemu obchodů za použití dvojnásobku největšího objemu obchodování dosaženého investičním podnikem za předchozích šest měsíců;

Článek 11

Řízení významných změn

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik zajistí, aby veškerým navrhovaným významným změnám produkčního prostředí souvisejícím s algoritmickým obchodováním předcházel přezkum takovéto změny osobou pověřenou vrcholným vedením investičního podniku. Hloubka přezkumu musí být úměrná rozsahu navrhované změny.

2.   Investiční podnik zavede postupy k zajištění toho, aby byla jakákoli změna funkce jeho systémů sdělena obchodníkům, kteří odpovídají za dotčený obchodní algoritmus, funkci compliance a oddělení řízení rizik.

ODDÍL 3

Prostředky k zajištění odolnosti

Článek 12

Funkce hromadného zrušení pokynů („kill“)

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik musí být v rámci nouzového opatření schopen okamžitě zrušit kterýkoli ze svých neprovedených pokynů nebo všechny takovéto pokyny zadané v některém z obchodních systémů nebo ve všech obchodních systémech, s nimiž je investiční podnik propojen („funkce kill“).

2.   Pro účely odstavce 1 neprovedené pokyny zahrnují pokyny zadané jednotlivými obchodníky, obchodními odděleními nebo případně zákazníky.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 musí být investiční podnik schopen u každého pokynu, který byl obchodnímu systému odeslán, určit, který obchodní algoritmus a který obchodník, obchodní oddělení nebo případně zákazník za něj odpovídá.

Článek 13

Automatizovaný systém dohledu ke zjišťování manipulace s trhem

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik u veškeré obchodní činnosti, která se uskutečňuje prostřednictvím jeho obchodních systémů, a to včetně činnosti svých zákazníků, monitoruje známky potenciální manipulace s trhem podle článku 12 nařízení (EU) č. 596/2014.

2.   Pro účely odstavce 1 investiční podnik zavede a udržuje automatizovaný systém dohledu, který účinně monitoruje pokyny a obchody, vytváří upozornění a zprávy a případně využívá nástroje vizualizace.

3.   Automatizovaný systém dohledu pokrývá celý rozsah obchodních činností vykonávaných investičním podnikem a veškeré pokyny tímto podnikem zadané. Musí být navržen s ohledem na povahu, rozsah a složitost obchodní činnosti investičního podniku, jako například druh a objem obchodovaných nástrojů, rozsah a složitost jeho toku pokynů a trhy, k nimž je zajišťován přístup.

4.   V průběhu fáze šetření provede investiční podnik křížovou kontrolu všech signálů podezřelé obchodní činnosti, které vytvořil jeho automatizovaný systém dohledu, s jinými relevantními obchodními činnostmi, které dotčený podnik uskutečňuje.

5.   Automatizovaný systém dohledu investičního podniku musí být možné přizpůsobit změnám regulačních povinností a obchodní činnosti investičního podniku, mimo jiné i změnám jeho vlastní obchodní strategie a strategie jeho zákazníků.

6.   Investiční podnik nejméně jednou ročně provádí přezkum svého automatizovaného systému dohledu, aby posoudil, zda jsou tento systém a parametry a filtry, které používá, stále přiměřené vzhledem k regulačním povinnostem podniku a jeho obchodní činnosti, včetně jeho schopnosti minimalizovat vytváření falešně pozitivních a falešně negativních upozornění dohledu.

7.   Automatizovaný systém dohledu investičního podniku musí být s dostatečně podrobnou úrovní časového členění schopen ex post číst, přehrávat a analyzovat údaje o pokynech a obchodech, přičemž jeho kapacita v tomto ohledu musí být dostatečná, aby mohl případně fungovat v automatizovaném obchodním prostředí s nízkou latencí. Musí být také schopen vytvářet operativní upozornění na začátku následujícího dne obchodování nebo, používají-li se manuální procesy, na konci následujícího dne obchodování. K systému dohledu investičního podniku musí být k dispozici přiměřená dokumentace a postupy k provádění účinných opatření v návaznosti na upozornění, jež systém vytváří.

8.   Pracovníci odpovědní za sledování obchodních činností investičního podniku pro účely odstavců 1 až 7 oznámí funkci compliance veškeré obchodní činnosti, které mohou být v rozporu se zásadami a postupy investičního podniku nebo s jeho regulačními povinnostmi. Funkce compliance tyto informace posoudí a přijme vhodná opatření. Součástí těchto opatření je podávání zpráv obchodnímu systému či podávání hlášení o podezřelých obchodech nebo pokynech v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 596/2014.

9.   Investiční podnik zajistí, aby jeho záznamy obchodních a účetních informací byly přesné, úplné a konzistentní, a to na základě sesouhlasení svých vlastních záznamů elektronického obchodování se záznamy poskytnutými jeho obchodními systémy, makléři, zúčtujícími členy, ústředními protistranami, poskytovateli údajů nebo jinými relevantními obchodními partnery, pokud to připadá v úvahu a je to vhodné s ohledem na povahu, rozsah a složitost činnosti, a jakmile je to prakticky proveditelné.

Článek 14

Mechanismy kontinuity činnosti

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik zavede pro své algoritmické obchodní systémy mechanismy kontinuity činnosti, které jsou vhodné z hlediska povahy, rozsahu a složitosti jeho činnosti. Tyto mechanismy se zdokumentují na trvalém nosiči dat.

2.   Mechanismy kontinuity činnosti investičního podniku efektivně řeší události narušující činnost a případně zajistí včasné obnovení algoritmického obchodování. Tyto mechanismy musí být uzpůsobeny každému obchodnímu systému, k němuž byl získán přístup, přičemž obsahují tyto aspekty:

a)

rámec správy pro vývoj a zavádění mechanismu kontinuity činnosti;

b)

různé možné negativní scénáře týkající se provozování algoritmických obchodních systémů, mimo jiné nedostupnost systémů, pracovníků, pracovních prostor, externích dodavatelů nebo datových center či ztráta nebo změna zásadně důležitých údajů a dokumentů;

c)

postupy pro přemístění obchodního systému na záložní místo a provozování obchodního systému z tohoto místa, pokud je vhodné takovéto místo mít s ohledem na povahu, rozsah a složitost algoritmických obchodních činností investičního podniku;

d)

odbornou přípravu pracovníků týkající se fungování mechanismů kontinuity činnosti;

e)

zásady užívání funkce uvedené v článku 12;

f)

opatření k případnému vypnutí příslušného obchodního algoritmu či obchodního systému;

g)

alternativní mechanismy investičního podniku k řízení nevyřízených pokynů a nesplacených pozic.

3.   Investiční podnik zajistí, aby jeho obchodní algoritmus nebo obchodní systém mohl být vypnut v souladu s jeho mechanismy kontinuity činnosti, aniž by vznikly podmínky narušující řádné fungování trhu.

4.   Investiční podnik jednou ročně provede přezkum a testování svých mechanismů kontinuity činnosti a tyto mechanismy na základě tohoto přezkumu upraví.

Článek 15

Kontroly příchozích pokynů před uskutečněním obchodu

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik uplatňuje u všech finančních nástrojů tyto kontroly příchozích pokynů před uskutečněním obchodu:

a)

cenová pásma, která automaticky blokují nebo ruší pokyny, jež nesplňují stanovené cenové parametry, a to podle jednotlivých pokynů a za určité stanovené období, přičemž se rozlišuje mezi různými finančními nástroji;

b)

maximální hodnota pokynu, která brání tomu, aby pokyny nezvykle vysoké hodnoty byly zařazeny do evidence pokynů;

c)

maximální objem pokynu, který brání tomu, aby pokyny nezvykle vysokého objemu byly zařazeny do evidence pokynů;

d)

maximální limit pro hlášení, který brání odeslání nadměrného počtu hlášení týkajících se zadání, změny nebo zrušení pokynu do evidence pokynů.

2.   Investiční podnik okamžitě zahrne všechny pokyny odeslané obchodnímu systému do výpočtu limitů před uskutečněním obchodu podle odstavce 1.

3.   Investiční podnik musí mít zavedena omezení opakovaného automatizovaného provádění pokynu, která regulují počet použití strategie algoritmického obchodování. Po předem stanoveném počtu opakovaných provedení se obchodní systém automaticky deaktivuje, dokud jej určený pracovník opět neaktivuje.

4.   Investiční podnik stanoví limity tržního a úvěrového rizika, jež vychází z jeho kapitálu, jeho clearingových mechanismů, jeho obchodní strategie, jeho tolerance rizika, zkušenosti a určitých proměnných, jako například doby, po kterou se investiční podnik zabývá algoritmickým obchodováním, a míry, v níž se spoléhá na dodavatele, kteří jsou třetími stranami. Investiční podnik upraví tyto limity tržního a úvěrového rizika tak, aby zohlednil měnící se dopad pokynů na příslušný trh v důsledku odlišných úrovní cen a likvidity.

5.   Investiční podnik automaticky zablokuje nebo zruší pokyny obchodníka, jestliže se o něm dozví, že nemá povolení obchodovat s určitým finančním nástrojem. Investiční podnik automaticky zablokuje nebo zruší pokyny, jestliže v důsledku těchto pokynů hrozí překročení jeho vlastních prahových hodnot rizika. Kontroly se podle potřeby provádějí u expozic vůči jednotlivým zákazníkům, finančním nástrojům, obchodníkům, obchodním oddělením nebo v celém investičním podniku.

6.   Investiční podnik zavede postupy a opatření k nakládání s pokyny, které jeho kontroly před uskutečněním obchodu zablokovaly, avšak investiční podnik si je přesto přeje zadat. Tyto postupy a opatření se na přechodnou dobu a za výjimečných okolností použijí na konkrétní obchod. Podléhají ověření oddělením řízení rizik a povolení pověřené osoby v rámci investičního podniku.

Článek 16

Sledování v reálném čase

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik je povinen po dobu, kdy zasílá pokyny obchodním systémům, v reálném čase sledovat u veškeré činnosti algoritmického obchodování, která se uskutečňuje na základě jeho obchodního kódu, včetně činnosti svých zákazníků, známky obchodování narušujícího řádné fungování trhu, včetně obchodování napříč trhy, kategoriemi aktiv nebo produkty, pokud se podnik nebo jeho zákazníci těmito činnostmi zabývají.

2.   Sledování činnosti algoritmického obchodování v reálném čase provádí obchodník, který odpovídá za dotčený obchodní algoritmus nebo strategii algoritmického obchodování, a oddělení řízení rizik nebo nezávislé oddělení kontroly rizik zřízené pro účely tohoto ustanovení. Toto oddělení kontroly rizik se považuje za nezávislé bez ohledu na to, zda sledování v reálném čase provádí pracovník investičního podniku, nebo třetí strana, pokud toto oddělení není z hierarchického hlediska závislé na obchodníkovi a může obchodníka podle potřeby korigovat na základě správního rámce podle článku 1.

3.   Pracovníci, kteří odpovídají za sledování v reálném čase, včas reagují na provozní a regulační problémy a v případě potřeby iniciují nápravná opatření.

4.   Investiční podnik zajistí, aby příslušný orgán, příslušné obchodní systémy a případně poskytovatelé přímého elektronického přístupu, zúčtující členové a ústřední protistrany mohli mít vždy přístup k pracovníkům, kteří odpovídají za sledování v reálném čase. Investiční podnik pro tyto účely určí a pravidelně testuje své komunikační kanály, včetně svých postupů pro kontakt mimo dobu obchodování, aby se v případě nouze pracovníci s příslušnou úrovní pravomocí mohli navzájem včas spojit.

5.   Součástí systémů pro sledování v reálném čase musí být upozornění v reálném čase, jež pracovníkům pomáhají při zjišťování nepředvídaných obchodních činností uskutečňovaných prostřednictvím algoritmu. Investiční podnik musí mít zaveden proces, v jehož rámci dojde co nejdříve po vytvoření upozornění k přijetí nápravného opatření, v nezbytných případech včetně řádného stažení z trhu. Tyto systémy vytvářejí také upozornění týkající se algoritmů a pokynů přímého elektronického přístupu, jež spouštějí přerušovací mechanismy obchodního systému. Upozornění v reálném čase musí být vytvářena do pěti sekund od příslušné události.

Článek 17

Kontroly po uskutečnění obchodu

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik průběžně provádí kontroly po uskutečnění obchodu, jež zavedl. Je-li kontrola po uskutečnění obchodu aktivována, podnikne investiční podnik vhodné opatření, jímž může být mimo jiné úprava nebo vypnutí příslušného obchodního algoritmu či obchodního systému nebo řádné stažení z trhu.

2.   Kontroly po uskutečnění obchodu podle odstavce 1 zahrnují průběžné posuzování a monitorování tržního a úvěrového rizika investičního podniku z hlediska faktické expozice.

3.   Investiční podnik vede záznamy o obchodních a účetních informacích, jež jsou úplné, přesné a konzistentní. Investiční podnik sesouhlasí své vlastní záznamy o elektronickém obchodování s informacemi týkajícími se jeho nevyřízených pokynů a rizikových expozic, jež poskytnou obchodní systémy, kterým zasílá pokyny, jeho makléři nebo poskytovatelé přímého elektronického přístupu, zúčtující členové nebo ústřední protistrany a jeho poskytovatelé údajů nebo jiní relevantní obchodní partneři. Jestliže výše uvedení účastníci trhu informace poskytují v reálném čase, provádí se sesouhlasení v reálném čase. Investiční podnik musí být schopen vypočítat v reálném čase svou nesplacenou expozici a nesplacenou expozici svých obchodníků a zákazníků.

4.   U derivátů zahrnují kontroly po uskutečnění obchodu podle odstavce 1 kontroly týkající se maximálních dlouhých a krátkých a celkových strategických pozic, přičemž limity obchodování se nastaví v jednotkách odpovídajících druhům příslušných nástrojů.

5.   Monitorování po uskutečnění obchodu provádějí obchodníci, kteří v rámci investičního podniku odpovídají za algoritmus a oddělení kontroly rizik.

Článek 18

Bezpečnost a limity týkající se přístupu

(čl. 17 odst. 1 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik zavede strategii IT s definovanými cíli a opatřeními, která:

a)

je v souladu s obchodní strategií a strategií v oblasti rizik investičního podniku a je uzpůsobena jeho provozním činnostem a rizikům, jimž je vystaven;

b)

je založena na spolehlivé organizaci IT, včetně služeb, výroby a vývoje;

c)

je v souladu s efektivním řízením bezpečnosti IT.

2.   Investiční podnik vytvoří a udržuje vhodné mechanismy k zajištění fyzické a elektronické bezpečnosti, které minimalizují rizika útoků proti jeho informačním systémům, a jejichž součástí je účinná správa identity a řízení přístupu. Tyto mechanismy zajistí důvěrnost, integritu, pravost a dostupnost údajů a spolehlivost a odolnost informačních systémů investičního podniku.

3.   Investiční podnik bezodkladně informuje příslušný orgán o případných významných narušeních opatření v oblasti fyzické a elektronické bezpečnosti. Předloží příslušnému orgánu zprávu o události, přičemž uvede povahu události, opatření přijatá po události a iniciativy, jejichž přijetím se má zamezit opakování podobných událostí.

4.   Investiční podnik provádí každoročně penetrační testy a kontrolu zranitelnosti, simulující kybernetické útoky.

5.   Investiční podnik zajistí, aby byl schopen identifikovat všechny osoby, které disponují zásadně důležitými uživatelskými přístupovými právy do jeho systémů IT. Investiční podnik počet těchto osob omezí a monitoruje jejich přístup do systémů IT tak, aby byla vždy zajištěna vysledovatelnost.

KAPITOLA III

PŘÍMÝ ELEKTRONICKÝ PŘÍSTUP

Článek 19

Obecná ustanovení týkající se přímého elektronického přístupu

(čl. 17 odst. 5 směrnice 2014/65/EU)

Poskytovatel přímého elektronického přístupu zavede zásady a postupy s cílem zajistit, aby obchodování jeho zákazníků přímého elektronického přístupu bylo v souladu s pravidly obchodního systému, aby bylo zaručeno, že poskytovatel přímého elektronického přístupu splňuje požadavky čl. 17 odst. 5 směrnice 2014/65/EU.

Článek 20

Kontroly poskytovatelů přímého elektronického přístupu

(čl. 17 odst. 5 směrnice 2014/65/EU)

1.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu uplatní na tok pokynů každého svého zákazníka přímého elektronického přístupu kontroly stanovené v článcích 13, 15 a 17 a sledování v reálném čase stanovené v článku 16. Tyto kontroly a toto sledování musí být odděleny od kontrol a sledování, jež uplatňují zákazníci přímého elektronického přístupu, a musí být od těchto kontrol odlišné. Pokyny zákazníka přímého elektronického přístupu musí zejména vždy projít kontrolami před uskutečněním obchodu, jež nastaví a řídí poskytovatel přímého elektronického přístupu.

2.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu může používat své vlastní kontroly před uskutečněním obchodu a kontroly po uskutečnění obchodu, kontroly zajišťované třetí stranou nebo kontroly, jež nabízí obchodní systém, a sledování v reálném čase. Poskytovatel přímého elektronického přístupu nese za všech okolností i nadále odpovědnost za účinnost těchto kontrol. Poskytovatel přímého elektronického přístupu také zajistí, aby byl jako jediný oprávněn nastavit nebo upravit parametry nebo limity těchto kontrol před uskutečněním obchodu a po uskutečnění obchodu a sledování v reálném čase. Poskytovatel přímého elektronického přístupu průběžně sleduje výkonnost kontrol před uskutečněním obchodu a po uskutečnění obchodu.

3.   Limity kontrol před uskutečněním obchodu při zadávání pokynů jsou založeny na úvěrových limitech a limitech rizika, které poskytovatel přímého elektronického přístupu uplatňuje na obchodní činnost svých zákazníků přímého elektronického přístupu. Tyto limity vycházejí z počáteční hloubkové prověrky a pravidelného přezkumu zákazníka přímého elektronického přístupu ze strany poskytovatele přímého elektronického přístupu.

4.   Parametry a limity kontrol uplatňovaných na zákazníky přímého elektronického přístupu využívající sponzorovaný přístup musí být stejně přísné jako kontroly prováděné u zákazníků přímého elektronického přístupu využívajících přímého přístupu na trh.

Článek 21

Specifikace pro systémy poskytovatelů přímého elektronického přístupu

(čl. 17 odst. 5 směrnice 2014/65/EU)

1.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu zajistí, aby mu jeho obchodní systémy umožňovaly:

a)

monitorovat pokyny zadané zákazníkem přímého elektronického přístupu používajícím obchodní kód poskytovatele přímého elektronického přístupu;

b)

automaticky blokovat nebo zrušit pokyny osob, které provozují obchodní systémy, jež zadávají pokyny související s algoritmickým obchodováním a nemají oprávnění odesílat pokyny prostřednictvím přímého elektronického přístupu;

c)

automaticky blokovat nebo zrušit pokyny zákazníka přímého elektronického přístupu u finančních nástrojů, s nimiž tento zákazník není oprávněn obchodovat, a to za použití interního systému označování, který umožňuje identifikovat a blokovat jednotlivé zákazníky přímého elektronického přístupu nebo jejich skupiny;

d)

automaticky blokovat nebo zrušit pokyny zákazníka přímého elektronického přístupu, které překračují prahové hodnoty pro řízení rizika stanovené poskytovatelem přímého elektronického přístupu, a to za použití kontrol expozic u jednotlivých zákazníků přímého elektronického přístupu, finančních nástrojů nebo skupin zákazníků přímého elektronického přístupu;

e)

zastavit toky pokynů přenášené jeho zákazníky přímého elektronického přístupu;

f)

pozastavit nebo zrušit služby přímého elektronického přístupu kterémukoli ze zákazníků přímého elektronického přístupu, není-li poskytovatel přímého elektronického přístupu přesvědčen, že další poskytování přístupu je v souladu s jeho pravidly a postupy spravedlivého a řádného obchodování a integrity trhu;

g)

provést, kdykoli to je zapotřebí, přezkum systémů vnitřních kontrol rizik zákazníků přímého elektronického přístupu.

2.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu musí mít zavedeny postupy k hodnocení, řízení a zmírňování rizik narušení trhu a rizik týkajících se konkrétních podniků. Poskytovatel přímého elektronického přístupu musí být schopen identifikovat osoby, jež je třeba vyrozumět v případě chyby, jež má za následek narušení rizikového profilu nebo v jejímž důsledku může potenciálně dojít k porušení pravidel obchodního systému.

3.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu musí být vždy schopen identifikovat své jednotlivé zákazníky přímého elektronického přístupu a obchodní oddělení a obchodníky těchto zákazníků přímého elektronického přístupu, kteří zadávají pokyny prostřednictvím systémů poskytovatele přímého elektronického přístupu, a to tím, že jim přidělí jedinečný identifikační kód.

4.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu, který umožní zákazníkovi přímého elektronického přístupu poskytnout svůj přímý elektronický přístup svým vlastním zákazníkům („další pověření“), musí být schopen identifikovat různé toky pokynů takto dále pověřených osob, aniž je povinen znát jejich totožnost.

5.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu zaznamená údaje týkající se pokynů zadaných svými zákazníky přímého elektronického přístupu včetně změn a zrušení, upozornění vytvářených jeho systémy sledování a změn ve svém procesu filtrace.

Článek 22

Posouzení potenciálních zákazníků přímého elektronického přístupu prostřednictvím hloubkové prověrky

(čl. 17 odst. 5 směrnice 2014/65/EU)

1.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu provede posouzení svých potenciálních zákazníků přímého elektronického přístupu prostřednictvím hloubkové prověrky, aby zajistil, že tito zákazníci dodrží požadavky stanovené v tomto nařízení a pravidla obchodního systému, do nějž nabízí přístup.

2.   Posouzení prostřednictvím hloubkové prověrky podle odstavce 1 se týká těchto aspektů:

a)

struktury správy a vlastnické struktury potenciálního zákazníka přímého elektronického přístupu;

b)

druhů strategií, jež potenciální zákazník přímého elektronického přístupu uplatní;

c)

provozního uspořádání, systémů, kontrol před uskutečněním obchodu a po uskutečnění obchodu a sledování potenciálního zákazníka přímého elektronického přístupu v reálném čase. Investiční podnik nabízející přímý elektronický přístup, který zákazníkům přímého elektronického přístupu umožňuje k přístupu k obchodním systémům používat software pro obchodování třetích stran, zajistí, aby tento software obsahoval kontroly před uskutečněním obchodu, které odpovídají kontrolám před uskutečněním obchodu stanoveným v tomto nařízení;

d)

kdo má u potenciálního zákazníka přímého elektronického přístupu odpovědnost zabývat se činnostmi a chybami;

e)

vzorec obchodování a chování potenciálního zákazníka přímého elektronického přístupu v minulosti;

f)

úroveň očekávaného objemu obchodování a objemu pokynů potenciálního zákazníka přímého elektronického přístupu;

g)

schopnost potenciálního zákazníka přímého elektronického přístupu plnit své finanční závazky vůči poskytovateli přímého elektronického přístupu;

h)

disciplinární záznamy potenciálního zákazníka přímého elektronického přístupu, jsou-li k dispozici.

3.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu, který umožňuje další pověření, zajistí, aby potenciální zákazník přímého elektronického přístupu předtím, než je mu umožněn přístup, zavedl rámec hloubkové prověrky, který odpovídá minimálně rámci popsanému v odstavcích 1 a 2.

Článek 23

Pravidelný přezkum zákazníků přímého elektronického přístupu

(čl. 17 odst. 5 směrnice 2014/65/EU)

1.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu své procesy posouzení prostřednictvím hloubkové prověrky každoročně podrobí přezkumu.

2.   Poskytovatel přímého elektronického přístupu provede každoročně posouzení přiměřenosti systémů a kontrol svých zákazníků na základě rizik, a to zejména s přihlédnutím ke změnám rozsahu, povahy a složitosti jejich obchodních činností nebo strategií, změnám jejich personálního obsazení, vlastnické struktury, obchodního nebo bankovního účtu, regulačního statusu, finanční pozice a k tomu, zda zákazník přímého elektronického přístupu vyjádřil záměr přístup, který získává od poskytovatele přímého elektronického přístupu, poskytnout na základě dalšího pověření dalším osobám.

KAPITOLA IV

INVESTIČNÍ PODNIKY JEDNAJÍCÍ JAKO VŠEOBECNÝ ZÚČTUJÍCÍ ČLEN

Článek 24

Systémy a kontroly investičních podniků jednajících jako všeobecný zúčtující člen

(čl. 17 odst. 6 směrnice 2014/65/EU)

Veškeré systémy, které investiční podnik jednající jako všeobecný zúčtující člen (dále jen „zúčtující podnik“) používá k podpoře poskytování clearingových služeb zákazníkům, podléhají příslušnému posouzení prostřednictvím hloubkové prověrky, kontrolám a monitorování.

Článek 25

Posouzení potenciálních zákazníků zúčtování prostřednictvím hloubkové prověrky

(čl. 17 odst. 6 směrnice 2014/65/EU)

1.   Zúčtující podnik provede počáteční posouzení potenciálního zákazníka zúčtování s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti jeho činnosti. Každý potenciální zákazník zúčtování se posuzuje na základě těchto kritérií:

a)

úvěrové síly, včetně případně poskytnutých záruk;

b)

systémů interních kontrol rizika;

c)

zamýšlené strategie obchodování;

d)

platebních systémů a mechanismů, jež mu umožňují včasný převod aktiv nebo hotovosti pro účely zajištění, jež zúčtující podnik vyžaduje v souvislosti s clearingovými službami, které poskytuje;

e)

nastavení systémů a přístupu k informacím, jež mu pomáhají dodržet případný maximální limit obchodování, jenž byl se zúčtujícím podnikem dohodnut;

f)

kolaterálu, který případně zúčtujícímu podniku poskytl;

g)

provozních zdrojů, včetně technologických rozhraní a konektivity;

h)

jeho případné účasti na porušení pravidel, jež zajišťují integritu finančních trhů, včetně účasti na zneužívání trhu, finančních trestných činech nebo praní peněz.

2.   Zúčtující podnik každoročně přezkoumá průběžnou výkonnost svých zákazníků zúčtování na základě kritérií uvedených v odstavci 1. Závazná písemná dohoda podle čl. 17 odst. 6 směrnice 2014/65/EU musí obsahovat tato kritéria a uvádět četnost, s níž má zúčtující podnik výkonnost svých zákazníků zúčtování na základě těchto kritérií přezkoumávat, jedná-li se o přezkum v častějším intervalu než jednou ročně. Závazná písemná dohoda stanoví důsledky pro zákazníky zúčtování, kteří tato kritéria nesplňují.

Článek 26

Limity pozic

(čl. 17 odst. 6 směrnice 2014/65/EU)

1.   Zúčtující podnik stanoví a svým zákazníkům zúčtování sdělí příslušné limity obchodování a pozic, jejichž prostřednictvím zmírňuje a řídí svá vlastní rizika protistrany, likvidity, jakož i provozní a jiná rizika.

2.   Zúčtující podnik sleduje pozice svých zákazníků zúčtování vzhledem k limitům stanoveným podle odstavce 1 s co nejmenší prodlevou vůči reálnému času, přičemž musí disponovat vhodnými postupy před uskutečněním obchodu a po uskutečnění obchodu k řízení rizika v souvislosti s porušením limitů pozic, a to prostřednictvím vhodné praxe v oblasti zajištění a jiných vhodných prostředků.

3.   Zúčtující podnik postupy podle odstavce 2 písemně zdokumentuje a zaznamená, zda je zákazníci zúčtování dodržují.

Článek 27

Sdělování informací o poskytovaných službách

(čl. 17 odst. 6 směrnice 2014/65/EU)

1.   Zúčtující podnik zveřejní podmínky, za kterých nabízí své clearingové služby. Tyto služby nabízí za přiměřených obchodních podmínek.

2.   Zúčtující podnik informuje své potenciální a stávající zákazníky zúčtování o úrovních ochrany a o nákladech spojených s různými úrovněmi oddělení, jež poskytuje. Informace o jednotlivých úrovních oddělení musí obsahovat popis hlavních právních důsledků nabízených úrovní oddělení, včetně informací o insolvenčním právu použitelném v dotčené jurisdikci.

KAPITOLA V

ZPŮSOB ALGORITMICKÉHO OBCHODOVÁNÍ S VYSOKOU FREKVENCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Obsah a formát záznamů o pokynech

(čl. 17 odst. 2 směrnice 2014/65/EU)

1.   Investiční podnik, který používá způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, zaznamená okamžitě po zadání pokynu informace o každém zadaném pokynu za použití formátu uvedeného v tabulkách 2 a 3 přílohy II.

2.   Investiční podnik, který používá způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, aktualizuje informace podle odstavce 1 za použití standardů a formátů uvedených ve čtvrtém sloupci tabulek 2 a 3 přílohy II.

3.   Záznamy podle odstavců 1 a 2 se uchovávají po dobu pěti let od zadání pokynu k provedení obchodnímu systému nebo jinému investičnímu podniku.

Článek 29

Vstup v platnost a použití

(čl. 17 odst. 2 směrnice 2014/65/EU)

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 3. ledna 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. července 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

Kritéria, jež je třeba posoudit při sebehodnocení investičního podniku podle čl. 9 odst. 1

1.

Při posuzování povahy své činnosti musí investiční podnik, je-li to relevantní, vzít v potaz:

a)

svůj regulační status a případně regulační status svých zákazníků přímého elektronického přístupu, a to včetně regulačních požadavků, kterým podléhá jako investiční podnik podle směrnice 2014/65/EU, a jiných příslušných regulačních požadavků;

b)

své úlohy v rámci trhu, a to včetně toho, zda je tvůrcem trhu a zda provádí pokyny pro zákazníky, nebo jen obchoduje na vlastní účet;

c)

úroveň automatizace svého obchodování a jiných svých procesů či činností;

d)

druhy a regulační status nástrojů, produktů a kategorií aktiv, s nimiž obchoduje;

e)

druhy strategií, které využívá, a rizika, jež tyto strategie obnáší z hlediska jeho vlastního řízení rizik a z hlediska spravedlivého a řádného fungování trhů; přitom je třeba, aby podnik vzal zejména v potaz povahu těchto strategií, jako je například tvorba trhu či arbitráž, a to, zda jsou tyto strategie dlouhodobé, krátkodobé, směrové, nebo nesměrové;

f)

citlivost svých strategií a obchodních činností na latenci;

g)

druh a regulační status obchodních systémů a jiných míst koncentrace likvidity (liquidity pools), k nimž má přístup, a zejména to, zda obchodní činnost v těchto obchodních systémech a jiných místech koncentrace likvidity představuje veřejné (lit), neveřejné (dark) či mimoburzovní (OTC) obchodování;

h)

své řešení pro konektivitu a to, zda má do obchodních systémů přístup jako člen či jako zákazník přímého elektronického přístupu nebo jeho poskytovatel;

i)

míru do jaké při vývoji a údržbě svých algoritmů či obchodních systémů využívá třetí strany, a to, zda tyto algoritmy či obchodní systémy vyvinul sám, ve spolupráci s třetí stranou, nebo je od třetí strany koupil či je nechává třetí stranou externě zajišťovat;

j)

svou vlastnickou strukturu a strukturu správy, svou organizační a provozní strukturu a to, zda představuje osobní obchodní společnost, dceřinou společnost, kotovanou společnost nebo jiný druh subjektu;

k)

své řízení rizik, compliance, jakož i strukturu a organizaci auditů;

l)

datum svého založení a úroveň zkušeností a kompetence svých pracovníků a to, zda byl založen teprve nedávno.

2.

Při posuzování rozsahu své činnosti musí investiční podnik, je-li to relevantní, vzít v potaz:

a)

počet algoritmů a strategií, které jsou v provozu či probíhají souběžně;

b)

počet jednotlivých nástrojů, produktů a kategorií aktiv, s nimiž se obchoduje;

c)

počet provozovaných obchodních oddělení a individuálních identifikačních kódů pro obchodování používaných fyzickými osobami a algoritmy odpovědnými za provedení pokynu;

d)

kapacitu v oblasti objemu hlášení, a zejména počet zadaných, upravených, zrušených či provedených pokynů;

e)

peněžní hodnotu svých hrubých a čistých vnitrodenních a jednodenních pozic;

f)

počet trhů, na které má přístup jako člen, účastník nebo prostřednictvím přímého elektronického přístupu;

g)

počet a velikost svých zákazníků, a zejména svých zákazníků přímého elektronického přístupu;

h)

počet míst společného umístění nebo blízkého hostingu, k nimž má připojení;

i)

kapacitu své infrastruktury pro konektivitu;

j)

počet zúčtujících členů či počet členství jako ústřední protistrana;

k)

svou velikost měřenou tím, kolik obchodníků a pracovníků front office, middle office a back office zaměstnává, vyjádřeno v plných úvazcích;

l)

počet svých fyzických provozoven;

m)

počet zemí a regionů, v nichž realizuje obchodní činnost;

n)

své roční příjmy a zisky.

3.

Při posuzování složitosti své činnosti musí investiční podnik, je-li to relevantní, vzít v potaz:

a)

povahu strategií, které uplatňuje nebo které uplatňují jeho zákazníci, v míře, v níž jsou tyto strategie podniku známé, a zejména to, zda v rámci těchto strategií podnět k pokynům týkajícím se korelovaných nástrojů či několika obchodních systémů či míst koncentrace likvidity dávají algoritmy;

b)

své algoritmy, a to pokud jde o kódování, vstupy, o něž se tyto algoritmy opírají, vzájemné závislosti a výjimky z pravidel, které tyto algoritmy obsahují, či další aspekty;

c)

své obchodní systémy, a to pokud jde o různost jejich používaných druhů a míru, v níž podnik kontroluje jejich nastavení, úpravu, testování a přezkum;

d)

svou strukturu z hlediska vlastnictví a správy a své organizační, provozní, technické, fyzické či územní uspořádání;

e)

různost řešení své konektivity, technologie a clearingu;

f)

různost druhů své fyzické infrastruktury pro obchodování;

g)

míru, v níž realizuje či nabízí externí zajišťování služeb, a zejména to, zda jsou externě zajišťovány klíčové činnosti;

h)

zda poskytuje či využívá přímý elektronický přístup, ať už přímý přístup na trh, či sponzorovaný přístup, a podmínky, za nichž se přímý elektronický přístup nabízí zákazníkům; a

i)

rychlost svého obchodování nebo obchodování svých zákazníků.


PŘÍLOHA II

Obsah a formát záznamů o pokynech podle článku 28

Tabulka 1

Legenda k tabulkám 2 a 3

SYMBOL

DRUH ÚDAJŮ

DEFINICE

{ALPHANUM-n}

Až n alfanumerických znaků

Volný text.

{CURRENCYCODE_3}

3 alfanumerické znaky

Kód měny ze tří písmen podle normy ISO 4217.

{DATE_TIME_FORMAT}

Formát data a času podle normy ISO 8601

Datum a čas v tomto formátu:

RRRR-MM-DDThh:mm:ss.ddddddZ.

„RRRR“ představuje rok;

„MM“ představuje měsíc;

„DD“ představuje den;

„T“ znamená, že je třeba použít písmeno „T“ (time/čas);

„hh“ představuje hodinu;

„mm“ představuje minutu;

„ss.dddddd“ představuje sekundu a zlomek sekundy;

„Z“ je čas UTC (koordinovaný světový čas).

Data a časy se hlásí v UTC.

{DECIMAL-n/m}

Až n-místné desetinné číslo, z toho až m míst může tvořit zlomková část

Numerické pole pro kladné i záporné hodnoty.

desetiny se oddělují „.“ (tečkou);

před zápornými čísly se uvádí znaménko „–“ (minus);

hodnoty se zaokrouhlují a nezkracují.

{INTEGER-n}

Až n-místné celé číslo

Numerické pole pro kladné i záporné celé hodnoty.

{ISIN}

12 alfanumerických znaků

Kód ISIN podle normy ISO 6166.

{LEI}

20 alfanumerických znaků

Identifikační kód právnické osoby podle normy ISO 17442.

{MIC}

4 alfanumerické znaky

Identifikační kód trhu podle normy ISO 10383.

{NATIONAL_ID}

35 alfanumerických znaků

Tento identifikační kód odpovídá identifikačnímu kódu uvedenému v článku 6 a v příloze II [regulační technické normy č. 22 o povinnosti předkládat hlášení podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014].


Tabulka 2

Informace o všech prvotních rozhodnutích obchodovat a o příchozích pokynech zákazníků

Č.

Pole

Popis

Standardy a formát

1

Křestní jméno (jména) zákazníka

Celé křestní jméno (jména) zákazníka. Pokud má zákazník více než jedno křestní jméno, uvádějí se v tomto poli všechna jeho křestní jména, přičemž se oddělují čárkou.

V případě, že se u zákazníka používá identifikační kód právnické osoby (LEI), ponechává se toto pole prázdné.

{ALPHANUM-140}

2

Příjmení zákazníka

Celé příjmení (všechna příjmení) zákazníka. Pokud má zákazník více než jedno příjmení, uvádějí se v tomto poli všechna jeho příjmení, přičemž se oddělují čárkou.

V případě, že se u zákazníka používá identifikační kód právnické osoby (LEI), ponechává se toto pole prázdné.

{ALPHANUM-140}

3

Identifikační kód zákazníka

Kód, který se používá k identifikaci zákazníka investičního podniku. V případě přímého elektronického přístupu se použije kód uživatele přímého elektronického přístupu.

Je-li zákazníkem právnická osoba, použije se její identifikační kód právnické osoby (LEI).

Není-li zákazníkem právnická osoba, použije se {NATIONAL_ID}.

V případě souhrnných pokynů se použije štítek „AGGR“ podle čl. 2 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/580 (1).

V případě dosud nealokovaných pokynů se použije štítek „PNAL“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/580.

Toto pole zůstane prázdné, pouze pokud investiční podnik nemá žádného zákazníka.

{LEI}

{NATIONAL_ID}

„AGGR“ – souhrnné pokyny

„PNAL“ – nealokované pokyny

4

Jméno (jména) osoby jednající na účet zákazníka

V tomto poli se uvádí celé křestní jméno (jména) osoby jednající na účet zákazníka.

Pokud má tato osoba více než jedno křestní jméno, uvádějí se v tomto poli všechna její křestní jména, přičemž se oddělují čárkou.

{ALPHANUM-140}

5

Příjmení osoby jednající na účet zákazníka

V tomto poli se uvádí celé příjmení (všechna příjemní) osoby jednající na účet zákazníka. Pokud má tato osoba více než jedno příjmení, uvádějí se v tomto poli všechna její příjmení, přičemž se oddělují čárkou.

{ALPHANUM-140}

6

Investiční rozhodnutí v rámci podniku

Kód používaný k identifikaci osoby/algoritmu, která/který v rámci investičního podniku odpovídá za investiční rozhodnutí v souladu s článkem 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/590 (2).

Pokud za investiční rozhodnutí odpovídala fyzická osoba, označí se odpovědná osoba nebo osoba nesoucí primární odpovědnost pomocí {NATIONAL_ID}.

Pokud za investiční rozhodnutí odpovídá algoritmus, postupuje se při vyplňování pole podle článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/590.

Pokud investiční rozhodnutí nebylo přijato osobou nebo algoritmem v rámci investičního podniku, ponechá se toto pole prázdné.

{NATIONAL_ID} – fyzické osoby

{ALPHANUM-50} – algoritmy

7

Počáteční označení pokynu

Kód používaný k identifikaci pokynu, který byl přijat od zákazníka nebo vytvořen investičním podnikem, před jeho zpracováním a zadáním do obchodního systému či investičnímu podniku.

{ALPHANUM-50}

8

Údaj o nákupu/prodeji

Označuje, zda se jedná o pokyn k nákupu, nebo k prodeji.

U opcí a swapcí je kupující protistranou, která má právo uplatnit opci, a prodávající protistranou, která opci prodává a získává prémii.

U futures a forwardů, které se netýkají měny, je kupující protistranou, která kupuje nástroj, a prodávající protistranou, která nástroj prodává.

U swapů týkajících se cenných papírů je kupující protistranou, která nese riziko pohybu ceny podkladového cenného papíru a získává částku jistiny. Prodávající je protistranou, která hradí částku jistiny.

U swapů týkajících se úrokových sazeb nebo inflačních indexů je kupující protistranou, která platí pevnou sazbu. Prodávající je protistranou, která inkasuje pevnou sazbu. U bazických úrokových swapů (s proměnlivými sazbami) je kupující protistranou, která hradí rozpětí, a prodávající je protistranou, která rozpětí inkasuje.

U měnových swapů a forwardů a křížových měnových swapů je kupující protistranou, která získává měnu, jež je první podle abecedního pořadí stanoveného v normě ISO 4217, a prodávající protistranou, která tuto měnu dodá.

U dividendových swapů je kupující protistranou, která získává ekvivalent skutečně vyplácených dividend. Prodávající je protistranou, která vyplácí tuto dividendu a inkasuje pevnou sazbu.

U derivátových nástrojů pro převod úvěrového rizika s výjimkou opcí a swapcí je kupující protistranou, která si pořizuje zajištění. Prodávající je protistranou, která zajištění prodává.

U derivátových smluv na komodity nebo emisní povolenky je kupující protistranou, která získává hlášenou komoditu nebo emisní povolenku, a prodávající je protistranou, která tuto komoditu nebo emisní povolenku dodává.

U dohod o budoucí úrokové sazbě je kupující protistranou, která hradí pevnou sazbu, a prodávající je protistranou, která pevnou sazbu inkasuje.

V případě navýšení pomyslné jistiny je kupující totožný s nabyvatelem finančního nástroje z původní transakce a prodávající je totožný s převodcem finančního nástroje z původní transakce.

V případě snížení pomyslné jistiny je kupující totožný s převodcem finančního nástroje z původní transakce a prodávající je totožný s nabyvatelem finančního nástroje z původní transakce.

„BUYI“ – pokyn k nákupu

„SELL“ – pokyn k prodeji

9

Identifikační kód finančního nástroje

Jedinečný a nezaměnitelný identifikační kód finančního nástroje

{ISIN}

10

Cena

Limitní cena, za kterou se pokyn provede, bez případné provize a úroku.

U pokynů stop tvoří stop cenu dotčeného pokynu.

U opčních smluv tvoří cenu prémie z derivátové smlouvy na bod podkladového nástroje nebo indexu.

U sázek na rozpětí tvoří cenu referenční cena přímého podkladového nástroje.

U swapů úvěrového selhání (CDS) tvoří cenu kupón v bazických bodech.

Pokud se cena hlásí v peněžní hodnotě, uvede se v jednotkách hlavní měny.

Není-li cena relevantní, vyplní se do tohoto pole „NOAP“.

Pokud cena v daném okamžiku není k dispozici, ale čeká se na její určení, vyplní se do tohoto pole „PNDG“.

Pokud je dohodnutá cena rovna nule, použije se nulová cena.

Hodnoty se případně nezaokrouhlují ani nezkracují.

{DECIMAL-18/13} v případě, že je cena vyjádřena v peněžní hodnotě.

{DECIMAL-11/10} v případě, že je cena vyjádřena procentním podílem nebo výnosem.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je cena vyjádřena v bazických bodech.

„PNDG“ v případě, že cena není k dispozici.

„NOAP“ v případě, že cena není relevantní.

11

Cenová notace

Informace o tom, zda jsou cena a realizační cena vyjádřeny v peněžní hodnotě, procentuálním podílem, výnosem, nebo v bazických bodech.

„MONE“ – peněžní hodnota

„PERC“ – procentuální podíl

„YIEL“ – výnos

„BAPO“ – bazické body

12

Cenový multiplikátor

Počet jednotek podkladového nástroje, který jedna derivátová smlouva představuje.

Peněžní hodnota jedné swapové smlouvy, přičemž se v poli množství uvádí počet swapových smluv v rámci dotčeného obchodu. U futures nebo opcí na index se jedná o částku na jeden indexový bod.

U sázek na rozpětí se jedná o pohyb ceny podkladového nástroje, na němž je sázka na rozpětí založena.

Informace hlášené v tomto poli musí odpovídat hodnotám polí 10 a 26.

{DECIMAL-18/17}

„1“ – u nederivátových finančních nástrojů, které se neobchodují prostřednictvím smluv.

13

Měna ceny

Měna, v níž je vyjádřena cena finančního nástroje, jehož se pokyn týká (pokud je cena vyjádřena v peněžní hodnotě).

{CURRENCYCODE_3}

14

Měna složky 2

U swapů více měn nebo křížových měnových swapů je měnou složky 2 měna, v níž je denominována složka 2 dotčené smlouvy.

U swapcí, jejichž podkladový swap tvoří více měn, je měnou složky 2 měna, v níž je denominována složka 2 dotčeného swapu.

Toto pole se týká pouze smluv o úrokových a měnových derivátech.

{CURRENCYCODE_3}

15

Kód podkladového nástroje

Kód ISIN podkladového nástroje.

U nástrojů ADR, GDR a obdobných nástrojů kód {ISIN} finančního nástroje, na němž jsou tyto nástroje založeny.

U konvertibilních dluhopisů kód {ISIN} nástroje, na nějž lze dluhopis převést.

U derivátů nebo jiných nástrojů s podkladovým nástrojem kód ISIN podkladového nástroje, je-li podkladový nástroj přijat k obchodování nebo obchodován v obchodním systému. Je-li podkladovým nástrojem akciová dividenda, pak se jedná o kód ISIN příslušné akcie, s níž je spojeno právo na podkladovou dividendu.

U swapů úvěrového selhání se uvede kód ISIN referenčního závazku.

V případě, že je podkladovým nástrojem index, který má kód ISIN, jedná se o kód ISIN tohoto indexu.

Je-li podkladovým nástrojem koš, uvedou se kódy ISIN každé ze složek koše přijaté k obchodování nebo obchodované v obchodním systému. Toto pole se uvádí tolikrát, kolikrát je to k uvedení všech nahlašovaných nástrojů v koši zapotřebí.

{ISIN}

16

Druh opce

Udává, zda je derivátová smlouva kupní (opravňující k nákupu konkrétního podkladového aktiva), nebo prodejní opcí (opravňující k prodeji konkrétního podkladového aktiva), nebo zda v době zadání pokynu nelze určit, zda jde o prodejní, či kupní opci. U swapce se jedná o:

„PUTO“ v případě swapce příjemce, v níž má kupující právo uzavřít swap jako příjemce pevné sazby,

„CALL“ v případě swapce plátce, v níž má kupující právo uzavřít swap jako plátce pevné sazby.

U nástrojů cap a floor se jedná o:

„PUTO“ v případě floor,

„CALL“ v případě cap.

Toto pole se týká derivátů, které jsou opcemi nebo warranty.

„PUTO“ – prodejní opce

„CALL“ – kupní opce

„OTHR“ – nelze-li určit, zda se jedná o kupní, či prodejní opci

17

Realizační cena

V tomto poli se uvede předem stanovená cena, za kterou bude muset držitel koupit nebo prodat podkladový nástroj, nebo se zde uvede, že cenu nelze v době zadání pokynu určit.

Pole se týká pouze opcí nebo warrantů, u kterých lze v době zadání pokynu určit realizační cenu.

Není-li realizační cena relevantní, pole se nevyplní.

{DECIMAL-18/13}v případě, že je cena vyjádřena v peněžní hodnotě.

{DECIMAL-11/10} v případě, že je cena vyjádřena procentuálním podílem nebo výnosem.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je cena vyjádřena v bazických bodech.

„PNDG“ v případě, že cena není k dispozici.

18

Měna realizační ceny

Měna, v níž je vyjádřena realizační cena.

{CURRENCYCODE_3}

19

Platba předem

Peněžní hodnota případné platby předem v bazických bodech pomyslné jistiny, která byla obdržena nebo poskytnuta prodávajícím.

Pokud prodávající obdrží platbu předem, je uvedená hodnota kladná. Pokud prodávající poskytl platbu předem, je uvedená hodnota záporná.

V případě navýšení nebo snížení pomyslné jistiny u derivátových smluv toto číslo odpovídá absolutní hodnotě změny a uvádí se jako kladné.

{DECIMAL-18/5}

20

Druh dodání

Označuje, zda je smlouva vypořádána fyzicky nebo v peněžních prostředcích.

Nelze-li druh dodání v době zadání pokynu určit, uvádí se hodnota „OPTL“.

Toto pole je třeba vyplnit pouze u derivátů.

„PHYS“ – vypořádáno fyzicky

„CASH“ – vypořádáno v peněžních prostředcích

„OPTN“ – způsob vypořádání závisí na rozhodnutí protistrany nebo je určen třetí stranou

21

Styl uplatnění opce

Udává, zda lze opci uplatnit pouze k pevně stanovenému datu (evropský a asijský styl), k několika předem stanoveným datům (bermudský styl) nebo kdykoli během doby platnosti smlouvy (americký styl).

Toto pole se týká pouze opcí.

„EURO“ – evropská opce

„AMER“ – americká opce

„ASIA“ – asijská opce

„BERM“ – bermudská opce

„OTHR“ – opce jiného druhu

22

Datum splatnosti

Datum splatnosti finančního nástroje.

Toto pole se týká pouze dluhových nástrojů se stanoveným datem splatnosti.

{DATEFORMAT}

23

Datum vypršení platnosti

Datum vypršení platnosti hlášeného finančního nástroje.

Toto pole se týká pouze derivátů se stanoveným datem vypršení platnosti.

{DATEFORMAT}

24

Měna množství

Měna, v níž je množství vyjádřeno.

Toto pole se týká pouze případů, kdy je množství vyjádřeno v nominální nebo peněžní hodnotě.

{CURRENCYCODE_3}

25

Množstevní notace

Udává, zda je hlášené množství vyjádřeno počtem jednotek, v nominální hodnotě nebo peněžní hodnotě.

„UNIT“ – počet jednotek

„NOML“ – nominální hodnota

„MONE“ – peněžní hodnota

26

Počáteční množství

Počet jednotek finančního nástroje nebo počet derivátových smluv v pokynu.

Nominální nebo peněžní hodnota finančního nástroje.

U sázek na rozpětí je množství dáno peněžní hodnotou vsazenou na bodový pohyb podkladového finančního nástroje.

V případě navýšení nebo snížení pomyslné jistiny u derivátových smluv toto číslo odpovídá absolutní hodnotě změny a uvádí se jako kladné.

U swapů úvěrového selhání (CDS) odpovídá množství pomyslné jistině, na kterou se získané nebo poskytnuté zajištění vztahuje.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je množství vyjádřeno počtem jednotek.

{DECIMAL-18/5} v případě, že je množství vyjádřeno v peněžní nebo nominální hodnotě.

27

Datum a čas

Datum a přesný čas obdržení pokynu anebo datum a přesný čas přijetí rozhodnutí obchodovat. V relevantních případech se toto pole vyplní v souladu s článkem 3 a tabulkou 2 přílohy nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 (3).

{DATE_TIME_FORMAT}

V relevantních případech se počet desetinných míst za „sekundou“ určí v souladu s tabulkou 2 přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/574.

28

Další informace poskytnuté zákazníkem

Případné pokyny, parametry, podmínky či jiné podrobnosti týkající se dotčeného pokynu, jež zákazník investičnímu podniku poslal.

Volný text


Tabulka 3

Informace o odchozích a provedených pokynech

Č.

Pole/obsah

Popis

Formát

1

Údaj o nákupu/prodeji

Udává, zda se jedná o pokyn k nákupu, nebo k prodeji, a to podle popisu v poli 8 v tabulce 2.

„BUYI“ – pokyn k nákupu

„SELL“ – pokyn k prodeji

2

Postavení

Udává, zda byl pokyn zadán členem, účastníkem nebo zákazníkem obchodního systému provádějícím obchodování párováním pokynů na vlastní účet podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 směrnice 2014/65/EU nebo obchodujícím na vlastní účet podle čl. 4 odst. 1 bodu 6 uvedené směrnice.

Pokud nebyl pokyn zadán v rámci obchodování člena, účastníka nebo zákazníka obchodního systému párováním pokynů na vlastní účet nebo jeho obchodováním na vlastní účet, uvede se v tomto poli, že se obchod uskutečnil v jiném postavení.

„DEAL“ – obchodování na vlastní účet

„MTCH“ – párování pokynů na vlastní účet

„AOTC“ – případné jiné postavení

3

Poskytování likvidity

Udává, zda byl pokyn do obchodního systému zadán v rámci strategie tvorby trhu podle článků 17 a 48 směrnice 2014/65/EU nebo v rámci jiné činnosti podle článku 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 (4).

„Ano“

„Ne“

4

Provedení obchodu v rámci podniku

Kód používaný k identifikaci osoby/algoritmu, která/který v rámci investičního podniku odpovídá za provedení obchodu na základě pokynu v souladu s článkem 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/590.

Je-li za provedení obchodu odpovědná fyzická osoba, označí se {NATIONAL_ID}.

Je-li za provedení obchodu odpovědný algoritmus, vyplní se toto pole v souladu s článkem 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/590.

Je-li do provedení obchodu zapojeno více osob nebo osoby spolu s algoritmy, určí podnik obchodníka nebo algoritmus, který ponese primární odpovědnost podle článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/590, a v tomto poli uvede jeho totožnost.

Toto pole se týká pouze prováděných pokynů.

{NATIONAL_ID} – fyzické osoby

{ALPHANUM-50} – algoritmy

5

Identifikační kód pokynu zadaného do obchodního systému nebo jinému investičnímu podniku.

Interní kód, který investiční podnik používá k identifikaci pokynu, jenž do obchodního systému podal jiný investiční podnik, a to za předpokladu, že je tento kód pro dotčený den obchodování a finanční nástroj jedinečný.

{ALPHANUM-50}

6

Identifikační kód, jenž byl pokynu přiřazen jiným investičním podnikem nebo obchodním systémem, do nějž byl pokyn zadán.

Alfanumerický kód, jenž byl pokynu přiřazen jiným investičním podnikem nebo obchodním systémem, jemuž/do něhož jej investiční podnik podávající hlášení podal k provedení. V tomto poli se vyplní identifikační kód přidělený tímto jiným investičním podnikem nebo obchodním systémem.

{ALPHANUM-50}

7

Identifikační kód příjemce pokynu

Kód investičního podniku nebo obchodního systému, jemuž/do něhož byl pokyn předán.

U investičního podniku: {LEI}

U obchodního systému: {MIC}

8

Druh pokynu

Slouží k identifikaci druhu pokynu podaného do obchodního systému na základě specifikací tohoto obchodního systému.

{ALPHANUM-50}

9

Limitní cena

Nejvyšší nákupní nebo nejnižší prodejní cena, za kterou může být pokyn k prodeji realizován.

Cena rozpětí strategického pokynu. Může být kladná nebo záporná.

U pokynů bez limitní ceny nebo u pokynů bez stanovené ceny zůstane toto pole prázdné.

U konvertibilních dluhopisů se v tomto poli uvádí reálná cena (hrubá neboli dirty price, nebo čistá neboli clean price) použitá pro dotčený obchod.

Dojde-li k provedení pokynu, zaznamená investiční podnik i cenu, za niž byl obchod proveden.

{DECIMAL-18/13}v případě, že je cena vyjádřena v peněžní hodnotě.

Pokud se cena hlásí v peněžní hodnotě, uvede se v jednotkách hlavní měny.

{DECIMAL-11/10} v případě, že je cena vyjádřena procentuálním podílem nebo výnosem.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je cena vyjádřena v bazických bodech

10

Měna, v níž je uvedena cena

Měna, v níž je vyjádřena obchodní cena finančního nástroje, jehož se pokyn týká (pokud je cena vyjádřena v peněžní hodnotě).

{CURRENCYCODE_3}

11

Cenová notace

Udává, zda je cena vyjádřena v peněžní hodnotě, procentuálním podílem, výnosem nebo v bazických bodech.

„MONE“ – peněžní hodnota

„PERC“ – procentuální podíl

„YIEL“ – výnos

„BAPO“ – bazické body

12

Další limitní cena

Případná další limitní cena platná pro dotčený pokyn. Není-li relevantní, zůstane tato pole prázdné.

{DECIMAL-18/13} v případě, že je cena vyjádřena v peněžní hodnotě.

Pokud se cena hlásí v peněžní hodnotě, uvede se v jednotkách hlavní měny.

{DECIMAL-11/10} v případě, že je cena vyjádřena procentním podílem nebo výnosem.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je cena vyjádřena v bazických bodech

13

Stop cena

Cena, která musí být dosažena, aby se pokyn aktivoval.

U stop pokynů aktivovaných událostmi nezávislými na ceně finančního nástroje bude v tomto poli uvedena stop cena rovná nule.

Není-li relevantní, zůstane toto pole prázdné.

{DECIMAL-18/13} v případě, že je cena vyjádřena v peněžní hodnotě.

Pokud se cena hlásí v peněžní hodnotě, uvede se v jednotkách hlavní měny.

{DECIMAL-11/10} v případě, že je cena vyjádřena procentuálním podílem nebo výnosem.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je cena vyjádřena v bazických bodech.

14

Vázaná limitní cena (pegged limit price)

Nejvyšší nákupní nebo nejnižší prodejní cena, za kterou může být vázaný pokyn realizován.

Není-li relevantní, zůstane toto pole prázdné.

{DECIMAL-18/13} v případě, že je cena vyjádřena v peněžní hodnotě.

Pokud se cena hlásí v peněžní hodnotě, uvede se v jednotkách hlavní měny.

{DECIMAL-11/10} v případě, že je cena vyjádřena procentním podílem nebo výnosem.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je cena vyjádřena v bazických bodech.

15

Zbývající množství, včetně skrytého

Celkové množství, které zbývá v evidenci pokynů po částečném provedení pokynu nebo v případě, kdy došlo k jiné události, která na dotčený pokyn měla vliv.

V případě, že došlo k částečnému uspokojení pokynu, se jedná o celkový objem zbývající po tomto částečném provedení. Při zadání pokynu je tato hodnota rovna počátečnímu množství.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je množství vyjádřeno počtem jednotek.

{DECIMAL-18/5} v případě, že je množství vyjádřeno v peněžní nebo nominální hodnotě.

16

Zobrazované množství

Množství viditelné v evidenci pokynů (oproti množství skrytému).

{DECIMAL-18/17} v případě, že je množství vyjádřeno počtem jednotek.

{DECIMAL-18/5} v případě, že je množství vyjádřeno v peněžní nebo nominální hodnotě.

17

Obchodované množství

V případě částečného nebo úplného provedení pokynu se v tomto poli uvede realizované množství.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je množství vyjádřeno počtem jednotek.

{DECIMAL-18/5} v případě, že je množství vyjádřeno v peněžní nebo nominální hodnotě.

18

Minimální přijatelné množství

Minimální přijatelné množství, při jehož dosažení je pokyn uspokojen; může sestávat z několika částečných provedení, přičemž se obvykle týká pouze jiných druhů pokynů než trvalých.

Pokud není relevantní, zůstane tato pole prázdné.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je množství vyjádřeno počtem jednotek.

{DECIMAL-18/5} v případě, že je množství vyjádřeno v peněžní nebo nominální hodnotě.

19

Minimální proveditelný objem

Minimální objem pro případné provedení.

Není-li relevantní, zůstane toto pole prázdné.

{DECIMAL-18/17} v případě, že je množství vyjádřeno počtem jednotek.

{DECIMAL-18/5} v případě, že je množství vyjádřeno v peněžní nebo nominální hodnotě.

20

Minimální proveditelný objem platí pouze pro první provedení

Udává, zda se minimální proveditelný objem týká pouze prvního provedení.

Je-li pole 19 prázdné, lze ponechat prázdné i toto pole.

„Ano“

„Ne“

21

Údaj o pasivním pokynu

Udává, zda je pokyn do obchodního systému zadán s vlastností/štítkem, na jejímž/jehož základě nebude oproti případnému viditelnému pokynu v opačném směru proveden okamžitě.

„Ano“

„Ne“

22

Ochrana před automatickým provedením (Self-Execution Prevention)

Udává, zda byl pokyn zadán s kritériem ochrany před automatickým provedením, jež znemožňuje jeho provedení, existuje-li na opačné straně evidence pokynů pokyn zadaný týmž členem nebo účastníkem.

„Ano“

„Ne“

23

Datum a čas (zadání pokynu)

Datum a přesný čas zadání pokynu do obchodního systému nebo jinému investičnímu podniku.

{DATE_TIME_FORMAT}

Počet desetinných míst za „sekundou“ se určí v souladu s tabulkou 2 přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/574.

24

Datum a čas (obdržení pokynu)

Datum a přesný čas všech hlášení týkajících se dotčeného pokynu předaných do obchodního systému či jinému investičnímu podniku nebo od tohoto obchodního systému či investičního podniku obdržených.

{DATE_TIME_FORMAT}

Počet desetinných míst za „sekundou“ se určí v souladu s tabulkou 2 přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/574.

25

Pořadové číslo

Investiční podnik musí každé události uvedené v poli 26 přiřadit celé kladné číslo ve vzestupném pořadí.

Toto pořadové číslo musí být jedinečné pro každý druh události, musí být u všech událostí konzistentní, investiční podnik jej musí opatřit časovým razítkem a musí platit po celý den, kdy k události došlo.

{INTEGER-50}

26

Nový pokyn, změna, zrušení, zamítnutí, částečné či úplné provedení pokynu

Nový pokyn: obdržení nového pokynu provozovatelem obchodního systému.

„NEWO“ – nový pokyn

Spuštěný pokyn: pokyn, který se stává proveditelným, případně neproveditelným, nastane-li předem stanovená podmínka.

„TRIG“ – spouštěný pokyn

Pokyn nahrazený členem, účastníkem nebo zákazníkem obchodního systému: jestliže se člen, účastník nebo zákazník obchodního systému rozhodl z vlastního podnětu změnit některou z vlastností pokynu, který předtím zadal do evidence pokynů.

„REME“ – pokyn nahrazen členem, účastníkem nebo zákazníkem obchodního systému

Pokyn nahrazen tržní operací (automaticky): pokud byla některá z vlastností pokynu změněna systémem IT provozovatele obchodního systému. Spadají sem i případy, kdy dojde ke změně stávajících vlastností pokynu peg nebo trailing stop tak, aby odrážely jeho umístění v evidenci pokynů.

„REMA“ – pokyn nahrazen tržní operací (automaticky)

Pokyn nahrazen tržní operací (lidským zásahem): pokud byla některá z vlastností pokynu změněna pracovníky provozovatele obchodního systému. Spadají sem i případy, kdy má člen, účastník nebo zákazník obchodního systému problémy s IT a potřebuje své pokyny okamžitě zrušit.

„REMH“ – pokyn nahrazen tržní operací (lidským zásahem)

Změna stavu z podnětu člena, účastníka či zákazníka obchodního systému. Spadají sem i případy aktivace a deaktivace.

„CHME“ – změna stavu z podnětu člena, účastníka či zákazníka obchodního systému

Změna stavu v důsledku tržních operací.

„CHMO“ – změna stavu v důsledku tržních operací

Pokyn zrušen z podnětu člena, účastníka či zákazníka obchodního systému.

„CAME“ – pokyn zrušen z podnětu člena, účastníka či zákazníka obchodního systému

Pokyn zrušen tržními operacemi. Spadají sem i případy zajišťovacího mechanismu, který investiční podniky využívají při algoritmickém obchodování v rámci sledování určité strategie vytváření trhu podle článků 17 a 48 směrnice 2014/65/EU.

„CAMO“ – pokyn zrušen tržními operacemi

Zamítnutý pokyn: pokyn, který provozovatel obchodního systému obdržel, avšak zamítl.

„REMO“ – zamítnutý pokyn

Pokyn, jehož platnost vypršela: pokyn, který je po uplynutí platnosti odstraněn z evidence pokynů.

„EXPI“ – pokyn, jehož platnost vypršela

Částečně uspokojený pokyn: pokyn nebyl proveden celý, a v jeho rámci je ještě nutné realizovat určité množství.

„PARF“ – částečně uspokojený pokyn

Uspokojený pokyn: není již třeba žádné množství realizovat.

„FILL“ – uspokojený pokyn

{ALPHANUM-4} znaky, které ještě obchodní systém pro svou vlastní klasifikaci nepoužívá

27

Údaj o prodeji na krátko

Prodej na krátko provádí investiční podnik na vlastní účet nebo na účet zákazníka podle článku 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/590.

„SSHO“ – prodej na krátko bez výjimky

Pokud investiční podnik provádí obchod na účet prodávajícího zákazníka a není s vynaložením veškerého možného úsilí schopen určit, zda se jedná o prodej na krátko, vyplní se v tomto poli „UNDI“.

„SSEX“ – prodej na krátko s výjimkou

Pokud se obchod týká předávaného pokynu, který splňuje podmínky pro přenos stanovené článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/590, vyplní toto pole přijímající investiční podnik ve svém hlášení na základě informací poskytnutých odesílajícím investičním podnikem.

Toto pole se týká pouze případů, kdy se na nástroj vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 (5) a prodávající je investičním podnikem nebo zákazníkem investičního podniku.

Toto pole se týká pouze provedených pokynů.

„SELL“ – nejedná se o prodej na krátko

„UNDI“ – údaje nejsou k dispozici

28

Údaj o výjimce

Udává, zda byl obchod proveden s předobchodní výjimkou v souladu s články 4 a 9 nařízení (EU) č. 600/2014.

U kapitálových nástrojů:

 

„RFPT“ = obchod s referenční cenou

 

„NLIQ“ = sjednané obchody s likvidními finančními nástroji

 

„OILQ“ = sjednané obchody s nelikvidními finančními nástroji

 

„PRIC“ = sjednané obchody, na které se vztahují jiné podmínky než aktuální tržní cena dotčeného kapitálového nástroje.

U nekapitálových nástrojů:

 

„SIZE“ = obchod nad určitý objem

 

„ILQD“ = obchod s nelikvidními nástroji

Toto pole se týká pouze pokynů prováděných na základě výjimky v určitém obchodním systému.

Zvolte jeden nebo více z těchto štítků:

 

„RFPT“– referenční cena

 

„NLIQ“ – sjednaný obchod (likvidní)

 

„OILQ“ – sjednaný obchod (nelikvidní)

 

„PRIC“ – sjednaný obchod (podmínky)

 

„SIZE“ – obchod nad určitý objem

 

„ILQD“ – Illiquid instrument – nelikvidní nástroje

29

Strategie směrování

Příslušná strategie směrování podle specifikace obchodního systému.

Není-li relevantní, zůstane toto pole prázdné.

{ALPHANUM-50}

30

Identifikační kód obchodu v obchodním systému

Alfanumerický kód, jenž obchodní systém přiřazuje obchodu v souladu s článkem 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/575.

Toto pole se týká pouze pokynů provedených v obchodním systému.

{ALPHANUM-52}

31

Doba platnosti

Good-For-Day (pokyn platný jeden obchodní den): platnost pokynu vyprší na konci obchodního dne, v němž byl zadán do evidence pokynů.

„GDAY“ – platnost jeden den

Good-Till-Cancelled (pokyn platný do zrušení): pokyn zůstane v evidenci pokynů aktivní a proveditelný až do okamžiku, kdy bude zrušen.

„GTCA“ – platnost do zrušení

Good-Till-Time (pokyn platný do stanoveného okamžiku): platnost pokynu vyprší nejpozději v předem stanovený okamžik v rámci stávajícího burzovního dne.

„GTHT“ – platnost do stanoveného okamžiku téhož dne

Good-Till-Date (pokyn platný do stanoveného dne): platnost pokynu vyprší na konci stanoveného dne.

„GTHD“ – platnost do konce stanoveného dne

Good-Till-Specified Date and Time (pokyn platný do určeného okamžiku stanoveného dne): platnost pokynu vyprší ve stanovený okamžik určeného dne.

„GTDT“ – platnost do stanoveného okamžiku určeného dne

Good After Time (pokyn platný od stanoveného okamžiku): pokyn je aktivní až od předem stanoveného okamžiku v rámci stávajícího burzovního dne.

„GAFT“ – platnost od stanoveného okamžiku téhož dne

Good After Date (pokyn platný od stanoveného dne): pokyn je aktivní až od začátku předem stanoveného dne.

„GAFD“ – platnost od stanoveného dne

Good After Specified Date and Time (pokyn platný od určeného okamžiku stanoveného dne): pokyn je aktivní až od předem určeného okamžiku předem stanoveného dne.

„GADT“ – platnost od stanoveného okamžiku určeného dne

Immediate-Or-Cancel (okamžité uspokojení, nebo zrušení): pokyn je proveden bezprostředně po zadání do evidence pokynů (v množství, pro které je to možné) a nezůstává v evidenci pokynů, aby čekal na uspokojení neuspokojeného množství (pokud nebyl uspokojen celý).

„IOCA“ – okamžitě provedení, nebo zrušení

Fill-Or-Kill (plné uspokojení nebo zrušení): pokyn je proveden bezprostředně po zadání do evidence pokynů za předpokladu, že jej lze uspokojit celý: pokud jej lze uspokojit jen částečně, automaticky se zamítne, a nemůže tak být proveden.

Jiné: případné další označení specifické pro určité obchodní modely, platformy nebo systémy.

„F“ – Fill-Or-Kill

nebo

{ALPHANUM-4} znaky, které ještě obchodní systém pro svou vlastní klasifikaci nepoužívá

32

Omezení pokynů

Good For Closing Price Crossing Session (pokyn platný pro obchodování za uzavírací cenu): pokud je pokyn způsobilý pro obchodování za uzavírací cenu.

„SESR“ – platný pro obchodování za uzavírací cenu

Valid For Auction (pokyn platný pro aukci): pokyn je aktivní a lze ho provést pouze ve fázi aukce (kterou může předem stanovit člen, účastník nebo zákazník obchodního systému, který pokyn zadal, jedná se např. o otevírací a/nebo uzavírací aukce a/nebo vnitrodenní aukci).

„VFAR“ – platný pro aukci

Valid For Continuous Trading only (platný pouze pro kontinuální obchodování): pokyn je aktivní pouze během kontinuálního obchodování.

„VFCR“ – platný pouze pro kontinuální obchodování

Jiné: případná další označení, jež jsou jedinečná pro určité obchodní modely, platformy nebo systémy.

{ALPHANUM-4} znaky, které ještě obchodní systém pro svou vlastní klasifikaci nepoužívá

V tomto poli se, je-li to relevantní, zadává více štítků zároveň, přičemž se k jejich oddělení používá čárka.

33

Datum a čas doby platnosti

Toto pole se týká časového razítka udávajícího čas, kdy se pokyn stává aktivním nebo je definitivně odstraněn z evidence pokynů.

Good for day: datum zadání s nastavením časového razítka bezprostředně před půlnocí.

Good till time: datum zadání a čas stanovený v pokynu.

Good till date: uvedené datum konce platnosti s nastavením časového razítka na okamžik bezprostředně před půlnocí.

Good till specified date and time: datum a čas, do kdy platí.

Good after time: datum zadání a stanovený čas, kdy se pokyn stává aktivním.

Good after date: stanovené datum s nastavením časového razítka na okamžik bezprostředně po půlnoci.

Good after specified date and time: standardně se stanoveným datem a časem, kdy se pokyn stává aktivním.

Good till Cancel: konečné datum a čas, kdy bude pokyn automaticky vyřazen tržními operacemi.

Jiné: časové razítko pro případný další druh platnosti.

{DATE_TIME_FORMAT}

Počet desetinných míst za „sekundou“ se určí v souladu s tabulkou 2 přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/574.

34

Souhrnný pokyn

Udává, zda se jedná o souhrnný pokyn podle čl. 2 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/575.

„Ano“

„Ne“

35

Další informace o odchozím pokynu

Případné pokyny, parametry, podmínky či jiné podrobnosti týkající se dotčeného pokynu, jež posílá:

investiční podnik do obchodního systému, zejména pak takové pokyny, parametry, podmínky a podrobnosti, které obchodní systém potřebuje k tomu, aby správně porozuměl tomu, jak s pokynem nakládat; nebo

obchodní systém investičnímu podniku, zejména pak takové pokyny, parametry, podmínky a podrobnosti, které investiční podnik potřebuje jako jasnou zpětnou vazbu o tom, jak bylo s pokynem naloženo.

Volný text


(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/580 ze dne 24. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro uchovávání příslušných údajů o pokynech týkajících se finančních nástrojů (viz strana 193 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/590 ze dne 28. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro hlášení obchodů příslušným orgánům (viz strana 449 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin (viz strana 148 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin (viz strana 152 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU