(EU) 2017/325Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/325 ze dne 24. února 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1105/2010 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(2)

Uložená opatření měla formu valorického (ad valorem) cla se zbytkovou sazbou stanovenou ve výši 9,8 %, zatímco společnostem, jimž byla antidumpingová cla uložena, byla určena individuální celní sazba v rozpětí od 5,1 % do 9,8 %. U dvou společností nebyl v původním šetření dumping zjištěn.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podalo dne 31. srpna 2015 sdružení CIRFS („The European Manmade Fibres Association“ (Evropské sdružení pro umělá vlákna) nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby vysokopevnostních nití z polyesteru v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 28. listopadu 2015 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se vztahovalo na období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce a dovozce, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká, a zástupce dotčené vyvážející země.

(9)

Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. O slyšení u Komise nepožádala žádná zúčastněná strana.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu se vzhledem k zjevně vysokému počtu čínských vyvážejících výrobců a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, předpokládal výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(11)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, reprezentativní vzorek vybrat, byli čínští vyvážející výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se přihlásili do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu a poskytli Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Při šetření nespolupracoval žádný čínský vyvážející výrobce.

(13)

Ve fázi zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu bylo kontaktováno celkem šest známých dovozců, kteří nejsou ve spojení. Odpovědi zaslalo patnáct dovozců, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k velkému počtu spolupracujících dovozců přistoupila Komise k výběru vzorku. Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu dovozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek původně sestával ze tří společností a představoval 29 % odhadovaného objemu dovozu z ČLR do Unie a 85 % objemu dovozu uvedeného patnácti respondenty. Odpověď na dotazník zaslal pouze jeden dovozce, který není ve spojení.

(14)

Ve fázi zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu bylo kontaktováno celkem deset známých uživatelů. Odpovědi zaslali čtyři z nich. V případě uživatelů se výběr vzorku nepředpokládal a Komise rozhodla, že prošetří všechny z nich.

(15)

Pět výrobců v Unii, kteří představovali přibližně 97 % výroby vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii v období přezkumného šetření, s Komisí spolupracovalo. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla k výběru vzorku nepřistoupit.

(16)

Dotazníky byly rozeslány pěti spolupracujícím výrobcům v Unii a jednomu výrobci v možné srovnatelné zemi, který se spoluprací souhlasil.

(17)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(18)

Dotčeným výrobkem jsou vysokopevnostní nitě z polyesterů (jiné než šicí nitě), neupravené pro maloobchodní prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 5402 20 00.

(19)

Přezkumné šetření potvrdilo, že dotčený výrobek, vysokopevnostní nitě z polyesterů vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie na trhu Unie a vysokopevnostní nitě z polyesterů vyráběné a prodávané ve srovnatelné zemi (USA) mají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(21)

Při šetření nespolupracoval žádný čínský vyvážející výrobce. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v ČLR vycházela celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu byla proto použita žádost o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, jako jsou například statistiky obchodu týkající se dovozu a vývozu (Eurostat a čínské údaje o vývozu), odpověď výrobce ze srovnatelné země a jiné veřejně dostupné informace (5).

(22)

Vzhledem k tomu, že nikdo nespolupracoval, bylo ovlivněno srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou různých typů výrobku. V souladu s článkem 18 základního nařízení se považovalo za vhodné stanovit běžnou hodnotu i vývozní cenu na globálním základě.

(23)

Kdykoli se zjistilo, že nedošlo ke změně okolností, postupovalo se v souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení stejným způsobem jako při stanovení dumpingu v původním šetření.

(24)

Běžná hodnota byla v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení určena na základě cen zaplacených ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(25)

V původním šetření byl jako srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty s ohledem na ČLR použit Tchaj-wan. Komise v oznámení o zahájení přezkumu informovala zúčastněné strany, že uvažuje o použití Tchaj-wanu jako srovnatelné země, a vyzvala strany, aby se k tomu vyjádřily. V oznámení o zahájení přezkumu bylo rovněž uvedeno, že podle informací, které má Komise k dispozici, se mohou další dodavatelé výrobku do Unie, kteří působí v podmínkách tržního hospodářství, nacházet mimo jiné i v USA) a v Korejské republice.

(26)

Jedna zúčastněná strana podpořila volbu Tchaj-wanu jako srovnatelné země vzhledem k tomu, že vybavení a postup výroby se podobají těm, jež používají čínští výrobci. Žádný výrobce z Tchaj-wanu však se spoluprací při šetření nesouhlasil.

(27)

Na základě statistik dovozu a informací uvedených v žádosti o přezkum vzala Komise v úvahu jako možné srovnatelné země vedle Tchaj-wanu i řadu dalších zemí, například Korejskou republiku, Indii, Japonsko a USA (6). Žádosti o spolupráci byly zaslány všem známým výrobcům a sdružením z těchto zemí. Se spoluprací souhlasil pouze jeden výrobce v USA (Dura Fibres).

(28)

Komise zjistila, že USA na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů ze třetích zemí uplatňují značnou smluvní celní sazbu (8,8 %), avšak žádná antidumpingová cla. Společnost Dura Fibres byla jediným výrobcem dotčeného výrobku v USA s podílem na trhu okolo 30 % během období přezkumného šetření a čelí silné konkurenci ze strany vyvážejících zemí (7).

(29)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, dospěla Komise k závěru, že USA jsou vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(30)

Jako základ pro určení běžné hodnoty byly použity informace získané od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku spolupracujícími výrobci v USA nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem vývozu z ČLR do Unie, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie. Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej ve srovnatelné zemi byl reprezentativní.

(32)

Komise rovněž zkoumala, zda může být domácí prodej obdobného výrobku považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Běžná hodnota tedy byla založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako průměrná cena domácího prodeje uskutečněného během období přezkumného šetření.

(33)

Jak je uvedeno výše v 15. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci při šetření nespolupracovali. Proto byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení určena na základě nejspolehlivějších dostupných informací.

(34)

Cena CIF s dodáním na hranice Unie byla stanovena na základě dostupných statistik Eurostatu. Pro určení vývozní ceny nebyly zohledněny objemy dovozu od čínských výrobců, u nichž nebyl v původním šetření dumping zjištěn (přibližně 40 % čínského dovozu).

(35)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že objemy od čínských výrobců, u nichž nebyl v původním šetření dumping zjištěn, neměly být při výpočtu dumpingu vyloučeny, neboť základní nařízení neobsahuje žádné ustanovení v tomto smyslu. Praxí Komise (8), při použití výkladu antidumpingové dohody, který poskytl Orgán WTO pro řešení sporů ve věci hovězí maso a rýže  (9), však je vyloučit z přezkumu společnosti, ve vztahu k nimž bylo v původním šetření zjištěno nepatrné dumpingové rozpětí. Uvedená žádost se proto zamítá.

(36)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu o rozdíly, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(37)

Pokud jde o ceny výrobce ze srovnatelné země na domácím trhu, byly provedeny úpravy u domácích nákladů na dopravu a nákladů na balení ([2–4 %] fakturované hodnoty) a u provizí [0,5 %–1,5 %]. Pokud jde o vývozní ceny, byla hodnota ceny ze závodu určena tak, že od ceny CIF s dodáním na hranice Unie byl odečten procentní podíl pro dopravu, pojištění, manipulaci a další úpravy, jak bylo odhadnuto v žádosti o přezkum (12,98 %). V souvislosti s úpravami u prodeje na vývoz jedna zúčastněná strana kritizovala použití článku 18 základního nařízení a navrhovala, že by místo odhadu obsaženého v žádosti o přezkum měly být použity úpravy od výrobce ze srovnatelné země. Tato navrhovaná metoda se však nejeví jako vhodná, jelikož úpravy uváděné výrobcem ze srovnatelné země se týkají domácího prodeje v USA a nejsou relevantní pro odhad úprav týkajících se vývozu z ČLR do Unie. Vzhledem k nedostatku jiných spolehlivých údajů proto Komise vychází z odhadu pro úpravy týkající se prodeje na vývoz uvedeného v žádosti.

(38)

Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny s dodáním na hranice Unie před proclením činí 54,4 %.

(39)

Bez ohledu na významný rozdíl mezi dumpingovým rozpětím zjištěným v původním šetření a dumpingovým rozpětím, které je výsledkem současné analýzy, nebyl patrný žádný náznak změny vývozního chování ze strany čínských výrobců. Naopak, je možné, že důvod pro tento rozdíl lze spatřovat zejména v nemožnosti provést podrobnou analýzu podle typu výrobku (kvůli nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců).

(40)

Komise zjistila, že čínští vyvážející výrobci během období přezkumného šetření pokračovali ve vývozu dotčeného výrobku do Unie za dumpingové ceny.

(41)

Komise dále analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom posoudila čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, chování čínských vývozců na jiných trzích, situaci na domácím trhu v Číně a atraktivitu trhu Unie.

(42)

Určení volné kapacity v Číně bylo negativně ovlivněno nedostatečnou spoluprací čínských vyvážejících výrobců. Za účelem získání co největšího množství informací si Komise vyžádala informace od dvou sdružení čínských vývozců (Čínské komory mezinárodního obchodu (China Chamber of International Commerce, dále jen „CCOIC“) a Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz textilu (China Chamber of Commerce for import and export of textiles, dále jen „CCCT“)), jejichž členové představují více než polovinu odhadované čínské výrobní kapacity. Tato sdružení zaslala podrobnou odpověď, jež však nemohla být ověřena vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců. Následující odstavce uvádějí poskytnuté informace a porovnávají je s dalšími dostupnými informacemi (ze žádosti o přezkum a dalších dostupných zdrojů (10)).

(43)

Podle sdružení CCOIC–CCCT zaznamenala volná kapacita v Číně v období od roku 2012 do období přezkumného šetření pouze omezené zvýšení a lze odhadnout, že se vyvíjela z počáteční úrovně [150 000–250 000] metrických tun v roce 2012 na úroveň [200 000–300 000] metrických tun v období přezkumného šetření.

(44)

Útvary Komise rovněž provedly podrobný výpočet volné kapacity na základě dalších dostupných informací. Hlavními prvky tohoto výpočtu jsou i) instalovaná kapacita čínských výrobců; ii) domácí poptávka; iii) vývoz do jiných zemí.

(45)

Co se týče čínské domácí spotřeby, zdá se, že se všechny zúčastněné strany shodují na údajích obsažených v žádosti. Tyto údaje předpokládají růst domácí poptávky v Číně v posuzovaném období (+ 20 %, přibližně z 900 000 metrických tun v roce 2012 na zhruba 1 150 000 metrických tun v roce 2015).

(46)

Pokud jde o údaje o čínském vývozu, Komise vzala v úvahu čínské statistiky vývozu, které dokládají v období od roku 2012 do období přezkumného šetření růst o 47 %.

(47)

Co se týče odhadu čínské výrobní kapacity, byla čínská kapacita v roce 2012 podle žadatelovy žádosti, jež odkazuje na mezinárodně uznávanou odvětvovou studii (11), více než 1 600 000 metrických tun a v období přezkumného šetření dosáhla přibližně 2 400 000 metrických tun.

Tabulka 1

(48)

Na základě tohoto výpočtu byla volná kapacita čínských výrobců v období přezkumného šetření odhadnuta na více než 800 000 metrických tun, tj. přibližně sedminásobek celkového dostupného trhu EU (15) a téměř devítinásobek objemu výroby v EU (odhadem 92 461 metrických tun).

(49)

Existují tedy důvody domnívat se, že odhad kapacity navrhovaný CCOIC a CCCT je příliš konzervativní. Především při srovnání s odhady čínské domácí poptávky a vývozu by tyto studie vedly k míře využití kapacity za roky 2012 a 2013 přesahující 90 %, což naznačuje, že výrobní kapacita za tyto roky byla značně podhodnocena. V každém případě by též při přijetí tohoto výpočtu stávající volná kapacita čínských výrobců stále činila 200 000–300 000 metrických tun, což je stejně jako nebo více než celková velikost evropského trhu (přibližně 217 000 metrických tun, z čehož 98 000 metrických tun již představují čínské výrobky).

(50)

Pokud jde o výpočet kapacity navrhovaný CCOIC a CCCT, tatáž sdružení vznesla námitku proti závěru, že jejich odhad kapacity je příliš konzervativní. Podle nich by v případě, že neexistují ověřené údaje, měly být jak jejich odhad, tak nezávislá studie považovány za „stejně nespolehlivé“. Odhad předložený CCOIC a CCCT se však nejevil nadsazený pouze ve vztahu k údajům obsaženým v nezávislé studii, ale také ve vztahu ke známým či nezpochybňovaným údajům, jako je čínská domácí spotřeba a čínský vývoz. Například, pokud jde o rok 2012, čínská sdružení odhadovala skutečnou čínskou výrobu na 1 000 000 metrických tun. Za uvedený rok však součet čínské domácí spotřeby (údaj, který sdružení nenapadla) a objemu vývozu (údaj získaný z databáze čínského vývozu) činil 1 151 000 metrických tun, tj. o 15,1 % více než odhad výroby. V tomto případě se tedy údaje poskytnuté oběma sdruženími jeví jako příliš konzervativní, neboť uváděnými údaji o výrobě nelze potvrdit vypočítanou spotřebu.

(51)

Kromě toho, zatímco údaje shromážděné čínskými sdruženími zahrnují pouze zhruba polovinu výrobců v Číně, nezávislou studii předložila poradenská společnost, jež má v této oblasti třicetiletou zkušenost a svým předplatitelům poskytuje profesionální předpovědi a odhady týkající se trhu s vlákny. Vzhledem ke zdroji údajů a jeho spolehlivosti (rovněž ve srovnání s tím, co se uvádí v nezávislé studii (16)) tudíž není nutné měnit závěr, podle něhož je výpočet volné kapacity poskytnutý čínským sdružením příliš konzervativní. Nicméně je třeba uvést, že i při přijetí navrhovaného výpočtu, jak je popsáno v následujícím odstavci, by se závěr týkající se volné kapacity nezměnil.

(52)

Na základě výše uvedených výpočtů se tedy zdá nesporné, že čínská volná kapacita je obrovská a její velikost se pohybuje (v závislosti na odhadech) od 92–138 % velikosti trhu Unie až po zhruba 385 %. Porovnáme-li čínskou volnou kapacitu s částí trhu Unie, která čínskými výrobky zatím není zásobována, pohybuje se od zhruba 168–252 % do přibližně 700 %. Čínská volná kapacita představuje 216–324 % až 904 % výroby výrobku, který je předmětem šetření, v Unii v období přezkumného šetření.

(53)

Komise proto dospěla k závěru, že čínští výrobci disponují ve srovnání s velikostí evropského trhu obrovskou volnou kapacitou.

(54)

Čína vyváží značné množství dotčeného výrobku vedle Unie také do dalších třetích zemí, zejména do USA, Korejské republiky, Brazílie, Indie a Turecka. Srovnání na úrovni průměrné ceny za kg ukázalo, že průměrná cena na hlavních vývozních trzích byla v období přezkumného šetření v souladu s průměrnou prodejní cenou pro Unii nebo byla nižší. Na trhu USA (podle vyvezeného objemu druhý po EU) je průměrná cena v období přezkumného šetření mírně pod evropskou průměrnou cenou (1,85 USD/kg oproti 1,89 USD/kg), zatímco na korejském trhu (třetí vývozní trh pro dotčený výrobek po EU a USA) je průměrná cena podstatně nižší (1,58 USD/kg, tj. přibližně o 16 % nižší než ceny v EU). Ve vztahu k těmto zjištěním jedna zúčastněná strana tvrdila, že existují tři významné vývozní trhy čínského zboží, na nichž průměrné ceny přesahují ceny pro trh Unie, konkrétně Kanada (1,90 USD/kg), Indonésie (2,07 USD/kg) a Brazílie (1,95 USD/kg). Pokud jde o toto tvrzení, je nejprve zapotřebí poznamenat, že rozdíly v cenách jsou relativně malé (od + 0,5 % do + 9,4 %); velikost vývozu na uvedených trzích je navíc ve srovnání s vývozem do Evropy poměrně omezená. Zatímco trh Unie v období přezkumného šetření absorboval 30,3 % čínského vývozu, představovala Kanada celkově pouze 3,1 % a Brazílie 5,1 %. Kromě toho Indonésie, což je země, která uvádí nejvyšší rozdíly v cenách (+ 9,4 %), představuje pouze 2 % čínského vývozu, a proto lze z jejích cen vyvozovat závěry jen v omezené míře. Zúčastněná strana navíc neuvádí další čtyři vývozní trhy s podobnými objemy dovozu, tj. Indii (5,6 %), Turecko (4,3 %), Tchaj-wan (2,4 %) a Jižní Afriku (2,3 %). Ve všech těchto zemích byly průměrné ceny nižší než průměrné ceny uváděné v Unii během období přezkumného šetření, a to o procentní podíly v rozmezí od přibližně 4 % do více než 12 %. Předložené důkazy tudíž nebyly pro změnu závěru ohledně atraktivity trhu Unie, pokud jde o ceny, dostačující.

(55)

Přestože toto srovnání nelze považovat za průkazné vzhledem k nedostatku informací o skladbě sortimentu typů výrobků, zdá se, že úroveň cen na hlavním vývozním trhu naznačuje, že by existence dumpingových praktik mohla být strukturální a společná i pro další hlavní trhy, na něž směřuje čínské zboží.

(56)

Hlavní důkaz o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu je však patrný, pokud se zohlední čínský objem vývozu do EU. Vývoj prodeje na vývoz v období od roku 2012 do období přezkumného šetření dokládá, že vývoz čínských výrobců vzrostl o 47 %. To platí i v případě, kdy je z analýzy vyloučen prodej obou vývozců, u nichž nebyl v původním šetření dumping zjištěn, a tudíž se na ně nevztahují stávající antidumpingová opatření. Prodej zbývajících společností na vývoz ve stejném období sledoval obdobný trend (+ 48 %). Když Komise porovnala toto tempo růstu s omezenějším tempem růstu domácí poptávky ve stejném období (+ 20 %) a s mnohem rychlejším tempem růstu instalované kapacity v Číně (+ 54 % podle sdružení vývozců a + 69 % podle žadatele), bylo patrné, že čínské společnosti musí na svém vývozním trhu uplatňovat agresivní cenové strategie, aby dosáhly přijatelné úrovně využití kapacity.

(57)

V souvislosti s těmito údaji o vývozu jedna zúčastněná strana tvrdila, že podíl čínského vývozu směřujícího na trh Unie klesá. Podíl čínského vývozu směřujícího do Unie v období od roku 2012 do období přezkumného šetření skutečně klesl ze zhruba 35 % na 30 %. K tomuto tvrzení je nejprve třeba uvést, že EU i nadále zůstává hlavním vývozním trhem čínských vývozců. Navíc tento mírný pokles je především důsledkem dobré výkonnosti čínských vývozců na jiných trzích, již patrně způsobilo také uplatňování agresivní cenové politiky na uvedených trzích. Ve stejném období (2012 – období přezkumného šetření) například čínský vývoz do Korejské republiky (trh, na němž jsou čínské ceny, jak je uvedeno výše, přibližně o 16 % nižší než ceny v EU v období přezkumného šetření) vzrostl o zhruba 72 %. Na druhou stranu na indonéském trhu zmiňovaném výše jako příklad spravedlivých cen (+ 9,4 % nad průměrnou cenou v Unii) výkonnost čínského vývozu utrpěla a objem poklesl přibližně o 16 %. Ve světle této analýzy se tudíž potvrzuje závěr, že čínské společnosti musí na svém vývozním trhu uplatňovat agresivní cenové strategie.

(58)

Pokud jde o prognózy do budoucna, nezávislá odvětvová studie dále předpokládá, že poptávka po umělých vláknech (širší kategorie výrobků zahrnující dotčený výrobek) zůstane v Číně alespoň do roku 2018 (17) beze změny. Další studie také naznačuje, že čínské zásoby jsou plné z důvodu poklesu cen surovin (18). To přimělo navazující výrobní odvětví omezit své dodávky vysokopevnostních nití na nezbytné minimum, aby se předešlo rizikům spojeným s kolísáním cen.

(59)

Proto je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, pokračovali by čínští vyvážející výrobci i nadále v agresivních cenových praktikách, aby pro svoji značnou nadměrnou kapacit získali v Evropě další podíl na trhu.

(60)

Šetření vycházející z nejlepších dostupných údajů prokázalo, že čínští výrobci v období přezkumného šetření prodávali za dumpingové ceny. Bylo zjištěno, že Čína disponuje obrovskou volnou kapacitou (ve srovnání s velikostí trhu Unie). Čínští vyvážející výrobci navíc vzhledem k pomalému růstu čínského domácího trhu i nadále potřebují na trhu Unie uplatnit značné množství dotčeného výrobku, aby dosáhli přijatelné úrovně prodeje.

(61)

Za těchto okolností byl přijat závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je velmi pravděpodobné, že by dumpingové praktiky, jež nebyly opatřeními zastaveny, na trhu EU pokračovaly.

(62)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek šest výrobců v Unii, kteří představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Žádný z nich neměl proti zahájení tohoto přezkumu námitky.

(63)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě dostupných statistik dovozu, skutečného prodeje spolupracujících výrobců v Unii na trhu Unie a odhadovaného prodeje nespolupracujících výrobců v Unii. Definice spotřeby se týká prodeje na volném trhu, včetně prodeje stranám ve spojení, ale netýká se využití pro vlastní spotřebu. Využití pro vlastní spotřebu, tj. interní převody obdobného výrobku mezi integrovanými výrobci v Unii za účelem dalšího zpracování, nebylo do údaje o spotřebě v Unii zahrnuto, protože tyto interní převody nekonkurují prodeji, který realizují nezávislí dodavatelé na volném trhu. Prodej společnostem ve spojení do údaje o spotřebě v Unii zahrnut byl, protože uvedené společnosti ve spojení mohly podle údajů shromážděných během šetření nakupovat dotčený výrobek i z jiných zdrojů. Kromě toho bylo zjištěno, že průměrné prodejní ceny účtované výrobci v Unii stranám ve spojení jsou v souladu s průměrnými prodejními cenami účtovanými stranám, které ve spojení nejsou.

(64)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(65)

Spotřeba v Unii vzrostla o 11 % z 196 478 tun v roce 2012 na 217 171 tun v období přezkumného šetření. Ve většině posuzovaného období byla spotřeba vyšší než spotřeba v období šetření v rámci původního šetření (od července 2008 do června 2009), která činila 205 912 tun.

(66)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že při určení spotřeby měly útvary Komise zahrnout závislý prodej, díky čemuž by byl čínský podíl na trhu stabilní. Tato strana naznačuje, že útvary Komise nesprávně rozlišily mezi třemi trhy, tj. mezi prodejem společnostem, které nejsou ve spojení, prodejem společnostem ve spojení, který je určen pro prodej na volném trhu, a prodejem společnostem ve spojení, který je určen pro využití pro vlastní spotřebu, a všechny tyto typy prodeje měly být při určení spotřeby v Unii údajně zahrnuty.

(67)

V první řadě je třeba zdůraznit, že se mezi těmito třemi různými trhy nerozlišovalo. Využití pro vlastní spotřebu ze strany společností ve spojení bylo vyloučeno z toho důvodu, že tyto výrobky nepřicházejí do volného oběhu na trhu EU, a dovozu tedy nekonkurují. Tento prodej spočívá pouze v převodu výrobků subjektům ve spojení, které je začlení do postupu výroby jiných výrobků, které nejsou předmětem šetření. Využití pro vlastní spotřebu tudíž nelze považovat za součást spotřeby dotčeného výrobku v Unii.

(68)

Zadruhé by hypotetické přidání závislého prodeje do spotřeby v Unii v žádném případě neučinilo vývoj čínského podílu na trhu stabilní. Naopak, trend zůstává do velké míry stejný jako v níže uvedené tabulce 3.

(69)

Připomíná se, že v původním šetření byl objem dovozu, u něhož nebyl dumping zjištěn, vyloučen z analýzy vývoje dovozu z ČLR na trhu Unie a účinků na výrobní odvětví Unie.

(70)

Objem dumpingového dovozu z Číny a jeho podíl na trhu byly zjištěny na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 a vyvíjely se takto:

Tabulka 3

Objem dovozu, který podléhá opatřením, a jeho podíl na trhu

(71)

Zatímco v období původního šetření měl čínský dumpingový dovoz na trhu podíl 18,8 % a činil 38 404 tun, během období posuzovaného v tomto přezkumu značně vzrostl. Dumpingový dovoz z Číny v průběhu posuzovaného období fakticky vzrostl ze 44 484 na 57 465 tun a během období přezkumného šetření byl jeho podíl na trhu 26,5 %.

(72)

Ceny dovozu byly stanoveny na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 a v posuzovaném období klesly v průměru o 12 %.

Tabulka 4

Ceny dovozu podléhajícího opatřením

(73)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, a nebyl tudíž k dispozici dostatek údajů o vývozních cenách týkajících se typů výrobků, nemohla Komise provést podrobné srovnání cen podle typu výrobků. Z toho důvodu byly výpočty cenového podbízení provedeny na základě srovnání průměrných cen čínského vývozu podléhajícího opatřením a průměrných cen výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Po úpravě o smluvní celní sazbu ve výši 4 % bylo stanoveno rozpětí cenového podbízení ve výši 22,7 %. Původní šetření dospělo k podobnému rozpětí cenového podbízení ve výši 24,1 %. Toto rozpětí se však zakládalo na porovnání srovnatelných typů výrobku, neboť v uvedeném případě čínští vývozci spolupracovali.

(74)

Komise tudíž dospěla k závěru, že chování ze strany vývozců z ČLR je, pokud jde o cenové podbízení ve vztahu k cenám výrobců v EU, stabilní.

(75)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výpočet cenového podbízení měl zahrnovat nedumpingový dovoz.

(76)

Komise však má za to, že toto zahrnutí není opodstatněné, a to na základě použití výkladu antidumpingové dohody, který poskytl Orgán WTO pro řešení sporů ve věci hovězí maso a rýže  (19), jak je již uvedeno výše v 35. bodě odůvodnění.

(77)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila účinky dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie na základě posouzení všech hospodářských ukazatelů relevantních pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie od roku 2012 do konce období přezkumného šetření.

(78)

Přitom Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele za posuzované období byly stanoveny, analyzovány a zkoumány na základě údajů poskytnutých pro výrobní odvětví Unie. Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě údajů shromážděných a ověřených na úrovni spolupracujících výrobců v Unii. Vzhledem k problémům ohledně sesouhlasení údajů jedné dceřiné společnosti skupiny DuraFiber po její reorganizaci (DuraFiber Technologies (DFT) GmbH, Německo) byly údaje a odpověď na dotazník, které poskytla, z určení mikroekonomických ukazatelů vyloučeny.

(79)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že vyloučení společnosti DuraFiber Německo pravděpodobně zásadním způsobem pozměnilo ukazatele újmy.

(80)

V první řadě je třeba poznamenat, že vyloučení částečně ověřených údajů společnosti DuraFiber Německo ovlivnilo pouze stanovení mikroekonomických ukazatelů. Analýza makroekonomických ukazatelů tudíž ovlivněna není. Tyto mikroekonomické ukazatele navíc vycházely z údajů čtyř zbývajících výrobců v Unii, kteří představují okolo 80 % výroby v Unii. Specifické ukazatele tudíž zůstávají pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. Částečně ověřené údaje poskytnuté společností DuraFiber Německo také obecně odpovídaly trendu mikroekonomických ukazatelů čtyř výrobců v Unii, jejichž údaje byly zohledněny.

(81)

S ohledem na obě výše uvedené úvahy byl učiněn závěr, že vyloučení společnosti DuraFiber Německo z analýzy mikroekonomických ukazatelů nezměnilo trendy ukazatelů újmy, a odpovídající závěry jsou proto reprezentativní pro celé výrobní odvětví.

(82)

Makroekonomické ukazatele v následujících oddílech jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál a náklady práce.

(83)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(84)

Během posuzovaného období zůstaly výroba, výrobní kapacita a využití kapacity stabilní.

(85)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(86)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie klesl o –3 % a jeho odpovídající podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období snížil o 4,1 procentního bodu z 34,4 % na 30,3 %.

(87)

Zatímco spotřeba v Unii v průběhu posuzovaného období vzrostla o 11 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o – 3 %.

(88)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(89)

Během posuzovaného období se zaměstnanost snížila o – 3 %. Současně vzrostla produktivita o 3 %, jak je uvedeno v tabulce 7 v 88. bodě odůvodnění.

(90)

Dumpingové rozpětí stanovené pro Čínu v původním šetření bylo mnohem větší než nepatrné. Šetřením bylo zjištěno, že dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů z Číny na trh Unie se nadále uskutečňoval za dumpingové ceny. Dumpingové rozpětí stanovené během tohoto období přezkumného šetření bylo také mnohem větší než nepatrné, viz 38. bod odůvodnění. To se shodovalo s nárůstem objemu dumpingového dovozu z Číny za klesající ceny a vedlo k posílení podílu na trhu během posuzovaného období. V důsledku toho výrobnímu odvětví Unie v témže období klesl podíl na trhu i objem prodeje. Podařilo se mu však omezit ztráty.

(91)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny

(92)

Jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesla o 9 %. Částečně je to vysvětleno poklesem jednotkových výrobních nákladů o 13 %. Ceny však klesly méně než náklady, což vysvětluje pozitivní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno níže v 98. bodě odůvodnění.

(93)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(94)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zůstaly během posuzovaného období stabilní. To lze vysvětlit hlavně zvýšeným úsilím výrobního odvětví Unie o kontrolu výrobních nákladů, a tím o zachování své konkurenceschopnosti.

(95)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(96)

Během posuzovaného období vzrostly zásoby výrobního odvětví Unie celkem o 4 %. Podstatnou část výroby vysokopevnostních nití z polyesterů tvoří standardní výrobky. Výrobní odvětví Unie si tudíž musí udržovat určitou úroveň zásob, aby bylo schopno rychle uspokojit poptávku svých odběratelů. Konečný stav zásob jako procento výroby zůstal relativně stabilní a sledoval vývoj výroby výrobního odvětví Unie.

(97)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(98)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z jeho obratu. Ziskovost byla stále negativní, ačkoli se během posuzovaného období zlepšila z – 4,7 % na – 1,1 %. To je však stále méně než cílový zisk ve výši 3 % stanovený v původním šetření.

(99)

Čistý peněžní tok vyjadřuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost a v posuzovaném období byl negativní. Přestože u tohoto ukazatele došlo k výraznému zlepšení o 29 %, je stále negativní. To vzbuzuje obavy o schopnost výrobního odvětví Unie pokračovat v nezbytném samofinancování svých činností.

(100)

V daném období výrazně vzrostly investice, primárně na pokrytí potřeb v oblasti údržby, přičemž malá část odpovídala modernizaci, což mělo malý dopad na rozšíření kapacity.

(101)

Návratnost investic je čistý zisk vyjádřený v procentech hrubé účetní hodnoty investic. Tento ukazatel vzrostl v posuzovaném období z – 4,3 % na – 1,4 % v důsledku zvyšující se ziskovosti a stagnace investic během posuzovaného období.

(102)

S ohledem na negativní ziskovost a negativní peněžní tok zůstala schopnost výrobního odvětví opatřit si kapitál velmi omezená.

(103)

Během posuzovaného období se většina důležitých ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie vyvíjela nepříznivě. Jeho podíl na trhu se snížil o 4,1 procentního bodu z 34,4 % na 30,3 %, objem prodeje v EU klesl o 3 % a jednotková prodejní cena v EU o 9 %. Současně se zaměstnanost snížila o 3 %, objem prodeje na vývoz společnostem, které nejsou ve spojení, klesl o 28 % a odpovídající jednotkové vývozní prodejní ceny klesly o 17 %. Produktivita vzrostla o 2,9 %.

(104)

Navzdory výše uvedeným trendům se ziskovost během posuzovaného období zlepšila z – 4,7 % na – 1,1 %. Přestože jde ve srovnání se ziskovostí výrobního odvětví Unie během období šetření původního šetření (1. července 2008 až 30. června 2009), která činila –13,3 %, o podstatné zlepšení, je ziskovost stále negativní. Tato ztrátová situace výrobního odvětví Unie vedla k trvale negativní návratnosti investic. Peněžní tok se nicméně zlepšil.

(105)

V původním šetření se dospělo k závěru, že 18,8 % podíl na trhu v případě čínského dovozu, u něhož byl zjištěn dumping a cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 24,1 %, je dostatečný k tomu, aby výrobnímu odvětví Unie působil podstatnou újmu. Srovnatelná situace byla zjištěna v průběhu období přezkumného šetření. Čínský dumpingový dovoz představoval 26,5 % podílu na trhu a cenově se podbízel vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 18,6 %, jak je vysvětleno v 110. bodě odůvodnění.

(106)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobnímu odvětví Unie podstatná újma působena není, neboť výroba, výrobní kapacita a využití kapacity jsou stabilní. Vývoj dalších ukazatelů, jako je objem prodeje a podíl na trhu, je považován za poznamenaný nesprávnou definicí spotřeby, jak se tvrdí v 66. bodě odůvodnění.

(107)

Údajně nesprávné určení spotřeby bylo vyvráceno v 67. bodě odůvodnění Navíc podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení nemusí být žádné z relevantních kritérií pro zjištění újmy rozhodující. Skutečnost, že některé faktory zůstaly stabilní, tudíž závěry o újmě nemění.

(108)

Vzhledem k výše uvedeným důvodům se vyvozuje závěr, že výrobnímu odvětví Unie je stále působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(109)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním podstatné újmy Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli.

(110)

Výrobní odvětví Unie se stále nachází v stavu křehkého částečného zotavení a má se za to, že čínský dumpingový dovoz působil podstatnou újmu i nadále, navzdory platným opatřením. I při zohlednění kombinovaného účinku nákladů po dovozu ve výši 2,7 %, jak bylo ověřeno na úrovni spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, smluvní celní sazby ve výši 4 % a antidumpingových cel zaplacených v průběhu období přezkumného šetření bylo zjištěno, že průměrné ceny čínského dumpingového dovozu se stále značně podbízely vůči průměrným prodejním cenám výrobního odvětví Unie, a to o 18,6 %. Tento dovoz také v posledních letech rostl, což mělo celkově nepříznivý dopad na trh, neboť došlo ke stlačení cen a přispělo to ke zmenšení podílu výrobní odvětví Unie na trhu. Trvalý tlak na trh Unie neumožnil výrobnímu odvětví Unie plně využít poklesu cen surovin.

(111)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že mezi čínskými cenami a stavem výrobního odvětví Unie není vzájemná souvislost.

(112)

Uvedená analýza se však zakládala na trendech zjištěných pro období 2011–2015, které se liší od období posuzovaného v současném šetření, jež trvalo od roku 2012 do období přezkumného šetření (skončilo v září 2015). Tato analýza proto nemohla být zohledněna. V každém případě je třeba poznamenat, že ceny čínského dumpingového dovozu v posuzovaném období obecně klesly a podbízely se vůči cenám výrobního odvětví Unie. Skutečnost, že v určitém roce (období přezkumného šetření) čínská vývozní cena vzrostla a stav výrobního odvětví Unie se nezhoršil, platnost uvedené připomínky nezpochybňuje. Tvrzení se proto zamítá.

(113)

Na základě informací shromážděných během šetření bylo zjištěno, že podíl výroby pro vlastní spotřebu není významný. Pro vlastní spotřebu se využívá přibližně jen 15 % výroby výrobního odvětví Unie. Vyšší objem výroby obecně vede k úsporám z rozsahu, z nichž má dotčený výrobce prospěch. Jen malá část výrobního odvětví Unie je vertikálně integrována a výroba pro vlastní spotřebu se využívá pro další zpracování v navazujícím výrobním odvětví, při němž vznikají výrobky s přidanou hodnotou. Šetření nepoukázalo na žádné problémy související s výrobou těchto navazujících výrobků. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že výroba výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu neměla žádný nepříznivý dopad na jeho finanční situaci.

(114)

Hlavními zeměmi, které do Unie vyvážejí, jsou Korejská republika, Tchaj-wan, Švýcarsko, Bělorusko a Turecko. Celkový dovoz dotčeného výrobku ze třetích zemí, včetně dovozu z Číny, který nepodléhal opatřením, během posuzovaného období vzrostl o 11 % (z 84 467 na 93 973 tun) a představoval 43,3 % spotřeby v Unii. Ve stejném období průměrná jednotková dovozní cena trvale klesala z 2,19 EUR na 2,09 EUR za kilogram, což představuje pokles o 4 %. Trend klesajících dovozních cen byl zjištěn i u většiny vývozců z jiných třetích zemí vyvážejících na trh Unie (Korejská republika – 7 %, Švýcarsko – 15 %, Bělorusko – 13 %, Turecko – 6 %). Jednotkové dovozní ceny dovozu z ČLR, který nepodléhal opatřením, souběžně klesly pouze o 3 %.

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(115)

Jak dokládá tabulka 12, nebyly podíl na trhu, pokud jde o dovoz z jiných zemí, a pokles cen dovozu z Číny, který nepodléhal opatřením, natolik významné, aby je bylo možné považovat za příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(116)

Komise obdržela připomínky týkající se důvodů současné nepříznivé situace výrobního odvětví Unie, jako je vývoj cen surovin, nedostatek investic a modernizace, špatná správa a chybějící vize, zastaralé výrobní metody, nedostatek velkých výrobních závodů a nízká kvalita produkovaných výrobků. Šetření prokázalo, že těmto důvodům nelze situaci výrobního odvětví Unie přičítat. Šetření spíše odhalilo, že výrobní odvětví Unie na vysoce konkurenčním trhu fungovalo i nadále efektivně, optimalizovalo využívání stávajících aktiv, aniž by výrazně investovalo do rozšiřování kapacit a do modernizace, a tím se mu po zavedení konečných opatření v roce 2010 podařilo zvýšit ziskovost. Tato tvrzení se proto zamítají.

(117)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že údajně značné investice výrobní odvětví Unie ovlivnily peněžní tok a zisk výrobního odvětví Unie a že tento účinek neměl být připisován čínskému dovozu a tyto činitele měly být začleněny do samostatné analýzy nepřičtení újmy.

(118)

Zaprvé zisk a peněžní tok výrobního odvětví Unie se navzdory investicím provedeným během období přezkumného šetření zlepšily, což ukazuje, že tyto investice byly opodstatněné a měly pozitivní účinek. Zadruhé zisk může být ovlivněn pouze odpisy pro rata temporis souvisejícími s investicemi a finančními náklady, jež při financování investic společnosti nesou. Jelikož odpisy jsou odečitatelné náklady, jež nejsou doprovázeny odtokem peněžních prostředků, nemůže jimi být peněžní tok výrobního odvětví Unie přímo ovlivněn, dopad by měly pouze finanční náklady.

(119)

Některé strany rovněž uváděly, že k újmě v důsledku čínského dumpingového dovozu v posuzovaném období nedošlo, nebo tvrdily, že tuto újmu způsobil dovoz z jiných zemí. Toto tvrzení bylo zamítnuto, neboť bylo zjištěno, že ceny čínského dumpingového dovozu se vůči cenám výrobního odvětví Unie i nadále podbízely a byly nižší než dovozní ceny z jiných zemí.

(120)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise měla lépe vysvětlit dopad jiných činitelů příčinné souvislosti ve své analýze tzv. nepřičtení újmy.

(121)

V této souvislosti je třeba poukázat na skutečnost, že smyslem analýzy nepřičtení újmy je stanovit, zda zjištěná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou výrobního odvětví Unie mohla být narušena jiným činitelem, čímž by se tato příčinná souvislost stala nepravděpodobnou či dokonce nemožnou. Takové vlastnosti neměl žádný ze zohledněných činitelů, a tvrzení se proto zamítá.

(122)

Přestože k újmě by mohly přispět i další činitele, neukázalo se, že by byly dostatečné k narušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, jež byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(123)

Bylo zjištěno, že ve srovnání s velikostí evropského trhu disponovali čínští vývozci během posuzovaného období nadměrnou volnou kapacitou, jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění.

(124)

Čínský vývoz na trh Unie během posuzovaného období značně vzrostl o 29 %. Jak se uvádí v 54. bodě odůvodnění, Čína vyvážela dotčený výrobek na trh Unie především za vyšší ceny než do zbytku světa. Šetřením nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že se tento stav alespoň v krátkodobém horizontu změní. Bylo tudíž zjištěno, že trh Unie je pro čínské vývozce poměrně atraktivní vzhledem k příležitosti vyvážet značné množství za vyšší ceny než do zbytku světa.

(125)

Šetření ukázalo, že 60 % čínského dovozu se uskutečnilo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping pokračovat. Čínský dumpingový dovoz se stále značně cenově podbízel vůči cenám výrobců v Unii, a to na podobných úrovních jako v původním šetření. U čínského dovozu, který podléhal opatřením, bylo konkrétně zjištěno cenové podbízení o 22,8 %, což dokládá agresivní jednání v oblasti cen. To pravděpodobně povede k dalšímu poklesu cen a ohrozí křehké zotavení výrobního odvětví Unie. Pozbudou-li tedy opatření platnosti, existuje zřejmé riziko, že podstatná újma působená výrobnímu odvětví Unie přetrvá.

(126)

S ohledem na výše uvedené byl učiněn závěr, že zrušení opatření na dovoz z Číny by se vší pravděpodobností vedlo k přetrvání podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(127)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(128)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(129)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(130)

Výrobní odvětví Unie trvale ztrácelo podíl na trhu a utrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu. Svoji ziskovost nicméně zlepšilo na úroveň, která se blíží hranici ziskovosti (ačkoli je stále záporná), zatímco prodej zůstal téměř na stejné úrovni. Tento vývoj směrem ke stabilitě na trhu lze s největší pravděpodobností připsat platným opatřením. Pokud by měla být opatření zrušena, výrobní odvětví Unie by se se vší pravděpodobností ocitlo v ještě horší situaci.

(131)

Byl proto učiněn závěr, že zachování platných opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(132)

Formuláře pro výběr vzorku ve fázi zahájení řízení vyplnilo 15 dovozců, kteří nejsou ve spojení, a proto bylo rozhodnuto použít ustanovení o výběru vzorku. Vybráni byli tři dovozci, kteří byli požádáni o vyplnění dotazníku. Pouze jeden dovozce nakonec poskytl odpověď na dotazník, jež byla ověřena.

(133)

Šetřením bylo zjištěno, že společnost dovážela pouze od jednoho čínského výrobce, který podléhal opatřením, s nímž má dlouhodobý obchodní vztah. Šetření ukázalo, že dopad platných opatření na společnost není významný. To potvrzuje skutečnost, že navzdory uložení původních opatření se dovozce rozhodl zdroj zásobování neměnit.

(134)

Ve fázi zahájení řízení se přihlásilo 25 uživatelů, kteří požádali o vyplnění dotazníků. Odpovědi na dotazník nakonec zaslali pouze čtyři uživatelé. Všichni byli navštíveni a údaje, jež poskytli, byly ověřeny. Je však patrné, že účast uživatelského odvětví v tomto přezkumu před pozbytím platnosti byla výrazně nižší než v době, kdy byla opatření uložena poprvé. V původním šetření při šetření spolupracovalo 33 uživatelů, zatímco při přezkumu před pozbytím platnosti spolupracovali pouze čtyři. Zdá se, že většina uživatelů se zavedení opatření dokázala přizpůsobit a pro jejich provoz to znamenalo jen malé narušení.

(135)

V případě jednoho uživatele, který působil v odvětví šicích nití, Komise zjistila, že dopad současných opatření na jeho náklady a ziskovost nebyl významný. V případě dalších tří uživatelů, kteří všichni dovážejí vysokopevnostní nitě z polyesterů z Číny a působili v tkalcovství (pásky, řemeny, vázací lana atd.), bylo zjištěno, že ačkoli dopad současných opatření na jejich náklady byl malý, dopad na ziskovost byl výraznější, neboť tyto společnosti podnikají s velmi nízkým ziskovým rozpětím. Dopad cel se nicméně jevil omezený vzhledem k řadě dostupných alternativních dodavatelů nabízejících konkurenční ceny.

(136)

Uživatelé, kteří předložili písemná podání, se vyjadřovali k problémům, s nimiž se setkávají, pokud je o výrobce v Unii, jako je nedostatečná kapacita, nedostatek určitých vlastností a špatné načasování dodávek. Uživatelé tvrdili, že stávající opatření (0 % – 9,8 %) ve spojení s řádnou celní sazbou ve výši 4 % prospívají jejich konkurentům, kteří na trh EU dovážejí navazující výrobky za nižší ceny, protože jejich konkurenti nemusí platit cla ze svých surovin (dotčený výrobek). Jsou přesvědčeni, že tato situace povede k dalšímu přesunu navazujících operací mimo EU a v sázce údajně bude budoucnost 4 000 zaměstnanců v jejich odvětví. Šetřením se zjistilo, že důkazy na podporu těchto tvrzení a údajných rizik nemohou potvrdit, že se jedná o opakované a strukturální problémy týkající se výrobního odvětví Unie.

(137)

Nejprve je třeba připomenout, že spolupráce ze strany uživatelů byla v tomto šetření poměrně omezená oproti jejich spolupráci v původním šetření (tehdy spolupracovalo 33 uživatelů), a proto výše uvedené problémy s největší pravděpodobností nejsou společné všem uživatelům působícím na trhu Unie.

(138)

Pokud jde o konkrétní tvrzení spolupracujících uživatelů, šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie má stále dost nevyužité kapacity (během období přezkumného šetření činilo využití kapacity 84 %) a nabízí širokou škálu výrobků a vlastností. Vedle pěti výrobců v EU dále existuje řada alternativních dodavatelů z jiných třetích zemí s konkurenčními cenami a širokou škálou výrobků, včetně čínského dovozu, který nepodléhá antidumpingovým clům. Vzhledem k relativně nízké úrovni antidumpingových cel a skutečnosti, že velká část čínského dovozu opatřením nepodléhá, je též nepravděpodobné, že by platná opatření byla určujícím faktorem pro údajné přemístění navazujících výrobních odvětví. Rovněž i důkazy o špatném načasování dodávek byly zanedbatelné.

(139)

S ohledem na využití kapacity výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření jedna zúčastněná strana tvrdila, že 84 % využití kapacity představuje téměř plnou kapacitu, a že tudíž nezbývá dostatek dostupné nevyužité kapacity.

(140)

Šetření ukázalo, že průměrné výrobní ztráty výrobního odvětví Unie ve formě vadných výrobků činily okolo 6 % celkové výroby během období přezkumného šetření, což odpovídá teoretickému maximálnímu využití kapacity ve výši 94 %, a to je uvážlivější odhad plného využití kapacity než 84 % uváděných v tvrzení. Na základě zbývající nevyužité kapacity ve výši alespoň 10 % bylo tvrzení zamítnuto.

(141)

Tatáž zúčastněná strana tvrdila, že výrobci v Unii a výrobci jiní než čínští nejsou schopni uspokojit celkovou poptávku a velikost jednotlivých objednávek evropského uživatelského odvětví.

(142)

Je třeba poznamenat, že zachování opatření nezmění stávající základní tržní podmínky. Šetřením nebyly zjištěny žádné zásadní změny požadavků uživatelů, pokud jde o velikost objednávek nebo o vlastnosti. Je navíc prokázáno, že samotné výrobní odvětví Unie nemůže poptávku na trhu uspokojit a dovoz je v tomto směru nezbytný. Ještě důležitější je, že cílem antidumpingových opatření je obnovit rovné podmínky a spravedlivé obchodní podmínky mezi všemi dotčenými stranami odstraněním podstatné újmy, již působí čínský dumpingový dovoz. Není tudíž třeba, aby výrobní odvětví Unie bylo samo schopné uspokojit potřeby trhu Unie. V předmětném případě je zde dovoz z mnoha různých zdrojů a navzdory existenci opatření pokračoval i dovoz, který těmto opatřením podléhá. Zachování opatření v jejich současné podobě a na současné úrovni tak uživatelům nebrání získat čínský výrobek. V této souvislosti byla ustanovení antidumpingového nařízení dodržena, a v důsledku toho by tvrzení mělo být zamítnuto.

(143)

Rovněž bylo uvedeno, že evropští výrobci nevyužili antidumpingová cla k tomu, aby zvýšili svoji výrobní kapacitu nebo modernizovali své zařízení, a proto si na rostoucím trhu nebyli schopni udržet svůj podíl a dostali se do extrémně pohodlného postavení, aniž by se snažili o konkurenceschopnost.

(144)

Nejprve je třeba připomenout, že, jak je uvedeno výše, cílem antidumpingových opatření je odstranit dumping působící újmu a neexistuje žádný právní požadavek, který by stanovil, že by se výrobní odvětví Unie mělo restrukturalizovat či modernizovat.

(145)

V každém případě, jak se již uvádí v 138. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit svůj prodej, neboť disponovalo dostatečnou nevyužitou kapacitou. Pozitivní vývoj ziskovosti navíc dokládá, že výrobní metody výrobního odvětví Unie jsou na trhu chráněném před dumpingovými praktikami stále konkurenceschopné. Situaci výrobního odvětví Unie také vůbec nelze považovat za extrémně pohodlnou, neboť šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie byla během posuzovaného období stále působena podstatná újma tím, že přišlo o podíl na trhu a mělo ztráty. Právě křehká pozice výrobního odvětví Unie, již alespoň částečně způsobily minulé dumpingové praktiky a přetrvávající cenové podbízení vůči jeho cenám, bránila výrobnímu odvětví Unie výrazně investovat do rozšiřování kapacity a větší modernizace.

(146)

Další tvrzení se týká přemísťování navazujících výrobních odvětví v důsledku existence antidumpingových cel. Tvrzení bylo podloženo odkazem na dřívější podání a slyšení, v jejichž rámci toto tvrzení zaznělo.

(147)

Je třeba poznamenat, že šetřením bylo zjištěno, že dopad na ziskovost uživatelů zařazených do vzorku byl omezený, a nelze jej tudíž považovat za rozhodující pro přemístění unijního uživatelského odvětví. Opatření navíc přetrvávají na stejné úrovni jako dříve. Podání, jež slyšení doprovázelo, rovněž neuvádí žádné společnosti, u nichž k přemístění skutečně došlo.

(148)

Jeden dovozce předložil tvrzení týkající se ekonomických problémů spojených se změnou dodavatele dotčeného výrobku vzhledem k dlouhé době potřebné na provedení zkoušek a k riziku ztráty zákazníků v případě nestabilní kvality a nepravidelných dodávek.

(149)

V této souvislosti je třeba poukázat na to, že od vstupu opatření v platnost uplynulo téměř šest let a tuto dobu lze považovat za dostatečnou pro to, aby si dovozce našel alternativní dodavatele, a to i přes časově náročné zkoušky.

(150)

Na základě výše uvedených skutečností dospělo šetření k závěru, že dopad opatření na uživatele a dovozce není významný, a pro ukončení opatření na základě zájmu Unie tudíž neexistují žádné zjevné důvody.

(151)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(152)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny, uložená nařízením (EU) č. 1105/2010, měla být zachována.

(153)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách, má se za to, že v tomto případě jsou nezbytná zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření, která se týkají společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní výrobce.

(154)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (20). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, které se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(155)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,