(EU) 2017/72Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/72 ze dne 23. září 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podmínky pro povolení výjimky týkající se údajů (Text s významem pro EHP. )

Publikováno: Úř. věst. L 10, 14.1.2017, s. 1-4 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 23. září 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. února 2017 Nabývá účinnosti: 3. února 2017
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/72

ze dne 23. září 2016,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podmínky pro povolení výjimky týkající se údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 180 odst. 3, čl. 181 odst. 3 a čl. 182 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jakmile instituce nebo jakýkoli mateřský podnik a jeho dceřiné podniky zahájí uplatňování přístupu založeného na interním ratingu (přístupu IRB), mohou požádat příslušný orgán o povolení výjimky týkající se používání údajů za období dvou namísto pěti let pro pravděpodobnost selhání (PD), vlastní odhady ztrátovosti při selhání (own-LGD) a vlastní odhady konverzních faktorů pro určité druhy expozic. Měly by být stanoveny podmínky, za nichž mohou příslušné orgány výjimku týkající se údajů povolit.

(2)

Příslušné orgány by před povolením výjimky týkající se údajů měly ověřit, že instituce splňují požadavky stanovené nařízením (EU) č. 575/2013. Toto nařízení nicméně příslušným orgánům neukládá žádné požadavky na provádění specifického pravidelného přezkumu toho, zda instituce podmínky pro povolení výjimky týkající se údajů dodržují, proto se v případě institucí, které požadavky tohoto nařízení přestanou plnit, použije článek 146 nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)

Čím kratší je časový úsek shromážděných historických údajů, tím těžší je odhadnout rizikové parametry. S cílem zajistit, aby povolení výjimky týkající se údajů bylo omezeno pouze na menší podíl aktiv institucí, měl by být stanoven maximální kvantitativní práh jak na úrovni hodnoty expozice, tak na úrovni objemu rizikově vážených expozic vypočítaných pomocí přístupu IRB a standardizovaného přístupu, pro který může být výjimka týkající se údajů povolena. Pro stejné účely by portfolia složená z druhů expozic, která se jednoznačně vyznačují nízkým počtem selhání nebo u nich nebyla pozorována žádná selhání, měla být z uplatňování výjimky týkající se údajů explicitně vyloučena.

(4)

Aby se zajistilo obezřetné provádění výpočtu kapitálových požadavků, měly by příslušné orgány při posuzování žádostí o povolení výjimky týkající se údajů zohlednit další okolnosti. Zejména by instituce žádající o povolení používat údaje za kratší časové úseky měly být přiměřeně konzervativní. Navíc by instituce měly příslušným orgánům uspokojivě prokázat, že nemají k dispozici přesné, kompletní nebo vhodné údaje za delší časový úsek. Vzhledem k tomu, že dopad na kapitálové požadavky v důsledku nepřesných údajů může být větší, měly by instituce zavést dodatečné přiměřené postupy ověřování kvality údajů odpovídající menší velikosti vzorku.

(5)

Druhy expozic, které v době, kdy instituce poprvé uplatňuje přístup IRB, nejsou zahrnuty do jejího portfolia, by neměly být pro povolení výjimky týkající se údajů považovány za způsobilé. Naopak by výjimka týkající se údajů měla být povolována pouze pro druhy expozic, které jsou v době, kdy instituce poprvé uplatní přístup IRB, zahrnuty do jejího portfolia, bez ohledu na to, zda tyto expozice přejdou na přístup IRB okamžitě nebo později v souladu s plánem postupného převádění.

(6)

Účelem výjimky týkající se údajů je zprostit instituci povinnosti používat pro odhady parametrů přístupu IRB údaje za období pěti let pro druhy expozic, které jsou součástí jejího portfolia, když instituce poprvé uplatní přístup IRB. Pět let po tomto prvním uplatnění by instituce měla mít nashromážděno dostatek údajů, aby dále nemusela využívání výjimky požadovat. Proto by povolení výjimky týkající se údajů po uplynutí pěti let poté, kdy instituce zahájila uplatňování přístupu IRB, nemělo být přípustné.

(7)

Je nutné zajistit, aby podmínky stanovené v tomto nařízení neohrožovaly ratingové systémy, které již instituce používají, ale naopak přispěly k plynulému přechodu na nový systém, posílily právní jistotu a předešly vzniku dalších nákladů pro instituce. Podle článků 180, 181 a 182 nařízení (EU) č. 575/2013 se povolení výjimky týkající se údajů vztahuje na používání údajů za období dvou namísto pěti let; v důsledku toho přirozeně vyprší tři roky po jejím povolení. Těmito regulačními technickými normami by proto neměla být dotčena povolení výjimky již udělená příslušnými orgány v době vstupu tohoto nařízení v platnost, neboť by to bylo nepřiměřené a odrazovalo od používání přístupu IRB. Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce propojena, jelikož se všechna vztahují na podmínky, za nichž může být výjimka týkající se údajů povolena. Za účelem zajištění jednotnosti uvedených ustanovení, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k těmto ustanovením pro osoby, na něž se tyto povinnosti vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy požadované čl. 180 odst. 3, čl. 181 odst. 3 a čl. 182 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 do jediného nařízení.

(8)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(9)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví povinné podmínky, za nichž mohou příslušné orgány institucím povolit používat údaje za období dvou namísto pěti let pro odhady pravděpodobnosti selhání („PD“), vlastní odhady ztrátovosti ze selhání („own-LGD“) a vlastní odhady konverzních faktorů podle čl. 180 odst. 1 písm. h), čl. 180 odst. 2 písm. e) a čl. 181 odst. 2 a čl. 182 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 („povolení výjimky týkající se údajů“).

Článek 2

Podmínky pro způsobilost expozic

1.   Za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 jsou pro povolení výjimky týkající se údajů způsobilé všechny druhy expozic, kromě expozic vůči ústředním vládám, centrálním bankám a institucím podle čl. 147 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 575/2013.

2.   Expozice vůči podnikům podle čl. 147 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 jsou způsobilé pro povolení výjimky týkající se údajů, pouze pokud se strukturálně nevyznačují nízkým počtem selhání nebo u nich nebyla pozorována žádná selhání.

3.   Druhy expozic, které v době, kdy instituce zahájila uplatňování přístupu založeného na interním ratingu (přístupu IRB), nebyly zahrnuty do jejího portfolia, nejsou považovány pro povolení výjimky týkající se údajů za způsobilé.

Článek 3

Kvantitativní podmínky

1.   Příslušné orgány mohou povolit výjimky týkající se údajů, pokud jsou u instituce splněny tyto podmínky:

a)

celková hodnota expozic povolení výjimky týkající se údajů, o něž bylo požádáno, a všech udělených povolení výjimky, které nebyly zrušeny ani nevypršely („platná povolení výjimky týkající se údajů“) nepřekročí 5 % celkové hodnoty expozic instituce;

b)

celkový objem rizikově vážených expozic povolení výjimky týkající se údajů, o něž bylo požádáno, a všech platných povolení výjimky týkající se údajů nepřekročí 5 % celkové hodnoty rizikově vážených expozic instituce.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) je celková hodnota expozic celkovou hodnotou expozic všech druhů expozic poměřovaných úvěrovým rizikem a rizikem rozmělnění před jejím snížením v důsledku specifických úprav o úvěrové riziko, dodatečných úprav ocenění v souladu s články 34 a 110 nařízení (EU) č. 575/2013 a dalším snížením kapitálu.

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) je celkový objem rizikově vážených expozic celkovým objemem všech druhů expozic rizikově vážených pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění podle přístupu uplatňovaného institucí.

Článek 4

Kvalitativní podmínky

Příslušné orgány mohou povolit výjimku týkající se údajů pouze instituci, která dostatečně prokáže, že jsou u všech druhů expozic splněny tyto podmínky:

a)

nejsou k dispozici údaje za delší časové úseky, nebo je nelze použít, jelikož jsou nepřesné, neúplné nebo nejsou vhodné;

b)

instituce je přiměřeně konzervativní v souladu s čl. 179 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, aby přiměřeně kompenzovala očekávané rozpětí chyb v odhadu vyplývající z používání údajů za kratší časové úseky;

c)

postup prověřování vstupujících údajů uvedený v čl. 174 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 je z důvodu kratších časových úseků posílen.

Článek 5

Období platnosti výjimky

Příslušné orgány mohou povolit výjimku týkající se údajů pouze na prvních pět let ode dne, kdy bylo instituci poprvé povoleno vypočítávat objem rizikově vážených expozic pomocí přístupu IRB v souladu s článkem 143 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 6

Přechodné ustanovení

Na povolení výjimky týkající se údajů udělená příslušnými orgány před vstupem tohoto nařízení v platnost se toto nařízení nevztahuje.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. září 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU