(EU) 2017/2352Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2352 ze dne 14. prosince 2017, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/789 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (oznámeno pod číslem C(2017) 8356)

(1)

Na základě zkušeností získaných při používání prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/789 (2), a to zejména od jeho poslední změny prováděcím rozhodnutím (EU) 2016/764 (3), se ukázalo, že je potřeba přijmout několik dalších opatření a změnit některá ustanovení uvedeného rozhodnutí tak, aby byl zajištěn efektivnější přístup proti dalšímu zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) (dále jen „dotčený organismus“) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie.

(2)

Bez ohledu na nutnost provádět průzkumy na základě míry rizika zjištěné na úrovni členských států praxe ukazuje, že průzkumy by měly být prováděny důkladněji a harmonizovanějším způsobem, aby bylo zajištěno, že všechny členské státy dosahují stejné úrovně prevence před dotčeným organismem. Proto by členské státy měly při provádění těchto průzkumů zohledňovat příslušné odborné pokyny vydané Komisí.

(3)

V souladu s mezinárodními normami je identifikace dotčeného organismu prokazatelně nejspolehlivější, je-li založena nejméně na dvou různých testech, které vycházejí z různých biologických principů nebo se zaměřují na různé části genomu. Seznam těchto testů by měl být k dispozici v databázi Komise, která by měla být v zájmu zajištění transparentnosti veřejná. Jelikož identifikace dotčeného organismu mimo vymezené oblasti vyžaduje jinou úroveň citlivosti testů, měly by existovat specifické testy pro vymezené oblasti a pro ostatní oblasti.

(4)

Pro účely transparentnosti by členské státy měly zveřejňovat své vnitrostátní pohotovostní plány na internetu.

(5)

Podle vědeckých důkazů, na něž odkazuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve vědeckém stanovisku z ledna 2015 (4), je možná genetická rekombinace mezi různými poddruhy dotčeného organismu zjištěnými v jiných částech světa, které pak napadají nové druhy rostlin, u nichž napadení uvedenými poddruhy nebylo dříve zjištěno. V zájmu zajištění přístupu, který je více založený na předběžné opatrnosti, a vzhledem ke skutečnosti, že v Unii byly v nedávné době hlášeny různé poddruhy, je důležité jasně specifikovat, že v případech, kdy se v určité oblasti najde více poddruhů dotčeného organismu, by taková oblast měla být vymezena s ohledem na dotčený organismus a všechny jeho možné poddruhy. Dále v případech, kdy zjišťování výskytu poddruhů ještě probíhá, by dotčený členský stát měl tuto oblast rovněž preventivně vymezit s ohledem na dotčený organismus a všechny jeho možné poddruhy.

(6)

Ze zkušeností je patrné, že při provádění průzkumů v nárazníkových zónách je potřeba rozdělovat zdroje podle míry fytosanitárního rizika. V nárazníkových zónách by tudíž bylo vhodné stanovit, že příslušný průzkum je založen na síti rozdělené na čtverce 100 m × 100 m v zóně o šířce alespoň 1 km kolem zamořené zóny a na čtverce 1 km × 1 km ve zbývající části nárazníkové zóny.

(7)

Na základě současných zkušeností a v souladu s vědeckými důkazy, které zmiňuje úřad EFSA, zlepšuje okamžité odstranění všech hostitelských rostlin, které se nacházejí v okruhu 100 m kolem napadených rostlin, bez ohledu na jejich zdravotní stav, vyhlídky na úspěšnou eradikaci dotčeného organismu. V porovnání s opatřeními k izolaci výskytu, při nichž se odstraní pouze napadené rostliny, které se nacházejí v určitých částech vymezené oblasti, odstranění všech hostitelských rostlin poskytuje větší záruku, že nedojde k asymptomatickým infekcím, a tudíž i statusu dotčeného organismu v této oblasti. Proto je přiměřené zúžit nárazníkovou zónu okolo zamořené zóny z 10 km na 5 km ve všech případech, kdy byla stanovena vymezená oblast pro účely eradikace. Šířka 10 km by však měla být zachována v případě, že byly stanoveny vymezené oblasti pro účely izolace výskytu, protože je zapotřebí přijmout přístup více založený na předběžné opatrnosti kvůli rozsáhlejšímu výskytu dotčeného organismu v těchto vymezených oblastech.

(8)

Je rovněž přiměřené zúžit uvedenou nárazníkovou zónu na 1 km za určitých podmínek, které zaručí, že nedojde k dalšímu rozšiřování dotčeného organismu, jakož i při provedení okamžitého odstranění napadených rostlin a zajištění odpovídajícího monitorování situace. Podobně je přiměřené umožnit zrušení vymezené oblasti po dvanácti měsících od jejího vymezení, je-li zaveden systém intenzivního odběru vzorků, aby bylo zajištěno, že se dotčený organismus v dané oblasti nevyskytuje.

(9)

Pro účely zvyšování transparentnosti a informování veřejnosti o opatřeních přijatých proti dotčenému organismu by členské státy měly zveřejňovat a aktualizovat seznam vymezených oblastí na svém území a Komise by měla dále zveřejňovat a aktualizovat seznam těchto oblastí na základě oznámení členských států.

(10)

Podle dosavadních zkušeností je vhodné umožnit, aby vymezená oblast nebyla stanovena v případech, kdy byl dotčený organismus zjištěn na stanovišti, které je prokazatelně fyzicky chráněné před přenašeči tohoto organismu. Uvedený přístup je vhodný vzhledem k malému riziku rozšíření dotčeného organismu a vyšší pravděpodobnosti okamžité eliminace tohoto organismu díky kontrolovanému prostředí jeho výskytu.

(11)

Členské státy by měly mít možnost povolit výsadbu některých či všech hostitelských rostlin v zamořených zónách v režimu izolace v oblasti nacházející se 20 km od hranice nárazníkové zóny, a to za příslušných podmínek, aby byla dotčenému členskému státu poskytnuta větší flexibilita. Při tom by měly upřednostňovat rostliny odrůd považovaných za tolerantní či odolné vůči dotčenému organismu s cílem snížit množství bakteriálního inokula v uvedených oblastech.

(12)

V zájmu respektování tradice a historie určité lokality by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že hostitelské rostliny úředně prohlášené za rostliny historické hodnoty není nutné odstraňovat, pokud nejsou dotčeným organismem napadeny, a to i tehdy, nacházejí-li se v okruhu 100 m okolo rostlin, které byly testovány a u kterých se zjistilo, že jsou napadeny dotčeným organismem. Měly by však být stanoveny určité podmínky, aby nemohlo dojít k napadení těchto rostlin a rozšiřování dotčeného organismu.

(13)

Aby bylo zajištěno monitorování výskytu dotčeného organismu ve vymezených oblastech ve vhodných termínech a pro účely právní jistoty, je nutno stanovit, že monitorování a příslušné prohlídky zohledňují příslušné odborné pokyny vydané Komisí.

(14)

V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné omezit zamořené zóny, v nichž lze uplatnit opatření k izolaci výskytu, na zóny uvedené v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/789.

(15)

S ohledem na průběh výskytu dotčeného organismu v Unii a zjištění oblastí izolace výskytu také v jiných částech Unie by měl požadavek na odstranění rostlin platit pro celou oblast izolace výskytu, kde byl výskyt dotčeného organismu zjištěn na základě úředních průzkumů. V zájmu ochrany zbývajících částí území Unie by však takové úřední průzkumy měly být prováděny alespoň v blízkosti stanovišť produkce, která mají povolení přemísťovat dotčené rostliny z vymezených oblastí, v blízkosti stanovišť rostlin zvláštní kulturní, společenské nebo vědecké hodnoty a v oblastech v zamořené zóně do vzdálenosti 20 km od hranice této zamořené zóny. Tento požadavek by se však neměl uplatnit v případě ostrovů, jejichž celé území je oblastí izolace výskytu a které se nacházejí více než 10 km od nejbližšího pevninského území Unie, jelikož takové ostrovy jsou již fyzicky izolované.

(16)

Vzhledem k nízkému fytosanitárnímu riziku zjištěnému úřadem EFSA v březnu 2016 (5) je vhodné povolit přemísťování dotčených rostlin odrůd, u nichž se prokázalo, že nejsou náchylné k napadení jedním či více poddruhy dotčeného organismu, z vymezených oblastí bez rostlinolékařského pasu vyhotoveného a vydaného v souladu se směrnicí Komise 92/105/EHS (6).

(17)

Na základě možností šíření hmyzích přenašečů přelety je vhodné a přiměřenější povolit přemísťování dotčených rostlin ze stanovišť produkce obklopených zónou o šířce 100 m, kde byly dvakrát ročně prováděny prohlídky a všechny rostliny, u nichž byly zjištěny příznaky napadení nebo které byly dotčeným organismem napadeny, byly okamžitě odstraněny. Z důvodu konzistentnosti by se podobné pravidlo mělo uplatnit na stanoviště produkce ve třetích zemích, kde je znám výskyt dotčeného organismu.

(18)

Ze zkušeností vyplývá, že stanoviště produkce, kde se pěstují hostitelské rostliny mimo vymezené oblasti, podléhají každoročním prohlídkám, a v případě příznaků napadení odběru vzorků a testování, aby bylo možné s vyšší úrovní spolehlivosti vyloučit výskyt dotčeného organismu. Z uvedeného důvodu a v zájmu zajištění harmonizované úrovně ochrany v Unii by měly být stanoveny příslušné požadavky pro tato stanoviště.

(19)

Je prokázáno, že dotčený organismus opakovaně napadá druhy rodu Coffea a druhy Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb, které tak poskytují snadnou cestu pro rozšiřování této choroby v Unii. Přestože stále probíhá dohledávání k potvrzení původu napadených rostlin zjištěných v Unii, založené na preventivní bázi, uvedené dotčené rostliny by měly být pěstovány pouze na stanovištích podléhajících každoročním úředním prohlídkám, odběru vzorků a testování k potvrzení nepřítomnosti dotčeného organismu. Vzhledem k větší náchylnosti těchto rostlin k napadení dotčeným organismem by výskyt tohoto organismu měl být zjištěn na základě alespoň dvou pozitivních testů, z toho alespoň jeden by měl být molekulární test uvedený v příslušné databázi Komise.

(20)

Podobný požadavek by měl být uplatněn pro třetí země, kde ještě nebyl výskyt dotčeného organismu zjištěn. Kromě toho by profesionální provozovatelé měli při přemísťování těchto rostlin v rámci Unie vést záznamy a uchovávat je nejméně tři roky k zajištění sledovatelnosti a v případě potřeby následných úředních prohlídek.

(21)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/789 stanoví přísná ustanovení týkající se přemísťování určitých druhů rostlin (dále jen „hostitelské rostliny“) v rámci Unie, u nichž bylo zjištěno napadení evropskými izoláty dotčeného organismu. Uvedené hostitelské rostliny podléhají přísným podmínkám, i když se ve vymezené oblasti nepěstují.

(22)

Komise zároveň přijala prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/167 (7), kterým se Belgie, Česká republika, Francie a Španělsko dočasně opravňují, aby certifikovaly prvotní matečné rostliny a prvotní materiál určitých druhů ovocných rostlin uvedených v příloze I směrnice Rady 2008/90/ES (8), vyprodukované na poli v podmínkách nechráněných proti hmyzu. Je známo, že některé z těchto druhů, a sice Juglans regia L., Olea europaea L., Prunus amygdalus Batsch, P. amygdalus × P. persica, P. armeniaca L., P. avium (L.) L., P. cerasus L., P. domestica L., P. domestica × P. salicina, P. dulcis (Mill.) D.A. Webb, P. persica (L.) Batsch a P. salicina Lindley, jsou náchylné k napadení evropskými a neevropskými izoláty dotčeného organismu a jsou uvedené jako „dotčené rostliny“ v příloze I prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/789.

(23)

S ohledem na rostoucí hrozbu, kterou dotčený organismus pro území Unie představuje, by uvedené oprávnění k certifikaci prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu vyprodukovaných v podmínkách nechráněných proti hmyzu mělo být doplněno alternativními fytosanitárními zárukami, i pokud se rostliny nenacházejí v oblasti vymezené podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/789.

(24)

Uvedené prvotní matečné rostliny a prvotní materiál, které jsou předmětem prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/167, by tudíž měly být přemísťovány v rámci území Unie pouze tehdy, mají-li rostlinolékařský pas. Účelem je zaručit, že tyto vyprodukované prvotní matečné rostliny a prvotní materiál i veškerý rozmnožovací materiál a ovocné rostliny nejsou napadeny dotčeným organismem. Dotčené prvotní matečné rostliny a prvotní materiál by dále měly být podrobeny vizuálním prohlídkám, odběru vzorků a molekulárnímu testování, aby bylo zajištěno, že nejsou dotčeným organismem napadeny, a aby byl zároveň zachován zdravotní stav těchto rostlin a materiálu během rozmnožovacího procesu.

(25)

Kromě toho by všechny rostlinné druhy, které Komise od poslední změny prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/789 označila jako dotčené rostliny, měly být zahrnuty do přílohy I uvedeného rozhodnutí.

(26)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/789 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(27)

Aby se profesionální provozovatelé a odpovědné úřední subjekty mohli přizpůsobit novým požadavkům týkajícím se přemísťování rostlin určených k pěstování, kromě osiva, druhů rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb, mělo by se příslušné ustanovení použít od 1. března 2018.

(28)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Průzkumy výskytu dotčeného organismu na území členských států a identifikace

1.   Členské státy na svém území provádějí každoroční průzkumy ke zjištění výskytu dotčeného organismu na dotčených rostlinách.

Tyto průzkumy jsou prováděny odpovědným úředním subjektem nebo pod úředním dohledem tohoto subjektu. Sestávají z vizuální prohlídky a v případě jakéhokoli podezření na napadení dotčeným organismem z odběru vzorků a testování. Průzkumy jsou založeny na řádných vědeckých a odborných zásadách a jsou prováděny ve vhodných termínech v roce s ohledem na možnost zjistit výskyt dotčeného organismu pomocí vizuální prohlídky, odběru vzorků a testování. Při těchto průzkumech se přihlíží k dostupným vědeckým a odborným údajům, biologii dotčeného organismu a jeho přenašečů, výskytu a biologii dotčených rostlin a k veškerým dalším relevantním informacím souvisejícím s výskytem dotčeného organismu. Zohlední se též odborné pokyny k průzkumu organismu Xylella fastidiosa, které jsou k dispozici na internetových stránkách Komise (*1).

2.   Výskyt dotčeného organismu v jiných než vymezených oblastech se prověří pomocí jednoho molekulárního testu a v případě pozitivních výsledků se výskyt potvrdí provedením nejméně jednoho dalšího pozitivního molekulárního testu v souladu s mezinárodními normami. Tyto testy se uvedou v databázi Komise, která obsahuje testy určené k identifikaci dotčeného organismu a jeho poddruhů, a jsou zaměřené na různé části genomu.

Výskyt dotčeného organismu ve vymezených oblastech se prověří pomocí jednoho testu a v případě pozitivních výsledků se výskyt potvrdí provedením nejméně jednoho pozitivního molekulárního testu v souladu s mezinárodními normami. Tyto testy se uvedou v databázi Komise, která obsahuje testy určené k identifikaci dotčeného organismu a jeho poddruhů.

3.   Komise spravuje a aktualizuje databázi uvedenou v odstavci 2 a poskytuje veřejnosti přístup k této databázi.

Testy v uvedené databázi jsou rozděleny do dvou kategorií podle vhodnosti k identifikaci dotčeného organismu a jeho poddruhů ve vymezených oblastech a v jiných než vymezených oblastech.

(*1)  „Guidelines for the survey of Xylella fastidiosa (Wells et al.) in the Union territory“ http://ec.europa.eu/food/sites/food/files/plant/docs/ph_biosec_legis_guidelines_xylella-survey.pdf.“"

2)

V článku 3a se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy na požádání sdělí své pohotovostní plány Komisi a informují o nich všechny příslušné profesionální provozovatele jejich zveřejněním na internetu.“

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Odchylně od odstavce 1 může dotčený členský stát udělit povolení k výsadbě hostitelských rostlin v zamořených zónách uvedených v příloze II, kde byla uplatněna opatření k izolaci výskytu v souladu s článkem 7, kromě oblasti o šířce 20 km uvedené v čl. 7 odst. 7 písm. c). Při udělování těchto povolení dotčené členské státy upřednostní hostitelské rostliny odrůd hodnocených jako odolné či tolerantní vůči dotčenému organismu.“

5)

Článek 6 se mění takto:

6)

Článek 7 se mění takto:

7)

Článek 9 se mění takto:

8)

Článek 10 se mění takto:

9)

V článku 16 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Rostliny určené k výsadbě, kromě osiva, druhů rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb smí být dováženy do Unie pouze tehdy, pokud byly vypěstovány na stanovišti, které podléhá každoroční úřední prohlídce, odběru vzorků a testování prováděných ve vhodných termínech na těchto rostlinách a v souladu s mezinárodními normami ke zjištění výskytu dotčeného organismu, a byla potvrzena nepřítomnost dotčeného organismu za použití systému odběru vzorků umožňujícího s 99 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin ve výši 5 % a zaměřeného na rostliny s příznaky napadení i rostliny bez příznaků napadení, které se nacházejí v blízkosti rostlin s příznaky napadení.“

10)

V čl. 17 odst. 4 se písmena c), d) a e) nahrazují tímto:

11)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

12)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto rozhodnutí.

13)

Doplňuje se příloha III, jejíž znění je stanoveno v příloze III tohoto rozhodnutí.