(EU) 2016/2336Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ze dne 14. prosince 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2336

ze dne 14. prosince 2016,

kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3) požaduje, aby činnosti v oblasti rybolovu byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin. Společná rybářská politika by měla uplatňovat přístup předběžné opatrnosti i ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že nepříznivé dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou minimalizovány, a měla by se snažit zajistit, aby při činnostech v oblasti rybolovu nedocházelo ke zhoršování mořského prostředí. V této souvislosti je zvláště významný rovněž čl. 2 odst. 2 a články 7, 20 a 22 uvedeného nařízení.

(2)

Evropská unie se zavazuje realizovat usnesení přijatá Valným shromážděním OSN, zejména rezolucemi 61/105 a 64/72, které vyzývají státy a regionální organizace pro řízení rybolovu k zajištění ochrany citlivých hlubinných mořských ekosystémů před ničivými dopady lovných zařízení pro rybolov při dně a rovněž udržitelného využívání hlubinných populací ryb.

(3)

Komise provedla hodnocení nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (4) a zjistila zejména to, že rozsah příslušného loďstva byl příliš velký, že v určených přístavech a v oblasti programů odběru vzorků chyběly pokyny a že kvalita podávání zpráv členských států o úrovni intenzity byla příliš nestálá. Komise kromě toho ve svém hodnocení došla k závěru, že strop rybolovné kapacity, platný od roku 2002 a tvořený souhrnnou kapacitou všech plavidel, jež ulovila více než 10 tun jakékoli kombinace hlubinných druhů v kterémkoli z let 1998, 1999 nebo 2000, nemá žádný podstatný pozitivní dopad. Režim stropu rybolovné kapacity by tedy měl být aktualizován v rámci opatření k nápravě nedostatků zjištěných v uvedeném nařízení.

(4)

Pro účely zachování potřebného snížení rybolovné kapacity v oblasti hlubinného rybolovu a v zájmu získání obsáhlejších informací o činnostech v oblasti hlubinného rybolovu a jejich dopadu na mořské prostředí by měl být rybolov hlubinných druhů prováděn na základě oprávnění k rybolovu. Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu by měl být připojen podrobný popis zamýšlené rybolovné oblasti, včetně podoblastí, divizí a subdivizí Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), jakož i údaje o typu lovných zařízení, zamýšleném rozmezí hloubky, zamýšlené četnosti a trvání rybolovné činnosti a rovněž názvy dotčených hlubinných druhů. Systém oprávnění k rybolovu by měl rovněž přispět k omezení kapacity plavidel způsobilých lovit hlubinné druhy. Oprávnění k rybolovu by měla být vydávána podle toho, zda se týkají cílových druhů nebo vedlejších úlovků, v souladu s cílem zaměřit se na opatření pro řízení té části loďstva, která má největší podíl na hlubinném rybolovu. Uplatňování povinnosti vykládky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013 by nicméně nemělo plavidlům, která loví malé množství hlubinných druhů a v současné době nemusí mít povolení k hlubinnému rybolovu, bránit v tom, aby i nadále provozovala své tradiční rybolovné činnosti.

(5)	Držitelé oprávnění k rybolovu umožňujícího lov hlubinných druhů by měli spolupracovat na činnostech vědeckého výzkumu s cílem zlepšit hodnocení populací hlubinných ryb a výzkumu hlubinných ekosystémů.

(6)

V zájmu dalšího posílení ochrany mořského prostředí je vhodné povolit cílené rybolovné činnosti pouze v těch oblastech, kde byl hlubinný rybolov prováděn v referenčním období 2009–2011. Pro účely průzkumného rybolovu by však plavidlům zaměřeným na hlubinné druhy mělo být umožněno lovit i mimo stávající rybolovnou oblast za předpokladu, že toto rozšíření rybolovné oblasti podle posouzení dopadu provedeného v souladu s pokyny Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) nepředstavuje významné riziko nepříznivého dopadu na citlivé mořské ekosystémy (CME).

(7)

Hlubinný rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně s sebou nese v porovnání s ostatními používanými lovnými zařízeními vyšší riziko pro CME a vykazuje nejvyšší výskyt nechtěných úlovků hlubinných druhů. Za účelem minimalizace nepříznivého dopadu takových činností v oblasti hlubinného rybolovu na mořský ekosystém by měl být rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně omezen na vody nad určitou hloubku a na rybolov pomocí zařízení pro lov při dně by se měly vztahovat konkrétní požadavky na ochranu CME. Používání zařízení pro lov při dně by kromě toho mělo být vyhodnoceno po 13. lednu 2021. Kromě toho je podle nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 (5) v současné době omezeno používání tenatových sítí pro lov při dně v hlubinném rybolovu.

(8)

Za účelem zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů rybolovu pomocí vlečných sítí pro lov při dně je vhodné povolit tento rybolov pouze v hloubce nepřesahující 800 metrů. Tento limit vychází ze stávajících dobrovolných opatření založených na iniciativě tohoto odvětví, která jsou uplatňována ve vodách Unie, a zohledňuje specifika hlubinného rybolovu ve vodách Unie.

(9)

Za účelem minimalizace dopadu hlubinných rybolovných činností na CME je vhodné stanovit soubor opatření zaměřených na omezení střetů s CME. Zejména by v případě střetu s CME mělo platit pravidlo přemístění a ohlášení. Dále by měl být sestaven seznam oblastí CME, ve kterých existuje pravděpodobnost střetu s CME, v nichž je rybolov pomocí zařízení pro lov při dně zakázán.

(10)

Vzhledem k tomu, že biologické informace se nejlépe shromažďují prostřednictvím harmonizovaných norem shromažďování údajů, je vhodné integrovat shromažďování údajů o métierech hlubinného rybolovu do obecného rámce vědeckého sběru dat při současném zajištění doplňujících informací nezbytných k pochopení dynamiky rybolovu. Financování pro shromažďování údajů podle tohoto nařízení je dostupné na základě podmínek a zásad obsažených v tomto nařízení, které se týkají rámce pro shromažďování údajů podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (6).

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) stanoví přísnější požadavky na kontrolu a vynucování týkající se specifických okolností. Kontrola rybolovu hlubinných druhů, které jsou ze své podstaty ohrožené v rámci rybolovu, by tedy měla být prováděna na vyšší úrovni. Je rovněž vhodné vymezit specifické případy porušení pravidel společné rybářské politiky, které by měly vést k odnětí oprávnění k rybolovu.

(12)

Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku byla schválena rozhodnutím Rady 81/608/EHS (8) a vstoupila v platnost dne 17. března 1982. Uvedená úmluva stanoví vhodný rámec pro multilaterální spolupráci na racionálním zachování a řízení rybolovných zdrojů v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku. Opatření k řízení přijatá Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) zahrnují specifický soubor opatření pro ochranu CME v oblasti upravené předpisy NEAFC. V zájmu zajištění kontinuity stávajícího působení plavidel Unie ve vodách regulovaných NEAFC by se aktuálně platná pravidla obsažená v nařízení (ES) č. 2347/2002 týkající se povolení k hlubinnému rybolovu, určených přístavů a sdělování informací členskými státy měla i nadále použít na hlubinný rybolov v oblasti upravené předpisy NEAFC. Za účelem zlepšení vědeckých poznatků o těchto populacích a vzhledem k tomu, že doporučení NEAFC nezahrnuje přítomnost vědeckého pozorovatele, je vhodné uplatňovat stejná pravidla týkající se přítomnosti pozorovatele ve všech oblastech v Severním moři a oblastech CECAF, kde jsou loveny hlubinné druhy.

(13)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu druhů indikujících CME uvedeného v příloze III pro účely přizpůsobení daného seznamu nejnovějším vědeckým doporučením. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.

(14)

Z účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o určení stávajících rybolovných oblastí a sestavování a úpravy seznamu oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují CME, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o povolení pro průzkumný rybolov hlubinných druhů, a s ohledem na upravení určení stávajících rybolovných oblastí za účelem zahrnutí oblastí, ve kterých byl prováděn rybolov na základě povolení k rybolovu vydaného v souladu s tímto nařízením, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány, aniž by se uplatňovalo nařízení (EU) č. 182/2011.

(16)	Je proto nezbytné zavést nová pravidla pro regulaci rybolovu hlubinných populací ve vodách Unie severovýchodního Atlantiku a v mezinárodních vodách podléhajících pravomocem výboru CECAF,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíle

Toto nařízení přispívá k dosahování cílů uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud jde o hlubinné druhy a hlubinná stanoviště. Kromě toho je jeho cílem:

a)	zlepšit vědecké poznatky o hlubinných druzích a jejich stanovištích;

b)	zabránit významným nepříznivým vlivům na CME v rámci hlubinného rybolovu a zajistit dlouhodobé zachování hlubinných populací ryb;

c)	zajistit, aby byla opatření Unie pro udržitelné řízení hlubinných populací ryb v souladu s rezolucemi přijatými Valným shromážděním OSN, zejména s rezolucemi 61/105 a 64/72.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na rybolovnou činnost nebo zamýšlenou rybolovnou činnost prováděnou:

a)	rybářskými plavidly Unie a rybářskými plavidly třetích zemí ve vodách Unie v Severním moři, v severozápadních vodách a v jihozápadních vodách, jakož i ve vodách Unie oblasti ICES IIa;

b)	rybářskými plavidly Unie v mezinárodních vodách oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.

2.   Odstavcem 1 tohoto článku není dotčen čl. 16 odst. 5.

Článek 3

Předmět

1.   Toto nařízení se vztahuje na druhy, které se vyskytují v mořských hlubinách a vyznačují se kombinací těchto biologických faktorů: relativně pozdní dospívání, pomalý růst, značná střední délka života, nízká míra přirozené úmrtnosti, nevyrovnané meziroční doplňování populací a skutečnost, že ke tření nemusí docházet každý rok (dále jen „hlubinné druhy“).

2.   Pro účely tohoto nařízení jsou hlubinné druhy a nejvíce ohrožené druhy z nich uvedeny v příloze I.

Článek 4

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 734/2008 (11).

2.   Kromě toho se rozumí:

a)	„oblastmi ICES“ oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (12);

b)	„oblastmi CECAF“ oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (13);

c)	„oblastí upravenou předpisy NEAFC“ vody, na něž se vztahuje Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a které leží mimo vody v rybářské jurisdikci smluvních stran uvedené úmluvy;

d)	„nejvíce ohroženými druhy“ hlubinné druhy, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky v příloze I s názvem „nejvíce ohrožené (x)“;

e)	„métierem“ rybolovné činnosti zaměřené na lov určitých druhů pomocí určitého lovného zařízení v určité oblasti;

f)	„hlubinným métierem“ métier, které se zaměřuje na hlubinné druhy v souladu s údaji stanovenými v čl. 5 odst. 2;

g)	„střediskem pro sledování rybolovu“ operační středisko zřízené členským státem vlajky a vybavené počítačovým hardwarem a softwarem umožňujícím automatický příjem, zpracování a elektronický přenos údajů;

h)	„střety“ úlovky takového množství druhů indikujících CME, které přesahuje prahové úrovně stanovené v příloze IV;

i)

„neúmyslnými úlovky“ náhodné úlovky mořských živočichů, jež musí být v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyloženy a započteny do kvót buď proto, že nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nebo proto, že přesahují množství stanovená pravidly pro složení úlovků nebo vedlejší úlovky;

j)	„druhy indikujícími CME“ druhy uvedené v příloze III;

k)	„stávajícími oblastmi hlubinného rybolovu“ ta část oblasti podle čl. 2 odst. 1 písm. a), v níž historicky probíhala rybolovná činnost a jež je určena v souladu s článkem 7.

Článek 5

Oprávnění k rybolovu

1.   Rybolovné činnosti zaměřené na hlubinné druhy lze provádět na základě oprávnění k rybolovu (dále jen „cílené oprávnění k rybolovu“). V cíleném oprávnění k rybolovu se uvede, na které hlubinné druhy se dané plavidlo smí zaměřovat.

2.   Pro účely odstavce 1 se má za to, že rybářské plavidlo provádějící rybolovnou činnost se zaměřuje na hlubinné druhy, pokud jeho doklady týkající se úlovků (lodní deník, prohlášení o vykládce, prodejní doklady nebo podobné dokumenty) v dotčeném kalendářním roce zahrnují u jakéhokoliv z rybářských výjezdů alespoň 8 % hlubinných druhů.

To však neplatí pro rybářské plavidlo, jehož celkový výkaz hlubinných druhů za dotčený kalendářní rok činí méně než 10 tun. Tímto pododstavcem není dotčen odstavec 6.

3.   Rybolovné činnosti rybářských plavidel, která se sice nezaměřují na hlubinné druhy, ale jejichž vedlejší úlovky jsou tvořeny hlubinnými druhy, lze provádět pouze na základě oprávnění k rybolovu (dále jen „oprávnění k rybolovu vedlejších úlovků“). V oprávnění k rybolovu vedlejších úlovků se uvede, které hlubinné druhy má dané plavidlo povoleno jako vedlejší úlovky při rybolovu zaměřeném na jiné druhy.

4.   Oba typy oprávnění k rybolovu uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku musí být jasně odlišitelné v elektronické databázi podle článku 116 nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.   Rybářským plavidlům, která nemají žádné povolení k rybolovu podle tohoto článku, se zakazuje odlovit během jednoho rybářského výjezdu hlubinné druhy v množství přesahujícím 100 kg. Hlubinné druhy, které tato plavidla odloví nad rámec 100 kg, nesmějí být uchovávány na plavidle, přeloženy na jiné plavidlo ani vyloženy, s výjimkou neúmyslných úlovků hlubinných druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, které se vykládají a započítávají do kvót.

6.   Rybářské plavidlo, které má oprávnění k rybolovu k vedlejším úlovkům a má přístup ke kvótě pro vedlejší úlovky hlubinných druhů, jež přesahuje prahový objem 10 tun uvedený v odstavci 2 tohoto článku o ne více než 15 %, není považováno za plavidlo zaměřující se na hlubinné druhy. Tyto úlovky musí takové plavidlo vyložit a započítat do kvót. Neúmyslné úlovky hlubinných druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se vykládají a započítávají do kvót.

7.   Toto nařízení se obdobně použije na vydávání oprávnění k rybolovu rybářským plavidlům třetích zemí podle nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (14).

Článek 6

Řízení kapacity

1.   Souhrnná rybolovná kapacita všech rybářských plavidel Unie, kterým některý z členských států vydal cílené oprávnění k rybolovu, měřená v hrubé prostornosti a v kilowattech, nesmí nikdy převýšit souhrnnou rybolovnou kapacitu plavidel daného členského státu v letech 2009–2011 podle toho, ve kterém roce bylo toto číslo nejvyšší, která:

a)	odlovila 10 nebo více tun hlubinných druhů v kterémkoli ze tří kalendářních roků 2009–2011, podle toho, v kterém roce bylo toto číslo nejvyšší, a

b)	jsou registrována v některém z nejvzdálenějších regionů daného členského státu ve smyslu článku 349 SFEU a jejichž úlovky hlubinných druhů v kterémkoli ze tří kalendářních roků 2009–2011 tvořily alespoň 10 % jejich celkových ročních odlovů, podle toho, v kterém roce bylo toto číslo nejvyšší.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a), byla-li některému členskému státu přede dnem 12. ledna 2017 přidělena rybolovná práva k druhům uvedeným v příloze I, ale jeho plavidla neodlovila 10 nebo více tun hlubinných druhů v žádném z referenčních roků, souhrnná rybolovná kapacita takového členského státu nesmí nikdy převýšit souhrnnou rybolovnou kapacitu jeho plavidel v kterémkoli z posledních tří roků, v němž alespoň jedno z jeho plavidel odlovilo 10 nebo více tun hlubinných druhů, podle toho, ve kterém roce bylo toto číslo nejvyšší.

Článek 7

Stávající oblast hlubinného rybolovu

1.   Do 13. července 2017 musí členské státy, jejichž plavidla získala povolení k hlubinnému rybolovu v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2347/2002 a v rozsahu, v jakém provádějí rybolovnou činnost, při níž odloví více než 10 tun každý kalendářní rok, informovat Komisi o oblastech, v nichž tato plavidla v referenčních kalendářních rocích 2009–2011 prováděla rybolov hlubinných druhů, a to prostřednictvím údajů ze systému monitorování plavidel (VMS) nebo, nejsou-li údaje ze systému VMS dispozici, jiných relevantních a ověřitelných informací.

2.   Na základě informací poskytnutých podle odstavce 1, jakož i na základě nejlepších dostupných vědeckých a technických informací, Komise do 13. ledna 2018 určí prostřednictvím prováděcích aktů stávající oblasti hlubinného rybolovu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 18.

Článek 8

Obecné požadavky na žádosti o oprávnění k rybolovu

1.   Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu se připojí podrobný popis oblasti, v níž dané rybářské plavidlo zamýšlí provádět rybolovné činnosti, údaje o typu lovných zařízení, rozmezí hloubky, ve kterém budou činnosti probíhat, zamýšlená četnost a trvání rybolovné činnosti, jakož i názvy dotčených hlubinných druhů.

2.   Cílená oprávnění k rybolovu se vydají pouze pro rybolovné činnosti ve stávajících oblastech hlubinného rybolovu.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku a do doby, než budou určeny stávající oblasti hlubinného rybolovu v souladu s článkem 7, mohou být cílená oprávnění k rybolovu vydána za podmínky, že rybářská plavidla doloží, že v dotčeném hlubinném métieru prováděla rybolovné činnosti alespoň po dobu tří let před podáním žádosti o oprávnění k rybolovu. Taková oprávnění k rybolovu mohou být vydána pouze ve vztahu k oblastem, v nichž takové dřívější rybolovné činnosti probíhaly.

4.   Oprávnění k rybolovu nesmí být vydáno pro účely rybolovu pomocí vlečných sítí v hloubce pod 800 metrů.

5.   Odchylně od odstavce 2 může členský stát podat žádost o provedení průzkumného rybolovu v oblastech mimo stávající oblasti hlubinného rybolovu. K této žádosti se připojí posouzení dopadu provedené v souladu se standardy obsaženými v mezinárodních pokynech FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008. Členský stát podávající takovou žádost uvede odhadované trvání daného průzkumného rybolovu a odhadovaný počet zúčastněných plavidel a jejich kapacitu. Navrhne rovněž zmírňující opatření s cílem zabránit střetu s CME nebo tyto CME účinně chránit.

6.   Po posouzení informací poskytnutých členským státem a na základě doporučení vědeckého poradního orgánu může Komise prostřednictvím prováděcích aktů udělovat souhlas s požadovaným průzkumným rybolovem. V rámci souhlasu může Komise zejména vymezit:

a)	oblast průzkumného rybolovu,

b)	maximální počet plavidel a jejich maximální kapacitu,

c)	trvání daného rybolovu do jednoho roku, které lze jednou prodloužit,

d)	maximální podíl celkového přípustného odlovu hlubinných druhů, které lze odlovit při průzkumném rybolovu, a

e)	zmírňující opatření, která musí být dodržována za účelem ochrany CME.

7.   V zájmu zajištění reprezentativních údajů postačujících k posouzení a řízení hlubinných populací ryb a setkání s CME je v každém oprávnění k rybolovu vydaném v souladu s odstavcem 6 požadována přítomnost vědeckých pozorovatelů nebo dálkového elektronického sledování na palubě dotčeného plavidla v prvních 12 měsících platnosti oprávnění k rybolovu.

8.   Na základě žádosti a informací poskytnutých dotčeným členským státem může Komise prostřednictvím prováděcích aktů upravovat vymezení stávající oblasti hlubinného rybolovu, tak aby zahrnovala oblasti rybolovných činností prováděných na základě oprávnění k rybolovu vydaného v souladu s odstavci 5 a 6 tohoto článku.

Článek 9

Specifické požadavky na ochranu CME

1.   Tento článek se použije na rybolovnou činnost prováděnou pomocí zařízení pro lov při dně v hloubce pod 400 metrů.

2.   Jestliže v průběhu rybolovné operace přesáhne množství druhů indikujících CME uvedených v příloze III příslušné prahové úrovně vymezené v příloze IV, má se za to, že se udál střet s CME. V takovém případě musí rybářské plavidlo okamžitě ukončit rybolov v dané oblasti. Svou činnost znovu zahájí až poté, co se přemístí do jiné oblasti vzdálené alespoň pět námořních mil od oblasti, v níž došlo ke střetu s CME.

3.   Rybářské plavidlo okamžitě ohlásí příslušným vnitrostátním orgánům všechny případy střetu s CME, které o tom neprodleně uvědomí Komisi.

4.   Členské státy používají nejlepší dostupné vědecké a technické informace, včetně biogeografických informací a informací uvedených v odstavci 3, pro určení, ve kterých oblastech se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME. Kromě toho Komise požádá vědecký poradní orgán, aby každý rok provedl posouzení toho, ve kterých oblastech se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME.

Toto posouzení se provede v souladu s mezinárodními pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008, použije se při něm přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 a zveřejní se.

5.   Pokud byly na základě postupu uvedeného v odstavci 4 určeny oblasti, v nichž se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME, členské státy a příslušný vědecký poradní výbor o tom včas uvědomí Komisi.

6.   Na základě nejlepších dostupných vědeckých a technických informací a na základě posouzení a určení provedených členskými státy a vědeckým poradním orgánem přijme Komise do dne 13. ledna 2018 prováděcí akty pro účely sestavení seznamu oblastí, v nichž se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME. Komise provádí každoroční přezkum tohoto seznamu na základě doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství a případně seznam prostřednictvím prováděcích aktů upraví. Komise může vyřadit ze seznamu určitou oblast, pokud na základě posouzení dopadu a konzultací s příslušným vědeckým poradním orgánem dojde k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že se v dané oblasti nevyskytují CME, nebo že byla přijata náležitá opatření pro ochranu a řízení, jež zajistí, že se zabrání závažným nepříznivým dopadům na CME v této oblasti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 18.

7.   Komise může na základě nejlepších dostupných vědeckých informací provádět přezkum druhů indikujících CME a je jí svěřena pravomoc měnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 17 seznam uvedený v příloze III.

8.   Nová posouzení dopadu jsou nutná, pokud dojde k významným změnám v technikách uplatňovaných při rybolovu pomocí zařízení pro lov při dně, nebo pokud se objeví nové vědecké informace o přítomnosti CME v dané oblasti.

9.   Rybolov pomocí zařízení pro rybolov při dně je ve všech oblastech uvedených na seznamu v souladu s odstavcem 6 zakázán.

Článek 10

Uplatnění zvláštních kontrolních ustanovení

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na rybolov a rybolovné činnosti, na které se vztahuje toto nařízení, rovněž ustanovení článků 7, 17, 42, 43 a 45, čl. 84 odst. 1 písm. a), čl. 95 odst. 3, čl. 104 odst. 1, čl. 105 odst. 3 písm. c), čl. 107 odst. 1, čl. 108 odst. 1 a čl. 115 písm. c) a přílohy I nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 11

Určené přístavy

1.   Členské státy určí přístavy, v nichž mají probíhat veškeré vykládky nebo překládky jednotlivých nebo různých hlubinných druhů v množství přesahujícím 100 kg. Členské státy předají Komisi seznam těchto určených přístavů do dne 13. března 2017.

2.   Mimo přístavy určené členskými státy podle odstavce 1 nesmí být vyloženo žádné množství různých hlubinných druhů přesahující 100 kg.

Článek 12

Předchozí oznámení

Odchylně od článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se od velitelů všech rybářských plavidel Unie, bez ohledu na jejich délku, která hodlají vyložit 100 nebo více kg hlubinných druhů, požaduje, aby alespoň čtyři hodiny před odhadovaným časem připlutí do přístavu oznámili tento záměr příslušnému orgánu členského státu své vlajky. Velitel nebo jakákoli jiná osoba odpovědná za provoz plavidla o délce 12 metrů nebo menší podají příslušným orgánům toto oznámení alespoň jednu hodinu před odhadovaným časem vplutí do přístavu.

Článek 13

Zápisy v lodním deníku plavidel v hlubokých vodách

1.   Platí-li povinnost vést lodní deník, jsou velitelé rybářských plavidel Unie, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo 3, pokud působí v hlubinném métieru nebo se účastní rybolovu v hloubce pod 400 metrů, povinni:

a)	po každém výlovu založit nový řádek v lodním deníku v tištěné podobě, nebo

b)	po každém výlovu provést samostatný záznam v případě, že mají zaveden elektronický systém vedení záznamů a podávání zpráv.

2.   Velitelé rybářských plavidel Unie rovněž do lodního deníku plavidla zaznamenají jakákoli množství hlubinných druhů uvedených v příloze I, které byly odloveny, uchovávány na plavidle, přeloženy nebo vyloženy v souladu s čl. 5 odst. 5, a jakákoli množství druhů indikujících CME uvedených v příloze III převyšující prahové úrovně uvedené v příloze IV, včetně složení druhů a jejich hmotnosti, a informují o těchto množstvích příslušné orgány.

Článek 14

Odnětí oprávnění k rybolovu

Aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 a článek 92 nařízení (ES) č. 1224/2009 a v souladu s čl. 90 odst. 1 uvedeného nařízení, jsou oprávnění k rybolovu uvedená v čl. 5 odst. 1 a 3 tohoto nařízení odňata na dobu nejméně dvou měsíců v kterémkoli z těchto případů:

a)	nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k rybolovu, které se týkají omezení použití lovných zařízení, povolených oblastí činnosti nebo omezení odlovu u druhu, na který je povoleno se zaměřit nebo

b)	nedodržení povinnosti nalodit vědeckého pozorovatele nebo povolit odběr vzorků z úlovků pro vědecké účely, jak je uvedeno v článku 16 tohoto nařízení.

Článek 15

Pravidla shromažďování údajů a podávání zpráv

1.   Aniž jsou dotčena specifická ustanovení tohoto nařízení, použije se nařízení (ES) č. 199/2008.

2.   Při shromažďování údajů o hlubinných métierech v souladu s obecnými pravidly o shromažďování údajů a s úrovněmi přesnosti, které jsou stanoveny v příslušném víceletém programu Unie pro shromažďování a správu biologických, technických, environmentálních, sociálních a hospodářských údajů, členské státy dodržují zvláštní požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv stanovené v příloze II pro hlubinné métiery.

3.   Členské státy zahrnou do všech oprávnění k rybolovu vydaných v souladu s článkem 5 podmínky nezbytné k zajištění účasti dotčeného plavidla ve spolupráci s příslušným vědeckým ústavem na všech režimech shromažďování údajů zahrnujících rybolovné činnosti, pro které jsou oprávnění vydána.

4.   Velitel plavidla nebo jiné osoby odpovědné za provoz plavidla mají povinnost přijmout na palubu vědeckého pozorovatele, kterého členský stát jejich plavidlu přidělil, s výjimkou případů, kdy to není z bezpečnostních důvodů možné. Velitel usnadní pozorovateli plnění vědeckých úkolů.

5.   Na žádost Komise předkládá členský stát roční zprávy obsahující souhrnné údaje o počtu plavidel plujících pod jeho vlajkou, která se účastní hlubinného rybolovu, o jejich oblasti rybolovu, typu rybolovného zařízení, velikosti, počtu jednotlivých typů vydaných oprávnění k rybolovu, o jejich přístavu původu, o celkových rybolovných právech pro hlubinné druhy, které mají jeho plavidla k dispozici, a o souhrnném procentu využití těchto rybolovných práv. Veřejnosti musí být umožněn přístup k těmto zprávám.

Článek 16

Přítomnost pozorovatelů

1.   Členské státy zavedou program pro přítomnost pozorovatelů s cílem zajistit shromažďování spolehlivých, včasných a přesných údajů o úlovcích a vedlejších úlovcích hlubinných druhů a o setkáních plavidel s CME, jakož i dalších informací důležitých pro účinné provádění tohoto nařízení. U plavidel používajících vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě, která se na základě oprávnění k rybolovu zaměřují na hlubinné druhy, se vyžaduje alespoň 20 % přítomnost pozorovatelů, s výjimkou plavidel, která nejsou vhodná k nalodění pozorovatelů z bezpečnostních důvodů. U všech ostatních plavidel s oprávněním k rybolovu hlubinných druhů se vyžaduje alespoň 10 % přítomnost pozorovatelů, s výjimkou plavidel, která nejsou vhodná k nalodění pozorovatelů z bezpečnostních důvodů.

2.   Jestliže byl provozovatel členským státem plavidla požádán o zajištění přítomnosti pozorovatele na palubě, nepřítomnost pozorovatele z důvodů, které provozovatel nemůže ovlivnit, nebrání vyplutí plavidla z přístavu.

3.   Komise do 1. ledna 2018 na základě údajů shromážděných podle tohoto nařízení zajistí vědecká doporučení týkající se toho, zda je přítomnost pozorovatelů podle odstavce 1 tohoto článku dostatečná k dosažení cílů článku 1, zejména k zabránění významným nepříznivým vlivům na CME v rámci hlubinného rybolovu, a zda by měla být upravena na základě aktualizované metodiky odběru vzorků. Komise o závěrech požadovaných vědeckých doporučení bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu.

4.   Jestliže Komise na základě vědeckého doporučení uvedeného v odstavci 3 shledá, že procentní míra přítomnosti pozorovatelů stanovená v odstavci 1 by měla být upravena, může předložit návrh na urychlený přezkum daných procentních úrovní.

5.   Odchylně od článku 2 se tento článek obdobně použije na rybolov hlubinných druhů prováděný plavidly pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo tenatových sítí v oblasti upravené předpisy NEAFC.

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 12. ledna 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19

Hodnocení

1.   Do 13. ledna 2021 Komise na základě zpráv členských států a vědeckého doporučení, které si k tomuto účelu vyžádá, provede hodnocení dopadu opatření stanovených v tomto nařízení a určí, do jaké míry bylo dosaženo cílů uvedených v čl. 1 písm. a) a b).

2.   Toto hodnocení se zaměří na vývoj v následujících oblastech:

a)	využívání všech typů lovných zařízení pro lov hlubinných druhů, se zvláštním důrazem na dopad na nejvíce ohrožené druhy a na CME;

b)	plavidla, která přešla na lovná zařízení s omezeným dopadem na mořské dno, a na pokrok v oblasti prevence, snížení a pokud možno vyloučení nežádoucích úlovků;

c)	rozsah provozu plavidel působících v rámci jednotlivých hlubinných métier;

d)	úplnost a důvěryhodnost údajů, které členské státy poskytují vědeckým orgánům pro účely posuzování populací nebo Komisi v případě konkrétních výzev k předložení údajů;

e)	populace hlubinných druhů ryb, u nichž došlo podle vědeckého doporučení ke zlepšení;

f)	účinnost doprovodných opatření k eliminaci výmětů a snížení úlovků nejvíce ohrožených druhů;

g)	kvalita posouzení dopadů provedených podle článku 8;

h)	počet plavidel a přístavů v Unii, na něž má provádění tohoto nařízení přímý vliv;

i)	účinnost opatření přijatých k zajištění dlouhodobé udržitelnosti hlubinných populací ryb a k předcházení vedlejším úlovkům necílových druhů, zejména vedlejším úlovkům nejvíce ohrožených druhů;

j)	rozsah, v němž byly CME účinně chráněny prostřednictvím omezení povolené rybolovné činnosti na stávající oblasti rybolovu hlubinných druhů, pravidel přemístění nebo dalších opatření;

k)	uplatňování omezení hloubky na 800 metrů.

3.   Na základě hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku může Komise případně navrhnout změny tohoto nařízení. Zejména pokud toto hodnocení naznačuje, že rybolov pomocí zařízení pro lov při dně nesplňuje cíle stanovené v článku 1, může Komise předložit návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zajistit, aby cílená oprávnění k rybolovu pro plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě přestala platit nebo byla zrušena a aby byla zavedena jakákoli potřebná opatření týkající se zařízení pro lov při dně, včetně dlouhých lovných šňůr, s cílem zajistit ochranu nejvíce zranitelných druhů a CME.

Článek 20

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 2347/2002 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

3.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se články 3, 7 a 9 nařízení (ES) č. 2347/2002 nadále použijí na rybářská plavidla Unie provádějící rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy NEAFC.

4.   Zvláštní povolení k rybolovu vydaná v souladu s nařízením (ES) č. 2347/2002 zůstanou platná po dobu maximálně jednoho roku od dne 12. ledna 2017.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 41.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 18. října 2016 (Úř. věst. C 433, 23.11.2016, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky (Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví přechodná technická opatření od 1. ledna 2010 do 30. června 2011 (Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 6).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Rady 81/608/EHS ze dne 13. července 1981 o uzavření Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33).

---

---

---

---

---