(EU) 2016/1801Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1801 ze dne 11. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely sekuritizace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Text s významem pro EHP)

(1)

Podle ustanovení článku 270 nařízení (EU) č. 575/2013 má být pro všechny externí ratingové agentury upřesněno, jaké stupně úvěrové kvality uvedené v kapitole 5 uvedeného nařízení odpovídají příslušným úvěrovým hodnocením vypracovaným danou externí ratingovou agenturou. Externí ratingovou agenturou se rozumí ratingová agentura, která je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (2), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty.

(2)

Některé podobné pojmy a koncepty, které se používají v nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 575/2013, mohou být předmětem nedorozumění. Pojmem „úvěrové hodnocení“ jsou v nařízení (EU) č. 575/2013 označovány jak názvy jednotlivých kategorií ratingů, jež externí ratingové agentury vypracovávají, tak přiřazení takového ratingu konkrétní položce. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. h) a a) nařízení (ES) č. 1060/2009 však mezi oběma koncepty jednoznačně rozlišují pomocí pojmů „ratingová kategorie“, resp. „rating“. S cílem zamezit nedorozumění při nezbytném používání obou těchto zvláštních konceptů samostatně a s ohledem na komplementární povahu obou uvedených nařízení by v tomto nařízení měly být uvedené pojmy používány ve smyslu, v jakém je používá nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)

Článek 267 nařízení (EU) č. 575/2013 umožňuje využívat ratingů (úvěrových hodnocení) pro určení rizikové váhy sekuritizované pozice pouze tehdy, pokud rating vydala nebo schválila externí ratingová agentura v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Ustanovení čl. 268 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 dále podmiňuje použití ratingu vypracovaného externí ratingovou agenturou tím, že tato agentura musí zveřejnit postupy, metodiky, předpoklady a klíčové prvky, na nichž jsou tato hodnocení založena, v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009 dále platí, že ratingové kategorie, do nichž jsou zařazovány strukturované finanční nástroje, musí být jasně odlišeny od ratingových kategorií používaných pro jiné osoby. Je tedy vhodné blíže vymezit vztahy ekvivalence mezi úvěrovými hodnoceními od externích ratingových agentur na straně jedné a stupni úvěrové kvality uvedenými v kapitole 5 nařízení (EU) č. 575/2013 na straně druhé pouze v případě ratingových kategorií sekuritizovaných pozic, jež splňují všechny uvedené podmínky.

(4)

Při přiřazování ratingů pro potřeby sekuritizovaných pozic by měly být zvažovány faktory kvantitativní, např. poměry selhání, ztrátovost a historická výkonnost ratingů, i faktory kvalitativní, např. rozsah transakcí, metodiky a význam ratingových kategorií. Je však nutno poznamenat, že se ratingy sekuritizovaných pozic uplatní na široké spektrum transakcí, jejichž historická výkonnost se v letech finanční krize 2007–2009 vyznačovala značnou různorodostí. Metodiky externích ratingových agentur i regulatorní přístup Unie k sekuritizaci navíc procházejí v důsledku krize změnami a sekuritizační rámec je rovněž předmětem diskusí na mezinárodní úrovni. S cílem zohlednit tento vývoj regulatorního rámce a různorodou výkonnost ratingů sekuritizovaných pozic a s cílem zamezit narušení sekuritizačního trhu je nezbytné zdůraznit kvalitativní aspekty analýzy dostupných kvantitativních dat.

(5)

V kontextu kvalitativní analýzy je v zájmu objektivního a konzistentního přiřazení úvěrových hodnocení a s cílem umožnit trhu hladký přechod nutno vycházet z přiřazení úvěrových hodnocení ke stupňům úvěrové kvality, jež bylo provedeno v roce 2006 na základě článku 97 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (3). Toto přiřazení úvěrových hodnocení, jež bylo prováděno v případě externích ratingových agentur, které v té době vydávaly ratingy sekuritizovaných pozic, nevycházelo pouze z kvantitativní metodiky, ale též z historických dokladů o výkonnosti ratingů v době před finanční krizí. Toto přiřazení bylo koncipováno tak, aby zajišťovalo celkovou objektivitu a konzistentnost napříč relativními stupni rizik vyjádřenými pomocí různých ratingových stupňů, které externí ratingové agentury působící v té době na sekuritizačním trhu k přiřazování ratingů používaly.

(6)

Nové externí ratingové agentury, jež na sekuritizační trh vstoupily poté, co bylo v roce 2006 přiřazení úvěrových hodnocení na základě článku 97 směrnice 2006/48/ES provedeno, neprovedly přiřazení dostatečného počtu ratingů na to, aby historickou výkonnost těchto ratingů bylo možno posuzovat se statistickou spolehlivostí. Přiřazení úvěrových hodnocení ke stupňům úvěrové kvality, které bylo provedeno pro etablované externí ratingové agentury, je však nutno rozšířit i na nové agentury, tak aby byla vyvážena potřeba provést obezřetné přiřazení úvěrových hodnocení u všech agentur na straně jedné a zamezit vzniku podstatných konkurenčních nevýhod na straně druhé.

(7)

Vzhledem k tomu, že podle článku 251 nařízení (EU) č. 575/2013 se na výpočet objemů rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu k sekuritizaci uplatní zvláštní stupně úvěrové kvality, které se liší od stupňů uplatňovaných na sekuritizované pozice podle metody založené na ratingu dle článku 261 uvedeného nařízení, mělo by být přiřazení úvěrových hodnocení podle standardizovaného přístupu, resp. podle metody založené na ratingu upraveno samostatně.

(8)

Článek 251 i 261 nařízení (EU) č. 575/2013 hovoří o stupních úvěrové kvality v souvislosti s resekuritizovanými pozicemi. Sekuritizační rámec nařízení (EU) č. 575/2013 tudíž upravuje i resekuritizované pozice. Předmětem přiřazování by tedy měly být ratingy přiřazené jak sekuritizovaným, tak resekuritizovaným pozicím.

(9)

Po dokončení probíhající reformy regulace kapitálových požadavků k sekuritizaci a s cílem zohlednit nové doklady z dostatečně dlouhého období od skončení krize by měly být výsledky přiřazení úvěrových hodnocení aktualizovány v případech, kdy by dostupné informace mohly přispět k vylepšení koncepce plně konzistentní a objektivní kvantitativní metodiky v souladu s čl. 270 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, s tím, že stále větší pozornost by měla být věnována dokladům kvantitativní povahy.

(10)

Vzhledem k tomu, že je v analýze ratingů sekuritizovaných pozic z hlediska výkonnosti kladen důraz na kvalitativní aspekty, je nezbytné pravidelně monitorovat vykazovaná data, tak aby byl zvážen přínos přezkumu již provedených přiřazení úvěrových hodnocení v případech, kdy je pozorováno selhání sekuritizovaných pozic, a aby byla případně v souladu s čl. 270 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 zvážena možnost, že by bylo vymezení provedeného přiřazení pozměněno.

(11)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví).

(12)

O návrhu prováděcích technických norem, z něhož toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),