(EU) 2016/1800Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1800 ze dne 11. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Text s významem pro EHP)

(1)

Přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku („přidělování úvěrových hodnocení“) musí být podle čl. 111 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/138/ES v souladu s používáním externích úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur při výpočtu kapitálových požadavků na úvěrové a finanční instituce ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2).

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1799 (3) stanoví metodiku přiřazování úvěrových hodnocení, jež slouží používání externích úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur při výpočtu kapitálových požadavků na úvěrové a finanční instituce, a zejména pravidla, podle nichž jsou příslušná úvěrová hodnocení převáděna na šest stupňů úvěrové kvality, jež vymezuje nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)

Pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vyplývá z článku 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (4), že se přidělování úvěrových hodnocení řídí systémem sedmi stupňů úvěrového hodnocení, na rozdíl od šesti stupňů úvěrové kvality, jež vymezuje nařízení (EU) č. 575/2013 a s nimiž pracuje metodika přiřazování úvěrových hodnocení určená úvěrovým a finančním institucím.

(4)

Za účelem dosažení souladu, jejž vyžaduje čl. 111 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/138/ES, je přidělování úvěrových hodnocení založeno na metodice přiřazování úvěrových hodnocení, která je určena úvěrovým a finančním institucím a je v případě potřeby upravována, s tím, že se zohledňuje onen jeden stupeň navíc, s nímž pracuje systém úvěrových hodnocení, který je relevantní pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(5)

Se zohledněním kvantitativních i kvalitativních faktorů stanoví toto nařízení mechanismus přidělování úvěrových hodnocení. S cílem vyvážit obezřetnostní a tržní hledisko je nezbytné vyhnout se tomu, aby byly nepřípustným způsobem a významnou měrou znevýhodňovány externí ratingové agentury, jež v důsledku svého pozdějšího vstupu na trh předkládají jen omezené kvantitativní informace. Pokud tedy agentury takto omezené kvantitativní informace předkládají, měla by být snížena relevance kvantitativních faktorů, z nichž je přiřazování úvěrových hodnocení odvozováno. Přiřazování úvěrových hodnocení by mělo být aktualizováno, je-li nutno zohlednit kvantitativní informace shromážděné poté, co toto nařízení vstoupí v platnost.

(6)

Mechanismy přidělování úvěrových hodnocení se použijí jednak na úvěrová hodnocení od externích ratingových agentur, tedy ratingových agentur, které jsou registrovány nebo certifikovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (5), nebo centrálních bank vydávajících ratingy, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty, jednak se použijí na úvěrová hodnocení, jež externí ratingová agentura přejala v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi předložily evropské orgány dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy).

(8)

Dne 29. března 2016 Komise společnému výboru evropských orgánů dohledu oznámila svůj úmysl přijmout návrh prováděcích technických norem se změnami, tak aby byl vyvážen důsledný obezřetnostní přístup na straně jedné a potřeba vyhnout se další koncentraci na již tak značně koncentrovaném trhu ratingů, jemuž dominují tři velké externí ratingové agentury s kombinovaným podílem na trhu ve výši zhruba 90 %, na straně druhé. Ve svém oznámení Komise zdůraznila zejména potřebu vyhnout se tomu, aby se pravidlo, podle něhož musí být úvěrová hodnocení přiřazována konzervativnějším způsobem, uplatnilo po třech letech automaticky na všechny externí ratingové agentury, jež nepředložily dostatečný počet ratingů, a bez ohledu na kvalitu těchto ratingů, neboť by hrozilo, že by takovýto přístup vytvářel regulatorní překážku vstupu na trh a oslaboval soutěžní postavení menších/mladších externích ratingových agentur pouze proto, že nepředkládají tolik ratingů jako velké a již zavedené společnosti. Společný výbor evropských orgánů dohledu ve svém oficiálním stanovisku ze dne 12. května 2016 potvrdil svůj původní postoj a nepředložil prováděcí technické normy znovu ve znění pozměněném způsobem, který by odpovídal změnám navrženým Komisí.

(9)

K vyvážení důsledného obezřetnostního přístupu na straně jedné a hospodářské soutěže na trhu ratingů na straně druhé by měl být návrh prováděcích technických norem změněn v oněch ustanoveních, jež mohou způsobovat nepřípustné významné znevýhodnění menších/mladších externích ratingových agentur v důsledku jejich pozdějšího vstupu na trh, a zejména pak v ustanoveních, jež upravují uplatnění konzervativnějšího přístupu v případě omezených dat, automatický vstup v platnost nového přiřazování úvěrových hodnocení v roce 2019 a přezkum přiřazování úvěrových hodnocení a příslušných tabulek s použitelností od roku 2019.

(10)

O návrhu prováděcích technických norem, z něhož toto nařízení vychází, uskutečnily evropské orgány dohledu otevřené veřejné konzultace, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy a vyžádaly si stanovisko od skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6), skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (7) a skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (8),