(EU) 2016/1012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66-143 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 8. června 2016 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 19. července 2016 Nabývá účinnosti: 1. listopadu 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1012

ze dne 8. června 2016

o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Plemenitba zvířat – skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých – zaujímá z hospodářského a sociálního hlediska strategické místo v zemědělství Unie a přispívá ke kulturnímu dědictví Unie. Tato zemědělská činnost, která přispívá k bezpečnosti potravin v Unii, je pro zemědělství zdrojem příjmů. Plemenitbě zvířat uvedených druhů nejlépe prospěje podporování využívání čistokrevných plemenných zvířat nebo hybridních plemenných prasat se zaznamenanou vysokou genetickou hodnotou.

(2)

Členské státy proto v rámci své zemědělské politiky, a někdy i prostřednictvím veřejných investic, soustavně usilují o rozvoj živočišné výroby s konkrétními genetickými vlastnostmi stanovováním norem. Rozdíly v těchto normách mohou vytvářet technické překážky bránící obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a rovněž technické překážky bránící jejich vstupu do Unie.

(3)

Právní rámec pro právo Unie o plemenitbě čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a hybridních plemenných prasat stanoví směrnice Rady 88/661/EHS (3), 89/361/EHS (4), 90/427/EHS (5), 91/174/EHS (6), 94/28/ES (7) a 2009/157/ES (8). Cílem těchto směrnic byl rozvoj plemenitby hospodářských zvířat v Unii, ale zároveň i regulace obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty v Unii a jejich vstupu do Unie tak, aby byla zachována konkurenceschopnost odvětví plemenných zvířat v Unii.

(4)

Cílem přijetí směrnic Rady 87/328/EHS (9), 90/118/EHS (10) a 90/119/EHS (11) bylo zabránit tomu, aby členské státy zachovávaly nebo přijímaly vnitrostátní pravidla o přijetí plemenného skotu a plemenných prasat do plemenitby a o produkci a používání jejich spermatu, oocytů a embryí, která by mohla zakazovat nebo omezovat obchod nebo mu bránit, ať již se jedná o přirozenou plemenitbu, umělé oplodnění, či odběr spermatu, oocytů nebo embryí.

(5)

Na základě směrnic 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES přijala Komise po konzultaci s členskými státy v rámci Stálého zootechnického výboru zřízeného podle rozhodnutí Rady 77/505/EHS (12), řadu rozhodnutí, jež stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání plemenářských organizací a chovatelských sdružení, zápis plemenných zvířat do plemenných knih, přijetí čistokrevných plemenných zvířat z řad ovcí a koz do plemenitby a k umělému oplodnění, testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí a koz a zavedení potvrzení o původu zvířete nebo zootechnických osvědčení pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty podle jednotlivých druhů zvířat.

(6)

Komise rovněž zavedla seznam plemenářských subjektů ze třetích zemí a vzor potvrzení o původu zvířete nebo zootechnických osvědčení pro vstup plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie.

(7)

Směrnice 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES jsou si co do struktury a obsahu do značné míry podobné. Některé z těchto směrnic postupem času doznaly změn. V zájmu jednoduchosti a jednotnosti práva Unie je vhodné pravidla Unie, jež jsou v těchto směrnicích stanovena, zjednodušit.

(8)

V posledních dvaceti letech musela Komise reagovat na značný počet stížností chovatelů a provozovatelů provádějících šlechtitelské programy, jež se týkaly provádění právních aktů Unie o plemenitbě zvířat ve vnitrostátním právu a jejich výkladu v jednotlivých členských státech. S cílem zajistit jednotné uplatňování pravidel Unie týkajících se plemenných zvířat a vyhnout se překážkám bránícím obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty, jež vyplývají z rozdílů v provádění těchto směrnic ve vnitrostátním právu, by zootechnické a genealogické podmínky pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a jejich vstup do Unie měly být stanoveny formou nařízení.

(9)

Zkušenosti dále ukazují, že je třeba zpřesnit znění a sjednotit terminologii, která je v uvedených směrnicích použita a která je standardní ve všech členských státech, což usnadní uplatňování těchto pravidel. V zájmu jasnosti a jednotnosti práva Unie je také vhodné stanovit další definice, včetně definice „plemene“.

(10)

Snaha o konkurenceschopnost odvětví plemenných zvířat by neměla vést k vymizení plemen, jejichž vlastnosti jsou přizpůsobeny konkrétním biofyzikálním souvislostem. Pokud bude jejich populace příliš malá, místní plemena by mohla být ohrožena ztrátou genetické rozmanitosti. Živočišné genetické zdroje jakožto důležitá součást zemědělské biologické rozmanitosti poskytují významný základ pro udržitelný rozvoj odvětví plemenitby hospodářských zvířat a příležitost pro přizpůsobení zvířat měnícímu se prostředí, výrobním podmínkám a požadavkům trhu a spotřebitelů. Právní předpisy Unie v oblasti plemenitby zvířat by proto měly přispívat k zachování živočišných genetických zdrojů, k ochraně biologické rozmanitosti a k výrobě typických kvalitních regionálních produktů, které jsou založeny na specifických dědičných vlastnostech místních plemen domácích zvířat. Právní akty Unie by také měly podporovat životaschopné šlechtitelské programy pro zušlechtění plemen, a zejména pokud se jedná o ohrožená plemena nebo o původní plemena, která nejsou v Unii běžně zastoupena, pro udržení plemen a zachování genetické rozmanitosti v rámci plemen a mezi nimi.

(11)

Prostřednictvím selekce a šlechtění bylo dosaženo významného pokroku u vývoje znaků souvisejících s užitkovostí hospodářských zvířat, což umožnilo snížit výrobní náklady na úrovni zemědělských podniků. To však v některých případech vedlo k nežádoucím vedlejším účinkům, které vyvolaly obavy společnosti, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat a otázky spojené s životním prostředím. Uplatňování genomiky a využívání rozvinutých informačních technologií, jako je „precizní chov hospodářských zvířat“ (Precison livestock farming), který umožňuje zaznamenávat velké množství údajů o alternativních znacích přímo nebo nepřímo souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat a otázkami udržitelnosti, má velký potenciál pro řešení obav společnosti a dosažení cílů udržitelné plemenitby zvířat, pokud jde o účinnější využívání zdrojů a větší odolnost zvířat. Shromažďování údajů o těchto alternativních znacích by mělo nabýt na významu v rámci šlechtitelských programů a definování cílů selekce. V této souvislosti by měly být považovány genetické zdroje ohrožených plemen za zásobárnu genů, které mohou případně přispět k dosažení těchto cílů dobrých životních podmínek zvířat a udržitelnosti.

(12)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na plemenný skot, prasata, ovce, kozy a koňovité a jejich zárodečné produkty, pokud tato zvířata nebo jejich potomstvo, které vzniklo z těchto zárodečných produktů, mají být zapsány v plemenné knize jako čistokrevná plemenná zvířata nebo evidovány v chovném registru jako hybridní plemenná prasata, zejména pro účely obchodování v Unii, a to i v rámci jednoho členského státu, nebo vstupu těchto plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie.

(13)

Pojem „plemenné zvíře“ nebo „čistokrevné plemenné zvíře“ by neměl být chápán jako pojem vztahující se pouze na zvířata, která stále mají svou reprodukční funkci. I vykastrovaná zvířata by mohla přispět svým genealogickým nebo zootechnickým profilem k posouzení genetické kvality chovné populace, a tak i k integritě klasifikace plemenných zvířat založené na těchto výsledcích. V závislosti na cílech šlechtitelského programu by mohl nedostatek údajů nebo jejich ztráta vyplývající z výslovného vyloučení kastrovaných zvířat ze zápisu do plemenné knihy nebo chovném registru ovlivňovat výsledky hodnocení genetické kvality plemenných zvířat, která jsou geneticky spřízněna s těmito vykastrovanými zvířaty.

(14)

Cílem pravidel týkajících se čistokrevných plemenných zvířat, jež stanoví toto nařízení, by mělo být zajistit přístup k obchodu založenému na schválených zásadách pro uznávání plemenářských spolků, které se zabývají chovem plemenných zvířat, a schvalování jejich příslušných šlechtitelských programů. Toto nařízení by také mělo stanovit pravidla pro zápis čistokrevných plemenných zvířat do hlavního oddílu plemenných knih a, pokud existují, do různých tříd podle vlastností v hlavním oddíle. Mělo by také stanovit pravidla pro testování užitkovosti, pro genetické hodnocení a pravidla pro přijetí plemenných zvířat do plemenitby a rovněž obsah zootechnických osvědčení.

(15)

Podobně i cílem pravidel týkajících se hybridních plemenných prasat, jež stanoví toto nařízení, by mělo být zajistit přístup k obchodu založenému na schválených zásadách pro uznávání chovatelských podniků, které se zabývají řízením plemenitby různých plemen, linií nebo křížení prasat, a schvalování jejich šlechtitelských programů. Toto nařízení by také mělo stanovit pravidla pro evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech. Mělo by také stanovit pravidla pro testování užitkovosti a pro genetické hodnocení a pravidla pro přijetí hybridních plemenných prasat do plemenitby a rovněž obsah zootechnických osvědčení.

(16)

Toto nařízení by se nemělo zabývat problematikou klonování.

(17)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tj. zajistit harmonizovaný přístup k obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a k jejich vstupu do Unie a potřebné úřední kontroly šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovatelskými podniky, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíš jich, z důvodu jeho účinku, složitosti a přeshraniční a mezinárodní povaze může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(18)

Kvalita služeb poskytovaných plemenářskými spolky a chovatelskými podniky a způsob, jakým plemenná zvířata hodnotí a klasifikují, má dopad na kvalitu a přesnost zootechnických a genealogických informací shromažďovaných nebo určovaných u těchto zvířat a na hodnotu těchto zvířat na trhu. Proto by měla být stanovena pravidla pro uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků a schvalování jejich šlechtitelských programů, která budou založena na harmonizovaných kritériích Unie. Tato pravidla by se měla vztahovat rovněž na dohled nad nimi ze strany příslušných orgánů členských států, aby se zajistilo, že pravidla zavedená plemenářskými spolky a chovatelskými podniky nebudou zvyšovat rozdíly mezi šlechtitelskými programy, a nebudou tak vytvářet technické překážky, jež brání obchodování v Unii.

(19)

V tomto nařízení by měly být stanoveny obdobné postupy pro vytváření seznamů uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků včetně aktualizace, předávání a zveřejňování těchto seznamů, jako jsou postupy stanovené ve směrnicích 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES.

(20)

Šlechtitelské programy týkající se čistokrevných plemenných zvířat jsou prováděny s celkovým cílem zkvalitnit udržitelným způsobem produkční a neprodukční znaky zvířat určitého plemene nebo zachovat určité plemeno. Tyto šlechtitelské programy by měly pokrývat dostatečně velký počet čistokrevných plemenných zvířat chovatelů, kteří prostřednictvím šlechtění a selekce podporují a rozvíjejí vhodné znaky těchto zvířat nebo zajišťují udržení plemene v souladu s cíli obecně přijímanými zúčastněnými chovateli. Podobně je cílem šlechtitelských programů týkajících se hybridních plemenných prasat rozvíjení vhodných znaků prostřednictvím plánovaného křížení různých plemen, linií nebo křížení prasat. Plemenná zvířata (čistokrevná nebo hybridní) účastnící se šlechtitelského programu se zapisují do plemenné knihy nebo chovného registru včetně informací o jejich potomcích a v závislosti na cílech šlechtění stanovených ve šlechtitelském programu podstupují testování užitkovosti nebo jiné posouzení, což vede k zaznamenání údajů o znacích v souvislosti s cíli uvedeného šlechtitelského programu. Pokud je to uvedeno ve šlechtitelském programu, provede se genetické hodnocení s cílem odhadnout plemennou hodnotu zvířat, která mohou být poté zařazena do odpovídající kategorie. Tyto plemenné hodnoty a výsledky testování užitkovosti jsou stejně jako genealogické informace základem pro šlechtění a selekci.

(21)

Právo plemenářského spolku nebo chovatelského podniku, který splňuje stanovená kritéria, na uznání by mělo být základní zásadou práva Unie týkajícího se plemenných zvířat a vnitřního trhu. Ochrana hospodářské činnosti stávajícího uznaného plemenářského spolku by nadále již neměla opravňovat k tomu, aby příslušný orgán odmítl uznat další plemenářský spolek pro totéž plemeno, nebo k porušování zásad, kterými se řídí vnitřní trh. Totéž platí pro schvalování dalšího šlechtitelského programu nebo pro schvalování zeměpisného rozšíření stávajícího šlechtitelského programu, který se provádí u téhož plemene nebo u plemenných zvířat stejného plemene, která lze získat z chovné populace plemenářského spolku, který již provádí šlechtitelský program u stejného plemene. Pokud však v určitém členském státě jeden nebo více plemenářských spolků již provádějí schválený šlechtitelský program u určitého plemene, měl by mít příslušný orgán tohoto členského státu v určitých konkrétních případech možnost jak zamítnout, tak schválit další šlechtitelský program u téhož plemene, a to i v případě, že šlechtitelský program splňuje všechny nezbytné požadavky pro schválení. Jedním z důvodů pro zamítnutí by mohla být skutečnost, že schválení dalšího šlechtitelského programu u téhož plemene by ohrozilo udržení tohoto plemene nebo genetickou rozmanitost tohoto plemene v uvedeném členském státě. Udržení tohoto plemene by mohlo být ohroženo zejména v důsledku fragmentace chovné populace, která by mohla vést k vyšší příbuzenské plemenitbě, zvýšenému výskytu zjištěných genetických vad, nižší dostupnosti nebo omezenému přístupu chovatelů k čistokrevným plemenným zvířatům nebo jejich zárodečným produktům. Další důvod pro zamítnutí by mohl souviset s nekonzistentností plemenného standardu nebo hlavních cílů tohoto šlechtitelského programu. Nezávisle na cíli šlechtitelského programu, totiž udržení plemene nebo zkvalitnění plemene, by měl mít příslušný orgán možnost zamítnout schválení dalšího šlechtitelského programu u téhož plemene, pokud by rozdíly mezi hlavními cíli obou šlechtitelských programů nebo mezi hlavními rysy charakteristiky plemene stanovených v těchto šlechtitelských programech vedly ke ztrátě účinnosti, pokud jde o genetický pokrok u těchto cílů nebo těchto znaků nebo souvisejících znaků, nebo pokud by výměna zvířat mezi oběma chovnými populacemi s sebou nesla riziko, že selekce nebo plemenitba povede ke ztrátě těchto hlavních znaků v původní chovné populaci. Rovněž v případě ohroženého plemene nebo původního plemene, které se obvykle nevyskytuje na jednom nebo více územích Unie, by příslušný orgán měl mít možnost zamítnout schválení dalšího šlechtitelského programu u téhož plemene na základě toho, že další šlechtitelský program by zabránil účinnému provádění stávajícího šlechtitelského programu, zejména v důsledku nedostatečné koordinace nebo výměny genealogických a zootechnických informací což by vedlo k neschopnosti využití výhody vyplývající ze společného hodnocení údajů shromážděných o tomto plemeni. V případě zamítnutí schválení šlechtitelského programu by měl příslušný orgán vždy vypracovat odůvodněné vysvětlení určené žadatelům a zaručit jim právo odvolat se proti zamítnutí.

(22)

Chovatelé by měli mít právo vytvářet a provádět šlechtitelský program pro své vlastní použití, aniž by byl tento šlechtitelský program schvalován příslušným orgánem. Každý členský stát nebo jeho příslušné orgány by si však měly zachovat možnost regulovat tuto činnost, zejména jakmile podobný šlechtitelský program vede k obchodním transakcím s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty nebo ohrožuje již existující schválený šlechtitelský program u téhož plemene.

(23)

Pokud je cílem šlechtitelského programu udržení plemene, mohly by být požadavky šlechtitelského programu doplněny opatřeními pro zachování ochrany ex situ a in situ nebo jakýmikoli jinými nástroji pro monitorování stavu plemene, které by zajistily dlouhodobé a udržitelné zachování plemene. Tato opatření by mohla být stanovena v šlechtitelském programu.

(24)

Chovatelská sdružení, plemenářské organizace, včetně plemenářských organizací, které jsou soukromými podniky, nebo veřejné subjekty by měly být uznávány jako plemenářské spolky, pouze pokud se jejich šlechtitelských programů účastní chovatelé a pokud zajišťují, aby jejich chovatelé měli vlastní volbu v selekci a plemenitbě svých čistokrevných plemenných zvířat, právo nechat zapsat potomstvo, které vzešlo z těchto zvířat, do plemenných knih a možnost vlastnit tato zvířata.

(25)

Před provedením změn ve schváleném šlechtitelském programu by měl plemenářský spolek nebo chovatelský podnik předložit tyto změny příslušnému orgánu, který daný plemenářský spolek nebo chov uznal. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži příslušného orgánu a plemenářského spolku nebo chovatelského podniku, měl by plemenářský spolek nebo chovatelský podnik příslušnému orgánu oznamovat pouze ty změny, které by mohly významně ovlivnit šlechtitelský program. Uvedené změny by měly zejména pokrývat rozšíření zeměpisného území, změny v cíli šlechtitelského programu nebo v jeho cílech týkajících se selekce a plemenitby, v popisu charakteristiky plemene nebo v pověření třetích stran prováděním úkolů a také významné změny v systému vedení rodokmenů nebo v metodách používaných pro testování užitkovosti a genetické hodnocení a jakékoli další změny, které by příslušný orgán považoval za významnou změnu šlechtitelského programu. Aniž je dotčena povinnost oznamovat příslušnému orgánu významné změny, měl by plemenářský spolek nebo chovatelský podnik poskytovat příslušnému orgánu na jeho žádost aktualizovanou verzi šlechtitelského programu.

(26)

Pokud existuje zřejmá potřeba zachovat nebo podpořit rozvoj plemene na určitém území nebo v případě ohroženého plemene, měl by mít sám příslušný orgán možnost provádět dočasně šlechtitelský program pro toto plemeno, pokud pro toto plemeno není účinně prováděn žádný šlechtitelský program. Příslušný orgán provádějící takový šlechtitelský program by však neměl mít nadále tuto možnost, pokud může být šlechtitelský program předán provozovateli, který splňuje požadavky nezbytné pro řádné provádění daného šlechtitelského programu.

(27)

Jelikož pro udržení ohrožených plemen je nezbytné zřizovat a uznat plemenářské spolky s omezeným počtem plemenných zvířat účastnících se šlechtitelských programů, neměla by být velikost chovné populace považována za hlavní požadavek pro uznání plemenářských spolků spravujících ohrožená plemena a pro schválení jejich šlechtitelských programů, zejména proto, že uznání se provádí na vnitrostátní úrovni.

(28)

V tomto nařízení by měla být stanovena konkrétní pravidla, zejména pokud jde o přesun z doplňkového oddílu do hlavního oddílu a o odchylky pro testování užitkovosti a genetického testování, aby byla zohledněna specifická situace ohrožených plemen.

(29)

Unie je smluvní stranou Úmluvy o biologické rozmanitosti, schválené rozhodnutím Rady 93/626/EHS (13), jejímiž cíli je zejména ochrana biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích prvků a spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. Tato úmluva stanoví, že smluvní strany mají svrchované právo na své biologické zdroje a jsou odpovědné za ochranu své biologické rozmanitosti a za udržitelné využívání svých biologických zdrojů. Unie je rovněž smluvní stranou Nagojského protokolu k Úmluvě o biologické rozmanitosti, který se týká přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivého a rovnocenného rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání, schváleného rozhodnutím Rady 2014/283/EU (14). Toto nařízení by proto mělo případně zohledňovat Úmluvu o biologické rozmanitosti a Nagojský protokol a mělo by se uplatňovat, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 (15).

(30)

Plemenářské spolky a chovatelské podniky uznané v jednom členském státě by měly mít možnost uskutečňovat svůj schválený šlechtitelský program v jednom nebo více členských státech, aby se zajistilo co nejlepší využívání plemenných zvířat s vysokou genetickou hodnotou v Unii. Za tímto účelem by zjednodušený oznamovací postup měl zajistit, že příslušný orgán v tomto jiném členském státě bude o zamýšleném provádění přeshraniční činnosti informován. Sezonní pohyb plemenných zvířat probíhající buď v rámci určitého členského státu, nebo ke kterému dochází přes více členských států, by však neměl nutně být považován za rozšíření zeměpisného území.

(31)

Je třeba usnadnit přeshraniční spolupráci mezi plemenářskými spolky a mezi chovatelskými podniky, které chtějí takto spolupracovat, a současně zajistit svobodu podnikání a odstranění překážek volného pohybu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů.

(32)

Vzhledem k tomu, že příslušný orgán bude možná muset schvalovat vícero šlechtitelských programů prováděných plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem, který uznal, a vzhledem k tomu, že bude možná muset schvalovat rozšíření území pro šlechtitelský program prováděný plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem uznaným v jiném členském státě, mělo by být uznávání plemenářského spolku nebo chovatelského podniku odděleno od schvalování jeho šlechtitelských programů. Při posuzování žádosti o uznání plemenářského spolku nebo chovatelského podniku by však měla být příslušnému orgánu předložena také žádost o schválení alespoň jednoho šlechtitelského programu.

(33)

Na základě různých stížností, jimiž se Komise musela v posledních letech zabývat, se jeví, že toto nařízení by mělo stanovit jasná pravidla upravující vztah mezi plemenářským spolkem, který zakládá filiální plemennou knihu pro určité plemeno chovných koňovitých, a plemenářským spolkem, který tvrdí, že založil plemennou knihu původu uvedeného plemene.

(34)

Je nezbytné vyjasnit vztah mezi chovateli a plemenářskými spolky, zejména aby bylo zajištěno jejich právo zapojit se do šlechtitelského programu v zeměpisném území, ve které je schválen a aby tam, kde je možné členství, bylo zajištěno právo těchto chovatelů stát se členy. Plemenářské spolky by měly mít zavedena pravidla pro řešení sporů s chovateli zapojenými do jejich šlechtitelských programů a pro zajištění rovného zacházení s těmito chovateli. Měli by rovněž stanovit vlastní práva a povinnosti, stejně jako práva a povinnosti chovatelů zapojených do jejich šlechtitelských programů.

(35)

Chovatelé, jejichž plemenná zvířata se sezonně pohybují v rámci členského státu nebo mohou překračovat hranice států, mají právo být nadále zapojeni do šlechtitelského programu, pokud sídlo jejich hospodářství leží na zeměpisném území, na kterém je tento šlechtitelských program prováděn.

(36)

Toto nařízení by mělo zohledňovat zvláštní situaci v odvětví hybridních plemenných prasat. Většina soukromých podniků v odvětví hybridních plemenných prasat uzavřela systémy produkce a spravuje vlastní plemenitby. Měly by však být stanoveny určité odchylky pro podniky, zejména pokud jde o účast chovatelů na šlechtitelském programu a právo na evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech.

(37)

Definice „hybridních plemenných prasat“ se vztahuje na zvířata na různých úrovních šlechtitelské a selekční pyramidy používané pro optimalizaci plánů křížení kombinací specifických vlastností různých genotypů a využíváním heterózních účinků. V závislosti na úrovni šlechtitelské a selekční pyramidy zahrnuje pojem „hybridní plemenná prasata“ plemena, linie nebo křížení. Ne všechna zvířata musí tudíž být „hybridy“ v tradičním slova smyslu.

(38)

Zkušenosti získané zejména při používání směrnice 90/427/EHS a v menší míře také směrnic 89/361/EHS a 2009/157/ES ukazují, že jsou nezbytná přesnější pravidla pro účinné řešení sporů mezi chovateli na jedné straně a plemenářskými spolky na straně druhé, která budou vycházet z jasně stanoveného jednacího řádu a z vymezených práv a povinností chovatelů. Toho se nejlépe dosáhne, jestliže budou spory řešeny v rámci právního systému členského státu, ve kterém vznikly.

(39)

Plemenářské spolky, které zakládají a vedou plemenné knihy čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, a chovatelské podniky, s výjimkou soukromých podniků, které provozují uzavřené systémy produkce, které zakládají a vedou chovné registry hybridních plemenných prasat, by měly do svých plemenných knih a chovných registrů zapisovat plemenná zvířata bez diskriminace na základě členského státu původu zvířat nebo jejich majitelů, a pokud to šlechtitelský program umožňuje, klasifikovat tato zvířata podle jejich vlastností.

(40)

Plemenářským spolkům by rovněž mělo být umožněno zakládat doplňkové oddíly plemenných knih, aby zaznamenávaly zvířata, která nesplňují kritéria původu, ale která podle plemenářských spolků splňují charakteristiku plemene stanovenou v šlechtitelském programu daného plemene, s cílem dále tato zvířata pářit s čistokrevnými zvířaty náležícími k plemeni, na které se vztahuje šlechtitelský program, pro účely přeřazení jejich potomstva do hlavního oddílu plemenné knihy. Na úrovni Unie by měla být stanovena specifická pravidla pro přeřazení potomstva těchto zvířat do hlavního oddílu plemenné knihy.

(41)

Přeřazení potomstva do hlavního oddílu plemenných knih by mělo být s výjimkou koňovitých povoleno pouze v linii samic. V případě ohroženého plemene skotu, prasat, ovcí a koz a plemene ovcí „hardy“, u nichž není dostatek čistokrevných reprodukčních samců, by měly mít členské státy možnost povolit plemenářským spolkům uplatňování méně přísných pravidel pro přeřazení potomstva těchto zvířat zapsaných v doplňkových oddílech do hlavního oddílu plemenné knihy s cílem zabránit dalšímu zhoršování genetické rozmanitosti těchto plemen. Obdobně by měla být stanovena zvláštní pravidla umožňující obnovu plemen, která vymizela nebo kterým vymizení hrozí. Členské státy využívající těchto odchylek by měly pečlivě posoudit úroveň ohrožení těchto chovných populací a zajistit řízení genetických zdrojů.

(42)

V případě, že je třeba vytvořit nové plemeno spojením znaků čistokrevných plemenných zvířat různých plemen nebo shromážděním zvířat, která se dostatečně fyzicky podobají a jejichž plemenitba má dostatečnou genetickou stabilitu, aby byla považována za nově vzniklé plemeno, by měly mít plemenářské spolky možnost zakládat plemenné knihy a provádět šlechtitelské programy u těchto nových plemen.

(43)

Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo bránit tomu, aby se na zvířata zaznamenaná v doplňkovém oddíle plemenné knihy určitého plemene vztahovaly závazky agroenvironmentálně-klimatického opatření podle článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (16), a ta byla tudíž způsobilá pro podporu vnitrostátních nebo regionálních orgánů v rámci jejich programů rozvoje venkova.

(44)

V případě čistokrevných plemenných koňovitých by plemenářské spolky měly mít možnost stanovit pravidla pro své šlechtitelské programy, která by zakazovala nebo omezovala používání určitých reprodukčních technik a určitých čistokrevných plemenných zvířat, včetně používání jejich zárodečných produktů. Plemenářské spolky by například měly mít možnost požadovat, aby potomstvo bylo výsledkem pouze přirozené plemenitby. Plemenářské spolky využívající tyto zákazy nebo omezení by měly stanovit uvedená pravidla ve svém šlechtitelském programu v souladu s pravidly stanovenými plemenářským spolkem, který vede plemennou knihu původu.

(45)

Čistokrevná plemenná zvířata zapsaná do plemenných knih by měla být identifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o přenosných nákazách zvířat (17).

(46)

V případě čistokrevných plemenných koňovitých stanoví nařízení (EU) 2016/429, že příslušné orgány v oblasti zdraví zvířat vydávají pro koňovité jednotný celoživotní identifikační doklad, který má dále Komise upřesnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Aby bylo zootechnické osvědčení prostřednictvím tohoto jednotného celoživotního identifikačního dokladu co nejvíce zjednodušeno, pokud jde o obsah a správní postup, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) pokud jde o formu a obsah jednotného celoživotního identifikačního dokladu pro koňovité.

(47)

Způsobilost čistokrevných plemenných koňovitých účastnit se mezinárodních soutěží je regulována mezinárodními soukromoprávními dohodami. S ohledem na mezinárodní rozměr odvětví koňovitých by měla Komise při přípravě a vypracovávání příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů zohledňovat tyto dohody, aby zachovala způsobilost čistokrevných plemenných koňovitých účastnit se soutěží na mezinárodní úrovni.

(48)

Uznávání plemenných zvířat pro účely plemenitby a zejména do přirozené plemenitby nebo umělé inseminace a biotechnologických metod reprodukce by mělo být regulováno na úrovni Unie, aby se předešlo vzniku překážek bránícím obchodu, zejména pokud taková plemenná zvířata byla podrobena testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle pravidel stanovených v tomto nařízení, zejména v příloze III.

(49)

Má se za to, že členské státy nebo jejich příslušné orgány by neměly toto nařízení používat s cílem zakázat, omezit nebo zabránit používání čistokrevných plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů pro produkci zvířat, která nejsou určena k zapsání nebo zaevidování jako plemenná zvířata v plemenné knize nebo chovném registru.

(50)

Pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenného skotu, prasat, ovcí a koz, které se testují na určitý počet znaků, byla stanovena na úrovni Unie, avšak jejich harmonizaci až dosud bránil vysoký počet požadavků na různá plemena, využití a selekce čistokrevných plemenných koňovitých. Pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení jsou namísto toho v současnosti pro jednotlivá plemena stanovena v plemenné knize původu daného plemene.

(51)

Za účelem zohlednění technického rozvoje, vědeckého pokroku a potřeby chránit cenné genetické zdroje, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se mění požadavky přílohy III tohoto nařízení. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, jež jí umožní stanovit jednotná a podrobnější pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevného plemenného skotu, ovcí a koz.

(52)

Testování užitkovosti nebo genetické hodnocení by mělo být možné provádět třetí stranou, kterou určí plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, nebo veřejný subjekt, kterým může být orgán, jehož výlučným posláním je provádět tento úkol. Tato třetí strana by mohla být pověřena a hodnocena příslušným orgánem v souvislosti se schvalováním šlechtitelského programu. Pokud členský stát nebo jeho příslušný orgán nerozhodne jinak, měl by být plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, který externě zadá testování užitkovosti nebo genetické hodnocení, nadále odpovědný za zajištění souladu s požadavky na tyto činnosti a měl by ve svém šlechtitelském programu uvést určenou třetí stranu.

(53)

V závislosti mimo jiné na druzích nebo plemenitbě by mohlo být potřeba harmonizovat nebo zlepšit metody testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat používaných plemenářskými spolky nebo třetími stranami, které tyto spolky určí. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, jež jí umožní určit referenční centra Evropské unie. Za účelem změny úkolů těchto referenčních center, v případě, že jeto nutné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Tato referenční centra Evropské unie by měla být způsobilá pro finanční podporu z Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (18). V případě čistokrevného plemenného skotu provádí v současnosti tyto úkoly středisko Interbull, stálý podvýbor komise ICAR (International Committee for animal recording), stanovené rozhodnutím Rady 96/463/ES (19).

(54)

V případě uznané potřeby a s cílem poskytovat podporu plemenářským spolkům, které se zabývají ohroženými plemeny, by měly být Komisi navíc svěřeny prováděcí pravomoci, jimiž určí referenční centra Evropské unie, která budou mít zvláštní úkol podporovat stanovení nebo harmonizaci metod používaných těmito plemenářskými spolky. Za účelem změny úkolů těchto referenčních center, v případě, že jeto nutné, by měla být na Komisi rovněž přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Při určování těchto center a popisu jejich úkolů by měla Komise řádně zohlednit činnost Evropského regionálního kontaktního místa pro živočišné genetické zdroje, které bylo zavedeno v rámci globálního plánu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zaměřeného na opatření v oblasti živočišných genetických zdrojů. Metody stanovené těmito centry by neměly být závazné.

(55)

Chovatelé, kteří jsou zapojeni do šlechtitelského programu, by měli mít právo obdržet zootechnická osvědčení pro svá plemenná zvířata, na která se tento šlechtitelský program vztahuje, a pro zárodečné produkty uvedených zvířat. Zootechnická osvědčení by měla doprovázet plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty, pokud jsou prodávány nebo vstupují do Unie s cílem zapsat nebo evidovat tato zvířata nebo potomstvo pocházející z těchto zárodečných produktů v jiných plemenných knihách nebo chovných registrech. Zootechnická osvědčení by měla chovatele informovat o genetické kvalitě a rodokmenu získaného zvířete. Uvedená osvědčení by měla být například vydávána v případě potřeby k doprovodu plemenných zvířat pro účely výstavy nebo pokud jsou zvířata umístěna v testovacích stanicích nebo v centrech pro umělé oplodnění.

(56)

Má se za to, že toto nařízení nebrání členským státům nebo příslušným orgánům požadovat, aby při obchodování bylo sperma čistokrevného plemenného skotu, ovcí, koz a koňovitých určené pro umělé oplodnění s cílem produkce zvířat, která nemají být čistokrevnými plemennými zvířaty, doprovázeno informací o kvalitě a rodokmenu tohoto zvířete. Obecně by se zpřístupněním zárodečných produktů plemenných zvířat, zejména jejich spermatu, a příslušné informace o zootechnických osvědčeních také pro provozovatele, kteří reprodukují zvířata a nemají v úmyslu zapsat jejich potomstvo do plemenné knihy, mohla zvýšit konkurenceschopnost odvětví plemenných zvířat v Unii.

(57)

Vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich vývoz do třetích zemí je pro unijní zemědělství důležitý. Vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie by proto měl být uskutečňován za podmínek velmi blízkých pravidlům, jimiž se řídí obchod v Unii. Plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty by měly mít nárok na zápis do hlavního oddílu plemenné knihy nebo chovného registru v Unii pouze tehdy, pokud úroveň kontrol prováděných ve vyvážející třetí zemi poskytuje stejnou míru jistoty ohledně detailů původu výsledků testování užitkovosti a genetického hodnocení jako v Unii a pokud jsou plemenářské subjekty poskytující tyto detaily a výsledky zařazeny na seznam vedený Komisí. Kromě toho by plemenářské subjekty ve třetích zemích měly na základě vzájemnosti recipročně přijímat plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty od příslušného plemenářského spolku nebo chovatelského podniku uznaného v Unii.

(58)

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (20) stanoví, že nomenklaturu zboží neboli „kombinovanou nomenklaturu“ či zkráceně „KN“, která současně splňuje požadavky společného celního sazebníku, statistiky vnějšího obchodu Společenství a jiných politik Unie v oblasti dovozu nebo vývozu zboží, má stanovovat Komise. Příloha I uvedeného nařízení obsahuje seznam kódů KN pro čistokrevný plemenný skot, prasata, ovce, kozy a koňovité a pro sperma skotu a stanoví, že jsou vyjmuty ze smluvních celních sazeb. V takovém případě by tato zvířata a jejich zárodečné produkty měly být doprovázeny vhodným zootechnickým osvědčením prokazujícím jejich klasifikaci jako čistokrevných plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů. V případě čistokrevných plemenných zvířat by tato zvířata měla být také doprovázena dokumentem uvádějícím, že byla zapsána do plemenné knihy vedené plemenářským spolkem nebo zaevidována v chovném registru vedeném chovatelským podnikem.

(59)

Po vstupu do Unie plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty podstupují veterinární kontroly podle směrnic Rady 91/496/EHS (21) a 97/78/ES (22). Kromě toho by čistokrevná plemenná zvířata měla podléhat kontrolám pro účely uplatnění výjimky ze smluvních celních sazeb pro čistokrevná plemenná zvířata.

(60)

Je nezbytné stanovit pravidla pro provádění úředních kontrol pro účely ověření dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení a pro jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením, která budou přizpůsobena odvětví plemenitby hospodářských zvířat. Příslušné orgány by měly mít možnost provádět úřední kontroly všech provozovatelů, na které se vztahují pravidla stanovená v tomto nařízení, zejména plemenářských spolků, chovatelských podniků, třetích stran provádějících testování užitkovosti nebo genetické hodnocení a chovatelů, a pokud vydávají zootechnická osvědčení, středisek pro odběr nebo skladování spermatu, středisek pro skladování embryí, týmů pro odběr nebo produkci embryí.

(61)

Příslušné orgány by měly provádět úřední kontroly s cílem ověřit soulad s pravidly stanovenými v tomto nařízení a požadavky stanovenými ve schváleném šlechtitelském programu. Uvedené kontroly by mohly zahrnovat inspekci zařízení používaného pro testování užitkovosti nebo ověřování postupů pro zaznamenávání zootechnických a genealogických údajů nebo kontrolu dokumentů nebo systémů používaných pro ukládání a zpracování takových údajů, které byly získány a týkají se plemenných zvířat. Tato kontrola by mohla zohledňovat kontroly kvality nebo kontrolní systémy, které zajišťují přesnost zaznamenaných údajů, jako je kontrola rodičovství provedená s cílem ověřit rodokmen zvířete. Příslušné orgány by mohly provádět úřední kontroly prostor, kanceláří, zařízení chovatelů, plemenářských spolků nebo chovatelských podniků a také plemenných zvířat nebo zárodečných produktů odebraných od těch plemenných zvířat, na která se vztahuje daný šlechtitelský program.

(62)

Pokud toto nařízení odkazuje na „jiné úřední činnosti“, měl by se tento pojem vykládat podle kontextu na činnosti, jako uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků, schvalování šlechtitelských programů nebo poskytování pomoci jiným členským státům a třetím zemím.

(63)

Pro účinné uplatňování pravidel Unie o plemenných zvířatech a jejich zárodečných produktech stanovených v tomto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány členských států vzájemně spolupracovaly a v případě potřeby poskytovaly správní pomoc. Proto by měla být v tomto nařízení s nezbytnými úpravami stanovena obecná pravidla správní pomoci a spolupráce obdobná pravidlům, jež v současnosti stanoví hlava IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (23).

(64)

Tam, kde prokazatelně dochází ve třetí zemi k rozsáhlému porušování právních předpisů Unie o plemenných zvířatech, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, jimiž přijme zvláštní opatření mající za cíl omezit dopad takového porušení.

(65)

Příslušné orgány členských států by rovněž měly mít potřebné pravomoci pro prosazování zootechnických a genealogických pravidel týkajících se plemenných zvířat, jež jsou stanovena v tomto nařízení, včetně pozastavení schválení šlechtitelského programu nebo zrušení uznání plemenářského spolku nebo chovatelského podniku v případě, že nedodržují pravidla stanovená v tomto nařízení.

(66)

Komise by případně měla provádět kontroly v členských státech, mimo jiné s ohledem na výsledky úředních kontrol prováděných členskými státy, s cílem zajistit uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení ve všech členských státech.

(67)

Komise by měla případně provádět kontroly ve třetích zemích, s cílem zřídit seznam plemenářských subjektů ze třetích zemí, ze kterých by měl být povolen vstup plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie, s cílem stanovit podmínky pro jejich vstup do Unie a s cílem získávat zootechnické a genealogické informace o fungování dohod o rovnocennosti. Komise by také měla provádět kontroly ve třetích zemích v případech, kdy hrozí opakovaný nebo nově se objevující problém spojený s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty.

(68)

Ověřování souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení prostřednictvím úředních kontrol má zásadní význam pro zajištění toho, aby bylo cílů nařízení účinně dosaženo v celé Unii. Nedostatky kontrolního systému určitého členského státu mohou v některých případech představovat významnou překážku pro dosažení těchto cílů a mohou vést k tomu, že bude docházet k rozsáhlému a závažnému porušování těchto pravidel. Komise by proto měla být schopna reagovat na závažné nedostatky kontrolního systému určitého členského státu přijetím opatření platných do té doby, než dotyčný členský stát učiní nezbytné kroky, aby narušení napravil. Tato opatření by mohla zahrnovat zákazy nebo prosazování zvláštních podmínek pro obchodování s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty nebo jakákoli jiná opatření, která by Komise považovala za vhodná k řešení rozsáhlého porušování.

(69)

Vzhledem k tomu, že směrnice 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES mají být zrušeny a nahrazeny tímto nařízením, je nezbytné zrušit také akty Komise přijaté podle uvedených směrnic a nahradit jej případně akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty, jež budou Komisi svěřeny podle tohoto nařízení. Uvedené akty Komise by proto měly být zrušeny a tam, kde je to vhodné, nahrazeny.

(70)

K zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení a k jeho doplnění nebo provádění změn v přílohách by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o požadavky na testování užitkovosti a genetického hodnocení, povinnosti referenčních center Evropské unie, požadavky na tato centra a obsah a formu zootechnických osvědčení.

(71)

Je obzvláště důležité, aby Komise při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (24) Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(72)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení tohoto nařízení o vzorových formulářích pro informace, které mají členské státy zveřejnit o seznamu uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků, metodách ověřování totožnosti čistokrevných plemenných zvířat, testování užitkovosti a genetického hodnocení, určení referenčních center Evropské unie, vzorových formulářích pro jednotný celoživotní identifikační doklad pro koňovité, vzorech zootechnických osvědčení, jež musí doprovázet plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, uznávání rovnocennosti opatření uplatňovaných ve třetích zemích, závažných porušeních kontrolního systému v určitém členském státě a stanovení zvláštních opatření týkajících se vstupu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25). Pokud Stálý zootechnický výbor nevydá žádné stanovisko, neměla by Komise prováděcí akt přijmout.

(73)

Pravidla stanovená ve směrnicích 87/328/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/118/EHS, 90/119/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES a v rozhodnutí 96/463/ES mají být nahrazena pravidly stanovenými v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech, které přijme Komise podle tohoto nařízení. Uvedené právní akty by proto měly být zrušeny.

(74)

Podle směrnic 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES byla přijata následující rozhodnutí Komise týkající se mezi jinými kritérií pro schvalování nebo uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků, zápisu plemenných zvířat do plemenných knih a přijetí do plemenitby a k umělému oplodnění, pro testování užitkovosti a genetického hodnocení, a to podle jednotlivých druhů zvířat: rozhodnutí Komise 84/247/EHS (26), 84/419/EHS (27), 89/501/EHS (28), 89/502/EHS (29),89/504/EHS (30), 89/505/EHS (31), 89/507/EHS (32), 90/254/EHS (33), 90/255/EHS (34), 90/256/EHS (35), 90/257/EHS (36), 92/353/EHS (37), 96/78/ES (38) a 2006/427/ES (39). Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, jež nahradí pravidla stanovená v uvedených rozhodnutích Komise.

(75)

V tomto nařízení by měla být stanovena obdobná pravidla, jako jsou pravidla stanovená v rozhodnutí Komise 92/354/EHS (40).

(76)

Podle směrnic 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES byly přijaty následující právní akty Komise: rozhodnutí Komise 89/503/EHS (41), rozhodnutí Komise 89/506/EHS (42), 90/258/EHS (43), 96/79/ES (44), 96/509/ES (45), 96/510/ES (46) a 2005/379/ES (47) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 (48). Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, jež nahradí pravidla stanovená v uvedených právních aktech Komise.

(77)

Aby byla zajištěna právní srozumitelnost a zabránilo se duplikacím, měly by být právní akty Komise uvedené v 74., 75. a 76. bodě odůvodnění zrušeny ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Komise by navíc měla alespoň 18 měsíců před dnem použitelnosti tohoto nařízení přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví formuláře pro prezentaci informací, které mají být zahrnuty do seznamu uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků, které mají členské státy zveřejnit, a vzory formulářů pro zootechnická osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty. Tyto prováděcí akty by měly být použitelné do dne použitelnosti tohoto nařízení.

(78)

Aby byl zajištěn hladký přechod chovatelských organizací, plemenářských organizací, chovatelských sdružení, soukromých podniků nebo jiných organizací či sdružení, která byla schválena nebo uznána s časovým omezením nebo bez časového omezení podle aktů zrušených tímto nařízením, a šlechtitelských programů prováděných těmito provozovateli, měli by být tito provozovatelé a jejich šlechtitelské programy považovány za uznané nebo schválené podle tohoto nařízení. Na tyto provozovatele by se tedy neměl vztahovat postup pro uznání, schvalování a oznamování rozšíření zeměpisného území na další členské státy stanovený v tomto nařízení, přičemž by se na ně měla vztahovat ostatní ustanovení tohoto nařízení. Členské státy by měly zajistit, aby tito provozovatelé dodržovali všechna pravidla stanovená v tomto nařízení, zejména prováděním úředních kontrol založených na rizicích u těchto provozovatelů. V případě porušení pravidel, by měly příslušné orgány zajistit, aby tito provozovatelé přijali nezbytná opatření k nápravě porušení, a případně pozastavit nebo zrušit jejich uznání nebo schválení šlechtitelských programů těchto provozovatelů.

(79)

Komise nedávno přijala návrh nového nařízení o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech. Cílem tohoto nového nařízení je zrušit nařízení (ES) č. 882/2004, směrnici Rady 89/608/EHS (49), směrnici Rady 90/425/EHS (50) a směrnice 91/496/EHS a 97/78/ES. Po provedení nezbytných úprav, má rovněž začlenit některá z pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 882/2004 a v uvedených směrnicích. Do působnosti uvedeného nového nařízení však nespadají plemenná zvířata. Pro účely právní srozumitelnosti a jistoty a v důsledku zrušení směrnic 89/608/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS a 97/78/ES tímto novým nařízením je nezbytné vypustit odkazy na „zootechnické“ ze směrnic 89/608/EHS a 90/425/EHS, zatímco u směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES tato změna není nutná. Směrnice 89/608/EHS a 90/425/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(80)

Do dne použitelnosti článku 110 nařízení (EU) 2016/429 by měly plemenářské spolky provádějící schválené šlechtitelské programy týkající se čistokrevných plemenných zvířat koňovitých moci vydávat identifikační doklady pro tato čistokrevná plemenná zvířata v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 90/427/EHS.

(81)

Toto nařízení by se mělo používat od prvního dne dvacátého osmého měsíce po dni jeho vstupu v platnost,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví:

a)

zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a pro jejich vstup do Unie;

b)

pravidla pro uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků a schvalování jejich šlechtitelských programů;

c)

práva a povinnosti chovatelů, plemenářských spolků a chovatelských podniků;

d)

pravidla pro zápis plemenných zvířat do plemenných knih a rejstříků plemen a pro přijetí plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do plemenitby;

e)

pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných zvířat;

f)

pravidla pro vydávání zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty;

g)

pravidla pro provádění úředních kontrol a zejména týkajících se plemenářských spolků a chovatelských podniků a pravidla pro provádění jiných úředních činností;

h)

pravidla pro správní pomoc a spolupráci a pro prosazování ze strany členských států;

i)

pravidla pro provádění kontrol ze strany Komise v členských státech a ve třetích zemích.

2.   Toto nařízení se vztahuje na plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, pokud tato zvířata nebo potomstvo, které vzniklo z těchto zárodečných produktů, mají být zapsána jako čistokrevná plemenná zvířata v plemenné knize nebo zaevidována jako hybridní plemenná prasata v chovném registru.

3.   Toto nařízení se nepoužije na plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, jsou-li tato zvířata a zárodečné produkty určeny pro technické nebo vědecké pokusy prováděné pod kontrolou příslušných orgánů.

4.   Ustanovení čl. 9 odst. 4, článek 13, čl. 14 odst. 3 a 4, články 23 a 24, čl. 28 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 se nepoužijí na soukromé podniky uznané jako plemenářské chovy, které provozují uzavřené systémy produkce.

5.   Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států přijímat vnitrostátní opatření a regulovat provádění šlechtitelských programů, které nebyly schváleny podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se se rozumí:

1)

„zvířetem“ domácí:

a)

skot (Bos taurus, Bos indicusBubalus bubalis),

b)

prasata (Sus scrofa),

c)

ovce (Ovis aries),

d)

kozy (Capra hircus); nebo

e)

koňovití (Equus caballusEquus asinus);

2)

„plemenem“ populace zvířat, která má dostatečnou jednotnost, aby ji za odlišnou od jiných zvířat tohoto druhu považovala jedna či více skupin chovatelů, kteří se shodnou ohledně zápisu těchto zvířat do plemenných knih s uvedením jejich známých předků, za účelem reprodukce jejich zděděných znaků prostřednictvím rozmnožování, výměny a selekce v rámci šlechtitelského programu;

3)

„plemenným zvířetem“ čistokrevné plemenné zvíře nebo hybridní plemenné prase;

4)

„zárodečnými produkty“ sperma, oocyty a embrya odebrané nebo pocházející od plemenných zvířat za účelem asistované reprodukce;

5)

„plemenářským spolkem“ jakékoli chovatelské sdružení, plemenářská organizace nebo veřejný subjekt, kromě příslušných orgánů, který je uznán příslušným orgánem členského státu podle čl. 4 odst. 3 za účelem provádění šlechtitelského programu čistokrevných plemenných zvířat zapsaných v plemenné knize (plemenných knihách), které vede nebo zakládá;

6)

„chovatelským podnikem“ jakékoliv chovatelské sdružení, plemenářská organizace nebo soukromý podnik, který působí v uzavřených systémech produkce, nebo veřejný subjekt s výjimkou příslušných orgánů, který je uznán příslušným orgánem členského státu podle čl. 4 odst. 3 za účelem provádění šlechtitelského programu hybridních plemenných prasat evidovaných v chovném registru (registrech), který (které) vede nebo zakládá;

7)

„plemenářským subjektem“ jakékoli chovatelské sdružení, plemenářská organizace, soukromý podnik, chovatelská organizace nebo úřední subjekt ve třetí zemi, který byl uznán úředním subjektem třetí země v souvislosti se vstupem plemenných zvířat, a sice čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých do Unie za účelem plemenitby;

8)

„příslušnými orgány“ orgány členského státu, které jsou podle tohoto nařízení odpovědné za:

a)

uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků a schvalování jimi prováděných šlechtitelských programů plemenných zvířat;

b)

úřední kontroly provozovatelů;

c)

poskytování pomoci jiným členským státům a třetím zemím v případě zjištěných porušování;

d)

jiné úřední činnosti než činnosti uvedené v bodech a) a c);

9)

„čistokrevným plemenným zvířetem“ zvíře, které je zapsáno nebo zaevidováno a způsobilé k zápisu do hlavního oddílu plemenné knihy;

10)

„hybridním plemenným prasetem“ prase evidované v chovném registru, které je výsledkem plánovaného křížení nebo je používáno pro plánované křížení mezi:

a)

čistokrevnými prasaty různých plemen nebo linií;

b)

plemennými prasaty, která samotná jsou výsledkem křížení (hybridem) mezi různými plemeny nebo liniemi;

c)

plemennými prasaty patřícími do jedné nebo druhé kategorie uvedené v písmenech a) nebo b);

11)

„linií“ geneticky stabilní a jednotná subpopulace čistokrevných plemenných zvířat určitého plemene;

12)

„plemennou knihou“:

a)

jakákoli plemenná kniha, soubor nebo nosič dat, které vede plemenářský spolek a které obsahují hlavní oddíl, a pokud tak rozhodne plemenářský spolek, jeden nebo více doplňkových oddílů pro zvířata téhož druhu, která nejsou způsobilá pro zápis do hlavního oddílu;

b)

případně jakákoli odpovídající kniha vedená plemenářským subjektem;

13)

„hlavním oddílem“ se rozumí oddíl plemenné knihy, ve kterém jsou zapsána nebo evidována a způsobilá k zápisu čistokrevná plemenná zvířata s uvedením údajů o jejich předcích a případně o jejich vlastnostech;

14)

„třídou“ horizontální sekce hlavního oddílu, do které se zapisují čistokrevná plemenná zvířata podle svých vlastností;

15)

„vlastností“ kvantifikovatelná dědičná vlastnost nebo genetická zvláštnost plemenného zvířete;

16)

„plemennou hodnotou“ odhad očekávaného vlivu genotypu plemenného zvířete na danou vlastnost jeho potomků;

17)

„chovným registrem“:

a)

jakýkoli soubor nebo nosič dat, který vede plemenitbu a ve kterém jsou evidována hybridní plemenná prasata s údaji o jejich předcích;

b)

případně jakýkoli odpovídající registr vedený plemenářským subjektem;

18)

„úřední kontrolou“ jakákoli forma kontroly, kterou provádí příslušné orgány s cílem ověřit, zda jsou dodržována pravidla stanovená v tomto nařízení;

19)

„jinými úředními činnostmi“ jakákoli činnost jiná než úřední kontrola, kterou provádějí příslušné orgány v souladu s tímto nařízením s cílem zajistit uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení;

20)

„zootechnickým osvědčením“ plemenná osvědčení, potvrzení nebo obchodní dokumentace, které jsou vydány v papírové nebo elektronické podobě pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty a které obsahují informace o původu, identifikaci a jsou-li k dispozici, výsledcích testování užitkovosti nebo genetického hodnocení;

21)

„vstupem do Unie“ činnost, při které se plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty dostávají na některé z území, jejichž seznam je uveden v příloze VI, z oblastí mimo tato území s výjimkou tranzitu;

22)

„obchodem“ koupě, prodej, výměna nebo jiné získávání či přenechávání zvířete nebo jeho zárodečných produktů v Unii, a to i v rámci určitého členského státu;

23)

„provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, na kterou se vztahují pravidla stanovená v tomto nařízení, například plemenářské spolky, chovatelské podniky, třetí strany určené plemenářskými spolky nebo chovatelskými podniky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b), střediska pro odběr a skladování spermatu, střediska pro skladování embryí, týmy pro odběr nebo produkci embryí a chovatelé;

24)

„ohroženým plemenem“ místní plemeno, uznané členským státem za geneticky přizpůsobené jednomu nebo víceru tradičních produkčních podmínek a systémům chovu v členském státě, pokud je stav ohrožení vědecky ověřen subjektem, který má nezbytné dovednosti a znalosti v oblasti ohrožených plemen;

25)

„soukromým podnikem, který provozuje uzavřené systémy produkce“ soukromý podnik se šlechtitelským programem, do něhož nejsou zapojeni žádní chovatelé, nebo je do něj zapojen omezený počet chovatelů, kteří jsou vázáni na tento soukromý podnik a souhlasí s tím, že mu budou poskytovat hybridní plemenná prasata nebo že bude tento podnik poskytovat hybridní plemenná prasata jim;

26)

„šlechtitelským programem“ soubor systematických opatření, zejména zaznamenávání, selekce, plemenitba a výměna plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů, koncipovaný a prováděný s cílem chránit nebo posílit stanovené fenotypové nebo genotypové znaky v cílové chovné populaci.

Článek 3

Obecná zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a pro jejich vstup do Unie

1.   Obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie nesmí být zakazován, omezován nebo mu nesmí být bráněno z jiných zootechnických nebo genealogických důvodů, než jsou důvody vyplývající z pravidel stanovených v tomto nařízení.

2.   Zakazuje se diskriminace chovatelů plemenných zvířat, plemenářských spolků, chovatelských podniků nebo plemenářských subjektů na základě země původu jejich plemenných zvířat nebo země původu jejich zárodečných produktů.

KAPITOLA II

Uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků v členských státech a schvalování šlechtitelských programů

Oddíl 1

Uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků

Článek 4

Uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků;

1.   Pokud jde o čistokrevná plemenná zvířata, mohou chovatelská sdružení, plemenářské organizace nebo veřejné subjekty podat příslušným orgánům žádost o uznání jako plemenářský spolek:

Pokud jde o hybridní plemenná prasata, mohou chovatelská sdružení, plemenářské organizace nebo soukromé podniky, které provozují uzavřené systémy produkce, nebo veřejné subjekty podat příslušným orgánům žádost o uznání jako chovatelský podnik

2.   Žádosti uvedené v odstavci 1 je třeba předložit písemně, v papírové nebo elektronické podobě.

3.   Příslušné orgány žádosti uvedené v odstavci 1 posoudí. Uznají jako plemenářský spolek každého žadatele uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci a jako chovatelský podnik jakéhokoli žadatele uvedeného v odst. 1druhém pododstavci, pokud splňuje tyto požadavky:

a)

má sídlo na území členského státu, kde se nachází příslušný orgán;

b)

ve své žádosti prokáže, že splňuje požadavky stanovené v části 1 přílohy I v souvislosti se šlechtitelskými programy, u nichž hodlá požádat o schválení podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12;

c)

jeho žádost obsahuje v souvislosti s každým z těchto zamýšlených šlechtitelských programů návrh šlechtitelského programu, který uvádí informace uvedené v části 2 přílohy Ia navíc v případě čistokrevných plemenných koňovitých v souladu s požadavky části 3 přílohy I;

d)

při předkládání žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku předloží v souladu s čl. 8 odst. 2 žádost o schválení alespoň jednoho z těchto zamýšlených šlechtitelských programů.

Článek 5

Zamítnutí uznání plemenářských spolků a chovatelských podniků

1.   Pokud pro účely čl. 4 odst. 1 příslušný orgán hodlá odmítnout uznání žadatele za plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, poskytne k tomu danému žadateli odůvodněné vysvětlení. Žadatel má právo požádat příslušný orgán o opětovné zvážení zamýšleného zamítnutí, a to do 60 dnů od obdržení odůvodněného vysvětlení nebo v kratší lhůtě, pokud ji stanoví vnitrostátní právní předpisy.

2.   Pokud se po opětovném zvážení podle odstavce 1 příslušný orgán rozhodne své zamítnutí potvrdit, poskytne žadateli odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí zamítnout uznání do 90 dnů od obdržení žadatelovy žádosti o opětovné zvážení nebo v kratší lhůtě, pokud ji stanoví vnitrostátní právní předpisy. Příslušný orgán současně informuje Komisi o svém rozhodnutí zamítnout uznání a o důvodech tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Předkládání změněných šlechtitelských programů v případě zamítnutí a zrušení uznání plemenářských spolků nebo chovatelských podniků, které nemají schválené šlechtitelské programy

1.   Pokud příslušný orgán, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3 odmítne schválit šlechtitelský program předložený uvedeným plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem v souladu s článkem 8, může tento plemenářský spolek nebo chovatelský podnik předložit změněnou verzi uvedeného šlechtitelského programu nejpozději do 6 měsíců po zamítnutí.

2.   Příslušný orgán odejme uznání tomuto plemenářskému spolku nebo chovatelskému podniku, pokud do konce období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku nepředloží změněnou verzi šlechtitelského programu a pokud tento plemenářský spolek nebo chovatelský podnik nemá jiný šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

Článek 7

Seznam uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků

1.   Členské státy vypracují a vedou aktuální seznam plemenářských spolků a chovatelských podniků, které jejich příslušné orgány uznaly podle čl. 4 odst. 3 a které mají alespoň jeden šlechtitelský program, který byl schválený podle čl. 8 odst. 3. Členské státy tento seznam zveřejní.

2.   Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:

a)

název, kontaktní údaje a případně internetovou stránku plemenářského spolku nebo chovatelského podniku;

b)

u každého plemenářského spolku nebo chovatelského podniku uvedeného na seznamu:

i)

v případě čistokrevných plemenných zvířat název plemene, nebo v případě hybridních plemenných prasat název plemene, linie nebo křížení, na které se vztahuje každý z jeho šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 3, a pokud plemenářský spolek využívá odchylky uvedené v článku 19 nebo v příloze II oddíle 1 kapitole III bodě 2, odkaz na tyto odchylky;

ii)

zeměpisné území, kde má být prováděn každý z jeho šlechtitelských programů;

iii)

v případě čistokrevných plemenných koňovitých případně název a kontaktní údaje plemenářského spolku, který vede plemennou knihu původu tohoto plemene.

iv)

u každého z jeho šlechtitelských programů případně odkaz na internetové stránky, kde se lze s těmito šlechtitelskými programy seznámit.

3.   Členské státy rovněž uvedou na seznamu stanoveném v odstavci 2 tohoto článku všechny příslušné orgány, které provádějí šlechtitelský program v souladu s článkem 38.

4.   Pokud je uznání plemenářského spolku nebo chovatelskému podniku odebráno podle čl. 47 odst. 1 třetího pododstavce písm. e) nebo je pozastaveno či zrušeno schválení šlechtitelského programu podle čl. 47 odst. 1 třetího pododstavce písm. d), uvedou členské státy toto pozastavení nebo zrušení neprodleně na seznamu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.

Pokud je uznání odebráno nebo schválení pozastaveno po dobu 24 měsíců, odstraní členské státy definitivně tento plemenářský spolek, chovatelský podnik nebo šlechtitelský program ze seznamu uvedeného v odstavci 1.

5.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzory formulářů pro prezentaci informací, které mají členské státy zveřejnit o seznamu uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků uvedeném v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

Oddíl 2

Schvalování šlechtitelských programů

Článek 8

Schvalování šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovatelskými podniky

1.   Plemenářský spolek nebo chovatelský podnik předloží žádost o schválení svého šlechtitelského programu příslušnému orgánu, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3.

2.   Žádost uvedenou v odstavci 1 je třeba předložit písemně, a to v papírové nebo elektronické podobě.

3.   Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 posoudí tyto šlechtitelské programy a schválí je, pokud:

a)

mají jeden nebo více uvedených cílů:

i)

v případě čistokrevných plemenných zvířat:

zkvalitnění plemene;

zachování plemene;

vytvoření nového plemene;

obnovu plemene;

ii)

v případě hybridních plemenných prasat:

zkvalitnění plemene, linie nebo křížení;

vytvoření nového plemene, linie nebo křížení;

b)

podrobně popisují selekci a cíle šlechtění;

c)

splňují požadavky stanovené v části 2 přílohy I a navíc v případě čistokrevných plemenných koňovitých požadavky stanovené v části 3 přílohy I.

4.   Plemenářské spolky nebo chovatelské podniky mohou zadat třetí straně specifické technické činnosti související s řízením svých šlechtitelských programů, včetně testování užitkovosti a genetického hodnocení, pokud:

a)

plemenářské spolky a chovatelské podniky zůstanou odpovědné vůči příslušnému orgánu za to, že bude zajištěno dodržování požadavků stanovených v částech 2 a 3 přílohy I;

b)

nedojde ke střetu zájmů mezi touto třetí stranou a hospodářskými činnostmi chovatelů, kteří jsou zapojeni do šlechtitelského programu;

c)

tato třetí strana splňuje všechny nezbytné požadavky na provádění těchto činností;

d)

tyto plemenářské spolky a chovatelské podniky specifikují činnosti, které mají v úmyslu zadat třetí straně a název a kontaktní údaje těchto třetích stran ve svých žádostech uvedených v odstavci 2.

5.   Pokud po dobu nejméně 24 měsíců nejsou žádní chovatelé, kteří mají svá plemenná zvířata chována na hospodářstvích v určité části zeměpisného území, na které se vztahuje šlechtitelský program schválený v souladu s odstavcem 3, může příslušný orgán uvedený v odstavci 1 požadovat, aby dotčený plemenářský spolek nebo chovatelský podnik upravil zeměpisné území svého šlechtitelského programu tak, aby nezahrnovalo danou část zeměpisného území.

Článek 9

Změny schváleného šlechtitelského programu

1.   Před provedením jakýchkoli významných změn týkajících se požadavků uvedených v čl. 8 odst. 3 ve svém šlechtitelském programu schváleném v souladu s uvedeným ustanovením oznámí plemenářský spolek nebo chovatelský podnik tyto změny příslušnému orgánu, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3.

2.   Oznámení je třeba zaslat písemně, v papírové nebo elektronické podobě.

3.   Pokud příslušný orgán ve lhůtě 90 dnů ode dne oznámení nesdělí, že rozhodl jinak, považují se tyto změny za schválené příslušným orgánem.

4.   Plemenářské spolky a chovatelské podniky informují transparentně a včas chovatele zapojené do svých šlechtitelských programů o změnách v těchto programech schválených podle odstavce 3.

Článek 10

Odchylky od čl. 8 odst. 3 týkající se schvalování šlechtitelských programů

1.   Odchylně od čl. 8 odst. 3 může příslušný orgán, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3 zamítnout schválení šlechtitelského programu plemenářského spolku, který splňuje požadavky stanovené v části 2 přílohy I a navíc v případě čistokrevných plemenných koňovitých v části 3 přílohy I na základě toho, že šlechtitelský program by ohrozil šlechtitelský program, který pro totéž plemeno provádí jiný plemenářský spolek a který již byl v uvedeném členském státě schválen a týká se přinejmenším jednoho z následujících písmen:

a)

hlavních rysů charakteristiky plemene nebo hlavních cílů tohoto šlechtitelského programu; nebo

b)

udržení tohoto plemene nebo genetické rozmanitosti v rámci tohoto plemene; nebo

c)

pokud je cílem šlechtitelského programu udržení plemene, účinného provádění tohoto šlechtitelského programu:

i)

v případě ohroženého plemene; nebo

ii)

v případě původního plemene, které se obvykle nevyskytuje na jednom nebo více územích Unie.

2.   Pro účely odstavce 1 vezme příslušný orgán náležitě v úvahu tato kritéria:

a)

počet již schválených šlechtitelských programů pro toto plemeno v uvedeném členském státě;

b)

velikost chovných populací, na které se uvedené šlechtitelské programy vztahují;

c)

možné genetické vstupy ze šlechtitelských programů prováděných jinými plemenářskými spolky uznanými pro totéž plemeno v jiných členských státech nebo ve třetích zemích.

Článek 11

Zamítnutí schválení šlechtitelských programů

Pokud příslušný orgán, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3 odmítne schválit šlechtitelský program předložený plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem v souladu s čl. 8 odst. 1 nebo odmítne schválit změny šlechtitelského programu oznámené v souladu s čl. 9 odst. 1, poskytne tomuto plemenářskému spolku nebo chovatelskému podniku odůvodněné vysvětlení svého zamítnutí.

Článek 12

Oznamování a schvalování šlechtitelských programů prováděných v jiných členských státech, než jsou členské státy, ve kterých je plemenářský spolek nebo chovatelský podnik uznán

1.   Pokud plemenářský spolek nebo chovatelský podnik hodlá provádět šlechtitelský program schválený v souladu s čl. 8 odst. 3 rovněž u plemenných zvířat chovaných v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém je plemenářský spolek nebo chov uznán podle čl. 4 odst. 3 (pro účely tohoto článku „jiný členský stát“), oznámí zamýšlené rozšíření svého zeměpisného území příslušnému orgánu, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3.

2.   Příslušný orgán, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3:

a)

oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu jiného členského státu nejméně 90 dnů před datem zamýšleného zahájení šlechtitelského programu v jiném členském státě a na žádost orgánu, kterému tuto skutečnost oznamuje, poskytne překlad oznámení v jednom z úředních jazyků jiného členského státu;

b)

na žádost orgánu, jemuž tuto skutečnost oznamuje, poskytne plemenářský spolek nebo chovatelský podnik nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením šlechtitelského programu v jiném členském státě kopii šlechtitelského programu ve znění schváleném podle čl. 8 odst. 3, k níž, pokud o to tento orgán požádá, připojí překlad do jednoho z úředních jazyků tohoto jiného členského státu.

3.   Příslušný orgán uvedeného jiného členského státu může do 90 dnů od obdržení oznámení podle odst. 2 písm. a) odmítnout schválení týkající se provádění šlechtitelského programu na svém území, pokud:

a)

v jiném členském státě je již prováděn schválený šlechtitelský program čistokrevných plemenných zvířat téhož plemene; a

b)

schválení dalšího šlechtitelského programu by ohrozilo šlechtitelský program, který pro totéž plemeno provádí jiný plemenářský spolek a který již byl členským státem schválen a týká se alespoň:

i)

hlavních rysů charakteristiky plemene nebo hlavních cílů tohoto šlechtitelského programu;

ii)

udržení tohoto plemene nebo genetické rozmanitosti v rámci tohoto plemene;

iii)

pokud je cílem šlechtitelského programu udržení plemene, účinného provádění tohoto šlechtitelského programu:

v případě ohroženého plemene; nebo

v případě původního plemene, které se obvykle nevyskytuje na jednom nebo více územích Unie.

4.   Příslušný orgán jiného členského státu sdělí příslušnému orgánu členského státu, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3, výsledek oznámení stanoveného v odstavci 1 tohoto článku, a pokud zamítne provádění šlechtitelského programu na svém území, poskytne odůvodněné vysvětlení svého zamítnutí.

5.   Pokud příslušný orgán jiného členského státu na oznámení uvedené v odst. 2 písm. a) neodpoví do 90 dní od jeho přijetí, považuje toto oznámení za schválené.

6.   Příslušný orgán členského státu, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3, bez zbytečného odkladu informuje plemenářský spolek nebo chovatelský podnik o výsledku oznámení stanoveného v odst. 2 písm. a) tohoto článku a v případě zamítnutí poskytne plemenářskému spolku nebo chovatelskému podniku odůvodněné vysvětlení zamítnutí uvedené v odstavci 4 tohoto článku.

7.   Pokud příslušný orgán uvedeného jiného členského státu zamítne schválení v souladu s odstavcem 3, informuje o tomto svém zamítnutí Komisi s vysvětlením důvodů.

8.   Pokud příslušný orgán jiného členského státu zamítne schválení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a pokud plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, který zamýšlí provádět tento šlechtitelský program v tomto jiném členském státě, požádá o přezkoumání zamítnutí, spolupracují navzájem příslušný orgán jiného členského státu a příslušný orgán členského státu, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3, pokud jde o žádost o přezkoumání.

9.   Příslušný orgán, který uznal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik v souladu s čl. 4 odst. 3 informuje příslušný orgán jiného členského státu o změnách ve šlechtitelských programech schválených v souladu s čl. 9 odst. 3.

10.   Na žádost příslušného orgánu jiného členského státu plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, který v souladu s tímto článkem působí na území tohoto jiného členského státu, poskytne aktualizované informace tomuto příslušnému orgánu, zejména pokud jde o počet chovatelů a plemenných zvířat, u nichž je prováděn na tomto území šlechtitelský program. Jakákoli žádost uvedená v prvním pododstavci musí být předložena stejným způsobem, jako žádosti plemenářských spolků nebo chovatelských podniků uznaných v jiném členském státě.

11.   Příslušný orgán jiného členského státu může zrušit schválení šlechtitelského programu uvedené v tomto článku, pokud do šlechtitelského programu není po dobu nejméně 12 měsíců zapojen žádný chovatel na území tohoto jiného členského státu.

KAPITOLA III

Práva a povinnosti chovatelů, plemenářských spolků a chovatelských podniků

Článek 13

Práva chovatelů zapojených do šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12.

1.   Chovatelé jsou oprávnění zapojit se do šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12, pokud:

a)

jsou jejich plemenná zvířata chována na hospodářstvích nacházejících se na zeměpisném území uvedeného šlechtitelského programu;

b)

jejich plemenná zvířata náleží v případě čistokrevných plemenných zvířat k plemeni, nebo v případě hybridních plemenných prasat náleží k plemeni, linii nebo křížení, na které se tento šlechtitelský program vztahuje.

2.   Chovatelé zapojení do šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12 mají právo:

a)

na to, aby jejich čistokrevná plemenná zvířata byla zapsána do hlavního oddílu plemenné knihy založené pro toto plemeno plemenářským spolkem v souladu s článkem 18 a 20;

b)

na to, aby jejich zvířata byla zaznamenána v doplňkovém oddíle plemenné knihy založené pro toto plemeno plemenářským spolkem v souladu s článkem 20;

c)

na to, aby jejich hybridní plemenná prasata byla zaevidována v chovném registru pro plemeno, linii nebo křížení založeném daným chovatelským podnikem v souladu s článkem 23;

d)

zapojit se do testování užitkovosti a genetického hodnocení podle článku 25;

e)

na vydání zootechnického osvědčení podle čl. 30 odst. 1 a 4;

f)

na to, aby jim na jejich žádost byly poskytnuty aktualizované výsledky testování užitkovosti a genetického hodnocení jejich plemenných zvířat, pokud jsou tyto výsledky k dispozici;

g)

na přístup ke všem dalším službám, které plemenářský spolek nebo chovatelský podnik provádějící daný šlechtitelský program poskytuje v souvislosti s tímto šlechtitelským programem chovatelům do něj zapojeným.

3.   Pokud pravidla plemenářského spolku nebo chovatelského podniku stanoví členství, mají chovatelé uvedení v odstavci 1 kromě práv stanovených v odstavcích 1 a 2 rovněž právo:

a)

stát se členem uvedeného plemenářského spolku nebo chovatelského podniku;

b)

účastnit se stanovování a rozvíjení šlechtitelského programu v souladu s jednacím řádem podle bodu B odst. 1 písm. b) části 1 přílohy I.

Článek 14

Práva a povinnosti plemenářských spolků a chovatelských podniků

1.   Plemenářské spolky a chovatelské podniky mají v rámci svých šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12 právo určovat a provádět tyto šlechtitelské programy nezávisle, pokud při tom dodrží toto nařízení a všechny podmínky pro jejich schválení.

2.   Plemenářské spolky nebo chovatelské podniky mají právo vyloučit chovatele z účasti na šlechtitelském programu, pokud tito chovatelé nedodržují pravidla šlechtitelského programu nebo neplní povinnosti stanovené v jednacím řádu uvedeném v bodu B odst. 1 písm. b) části 1 přílohy I.

3.   Plemenářské spolky a chovatelské podniky, jež umožňují členství, mají kromě práva uvedeného v odstavci 2 rovněž právo vyloučit chovatele z členství, pokud tito chovatelé neplní své povinnosti stanovené v jednacím řádu podle bodu B odst. 1 písm. b) části 1 přílohy I.

4.   Aniž je dotčena úloha soudů, jsou plemenářské spolky a chovatelské podniky primárně odpovědny za to, že spory, jež mohou v průběhu provádění šlechtitelských programů schválených podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12 vzniknout mezi chovateli a mezi chovateli a plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem, budou řešeny v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu podle bodu B odst. 1 písm. b) části 1 přílohy I.

KAPITOLA IV

Zápis plemenných zvířat do plemenných knih a chovných registrů a přijetí do plemenitby

Oddíl 1

Zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih a přijetí do plemenitby

Článek 15

Struktura plemenných knih

Plemenné knihy mají hlavní oddíl, a pokud je to uvedeno ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12, jeden či více doplňkových oddílů.

Článek 16

Hlavní oddíl plemenných knih

1.   Pokud plemenářské spolky stanoví různá kritéria nebo postupy pro zápis čistokrevných plemenných zvířat do různých tříd, mohou tyto plemenářské spolky rozdělit hlavní oddíl plemenných knih do tříd:

a)

podle vlastností uvedených zvířat a dále je rozčlenit podle věku nebo pohlaví zvířat; nebo

b)

podle věku nebo pohlaví uvedených zvířat za předpokladu, že jsou tyto třídy také dále rozděleny podle jejich vlastností.

Tato kritéria a postupy mohou vyžadovat, aby čistokrevná plemenná zvířata před zápisem do konkrétní třídy hlavního oddílu podstoupila testování užitkovosti nebo genetické hodnocení podle článku 25 či podstoupila jakákoli další posouzení popsaná ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12.

2.   Pokud šlechtitelský program stanoví pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy kromě podmínek uvedených v kapitole I části 1 přílohy II ještě další podmínky, stanoví plemenářský spolek, který daný šlechtitelský program provádí, v příslušném hlavním oddílu nejméně jednu třídu, do níž se budou zapisovat na žádost chovatele čistokrevná plemenná zvířata, která splňují pouze podmínky kapitoly I části 1 přílohy II a článku 21.

Článek 17

Doplňkové oddíly plemenných knih

Plemenářské spolky mohou založit jeden nebo více doplňkových oddílů v plemenné knize pro zvířata téhož druhu, která nejsou způsobilá k zápisu do hlavního oddílu, pokud pravidla stanovená ve šlechtitelském programu umožňují zápis potomků těchto zvířat do hlavního oddílu v souladu s pravidly stanovenými v:

a)

bodě 1 písm. a) kapitoly III části 1 přílohy II, pokud jde o samice skotu, prasat, ovcí a koz;

b)

bodě 2 kapitoly III části 1 přílohy II, pokud jde o zvířata náležející k ohroženému plemenu skotu, prasat, ovcí a koz nebo k plemenu ovcí „hardy“; nebo

c)

bodě 1 písm. b) kapitoly III části 1 přílohy II, pokud jde o samce a samice koňovitých.

Článek 18

Zápis čistokrevných plemenných zvířat do hlavního oddílu plemenné knihy

1.   Plemenářské spolky na žádost chovatelů zapíší nebo zaevidují za účelem zápisu do hlavního oddílu své plemenné knihy každé čistokrevné plemenné zvíře z plemene spadajícího do jejich šlechtitelského programu, pokud tato zvířata splňují požadavky stanovené v kapitole I části 1 přílohy II a popřípadě pokud jsou tato zvířata potomky plemenných zvířat nebo pochází z jejich zárodečných produktů v souladu s pravidly stanovenými v článku 21.

2.   Plemenářské spolky nesmějí zamítnout zápis čistokrevného plemenného zvířete do hlavního oddílu svých plemenných knih z důvodu, že je již zapsáno v hlavním oddíle plemenné knihy téhož plemene nebo v případě šlechtitelského programu křížení odlišného plemene prováděného u čistokrevných plemenných zvířat druhu koňovitých, kterou založil jiný plemenářský spolek uznaný podle čl. 4 odst. 3 nebo plemenářský subjekt ve třetí zemi na seznamu stanoveném v článku 34.

3.   Je-li hlavní oddíl plemenné knihy rozdělen do tříd, zapíše plemenářský spolek čistokrevná plemenná zvířata, jež splňují kritéria pro zápis do hlavního oddílu, do třídy, která odpovídá vlastnostem těchto čistokrevných plemenných zvířat.

Článek 19

Odchylky z povinnosti zápisu zvířat do hlavního oddílu plemenných knih v případě vytvoření nového plemene nebo obnovy určitého plemene

1.   Odchylně od čl. 18 odst. 1, pokud plemenářský spolek provádí šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12 u plemene, pro které neexistuje žádná plemenná kniha ani v členských státech, ani ve třetích zemích na seznamu stanoveném v článku 34, může tento plemenářský spolek zapsat do hlavního oddílu této nově založené plemenářské knihy čistokrevná plemenná zvířata nebo potomky čistokrevných plemenných zvířat různých plemen nebo jakékoli zvíře, které je plemenářským spolkem považováno za odpovídající vlastnostem tohoto nového plemene a případně splňuje minimální požadavky na užitkovost stanovené ve šlechtitelském programu.

Plemenářské spolky využívající této odchylky:

a)

vymezí ve svém šlechtitelském programu období pro zakládání nové plemenné knihy, odpovídající generačnímu intervalu daného druhu nebo plemene;

b)

odkáží na jakoukoli stávající plemennou knihu, ve které byla tato čistokrevná plemenná zvířata nebo jejich rodiče poprvé zapsáni po narození, spolu s původním evidenčním číslem v uvedené plemenné knize;

c)

ve svém systému vedení rodokmenů určí zvířata, která považují za výchozí jedince daného plemene.

2.   Pokud má plemenářský spolek v úmyslu rekonstruovat plemeno, které vymizelo, nebo mu vážně hrozí, že vymizí, může členský stát nebo, pokud takto rozhodne, příslušný orgán povolit, aby daný plemenářský spolek zapsal do hlavního oddílu plemenné knihy potomky čistokrevných plemenných zvířat plemene, které má být rekonstruováno, nebo potomky čistokrevných plemenných zvířat jiných plemen, která se podílejí na obnově daného plemene, nebo jakékoli zvíře, které je plemenářským spolkem považováno za odpovídající vlastnostem plemene, které má být rekonstruováno, a případně splňuje minimální požadavky na užitkovost stanovené ve šlechtitelském programu, a to za předpokladu, že:

a)

období pro zakládání nebo znovuzaložení dané plemenné knihy, odpovídající danému plemenu, je vymezeno ve šlechtitelském programu;

b)

případně se odkazuje na jakoukoli stávající plemennou knihu, ve které byla tato čistokrevná plemenná zvířata nebo jejich rodiče zapsáni, spolu s původním evidenčním číslem v uvedené plemenné knize;

c)

zvířata, která daný plemenářský spolek považuje za výchozí jedince při obnově plemene, jsou v systému vedení rodokmenů vyznačena.

3.   Plemenářský spolek, který hodlá využít odchylku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku nebo odchylku uvedenou v odstavci 2 tohoto článku stanoví podrobný plán pro vytvoření nebo obnovu plemene ve svém šlechtitelském programu podle čl. 8 odst. 1.

4.   Před skončením období zakládání uvedeného v odst. 1 písm. a) a v odst. 2 písm. a) tohoto článku provede příslušný orgán úřední kontrolu stanovenou v článku 43.

5.   Pokud se plemeno zakládá nebo znovuzakládá v souladu s tímto článkem, členské státy zveřejní tuto informaci uvedením této skutečnosti na seznam podle článku 7.

Článek 20

Zápis zvířat do doplňkových oddílů a povýšení jejich potomstva do hlavního oddílu

1.   Pokud jsou plemenářským spolkem založeny doplňkové oddíly podle článku 17, zaznamená daný plemenářský spolek na žádost chovatelů v příslušných doplňkových oddílech podle článku 17 zvířata druhů spadajících do jejich šlechtitelského programu, která nejsou způsobilá k zápisu do hlavního oddílu, pokud tato zvířata splňují podmínky stanovené v kapitole II části 1 přílohy II.

2.   Plemenářské spolky na žádost chovatelů zapisují potomky zvířat uvedených v odstavci 1 tohoto článku do hlavního oddílu podle článku 16 a považují tyto potomky za čistokrevná plemenná zvířata, pokud tito potomci splňují podmínky uvedené v kapitole III části 1 přílohy II.

Článek 21

Přijetí čistokrevných plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do plemenitby

1.   Plemenářský spolek provádějící šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12 u určitého plemene přijme:

a)

do přirozené plemenitby jakékoli čistokrevné plemenné zvíře z tohoto plemene;

b)

k umělému oplodnění sperma odebírané z čistokrevného plemenného skotu, který se podrobil genetickému hodnocení podle článku 25;

c)

k umělému oplodnění sperma odebírané z čistokrevných plemenných prasat, ovcí a koz, které se podrobily testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle článku 25;

d)

k umělému oplodnění sperma odebírané z čistokrevných plemenných koňovitých, kteří se v případě, že to vyžaduje příslušný šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12, podrobili testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle článku 25;

e)

k přenosu embryí oocyty odebírané a používané pro produkci embryí in vitro a in vivo embryí počatých s použitím spermatu uvedeného v písmenech b) či c) tohoto odstavce, pokud byly tyto oocyty a embrya odebrány od čistokrevných plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí nebo koz, která se podrobila testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle článku 25;

f)

k přenosu embryí oocyty odebírané a používané pro produkci embryí in vitro a in vivo embryí počatých s použitím spermatu uvedeného v písmeni d) tohoto odstavce, pokud byly tyto oocyty a embrya odebrány od čistokrevných plemenných koňovitých, kteří se v případě, že to vyžaduje příslušný šlechtitelský program schválený podle č. 8 odst. 3 a případně článku 12, podrobili testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle článku 25;

g)

k testování samců čistokrevných plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí nebo koz sperma odebírané od čistokrevných plemenných zvířat, která se nepodrobila testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení, pokud je toto sperma používáno výhradně pro účely testování těchto samců čistokrevných plemenných zvířat v rámci množství nezbytného pro to, aby mohl plemenářský spolek provést testy podle článku 25.

2.   V případě čistokrevných plemenných koňovitých, odchylně od odstavce 1 tohoto článku, může plemenářský spolek zakázat nebo omezit používání jedné nebo více technik rozmnožování zmíněných v uvedeném odstavci nebo používání čistokrevných plemenných zvířat pro jednu nebo více těchto technik včetně používání jejich zárodečných produktů, pokud jsou tento zákaz nebo omezení upřesněny v jeho šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

Takový zákaz nebo omezení, který je upřesněný ve šlechtitelském programu plemenářského spolku, který založil plemennou knihu původu daného plemene podle bodu 3 písm. a) části 3 přílohy I, jsou závazné pro šlechtitelské programy plemenářských spolků, které založily filiální plemennou knihu pro totéž plemeno podle bodu 3 písm. b) části 3 přílohy I.

3.   V případě ohroženého plemene může plemenářský spolek zakázat nebo omezit používání čistokrevných plemenných zvířat z tohoto plemene včetně používání jejich zárodečných produktů, pokud by toto používání ohrozilo zachování genetické rozmanitosti tohoto plemene.

4.   Podle odst. 1 písm. g) přijme sperma odebrané od samců čistokrevných plemenných zvířat, která jsou zapsána v hlavním oddílu plemenné knihy založené plemenářským spolkem provádějícím šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12, i jiný plemenářský spolek provádějící schválený šlechtitelský program pro totéž plemeno nebo jiný členský stát za týchž podmínek a s týmiž kvantitativními omezeními pro testování užitkovosti a případně genetické hodnocení, jaké uplatňuje u svých čistokrevných plemenných samců.

5.   Pro účely odstavců 1 a 4 jsou zárodečné produkty čistokrevných plemenných zvířat uvedených v těchto odstavcích odebírány, produkovány, zpracovávány a skladovány střediskem pro odběr nebo skladování spermatu nebo týmem pro odběr a produkci embryí schválenými pro obchod s těmito komoditami uvnitř Unie podle veterinárního práva Unie.

6.   Odchylně od odstavce 5 může členský stát povolit, aby byly odebírány, produkovány, zpracovávány a skladovány k použití na území tohoto členského státu zárodečné produkty čistokrevných plemenných zvířat ve středisku pro odběr nebo skladování spermatu, ve středisku pro odběr embryí, týmem pro odběr a produkci embryí nebo zaměstnanci se specifickou kvalifikací schválenými v souladu s právními předpisy tohoto členského státu.

7.   Odchylně od odst. 1 písm. b), c) a e), pokud je cílem šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12 zachování daného plemene nebo zachování genetické rozmanitosti v jeho rámci, provádějí se testování užitkovosti nebo genetické hodnocení pouze tehdy, pokud je vyžaduje uvedený šlechtitelský program.

Článek 22

Metody pro ověřování totožnosti

1.   Pokud je pro odběr spermatu pro umělé oplodnění používán čistokrevný plemenný skot, ovce, kozy a koňovití, plemenářské spolky vyžadují, aby byla tato čistokrevná plemenná zvířata identifikována pomocí analýzy jejich krevní skupiny nebo jinou vhodnou metodou zajišťující přinejmenším stejnou míru jistoty, jako je analýza DNA.

2.   Pokud jsou plemenný skot, prasata, ovce, kozy a koňovití používaní k odběru oocytů a embryí a pokud jsou plemenná prasata používaná k odběru spermatu pro umělé oplodnění, mohou plemenářské spolky a chovatelské podniky vyžadovat, aby tato plemenná zvířata byla identifikována pomocí jedné z metod uvedených v odstavci 1.

3.   Na žádost členského státu nebo evropské asociace pro plemenná zvířata příslušných druhů může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž schválí metody pro ověřování totožnosti plemenných zvířat, pokud tyto metody zajistí přinejmenším stejnou míru jistoty jako analýza krevní skupiny těchto plemenných zvířat, s ohledem na technický pokrok a na doporučení referenčních center Evropské unie uvedených v článku 29, ICAR nebo Mezinárodní společnosti pro genetiku zvířat (ISAG). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

Oddíl 2

Evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech a přijetí do plemenitby

Článek 23

Evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech

1.   Chovatelské podniky na žádost svých členů zaevidují ve svém chovném registru každé hybridní plemenné prase téhož plemene, linie nebo křížení, který splňuje požadavky stanovené v části 2 přílohy II.

2.   Chovatelské podniky neodmítnou zaevidovat do svých registrů plemen jakékoli hybridní plemenná prasata evidovaná podle části 2 přílohy II v chovném registru, který založil pro totéž plemeno, linii nebo křížení chovatelská podnik uznaný podle čl. 4 odst. 3 v tomtéž nebo jiném členském státě.

Článek 24

Přijetí hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů do plemenitby

1.   Chovatelský podnik provádějící šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku12 u hybridních plemenných prasat určitého plemene, linie nebo křížení přijme:

a)

do přirozené plemenitby jakýkoli hybrid plemenného prasete téhož plemene, linie nebo křížení vymezený v tomto šlechtitelském programu;

b)

k umělému oplodnění sperma odebrané z hybridních plemenných prasat, které se v případě, že to vyžaduje příslušný šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12, podrobily testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle článku 25;

c)

k přenosu embryí oocyty odebírané a používané pro produkci embryí in vitro a in vivo embryí počatých s použitím spermatu uvedeného v písmeni b), pokud jsou tyto oocyty a embrya odebrány od hybridních plemenných prasat, které se v případě, že to vyžaduje příslušný šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12, podrobily testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle článku 25;

d)

k testování takových kanců hybridních plemenných prasat sperma odebrané od hybridních plemenných prasat, které se nepodrobily testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení, pokud je toto sperma používáno výhradně pro účely testování těchto plemenných prasat v rámci množství nezbytného pro to, aby mohl daný chovatelský podnik provést tyto testy podle článku 25.

2.   Kance hybridních plemenných prasat evidované v chovném registru založeném chovatelským podnikem provádějícím šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12 a jejich zárodečné produkty přijme jiný chovatelský podnik provádějící šlechtitelský program u stejného plemene, linie nebo křížení v tomtéž nebo jiném členském státě k testování užitkovosti a případně genetickému hodnocení za stejných podmínek a množstevních omezení, jako jsou podmínky a množstevní omezení uplatňované u jeho vlastních hybridních plemenných prasat.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 jsou zárodečné produkty hybridních plemenných prasat uvedených v těchto odstavcích odebírány, produkovány, zpracovávány a skladovány střediskem pro odběr nebo skladování spermatu nebo týmem pro odběr a produkci embryí schválenými pro obchod s těmito komoditami uvnitř Unie podle veterinárního práva Unie.

4.   Odchylně od odstavce 3 může členský stát povolit, aby byly odebírány, produkovány, zpracovávány a skladovány k použití na území tohoto členského státu zárodečné produkty hybridních plemenných prasat ve středisku pro odběr nebo skladování spermatu, ve středisku pro skladování embryí, týmem pro odběr a produkci embryí nebo zaměstnanci se specifickou kvalifikací schválenými v souladu s právními předpisy tohoto členského státu.

KAPITOLA V

Testování užitkovosti a genetické hodnocení

Článek 25

Metody pro testování užitkovosti a genetické hodnocení

Pokud plemenářský spolek nebo chovatelský podnik nebo třetí strana určena podle čl. 27 odst. 1 písm. b) provádí testování užitkovosti nebo genetické hodnocení plemenných zvířat, tento plemenářský spolek, chovatelský podnik nebo třetí strana zajistí, že toto testování užitkovosti nebo genetické hodnocení bude prováděno podle pravidel stanovených:

a)

v případě čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí a koz a v případě hybridních plemenných prasat v příloze III;

b)

v případě čistokrevných plemenných koňovitých ve šlechtitelském programu prováděném tímto plemenářským spolkem, který je schválen podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

Článek 26

Přenesené pravomoci a prováděcí pravomoci u požadavků týkajících se testování užitkovosti a genetického hodnocení

1.   Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 61 týkající se změn v příloze III, pokud jde o testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevného plemenného skotu, ovcí a koz, nezbytných s ohledem na:

a)

vědecký pokrok;

b)

technický vývoj; nebo

c)

potřeby zachování cenných genetických zdrojů.

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví jednotná pravidla pro testování užitkovosti a genetická hodnocení čistokrevného plemenného skotu, ovcí a koz uvedená v tomto článku včetně výkladu jejich výsledků s přihlédnutím k technickému a vědeckému pokroku nebo doporučením příslušných referenčních center Evropské unie podle čl. 29 odst. 1, popřípadě, pokud taková doporučení neexistují, k zásadám dohodnutým ICAR. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

Článek 27

Provádění testování užitkovosti a genetického hodnocení

1.   Pokud se má podle šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12 provádět testování užitkovosti nebo genetické hodnocení, plemenářské spolky a chovatelské podniky:

a)

provádějí toto testování užitkovosti nebo genetické hodnocení samy; nebo

b)

určí třetí strany, jimž je toto testování užitkovosti nebo genetické hodnocení externě zadáno.

2.   Členský stát nebo jeho příslušné orgány, pokud tak členský stát rozhodne, mohou rozhodnout, že k tomu, aby mohly být třetí strany určeny podle odst. 1 písm. b), je nutné, aby tyto třetí strany měly od daného členského státu, nebo od jeho příslušných orgánů povolení k provádění testování užitkovosti nebo genetického hodnocení plemenných zvířat, pokud tyto určené třetí strany nejsou specificky určenými veřejnoprávními institucemi podléhajícími kontrole daného členského státu nebo jeho příslušných orgánů.

3.   Členský stát nebo jeho příslušné orgány, pokud tak daný členský stát rozhodne, které využívají odstavce 2, zajistí, aby bylo povolení uděleno těm třetím stranám zmíněným v uvedeném odstavci, které mají:

a)

prostory a zařízení nutné k provádění tohoto testování užitkovosti nebo genetického hodnocení;

b)

náležitě kvalifikovaný personál; a

c)

schopnost provádět toto testování užitkovosti nebo genetické hodnocení podle článku 25.

4.   Odchylně od čl. 8 odst. 4 písm. a) může členský stát nebo jeho příslušný orgán rozhodnout, že třetí strana, která má povolení podle odstavce 2 tohoto článku nebo je specificky určenou veřejnoprávní institucí podléhající kontrole daného členského státu nebo jeho příslušných orgánů podle odstavce 2 tohoto článku, odpovídá příslušnému orgánu za zajištění souladu s požadavky pro takové externě zadávané testování užitkovosti nebo genetické hodnocení stanovenými v tomto nařízení.

5.   Plemenářské spolky nebo chovatelské podniky, které provádějí testování užitkovosti nebo genetické hodnocení samy, nebo třetí strany určené plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem podle odst. 1 písm. b) tohoto článku nebo mající povolení od členského státu nebo jeho příslušného orgánu podle odstavce 2 tohoto článku se mohou samy řídit pravidly a normami stanovenými ICAR nebo se mohou účastnit činností prováděných referenčními centry Evropské unie podle článku 29.

K výsledkům takové volby pravidel a norem nebo účasti na takových činnostech mohou příslušné orgány přihlížet při uznávání těchto plemenářských spolků nebo chovatelských podniků, při schvalování jejich šlechtitelských programů, při udělování povolení těmto třetím stranám nebo při provádění úředních kontrol u těchto provozovatelů.

6.   Plemenářské spolky a chovatelské podniky zveřejní podrobné informace o tom, kdo testování užitkovosti nebo genetické hodnocení provádí.

Článek 28

Povinnosti plemenářských spolků, chovatelských podniků a třetích stran, které provádějí testování užitkovosti nebo genetické hodnocení

1.   Pokud plemenářský spolek nebo chovatelský podnik provádí testování užitkovosti nebo genetické hodnocení plemenných zvířat nebo externě zadává tyto činnosti třetí straně podle čl. 27 odst. 1 písm. b), poskytne tento plemenářský spolek nebo chovatelský podnik příslušnému orgánu podle čl. 8 odst. 3 nebo případně čl. 12 odst. 5 na vyžádání tyto informace:

a)

záznamy všech údajů z testů užitkovosti a genetického hodnocení v souvislosti s plemennými zvířaty z hospodářství umístěných na území, na kterém příslušný orgán působí;

b)

údaje o metodách pro zaznamenání znaků;

c)

údaje o modelu popisu užitkovosti používaném pro analýzu výsledků testování užitkovosti;

d)

údaje o statistických metodách používaných pro analýzu výsledků testování užitkovosti pro každý hodnocený znak;

e)

údaje o genetických parametrech používaných pro každý hodnocený znak, popřípadě včetně údajů o genomickém hodnocení.

2.   Plemenářský spolek nebo chovatelský podnik nebo, na žádost tohoto plemenářského spolku nebo chovatelského podniku, třetí strana určená tímto plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem podle čl. 27 odst. 1 písm. b) zveřejní a aktualizují výsledky genetického hodnocení plemenných zvířat, jejichž sperma je používáno k umělému oplodnění podle čl. 21 odst. 1 písm. b), c) a d) a čl. 24 odst. 1 písm. b).

KAPITOLA VI

Referenční centra Evropské unie

Článek 29

Referenční centra Evropské unie

1.   Pokud existuje uznaná potřeba podporovat harmonizaci nebo zdokonalení metod testování užitkovosti nebo genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat používaných plemenářskými spolky nebo třetími stranami určenými plemenářskými spolky podle čl. 27 odst. 1 písm. b), může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž určí referenční centra Evropské unie odpovědná za vědecký a technický příspěvek k harmonizaci nebo zdokonalení těchto metod.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

2.   Pokud existuje uznaná potřeba podporovat stanovení nebo harmonizaci metod používaných plemenářskými spolky, třetími stranami určenými plemenářskými spolky podle čl. 27 odst. 1 písm. b), příslušnými orgány nebo jinými orgány členských států pro zachování ohrožených plemen nebo zachování genetické rozmanitosti existující u těchto plemen, může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž určí referenční centra Evropské unie odpovědná za vědecký a technický příspěvek k stanovení nebo harmonizaci těchto metod. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

3.   Určení center podle odstavců 1 a 2 proběhne formou veřejného výběrového řízení a bude časově omezeno nebo pravidelně přezkoumáváno.

4.   Referenční centra Evropské unie určená podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku:

a)

musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 přílohy IV;

b)

odpovídají za plnění úkolů stanovených v:

i)

v bodě 2 přílohy IV, pokud jde o referenční centra Evropské unie určená podle odstavce 1 tohoto článku;

ii)

v bodě 3 přílohy IV, pokud jde o referenční centra Evropské unie určená podle odstavce 2 tohoto článku;

pokud jsou uvedené úkoly obsaženy v ročních nebo víceletých pracovních programech těchto referenčních center vypracovaných v souladu s cíli a prioritami příslušných pracovních programů přijatých Komisí podle článku 36 nařízení (EU) č. 652/2014.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 61, pokud jde o změny:

a)

požadavků na referenční centra Evropské unie stanovených v bodě 1 přílohy IV;

b)

úkolů referenčních center Evropské unie stanovených v bodech 2 a 3 přílohy IV.

Akty v přenesené pravomoci podle tohoto odstavce náležitě zohlední:

a)

ty druhy čistokrevných plemenných zvířat, u kterých mají být harmonizovány nebo zdokonaleny metody pro testování užitkovosti a genetické hodnocení, a vědecký a technický pokrok v oblasti testování užitkovosti nebo genetického hodnocení; nebo

b)

ohrožená plemena, u kterých mají být stanoveny nebo harmonizovány metody pro zachování těchto plemen nebo pro zachování genetické rozmanitosti u těchto plemen a vědecký a technický pokrok v těchto oblastech.

6.   Referenční centra Evropské unie určená podle odstavců 1 nebo 2 podléhají kontrolám Komise s cílem ověřit, že:

a)

splňují požadavky stanovené v bodě 1 přílohy IV;

b)

plní úkoly stanovené:

i)

v případě referenčních center Evropské unie určených podle odstavce 1 v bodě 2 přílohy IV;

ii)

v případě referenčních center Evropské unie určených podle odstavce 2 v bodě 3 přílohy IV.

Jestliže výsledky těchto kontrol ukáží, že určité referenční centrum Evropské unie nesplňuje požadavky podle bodu 1 přílohy IV nebo neplní úkoly stanovené v bodě 2 nebo 3 přílohy IV, může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž sníží finanční příspěvek Unie poskytovaný podle článku 30 nařízení (EU) č. 652/2014 nebo zruší určení centra jako referenčního centra Evropské unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

KAPITOLA VII

Zootechnická osvědčení

Článek 30

Vydávání, obsah a forma zootechnických osvědčení doprovázejících plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty

1.   Pokud chovatelé zapojení do šlechtitelského programu schváleného podle článku 8 a případně článku 12 požadují pro svá plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty zootechnická osvědčení, vydává tato osvědčení plemenářský spolek nebo chovatelský podnik provádějící daný šlechtitelský program.

2.   Zootechnická osvědčení doprovázející plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty vydávají pouze:

a)

plemenářské spolky nebo chovatelské podniky schválené podle článku 8 a případně článku 12 provádějící šlechtitelské programy pro tato plemenná zvířata;

b)

příslušné orgány podle čl. 8 odst. 3 nebo případně čl. 12 odst. 2 písm. a), pokud se tak tyto orgány rozhodnou; nebo

c)

plemenářské subjekty zapsané na seznamu podle článku 34, které provádějí šlechtitelské programy pro tato plemenná zvířata.

3.   Plemenářské spolky nebo chovatelský podniky zajistí včasné předání zootechnických osvědčení.

4.   Pokud jsou prodávána plemenná zvířata zapsaná v plemenné knize vedené plemenářským spolkem nebo evidovaná v chovném registru vedeném chovatelským podnikem nebo jejich zárodečné produkty a pokud tato plemenná zvířata nebo potomstvo z jejich zárodečných produktů mají být zapsána nebo evidována v jiné plemenné knize nebo v chovném registru, musí tato plemenná zvířata nebo zárodečné produkty doprovázet zootechnické osvědčení.

Toto zootechnické osvědčení vydá plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, který daná plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty odesílá a který vede příslušnou plemennou knihu nebo chovný registr, v nichž jsou tato plemenná zvířata zapsána nebo evidována.

5.   Pokud jsou do Unie přivezena plemenná zvířata zapsaná v plemenné knize nebo evidovaná v chovném registru vedeném plemenářským subjektem uvedeným na seznamu podle článku 34 nebo jejich zárodečné produkty a pokud tato plemenná zvířata nebo potomstvo z těchto zárodečných produktů má být zapsáno do plemenné knihy vedené plemenářským spolkem nebo evidováno v chovném registru vedeném chovatelským podnikem, musí tato plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty doprovázet zootechnické osvědčení.

Toto zootechnické osvědčení vydá plemenářský subjekt na seznamu podle článku 34, který vede plemennou knihu nebo chovný registr, ve kterých jsou tato plemenná zvířata zapsána nebo evidována, nebo úřední subjekt třetí země odeslání.

6.   Zootechnická osvědčení uvedená v odstavcích 4 a 5:

a)

obsahují údaje stanovené v příslušných částech a kapitolách přílohy V;

b)

odpovídají příslušným vzorům zootechnických osvědčení, jež jsou stanovena v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 10.

7.   Plemenářský spolek nebo plemenářský subjekt, jenž provádí testování užitkovosti nebo genetické hodnocení nebo obojí v souladu se svým šlechtitelským programem, nebo v případě plemenářského spolku zadává tyto činnosti externě třetím stranám podle čl. 27 odst. 1 písm. b), v zootechnickém osvědčení vydaném pro čistokrevné plemenné zvíře nebo jeho zárodečné produkty uvedou:

a)

výsledky daného testování užitkovosti;

b)

aktuální výsledky daného genetického hodnocení; a

c)

genetické vady a genetické zvláštnosti ve vztahu k příslušnému šlechtitelskému programu, které má dané plemenné zvíře nebo dárci daných zárodečných produktů.

8.   Chovatelský podnik nebo plemenářský subjekt, jenž provádí testování užitkovosti nebo genetické hodnocení nebo obojí v souladu se svým šlechtitelským programem, nebo v případě chovatelského podniku zadává tyto činnosti externě třetím stranám podle čl. 27 odst. 1 písm. b), uvede, pokud to jeho šlechtitelský program vyžaduje, v zootechnickém osvědčení vydaném pro hybridní plemenná prasata nebo jejich zárodečné produkty:

a)

výsledky daného testování užitkovosti;

b)

aktuální výsledky daného genetického hodnocení; a

c)

genetické vady a genetické zvláštnosti ve vztahu k příslušnému šlechtitelskému programu, které má dané plemenné zvíře nebo dárci daných zárodečných produktů.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 61 pokud jde o změnu obsahu zootechnických osvědčení stanoveného v příloze V s cílem zohlednit:

a)

vědecký pokrok; nebo

b)

technický vývoj; nebo

c)

fungování vnitřního trhu; nebo

d)

potřeby zachování cenných genetických zdrojů.

10.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž vypracuje vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

Článek 31

Odchylky od podmínek týkajících se vydávání, obsahu a formy zootechnických osvědčení pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty

1.   Odchylně od čl. 30 odst. 2 písm. a) může příslušný orgán povolit, aby zárodečné produkty doprovázelo zootechnické osvědčení vydané na základě údajů od plemenářského spolku nebo chovatelskému podniku střediskem pro odběr nebo skladování spermatu nebo týmem pro odběr nebo produkci embryí oprávněným podle veterinárního práva Unie obchodovat s těmito zárodečnými produkty uvnitř Unie;

2.   Odchylně od čl. 30 odst. 6 písm. b) může příslušný orgán povolit, že nemusí být použity vzorové formuláře podle čl. 30 odst. 6 písm. b), pokud:

a)

v případě plemenného skotu, prasat, ovcí a koz jsou údaje stanovené v kapitole I části 2 přílohy V nebo v kapitole I části 3 přílohy V uvedeny v jiných dokumentech doprovázejících daná plemenná zvířata, které vydal plemenářský spolek nebo chovatelský podnik;

b)

v případě zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých:

i)

údaje o dárcích těchto zárodečných produktů jsou uvedeny v jiných dokumentech nebo v kopiích původního zootechnického osvědčení doprovázejících tyto zárodečné produkty nebo jsou před odesláním nebo po odeslání těchto zárodečných produktů na požádání poskytnuty příslušným plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem nebo jinými provozovateli uvedenými v odstavci 1;

ii)

údaje o spermatu, oocytech nebo embryích jsou uvedeny v jiných dokumentech doprovázejících dané sperma, dané oocyty nebo embrya a vydaných příslušným plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem nebo jinými provozovateli uvedenými v odstavci 1.

3.   Odchylně od čl. 30 odst. 7 písm. a) a b) a čl. 30 odst. 8 písm. a) a b), jestliže jsou výsledky testování užitkovosti nebo genetického hodnocení veřejně dostupné na internetových stránkách, mohou plemenářské spolky, chovatelské podniky nebo jiní provozovatelé uvedení v odstavci 1 tohoto článku v zootechnickém osvědčení nebo v dokumentech uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku odkázat na internetové stránky, kde se lze s těmito výsledky seznámit.

Článek 32

Odchylky od požadavků týkajících se formy zootechnických osvědčení vydávaných pro čistokrevné plemenné koňovité

1.   Odchylně od čl. 30 odst. 6 jsou v případě čistokrevných plemenných koňovitých uvedeny informace stanovené v kapitole I části 2 přílohy V v jednotném celoživotním identifikačním dokladu pro koňovité. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 61, pokud jde o obsah a formu takových identifikačních dokladů.

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž vypracuje vzorové formuláře tohoto jednotného celoživotního identifikačního dokladu pro koňovité. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

3.   Odchylně od odstavce 1, jestliže jsou aktualizované výsledky testování užitkovosti nebo genetického hodnocení veřejně dostupné na internetových stránkách, mohou příslušné orgány povolit, že údaje stanovené pod bodem 1) písm. m) kapitoly I části 2 přílohy V nemusí být uvedeny v dokumentu uvedeném v odstavci 1, pokud plemenářský spolek odkazuje v identifikačním dokladu na příslušné internetové stránky.

4.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit, že údaje stanovené pod písmeny l), m) a n) kapitoly I části 2 přílohy V budou uvedeny v jiných dokumentech vydaných příslušným plemenářským spolkem pro čistokrevná plemenná zvířata zapsaná v plemenné knize vedené tímto plemenářským spolkem.

Článek 33

Odchylky od podmínek týkajících se vydávání, obsahu a formy zootechnických osvědčení pro vstup plemenných zvířat ' a jejich zárodečných produktů do Unie

1.   Odchylně od čl. 30 odst. 2 písm. c) a odst. 5 mohou být zárodečné produkty doprovázeny zootechnickým osvědčením, které jménem plemenářského subjektu vydalo středisko pro odběr nebo skladování spermatu nebo tým pro odběr nebo produkci embryí schválené pro vstup těchto zárodečných produktů do Unie podle veterinárních předpisů Unie.

2.   Odchylně od čl. 30 odst. 6 písm. b) nemusí být použity vzorové formuláře podle čl. 30 odst. 6 písm. b), pokud:

a)

jsou údaje stanovené v příslušných částech a kapitolách přílohy V uvedeny v jiných dokumentech doprovázejících plemenné zvíře nebo jeho zárodečné produkty;

b)

plemenářský subjekt provádějící šlechtitelský program nebo jiní provozovatelé uvedení v odstavci 1 poskytnou úplný seznam těchto dokumentů, prohlásí, že údaje stanovené v příslušných částech a kapitolách přílohy V jsou v těchto dokumentech uvedeny a osvědčí obsah těchto dokumentů.

3.   Odchylně od čl. 30 odst. 7 písm. a) a b) a čl. 30 odst. 8 písm. a) a b), jestliže jsou výsledky testování užitkovosti nebo genetického hodnocení veřejně dostupné na internetových stránkách, mohou plemenářské subjekty nebo jiní provozovatelé uvedení v odstavci 1 tohoto článku v zootechnickém osvědčení nebo v jiných dokumentech uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku odkázat na internetové stránky, kde se lze s těmito výsledky seznámit.

KAPITOLA VIII

Vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie

Článek 34

Zařazení na seznam plemenářských subjektů

1.   Komise vede, aktualizuje a zveřejňuje seznam plemenářských subjektů.

2.   V seznamu podle odstavce 1 uvede Komise pouze ty plemenářské subjekty, o kterých obdržela od úředního útvaru třetí země dokumentaci prokazující, že tyto plemenářské subjekty splňují následující požadavky:

a)

provádějí šlechtitelské programy, které jsou rovnocenné šlechtitelským programům schváleným podle čl. 8 odst. 3 prováděným plemenářskými spolky u téhož plemene nebo prováděným chovatelskými podniky u téhož plemene, linie nebo křížení, pokud jde o:

i)

zápis plemenných zvířat do plemenných knih nebo jejich evidování v chovných registrech;

ii)

přijetí plemenných zvířat pro účely plemenitby;

iii)

využití zárodečných produktů plemenných zvířat pro testování a v plemenitbě;

iv)

metody používané pro testování užitkovosti a genetické hodnocení;

b)

podléhají dohledu nebo kontrole ze strany úředního útvaru v dané třetí zemi;

c)

přijaly jednací řád zajišťující, že plemenná zvířata zapsaná plemenářskými spolky v plemenných knihách nebo evidovaná v chovných registrech a potomstvo ze zárodečných produktů uvedených zvířat jsou zapsána nebo způsobilá k zápisu bez diskriminace na základě jejich země původu, v případě čistokrevných plemenných zvířat do plemenné knihy nebo chovného registru téhož plemene, nebo v případě hybridních plemenných prasat v chovném registru téhož plemene, linie nebo křížení, které vedou tyto plemenářské subjekty.

3.   Komise také uvede na seznamu podle odstavce 1 tohoto článku odkaz na ty třetí země, jejichž stávající opatření jsou považována za rovnocenná podle článku 35, včetně odkazu na všechny plemenářské subjekty v těchto třetích zemích.

4.   Komise bez zbytečného odkladu odstraní ze seznamu plemenářské subjekty, které přestanou splňovat kterýkoli z požadavků uvedených v odstavci 2.

Článek 35

Rovnocennost opatření uplatňovaných při plemenitbě zvířat ve třetích zemích

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž uzná, že opatření uplatňovaná ve třetí zemi jsou rovnocenná opatřením, jaká vyžaduje toto nařízení, pokud jde o:

a)

uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků podle článku 4;

b)

schvalování šlechtitelských programů plemenářských spolků a chovatelský podniků podle článku 8;

c)

zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih a evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech podle článků 18, 20 a 23;

d)

přijetí plemenných zvířat do plemenitby podle článků 21, 22 a 24;

e)

využití zárodečných produktů plemenných zvířat pro testování a plemenitbu podle článků 21 a 24;

f)

testování užitkovosti a genetické hodnocení podle článku 25;

g)

úřední kontroly u provozovatelů podle článku 43.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají na základě:

a)

důkladného zkoumání informací a údajů poskytnutých dotčenou třetí zemí, která má v úmyslu dosáhnout toho, aby její opatření byla uznána za rovnocenná opatřením, která vyžaduje toto nařízení;

b)

případně uspokojivého výsledku kontroly provedené Komisí podle článku 57.

3.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 mohou stanovit podrobnou úpravu vstupu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů z dotčené třetí země do Unie a mohou obsahovat:

a)

formu a obsah zootechnických osvědčení doprovázejících daná plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty;

b)

specifické požadavky týkající se vstupu daných plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů do Unie a úředních kontrol, které mají být prováděny u těchto plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů při vstupu do Unie;

c)

v případě nutnosti postupy pro vypracování a změny seznamů plemenářských subjektů z dotčené třetí země, ze které je povolen vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie.

4.   Komise přijme bez zbytečného odkladu prováděcí akty, jimiž zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 1, pokud přestane být splňována jakákoli z podmínek pro uznání rovnocennosti opatření zavedených v době jejich přijetí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

Článek 36

Zápis plemenných zvířat a potomstva, které vzniklo ze zárodečných produktů, které vstoupily do Unie, do plemenných knih nebo jejich evidování v chovných registrech

1.   Na základě žádosti chovatele plemenářský spolek nebo chovatelský podnik zapíše do hlavního oddílu své plemenné knihy nebo eviduje ve svém chovném registru jakákoli plemenná zvířata, která vstoupila do Unie, a potomstvo, které vzniklo ze zárodečných produktů, které vstoupily do Unie, pokud:

a)

dané plemenné zvíře nebo dárci daných zárodečných produktů jsou zapsáni do plemenné knihy nebo evidováni v chovném registru vedených plemenářským subjektem ve třetí zemi odeslání;

b)

dané zárodečné produkty splňují podmínky stanovené v čl. 21 odst. 1 nebo 2, jestliže to vyžaduje šlechtitelský program, který provádí daný plemenářský spolek nebo daný chovatelský podnik;

c)

dané plemenné zvíře má vlastnosti odpovídající příslušnému plemeni, nebo v případě hybridního plemenného prasete, vlastnosti příslušného plemene, linie nebo křížení stanovené ve šlechtitelském programu, který provádí daný plemenářský spolek nebo chovatelský podnik;

d)

plemenářský subjekt uvedený v písmeni a) je na seznamu plemenářských subjektů podle článku 34.

2.   Členské státy nebo příslušné orgány nesmějí ze zootechnických nebo genealogických důvodů zakázat, omezit ani bránit tomu, aby do Unie vstoupila a byla dále využívána plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty, pokud jsou tato plemenná zvířata nebo dárci daných zárodečných produktů zapsáni do plemenné knihy nebo evidováni v chovném registru vedených plemenářským subjektem na seznamu plemenářských subjektů sestaveném podle článku 34.

Článek 37

Kontroly v souvislosti s uplatněním smluvní celní sazby u čistokrevných plemenných zvířat vstupujících do Unie

1.   Pokud provozovatel odpovědný za zásilku čistokrevných plemenných zvířat požaduje uplatnění smluvní celní sazby u čistokrevných plemenných zvířat stanovené v nařízení (EHS) č. 2658/87 na zvířata v dané zásilce:

a)

musí tato zvířata doprovázet:

i)

zootechnické osvědčení podle čl. 30 odst. 5 nebo článku 32;

ii)

dokument uvádějící, že mají být zapsána do plemenné knihy vedené určitým plemenářským spolkem nebo evidována v chovném registru vedeném určitým chovatelským podnikem;

b)

u dané zásilky musí být na stanovišti hraniční kontroly provedeny kontroly dokladů a totožnosti a fyzická kontrola podle článku 4 směrnice 91/496/EHS

2.   Kontroly podle odst. 1 písm. b) spočívají v ověření, že:

a)

součástí zásilky jsou dokumenty uvedené v odst. 1 písm. a);

b)

obsah a označení zásilky odpovídá údajům v dokumentech uvedených v odst. 1 písm. a).

KAPITOLA IX

Příslušné orgány provádějící šlechtitelský program pro čistokrevná plemenná zvířata

Článek 38

Příslušné orgány provádějící šlechtitelský program pro čistokrevná plemenná zvířata

1.   Pokud v členském státě nebo na území, kde příslušný orgán působí, neexistuje žádná plemenářská organizace, chovatelské sdružení ani veřejnoprávní orgán provádějící šlechtitelský program pro čistokrevná plemenná zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, může se daný příslušný orgán rozhodnout, že bude provádět šlechtitelský program pro dané plemeno, v případě že:

a)

je potřeba zachovat toto plemeno nebo zavést toto plemeno v členském státě nebo na území, kde příslušný orgán působí; nebo

b)

je toto plemeno ohroženým plemenem.

2.   Příslušný orgán, který provádí šlechtitelský program v souladu s tímto článkem, přijme nezbytná opatření s cílem zajistit, aby to nemělo jakékoli nepříznivé dopady na to, aby:

a)

mohly být plemenářské organizace, chovatelská sdružení nebo veřejnoprávní subjekty uznávány jako plemenářské spolky podle čl. 4 odst. 3;

b)

si mohly plemenářské spolky nechat schválit své šlechtitelské programy podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

3.   Pokud příslušný orgán provádí šlechtitelský program pro čistokrevná plemenná zvířata, musí:

a)

mít dostatek kvalifikovaného personálu a odpovídající prostory a zařízení k efektivnímu provádění daného šlechtitelského programu;

b)

být schopen provádět nezbytné kontroly v souvislosti s vedením rodokmenů čistokrevných plemenných zvířat spadajících do tohoto šlechtitelského programu;

c)

mít dostatečně velkou populaci čistokrevných plemenných zvířat a dostatečný počet chovatelů na zeměpisném území, na které se tento šlechtitelský program vztahuje;

d)

být schopen vytvářet, či nechat si vytvářet, a využívat shromážděné údaje o čistokrevných plemenných zvířatech nezbytné k provádění daného šlechtitelského programu;

e)

přijmout jednací řád s cílem:

i)

upravit řešení sporů s chovateli zapojenými do daného šlechtitelského programu;

ii)

zajistit rovné zacházení s chovateli zapojenými do daného šlechtitelského programu;

iii)

stanovit práva a povinnosti chovatelů zapojených do daného šlechtitelského programu.

4.   Šlechtitelský program uvedený v odstavci 1 obsahuje:

a)

informace o svých cílech, jimiž jsou zachování daného plemene, zkvalitnění plemene, vytvoření nového plemene, obnova určitého plemene nebo jakékoli kombinace těchto cílů;

b)

název plemene, pro které je daný šlechtitelský program prováděn, aby se zabránilo záměně s podobnými čistokrevnými plemennými zvířaty jiných plemen zapsanými v jiných existujících plemenných knihách;

c)

podrobné vlastnosti plemene, pro které je daný šlechtitelský program prováděn, včetně uvedení zásadních rysů;

d)

informace o zeměpisném území, na kterém se program provádí;

e)

informace o systému identifikace čistokrevných plemenných zvířat, který má zajistit, aby byla tato zvířata zapsána do plemenné knihy až poté, kdy byla individuálně identifikována, a v souladu s veterinárními předpisy Unie o identifikaci a evidenci zvířat dotčených druhů;

f)

informace o systému vedení rodokmenů čistokrevných plemenných zvířat zapsaných nebo evidovaných v plemenných knihách nebo způsobilých k zápisu do nich;

g)

cíle selekce a šlechtitelské cíle šlechtitelského programu, včetně hlavních cílů šlechtitelského programu, a případně také podrobná hodnotící kritéria týkající se těchto cílů selekce čistokrevných plemenných zvířat;

h)

pokud šlechtitelský program vyžaduje testování užitkovosti nebo genetické hodnocení:

i)

informace o systémech používaných k získávání, zaznamenávání, sdělování a využívání výsledků testování užitkovosti;

ii)

informace o systému genetického hodnocení a ve vhodném případě o genomickém hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

i)

pokud byly založeny doplňkové oddíly ve smyslu článku 17 nebo je hlavní oddíl rozdělen do tříd podle článku 16, pravidla pro rozdělení plemenné knihy do tříd a kritéria nebo postupy uplatňované pro zápis zvířat do těchto oddílů nebo jejich zařazování do těchto tříd;

j)

pokud v případě čistokrevných plemenných koňovitých šlechtitelský program zakazuje nebo omezuje používání jedné nebo více reprodukčních technik nebo používání čistokrevných plemenných zvířat pro jednu nebo více reprodukčních technik podle čl. 21 odst. 2, informace o tomto zákazu nebo omezení;

k)

pokud příslušný orgán externě zadává specifické technické činnosti při správě svého šlechtitelského programu třetím stranám, informace o těchto činnostech a jméno a kontaktní údaje těchto třetích stran.

5.   Pokud příslušný orgán provádí šlechtitelský program pro čistokrevné plemenné koňovité, vztahují se na něj kromě požadavků stanovených v odstavcích 3 a 4 také požadavky stanovené v bodech 1, 2, 3, 4 písm. a) a c) a v části 3 přílohy I.

6.   Pokud příslušný orgán provádí šlechtitelský program pro čistokrevná plemenná zvířata, informuje tento příslušný orgán transparentně a včas chovatele zapojené do daného šlechtitelského programu o jakýchkoli změnách v programu.

7.   Pokud příslušný orgán provádí šlechtitelský program pro čistokrevná plemenná zvířata, platí obdobně články 3, 13 až 22, 25, 27, čl. 28 odst. 2, články 30, 31, 32 a čl. 36 odst. 1.

KAPITOLA X

Úřední kontroly a jiné úřední činnosti, správní pomoc, spolupráce a prosazování ze strany členských států

Článek 39

Určení příslušných orgánů

1.   Členské státy určí příslušné orgány, kterým svěří odpovědnost za provádění úředních kontrol s cílem ověřit, zda provozovatelé dodržují pravidla stanovená v tomto nařízení, a za další úřední činnosti s cílem zajistit uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení.

2.   Každý členský stát:

a)

sestaví a aktualizuje seznam příslušných orgánů, které určil ve smyslu odstavce 1, s jejich kontaktními údaji;

b)

uvede v seznamu podle písmene a) kontaktní údaje míst, na která se zasílají:

i)

oznámení uvedené v článku 12; nebo

ii)

informace, žádosti a oznámení uvedené v článcích 48 a 49.

c)

zveřejní seznam uvedený v písmenu a) na internetových stránkách a oznámí adresu těchto stránek Komisi.

3.   Komise sestaví a aktualizuje seznam internetových stránek podle odst. 2 písm. c) a zveřejní jej.

Článek 40

Dodržování pravidel příslušnými orgány provádějícími šlechtitelské programy

Odchylně od této kapitoly přijmou členské státy nezbytná opatření s cílem ověřit, že příslušné orgány provádějící šlechtitelské programy podle článku 38 dodržují pravidla stanovená v uvedeném článku.

Článek 41

Obecné povinnosti příslušných orgánů

Příslušné orgány musí:

a)

mít k dispozici postupy nebo způsoby, jak zajistit a ověřit účinnost, vhodnost, nestrannost, kvalitu a konzistentnost úředních kontrol a jiných úředních činností, které provádějí;

b)

mít k dispozici postupy nebo způsoby, jak zajistit, aby jejich zaměstnanci provádějící úřední kontroly a jiné úřední činnosti byli prosti jakéhokoli střetu zájmů ve vztahu k provozovatelům, u kterých tyto úřední kontroly a jiné úřední činnosti provádějí;

c)

mít dostatečný počet náležitě kvalifikovaných, vyškolených a zkušených zaměstnanců, aby mohly být úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděny účinně a efektivně nebo mít možnost přístupu k uvedeným zaměstnancům;

d)

mít odpovídající a patřičně udržované prostory a zařízení, aby zajistily, aby jejich zaměstnanci mohli provádět úřední kontroly a jiné úřední činnosti účinně a efektivně;

e)

mít z právního hlediska pravomoc provádět úřední kontroly a jiné úřední činnosti a činit kroky stanovené v tomto nařízení;

f)

mít k dispozici právní postupy, kterými zajistí, aby jejich zaměstnanci měli přístup do prostor provozovatelů, k jejich dokumentům a k jejich počítačovým systémům pro správu informací, aby byli s to řádně plnit své úkoly.

Článek 42

Povinnost příslušných orgánů zachovávat důvěrnost

1.   Aniž jsou dotčeny situace, kdy zveřejnění informací vyplývá z práva Unie nebo z vnitrostátního práva, příslušné orgány musí uložit svým zaměstnancům povinnost nezveřejňovat informace od třetích stran, které získali při plnění svých úkolů v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností a které jsou ze své povahy předmětem profesního tajemství podle odstavce 2, pokud neexistuje převažující veřejný zájem na zveřejnění těchto informací.

2.   Mezi informace, na které se vztahuje profesní tajemství, patří informace, jejichž zveřejnění by narušilo:

a)

účel úředních kontrol nebo šetření;

b)

ochranu komerčních zájmů provozovatele nebo jiné fyzické nebo právnické osoby;

c)

ochranu soudního řízení a právního poradenství.

Článek 43

Pravidla pro úřední kontroly

1.   Příslušné orgány provádějí úřední kontroly provozovatelů v přiměřených intervalech, přičemž přihlíží k:

a)

riziku porušení pravidel stanovených v tomto nařízení;

b)

výsledkům úředních kontrol provozovatelů provedených v minulosti a k tomu, jak dodržují pravidla stanovená v tomto nařízení;

c)

spolehlivosti a výsledkům vlastních kontrol prováděných provozovateli nebo prováděných na jejich žádost třetími stranami s cílem ujistit se o dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení;

d)

jakýmkoli informacím, jež mohou ukazovat na porušení pravidel stanovených v tomto nařízení.

2.   Příslušné orgány provádějí úřední kontroly v souladu s dokumentovanými postupy, jež obsahují pokyny pro personál, který úřední kontroly provádí.

3.   Pokud neexistují důvody pro provedení neohlášených úředních kontrol, úřední kontroly se provádějí poté, co byl provozovatel s předstihem uvědomen.

4.   Úřední kontroly se provádějí pokud možno tak, aby představovaly pro provozovatele co nejmenší zátěž a aniž by současně utrpěla kvalita těchto úředních kontrol.

5.   Příslušné orgány provádějí úřední kontroly stejným způsobem bez ohledu na to, zda plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty:

a)

pocházejí z členského státu, kde jsou úřední kontroly prováděny, nebo z jiného členského státu; nebo

b)

vstupují do Unie.

Článek 44

Transparentnost úředních kontrol

Příslušný orgán provádí úřední kontroly s vysokou úrovní transparentnosti a relevantní informace o organizaci a provádění úředních kontrol zveřejňuje.

Článek 45

Písemné záznamy o úředních kontrolách

1.   O každé prováděné úřední kontrole vypracují příslušné orgány písemný záznam.

Tyto písemné záznamy obsahují:

a)

popis cíle dané úřední kontroly;

b)

použité metody kontroly;

c)

výsledky dané úřední kontroly;

d)

případně opatření, jež příslušné orgány v důsledku úřední kontroly nařídily provozovatelům přijmout.

2.   Pokud není v zájmu soudních vyšetřování nebo ochrany soudního řízení nutno jednat jinak, poskytnou příslušné orgány provozovatelům, u kterých byla úřední kontrola provedena, kopii písemného záznamu stanoveného v odstavci 1.

Článek 46

Povinnosti provozovatelů, u kterých jsou prováděny úřední kontroly nebo jiné úřední činnosti

1.   V rozsahu, v jakém je to nezbytné pro provedení úředních kontrol nebo jiných úředních činností, umožní provozovatelé, pokud to příslušné orgány vyžadují, personálu příslušných orgánů v potřebné míře přístup ke:

a)

svému zařízení, do svých prostor a dalších míst pod jejich kontrolou;

b)

svým počítačovým systémům pro správu informací;

c)

svým plemenným zvířatům a jejich zárodečným produktům pod jejich kontrolou;

d)

svým dokumentům a jakýmkoli jiným relevantním informacím.

2.   Při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech jsou provozovatelé nápomocni personálu příslušných orgánů a spolupracují s nimi při plnění jejich úkolů.

Článek 47

Opatření v případě zjištěného porušení pravidel

1.   Pokud je zjištěno porušení pravidel, příslušné orgány:

a)

přijmou jakákoli opatření potřebná pro určení původu a rozsahu porušení pravidel a stanoví odpovědnost příslušných provozovatelů;

b)

přijmou vhodná opatření, jež zajistí, že příslušní provozovatelé porušení pravidel napraví a zabrání jeho dalšímu opakování.

Při rozhodování o tom, jaká opatření mají být přijata, příslušné orgány zohlední povahu porušení pravidel a to, jak příslušní provozovatelé dodržovali pravidla v minulosti.

Příslušné orgány zejména:

a)

nařídí, aby příslušný plemenářský spolek odložil zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih nebo příslušný chovatelský podnik odložil evidování hybridních plemenných prasat do chovných registrů;

b)

nařídí, aby plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty nebyly používány k plemenitbě v souladu s tímto nařízením;

c)

pozastaví vydávání zootechnických osvědčení příslušným plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem;

d)

pozastaví nebo zruší schválení šlechtitelského programu prováděného plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem, jestliže tento plemenářský spolek nebo chovatelský podnik při svých činnostech opakovaně, soustavně nebo zpravidla nedodržuje požadavky šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12;

e)

zruší uznání plemenářského spolku nebo chovatelského podniku udělené v souladu s čl. 4 odst. 3, jestliže tento plemenářský spolek nebo chovatelský podnik opakovaně, soustavně nebo zpravidla nesplňuje požadavky čl. 4 odst. 3;

f)

přijmou jakékoli jiné opatření, které považují za vhodné k zajištění dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení.

2.   Příslušné orgány poskytnou daným provozovatelům nebo jejich zástupcům:

a)

písemné oznámení o svém rozhodnutí ve věci postupu nebo opatření, jež mají být přijaty podle odstavce 1, spolu s odůvodněním tohoto rozhodnutí;

b)

informaci o právu odvolat se proti takovému rozhodnutí a o platném postupu a časových lhůtách.

3.   Příslušné orgány sledují situaci a změní, pozastaví nebo zruší opatření, která přijaly v souladu s tímto článkem, na základě závažnosti porušení pravidel a existenci jasných dokladů o tom, že jsou pravidla opět dodržována.

4.   Členské státy mohou stanovit, že příslušní provozovatelé uhradí veškeré výdaje nebo část výdajů vzniklých příslušným orgánům uplatněním tohoto článku.

Článek 48

Spolupráce a správní pomoc

1.   Pokud případy porušování pravidel vznikly, pokračují a mají účinky ve více než jednom členském státě, příslušné orgány v těchto členských státech vzájemně spolupracují a poskytují si správní pomoc s cílem zajistit řádné uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení.

2.   Spolupráce a správní pomoc podle odstavce 1 mohou zahrnovat:

a)

odůvodněnou žádost příslušného orgánu určitého členského státu („žádající příslušný orgán“) o informace od příslušného orgánu z jiného členského státu („dožádaný příslušný orgán“) potřebné k provedení úředních kontrol nebo ke krokům v návaznosti na ně;

b)

v případě porušování pravidel, které by mohlo mít důsledky v jiných členských státech, vyrozumění příslušných orgánů těchto jiných členských států příslušným orgánem, který o tomto porušování pravidel ví;

c)

předání potřebných informací a dokumentů dožádaným příslušným orgánem žádajícímu příslušnému orgánu, a to bez zbytečného odkladu, jakmile budou příslušné informace a dokumenty k dispozici;

d)

šetření nebo úřední kontroly provedené dožádaným příslušným orgánem, které jsou nezbytné k tomu, aby:

i)

poskytl žádajícímu příslušnému orgánu veškeré nezbytné informace a dokumenty, včetně výsledků těchto šetření a úředních kontrol a popřípadě i přijatých opatření;

ii)

ověřil, v případě nutnosti na místě, zda jsou v jeho jurisdikci dodržována pravidla stanovená v tomto nařízení;

e)

na základě dohody daných příslušných orgánů účast příslušného orgánu členského státu při úředních kontrolách na místě, jež provádějí příslušné orgány jiného členského státu.

3.   Pokud úřední kontroly provedené u plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů pocházejících z jiného členského státu shledají opakované případy porušení pravidel stanovených v tomto nařízení, příslušný orgán členského státu, který tyto úřední kontroly provedl, o tom bez zbytečného odkladu informuje Komisi a příslušné orgány ostatních členských států.

4.   Tento článek se použije, aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla:

a)

pro uvolňování dokumentů, které jsou předmětem soudního řízení nebo s ním souvisejí;

b)

zaměřená na ochranu obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob.

5.   Veškerá komunikace mezi příslušnými orgány podle tohoto článku musí být v písemné formě, na papíře nebo elektronicky.

Článek 49

Informování Komise a členských států na základě informací od třetích zemí

1.   Pokud příslušné orgány obdrží informace od třetí země ukazující na porušení pravidel stanovených v tomto nařízení, bez zbytečného odkladu:

a)

je oznámí příslušným orgánům jiných členských států, o nichž je mu známo, že budou tímto porušením pravidel dotčeny;

b)

pokud tyto informace májí nebo mohou mít význam pro celou Unii, sdělí tyto informace Komisi.

2.   Informace získané při úředních kontrolách nebo šetřeních prováděných v souladu s tímto nařízením mohou být sděleny třetí zemi uvedené v odstavci 1, pokud:

a)

příslušné orgány, které tyto informace poskytly, s takovým sdělením souhlasí;

b)

jsou dodržena příslušná pravidla Unie a vnitrostátní pravidla pro sdělování osobních údajů do třetích zemí.

Článek 50

Koordinovaná pomoc a následná opatření Komise

1.   Komise neprodleně koordinuje opatření a kroky přijaté příslušnými orgány v souladu s touto kapitolou, pokud:

a)

informace, jež má Komise k dispozici, ukazují, že došlo k činnostem, které jsou nebo zřejmě jsou porušením pravidel stanovených v tomto nařízení a toto se dotýká více než jednoho členského státu;

b)

příslušné orgány v dotčených členských státech nejsou schopny se dohodnout na vhodných opatřeních, kterými takové porušení pravidel stanovených v tomto nařízení řešit.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 může Komise:

a)

požádat, aby jí příslušné orgány členských států dotčených činnostmi, které jsou nebo zřejmě jsou porušením pravidel stanovených v tomto nařízení, podaly zprávu o tom, jaká opatření přijaly;

b)

ve spolupráci s členskými státy dotčenými činnostmi, které jsou nebo zřejmě jsou porušením pravidel stanovených v tomto nařízení, vyslat kontrolní tým k provedení úřední kontroly Komise na místě;

c)

požádat příslušné orgány členského státu o odeslání a případně příslušné orgány jiných dotčených členských států, aby náležitě zvýšily intenzitu svých úředních kontrol a oznámily Komisi, jaká opatření přijaly;

d)

informace o takových případech předložit výboru uvedenému v čl. 62 odst. 1 spolu s návrhem opatření k řešení případů porušení pravidel uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku;

e)

přijmout jakákoli jiná vhodná opatření.

Článek 51

Obecná zásada pro financování úředních kontrol

Členské státy zajistí, že jsou k dispozici přiměřené finanční zdroje k tomu, aby příslušné orgány měly personál a další zdroje nezbytné k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností.

Článek 52

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. listopadu 2018 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.

KAPITOLA XI

Kontroly prováděné Komisí

Oddíl 1

Kontroly komise v členských státech

Článek 53

Kontroly Komise v členských státech

1.   Odborníci Komise mohou v oblasti působnosti tohoto nařízení provádět kontroly v členských státech s cílem podle potřeby:

a)

ověřit uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení;

b)

ověřit postupy prosazování a fungování systémů úředních kontrol a příslušných orgánů, které je provozují;

c)

provádět šetření a získávat informace:

i)

o závažných nebo opakujících se problémech týkajících se uplatňování nebo prosazování pravidel stanovených v tomto nařízení;

ii)

o vznikajících problémech nebo novém vývoji v souvislosti s určitými praktikami provozovatelů.

2.   Kontroly stanovené v odstavci 1 jsou organizovány ve spolupráci s příslušnými orgány členských států.

3.   Kontroly stanovené v odstavci 1 mohou zahrnovat ověřování na místě prováděné ve spolupráci s příslušnými orgány provádějícími úřední kontroly.

4.   Odborníkům Komise mohou být nápomocni odborníci z členských států. Odborníci z členských států, kteří odborníky Komise doprovázejí, mají stejná práva přístupu jako odborníci Komise.

Článek 54

Zprávy Komise o kontrolách provedených jejími odborníky v členských státech

1.   Komise:

a)

vypracuje návrh zprávy o zjištěních a o doporučeních k nápravě nedostatků zjištěných jejími odborníky během kontrol stanovených v čl. 53 odst. 1;

b)

zašle členskému státu, ve kterém byly tyto kontroly provedeny, kopii návrhu zprávy uvedené v písmeni a) k připomínkám;

c)

vezme připomínky členského státu uvedené v písmeni b)tohoto odstavce v úvahu při vypracovávání závěrečné zprávy o zjištěních vyplývajících z kontrol podle čl. 53 odst. 1 provedených jejími odborníky v daném členském státě;

d)

zveřejní závěrečnou zprávu podle písmene c) a připomínky členského státu podle písmene b).

2.   Komise případně může ve své závěrečné zprávě podle odst. 1 písm. c) tohoto článku doporučit členským státům přijetí nápravných nebo preventivních opatření k řešení konkrétních nebo systémových nedostatků, které Komise při svých kontrolách provedených podle čl. 53 odst. 1 zjistila.

Článek 55

Povinnosti členských států, pokud se jedná o kontroly Komise

1.   Členské státy musí:

a)

na žádost odborníků Komise poskytnout potřebnou technickou pomoc, dostupnou dokumentaci a jinou technickou podporu, aby tito odborníci mohli účinně a efektivně provádět kontroly uvedené v čl. 53 odst. 1;

b)

poskytnout nezbytnou pomoc s cílem zajistit, aby měli odborníci Komise přístup do všech prostor nebo částí prostor, na ostatní místa, k veškerému zařízení a k informacím, včetně počítačových systémů pro správu informací, a v případě potřeby také k plemenným zvířatům a jejich zárodečným produktům, které jsou nezbytné pro provedení kontrol uvedených v čl. 53 odst. 1.

2.   Členské státy přijmou vhodná následná opatření s ohledem na doporučení uvedená v závěrečné zprávě uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. c) s cílem zajistit dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení.

Článek 56

Závažné narušení kontrolního systému členského státu

1.   Má-li Komise důkazy o závažném narušení kontrolního systému členského státu a pokud takové narušení může vést k rozsáhlému porušení pravidel stanovených v tomto nařízení, přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví jedno nebo více následujících opatření:

a)

uložení zvláštních podmínek pro obchod s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty, jichž se narušení úředního kontrolního systému týká, nebo zákaz tohoto obchodu;

b)

jakákoli jiná vhodná dočasná opatření.

Tyto prováděcí akty se uplatní do doby, než bude narušení napraveno.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

2.   Opatření stanovená v odstavci 1 se přijmou pouze tehdy, pokud Komise dotčený členský požádá, aby v přiměřené časové lhůtě sjednal nápravu situace a dotčený členský stát tak neučiní.

3.   Komise sleduje situaci uvedenou v odstavci 1 a podle vývoje situace přijme prováděcí akty, jimiž přijatá opatření změní, nebo zruší. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

Oddíl 2

Kontroly Komise ve třetích zemích

Článek 57

Kontroly Komise ve třetích zemích

1.   Odborníci Komise mohou provádět kontroly ve třetí zemi s cílem, podle potřeby:

a)

ověřit, zda jsou právní předpisy třetí země a její systémy v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení nebo jsou jim rovnocenné;

b)

ověřit schopnost kontrolního systému dotčené třetí země zajistit, aby zásilky plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů při vstupu do Unie splňovaly příslušné požadavky stanovené v kapitole VIII tohoto nařízení;

c)

získávat informace a údaje, jež umožní objasnit příčiny opakovaných nebo nově se objevujících problémů spojených se vstupem plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů z třetí země do Unie.

2.   Kontroly Komise stanovené v odstavci 1 se zvláště zaměří na:

a)

zootechnická a genealogická ustanovení dané třetí země o plemenných zvířatech a jejich zárodečných produktech;

b)

organizaci příslušných orgánů třetí země, jejich pravomoci a nezávislost, dohled, jemuž podléhají, a autoritu, kterou mají k účinnému prosazování platných právních předpisů;

c)

školení personálu ve třetí zemi odpovídajícího za provádění kontrol plemenářských subjektů nebo za dohled nad těmito subjekty;

d)

zdroje, které mají příslušné orgány ve třetí zemi k dispozici;

e)

existenci a fungování dokumentovaných kontrolních postupů a kontrolních systémů založených na prioritách;

f)

rozsah a průběh kontrol prováděných příslušnými orgány třetích zemí u plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů přicházejících z jiných třetích zemí;

g)

záruky, které je daná třetí země schopná poskytnout, pokud jde o dodržování požadavků stanovených v tomto nařízení nebo o rovnocennost s těmito požadavky.

Článek 58

Četnost a organizace kontrol Komise ve třetích zemích

1.   Četnost kontrol ve třetí zemi uvedených v čl. 57 odst. 1 se určuje na základě:

a)

zásad a cílů pravidel stanovených v tomto nařízení;

b)

množství a povahy plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů vstupujících do Unie z dané třetí země;

c)

výsledků již provedených kontrol uvedených v čl. 57 odst. 1;

d)

výsledků úředních kontrol plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů vstupujících do Unie z dané třetí země a jakýchkoli jiných úředních kontrol, jež provedly příslušné orgány členských států.

e)

jakýchkoli dalších informací, jež považuje Komise za vhodné.

2.   V zájmu zvýšení účinnosti a efektivity kontrol stanovených v čl. 57 odst. 1 může Komise před jejich provedením požádat dotčenou třetí zemi o poskytnutí:

a)

informací uvedených v čl. 34 odst. 2 nebo v čl. 35 odst. 2 písm. a);

b)

je-li to vhodné a nezbytné, písemných záznamů o kontrolách provedených příslušnými orgány této třetí země.

3.   Komise může jmenovat odborníky z členských států, aby byli nápomocni jejím vlastním odborníkům při provádění kontrol uvedených v čl. 57 odst. 1.

Článek 59

Zprávy Komise o kontrolách provedených jejími odborníky ve třetích zemích

Komise předloží zprávu o zjištěních každé z kontrol provedených na základě článků 57 a 58.

Součástí těchto zpráv mohou být případně doporučení. Komise tyto zprávy zveřejní.

Článek 60

Zavedení zvláštních opatření týkajících se vstupu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie

1.   Pokud existují důkazy, že ve třetí zemi může docházet k rozsáhlému závažnému porušování pravidel stanovených v tomto nařízení, přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví jedno nebo více následujících opatření:

a)

zakáže vstup do Unie, pokud jde o plemenná zvířata, jejich sperma, oocyty a embrya nebo jejich zárodečné produkty pocházející z dotčené třetí země;

b)

zakáže zápis plemenných zvířat a potomstva, které vzešlo z jejich zárodečných produktů, pocházejících z dotčené třetí země do plemenných knih vedených plemenářským spolkem nebo jejich evidování v chovných registrech vedených chovatelskými podniky;

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2.

Místo uvedených prováděcích aktů nebo kromě nich, může Komise přijmout jedno nebo více následujících opatření:

a)

odstranit dotčenou třetí zemi nebo plemenářské subjekty z této země ze seznamu uvedeného v čl. 34 odst. 1;

b)

přijmout jakákoli jiná vhodná opatření.

2.   Prováděcí akty a jiná opatření uvedená v odstavci 1 identifikují plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty na základě jejich kódů kombinované nomenklatury.

3.   Při přijímání prováděcích aktů a jiných opatření uvedených v odstavci 1 zohlední Komise:

a)

informace získané v souladu s čl. 58 odst. 2;

b)

jakékoli jiné informace poskytnuté třetí zemí, které se týkají případy porušení pravidel uvedené v odstavci 1;

c)

v případě potřeby výsledky kontrol podle čl. 57 odst. 1.

4.   Komise sleduje porušení pravidel uvedené v odstavci 1 a podle vývoje situace přijatá opatření změní nebo zruší v souladu s týmž postupem jako při jejich přijímání.

KAPITOLA XII

Přenesení pravomocí a provádění

Článek 61

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 5, čl. 30 odst. 9 a čl. 32 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem 19. července 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 5, čl. 30 odst. 9 a čl. 32 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 5, čl. 30 odst. 9 a čl. 32 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 62

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý zootechnický výbor zřízený rozhodnutím 77/505/EHS. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 63

Přechodná opatření týkající se data přijetí některých prováděcích aktů

Komise přijme prováděcí akty uvedené v čl. 7 odst. 5 a čl. 30 odst. 10 nejpozději do 1. května 2017. V souladu s článkem 69 se tyto prováděcí akty použijí od 1. listopadu 2018.

KAPITOLA XIII

Závěrečná ustanovení

Článek 64

Zrušení a přechodná opatření

1.   Směrnice 87/328/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/118/EHS, 90/119/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES a rozhodnutí 96/463/ES se zrušují.

2.   Odkazy na zrušené směrnice a na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII tohoto nařízení.

3.   Ustanovení čl. 8 odst. 1 směrnice 90/427/EHS se nadále uplatňuje do 21. dubna 2021.

4.   Plemenářské organizace, plemenářské spolky, plemenářská sdružení, soukromé podniky a jiné organizace či sdružení, které byly schváleny nebo uznány na základě zrušených aktů uvedených v odstavci 1, se považují za uznané v souladu s tímto nařízením; ve všech ostatních aspektech podléhají pravidlům stanoveným v tomto nařízení.

5.   Šlechtitelské programy prováděné provozovateli uvedenými v odstavci 4 se považují za schválené v souladu s tímto nařízením; ve všech ostatních aspektech podléhají pravidlům stanoveným v tomto nařízení.

6.   Pokud již provozovatelé uvedení v odstavci 4 provádějí šlechtitelské programy v jiném členském státě než je členský stát, v němž byli schváleni či uznáni na základě zrušených aktů uvedených v odstavci 1, tito provozovatelé informují o uvedených činnostech příslušný orgán, který tyto činnosti schválil či uznal.

Příslušný orgán uvedený v prvním pododstavci informuje relevantní příslušný orgán tohoto jiného členského státu o provádění těchto činností.

7.   Pokud před 19. červencem 2016 provozovatel uvedený v odstavci 4 vede v souladu se zrušenými akty uvedenými v odstavci 1 plemennou knihu obsahující specifický oddíl, v němž jsou vedena čistokrevná plemenná prasata z jiného členského státu nebo třetí země, která mají specifické znaky, jež je odlišují od zvířat tohoto plemene, která spadají do šlechtitelského programu vedeného tímto provozovatelem, tento provozovatel může pokračovat ve vedení tohoto specifického oddílu.

Článek 65

Změny nařízení (EU) č. 652/2014

Článek 30 nařízení (EU) č. 652/2014 se mění takto:

1)

nadpis se nahrazuje tímto:

„Referenční laboratoře a centra Evropské unie“;

2)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 32 nařízení (ES) č. 882/2004 a referenčním centrům Evropské unie uvedeným v článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (*) mohou být uděleny granty na náklady, které jim vzniknou při provádění pracovních programů schválených Komisí.;

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu a obchod s čistokrevnými plemennými zvířaty, hybridy plemenných prasat a jejich zárodečnými produkty v Unii a jejich vstup do Unie a o změně a zrušení určitých aktů v oblasti plemenitby zvířat (‚nařízení o plemenných zvířatech‘) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).“;"

3)

odst. 2 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na činnostech laboratoří nebo center, které jsou v nich prováděny jakožto v referenčních laboratořích či centrech Evropské unie;“.

Článek 66

Změny směrnice 89/608/EHS

Směrnice 89/608/EHS se mění takto:

1)

Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních právních předpisů“.

2)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Tato směrnice určuje způsoby, jimiž orgány příslušné v členských státech pro sledování veterinárních předpisů mají spolupracovat s týmiž orgány v jiných členských státech a s příslušnými útvary Komise za účelem zabezpečení dodržování těchto předpisů.“.

3)

V čl. 2 odst. 1 se zrušuje druhá odrážka.

4)

V čl. 4 odst. 1 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

předá dožadujícímu orgánu všechny informace, osvědčení, doklady nebo jejich ověřené kopie, kterými disponuje nebo které si opatří podle článku 2 a které umožňují prověřit, zda jsou dodržovány veterinární přepisy“;

5)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Na základě žádosti dožadujícího orgánu jej dožádaný orgán, který sleduje platné předpisy členského státu, v němž má sídlo, informuje nebo nechá informovat o všech správních aktech nebo rozhodnutích vydaných příslušnými orgány, které se týkají uplatňování veterinárních předpisů.“.

6)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Na základě žádosti dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne veškeré relevantní informace, které má k dispozici nebo které získá v souladu s čl. 4 odst. 2, zejména ve formě zpráv a dalších dokladů nebo ověřených kopií či výtahů z takových zpráv nebo dokladů o opravdu zjištěných operacích, které jsou podle názoru dožadujícího orgánu v rozporu s veterinárními předpisy.“.

7)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud to příslušné orgány každého členského státu za účelem dodržování veterinárních předpisů považují za vhodné,

a)

provádějí nebo nechají provádět dozor uvedený v článku 6;

b)

sdělují co nejdříve příslušným orgánům dalších dotyčných členských států veškeré dostupné informace, zejména ve formě zpráv a dalších dokladů nebo ověřených kopií či výtahů z takových zpráv nebo dokladů, týkající se činností, které jsou nebo se jim jeví být v rozporu s veterinárními předpisy, a zejména způsobů nebo metod používaných při těchto činnostech.“.

8)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Příslušné orgány každého členského státu sdělí Komisi co nejdříve poté, co je samy získají:

a)

veškeré informace, které považují za užitečné ohledně:

zboží, které je předmětem transakcí, které jsou v rozporu s veterinárními předpisy (nebo u něhož je podezření na to, že je předmětem takových transakcí),

metod a postupů, které jsou používány v rozporu s těmito předpisy (nebo u nichž je podezření na to, že jsou používány v rozporu s těmito předpisy);

b)

veškeré informace o nedostatcích nebo mezerách v uvedených předpisech, které jsou při jejich uplatňování zjištěny nebo předpokládány.

2.   Komise sdělí příslušným orgánům každého členského státu co nejdříve poté, co je sama získá, veškeré informace, které jsou takové povahy, že mohou přispět k dodržování veterinárních předpisů.“.

9)

Článek 10 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Pokud se příslušné orgány členského státu dozví o operacích, které jsou v rozporu nebo se jeví být v rozporu s veterinárními předpisy a které jsou z hlediska Unie zvláště významné a zejména,“.

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Informace týkající se fyzických nebo právnických osob jsou podle článku 1 sdělovány jen v rozsahu nezbytně nutném k oznámení činností, které jsou v rozporu s veterinárními předpisy.“.

10)

V článku 11 se návětí nahrazuje tímto:

„Komise a členské státy v rámci Stálého veterinárního výboru“.

1)

V čl. 15 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Odstavec 1 nebrání využití informací získaných podle této směrnice při jakýchkoli soudních žalobách nebo soudních řízeních vedených kvůli nedodržování veterinárních předpisů nebo při prevenci a odhalování nedostatků ve vztahu k fondům Unie.“.

Článek 67

Změny směrnice 90/425/EHS

Směrnice 90/425/EHS se mění takto:

1)

Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu“.

2)

V článku 1 se zrušuje druhý pododstavec.

3)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 2 se zrušuje;

b)

bodu 6 se nahrazuje tímto:

„6.

‚příslušným orgánem‘ ústřední orgán členského státu, kterému přísluší provádět veterinární kontroly, nebo každý orgán, na který je tato pravomoc delegována;“.

4)

V čl. 3 odst. 1 písm. d) se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato osvědčení či dokumenty, vystavené úředním veterinárním lékařem hospodářství, střediska nebo organizace původu, musejí být přepravovány spolu se zvířaty a produkty až k příjemci.“

5)

Článek 4 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

držitelé zvířat a produktů uvedených v článku 1 dodržovali vnitrostátní hygienické požadavky a hygienické požadavky Unie uvedené v této směrnici ve všech stádiích produkce a uvádění na trh;“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy odeslání učiní náležitá opatření s cílem postihnout každé porušení veterinárních předpisů ze strany fyzických či právnických osob v případě zjištění, že došlo k porušení předpisů Unie, zvláště pokud se zjistí, že vydaná osvědčení, dokumenty nebo identifikační značky neodpovídají statusu zvířat nebo statusu hospodářství jejich původu nebo skutečným vlastnostem produktů.“.

6)

Článek 19 se zrušuje.

7)

Kapitola II přílohy A se zrušuje.

Článek 68

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 66 a 67 do 1. listopadu 2018. Členské státy neprodleně sdělí Komisi znění těchto opatření.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na toto nařízení nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené tímto nařízením se považují za odkazy na toto nařízení. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

Článek 69

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. listopadu 2018.

Článek 65 se použije ode dne 19. července 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 8. června 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A.G. KOENDERS


(1)  Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 70.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. dubna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. května 2016.

(3)  Směrnice Rady 88/661/EHS ze dne 19. prosince 1988 o zootechnických normách pro plemenná prasata (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36).

(4)  Směrnice Rady 89/361/EHS ze dne 30. května 1989 o čistokrevných plemenných ovcích a kozách (Úř. věst. L 153, 6.6.1989, s. 30).

(5)  Směrnice Rady 90/427/EHS ze dne 26. června 1990 o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s koňovitými uvnitř Společenství (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 55).

(6)  Směrnice Rady 91/174/EHS ze dne 25. března 1991 o zootechnických a genetických podmínkách uvádění čistokrevných zvířat na trh a o změně směrnic 77/504/EHS a 90/425/EHS (Úř. věst. L 85, 5.4.1991, s. 37).

(7)  Směrnice Rady 94/28/ES ze dne 23. června 1994, kterou se stanoví zásady zootechnických a genealogických podmínek pro dovoz zvířat, spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66).

(8)  Směrnice Rady 2009/157/ES ze dne 30. listopadu 2009 o čistokrevném plemenném skotu (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 87/328/EHS ze dne 18. června 1987 o přijetí čistokrevného plemenného skotu do plemenitby (Úř. věst. L 167, 26.6.1987, s. 54).

(10)  Směrnice Rady 90/118/EHS ze dne 5. března 1990 o přijetí čistokrevných plemenných prasat do plemenitby (Úř. věst. L 71, 17.3.1990, s. 34).

(11)  Směrnice Rady 90/119/EHS ze dne 5. března 1990 o přijetí hybridů plemenných prasat do plemenitby (Úř. věst. L 71, 17.3.1990, s. 36).

(12)  Rozhodnutí Rady 77/505/EHS ze dne 25. července 1977, kterým se zřizuje Stálý zootechnický výbor (Úř. věst. L 206, 12.8.1977, s. 11).

(13)  Rozhodnutí Rady ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).

(14)  Rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti jménem Evropské unie (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 231).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 59).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o přenosných nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).

(19)  Rozhodnutí Rady 96/463/ES ze dne 23. července 1996 jako referenční institut pověřený spoluprací na sjednocování testovacích metod a vyhodnocování výsledků čistokrevného plemenného skotu (Úř. věst. L 192, 2.8.1996, s. 19).

(20)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(21)  Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).

(22)  Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(24)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(26)  Rozhodnutí Komise 84/247/EHS ze dne 27. dubna 1984 o kritériích pro uznávání chovatelských organizací a sdružení, které vedou nebo zakládají plemenné knihy pro čistokrevný plemenný skot (Úř. věst. L 125, 12.5.1984, s. 58).

(27)  Rozhodnutí Komise 84/419/EHS ze dne 19. července 1984 o kritériích pro zápis skotu do plemenných knih (Úř. věst. L 237, 5.9.1984, s. 11).

(28)  Rozhodnutí Komise 89/501/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví kritéria pro uznávání a dohled nad chovatelskými sdruženími a plemenářskými organizacemi, které zakládají nebo vedou plemenné knihy pro čistokrevná plemenná prasata (Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 19).

(29)  Rozhodnutí Komise 89/502/EHS ze dne 18. července 1989 o kritériích pro zápis čistokrevných plemenných prasat do plemenných knih (Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 21).

(30)  Rozhodnutí Komise 89/504/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví kritéria pro uznávání a dohled nad chovatelskými sdruženími, plemenářskými organizacemi a soukromými podniky, které zakládají nebo vedou registry pro hybridy plemenných prasat (Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 31).

(31)  Rozhodnutí Komise 89/505/EHS ze dne 18. července 1989 o kritériích pro zápis hybridů plemenných prasat do registrů (Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 33).

(32)  Rozhodnutí Komise 89/507/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví metody pro kontrolu užitkovosti a stanovení genetické hodnoty čistokrevných plemenných prasat a hybridů chovných prasat (Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 43).

(33)  Rozhodnutí Komise 90/254/EHS ze dne 10. května 1990, kterým se stanoví kritéria pro schvalování chovatelských organizací a sdružení, které vedou nebo zakládají plemenné knihy pro čistokrevné plemenné ovce a kozy (Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 30).

(34)  Rozhodnutí Komise 90/255/EHS ze dne 10. května 1990 o kritériích pro zápis čistokrevných plemenných ovcí a koz do plemenných knih (Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 32).

(35)  Rozhodnutí Komise 90/256/EHS ze dne 10. května 1990 o metodách pro kontrolu užitkovosti a stanovení genetické hodnoty čistokrevných plemenných ovcí a koz (Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 35).

(36)  Rozhodnutí Komise 90/257/EHS ze dne 10. května 1990 o kritériích pro přijetí čistokrevných plemenných ovcí a koz do plemenitby a pro používání jejich spermatu, vajíček nebo embryí (Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 38).

(37)  Rozhodnutí Komise 92/353/EHS ze dne 11. června 1992, kterým se stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání organizací a spolků, které vedou nebo zakládají plemenné knihy evidovaných koňovitých (Úř. věst. L 192, 11.7.1992, s. 63).

(38)  Rozhodnutí Komise 96/78/ES ze dne 10. ledna 1996 o kritériích pro zápis a evidování koňovitých do plemenných knih pro chovné účely (Úř. věst. L 19, 25.1.1996, s. 39).

(39)  Rozhodnutí Komise 2006/427/ES ze dne 20. června 2006, kterým se stanoví metody pro kontrolu užitkovosti a stanovení genetické hodnoty čistokrevného plemenného skotu (Úř. věst. L 169, 22.6.2006, s. 56).

(40)  Rozhodnutí Komise 92/354/EHS ze dne 11. června 1992, kterým se stanoví některá pravidla pro zajištění koordinace mezi organizacemi a spolky, které vedou nebo zakládají plemenné knihy evidovaných koňovitých (Úř. věst. L 192, 11.7.1992, s. 66).

(41)  Rozhodnutí Komise 89/503/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví osvědčení pro čistokrevná plemenná prasata, jejich sperma, vajíčka a embrya (Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 22).

(42)  Rozhodnutí Komise 89/506/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se stanoví osvědčení pro hybridy plemenných prasat, jejich sperma, vajíčka a embrya (Úř. věst. L 247, 23.8.1989, s. 34).

(43)  Rozhodnutí Komise 90/258/EHS ze dne 10. května 1990 o zootechnických osvědčeních pro čistokrevné plemenné ovce a kozy, jejich sperma, vajíčka a embrya (Úř. věst. L 145, 8.6.1990, s. 39).

(44)  rozhodnutí Komise 96/79/ES ze dne 12. ledna 1996, kterým se stanoví osvědčení o plemenné příslušnosti pro sperma, vajíčka a embrya evidovaných koňovitých (Úř. věst. L 19, 25.1.1996, s. 41).

(45)  Rozhodnutí Komise 96/509/ES ze dne 18. července 1996, kterým se stanoví zootechnické a genealogické podmínky pro dovoz spermatu některých zvířat (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 47).

(46)  Rozhodnutí Komise 96/510/ES ze dne 18. července 1996, kterým se stanoví potvrzení o původu zvířete a osvědčení o plemenné příslušnosti pro dovoz plemenných zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53).

(47)  Rozhodnutí Komise ze dne 17. května 2005 o potvrzení o původu zvířete a údajích o původu čistokrevného plemenného skotu, jeho spermatu, vajíček a embryí (Úř. věst. L 125, 18.5.2005, s. 15).

(48)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 ze dne 17. února 2015, kterým se stanoví pravidla podle směrnic Rady 90/427/EHS a 2009/156/ES, pokud jde o metody identifikace koňovitých (nařízení o průkazu koňovitých) (Úř. věst. L 59, 3.3.2015, s. 1).

(49)  Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů (Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34).

(50)  Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29).


PŘÍLOHA I

UZNÁVÁNÍ PLEMENÁŘSKÝCH SPOLKŮ A CHOVATELSKÝCH PODNIKŮ A SCHVALOVÁNÍ ŠLECHTITELSKÝCH PROGRAMŮ UVEDENÝCH V KAPITOLE II

ČÁST 1

Požadavky týkající se uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků uvedených v čl. 4 odst. 3 písm. b)

A.

Chovatelská sdružení, plemenářské organizace, soukromé podniky fungující v uzavřených systémech produkce a veřejné subjekty musí:

1.

mít právní subjektivitu v souladu s právními předpisy platnými v členském státě, kde předkládají žádost o uznání;

2.

mít dostatečný počet kvalifikovaného personálu a přiměřené prostory a zařízení pro účinné uskutečňování svých šlechtitelských programů, u nichž si hodlají požádat o schválení podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12;

3.

být schopny provádět nezbytné kontroly v souvislosti s vedením rodokmenů plemenných zvířat, která mají být zařazena do těchto šlechtitelských programů;

4.

mít u každého šlechtitelského programu dostatečně velkou populaci plemenných zvířat v zeměpisných územích své činnosti, kde mají být prováděny tyto šlechtitelské programy;

5.

být schopny získávat údaje o užitkovosti plemenných zvířat nezbytné k provádění těchto šlechtitelských programů, nebo disponovat již získanými údaji, a využívat je.

B.

Kromě požadavků uvedených v oddíle A

1.

musí chovatelská sdružení, plemenářské organizace a veřejné subjekty:

a)

disponovat dostatečným počtem chovatelů podílejících se na každém z jejich šlechtitelských programů;

b)

přijmout jednací řád s cílem:

i)

upravit řešení sporů s chovateli podílejícími se na jejich šlechtitelských programech;

ii)

zajistit rovné zacházení s chovateli podílejícími se na jejich šlechtitelských programech;

iii)

stanovit práva a povinnosti chovatelů podílejících se na jejich šlechtitelských programech a práva a povinnosti plemenářského spolku nebo chovatelského podniku;

iv)

stanovit práva a povinnosti členů-chovatelů, přičemž jsou upraveny podmínky členství chovatelů.

2.

Nic v jednacím řádě uvedeném v odst. 1 písm. b) nesmí chovatelům podílejícím se na šlechtitelských programech bránit v tom, aby:

a)

měli možnost svobodně si vybrat svá plemenná zvířata pro selekci a šlechtění;

b)

měli právo nechat zapsat potomstvo, které vzešlo z těchto plemenných zvířat, do plemenné knihy nebo je zaevidovat v chovném registru v souladu s pravidly stanovenými v kapitole IV tohoto nařízení;

c)

měli možnost vlastnit svá plemenná zvířata.

ČÁST 2

Požadavky týkající se schvalování šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovatelskými podniky uvedených v čl. 8 odst. 3 a případně článku 12

1.

Šlechtitelský program podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12 obsahuje:

a)

informace o svém cíli, jímž je udržení plemene, zkvalitnění plemene nebo křížení, vytvoření nového plemene nebo křížení, obnova určitého plemene nebo jakákoli kombinace těchto cílů;

b)

název plemene v případě čistokrevných plemenných zvířat, nebo plemene, linie či křížení, v případě hybridních plemenných prasat spadajících do šlechtitelského programu, aby se zabránilo záměně s obdobnými plemennými zvířaty z jiných plemen, linií či křížení zapsanými nebo zaevidovanými v jiných stávajících plemenných knihách nebo chovných registrech;

c)

v případě čistokrevných plemenných zvířat podrobné vlastnosti plemene spadajícího do šlechtitelského programu, včetně uvedení jeho zásadních znaků;

d)

v případě hybridních plemenných prasat podrobné vlastnosti plemene, linie či křížení spadajících do šlechtitelského programu;

e)

informace o zeměpisném území, na němž je tento šlechtitelský program prováděn nebo na němž se jeho provádění plánuje;

f)

informace o systému identifikace plemenných zvířat, který zajistí, že jsou tato zvířata zapsána do plemenné knihy nebo zaevidována v chovném registru až poté, kdy byla individuálně identifikována v souladu s veterinárními předpisy Unie o identifikaci a evidenci zvířat dotčených druhů;

g)

informace o systému záznamu rodokmenů čistokrevných plemenných zvířat zapsaných nebo zaevidovaných a způsobilých k zápisu do plemenných knih nebo hybridních plemenných prasat evidovaných v chovných registrech;

h)

selekční a šlechtitelské cíle šlechtitelského programu, včetně hlavních cílů tohoto šlechtitelského programu, a případně také podrobná hodnotící kritéria spojená s těmito cíli pro selekci plemenných zvířat;

i)

v případě založení nového plemene a v případě obnovy plemene uvedeného v článku 19 podrobné informace o okolnostech opravňujících k založení tohoto nového plemene nebo k obnově dotčeného plemene;

j)

pokud si šlechtitelský program vyžaduje testování užitkovosti nebo genetické hodnocení:

i)

informace o systému využívaném pro získávání, zaznamenávání, sdělování a využívání výsledků testování užitkovosti;

ii)

informace o systémech genetického hodnocení a ve vhodném případě genomického hodnocení plemenných zvířat;

k)

pokud byly založeny doplňkové oddíly nebo je hlavní oddíl rozdělen do tříd, pravidla pro rozdělení plemenné knihy a kritéria nebo postupy uplatňované pro zápis zvířat do těchto oddílů nebo jejich klasifikaci do těchto tříd;

l)

pokud plemenářský spolek nebo chovatelský podnik externě zadá provádění specifických technických činností týkajících se řízení jeho šlechtitelského programu třetí straně ve smyslu čl. 8 odst. 4, informace o těchto činnostech a název a kontaktní informace zvolených třetích stran;

m)

pokud plemenářský spolek nebo chovatelský podnik hodlá uplatnit výjimku podle čl. 31 odst. 1, informace o středisku pro odběr nebo středisku pro skladování spermatu nebo o týmu pro odběr či produkci embryí vydávající zootechnická osvědčení a informace o postupech vydávání těchto zootechnických osvědčení;

n)

pokud se chovatelský podnik rozhodne uvést informace o výsledcích testování užitkovosti či genetického hodnocení, dědičné vady a dědičné zvláštnosti v zootechnických osvědčeních vydávaných pro jeho hybridní plemenná prasata a jejich zárodečné produkty podle čl. 30 odst. 8, informace o tomto rozhodnutí.

2.

Šlechtitelský program musí pokrývat dostatečně velkou populaci plemenných zvířat a dostatečný počet chovatelů na zeměpisném území, kde je prováděn nebo kde je jeho provádění plánováno.

ČÁST 3

Dodatečné požadavky na plemenářské spolky, které zakládají nebo vedou plemenné knihy čistokrevných plemenných koňovitých

1.

Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se identifikace, které jsou stanoveny v části 2 bodu 1 písm. f), čistokrevní plemenní koňovití se zapíší do plemenné knihy pouze tehdy, pokud jejich identifikace zahrnuje potvrzení o zapuštění, a je-li to vyžadováno šlechtitelským programem, označení hříběte pod matkou.

Odchylně od prvního pododstavce může členský stát, nebo pokud tak sám rozhodne, jeho příslušný orgán vydat oprávnění plemenářskému spolku k zápisu do plemenné knihy, kterou sám vede, čistokrevných plemenných koňovitých, pokud byla tato zvířata identifikována pomocí jiné vhodné metody, která poskytuje nejméně stejnou úroveň jistoty jako potvrzení o zapuštění, jako je např. kontrola rodičovství založená na analýze DNA nebo analýza jejich krevních skupin, a to za předpokladu, že je toto oprávnění v souladu se zásadami stanovenými plemenářským spolkem, který vede plemennou knihu původu tohoto plemene.

2.

Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v části 2, šlechtitelské programy, které byly schváleny v souladu s čl. 8 odst. 3 a případně článkem 12 a které jsou prováděny na čistokrevných plemenných koňovitých, musí obsahovat:

a)

ve vhodných případech podmínky pro zápis čistokrevných plemenných zvířat náležejících k jinému plemenu nebo k linii specifického hřebce či do rodiny určité klisny v rámci tohoto jiného plemene do hlavního oddílu plemenné knihy;

b)

pokud tento šlechtitelský program zakazuje nebo omezuje využívání jedné či více reprodukčních technik nebo využívání čistokrevných plemenných zvířat pro jednu či více reprodukčních technik podle čl. 21 odst. 2, informace o tomto zákazu nebo omezení;

c)

pravidla týkající se vydávání potvrzení o zapuštění nebo jiných vhodných metod uvedených v odstavci 1 a, je-li to vyžadováno šlechtitelským programem, označení hříběte pod matkou.

3.

V případě čistokrevných plemenných koňovitých platí kromě požadavků stanovených v částech 1 a 2 tyto specifické požadavky:

a)

Plemenářský spolek, který příslušnému orgánu oznámí, že plemenná kniha, kterou založil, je plemennou knihou původu plemene zařazeného do jeho šlechtitelského programu, musí:

i)

mít doklad o tom, že již v minulosti zavedl tuto plemennou knihu a zveřejnil zásady tohoto šlechtitelského programu;

ii)

prokázat, že v době podání žádosti podle čl. 4 odst. 1 není znám žádný jiný plemenářský spolek nebo plemenářský subjekt uznaný v tomtéž nebo jiném členském státě nebo ve třetí zemi, který založil plemennou knihu pro totéž plemeno a který provádí šlechtitelský program na tomto plemeni založený na zásadách uvedených v podbodu i);

iii)

úzce spolupracovat s plemenářskými spolky uvedenými v písmeni b), zejména transparentním způsobem a včas informovat tyto plemenářské spolky o veškerých změnách zásad uvedených v podbodu i);

iv)

v případě potřeby mít zavedena v rámci své činnosti nediskriminační pravidla, pokud jde o plemenné knihy založené pro totéž plemeno plemenářskými subjekty, které nejsou zařazeny na seznam uvedený v článku 34.

b)

Plemenářský spolek, který příslušnému orgánu oznámí, že plemenná kniha, kterou založil, je filiální plemennou knihou plemene zařazeného do jeho šlechtitelského programu, musí:

i)

do svého šlechtitelského programu začlenit zásady stanovené plemenářským spolkem uvedeným v písmeni a), který vede plemennou knihu původu téhož plemene;

ii)

zveřejnit informace o uplatňování zásad uvedených v podbodě i) a o jejich zdroji;

iii)

mít zavedeny mechanismy s cílem zajistit, aby byla pravidla stanovená v jeho šlechtitelském programu uvedeném v čl. 8 odst. 3 nebo v případě potřeby v článku 12 přizpůsobena změnám uvedených zásad provedeným plemenářským spolkem uvedeným v písmeni a) tohoto odstavce, který vede plemennou knihu původu tohoto plemene.

4.

Vůči požadavkům na uznávání plemenářských spolků zaměřených na čistokrevné plemenné koňovité se použijí tyto odchylky:

a)

odchylně od části 1 oddílu B bodu 1 písm. b), v případě, že pro jedno plemeno na územích uvedených na seznamu v příloze VI existuje několik plemenářských spolků, které vedou plemenné knihy tohoto plemene, a že jejich šlechtitelské programy uvedené v čl. 8 odst. 3 dohromady zahrnují celá území uvedená na seznamu v příloze VI, jednací řád uvedený v části 1 oddílu B bodu 1 písm. b)), jež tyto plemenné spolky zavedly:

i)

mohou stanovit, že čistokrevní plemenní koňovití tohoto plemene se musí narodit na určitém území Unie uvedeném na seznamu v příloze VI, aby mohli být zapsáni do plemenné knihy tohoto plemene pro účely prohlášení o narození;

ii)

zajistí, že omezení stanovená v podbodě i) se nepoužijí na zapsání do plemenné knihy daného plemene pro účely plemenitby.

b)

Odchylně od bodu 3 písm. a) této části, jsou-li zásady šlechtitelského programu zavedeny výlučně mezinárodní organizací působící v celosvětovém měřítku a neexistuje ani žádný plemenářský spolek v členském státě, ani plemenářský subjekt ve třetí zemi, který by vedl plemennou knihu původu daného plemene, může příslušný orgán členského státu uznat plemenářské spolky, které vedou filiální plemennou knihu tohoto plemene, pokud stanoví cíle a kritéria uvedená v části 2 bodě 1 písm. h) v souladu se zásadami zavedenými uvedenou mezinárodní organizací a pokud jsou tato pravidla:

i)

uvedeným plemenářským spolkem zpřístupněna příslušnému orgánu uvedenému v čl. 4 odst. 3 pro účely ověření;

ii)

začleněna do šlechtitelského programu, který tento plemenářský spolek provádí.

c)

Odchylně od bodu 3 písm. b) této části může plemenářský spolek, který vede filiální plemennou knihu, zavést další třídy podle vlastností, pokud čistokrevní plemenní koňovití, kteří jsou zapsáni v třídách hlavního oddílu plemenné knihy původu téhož plemene nebo jiných filiálních plemenných knih tohoto plemene, mohou být zapsáni do odpovídajících tříd hlavního oddílu této filiální plemenné knihy.


PŘÍLOHA II

ZÁPIS DO PLEMENNÝCH KNIH A EVIDOVÁNÍ V CHOVNÝCH REGISTRECH UVEDENÝCH V KAPITOLE IV

ČÁST 1

Zápis čistokrevných plemenných zvířat do plemenných knih a zápis zvířat do doplňkových oddílů

KAPITOLA I

Zápis čistokrevných plemenných zvířat do hlavního oddílu

1.

Požadavky podle čl. 18 odst. 1 písm. b) jsou tyto:

a)

zvíře musí splňovat tato kritéria rodičovství:

i)

u skotu, prasat, ovcí a koz musí být rodiče a prarodiče zvířete zapsáni do hlavního oddílu plemenné knihy téhož plemene;

ii)

u koňovitých musí být rodiče zvířete zapsáni do hlavního oddílu plemenné knihy téhož plemene;

b)

zvíře musí mít původ stanovený podle pravidel vytyčených ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12;

c)

zvíře musí být identifikováno v souladu s veterinárními předpisy Unie upravujícími identifikaci a registraci zvířat dotčeného druhu a s pravidly stanovenými ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12;

d)

v případě, že se jedná o obchod se zvířetem v Unii nebo o jeho vstup do Unie a že je toto zvíře určeno k zápisu či zaevidování pro účely zápisu do plemenné knihy, musí být toto zvíře doprovázeno zootechnickým osvědčením vydaným v souladu s článkem 30;

e)

pokud zvíře vzniklo ze zárodečného produktu, s nímž se obchoduje v Unii nebo který vstoupil do Unie, a je určeno k záznamu či zápisu do plemenné knihy, musí být tento zárodečný produkt doprovázen zootechnickým osvědčením vydaným v souladu s článkem 30.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. a) podbodu ii) této kapitoly může plemenářský spolek, který provádí šlechtitelský program čistokrevných plemenných koňovitých, zapsat do hlavního oddílu své plemenné knihy čistokrevného plemenného koňovitého:

a)

který – v případě křížení – je zapsán v hlavním oddíle plemenné knihy odlišného plemene, pokud jsou toto jiné plemeno a kritéria pro zápis tohoto čistokrevného plemenného zvířete uvedeny ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12; nebo

b)

který – v případě šlechtění po původní linii – náleží k linii specifického hřebce či do rodiny určité klisny odlišného plemene, pokud jsou tato linie a rodina a kritéria pro zápis tohoto čistokrevného plemenného zvířete uvedeny ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12.

3.

Aniž jsou dotčena pravidla stanovená v bodu 1 písm. c) této kapitoly, plemenářský spolek, který zapisuje do své plemenné knihy čistokrevného plemenného koňovitého, který již byl zapsán v plemenné knize založené jiným plemenářským spolkem provádějícím šlechtitelský program schválený podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12, zapíše toto čistokrevné plemenné zvíře pod jeho identifikačním číslem, jež mu bylo přiděleno v souladu s nařízením (EU) 2016/429, což zajistí jedinečnost a kontinuitu identifikace tohoto zvířete, a to – s výjimkou případů, kdy se oba dotčené plemenářské spolky dohodly na odchylce – pod týmž jménem s uvedením kódu země narození v souladu s mezinárodními dohodami týkajícími se dotčeného plemene.

KAPITOLA II

Zápis zvířat do doplňkových oddílů

1.

Podmínky podle čl. 20 odst. 1 jsou tyto:

a)

zvíře musí být identifikováno v souladu s veterinárními předpisy Unie upravujícími identifikaci a registraci zvířat dotčeného druhu a s pravidly stanovenými ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12;

b)

zvíře musí být plemenářským spolkem považováno za odpovídající vlastnostem daného plemene podle bodu. 1 písm. c) části 2 přílohy I;

c)

ve vhodných případech musí zvíře dosahovat přinejmenším požadavků na minimální užitkovost stanovených ve šlechtitelském programu schváleném v souladu s č. 8 odst. 3 a případně článkem 12, a to ve znacích, pro něž jsou testována čistokrevná plemenná zvířata zapsaná v hlavním oddíle v souladu s přílohou III.

2.

Plemenářský spolek může uplatnit různé požadavky týkající se souladu s plemennými znaky plemene podle bodu 1 písm. b) této kapitoly nebo požadavky na užitkovost podle bodu 1 písm. c) této kapitoly v závislosti na tom, zda zvíře:

a)

patří k plemeni, ačkoli je neznámého původu; nebo

b)

vzešlo z programu křížení uvedeného ve šlechtitelském programu, který byl schválen v souladu s čl. 8 odst. 3 a případně článkem 12.

KAPITOLA III

Povýšení potomstva zvířat zaznamenaných v doplňkových oddílech do hlavního oddílu

1.

Podmínky podle čl. 20 odst. 2 jsou tyto:

a)

u skotu, prasata, ovcí a koz musí samice pocházet z této linie:

i)

matka a matka matky jsou zapsány v doplňkovém oddíle plemenné knihy téhož plemene podle čl. 20 odst. 1;

ii)

otec a oba dědové jsou zapsáni v hlavním oddíle plemenné knihy téhož plemene.

První generace potomstva vzešlá ze samice uvedené v návětí prvního pododstavce a čistokrevného plemenného samce zaznamenaného v hlavním oddíle plemenné knihy téhož plemene se rovněž považuje za čistokrevná plemenná zvířata, která jsou zapsána nebo evidována za účelem zápisu do hlavního oddílu této plemenné knihy;

b)

u koňovitých musí zvíře splňovat podmínky pro zápis do hlavního oddílu u samců a samic vzešlých ze zvířat zaznamenaných v doplňkovém oddíle, jak stanoví šlechtitelský program schválený v souladu s č. 8 odst. 3 a případně článkem 12.

2.

Odchylně od bodu 1 této kapitoly a bodu 1 písm. a) podbodu i) kapitoly I může členský stát, nebo pokud tak sám rozhodne, jeho příslušný orgán uvedený v čl. 4 odst. 3 vydat oprávnění plemenářskému spolku, který provádí šlechtitelský program u čistokrevných plemenných zvířat náležejících k ohroženému plemenu skotu, prasat, ovcí nebo koz nebo k plemenu ovcí „hardy“, k zápisu zvířete, jehož rodiče a prarodiče byli zapsáni či zaznamenáni v hlavním či doplňkovém oddíle plemenné knihy tohoto plemene.

Členský stát, nebo pokud tak sám rozhodne, jeho příslušný orgán, který vydává povolení opravňující plemenářský spolek k uplatnění této odchylky, zajistí:

a)

že plemenářský spolek odůvodnil potřebu uplatnit tuto odchylku, a to zejména tím, že prokázal nedostatek čistokrevných plemenných samců tohoto plemene dostupných pro účely rozmnožování;

b)

že plemenářský spolek zavedl ve své plemenné knize jeden či více doplňkových oddílů;

c)

že jsou pravidla, na jejichž základě plemenářský spolek zapisuje či zaznamenává zvířata v hlavním či doplňkovém oddíle této plemenné knihy, stanovena ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

Členské státy, které tuto odchylku uplatňují, zveřejní plemena, u nichž byla tato odchylka schválena, na seznamu uvedeném v článku 7.

ČÁST 2

Evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech

Požadavky podle článku 23 jsou tyto:

a)

u daného hybridního plemenného prasete musí být rodiče a prarodiče zvířete zapsáni do plemenných knih nebo evidováni v chovných registrech;

b)

tento hybrid plemenného prasete musí být po narození identifikován podle veterinárních předpisů Unie upravujících identifikaci a registraci zvířat dotčeného druhu prasete a podle pravidel stanovených ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12;

c)

tento hybrid plemenného prasete musí mít původ stanovený podle pravidel vytyčených ve šlechtitelském programu schváleném podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12;

d)

tento hybrid plemenného prasete je, pokud se to vyžaduje, doprovázen zootechnickým osvědčením vydaným v souladu s článkem 30.


PŘÍLOHA III

TESTOVÁNÍ UŽITKOVOSTI A GENETICKÉ HODNOCENÍ UVEDENÉ V ČLÁNKU 25

ČÁST 1

Obecné požadavky

Pokud plemenářské spolky nebo chovatelské podniky či třetí strany určené těmito plemenářskými spolky či chovatelskými podniky podle čl. 27 odst. 1 písm. b) provádějí testování užitkovosti nebo genetické hodnocení, zavedou a uplatňují metody testování užitkovosti či genetického hodnocení, které jsou přijatelné z vědeckého hlediska v souladu se zavedenými zootechnickými zásadami a zohledňují (pokud existují):

a)

pravidla a normy, které stanoví příslušná referenční centra Evropské unie stanovená v čl. 29 odst. 1; nebo

b)

pokud tato pravidla a normy neexistují, zásady schválené ICAR.

ČÁST 2

Požadavky na testování užitkovosti

1.

Testování užitkovosti se provádí na základě jednoho či více následujících systémů testování užitkovosti stanovených v souladu s metodami uvedenými v části 1:

a)

testování individuální užitkovosti samotných plemenných zvířat nebo plemenných zvířat na základě jejich potomstva, sourozenců či příbuzných ve vedlejší linii na testovací stanici;

b)

testování individuální užitkovosti samotných plemenných zvířat nebo plemenných zvířat na základě jejich potomstva, sourozenců či příbuzných ve vedlejší linii v zemědělském podniku;

c)

testování užitkovosti prostřednictvím zjišťování v zemědělském podniku, na prodejních místech, na jatkách či u jiných provozovatelů;

d)

testování užitkovosti homogenních skupin plemenných zvířat (srovnání na základě homogenní skupiny);

e)

jakýkoli jiný způsob testování užitkovosti prováděný v souladu s metodami uvedenými v části 1.

Systémy testování užitkovosti jsou vypracovány takovým způsobem, aby umožňovaly věrohodné srovnání mezi plemennými zvířaty. Výběr potomstva, sourozenců či příbuzných ve vedlejší linii, kteří mají být testováni na testovací stanici nebo v zemědělském podniku, se provádí nezaujatým způsobem a s dotčenými zvířaty se nezachází selektivně. V případě testování v zemědělském podniku se tato zvířata rozdělí mezi jednotlivé podniky, tak aby to umožňovalo věrohodné srovnání mezi testovanými plemennými zvířaty.

Plemenářské spolky a chovatelské podniky, jež provádějí tyto systémy testování užitkovosti na testovacích stanicích, uvedou v souladu s metodami uvedenými v části 1 v protokolu testu podmínky přijetí plemenných zvířat, informace o identitě zúčastněných zvířat a relevantní výsledky jejich předchozího testování, znaky, které mají být zaznamenány, použité testovací metody a veškeré další relevantní informace.

2.

Plemenářské spolky a chovatelské podniky ve svých šlechtitelských programech schválených v souladu s čl. 8 odst. 3 a případně článkem 12 vymezí znaky, které mají být zaznamenány v souvislosti s cíli selekce, které jsou stanoveny v těchto šlechtitelských programech.

3.

Mají-li být zaznamenány znaky produkce mléka, zaznamenají se údaje o produkci mléka, o znacích složení mléka a dalších relevantních znacích stanovených v metodách uvedených v části 1. Mohou být rovněž zaznamenány doplňkové údaje o dalších znacích týkajících se mléka či kvality mléka.

4.

Mají-li být zaznamenány znaky produkce masa, zaznamenají se údaje o znacích produkce masa a dalších relevantních znacích stanovených v metodách uvedených v části 1. Mohou být rovněž zaznamenány doplňkové údaje o dalších znacích týkajících se masa či znaky masné užitkovosti.

5.

Mají-li být zaznamenány jiné znaky, než jsou znaky uvedené v bodech 3 a 4 této části, tyto znaky se zaznamenají v souladu s metodami uvedenými v části 1. Mohou zahrnovat specifické znaky druhu či plemene, jako jsou např. zmasilost, plodnost, snadnost porodu, znaky spojené se zdravím, životaschopnost potomstva, dlouhověkost, kvalita vláken, konverze živin, charakter, znaky související s udržitelností a veškeré další relevantní znaky související s chovným cílem šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

6.

Údaje, které byly shromážděny ohledně znaků uvedených v bodech 3, 4 a 5, se zahrnou do genetického hodnocení pouze tehdy, pokud byly získány na základě systému hodnocení stanoveného ve šlechtitelském programu schváleném v souladu s čl. 8 odst. 3 a případně článkem 12.

7.

U každého ze zaznamenaných znaků uvedených v bodech 3, 4 a 5 se ve šlechtitelském programu schváleném v souladu s čl. 8 odst. 3 a případně článkem 12 uvede informace o uplatněných metodách testování užitkovosti, uplatněném testovacím protokolu a případně uplatněné metodě ověřování výsledků testování.

8.

Je-li prováděno genetické hodnocení znaků uvedených v bodech 3, 4 a 5, zaznamenání těchto znaků zajistí, že bude na konci testování možné odhadnout spolehlivé plemenné hodnoty.

9.

Údaje ze zjišťování uvedeného v bodu 1 písm. c) této části mohou být zaznamenány a začleněny do genetického hodnocení pouze tehdy, pokud jsou ověřeny v souladu s metodami uvedenými v části 1.

ČÁST 3

Požadavky na genetické hodnocení

1.

Genetické hodnocení plemenných zvířat zahrnuje relevantní produkční a neprodukční znaky uvedené v části 2 ve vztahu k cílům selekce stanoveným v šlechtitelských programech schválených podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12.

2.

Genetické hodnocení zahrnuje pouze znaky uvedené v části 2, u nichž je zaznamenání prováděno podle šlechtitelského programu schváleného v souladu s čl. 8 odst. 3 a případně článkem 12.

3.

Plemenná hodnota plemenných zvířat se odhaduje v souladu s metodami uvedenými v části 1, a to na základě:

a)

údajů shromážděných k plemenným zvířatům prostřednictvím testování užitkovosti uvedeného v části 2;

b)

genomických informací shromážděných ohledně plemenných zvířat;

c)

údajů získaných jakoukoli jinou metodou v souladu s metodami uvedenými v části 1; nebo

d)

kombinace informací a údajů uvedených v písmenech a), b) a c).

4.

Statistické metody používané pro genetické hodnocení musí být v souladu s metodami uvedenými v části 1. Tyto statistické metody musí zaručit takové genetické hodnocení, které nebude ovlivněné zásadními vlivy prostředí ani strukturou údajů a které zohlední veškeré dostupné informace o plemenném zvířeti, jeho potomstvu, sourozencích, příbuzných ve vedlejší linii a dalších příbuzných v závislosti na způsobu testování užitkovosti.

5.

Spolehlivost každé odhadované plemenné hodnoty se vypočítává v souladu s metodami uvedenými v části 1. Při zveřejnění odhadovaných plemenných hodnot u plemenných zvířat se uvede spolehlivost těchto zveřejněných plemenných hodnot a datum hodnocení.

6.

Čistokrevní plemenní samci skotu, jejichž sperma je určeno k využití pro účely umělého oplodnění, musí být předmětem genetického hodnocení. Toto genetické hodnocení se provádí ohledně hlavních produkčních znaků v souvislosti se šlechtitelským programem, jak je stanoveno v metodách uvedených v části 1, a může být prováděno ohledně jiných relevantních produkčních a neprodukčních znaků stanovených v metodách uvedených v části 1. Je-li prováděno genetické hodnocení čistokrevných plemenných samců skotu, jejichž sperma je využívání k umělému oplodnění, plemenné hodnoty vztahující se k těmto znakům se zveřejní, s výjimkou hodnot týkajících se zvířat uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. g) (dosud nevyzkoušení býci).

7.

U čistokrevných plemenných samců skotu, jejichž sperma je využíváno k umělému oplodnění, musí spolehlivost genetického hodnocení plemenných hodnot představovat nejméně:

a)

v případě býků náležejících k mléčným plemenům (včetně kombinovaných plemen) 0,5 u hlavních znaků produkce mléka nebo u hlavních složených indexů kombinujících plemenné hodnoty odhadované pro několik jednotlivých znaků;

b)

v případě býků náležejících k masným plemenům (včetně kombinovaných plemen) 0,3 u hlavních znaků produkce masa nebo u hlavních složených indexů kombinujících plemenné hodnoty odhadované pro několik jednotlivých znaků.

8.

Požadavky na minimální hodnoty spolehlivosti uvedené v bodě 7 se neuplatní na čistokrevné plemenné samce skotu, kteří:

a)

jsou využíváni pro účely testování v rámci množství nezbytného pro to, aby mohl plemenářský spolek provést testy uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. g) (dosud nevyzkoušení býci);

b)

se účastní šlechtitelského programu, který vyžaduje testování užitkovosti a genetické hodnocení a jehož cílem je udržení plemene nebo zachování genetické rozmanitosti v rámci plemene.

9.

Genomické hodnocení čistokrevní plemenní samci skotu se považují za vhodné k umělému oplodnění, je-li jejich genomické hodnocení:

a)

schváleno v souladu s metodami uvedenými v části 1 pro každý genomicky hodnocený znak;

b)

znovu schváleno u každého z těchto znaků v pravidelných intervalech a vždy, když dojde k větším změnám v genomickém hodnocení nebo v genetickém hodnocení nebo v referenční populaci.

10.

Plemenářský spolek nebo chovatelský podnik nebo, na žádost tohoto plemenářského spolku či chovatelského podniku, třetí strana určená plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) zveřejní informace o dědičných zvláštnostech a dědičných vadách plemenných zvířat, které souvisí se šlechtitelským programem.


PŘÍLOHA IV

REFERENČNÍ CENTRA EVROPSKÉ UNIE UVEDENÁ V ČLÁNKU 29

1.   Požadavky uvedené v čl. 29 odst. 4 písm. a)

Referenční centra Evropské unie určená podle článku 29 musí:

a)

mít náležitě kvalifikovaný personál:

i)

s dostatečnou odborností:

jsou-li dotčená centra určena na základě čl. 29 odst. 1, v oblasti testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

jsou-li dotčená centra určena na základě čl. 29 odst. 2, v oblasti udržení ohrožených plemen;

ii)

který byl poučen, aby respektoval důvěrnou povahu určitých témat, výsledků nebo sdělení; a

iii)

s dostatečnou znalostí výzkumných činností na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni;

b)

vlastnit infrastrukturu, vybavení a produkty nezbytné pro provádění následujících úkolů nebo k nim mít přístup:

i)

jsou-li centra určena na základě čl. 29 odst. 1, úkoly uvedené v bodě 2;

ii)

jsou-li tato centra určena na základě čl. 29 odst. 2, úkoly uvedené v bodě 3.

2.   Úkoly uvedené v čl. 29 odst. 4 písm. b) podbodě i) pro referenční centra Evropské unie určená podle čl. 29 odst. 1

Referenční centra Evropské unie určená podle čl. 29 odst. 1 musí:

a)

spolupracovat s plemenářskými spolky a třetími stranami určenými plemenářskými spolky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) s cílem usnadnit jednotné uplatňování metod pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných plemenných zvířat uvedených v článku 25;

b)

informovat plemenářské spolky, třetí strany určené těmito plemenářskými spolky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) nebo příslušné orgány o metodách pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

c)

pravidelně přezkoumávat výsledky testování užitkovosti a genetického hodnocení prováděného plemenářskými spolky nebo třetími stranami určenými těmito plemenářskými spolky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) a údaje, na nichž jsou založeny;

d)

srovnávat metody testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

e)

na žádost Komise nebo členského státu:

i)

poskytovat podporu při harmonizaci metod testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

ii)

doporučovat různé metody výpočtů, které jsou používány pro účely testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat;

iii)

vytvořit platformu pro srovnávání výsledků metod testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat uplatňovaných v členských státech, zejména prostřednictvím:

vypracování protokolů o kontrole pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných plemenných zvířat prováděné v členských státech, s cílem zlepšit srovnatelnost výsledků a zvýšit efektivitu šlechtitelských programů,

provádění mezinárodního hodnocení hospodářských zvířat na základě kombinovaných výsledků testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat prováděných v členských státech a ve třetích zemích,

šíření výsledků těchto mezinárodních hodnocení,

zveřejňování přepočítávacích vzorců a veškerých souvisejících informací, na jejichž základě tyto vzorce vznikly,

f)

poskytovat údaje o genetickém hodnocení čistokrevných plemenných zvířat a výcviku/odborné přípravě na podporu plemenářských spolků nebo třetích stran určených těmito plemenářskými spolky podle čl. 27 odst. 1 písm. b), které se podílejí na mezinárodních srovnáních výsledků genetických hodnocení;

g)

napomáhat řešení vznikajících problémů v členských státech souvisejících s genetickým hodnocením čistokrevných plemenných zvířat;

h)

spolupracovat v rámci své působnosti s mezinárodně uznávanými organizacemi;

i)

poskytovat odborné poradenství Stálému zootechnickému výboru na žádost Komise.

3.   Úkoly uvedené v čl. 29 odst. 4 písm. b) podbodě ii) pro referenční centra Evropské unie určená podle čl. 29 odst. 2

Referenční centra Evropské unie určená podle čl. 29 odst. 2 musí:

a)

spolupracovat s plemenářskými spolky, třetími stranami určenými plemenářskými spolky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b), příslušnými orgány a jinými orgány členských států s cílem usnadnit udržení ohrožených plemen nebo zachování genetické rozmanitosti existující v rámci těchto plemen;

b)

informovat plemenářské spolky, třetí strany určené plemenářskými spolky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b), příslušné orgány a jiné orgány členských států o metodách využívaných pro udržení ohrožených plemen nebo zachování genetické rozmanitosti existující v rámci těchto plemen;

c)

na žádost Komise:

i)

rozvíjet nebo harmonizovat metody využívané pro udržení (na místě i mimo ně) ohrožených plemen nebo zachování genetické rozmanitosti existující v rámci těchto plemen nebo poskytovat podporu tomuto rozvoji či harmonizaci;

ii)

rozvíjet metody využívané pro vymezení statusu ohroženého plemene, pokud se jedná o jeho genetickou rozmanitost nebo o nebezpečí, že bude ohroženo jeho hospodářské využívání, nebo tomuto rozvoji poskytovat podporu;

iii)

podněcovat výměnu informací o udržení ohrožených plemen nebo zachování genetické rozmanitosti v rámci těchto plemen mezi členskými státy;

iv)

poskytovat odbornou přípravu oplodnění na podporu plemenářských spolků nebo třetích stran určených těmito plemenářskými spolky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b), příslušných orgánů a jiných orgánů členských států ohledně udržení ohrožených plemen nebo zachování genetické rozmanitosti existující v rámci těchto plemen;

v)

v rámci své působnosti spolupracovat s evropskými a mezinárodně uznávanými organizacemi;

vi)

v rámci své působnosti poskytovat odborné poradenství Stálému zootechnickému výboru.


PŘÍLOHA V

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V ZOOTECHNICKÝCH OSVĚDČENÍCH PODLE KAPITOLY VII

ČÁST 1

Obecné požadavky

V nadpise zootechnického osvědčení musí být:

a)

uvedeno, zda se jedná o čistokrevné plemenné zvíře nebo o hybrid plemenného prasete nebo zda dotčené zárodečné produkty pocházejí od čistokrevných plemenných zvířat nebo od hybridů plemenného prasete;

b)

uveden odkaz na taxonomický druh;

c)

uvedeno, zda je zásilka určena pro obchod nebo pro vstup do Unie;

d)

uveden odkaz na toto nařízení.

ČÁST 2

Zootechnická osvědčení pro čistokrevná plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty

KAPITOLA I

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro čistokrevná plemenná zvířata

1.

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro čistokrevná plemenná zvířata obsahují tyto údaje:

a)

název vydávajícího plemenářského spolku nebo, v případě vstupu čistokrevného plemenného zvířete do Unie, název vydávajícího plemenářského subjektu a případně odkaz na internetové stránky tohoto plemenářského spolku či plemenářského subjektu;

b)

název plemenné knihy;

c)

ve vhodných případech třídu hlavního oddílu, v níž je dané čistokrevné plemenné zvíře zapsáno;

d)

název plemene čistokrevného plemenného zvířete;

e)

pohlaví čistokrevného plemenného zvířete;

f)

číslo zápisu čistokrevného plemenného zvířete v plemenné knize („č. plemenné knihy“);

g)

systém identifikace čistokrevného plemenného zvířete a jeho individuální identifikační číslo přidělené podle:

i)

veterinárního práva Unie týkajících se identifikace a registrace zvířat dotčeného druhu;

ii)

pravidel šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12, pokud neexistuje veterinární právo Unie upravující identifikaci a registraci zvířat, které by vyžadovaly individuální identifikační číslo; nebo

iii)

právních předpisů třetí země, pokud se jedná o vstup čistokrevného plemenného zvířete do Unie;

h)

metody používané pro ověřování totožnosti čistokrevných plemenných zvířat využívaných pro odběr spermatu, oocytů nebo embryí a výsledky ověřování této totožnosti, pokud to vyžadují čl. 22 odst. 1 a 2;

i)

datum a zemi narození čistokrevného plemenného zvířete;

j)

jméno (název), adresu a případně e-mailovou adresu chovatele (místo narození čistokrevného plemenného zvířete);

k)

jméno (název), adresu a případně e-mailovou adresu majitele;

l)

původ zvířete:

Otec

Č. plemenné knihy a její oddíl

Otec otce

Č. plemenné knihy a její oddíl

 

Matka otce

Č. plemenné knihy a její oddíl

Matka

Č. plemenné knihy a její oddíl

Otec matky

Č. plemenné knihy a její oddíl

 

Matka matky

Č. plemenné knihy a její oddíl

m)

pokud jsou k dispozici, všechny výsledky testování užitkovosti a aktualizované výsledky genetického hodnocení zvířete včetně data, kdy bylo toto hodnocení provedeno, dědičných vad a dědičných zvláštností spojených se šlechtitelským programem a týkajících se dotčeného čistokrevného plemenného zvířete;

n)

u březích samic datum inseminace nebo přirozené plemenitby a identifikace samce, který ji oplodnil, které mohou být uvedeny v samostatném dokumentu;

o)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě vstupu čistokrevného plemenného zvířete do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného plemenářského spolku nebo plemenářského subjektu nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).

2.

Pokud se zootechnická osvědčení vydávají pro skupinu čistokrevných plemenných prasat, informace uvedené v bodě 1 této kapitoly mohou být uvedeny v jediném zootechnickém osvědčení, jsou-li tato čistokrevná plemenná zvířata stejného věku a mají-li tutéž genetickou matku a otce.

KAPITOLA II

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro sperma čistokrevných plemenných zvířat

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro sperma čistokrevných plemenných zvířat obsahují tyto údaje:

a)

všechny údaje uvedené v kapitole I této části týkající se čistokrevného plemenného zvířete dárce spermatu;

b)

informace umožňující identifikaci spermatu, počet dávek, které mají být vyslány, místo a datum odběru, název a adresu střediska pro odběr nebo střediska pro skladování spermatu a jejich číslo schválení a název a adresu příjemce;

c)

u spermatu určeného k testování čistokrevných plemenných zvířat, u nichž nebylo provedeno testování užitkovosti či genetické hodnocení, počet dávek spermatu odpovídajících množství uvedenému v čl. 21 odst. 1 písm. g), název a adresu plemenářského spolku nebo třetí strany určené tímto plemenářským spolkem v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b), která je odpovědná za provádění tohoto testování podle článku 25;

d)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě vstupu spermatu do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného plemenářského spolku nebo plemenářského subjektu nebo provozovatele uvedeného v čl. 31 odst. 1 nebo v čl. 32 odst. 1 nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).

KAPITOLA III

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro oocyty čistokrevných plemenných zvířat

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro oocyty čistokrevných plemenných zvířat obsahují tyto údaje:

a)

všechny údaje uvedené v kapitole I této části týkající se samice/dárkyně oocytů;

b)

informace umožňující identifikaci oocytů, počet pejet, místo a datum odběru, název a adresu týmu pro odběr a produkci embryí a jeho číslo schválení a název a adresu příjemce;

c)

pokud je v jedné pejetě více než jeden oocyt, musí se upřesnit počet oocytů, které jsou odebrány od stejného čistokrevného plemenného zvířete;

d)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě vstupu oocytů do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného plemenářského spolku nebo plemenářského subjektu, nebo provozovatele uvedeného v čl. 31 odst. 1 nebo v čl. 32 odst. 1 nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).

KAPITOLA IV

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro embrya čistokrevných plemenných zvířat

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro embrya čistokrevných plemenných zvířat obsahují tyto údaje:

a)

všechny údaje uvedené v kapitole I týkající se samice/dárkyně a samce/dárce;

b)

informace umožňující identifikaci embryí, počet pejet, místo a datum jejich odběru nebo produkce, název a adresu týmu pro odběr či produkci embryí a jeho číslo schválení a název a adresu příjemce;

c)

pokud je v jedné pejetě více než jedno embryo, je třeba upřesnit počet embryí, která pocházejí od stejných rodičů;

d)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě vstupu embryí do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného plemenářského spolku nebo plemenářského subjektu nebo provozovatele uvedeného v čl. 31 odst. 1 nebo v čl. 32 odst. 1 nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).

ČÁST 3

Zootechnické certifikáty uvedené v článku 30 pro hybridní plemenná prasata a jejich zárodečné produkty

KAPITOLA I

Zootechnická osvědčení pro hybridní plemenná prasata

1.

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro hybridní plemenná prasata obsahují tyto údaje:

a)

název vydávajícího plemenářského chovatelského podniku nebo, v případě vstupu hybridního plemenného prasete do Unie, název plemenářského subjektu a případně odkaz na internetové stránky tohoto chovatelského podniku či plemenářského subjektu;

b)

název chovného plemen;

c)

název plemene, linie či křížení hybridního plemenného prasete a rodiče i prarodiče tohoto prasete;

d)

pohlaví hybridního plemenného prasete;

e)

číslo zápisu hybridního plemenného prasete v chovném registru („č. chovného registru“);

f)

systém identifikace hybridního plemenného prasete a jeho individuální identifikační číslo přidělené podle:

i)

veterinárního práva Unie týkajícího se identifikace a registrace prasat; nebo

ii)

pravidel šlechtitelského programu schváleného podle čl. 8 odst. 3 a případně podle článku 12, pokud neexistuje veterinární právo Unie upravující identifikaci a registraci zvířat, které by vyžadovaly individuální identifikační číslo; nebo

iii)

právních předpisů třetí země, pokud se jedná o vstup hybridního plemenného prasete do Unie;

g)

metodu použitou pro ověření totožnosti hybridního plemenného prasete a výsledky tohoto ověřování totožnosti, pokud to vyžaduje čl. 22 odst. 2;

h)

datum a zemi narození hybridního plemenného prasete;

i)

jméno (název), adresu a případně e-mailovou adresu chovatele (místo narození hybridního plemenného prasete);

j)

jméno (název), adresu a případně e-mailovou adresu majitele;

k)

původ zvířete:

Otec

Č. chovného registru

Plemeno, linie či křížení

Otec otce

Č. chovného registru

Plemeno, linie či křížení

Matka otce

Č. chovného registru

Plemeno, linie či křížení

Matka

Č. chovného registru

Plemeno, linie či křížení

Otec matky

Č. chovného registru

Plemeno, linie či křížení

Matka matky

Č. chovného registru

Plemeno, linie či křížení

l)

pokud tak stanoví šlechtitelský program, výsledky testování užitkovosti nebo aktualizované výsledky genetického hodnocení zvířete nebo obojí, a to včetně data, kdy bylo hodnocení povedeno, a dědičných vad a dědičných zvláštností spojených se šlechtitelským programem a týkajících se dotčeného hybridního plemenného prasete nebo v míře, do níž je to známo, jeho potomstva;

m)

u březích samic informace o datu oplodnění nebo plemenitby a také identifikace samce-dárce, které mohou být uvedeny v odděleném dokumentu;

n)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím plemenářským spolkem nebo, v případě vstupu hybridního plemenného prasete do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného chovatelského podniku nebo plemenářského subjektu nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).

2.

Pokud se zootechnická osvědčení vydávají pro skupinu hybridních plemenných prasat, informace uvedené v bodě 1 této kapitoly mohou být uvedeny v jediném zootechnickém osvědčení, jsou-li tato hybridní plemenná prasata stejného věku a mají-li tutéž genetickou matku a otce.

KAPITOLA II

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro sperma hybridních plemenných prasat

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro sperma hybridních plemenných prasat obsahují tyto údaje:

a)

všechny informace uvedené v kapitole I této části týkající se hybridního plemenného prasete/dárce spermatu;

b)

informace umožňující identifikaci spermatu, počet dávek, datum odběru, název a adresu střediska pro odběr nebo střediska pro skladování spermatu a jejich číslo schválení a název a adresu příjemce;

c)

u spermatu určeného k testování užitkovosti či genetickému hodnocení hybridních plemenných prasat, u nichž takové testování či hodnocení dosud nebylo provedeno, počet dávek spermatu odpovídajících množství uvedenému v čl. 24 odst. 1 písm. d), název a adresu chovatelského podniku nebo třetí strany určené tímto plemenářským spolkem v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b), která je odpovědná za provádění tohoto testování podle článku 25;

d)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím chovatelským podnikem nebo, v případě vstupu spermatu do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného chovatelského podniku nebo plemenářského subjektu, nebo provozovatele uvedeného v čl. 31 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1 nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).

KAPITOLA III

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro oocyty hybridních plemenných prasat

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro oocyty hybridních plemenných prasat obsahují tyto údaje:

a)

všechny údaje uvedené v kapitole I této části týkající se samice/dárkyně oocytů;

b)

informace umožňující identifikaci oocytů, počet pejet, datum jejich odběru, název a adresu týmu pro odběr a produkci embryí a jeho číslo schválení a název a adresu příjemce;

c)

pokud je v jedné pejetě více než jeden oocyt, musí se upřesnit počet oocytů, které byly odebrány od stejného hybridního plemenného prasete;

d)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím chovatelským podnikem nebo, v případě vstupu oocytů do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného chovatelského podniku nebo plemenářského subjektu, nebo provozovatele uvedeného v čl. 31 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1 nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).

KAPITOLA IV

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro embrya hybridních plemenných prasat

Zootechnická osvědčení uvedená v článku 30 pro embrya hybridních plemenných prasat obsahují tyto údaje:

a)

všechny informace uvedené v kapitole I této části týkající se prasnice/dárkyně a kance/dárce;

b)

informace umožňující identifikaci embryí, počet pejet, místo a datum jejich odběru nebo produkce, název a adresu týmu pro odběr či produkci embryí a jeho číslo schválení a název a adresu příjemce;

c)

pokud je v jedné pejetě více než jedno embryo, je třeba upřesnit počet embryí, která pocházejí od stejných rodičů;

d)

datum a místo vydání zootechnického osvědčení a jméno, funkce a podpis osoby pověřené podepsáním osvědčení vydávajícím chovatelským podnikem nebo, v případě vstupu embryí do Unie, vydávajícím plemenářským subjektem; tato osoba musí být zástupcem daného chovatelského podniku nebo plemenářského subjektu nebo provozovatele uvedeného v čl. 31 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1 nebo zástupcem příslušného orgánu uvedeného v čl. 30 odst. 2 písm. b).


PŘÍLOHA VI

ÚZEMÍ UVEDENÁ V ČL. 2 BODU 21

1.

Území Belgického království

2.

Území Bulharské republiky

3.

Území České republiky

4.

Území Dánského království s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska

5.

Území Spolkové republiky Německo

6.

Území Estonské republiky

7.

Území Irska

8.

Území Řecké republiky

9.

Území Španělského království s výjimkou Ceuty a Melilly

10.

Území Francouzské republiky

11.

Území Chorvatské republiky

12.

Území Italské republiky

13.

Území Kyperské republiky

14.

Území Lotyšské republiky

15.

Území Litevské republiky

16.

Území Lucemburského velkovévodství

17.

Území Maďarska

18.

Území Republiky Malta

19.

Území Nizozemského království v Evropě

20.

Území Rakouské republiky

21.

Území Polské republiky

22.

Území Portugalské republiky

23.

Území Rumunska

24.

Území Slovinské republiky

25.

Území Slovenské republiky

26.

Území Finské republiky

27.

Území Švédského království

28.

Území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska


PŘÍLOHA VII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice Rady 2009/157/ES

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Článek 1

Čl. 2, body 9 a 12

Čl. 2 písm. a), b) a e)

Čl. 3 odst. 1

Čl. 2 písm. c)

Čl. 8 odst. 3

Čl. 2 písm. d)

Čl. 4 odst. 3

Článek 3

Čl. 18 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 7 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 7 odst. 5

Článek 5

Čl. 30 odst. 1, čl. 30 odst. 4, první pododstavec, čl. 30 odst. 6 a bod 1 písm. d) kapitoly I části 1 přílohy II

Čl. 6 písm. a)

Čl. 26 odst. 1 a příloha III

Čl. 6 písm. b)

Část 1 přílohy I

Čl. 6 písm. c)

Část 2 přílohy I

Čl. 6 písm. d)

Část 1 přílohy II

Čl. 6 písm. e)

Čl. 30 odst. 9 a 10 a příloha V

Čl. 7 odst. 1

Čl. 62 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 62 odst. 2

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11


Směrnice Rady 87/328/EHS

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Článek 1

Čl. 21 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 21 odst. 4

Čl. 2 odst. 2

Články 12, 13

Čl. 2 odst. 3

Článek 3

Čl. 22 odst. 1 a 3

Článek 4

Čl. 21 odst. 5

Článek 5

Čl. 29 odst. 1

Článek 6

Článek 7


Rozhodnutí Rady 96/463/ES

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 29 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 29 odst. 4 písm. a) a b) bod i)

Článek 2

Příloha II

body 1 a 2 přílohy IV


Směrnice Rady 88/661/EHS

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Článek 1

Čl. 2 body 9, 10, 12 a 17

Čl. 2 odst. 1

Čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a čl. 8 odst. 3

Čl. 2 odst. 2

Článek 3

Čl. 21 odst. 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 18 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 64 odst. 7

Čl. 4a první pododstavec

Čl. 7 odst. 1

Čl. 4a druhý pododstavec

Čl. 7 odst. 5

Článek 5

Čl. 30 odst. 1, čl. 30 odst. 4, první pododstavec, čl. 30 odst. 6 a bod 1 písm. d) kapitoly I části 1 přílohy II

Čl. 6 odst. 1

Čl. 30 odst. 9 a 10, části 1 a 2 přílohy I, část 1 přílohy II, příloha III, a příloha V

Čl. 6 odst. 2

Čl. 7 odst. 1

Čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a čl. 8 odst. 3

Čl. 7 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Článek 7a

Čl. 7 odst. 1 a 5

Článek 8

Čl. 25 odst. 2

Článek 9

Čl. 30 odst. 1, čl. 30 odst. 4, první pododstavec, čl. 30 odst. 6 a bod 1 písm. d) části 2 přílohy II

Čl. 10 odst. 1

Čl. 30 odst. 9 a 10, části 1 a 2 přílohy I, část 2 přílohy II, příloha III, a příloha V

Čl. 10 odst. 2

Čl. 11 odst. 1

Čl. 62 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Čl. 62 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

Čl. 62 odst. 2

Článek 12

Čl. 1 odst. 3

Článek 13

Článek 14


Směrnice Rady 90/118/EHS

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Článek 1

Čl. 21 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 21 odst. 4

Čl. 2 odst. 2

Články 12 a 13 a čl. 28 odst. 2

Čl. 2 odst. 3

Článek 14 a čl. 28 odst. 2

Článek 3

Čl. 21 odst. 5

Článek 4

Čl. 62 odst. 1

Článek 5

Článek 6


Směrnice Rady 90/119/EHS

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Článek 1

Čl. 24 odst. 1 a článek 25

Článek 2

Čl. 24 odst. 3

Článek 3

Článek 4


Směrnice Rady 89/361/EHS

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Článek 2

Článek 2, body 9 a 12

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a čl. 8 odst. 3

Čl. 3 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Článek 4

Části 1 a 2 přílohy I, část 1 přílohy II, příloha III

Článek 5

Čl. 7 odst. 1 a 5

Článek 6

Čl. 30 odst. 1, čl. 30 odst. 4 první pododstavec, čl. 30 odst. 6 a bod 1 písm. d) kapitoly I části 1 přílohy II

Článek 7

Čl. 1 odst. 3

Článek 8

Čl. 62 odst. 1

Článek 9

Článek 10


Směrnice Rady 90/427/EHS

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Článek 1

Čl. 1 odst. 1

Článek 2

Čl. 2 body 9 a 12

Čl. 3 první pododstavec

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 druhý pododstavec

Čl. 1 odst. 3

Čl. 4 odst. 1 písm. a)

Části 1 a 3 přílohy I

Čl. 4 odst. 1 písm. b)

Bod 1 písm. c) kapitoly I části 1 přílohy II

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3, čl. 19 odst. 4, článek 33, čl. 34 odst. 1 písm. c), čl. 30 odst. 9 a 10, článek 32, příloha I, část 1 přílohy II a příloha V

Článek 5

Čl. 7 odst. 1 a 5

Článek 6

Bod 3 kapitoly I části 1 přílohy II

Článek 7

Část 1 přílohy II a část 1 přílohy III

Čl. 8 odst. 1

Bod 1 písm. c) kapitoly I části 1 přílohy II

Čl. 8 odst. 2

Čl. 30 odst. 1, čl. 30 odst. 4 první pododstavec, čl. 30 odst. 6, článek 32 a bod 1 písm. d) kapitoly I části 1 přílohy II

Článek 9

Čl. 1 odst. 3

Článek 10

Čl. 62 odst. 1

Článek 11

Článek 12

Příloha


Směrnice Rady 91/174/EHS

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Článek 1

Článek 2-

Článek 2

Článek 3, čl. 35 odst. 1 a čl. 45 odst. 1

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 8


Směrnice Rady 94/28/ES

Odpovídající ustanovení v tomto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 4

Čl. 3 odst. 1 a čl. 36 odst. 2

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 34

Článek 4

Čl. 36 odst. 1 písm. a), c) a d) a čl. 37 odst. 1 písm. a)

Článek 5

Čl. 36 odst. 1 písm. b) a d)

Článek 6

Čl. 36 odst. 1 písm. b) a d)

Článek 7

Čl. 36 odst. 1 písm. b) a d)

Článek 8

Čl. 39 odst. 2-

Čl. 9 odst. 1 a 2

Čl. 37 odst. 1 písm. b) a odst. 2

Čl. 9 odst. 3

Článek 10

Články 57 a 60

Článek 11

Článek 12

Čl. 62 odst. 1

Článek 13

Článek 14

Článek 15


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU