(EU) 2016/822Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/822 ze dne 21. dubna 2016, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, pokud jde o časové horizonty pro likvidační období pro různé kategorie finančních nástrojů (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 137, 26.5.2016, s. 1-3 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 21. dubna 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. června 2016 Nabývá účinnosti: 15. června 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/822

ze dne 21. dubna 2016,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, pokud jde o časové horizonty pro likvidační období pro různé kategorie finančních nástrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 41 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 (2) stanoví regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany ohledně časových horizontů pro likvidační období pro různé kategorie finančních nástrojů. Je nezbytné aktualizovat tyto regulační technické normy v souladu s příslušným vývojem v oblasti právních předpisů.

(2)

Pokud jde o výpočet požadavků na marže nutných k pokrytí expozice ústřední protistrany vůči tržnímu riziku, poskytují některé struktury účtů na základě minimálně jednodenního likvidačního období vypočteného z hrubého základu ústředním protistranám dostatečnou úroveň krytí a lépe chrání klienty a omezují systémová rizika. Uvedené minimální jednodenní likvidační období by proto mělo být za předpokladu splnění určitých podmínek povoleno pro clearing pozic klientů u finančních nástrojů kromě OTC derivátů.

(3)

Vzhledem k tomu, že jednotlivé oddělené účty zajišťují klientům ještě vyšší úroveň ochrany než souhrnné účty na hrubém základě, mělo by být v případě jednotlivých oddělených účtů možné pro výpočet marží využívat minimálního likvidačního období stejné délky jako u souhrnných účtů na hrubém základě.

(4)

Pro ústřední protistrany, které během dne nepřiřazují obchody každému klientovi, může snížení minimálního likvidačního období ze dvou dnů na jeden den znamenat, že u nových obchodů, jejichž clearing byl proveden v daný den a jež nebyly přiřazeny jednotlivým klientům, požadují marži na jednodenním čistém základě. To může ústřední protistraně způsobit značné ztráty v případě vnitrodenních cenových pohybů, které nevedou k aktivaci výzvy k úhradě vnitrodenních marží. Proto je nutné stanovit určitou prahovou hodnotu, aby bylo zajištěno, že ústřední protistrany budou vyzývat k úhradě vnitrodenních marží a zůstanou dostatečně chráněny bez ohledu na zkrácení likvidačního období.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) po konzultaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským systémem centrálních bank.

(7)

Orgán ESMA v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3) uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z kterých toto nařízení vychází, provedl analýzu možných souvisejících nákladů a přínosů a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 26 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 se mění takto:

1)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Pro účely článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví ústřední protistrana přiměřené časové horizonty pro likvidační období s přihlédnutím k charakteristikám finančního nástroje, jehož clearing se provádí, k druhu účtu, na kterém je finanční nástroj veden, k trhu, na kterém je finanční nástroj obchodován, a k těmto minimálním časovým horizontům pro likvidační období:

a)

pět obchodních dnů pro OTC deriváty;

b)

dva obchodní dny pro finanční nástroje kromě OTC derivátů vedené na účtech, které nesplňují podmínky stanovené v písmeni c);

c)

jeden obchodní den pro finanční nástroje kromě OTC derivátů vedené na souhrnných účtech klientů nebo individuálních účtech klientů za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i)

ústřední protistrana vede oddělené záznamy o pozicích každého klienta alespoň na konci každého dne, provádí výpočet marží pro každého klienta a realizuje souhrn maržových požadavků na každého klienta na hrubém základě,

ii)

ústřední protistraně je známa totožnost všech klientů,

iii)

pozice vedené na účtu nejsou vlastnickými pozicemi podniků patřícími do stejné skupiny jako člen clearingového systému,

iv)

ústřední protistrana měří expozice a provádí výpočet pro každý účet téměř v reálném čase a alespoň každou hodinu v průběhu dne s využitím aktualizovaných pozic a cen požadavky na počáteční a variační marže,

v)

v případě, že ústřední protistrana nepřiřazuje nové obchody každému klientovi v průběhu dne, realizuje ústřední protistrana marže v rámci jedné hodiny, jestliže jsou maržové požadavky vypočtené podle bodu iv) vyšší než 110 % aktualizovaného dostupného zajištění v souladu s kapitolou X, ledaže částka vnitrodenních marží, která má být ústřední protistraně zaplacena, není podstatná vzhledem k částce předem stanovené ústřední protistranou a schválené příslušným orgánem, a v rozsahu, ve kterém je marže u obchodů dříve přiřazených klientům požadována odděleně od obchodů, které nejsou přiřazeny v průběhu dne.

2.   Ve všech případech musí ústřední protistrana pro stanovení přiměřených časových horizontů pro likvidační období vyhodnotit a sečíst alespoň toto:

a)

nejdelší možné období, které může uplynout od poslední realizace marží až do prohlášení selhání ústřední protistranou nebo aktivace procesu řízení selhání ústřední protistranou;

b)

odhadovanou dobu potřebnou k přípravě a provedení strategie pro řízení selhání člena clearingového systému podle zvláštností každé kategorie finančních nástrojů, včetně úrovně likvidity a velikosti a koncentrace pozic, a trhů, které ústřední protistrana použije na uzavření nebo úplné zajištění pozice člena clearingového systému;

c)

v příslušných případech dobu potřebnou na pokrytí rizika protistrany, jemuž je ústřední protistrana vystavena.“;

2)

v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

takový časový horizont činí alespoň dva obchodní dny, nebo jeden obchodní den v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. c).“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. dubna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 41).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU