(EU) 2016/796Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1-43	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	11. května 2016	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	15. června 2016	Nabývá účinnosti:	15. června 2016
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/796

ze dne 11. května 2016

o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Postupné vytvoření jednotného evropského železničního prostoru bez hranic vyžaduje opatření Unie v oblasti předpisů týkajících se železnic s ohledem na hlediska technické bezpečnosti a interoperability, která spolu neoddělitelně souvisejí a která vyžadují vyšší stupeň harmonizace na úrovni Unie. Během posledních dvou desetiletí byly přijaty příslušné právní předpisy týkající se železnice, zejména tři železniční balíčky, z nichž nejvýznamnější jsou v tomto ohledu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (5).

(2)

Současné sledování cílů bezpečnosti a interoperability železnic vyžaduje podstatnou odbornou činnost řízenou specializovaným orgánem. Proto bylo v rámci druhého železničního balíčku v roce 2004 nezbytné, v mezích stávajícího institucionálního rámce a s ohledem na rozdělení pravomocí v Unii, vytvořit evropskou agenturu zabývající se bezpečností a interoperabilitou železnic.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 (6) byla zřízena Evropská agentura pro železnice (dále jen „agentura“) s cílem podporovat vytvoření evropského železničního prostoru bez hranic a pomoci oživit odvětví železniční dopravy a současně posílit jeho základní výhody v oblasti bezpečnosti. Čtvrtý železniční balíček obsahuje důležité změny navržené za účelem zlepšení fungování jednotného evropského železničního prostoru prostřednictvím změn, a to v podobě přepracování, směrnice 2004/49/ES a směrnice 2008/57/ES, jež s úkoly agentury přímo souvisejí. Uvedené směrnice upravují zejména provádění úkolů spojených s vydáváním povolení vozidel a osvědčení o bezpečnosti na úrovni Unie. To zahrnuje rozsáhlejší úlohy pro agenturu. V důsledku značného počtu změn, které zavádí v úkolech a vnitřní organizaci agentury, by nařízení (ES) č. 881/2004 mělo být zrušeno a nahrazeno novým právním aktem.

(4)

Agentura by měla přispět k rozvíjení skutečné evropské železniční kultury tím, že poskytne základní nástroj dialogu, konzultací a výměny názorů a zkušeností mezi všemi subjekty v odvětví železniční dopravy při řádném zohlednění jejich funkcí, jakož i technických vlastností železničního odvětví. Při plnění svých úkolů, zejména při vypracovávání doporučení a stanovisek, by agentura měla v co největším rozsahu zohledňovat externí odborné znalosti v oblasti železniční dopravy, zejména znalosti odborníků z tohoto odvětví a příslušných vnitrostátních orgánů. Agentura by proto měla zřizovat kompetentní a reprezentativní pracovní skupiny a jiné skupiny složené převážně z těchto odborníků.

(5)

Za účelem porozumění hospodářským vlivům na odvětví železniční dopravy a jeho dopadu na společnost a proto, aby ostatní strany, zejména Komise, správní rada agentury (dále jen „správní rada“) a výkonný ředitel agentury (dále jen „výkonný ředitel“), mohly činit informovaná rozhodnutí a aby byly v rámci agentury účinněji řízeny pracovní priority a přidělovány zdroje, by agentura měla dále rozvíjet své zapojení do posuzování dopadů.

(6)

Agentura by měla poskytovat nezávislou a objektivní technickou podporu, zejména Komisi. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (7) stanoví vypracování a revizi technických specifikací pro interoperabilitu (TSI), zatímco směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 (8) stanoví vypracování a revizi společných bezpečnostních metod (CSM), společných bezpečnostních cílů (CST) a společných bezpečnostních ukazatelů (CSI). Zachování kontinuity práce a vypracování TSI, CSM, CST a CSI vyžaduje trvalý technický rámec a specializovaný orgán s vysoce kvalifikovanými pracovníky vyčleněnými k tomuto účelu. Za tímto účelem by agentura měla být pověřena poskytovat Komisi doporučení a stanoviska v souvislosti s vypracováním a revizí TSI, CSM a CST a CSI. Agentura by rovněž měla poskytnout nezávislé technické stanovisko na žádost vnitrostátních bezpečnostních orgánů a regulačních orgánů.

(7)

Aby se zlepšila účinnost a nestrannost vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům, je nutné udělit agentuře ústřední roli. Je-li oblast provozu omezena na jeden členský stát, měl by mít dotčený železniční podnik možnost si zvolit, zda podá svou žádost o jednotné osvědčení o bezpečnosti agentuře, nebo vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu. Tuto otázku má upravit směrnice (EU) 2016/798.

(8)

Pokud jde o železniční vozidla, směrnice 2008/57/ES v současné době s výjimkou některých zvláštních případů vyžaduje udělení povolení k uvedení takových vozidel do provozu v každém členském státě. Pracovní skupina pro povolování vozidel, zřízená Komisí v roce 2011, diskutovala o několika případech, kdy výrobci a železniční podniky utrpěly újmu v důsledku nadměrné délky postupu povolování a nákladů s ním spojených, a navrhla řadu zlepšení. Jelikož některé problémy jsou způsobeny složitostí stávajícího postupu povolování vozidel, měl by být tento postup zjednodušen a pokud možno sjednocen. Každé železniční vozidlo by mělo obdržet pouze jedno povolení. Je-li oblast použití omezena pouze na síť či sítě v jednom členském státě, měl by mít žadatel možnost zvolit si, zda podá žádost o povolení vozidla prostřednictvím jednotného kontaktního místa uvedeného v tomto nařízení agentuře, nebo vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu. To by odvětví přineslo hmatatelné výhody, neboť by se snížily náklady a zkrátila doba postupu a snížilo riziko možné diskriminace, zejména v případě nových společností, které mají v úmyslu vstoupit na železniční trh. Směrnice (EU) 2016/797 má k tomu poskytnout základ.

(9)	Je zásadní, aby směrnice (EU) 2016/797 a směrnice (EU) 2016/798 nevedla ke snížení úrovně bezpečnosti v železničním odvětví Unie. V tomto ohledu by agentura měla převzít plnou odpovědnost za povolení vozidla a jednotná osvědčení o bezpečnosti, jež vydává, včetně smluvní i mimosmluvní odpovědnosti.

(10)

Na odpovědnost zaměstnanců agentury při plnění úkolů agentuře svěřených by se měl použít Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie. To by nemělo vést ke zbytečným prodlením ani bezdůvodně omezovat vedení vnitrostátních soudních řízení. Je-li v případě soudního řízení týkajícího se zaměstnanců agentury některý její zaměstnanec vyzván, aby se dostavil před vnitrostátní soud, měla by jej správní rada rozhodnutím bez zbytečného prodlení zbavit imunity, pokud se tím nenaruší zájmy Unie. Toto rozhodnutí by mělo být řádně odůvodněné a mělo by podléhat soudnímu přezkumu Soudního dvora Evropské unie.

(11)

Agentura by měla loajálně spolupracovat s vnitrostátními justičními orgány, zejména v případech, kdy je její účast nutná v důsledku toho, že agentura vykonala své pravomoci spojené s vydáváním povolení vozidel, jednotných osvědčení o bezpečnosti, která vydala, a rozhodnutí o schválení projektů zařízení traťového systému v rámci evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Pokud je agentura nebo některý z jejích zaměstnanců žádán o poskytnutí informací v souvislosti s příslušným vnitrostátním řízením, měla by agentura zajistit, aby byla tato žádost o informace nebo o případnou účast na řízení vyřízena s náležitou péčí a v přiměřené lhůtě. Správní rada by proto měla přijmout náležité postupy použitelné v těchto případech.

(12)

Za účelem dalšího rozvoje jednotného evropského železničního prostoru, zejména pokud jde o poskytování vhodných informací zákazníkům železniční nákladní dopravy a cestujícím, a s cílem zabránit roztříštěnému vývoji telematických aplikací je nezbytné posílit úlohu agentury v oblasti těchto aplikací. Agentura by jakožto příslušný subjekt na úrovni Unie měla zastávat význačnou úlohu s cílem zajistit soudržný vývoj a zavádění všech telematických aplikací. Za tímto účelem by agentura měla mít pravomoc jednat jako systémový orgán pro telematické aplikace a měla by v tomto postavení uchovávat, monitorovat a řídit všechny odpovídající subsystémové požadavky na úrovni Unie.

(13)

Vzhledem k významu ERTMS pro hladký rozvoj jednotného evropského železničního prostoru a jeho bezpečnost a s cílem zabránit roztříštěnému vývoji ERTMS je nezbytné posílit celkovou koordinaci na úrovni Unie. Z tohoto důvodu by měla být agentuře, jakožto subjektu Unie s nejvyšší odborností v dané oblasti, svěřena v této oblasti významnější úloha, aby byla zajištěna soudržnost ve vývoji ERTMS a přispělo se k tomu, aby zařízení ERTMS vyhovovalo platným specifikacím a aby evropské výzkumné programy zabývající se ERTMS byly koordinovány s vývojem technických specifikací pro ERTMS. Agentura by měla zejména předejít tomu, aby doplňující vnitrostátní požadavky na ERTMS ohrožovaly jeho interoperabilitu. Neslučitelné vnitrostátní požadavky by však měly být uplatňovány jen na dobrovolném základě nebo být zrušeny.

(14)

Aby se zvýšila účinnost postupů vydávání povolení k uvedení traťových subsystémů řízení a zabezpečení do provozu a aby se tyto postupy harmonizovaly na úrovni Unie, je zásadní, aby agentura před jakoukoli výzvou k předkládání návrhů související se zařízením traťového systému ERTMS ověřila, že zamýšlená technická řešení jsou v plném souladu s příslušnými TSI, a tudíž plně interoperabilní. To má upravit směrnice (EU) 2016/797. Agentura by měla zřídit skupinu složenou z oznámených subjektů posuzování shody činných v oblasti ERTMS. Účast těchto subjektů ve skupině by měla být co nejvíce podporována.

(15)

V zájmu usnadnění spolupráce a zaručení jasné distribuce úkolů a povinností mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány by měl být mezi nimi vypracován komunikační protokol. Kromě toho by měla být vypracována společná informační a komunikační platforma fungující jako jednotné kontaktní místo, a to případně na základě již existujících aplikací a rejstříků, jejichž funkčnost by byla rozšířena tak, aby agentura i vnitrostátní bezpečnostní orgány byly průběžně informovány o všech žádostech o vydání povolení a osvědčení o bezpečnosti, o fázích těchto postupů a o jejich výsledcích. Důležitým cílem této platformy je v rané fázi identifikovat potřeby koordinace mezi rozhodnutími, která mají jednotlivé vnitrostátní bezpečnostní orgány a agentura přijmout k různým žádostem o podobná povolení a osvědčení o bezpečnosti. Tyto případy by měly být identifikovány souhrnným způsobem prostřednictvím automatických oznámení.

(16)

Příslušné vnitrostátní orgány si dosud za vydání povolení vozidla a jednotných osvědčení o bezpečnosti účtují poplatky a platby. Po převedení pravomocí na úroveň Unie by agentura měla být oprávněna účtovat žadatelům poplatky a platby za vydání osvědčení a povolení uvedených v předchozích bodech odůvodnění. Pro poplatky a platby agentuře je důležité stanovit určité zásady. Výše těchto poplatků a plateb by měla být stanovena odhadem tak, aby byly v plné výši pokryty náklady na poskytnuté služby, včetně případně příslušných nákladů vzniklých z úkolů přidělených vnitrostátním bezpečnostním orgánům. Tyto poplatky a platby by měly být ve výši stávajícího průměru za příslušné služby nebo nižší. Tyto poplatky a platby by měly být stanoveny transparentním, spravedlivým a jednotným způsobem ve spolupráci s členskými státy a neměly by ohrozit konkurenceschopnost evropského železničního odvětví. Měly by být stanoveny na základě, který řádně zohlední platební schopnost podniků, a neměly by vést ke zbytečnému finančnímu zatížení společností. Podle potřeby by měly zohledňovat zvláštní potřeby malých a středních podniků.

(17)

Obecným cílem je, aby funkce a úkoly byly mezi vnitrostátní bezpečnostní orgány a agenturu nově rozděleny účinně a bez jakéhokoliv snížení stávající vysoké úrovně bezpečnosti. Proto by měly být mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány uzavřeny dohody o spolupráci zahrnující rovněž složky nákladů. Agentura by na plnění nových úkolů měla mít dostatečné zdroje a harmonogram jejich přidělování by měl vycházet z jasně definovaných potřeb.

(18)

Agentura by měla při vypracovávání požadavků zohlednit případy sítí, jež jsou od zbytku železničního systému Unie odděleny a které vyžadují ze zeměpisných či historických důvodů zvláštní odbornost. Je-li provoz omezen na takové sítě, měli by mít žadatelé o jednotné osvědčení o bezpečnosti a povolení vozidel navíc možnost splnit nezbytné formality v daném místě prostřednictvím příslušných vnitrostátních bezpečnostních orgánů. Za tímto účelem a s cílem snížit administrativní zátěž a náklady by mělo být možné v dohodách o spolupráci uzavřených mezi agenturou a příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány stanovit vhodné rozdělení úkolů, aniž je dotčeno převzetí konečné odpovědnosti za vydávání povolení nebo jednotného osvědčení o bezpečnosti agenturou.

(19)

S ohledem na znalosti vnitrostátních orgánů, zejména vnitrostátních bezpečnostních orgánů, by agentuře mělo být umožněno, aby tyto odborné znalosti při vydávání příslušných povolení a jednotných osvědčení o bezpečnosti patřičně využívala. Proto by mělo být podporováno vysílání národních odborníků do agentury.

(20)

Směrnice (EU) 2016/798 a směrnice (EU) 2016/797 mají stanovit, že vnitrostátní opatření musí být posuzována z hlediska bezpečnosti a interoperability železnic a slučitelnosti s pravidly hospodářské soutěže. Mají rovněž omezit možnost členských států přijímat nové vnitrostátní předpisy. Stávající systém, v němž i nadále existuje vysoký počet vnitrostátních předpisů, může vést k možnému rozporu s předpisy Unie, nedostatečné transparentnosti a k možné diskriminaci provozovatelů, včetně menších a nových provozovatelů. Aby bylo možné přejít na systém skutečně transparentních a nestranných železničních předpisů na úrovni Unie, je třeba posílit postupné omezování působnosti vnitrostátních předpisů, včetně předpisů provozních. Na úrovni Unie má zásadní význam stanovisko založené na nezávislém a nestranném odborném posouzení. Proto je třeba posílit úlohu agentury.

(21)

Výkonnost a organizace jednotlivých vnitrostátních bezpečnostních orgánů a oznámených subjektů posuzování shody a jejich rozhodovací postupy v oblasti interoperability a bezpečnosti železnic se výrazně liší, což nepříznivě ovlivňuje hladké fungování jednotného evropského železničního prostoru. Nepříznivě mohou být ovlivněny zejména malé a střední podniky, které mají v úmyslu vstoupit na železniční trh v jiném členském státě. Proto je velice důležité posílit koordinaci s cílem dosáhnout větší harmonizace na úrovni Unie. Za tímto účelem by agentura měla sledovat výkonnost a rozhodování vnitrostátních bezpečnostních orgánů a oznámených subjektů posuzování shody prostřednictvím auditů a kontrol, případně ve spolupráci s vnitrostátními akreditačními orgány.

(22)	V oblasti bezpečnosti je důležité zajistit nejvyšší možnou transparentnost a efektivní tok informací. Důležitá je a měla by být provedena analýza výkonnosti založená na CSI a slučující všechny účastníky v odvětví. Pokud jde o statistiku, je nezbytná úzká spolupráce s Eurostatem.

(23)

Agentura by měla odpovídat za to, že každé dva roky bude zveřejněna zpráva, aby bylo možné sledovat pokrok v oblasti dosahování bezpečnosti a interoperability železnic. Vzhledem ke své technické odbornosti a nestrannosti by agentura měla rovněž být Komisi nápomocna při plnění jejího úkolu sledovat provádění právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic.

(24)

Interoperabilitu transevropské dopravní sítě je nutné posilovat a nové investiční projekty vybrané pro podporu ze strany Unie by měly být v souladu s cílem interoperability stanoveným v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (9). Agentura je vhodným subjektem, který bude k dosažení těchto cílů přispívat, a měla by úzce spolupracovat s příslušnými subjekty Unie na projektech týkajících se transevropské dopravní sítě. Pokud jde o zavádění ERTMS a projekty ERTMS, měla by úloha agentury zahrnovat pomoc žadatelům při provádění projektů, jež jsou v souladu s TSI týkajícími se řízení a zabezpečení.

(25)

Důležitou součástí bezpečnostního systému je údržba kolejových vozidel. Vzhledem k chybějícímu systému certifikace opravárenských dílen neexistuje skutečný evropský trh v oblasti údržby železničních zařízení. Tato situace vedla ke zvýšení nákladů odvětví a v důsledku k prázdným jízdám. Proto by měly být postupně vypracovány a aktualizovány společné podmínky pro certifikaci opravárenských dílen a subjektů pověřených údržbou jiných vozidel, než jsou nákladní vozy, přičemž agentura je nejvhodnějším subjektem, který by měl Komisi navrhovat náležitá řešení.

(26)

Hlavním faktorem bezpečnosti i interoperability železnic v Unii je odborná způsobilost, kterou musí splňovat strojvedoucí. Odborná způsobilost je rovněž předpokladem volného pohybu zaměstnanců v železničním odvětví. Tuto otázku je nutné řešit ve stávajícím rámci sociálního dialogu. Agentura by měla poskytovat technickou podporu nezbytnou k uplatnění tohoto aspektu na úrovni Unie.

(27)

Agentura by měla usnadňovat spolupráci mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány, vnitrostátními inspekčními orgány a reprezentativními subjekty z železničního odvětví, které působí na úrovni Unie, s cílem prosazovat osvědčené postupy, výměnu relevantních informací a shromažďování údajů o železniční problematice a sledovat stav bezpečnosti železničního systému Unie.

(28)

Pro zajištění co nejvyšší transparentnosti a rovného přístupu všech stran k relevantním informacím by měly být dokumenty připravované s ohledem na postupy týkající se bezpečnosti a interoperability železnic a v příslušných případech také rejstříky přístupné veřejnosti. Totéž platí pro licence, osvědčení o bezpečnosti a další důležité železniční dokumenty. Agentura by měla zajistit účinný, uživatelsky vstřícný a snadno přístupný způsob výměny a zveřejňování těchto informací, zejména za využití vhodných informatických řešení, aby byla posílena nákladová účinnost železničního systému a aby byly podpořeny operační potřeby odvětví.

(29)	Podpora inovací a výzkumu v železniční oblasti představuje důležitý úkol a agentura by ji měla podporovat. Žádná finanční podpora poskytovaná v tomto ohledu v rámci činnosti agentury by neměla nijak narušit příslušný trh.

(30)	S cílem zvýšit účinnost finanční podpory ze strany Unie, její kvalitu a její slučitelnost s příslušnými technickými předpisy by měla agentura hrát aktivní úlohu při posuzování železničních projektů.

(31)

Řádné a jednotné chápání právních předpisů v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic, prováděcích pokynů a doporučení agentury je základním předpokladem účinného provedení železničního acquis a fungování železničního trhu. Proto by se agentura měla v tomto ohledu aktivně zapojit do školicí a osvětové činnosti.

(32)

V souvislosti s novými funkcemi agentury ohledně vydávání povolení vozidel a jednotných osvědčení o bezpečnosti bude v této oblasti výrazně potřeba činností odborné přípravy a publikačních činností. Vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly být, kdykoliv je to možné, přizvány k bezplatné účasti na činnostech odborné přípravy, zejména podíleli-li se na jejich přípravě.

(33)

Aby agentura řádně plnila své úkoly, měla by mít právní subjektivitu a samostatný rozpočet financovaný převážně z příspěvku Unie a z plateb a poplatků hrazených žadateli. Nezávislost a nestrannost agentury by neměla být ohrožena jakýmkoli finančním příspěvkem, který obdrží od členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů. K zajištění nezávislosti jejího každodenního řízení a vydávaných stanovisek, doporučení a rozhodnutí by organizace agentury měla být transparentní a výkonný ředitel agentury by měl nést plnou odpovědnost. Zaměstnanci agentury by měli být nezávislí a být zaměstnáváni na krátkodobé i dlouhodobé úvazky, aby byla zachována znalost její organizace a kontinuita činností a zároveň nezbytná a nepřetržitá výměna odborných znalostí se železničním odvětvím. Výdaje agentury by měly zahrnovat výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz, a mimo jiné částku hrazenou vnitrostátním bezpečnostním orgánům za jejich činnost při vydávání povolení vozidel a jednotných osvědčení o bezpečnosti, v souladu s příslušnými dohodami o spolupráci a s ustanoveními prováděcího aktu o stanovení poplatků a plateb.

(34)

V souvislosti s předcházením střetům zájmů a s jejich řešením je nezbytné, aby agentura jednala nestranně, prokazovala věrohodnost a zavedla vysoké standardy profesionality. Nikdy by neměl vzniknout opodstatněný důvod k podezření, že by na její rozhodnutí mohly mít vliv zájmy, které jsou v rozporu s úlohou agentury jakožto subjektu sloužícího Unii jako celku, nebo soukromé zájmy či vazby kteréhokoli z členů agentury nebo kteréhokoli z vyslaných národních odborníků nebo kteréhokoli z členů správní rady či odvolacích senátů, které by byly nebo mohly být v rozporu s řádným plněním úředních povinností dotyčné osoby. Správní rada by tudíž měla přijmout komplexní pravidla o střetu zájmů vztahující se na celou agenturu. V těchto pravidlech by měla být zohledněna doporučení vydaná Účetním dvorem ve zvláštní zprávě č. 15 z roku 2012.

(35)

S cílem zpřehlednit rozhodovací postup v agentuře a přispět ke zlepšení účinnosti a efektivity by měla být zavedena dvoustupňová struktura řízení. Za tím účelem by měly být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě vybavené nezbytnými pravomocemi, včetně pravomoci stanovit rozpočet a schválit programový dokument. Správní rada by měla určovat obecné směřování činností agentury a těsněji se podílet na sledování činnosti agentury s cílem posílit dohled nad správními a rozpočtovými záležitostmi. Měla by být zřízena menší výkonná rada, jejímž úkolem by bylo náležitě připravovat zasedání správní rady a poskytovat podporu jejímu rozhodovacímu postupu. Pravomoci výkonné rady by měly být vymezeny v pověření, které má být přijato správní radou, a měly by tam, kde je to vhodné, zahrnovat stanoviska a prozatímní rozhodnutí, s výhradou jejich konečného potvrzení správní radou.

(36)

S cílem zaručit transparentnost rozhodnutí správní rady by se jejích zasedání měli účastnit zástupci dotčených odvětví, avšak bez hlasovacího práva. Zástupce různých zúčastněných subjektů by měla jmenovat Komise na základě míry, v jaké reprezentují železniční podniky, provozovatele infrastruktury, železniční průmysl, odborové organizace, cestující a zákazníky železniční nákladní dopravy na úrovni Unie.

(37)	Je nutné zajistit, aby všechny strany dotčené rozhodnutími agentury měly právo nezávisle a nestranně využívat nezbytné opravné prostředky. Měl by být zřízen vhodný odvolací mechanismus, aby bylo možné se proti rozhodnutím výkonného ředitele odvolat ke zvláštnímu odvolacímu senátu.

(38)	Pro případ neshody mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány ohledně vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti či povolování vozidel by mělo být zavedeno rozhodčí řízení, aby byla rozhodnutí přijímána koordinovaně a v duchu spolupráce.

(39)

Širší strategický pohled na činnost agentury by umožnil efektivněji plánovat a řídit její zdroje a přispěl by ke zvýšení kvality jejích výsledků. To je potvrzeno a posíleno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (10). Správní rada by proto měla po řádné konzultaci příslušných zúčastněných stran přijmout a pravidelně aktualizovat jednotný programový dokument obsahující roční a víceleté pracovní programy.

(40)	Je-li agentuře přidělen nový úkol v souvislosti s bezpečností a interoperabilitou železničního systému Unie po přijetí programového dokumentu, měla by správní rada, je-li to nutné, změnit programový dokument s cílem doplnit tento nový úkol po provedení analýzy dopadu na lidské a rozpočtové zdroje.

(41)

Činnost agentury by měla být transparentní. Měla by být zajištěna účinná kontrola Evropským parlamentem, a za tímto účelem by Evropský parlament měl být konzultován k návrhu víceleté části programového dokumentu a měl by mít možnost pozvat ke slyšení výkonného ředitele agentury a obdržet výroční zprávu o činnosti agentury. Agentura by měla rovněž uplatňovat příslušné právní předpisy Unie o přístupu veřejnosti k dokumentům.

(42)

V minulých letech byl vytvořen větší počet decentralizovaných agentur, přičemž se zlepšila transparentnost a kontrola správy finančních prostředků Unie přidělených těmto agenturám, zejména pokud jde o zahrnutí poplatků do rozpočtu, finanční kontrolu, pravomoc udělování absolutoria, příspěvky v systému sociálního zabezpečení a vnitřní rozpočtový proces (kodex chování). Obdobně by se na agenturu mělo bez výjimky vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11), přičemž agentura by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (12).

(43)

Agentura by měla aktivně prosazovat přístup Unie k bezpečnosti a interoperabilitě železnic v jejích vztazích s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. To by mělo také zahrnovat, v mezích pravomocí agentury, usnadnění vzájemného přístupu železničních podniků Unie na železniční trhy třetích zemí a přístup kolejových vozidel Unie k sítím třetích zemí.

(44)

K zajištění jednotného provádění tohoto nařízení, pokud jde o posuzování návrhů vnitrostátních předpisů a stávajících vnitrostátních předpisů, sledování vnitrostátních bezpečnostních orgánů a oznámených subjektů posuzování shody, stanovení jednacího řádu odvolacích senátů a stanovení plateb a poplatků, které je agentura oprávněna vybírat, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(45)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení specializovaného orgánu, který by formuloval společná řešení v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu společné povahy činností může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(46)

Pro řádné fungování agentury je nezbytné uplatňovat určité zásady týkající se řízení agentury, aby bylo dosaženo souladu se společným prohlášením a společným přístupem, na nichž se v červenci 2012 dohodla interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury EU, jejichž účelem je zjednodušit činnost agentur a zlepšit jejich výkonnost.

(47)	Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

ZÁSADY

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“).

2. Toto nařízení stanoví:

a)	zřízení a úkoly agentury;

b)	úkoly členských států podle tohoto nařízení.

3. Toto nařízení podporuje vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, a zejména dosahování cílů v oblastech:

a)	interoperability železničního systému Unie stanovené směrnicí (EU) 2016/797;

b)	bezpečnosti železničního systému Unie stanovené směrnicí (EU) 2016/798;

c)	vydávání osvědčení strojvedoucím podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (14).

Článek 2

Cíle agentury

Cílem agentury je přispívat k dalšímu rozvoji a účinnému fungování jednotného evropského železničního prostoru bez hranic, a to zaručením vysoké úrovně bezpečnosti a interoperability železnic a současně zlepšením postavení železničního odvětví v hospodářské soutěži. Agentura zejména přispívá v technických záležitostech k provádění právních předpisů Unie tvorbou společného přístupu k bezpečnosti železničního systému Unie a zvyšováním úrovně interoperability železničního systému Unie.

Mezi další cíle agentury patří sledovat vývoj vnitrostátních předpisů týkajících se železnic s cílem podpory výkonnosti vnitrostátních orgánů působících v oblastech interoperability a bezpečnosti železnic a prosazovat optimalizaci postupů.

Je-li tak stanoveno směrnicí (EU) 2016/797 a směrnicí (EU) 2016/798, plní agentura rovněž úlohu unijního orgánu odpovědného za vydávání povolení k uvedení železničních vozidel a typů vozidel na trh a za vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti pro železniční podniky.

Při sledování těchto cílů agentura plně zohledňuje proces rozšiřování Unie a zvláštní omezení týkající se železničního spojení s třetími zeměmi.

Článek 3

Právní postavení

1. Agentura je subjektem Unie s právní subjektivitou.

2. V každém členském státě má agentura nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

4. Agentura nese výlučnou odpovědnost za výkon funkcí a pravomocí, které jí byly přiděleny.

Článek 4

Druh činností agentury

Agentura může:

a)	podávat Komisi doporučení týkající se používání článků 13, 15, 17, 19, 35, 36 a 37;

b)	podávat členským státům doporučení týkající se používání článku 34;

c)	vydávat stanoviska pro Komisi podle čl. 10 odst. 2 a článku 42 a pro dotčené orgány členských států podle článků 10, 25 a 26;

d)	podávat vnitrostátním bezpečnostním orgánům doporučení podle čl. 33 odst. 4;

e)	vydávat rozhodnutí podle článků 14, 20, 21 a 22;

f)	vydávat stanoviska představující přijatelné způsoby prokazování shody podle článku 19;

g)	vydávat technické dokumenty podle článku 19;

h)	vydávat zprávy o auditu podle článků 33 a 34;

i)	vydávat pokyny a jiné nezávazné dokumenty, které usnadňují uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic podle článků 13, 19, 28, 32, 33 a 37.

KAPITOLA 2

PRACOVNÍ METODY

Článek 5

Zřízení a složení pracovních skupin a jiných skupin

1. Agentura zřídí omezený počet pracovních skupin pro přípravu doporučení a případně pokynů týkajících se zejména technických specifikací pro interoperabilitu (TSI), společných bezpečnostních cílů (CST), společných bezpečnostních metod (CSM) a použití společných bezpečnostních ukazatelů (CSI).

Agentura může zřizovat pracovní skupiny v jiných řádně odůvodněných případech buď na žádost Komise nebo výboru uvedeného v článku 81 (dále jen „výbor“), nebo z vlastního podnětu po konzultaci Komise.

Pracovním skupinám předsedá zástupce agentury.

2. Pracovní skupiny jsou složeny:

—	ze zástupců jmenovaných příslušnými vnitrostátními orgány, aby se účastnili pracovních skupin;

—

z odborníků z odvětví železniční dopravy vybraných agenturou ze seznamu uvedeného v odstavci 3. Agentura zajistí přiměřené zastoupení průmyslových odvětví a uživatelů, kterých by se mohla dotknout opatření případně navržená Komisí na základě doporučení, jež jí agentura podá. Agentura podle možností usiluje o vyvážené zeměpisné zastoupení.

Agentura může v případě potřeby do pracovních skupin jmenovat nezávislé odborníky a zástupce mezinárodních organizací, jejichž odborná způsobilost je v daném oboru obecně uznávána. Do pracovních skupin nesmějí být jmenováni zaměstnanci agentury s výjimkou předsednictví pracovních skupin, které zajišťuje zástupce agentury.

3. Každý reprezentativní subjekt uvedený v čl. 38 odst. 4 předloží agentuře seznam nejkvalifikovanějších odborníků, které pověřil svým zastupováním v každé z pracovních skupin, a tento seznam při jakýchkoli změnách aktualizuje.

4. Pokud činnost těchto pracovních skupin přímo ovlivňuje pracovní podmínky, ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců v průmyslu, podílejí se na činnosti dotčených pracovních skupin jako řádní členové zástupci jmenovaní odborovými organizacemi působícími na evropské úrovni.

5. Agentura hradí členům pracovních skupin cestovní výdaje a výdaje na pobyt na základě pravidel a sazebníků přijatých správní radou.

6. Agentura při vypracovávání doporučení a pokynů uvedených v odstavci 1 řádně zohledňuje výsledky činnosti pracovních skupin.

7. Agentura zřídí jiné skupiny pro účely článků 24 a 29 a čl. 38 odst. 1.

8. Agentura může v řádně odůvodněných případech na žádost Komise nebo výboru nebo z vlastního podnětu zřídit jiné skupiny podle čl. 38 odst. 4.

9. Činnost pracovních skupin a jiných skupin musí být transparentní. Správní rada přijme jednací řád pracovních skupin a dalších skupin, včetně pravidel transparentnosti.

Článek 6

Konzultace se sociálními partnery

Pokud úkoly stanovené v článcích 13, 15, 19 a 36 přímo ovlivňují sociální prostředí nebo pracovní podmínky pracovníků v tomto průmyslovém odvětví, konzultuje je agentura se sociálními partnery ve výboru pro kolektivní vyjednávání zřízeném podle rozhodnutí Komise 98/500/ES (15). V takovém případě mohou sociální partneři na tuto konzultaci odpovědět, avšak za podmínky, že tak učiní do tří měsíců.

Tyto konzultace proběhnou předtím, než agentura podá Komisi doporučení. Agentura k výsledkům těchto konzultací náležitě přihlédne a je vždy připravena svá doporučení dále vysvětlit. Stanoviska přednesená ve výboru pro kolektivní vyjednávání předá agentura spolu se svými doporučeními Komisi a ta je postoupí výboru.

Článek 7

Konzultace se zákazníky nákladní železniční dopravy a cestujícími

Pokud mají úkoly stanovené v článcích 13 a 19 přímý dopad na zákazníky železniční nákladní dopravy a cestující, konzultuje je agentura s organizacemi, které je zastupují, včetně zástupců osob se zdravotním postižením a osob se sníženou schopností pohybu a orientace. V takovém případě mohou uvedené organizace na tuto konzultaci odpovědět, avšak za podmínky, že tak učiní do tří měsíců.

Seznam organizací, které mají být konzultovány, vypracuje Komise za pomoci výboru.

Tyto konzultace proběhnou předtím, než agentura podá Komisi doporučení. Agentura k výsledkům těchto konzultací náležitě přihlédne a je vždy připravena svá doporučení dále vysvětlit. Stanoviska přednesená dotčenými organizacemi předá agentura spolu se svými doporučeními Komisi a ta je postoupí výboru.

Článek 8

Posouzení dopadů

1. Agentura provádí posouzení dopadů svých doporučení a stanovisek. Správní rada přijme metodiku posuzování dopadů na základě metodiky Komise. Agentura udržuje styky s Komisí, aby zaručila, že je náležitě zohledněna příslušná práce Komise. Agentura ve zprávě, kterou přiloží ke každému doporučení, jasně uvede předpoklady, ze kterých posouzení dopadů vychází, a zdroje použitých údajů.

2. Před zahrnutím některé činnosti do programového dokumentu přijatého správní radou v souladu s čl. 51 odst. 1 provede agentura včasné posouzení dopadů, v souvislosti s nímž uvede:

a)	problém, který je třeba vyřešit, a možná řešení;

b)	míru, v níž je nutné přijetí specifického opatření, včetně podání doporučení či vydání stanoviska agentury;

c)	očekávaný přínos agentury k řešení problému.

Ke každé činnosti a projektu se před jejich zahrnutím do programového dokumentu provede analýza účinnosti, a to jak samostatně, tak ve vzájemném spojení, aby byly rozpočet a zdroje agentury využity co nejlépe.

3. Agentura může provádět následná posouzení u právních předpisů na základě svých doporučení.

4. Členské státy poskytnou agentuře údaje nezbytné pro posouzení dopadů, jsou-li k dispozici.

Reprezentativní subjekty poskytnou agentuře na její žádost nedůvěrné údaje nezbytné pro posouzení dopadů.

Článek 9

Studie

Pokud to vyžaduje plnění jejích úkolů, zadává agentura studie, do nichž jsou případně zapojeny pracovní skupiny a jiné skupiny uvedené v článku 5, a financuje tyto studie z vlastního rozpočtu.

Článek 10

Stanoviska

1. Na žádost jednoho či více vnitrostátních regulačních subjektů uvedených v článku 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (16) vydává agentura stanoviska zejména k aspektům spojeným s bezpečností a interoperabilitou ve věcech, na něž byly zmíněné subjekty upozorněny.

2. Agentura vydává na žádost Komise stanoviska ke změnám jakéhokoli aktu přijatého na základě směrnice (EU) 2016/797 nebo směrnice (EU) 2016/798, zejména v případech, kdy je upozorněno na údajný nedostatek.

3. Agentura všechna svá stanoviska, zejména ta uvedená v odstavci 2, vydává co nejdříve a nejpozději dva měsíce po obdržení žádosti, nedohodne-li se se stranou podávající žádost jinak. Tato stanoviska agentura zveřejní do jednoho měsíce od vydání ve znění, z nějž byly odstraněny veškeré materiály podléhající obchodnímu tajemství.

Článek 11

Návštěvy v členských státech

1. K plnění úkolů jí svěřených, zejména úkolů uvedených v článcích 14, 20, 21, 25, 26, 31, 32, 33, 34, 35 a 42, a s cílem pomáhat Komisi při plnění jejích úkolů podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), včetně zejména při posuzování účinného provádění příslušných právních předpisů Unie, může agentura vykonávat návštěvy v členských státech v souladu s politikou a pracovními metodami a postupy přijatými správní radou.

2. Po konzultaci s dotčeným členským státem agentura tento stát o plánované návštěvě včas informuje a sdělí mu jména pověřených úředníků agentury, kteří jsou vykonáním návštěvy pověřeni, den zahájení návštěvy a její předpokládanou délku. Úředníci agentury, kteří jsou vykonáním návštěvy pověřeni, předloží před jejím zahájením písemné rozhodnutí výkonného ředitele upřesňující účel a cíle návštěvy.

3. Dotčené vnitrostátní orgány členských států jsou zaměstnancům agentury při jejich práci nápomocny.

4. O každé návštěvě uvedené v odstavci 1 agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a dotčenému členskému státu.

5. Tímto článkem nejsou dotčeny inspekce uvedené v čl. 33 odst. 7 a čl. 34 odst. 6.

6. Cestovní výdaje, výdaje na ubytování a pobyt a jiné výdaje vzniklé zaměstnancům agentury hradí agentura.

Článek 12

Jednotné kontaktní místo

1. Agentura zřídí a spravuje informační a komunikační systém alespoň s těmito funkcemi jednotného kontaktního místa:

jednotné kontaktní místo, jímž žadatel podává žádost o povolení typu, povolení k uvedení vozidel na trh a jednotná osvědčení o bezpečnosti. V případech, kdy je oblast použití či provozu omezena pouze na síť či sítě v rámci jednoho členského státu, je kontaktní místo navrženo tak, aby bylo zajištěno, že si žadatel zvolí orgán, od něhož si přeje vyřízení žádosti o vydání povolení nebo jednotných osvědčení o bezpečnosti pro celé řízení;

b)	společná platforma pro výměnu informací, která agentuře a vnitrostátním bezpečnostním orgánům poskytuje informace o všech žádostech o povolení a jednotná osvědčení o bezpečnosti, o fázích, v nichž se tato řízení nacházejí, o jejich výsledku a případně o žádostech a rozhodnutích odvolacího senátu;

společná platforma pro výměnu informací, která agentuře a vnitrostátním bezpečnostním orgánům poskytuje informace o žádostech o schválení agenturou v souladu s článkem 19 směrnice (EU) 2016/797 a o žádostech o povolení traťových subsystémů řízení a zabezpečení zahrnujících evropský vlakový zabezpečovací systém (ETCS) nebo vybavení globálního systému pro mobilní komunikace v železničním provozu (GSM-R), o fázích, v nichž se tato řízení nacházejí, o jejich výsledku a případně o žádostech a rozhodnutích odvolacího senátu;

d)	„systém včasného varování“, který v rané fázi odhalí potřeby koordinace mezi rozhodnutími, která mají přijmout jednotlivé vnitrostátní bezpečnostní orgány a agentury k různým žádostem o podobná povolení nebo jednotná osvědčení o bezpečnosti.

2. Technické a funkční specifikace jednotného kontaktního místa uvedené v odstavci 1 se vypracovávají ve spolupráci se sítí vnitrostátních bezpečnostních orgánů uvedených v článku 38 na základě návrhu agentury, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů. Správní rada přijme na tomto základě technické a funkční specifikace a plán zřízení jednotného kontaktního místa. Jednotné kontaktní místo se zřídí, aniž jsou dotčena práva duševního vlastnictví a požadovaná úroveň důvěrnosti a v případě potřeby se zohledněním informatických aplikací a registrů již zřízených agenturou, jako jsou registry uvedené v článku 37.

3. Jednotné kontaktní místo bude provozuschopné nejpozději 16. června 2019.

4. Agentura sleduje žádosti předložené prostřednictvím jednotného kontaktního místa, zejména s využitím systému včasného varování uvedeného v odst. 1 písm. d). Pokud agentura odhalí různé žádostí o podobná povolení nebo jednotná osvědčení o bezpečnosti, zajistí vhodný návazný postup, například:

a)	informuje žadatele, že jiná či podobná žádost o povolení nebo osvědčení již byla podána;

v koordinaci s příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem zajistí, aby rozhodnutí, která mají tento orgán a agentura přijmout, nebyla ve vzájemném rozporu. Není-li do měsíce od zahájení koordinačního procesu možné nalézt žádné vzájemně přijatelné řešení, záležitost se předloží k rozhodčímu řízení odvolacímu senátu uvedenému v článcích 55, 61 a 62.

KAPITOLA 3

ÚKOLY AGENTURY TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI ŽELEZNIC

Článek 13

Technická podpora – doporučení k bezpečnosti železnic

1. Agentura podává Komisi doporučení k CSI, CSM a CST uvedeným v článcích 5, 6 a 7 směrnice (EU) 2016/798. Agentura rovněž podává Komisi doporučení k pravidelné revizi CSI, CSM a CST.

2. Agentura na žádost Komise nebo z vlastního podnětu podává Komisi doporučení k dalším opatřením v oblasti bezpečnosti, přičemž zohlední získané zkušenosti.

3. Agentura vydává pokyny s cílem pomoci vnitrostátním bezpečnostním orgánům při dohledu nad železničními podniky, provozovateli infrastruktury a dalšími subjekty v souladu s článkem 17 směrnice (EU) 2016/798.

4. Agentura může podávat doporučení Komisi k CSM vztahující se na jakékoli prvky systému řízení bezpečnosti, které je třeba harmonizovat na úrovni Unie v souladu s čl. 9 odst. 7 směrnice (EU) 2016/798.

5. Agentura může vydávat pokyny a další nezávazné dokumenty s cílem usnadnit provádění právních předpisů v oblasti bezpečnosti železnic, včetně pomoci členským státům při určování vnitrostátních předpisů, které mohou být v důsledku přijetí nebo revize CSM zrušeny, a pokyny pro přijímání nových vnitrostátních předpisů či změn stávajících vnitrostátních předpisů. Agentura může rovněž vydat pokyny týkající se bezpečnosti železnice a osvědčení o bezpečnosti, včetně seznamů příkladů osvědčených postupů, zejména pokud jde o přeshraniční dopravu a infrastrukturu.

Článek 14

Jednotná osvědčení o bezpečnosti

Agentura vydává, obnovuje, pozastavuje a mění jednotná osvědčení o bezpečnosti a spolupracuje v tomto ohledu s vnitrostátními bezpečnostními orgány v souladu s články 10, 11 a 18 směrnice (EU) 2016/798.

Agentura omezí platnost jednotných osvědčení o bezpečnosti nebo je zruší a spolupracuje v tomto ohledu s vnitrostátními bezpečnostními orgány v souladu s článkem 17 směrnice (EU) 2016/798.

Článek 15

Údržba vozidel

1. Agentura je Komisi nápomocna se systémem certifikace subjektů odpovědných za údržbu podle čl. 14 odst. 7 směrnice (EU) 2016/798.

2. Agentura podává Komisi doporučení pro účely čl. 14 odst. 8 směrnice (EU) 2016/798.

3. Agentura provádí rozbor veškerých alternativních opatření, o kterých bylo rozhodnuto v souladu s článkem 15 směrnice (EU) 2016/798, a výsledek rozboru uvádí ve zprávě uvedené v čl. 35 odst. 4 tohoto nařízení.

4. Agentura podporuje a na žádost koordinuje vnitrostátní bezpečnostní orgány při dohledu nad subjekty odpovědnými za údržbu podle čl. 17 odst. 1 písm. c) směrnice (EU) 2016/798.

Článek 16

Spolupráce s vnitrostátními inspekčními orgány

Agentura spolupracuje s vnitrostátními inspekčními orgány podle čl. 20 odst. 3, čl. 22 odst. 1, 2, 5 a 7 a článku 26 směrnice (EU) 2016/798.

Článek 17

Železniční přeprava nebezpečných věcí

Agentura sleduje vývoj právních předpisů v oblasti železniční přepravy nebezpečných věcí ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (17) a společně s Komisí zajišťují, aby byl tento vývoj v souladu s právními předpisy v oblasti interoperability a bezpečnosti železnic, zejména se základními požadavky. Za tímto účelem je agentura nápomocna Komisi a může na žádost Komise či z vlastního podnětu vydávat doporučení.

Článek 18

Výměna informací o nehodách souvisejících s bezpečností

Agentura podporuje výměnu informací o nehodách, mimořádných událostech a případech, kdy k nim téměř došlo, souvisejících s bezpečností, přičemž zohledňuje zkušenosti železničních subjektů uvedených v článku 4 směrnice (EU) 2016/798. Cílem této výměny informací je vypracovat osvědčené postupy na úrovni členských států.

KAPITOLA 4

ÚKOLY AGENTURY TÝKAJÍCÍ SE INTEROPERABILITY

Článek 19

Technická podpora v oblasti interoperability železnic

1. Agentura:

a)	podává doporučení Komisi k TSI a jejich revizi v souladu s článkem 5 směrnice (EU) 2016/797;

b)	podává doporučení Komisi ke vzorům ES prohlášení o ověření a pro dokumenty v souboru technické dokumentace, které k němu musí být přiloženy, pro účely čl. 15 odst. 9 směrnice (EU) 2016/797;

c)	podává doporučení Komisi ke specifikacím registrů a k jejich revizi pro účely článků 47, 48 a 49 směrnice (EU) 2016/797;

d)	vydává stanoviska, která představují přijatelné způsoby prokazování shody ohledně nedostatků v TSI, v souladu s čl. 6 odst. 4 směrnice (EU) 2016/797 a poskytuje je Komisi;

e)	vydává Komisi na její žádost stanoviska k žádostem členských států o neuplatnění TSI v souladu s článkem 7 směrnice (EU) 2016/797;

f)	vydává technickou dokumentaci v souladu s čl. 4 odst. 8 směrnice (EU) 2016/797;

g)	vydává rozhodnutí o schválení před jakoukoli výzvou k předkládání návrhů související se zařízením traťového systému ERTMS, aby bylo zajištěno harmonizované provádění ERTMS v Unii podle článku 19 směrnice (EU) 2016/797;

h)	vydává doporučení Komisi týkající se školení a vydávání osvědčení zaměstnancům působícím jako obsluha vlaků a plnícím důležité úkoly v oblasti bezpečnosti;

i)	vydává příslušným evropským normalizačním orgánům podrobné pokyny k normám, aby mohly plnit pověření, které jim udělila Komise;

j)	podává doporučení Komisi týkající se pracovních podmínek všech zaměstnanců, kteří vykonávají důležité úkoly v oblasti bezpečnosti;

k)	podává doporučení Komisi týkající se harmonizovaných norem, které mají být vypracovány evropskými normalizačními orgány, a norem týkajících se zaměnitelných náhradních dílů, které mohou zlepšit úroveň bezpečnosti a interoperability železničního systému Unie;

l)	ve vhodných případech podává doporučení Komisi týkající se konstrukčních částí zásadně důležitých pro bezpečnost.

2. Při vypracovávání doporučení uvedených v odst. 1 písm. a), b), c). h), k) a l) agentura:

a)	zajišťuje přizpůsobování TSI a specifikací registrů technickému pokroku, vývoji trhu a sociálním požadavkům;

b)	zajišťuje koordinaci mezi vypracováváním a aktualizací TSI a vypracováváním evropských norem, které se pro účely interoperability ukáží nezbytnými, a udržuje příslušné styky s evropskými normalizačními subjekty;

c)	se ve vhodných případech účastní jako pozorovatel příslušných pracovních skupin zřízených uznanými normalizačními orgány.

3. Agentura může vydávat pokyny a další nezávazné dokumenty s cílem usnadnit provádění právních předpisů v oblasti interoperability železnic, včetně pomoci členským státům při určování vnitrostátních předpisů, které mohou být v důsledku přijetí nebo revize TSI zrušeny.

4. V případech nedodržení základních požadavků na prvky interoperability je agentura Komisi nápomocna podle článku 11 směrnice (EU) 2016/797.

Článek 20

Povolení k uvedení vozidel na trh

Agentura vydává povolení k uvedení železničních vozidel na trh a je oprávněna obnovovat, měnit, pozastavovat nebo rušit povolení, která vydala. Za tímto účelem agentura spolupracuje s vnitrostátními bezpečnostními orgány v souladu s článkem 21 směrnice (EU) 2016/797.

Článek 21

Povolení k uvedení typů vozidel na trh

Agentura vydává povolení k uvedení typů vozidel na trh a je oprávněna obnovovat, měnit, pozastavovat nebo rušit povolení, která vydala, v souladu s článkem 24 směrnice (EU) 2016/797.

Článek 22

Uvedení traťových subsystémů řízení a zabezpečení do provozu

Před zveřejněním jakékoli výzvy k předkládání návrhů související se zařízením traťového systému ERTMS agentura zkontroluje, zda jsou technická řešení plně v souladu s příslušnými TSI, a tudíž plně interoperabilní, a přijme rozhodnutí o schválení v souladu s článkem 19 směrnice (EU) 2016/797.

Článek 23

Telematické aplikace

1. Agentura působí jako systémový orgán s cílem zajistit koordinovaný vývoj telematických aplikací v Unii, v souladu s příslušnými TSI. Za tímto účelem udržuje, monitoruje a řídí odpovídající subsystémové požadavky.

2. Agentura stanoví, zveřejní a uplatňuje postup vyřizování žádostí o změny specifikací pro telematické aplikace. Za tímto účelem agentura zřídí, spravuje a aktualizuje registr žádostí o změny těchto specifikací spolu s údaji o jejich stavu a příslušným odůvodněním.

3. Agentura vytváří a spravuje technické nástroje pro řízení různých verzí specifikací pro telematické aplikace a usiluje o zajištění zpětné kompatibility.

4. Agentura je nápomocna Komisi při sledování zavádění specifikací pro telematické aplikace v souladu s příslušnými TSI.

Článek 24

Podpora pro oznámené subjekty posuzování shody

1. Agentura podporuje činnost oznámených subjektů posuzování shody uvedených v článku 30 směrnice (EU) 2016/797. Tato podpora zahrnuje zejména vypracování pokynů k posuzování shody prvku interoperability nebo jeho vhodnosti pro použití podle článku 9 směrnice (EU) 2016/797 a pokynů pro postup ES ověřování podle článků 10 a 15 směrnice (EU) 2016/797.

2. Agentura může napomáhat spolupráci mezi oznámenými subjekty posuzování shody v souladu s článkem 44 směrnice (EU) 2016/797 a může zejména sloužit jako technický sekretariát jejich koordinační skupiny.

KAPITOLA 5

ÚKOLY AGENTURY TÝKAJÍCÍ SE VNITROSTÁTNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 25

Posouzení návrhů vnitrostátních předpisů

1. Agentura posoudí návrhy vnitrostátních předpisů, které jí byly předloženy v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice (EU) 2016/798 a čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2016/797, do dvou měsíců od jejich obdržení. Je-li potřeba překlad nebo je-li návrh vnitrostátního předpisu dlouhý nebo složitý, může agentura se souhlasem dotčeného členského státu prodloužit tuto lhůtu maximálně o další tři měsíce. Ve výjimečných případech se mohou agentura a dotčený členský stát vzájemně dohodnout na prodloužení uvedené lhůty.

Během této lhůty si agentura vymění příslušné informace s dotčeným členským státem, případně konzultuje příslušné zúčastněné strany, a následně členský stát informuje o výsledku posouzení.

2. Pokud agentura po posouzení uvedeném v odstavci 1 dojde k názoru, že navrhované vnitrostátní předpisy umožňují splnění základních požadavků na interoperabilitu železnice, dodržení platných CSM a TSI a dosažení CST a že nezpůsobí svévolnou diskriminaci ani skryté omezování provozu železniční dopravy mezi jednotlivými členskými státy, informuje Komisi a dotčené členské státy o příznivém výsledku svého posouzení. V tomto případě může Komise předpisy ověřit v informačním systému uvedeném v článku 27. Pokud agentura neinformuje Komisi a dotčený členský stát o svém posouzení do dvou měsíců po obdržení návrhu vnitrostátního předpisu či po uplynutí prodloužené lhůty dohodnuté v souladu s odstavcem 1, může členský stát uvedený předpis zavést, aniž je dotčen článek 26.

3. Pokud je výsledek posouzení uvedeného v odstavci 1 nepříznivý, informuje agentura dotčený členský stát a požádá ho o stanovisko k tomuto posouzení. Pokud po této výměně názorů s dotčeným členským státem agentura nezmění nepříznivý výsledek svého posouzení, ve lhůtě maximálně jednoho měsíce:

a)	vydá stanovisko určené dotčenému členskému státu, v němž uvede důvody, proč by dotčený vnitrostátní předpis či předpisy neměly vstoupit v platnost nebo být uplatňovány;

b)	informuje Komisi o nepříznivém výsledku svého posouzení, v němž uvede důvody, proč by dotčený vnitrostátní předpis či předpisy neměly vstoupit v platnost nebo být uplatňovány.

Tím není dotčeno právo členského státu přijmout nový vnitrostátní předpis v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. c) směrnice (EU) 2016/798 nebo s čl. 14 odst. 4 písm. b) směrnice (EU) 2016/797.

4. Dotčený členský stát informuje Komisi o svém postoji ke stanovisku uvedenému v odstavci 3 ve lhůtě dvou měsíců, a pokud s ním nesouhlasí, uvede své důvody.

Pokud jsou uvedené důvody shledány nedostatečnými nebo tyto informace nebyly poskytnuty a pokud členský stát dotčený vnitrostátní předpis přijme, aniž by stanovisku uvedenému v odstavci 3 věnoval dostatečnou pozornost, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí určené dotčenému členskému státu požadující změnu nebo zrušení uvedeného předpisu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 81 odst. 2.

Článek 26

Posouzení stávajících vnitrostátních předpisů

1. Do dvou měsíců od jejich přijetí agentura posoudí vnitrostátní předpisy, o nichž byla informována v souladu s čl. 14 odst. 6 směrnice (EU) 2016/797 a čl. 8 odst. 6 směrnice (EU) 2016/798. Je-li potřeba překlad nebo je-li vnitrostátní předpis dlouhý nebo složitý, může agentura se souhlasem členského státu prodloužit tuto lhůtu maximálně o další tři měsíce. Ve výjimečných případech se mohou agentura a dotčený členský stát vzájemně dohodnout na dalším prodloužení uvedené lhůty.

Během této lhůty si agentura vymění příslušné informace s dotčeným členským státem a následně jej informuje o výsledku posouzení.

2. Pokud agentura po posouzení uvedeném v odstavci 1 dojde k názoru, že vnitrostátní předpisy umožňují splnění základních požadavků na interoperabilitu železnice, dodržení platných CSM a TSI a dosažení CST a že nezpůsobí svévolnou diskriminaci ani skryté omezování provozu železniční dopravy mezi jednotlivými členskými státy, informuje Komisi a dotčené členské státy o příznivém výsledku svého posouzení. V tomto případě může Komise předpisy ověřit v informačním systému uvedeném v článku 27. Pokud agentura neinformuje Komisi a dotčený členský stát do dvou měsíců po obdržení vnitrostátních předpisů či po uplynutí prodloužené lhůty dohodnuté v souladu s odstavcem 1, zůstává uvedený předpis v platnosti.

a)	vydá stanovisko určené dotčenému členskému státu, v němž uvede, že posouzení dotčeného vnitrostátního předpisu či předpisů dospělo k nepříznivému výsledku, jakož i důvody, proč by dotčený předpis či předpisy měly být změněny či zrušeny, a

b)	informuje Komisi o nepříznivém výsledku svého posouzení, v němž uvede důvody, proč by dotčený vnitrostátní předpis či předpisy měly být změněny či zrušeny.

4. Dotčený členský stát informuje Komisi o svém postoji ke stanovisku uvedenému v odstavci 3 ve lhůtě dvou měsíců, a pokud s ním nesouhlasí, uvede své důvody. Pokud jsou uvedené důvody shledány nedostatečnými nebo tyto informace nebyly poskytnuty, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí určené dotčenému členskému státu požadující změnu nebo zrušení dotčeného vnitrostátního předpisu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 81 odst. 2.

5. Odchylně od odstavců 3 a 4 v případě naléhavých preventivních opatření, pokud posouzení uvedené v odstavci 1 dospěje k nepříznivému výsledku a pokud dotčený členský stát nezměnil či nezrušil dotčený vnitrostátní předpis do dvou měsíců od obdržení stanoviska agentury, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí požadující od členského státu změnu či zrušení uvedeného předpisu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem v souladu s čl. 81 odst. 2.

Pokud posouzení agenturou dospělo k příznivému výsledku a pokud má dotčený vnitrostátní předpis dopad na více než jeden členský stát, přijme Komise ve spolupráci s agenturou a členskými státy vhodná opatření, včetně revize CSM a TSI, je-li to nutné.

6. Postup uvedený v odstavcích 2, 3 a 4 se použije přiměřeně v případech, kdy agentura zjistí, že vnitrostátní předpis, ať oznámený, či nikoli, je přebytečný, že je v rozporu s CSM, CST, TSI nebo jinými právními předpisy Unie v oblasti železnic nebo že představuje bezdůvodnou překážku vytvoření jednotného železničního trhu.

Článek 27

Informační systém používaný k oznamování a klasifikaci vnitrostátních předpisů

1. Agentura spravuje specializovaný informační systém obsahující vnitrostátní předpisy uvedené v článcích 25 a 26 a přijatelné vnitrostátní způsoby prokazování shody uvedené v čl. 2 bodě 34 směrnice (EU) 2016/797. Agentura je ve vhodných případech zpřístupní zúčastněným stranám pro účely konzultace.

2. Prostřednictvím informačního systému uvedeného v odstavci 1 tohoto článku členské státy oznamují vnitrostátní předpisy uvedené v čl. 25 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 agentuře a Komisi. Agentura uvedené předpisy v tomto informačním systému zveřejňuje, včetně stavu jejich posouzení a po skončení tohoto posouzení jeho příznivého či nepříznivého výsledku, a používá uvedený informační systém k tomu, aby informovala Komisi v souladu s články 25 a 26.

3. Agentura provádí technické posouzení stávajících vnitrostátních předpisů, na které odkazují dostupné vnitrostátní právní předpisy, jež jsou k 15. červnu 2016 uvedeny v její databázi referenčních dokumentů. Agentura klasifikuje oznámené vnitrostátní předpisy v souladu s čl. 14 odst. 10 směrnice (EU) 2016/797. Za tímto účelem využívá informační systém uvedený v odstavci 1 tohoto článku.

4. Agentura klasifikuje oznámené vnitrostátní předpisy v souladu s článkem 8 a přílohou I směrnice (EU) 2016/798 s ohledem na vývoj právních předpisů Unie. Za tímto účelem agentura vyvine nástroj pro správu předpisů, který členské státy použijí ke zjednodušení svých systémů vnitrostátních předpisů. Ke zveřejnění nástroje pro správu předpisů agentura používá informační systém uvedený v odstavci 1 tohoto článku.

KAPITOLA 6

ÚKOLY AGENTURY TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ ŽELEZNIČNÍHO PROVOZU (ERTMS)

Článek 28

Systémový orgán pro ERTMS

1. Agentura působí jako systémový orgán s cílem zajistit koordinovaný vývoj ERTMS v Unii, v souladu s příslušnými TSI. Za tímto účelem udržuje, monitoruje a řídí odpovídající subsystémové požadavky včetně technických specifikací pro ETCS a GSM-R.

2. Agentura stanoví, zveřejní a uplatňuje postup vyřizování žádostí o změny specifikací ERTMS. Za tímto účelem agentura zřídí, spravuje a aktualizuje registr žádostí o změny specifikací pro ERTMS spolu s údaji o jejich stavu a s příslušným odůvodněním.

3. Vývoj nových verzí technických specifikací ERTMS nesmí být na úkor míry zavedení ERTMS, stability specifikací, které jsou nezbytné pro optimalizaci výroby zařízení ERTMS, návratnosti investic pro železniční podniky, držitele a provozovatele infrastruktury a efektivního plánování v oblasti zavádění ERTMS.

4. Agentura vytvoří a udržuje technické nástroje pro správu různých verzí ERTMS s cílem zajistit technickou a provozní kompatibilitu sítí a vozidel vybavených různými verzemi a vytvořit pobídky k rychlému a koordinovanému zavedení aktuálně platných verzí.

5. V souladu s čl. 5 odst. 10 směrnice (EU) 2016/797 agentura zajistí, aby byly všechny následné verze zařízení ERTMS technicky kompatibilní s předcházejícími verzemi.

6. Agentura vypracuje a šíří příslušné pokyny k podávání žádostí pro zúčastněné strany a vysvětlující dokumentaci týkající se technických specifikací pro ERTMS.

Článek 29

Skupina pro ERTMS tvořená oznámenými subjekty posuzování shody

1. Agentura zřídí skupinu pro ERTMS, které předsedá a která je tvořena oznámenými subjekty posuzování shody uvedenými v čl. 30 odst. 7 směrnice (EU) 2016/797.

Tato skupina kontroluje jednotnost uplatňování postupu posuzování shody prvku interoperability nebo jeho vhodnosti pro použití podle článku 9 směrnice (EU) 2016/797 a postupů ověřování ES podle článku 10 směrnice (EU) 2016/797 prováděných oznámenými subjekty posuzování shody.

2. Každý rok podává agentura Komisi zprávu o činnostech skupiny uvedené v odstavci 1, která obsahuje statistické údaje o účasti zástupců oznámených subjektů posuzování shody v této skupině.

3. Agentura vyhodnocuje uplatňování postupu posuzování shody prvků interoperability a postupu ES ověřování u zařízení ERTMS a každé dva roky předkládá Komisi zprávu, jež případně obsahuje doporučení pro zlepšení.

Článek 30

Kompatibilita palubních a traťových subsystémů ERTMS

1. Agentura se rozhodne:

a)	aniž je dotčen čl. 21 odst. 5 směrnice (EU) 2016/797 a před vydáním povolení k uvedení vozidla vybaveného palubním subsystémem ERTMS na trh, poskytovat žadatelům na jejich žádost poradenství k technické kompatibilitě mezi palubními a traťovými subsystémy ERTMS;

aniž je dotčen článek 17 směrnice (EU) 2016/798 a po vydání povolení k uvedení vozidla vybaveného palubním subsystémem ERTMS na trh, poskytovat železničním podnikům před použitím vozidla vybaveného palubním subsystémem ERTMS na jejich žádost poradenství k provozní kompatibilitě mezi palubními a traťovými subsystémy ERTMS.

Pro účely tohoto odstavce agentura spolupracuje s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.

2. Pokud se agentura předtím, než vnitrostátní bezpečnostní orgán vydá povolení, dozví nebo je prostřednictvím jednotného kontaktního místa informována žadatelem v souladu s čl. 19 odst. 6 směrnice (EU) 2016/797, že návrh či specifikace projektu byly změněny poté, co vydala schválení v souladu s článkem 19 směrnice (EU) 2016/797 a že existuje riziko nedostatečné technické či provozní kompatibility mezi traťovým subsystémem ERTMS a vozidly vybavenými ERTMS, spolupracuje se zúčastněnými stranami, včetně žadatele a příslušného vnitrostátního bezpečnostního orgánu, za účelem nalezení vzájemně přijatelného řešení. Není-li do měsíce od zahájení koordinačního procesu možné nalézt žádné vzájemně přijatelné řešení, záležitost se předloží k rozhodčímu řízení odvolacímu senátu.

3. Pokud agentura poté, co vnitrostátní bezpečnostní orgán vydal povolení, zjistí, že existuje riziko nedostatečné technické a provozní kompatibility příslušných sítí a vozidel vybavených zařízením ERTMS, spolupracují vnitrostátní bezpečnostní orgán a agentura se všemi zúčastněnými stranami za účelem bezodkladného nalezení vzájemně přijatelného řešení. Agentura o takových případech informuje Komisi.

Článek 31

Podpora zavádění ERTMS a projektů ERTMS

1. Agentura je Komisi nápomocna při sledování zavádění ERTMS v souladu s platným evropským prováděcím plánem. Na žádost Komise usnadní koordinaci zavádění ERTMS v koridorech transevropské dopravní sítě a koridorech pro železniční nákladní dopravu stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (18).

2. Agentura zajistí technická opatření navazující na projekty zavádění ERTMS financované Unií, včetně, v případě potřeby a aniž by to způsobilo nepatřičné prodlení v procesu, analýzy zadávací dokumentace v době výzvy k předkládání nabídek. Je-li to nezbytné, je agentura rovněž nápomocna příjemcům těchto finančních prostředků Unie při zajišťování toho, aby technická řešení prováděná v rámci projektů byla v plném souladu s TSI, které se týkají řízení a zabezpečení, a tudíž plně interoperabilní.

Článek 32

Akreditace laboratoří

1. Agentura podporuje harmonizovanou akreditací laboratoří ERTMS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (19), zejména vydáváním vhodných pokynů pro akreditační orgány.

2. V případě nesouladu s požadavky nařízení (ES) č. 765/2008, pokud jde o akreditaci laboratoří ERTMS, informuje agentura členské státy a Komisi.

3. Agentura se může jako pozorovatel účastnit vzájemných hodnocení požadovaných nařízením (ES) č. 765/2008.

KAPITOLA 7

ÚKOLY AGENTURY TÝKAJÍCÍ SE SLEDOVÁNÍ JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PROSTORU

Článek 33

Sledování výkonnosti a rozhodování vnitrostátních bezpečnostních orgánů

1. S cílem plnit úkoly jí svěřené a napomáhat Komisi při plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU agentura sleduje jménem Komise výkonnost a rozhodování vnitrostátních bezpečnostních orgánů prostřednictvím auditů a inspekcí.

2. Agentura je oprávněna provádět audit:

a)	schopnosti vnitrostátních bezpečnostních orgánů vykonávat úkoly týkající se bezpečnosti a interoperability železnic a

b)	účinnosti, s jakou vnitrostátní bezpečnostní orgány sledují systémy zajišťování bezpečnosti u subjektů uvedených v článku 17 směrnice (EU) 2016/798.

Správní rada přijme politiku, pracovní metody, postupy a praktická opatření pro uplatňování tohoto odstavce, včetně případných opatření o konzultaci s členskými státy před zveřejněním informací.

Agentura se zasazuje o to, aby do týmu auditorů byli začleňováni kvalifikovaní auditoři z vnitrostátních bezpečnostních orgánů, které nejsou předmětem prováděného auditu. Za tímto účelem agentura vypracuje seznam kvalifikovaných auditorů a v případě potřeby jim poskytne školení.

3. Agentura vydává zprávy o auditech a zasílá je dotčeným vnitrostátním bezpečnostním orgánům, dotčeným členským státům a Komisi. Každá zpráva obsahuje zejména seznam nedostatků zjištěných agenturou, jakož i doporučení ke zlepšení.

4. Pokud má agentura za to, že nedostatky uvedené v odstavci 3 brání dotčeným vnitrostátním bezpečnostním orgánům v účinném plnění úkolů týkajících se bezpečnosti a interoperability železnic, doporučí vnitrostátním bezpečnostním orgánům, aby ve vzájemně dohodnuté lhůtě, která se stanoví s přihlédnutím k závažnosti nedostatků, přijaly odpovídající opatření. Agentura dotčený členský stát o těchto opatřeních průběžně informuje.

5. Pokud vnitrostátní bezpečnostní orgán nesouhlasí s doporučeními agentury uvedenými v odstavci 4, nepřijme vhodná opatření podle odstavce 4 nebo na doporučení agentury do tří měsíců od okamžiku, kdy je obdržel, nijak neodpoví, informuje agentura Komisi.

6. Komise dotčený členský stát o záležitosti informuje a požádá jej o stanovisko k doporučení uvedenému v odstavci 4. Pokud nejsou poskytnuté odpovědi považovány za dostatečné nebo neodpoví-li členský stát do tří měsíců od obdržení žádosti Komise, může Komise do šesti měsíců případně přijmout vhodná opatření ohledně kroků, které mají být učiněny na základě auditu.

7. Agentura je rovněž oprávněna provádět předem ohlášené inspekce u vnitrostátních bezpečnostních orgánů s cílem ověřit konkrétní oblasti jejich činností a fungování, a zejména přezkoumávat dokumenty, procesy a záznamy týkající se jejich úkolů uvedených ve směrnici (EU) 2016/798. Inspekce lze provádět namátkou nebo podle plánu vypracovaného agenturou. Doba inspekce nepřesáhne dva dny. Vnitrostátní orgány členských států jsou zaměstnancům agentury při jejich práci nápomocny. O každé inspekci podá agentura zprávu Komisi, dotčenému členskému státu a dotčenému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu.

Politiku, pracovní metody a postup pro provádění kontrol přijímá správní rada.

Článek 34

Sledování oznámených subjektů posuzování shody

1. Pro účely článku 41 směrnice (EU) 2016/797 agentura podporuje Komisi při sledování oznámených subjektů posuzování shody poskytováním pomoci akreditačním orgánům a příslušným vnitrostátním orgánům a prováděním auditů a inspekcí stanovených v odstavcích 2 až 6.

2. Agentura podporuje harmonizovanou akreditaci oznámených subjektů posuzování shody, zejména tím, že akreditačním orgánům prostřednictvím evropské akreditační infrastruktury uznané na základě článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008 poskytuje vhodné pokyny ke kritériím a postupům hodnocení, aby bylo možné posoudit, zda oznámené subjekty splňují požadavky uvedené v kapitole VI směrnice (EU) 2016/797.

3. Agentura může u oznámených subjektů posuzování shody, které nejsou akreditovány podle článku 27 směrnice (EU) 2016/797, provést audit jejich schopností plnit požadavky stanovené v článku 30 směrnice 2016/797. Postup provádění auditů přijímá správní rada.

4. Agentura vydává zprávy o auditech, které se vztahují na činnosti uvedené v odstavci 3, a zasílá je dotčenému oznámenému subjektu posuzování shody, dotčenému členskému státu a Komisi. Každá zpráva obsahuje zejména seznam nedostatků zjištěných agenturou, jakož i doporučení ke zlepšení. Pokud má agentura za to, že tyto nedostatky brání dotčenému oznámenému subjektu posuzování shody v účinném plnění úkolů týkajících se interoperability železnic, přijme doporučení, ve kterém požádá členský stát, v němž je daný oznámený subjekt usazen, aby ve vzájemně dohodnuté lhůtě, která se stanoví s přihlédnutím k závažnosti nedostatků, přijal vhodná opatření.

5. Pokud členský stát nesouhlasí s doporučením agentury uvedeným v odstavci 4, nepřijme vhodná opatření podle odstavce 4 nebo na doporučení agentury do tří měsíců od okamžiku, kdy je obdržel, nijak neodpoví, informuje agentura Komisi. Komise dotčený členský stát o záležitosti informuje a požádá jej o stanovisko k výše uvedenému doporučení. Pokud nejsou poskytnuté odpovědi považovány za dostatečné nebo neodpoví-li členský stát do tří měsíců od obdržení žádosti Komise, může Komise do šesti měsíců přijmout rozhodnutí.

6. Agentura je oprávněna provádět předem ohlášené či neohlášené inspekce u oznámených subjektů posuzování shody s cílem ověřit konkrétní oblasti jejich činnosti a fungování, a zejména přezkoumávat dokumenty, osvědčení a záznamy týkající se jejich úkolů uvedených v článku 41 směrnice (EU) 2016/797. V případě akreditačních orgánů agentura spolupracuje s příslušnými vnitrostátními akreditačními orgány. V případě subjektů posuzování shody, které nejsou akreditovány, spolupracuje agentura s příslušnými vnitrostátními orgány, které tyto dotčené oznámené subjekty uznaly. Inspekce lze provádět namátkou nebo v souladu s politikou, pracovními metodami a postupy vypracovanými agenturou. Doba inspekce nepřesáhne dva dny. Oznámené subjekty posuzování shody jsou zaměstnancům agentury při jejich práci nápomocny. O každé inspekci podá agentura zprávu Komisi a dotčenému členskému státu.

Článek 35

Sledování pokroku v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic

1. Agentura společně s vnitrostátními inspekčními orgány shromažďuje relevantní údaje o nehodách a mimořádných událostech a zohledňuje přínos vnitrostátních inspekčních orgánů k bezpečnosti železničního systému Unie.

2. Agentura sleduje celkový stav bezpečnosti železničního systému Unie. Agentura může zejména požádat o pomoc subjekty uvedené v článku 38, včetně pomoci v podobě shromažďování údajů a přístupu k výsledkům vzájemných hodnocení v souladu s čl. 22 odst. 7 směrnice (EU) 2016/798. Agentura rovněž čerpá z údajů shromážděných Eurostatem a spolupracuje s ním tak, aby se předešlo zdvojování činností a aby byla zajištěna metodická konzistence mezi CSI a ukazateli používanými v jiných druzích dopravy.

3. Agentura na žádost Komise vydává doporučení, jak zlepšit interoperabilitu železničního systému Unie, a to zejména usnadněním koordinace mezi železničními podniky a provozovateli infrastruktury nebo mezi provozovateli infrastruktury.

4. Agentura sleduje pokrok v oblasti bezpečnosti a interoperability železničního systému Unie. Každé dva roky předloží Komisi zprávu o pokroku v oblasti jednotného evropského železničního prostoru v oblasti interoperability a bezpečnosti a zveřejní ji.

5. Agentura na žádost Komise předkládá zprávy o stavu provádění a uplatňování právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic v daném členském státě.

6. Agentura na žádost členského státu nebo Komise poskytne přehled o úrovni bezpečnosti a interoperability železničního systému Unie a za tímto účelem vypracuje zvláštní nástroj v souladu s čl. 53 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797.

KAPITOLA 8

DALŠÍ ÚKOLY AGENTURY

Článek 36

Zaměstnanci železnic

1. Agentura vykonává odpovídající úkoly týkající se zaměstnanců železnic vymezené v článcích 4, 22, 23, 25, 28, 33, 34, 35 a 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (20).

2. Komise může agenturu požádat, aby vykonávala další úkoly týkající se zaměstnanců železnic v souladu se směrnicí 2007/59/ES a vydávala doporučení týkající se zaměstnanců železnic pověřených úkoly v oblasti bezpečnosti, na něž se směrnice 2007/59/ES nevztahuje.

3. Agentura konzultuje úkoly uvedené v odstavcích 1 a 2 s vnitrostátními orgány, které jsou příslušné pro záležitosti týkající se zaměstnanců železnic. Agentura může prosazovat spolupráci těchto orgánů, mimo jiné pořádáním vhodných setkání s jejich zástupci.

Článek 37

Registry a přístup k nim

1. Agentura, případně ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními subjekty, zřídí a vede:

a)	evropský registr vozidel podle článku 47 směrnice (EU) 2016/797;

b)	evropský registr povolených typů vozidel podle článku 48 směrnice (EU) 2016/797.

2. Agentura působí jako systémový orgán pro všechny registry a databáze uvedené ve směrnici (EU) 2016/797, směrnici (EU) 2016/798 a směrnici 2007/59/ES. Její činnost v rámci tohoto oprávnění zahrnuje zejména:

a)	vypracování a udržování specifikací registrů;

b)	koordinaci vývoje v členských státech v souvislosti s registry;

c)	poskytování pokynů k registrům příslušným zúčastněným stranám;

d)	podávání doporučení Komisi o zlepšení specifikací stávajících registrů, v případě nutnosti včetně zjednodušení a vypuštění nadbytečných informací, a o případné potřebě zřídit nové registry, na základě analýzy nákladů a přínosů.

3. Agentura zveřejní tyto dokumenty a registry stanovené ve směrnici (EU) 2016/797 a ve směrnici (EU) 2016/798:

a)	ES prohlášení o ověření subsystémů;

b)	ES prohlášení o shodě prvků interoperability a ES prohlášení o vhodnosti prvků interoperability pro použití;

c)	licence vydané v souladu s čl. 24 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (21);

d)	jednotná osvědčení o bezpečnosti vydaná podle článku 10 směrnice (EU) 2016/798;

e)	zprávy o vyšetřování předané agentuře podle článku 24 směrnice (EU) 2016/798

f)	vnitrostátní předpisy oznámené Komisi podle článku 8 směrnice (EU) 2016/798 a podle článku 14 směrnice (EU) 2016/797;

g)	registry vozidel uvedené v článku 47 směrnice (EU) 2016/797, a to i prostřednictvím odkazů na příslušné vnitrostátní registry;

h)	registry infrastruktury, a to i prostřednictvím odkazů na příslušné vnitrostátní registry;

i)	registry týkající se subjektů pověřených údržbou a jejich certifikačních orgánů;

j)	evropský registr povolených typů vozidel v souladu s článkem 48 směrnice (EU) 2016/797;

k)	registr žádostí o změny a plánovaných změn specifikací pro ERTMS v souladu s čl. 28 odst. 2 tohoto nařízení;

l)	registr žádostí o změny a plánovaných změn TSI pro telematické aplikace v osobní dopravě (TAP) a TSI pro telematické aplikace v nákladní dopravě (TAF) v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení;

m)	registry značení držitele vozidla spravované agenturou v souladu s TSI týkající se provozu a řízení dopravy;

n)	zprávy o kvalitě vydávané podle čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 (22).

4. Praktická ujednání pro zasílání dokumentů uvedených v odstavci 3 projedná a schválí Komise a členské státy na základě návrhu vypracovaného agenturou.

5. Při zasílání dokumentů uvedených v odstavci 3 mohou dotčené subjekty označit dokumenty, které nelze z bezpečnostních důvodů zpřístupnit veřejnosti.

6. Vnitrostátní orgány odpovědné za vydávání licencí uvedených v odst. 3 písm. c) tohoto článku oznámí agentuře každé jednotlivé rozhodnutí o vydání, obnovení, změně nebo zrušení těchto licencí v souladu se směrnicí 2012/34/EU.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány odpovědné za vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti uvedených v odst. 3 písm. d) tohoto článku oznámí agentuře v souladu s čl. 10 odst. 16 směrnice (EU) 2016/798 každé jednotlivé rozhodnutí o vydání, obnovení, změně, omezení platnosti nebo zrušení těchto osvědčení.

7. Agentura může do veřejné databáze doplnit jakýkoli veřejný dokument nebo odkaz důležitý pro cíle tohoto nařízení, s ohledem na použitelné právní předpisy Unie v oblasti ochrany údajů.

Článek 38

Spolupráce mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány, inspekčními orgány a reprezentativními subjekty

1. Agentura zřídí síť vnitrostátních bezpečnostních orgánů uvedených v článku 16 směrnice (EU) 2016/798. Agentura zajišťuje této síti sekretariát.

2. Agentura podporuje inspekční orgány v souladu s čl. 22 odst. 7 směrnice (EU) 2016/798. S cílem usnadnit spolupráci mezi inspekčními orgány zajišťuje agentura sekretariát, který je organizován odděleně od funkcí v rámci agentury souvisejících s vydáváním osvědčení o bezpečnosti železničních podniků a povolení k uvedení vozidel na trh.

3. Cílem spolupráce mezi orgány uvedenými v odstavcích 1 a 2 je především:

a)	výměna informací o bezpečnosti a interoperabilitě železnic;

b)	prosazování osvědčených postupů a šíření příslušných znalostí;

c)	poskytování údajů o bezpečnosti železnic agentuře, zejména údajů týkajících se CSI.

Agentura usnadňuje spolupráci mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány a vnitrostátními inspekčními orgány, zejména pořádáním společných zasedání.

4. Agentura může zřídit síť reprezentativních subjektů železničního odvětví jednajících na úrovni Unie. Seznam těchto subjektů sestavuje Komise. Agentura může síti zajišťovat sekretariát. Síť má zejména tyto úkoly:

a)	výměna informací o bezpečnosti a interoperabilitě železnic;

b)	prosazování osvědčených postupů a šíření příslušných znalostí;

c)	poskytování údajů o bezpečnosti a interoperabilitě železnic agentuře.

5. Sítě, orgány a subjekty uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 tohoto článku se mohou vyjadřovat k návrhům stanovisek uvedeným v čl. 10 odst. 2.

6. Agentura může zřídit další sítě subjektů či orgánů odpovědných za část železničního systému Unie.

7. Komise se může účastnit setkání zástupců sítí uvedených v tomto článku.

Článek 39

Komunikace a šíření

Agentura sděluje a rozesílá příslušným zúčastněným stranám informace o unijním právním rámci pro železnice, rozvíjení norem a pokynů, v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací přijatými správní radou na základě návrhu připraveného agenturou. Tyto plány jsou založeny na analýze potřeb a správní rada je pravidelně aktualizuje.

Článek 40

Výzkum a podpora inovací

1. Agentura na žádost Komise nebo na základě vlastního rozhodnutí přijatého postupem podle čl. 52 odst. 4 přispívá k výzkumným činnostem v oblasti železnic na úrovni Unie, včetně poskytováním podpory příslušným útvarům Komise a reprezentativním subjektům. Tímto příspěvkem nejsou dotčeny jiné výzkumné činnosti na úrovni Unie.

2. Komise může agenturu pověřit podporou inovací, jejichž cílem je zvýšení bezpečnosti a zlepšení interoperability železnic, zejména využívání nových informačních technologií, informací o jízdních řádech a systémů sledování polohy a pohybu.

Článek 41

Pomoc poskytovaná Komisi

Agentura je Komisi na její žádost nápomocna při provádění právních předpisů Unie, jejichž cílem je zvýšení úrovně interoperability železničních systémů a vytvoření společného přístupu k bezpečnosti v železničním systému Unie.

Tato pomoc může zahrnovat poskytování technického poradenství v otázkách vyžadujících zvláštní znalosti a shromažďování informací prostřednictvím sítí uvedených v článku 38.

Článek 42

Pomoc při posuzování železničních projektů

Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené v článku 7 směrnice (EU) 2016/797, posuzuje agentura na žádost Komise z hlediska bezpečnosti a interoperability železnic každý projekt týkající se návrhu, konstrukce, obnovy nebo modernizace jakéhokoli subsystému, v souvislosti s nímž byla podána žádost o finanční podporu Unie.

Agentura vydá stanovisko o souladu projektu s příslušnými právními předpisy v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic ve lhůtě, na které se dohodne s Komisí s ohledem na význam projektu a dostupné zdroje a která nesmí překročit dva měsíce.

Článek 43

Pomoc poskytovaná členským státům, kandidátským zemím a zúčastněným stranám

1. Agentura na žádost Komise, členských států, kandidátských zemí nebo sítí uvedených v článku 38 zajišťuje školení a jiné vhodné činnosti týkající se uplatňování a objasňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a interoperability železnic a souvisejících produktů agentury, jako jsou registry, prováděcí pokyny a doporučení.

2. O povaze a rozsahu činností uvedených v odstavci 1, včetně možného dopadu na zdroje, rozhoduje správní rada a tyto činnosti se uvádějí v programovém dokumentu agentury. Náklady na tuto pomoc nesou žádající strany, není-li dohodnuto jinak.

Článek 44

Mezinárodní vztahy

1. V rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států, orgánů Unie a Evropské služby pro vnější činnost, může agentura posilovat koordinaci s mezinárodními organizacemi na základě uzavřených dohod, navazovat kontakty a vstupovat do správních ujednání s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí, které jsou příslušné pro otázky, na něž se vztahují činnosti agentury, aby udržela krok s vědeckým a technickým vývojem a zajistila prosazování právních předpisů a norem Unie v oblasti železnic.

2. Ujednání uvedená v odstavci 1 nezakládají právní závazky vůči Unii a jejím členským státům ani členským státům a jejich příslušným orgánům nebrání, aby s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 1 uzavíraly dvoustranná či vícestranná ujednání. Tato dvoustranná a vícestranná ujednání a spolupráci je nutné nejprve projednat s Komisí a musí o nich být Komisi pravidelně podávány zprávy. Správní rada je o těchto dvoustranných a vícestranných ujednáních řádně informována.

3. Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do působnosti agentury. Tato strategie se zahrne do programového dokumentu agentury, v němž se zároveň upřesní související zdroje.

Článek 45

Koordinace v souvislosti s náhradními díly

Agentura přispívá k určování případných zaměnitelných náhradních dílů za účelem jejich normalizace, včetně hlavních rozhraní těchto náhradních dílů. Za tímto účelem může agentura zřídit pracovní skupinu s cílem koordinovat činnosti příslušných zúčastněných stran a může navázat kontakty s evropskými normalizačními subjekty. Agentura předkládá Komisi vhodná doporučení.

KAPITOLA 9

ORGANIZACE AGENTURY

Článek 46

Správní a řídicí struktura

Správní a řídicí struktura agentury se skládá:

a)	ze správní rady, která vykonává funkce stanovené v článku 51;

b)	z výkonné rady, která vykonává funkce stanovené v článku 53;

c)	z výkonného ředitele, který plní úkoly stanovené v článku 54;

d)	z jednoho nebo více odvolacích senátů, které vykonávají funkce stanovené v článcích 58 až 62.

Článek 47

Složení správní rady

1. Správní rada se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu a dvou zástupců Komise, z nichž má každý hlasovací právo.

Ve správní radě zasedá rovněž šest zástupců bez hlasovacího práva, kteří na evropské úrovni zastupují tyto zúčastněné subjekty:

a)	železniční podniky;

b)	provozovatele infrastruktury;

c)	železniční průmysl;

d)	odborové organizace;

e)	cestující;

f)	zákazníky železniční nákladní dopravy.

Pro každý z těchto zúčastněných subjektů jmenuje Komise jednoho zástupce a jednoho náhradníka ze seznamu čtyř jmen předloženého jejich příslušnými evropskými organizacemi.

2. Členové rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí hlavní pracovní náplně agentury, s přihlédnutím k příslušným schopnostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Všechny strany se snaží omezit obměnu svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita její práce. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.

3. Členské státy a Komise jmenují členy správní rady a náhradníky, kteří členy správní rady v jejich nepřítomnosti nahrazují.

4. Členové jsou jmenováni na čtyři roky a mohou být jmenováni opakovaně.

5. Případná účast zástupců třetích zemí a její podmínky jsou stanoveny v ujednáních podle článku 75.

Článek 48

Předseda správní rady

1. Správní rada si dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem volí ze zástupců členských států předsedu a ze svých členů místopředsedu.

Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo místopředseda.

2. Předseda a místopředseda jsou voleni na čtyři roky a mohou být zvoleni nejvýše dvakrát za sebou. Pokud ovšem v některém okamžiku během svého funkčního období přestanou být členy správní rady, skončí automaticky současně jejich funkční období.

Článek 49

Zasedání

1. Zasedání správní rady probíhají v souladu s jejím jednacím řádem a svolává je její předseda. Zasedání se účastní výkonný ředitel agentury, ledaže předseda rozhodne, že jeho účast může vést ke střetu zájmů, nebo že má správní rada v souladu s čl. 51 odst. 1 písm. i) přijmout rozhodnutí v souvislosti s článkem 70.

Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se na jejích zasedáních účastnila projednávání konkrétních bodů jako pozorovatel.

2. Správní rada se schází nejméně dvakrát ročně. Schází se také z podnětu předsedy nebo na žádost Komise, většiny svých členů nebo jedné třetiny zástupců členských států v radě.

3. Jedná-li se o důvěrnou záležitost nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o projednání určitých bodů pořadu jednání v nepřítomnosti dotčených členů. Není tím dotčeno právo členských států a Komise na zastoupení náhradníkem nebo jinou osobou. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení stanoví jednací řád správní rady.

Článek 50

Hlasování

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Článek 51

Funkce správní rady

1. Aby bylo zajištěno, že agentura plní své úkoly, správní rada:

a)	přijímá výroční zprávu o činnostech agentury v předchozím roce a do 1. července ji zašle Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zveřejní ji;

b)	poté, co obdrží stanovisko Komise, a v souladu s článkem 52 přijímá každý rok dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem programový dokument agentury;

c)	přijímá dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury v souladu s kapitolou 10;

d)	stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele;

e)	přijímá politiku, pracovní metody a postupy týkající se návštěv, auditů a inspekcí podle článků 11, 33 a 34;

f)	stanoví svůj jednací řád;

g)	přijímá a aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v článku 39;

s výhradou odstavce 2 tohoto článku vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování, které služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“), stanovené v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (23), svěřují orgánu oprávněnému ke jmenování a orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy;

i)	přijímá řádně odůvodněná rozhodnutí týkající se zbavení imunity v souladu s článkem 17 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

j)	předkládá Komisi ke schválení prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu, odlišují-li se od pravidel přijatých Komisí, postupem stanoveným v článku 110 služebního řádu;

k)	jmenuje výkonného ředitele a případně prodlužuje jeho funkční období či jej odvolává z funkce dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem v souladu s článkem 68 tohoto nařízení;

l)	jmenuje členy výkonné rady dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem v souladu s článkem 53 tohoto nařízení;

m)	přijímá pověření pro úkoly správní rady uvedené v článku 53 tohoto nařízení;

n)	přijímá rozhodnutí týkající se ujednání uvedených v čl. 75 odst. 2 tohoto nařízení;

o)	jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem v souladu s článkem 55 a čl. 56 odst. 4 tohoto nařízení;

p)	přijímá rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury, v souladu s článkem 69 tohoto nařízení;

q)	přijímá strategii pro boj proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje poměr nákladů a přínosů opatření, jež mají být provedena;

r)	zajišťuje náležitá opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z vyšetřování vedeného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a z různých zpráv o interních či externích auditech a z jejich hodnocení a ověřuje, zda výkonný ředitel přijímá vhodná opatření;

přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řízení těchto střetů u členů správní rady a odvolacích senátů a u členů pracovních skupin a jiných skupin podle čl. 5 odst. 2 a ostatních zaměstnanců, na něž se nevztahuje služební řád. Tato pravidla zahrnují ustanovení týkající se prohlášení o zájmech a případně záležitostí po ukončení pracovního poměru;

t)	přijímá pokyny a seznam hlavních prvků, které mají být zahrnuty do dohod o spolupráci, jež mají být uzavřeny mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány, přičemž zohledňuje článek 76 tohoto nařízení;

u)	přijímá rámcový model pro finanční určení poplatků a plateb, které mají hradit žadatelé, uvedené v čl. 76 odst. 2 tohoto nařízení pro účely článků 14, 20 a 21 tohoto nařízení;

v)	stanoví postupy pro spolupráci agentury a jejích zaměstnanců při vnitrostátním soudním řízení;

w)	přijímá jednací řád pracovních skupin a jiných skupin a sazebníky týkající se cestovních výdajů a výdajů na pobyt jejich členů uvedené v čl. 5 odst. 5 a 9 tohoto nařízení;

x)	jmenuje z řad svých členů pozorovatele, jenž bude sledovat výběrové řízení Komise pro jmenování výkonného ředitele;

y)	přijímá vhodná pravidla k provádění nařízení č. 1 (24) v souladu s pravidly pro hlasování obsaženými v čl. 74 odst. 1 tohoto nařízení.

2. Správní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby. Výkonný ředitel informuje o takovém přenesení pravomocí na další osoby správní radu.

Při uplatňování prvního pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele. Pověřený subjekt podává správní radě zprávy o výkonu přenesených pravomocí.

Článek 52

Programový dokument

1. Do 30. listopadu každého roku přijme správní rada programový dokument obsahující roční a víceleté programy agentury, přičemž zohlední stanovisko Komise, a předá jej členským státům, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a sítím uvedeným v článku 38. Roční pracovní program stanoví činnosti, které má agentura během nadcházejícího roku provést.

Správní rada stanoví vhodné postupy pro přijímání programového dokumentu, včetně postupů pro konzultace příslušných zúčastněných stran.

2. Programový dokument se považuje za konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

Pokud s programovým dokumentem Komise do patnácti dnů ode dne jeho přijetí vyjádří nesouhlas, správní rada program znovu posoudí a do dvou měsíců přijme s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem, včetně hlasů všech zástupců Komise, nebo jednomyslně hlasy zástupců členských států.

3. Roční pracovní program agentury určí cíle každé činnosti. Obecně platí, že ke každé činnosti jsou jasně přiděleny rozpočtové a lidské zdroje nezbytné k jejich provedení, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle činností a řízení podle činností a s postupem včasného posouzení dopadů stanoveným v čl. 8 odst. 2.

4. Správní rada v případě nutnosti pozmění přijatý programový dokument, je-li agentuře přidělen nový úkol. Začlenění takovéhoto nového úkolu je podrobeno analýze důsledků pro lidské a rozpočtové zdroje v souladu s čl. 8 odst. 2 a může být spojeno s rozhodnutím odložit úkoly jiné.

5. Víceletý pracovní program agentury stanoví celkové strategické plánování, včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž rozplánování prostředků včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Návrh víceletého pracovního programu je konzultován s Evropským parlamentem.

Plánování prostředků se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, zejména s ohledem na výsledek hodnocení a přezkumu podle článku 82.

Článek 53

Výkonná rada

1. Správní radě je nápomocna výkonná rada.

2. Výkonná rada připravuje rozhodnutí, která má přijmout správní rada. Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, přijímá jménem správní rady a na základě pověření uděleného správní radou určitá prozatímní rozhodnutí, zejména ve správních a rozpočtových záležitostech.

Výkonná rada společně se správní radou zajišťují náležitá opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z vyšetřování vedeného úřadem OLAF a z různých zpráv o interních či externích auditech a z jejich hodnocení, a to i prostřednictvím vhodných opatření výkonného ředitele.

Aniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele vymezené v článku 54, je mu výkonná rada nápomocna a poskytuje mu poradenství při provádění rozhodnutí správní rady s cílem posílit dozor nad správním a rozpočtovým řízením.

3. Výkonná rada je složena z těchto členů:

a)	předseda správní rady;

b)	další čtyři zástupci členských států ve správní radě a

c)	jeden zástupce Komise ve správní radě.

Výkonné radě předsedá předseda správní rady.

Čtyři zástupce členských států a jejich náhradníky jmenuje správní rada na základě jejich relevantní způsobilosti a zkušeností. Při jejich jmenování správní rada usiluje o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve výkonné radě.

4. Funkční období členů výkonné rady je stejné jako funkční období členů správní rady, nerozhodne-li se správní rada, že má být kratší.

5. Výkonná rada se schází nejméně jednou za tři měsíce, a je-li to možné, nejpozději dva týdny před schůzí správní rady. Předseda výkonné rady svolává na žádost jejích členů nebo správní rady dodatečná zasedání.

6. Správní rada stanoví jednací řád výkonné rady, je pravidelně informována o její činnosti a má přístup k jejím dokumentům.

Článek 54

Povinnosti výkonného ředitele

1. Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Výkonný ředitel za výkon svých činností odpovídá správní radě.

2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady nebo výkonné rady, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3. Je-li o to výkonný ředitel požádán Evropským parlamentem nebo Radou, podá dotčenému orgánu zprávu o plnění svých povinností.

4. Výkonný ředitel zastupuje agenturu navenek a přijímá rozhodnutí, doporučení, stanoviska a jiné formální akty agentury.

5. Výkonný ředitel odpovídá za správní řízení agentury a za plnění úkolů, které jí byly svěřeny tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)	běžnou správu agentury;

b)	provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

c)	přípravu programového dokumentu a jeho předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

d)	provádění programového dokumentu a podle možností za odpověď na žádosti o pomoc ze strany Komise týkající se úkolů agentury stanovených v souladu s tímto nařízením;

vypracování konsolidované výroční zprávy o činnostech agentury, včetně prohlášení schvalující osoby, zda má přiměřenou jistotu podle čl. 47 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a čl. 51 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, a její předložení správní radě k posouzení a přijetí;

f)	přijímání opatření nezbytných k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, zejména za vydávání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

g)	vytvoření účinného systému sledování umožňujícímu porovnávat výsledky agentury s jejími provozními cíli a vytvoření systému pravidelného hodnocení, který odpovídá uznávaným odborným standardům;

h)	každoroční přípravu návrhu obecné zprávy na základě systému sledování a hodnocení uvedených v písmeni g) a její předložení správní radě;

i)	sestavování návrhu odhadu příjmů a výdajů agentury podle článku 64 a plnění rozpočtu podle článku 65;

j)	přijímání nezbytných kroků pro sledování činnosti sítí vnitrostátních bezpečnostních orgánů, inspekčních orgánů a reprezentativních subjektů uvedených v článku 38;

k)	přípravu akčního plánu v návaznosti na závěry zpráv o interních a externích auditech a jejich hodnocení, jakož i na vyšetřování vedená úřadem OLAF, a za podávání zpráv o pokroku Komisi dvakrát ročně a správní radě v pravidelných odstupech;

ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním opatření k prevenci podvodů, korupce a jakéhokoli jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a ve vhodných případech uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;

m)	vypracování strategie agentury pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;

n)	přípravu návrhu finančního nařízení agentury pro přijetí správní radou podle článku 66 a prováděcích pravidel k němu;

o)	uzavírání dohod o spolupráci s vnitrostátními bezpečnostními orgány v souladu s článkem 76 jménem agentury.

Článek 55

Zřízení a složení odvolacího senátu

1. Rozhodnutím správní rady agentura zřídí jeden nebo více odvolacích senátů, které budou pověřeny řešením odvolacích a rozhodčích řízení uvedených v článcích 58 a 61.

2. Každý odvolací senát sestává z předsedy a dvou dalších členů. Jsou k nim určeni náhradníci, kteří je zastupují v jejich nepřítomnosti, nebo pokud dojde ke střetu zájmů.

3. O zřízení a složení každého odvolacího senátu se rozhoduje případ od případu. Alternativně může být odvolací senát zřízen jako trvalý orgán na dobu nejvýše čtyř let. V obou případech se použije tento postup:

a)	Komise vypracuje na základě relevantní způsobilosti a zkušeností a po otevřeném výběrovém řízení seznam kvalifikovaných odborníků;

b)	správní rada ze seznamu uvedeného v písmenu a) jmenuje předsedu, ostatní členy a jejich náhradníky. Není-li odvolací senát zřízen jako stálý orgán, správní rada zohlední povahu a obsah odvolacího či rozhodčího řízení a zabrání jakémukoliv střetu zájmů v souladu s článkem 57.

4. Odvolací senát může požádat správní radu, aby jmenovala dva další členy a jejich náhradníky ze seznamu uvedeného v odst. 3 písm. a), pokud se domnívá, že to vyžaduje povaha odvolání.

5. Na návrh agentury a po konzultaci správní rady Komise stanoví jednací řád odvolacích senátů, včetně pravidel pro hlasování, postupů pro podání odvolání a podmínek pro náhradu výdajů jejich členů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 3.

6. Odvolací senáty mohou během úvodní fáze řízení věnované přezkumu požádat o stanovisko odborníků z dotčených členských států, zejména za účelem vyjasnění dotčených vnitrostátních právních předpisů.

Článek 56

Členové odvolacích senátů

1. U stálého odvolacího senátu je funkční období členů a náhradníků odvolacího senátu omezeno na čtyři roky a mohou být jmenování jednou opětovně. V ostatních případech se funkční období omezuje na dobu trvání odvolacího nebo rozhodčího řízení.

2. Členové odvolacích senátů musí být nezávislí na všech stranách zapojených do odvolacího či rozhodčího řízení a nesmějí v rámci agentury plnit žádné jiné úkoly. Při jednáních a rozhodování nesmějí být vázáni žádnými pokyny a nesmějí se nacházet v žádném střetu zájmů.

3. Členové odvolacích senátů nesmějí být zaměstnanci agentury a musí být placeni za skutečný podíl na daném odvolacím či rozhodčím řízení.

4. Členové odvolacích senátů nemohou být v průběhu svého funkčního období odvoláni, nejsou-li k odvolání závažné důvody a nerozhodne-li tak správní rada.

5. Členové odvolacích senátů nesmějí být během funkčního období vyškrtnuti ze seznamu způsobilých odborníků, nejsou-li pro odvolání nebo vyškrtnutí závažné důvody a nerozhodne-li tak Komise.

Článek 57

Vyloučení a námitky

1. Členové zřízeného odvolacího senátu se nesmějí účastnit žádného odvolacího či rozhodčího řízení, jestliže na něm mají osobní zájem, jestliže dříve působili jako zástupci jedné ze stran tohoto řízení nebo jestliže se podíleli na přijetí rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje.

2. Pokud se některý člen odvolacího senátu domnívá, že není vhodné, aby se on sám či některý jiný člen z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu účastnil odvolacího či rozhodčího řízení, uvědomí o tom odvolací senát, který rozhodne o vyloučení dané osoby na základě pravidel přijatých správní radou podle čl. 51 odst. 1 písm. s).

3. Kterákoliv strana odvolacího či rozhodčího řízení může vznést námitku v souladu s jednacím řádem uvedeným v čl. 55 odst. 5 vůči kterémukoliv členovi odvolacího senátu z jakýchkoliv důvodů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, nebo je-li tento člen podezřelý z předpojatosti. Žádná námitka nesmí být založena na státní příslušnosti dotčených členů.

4. Námitka uvedená v odstavci 3 je přípustná pouze tehdy, je-li podána před zahájením řízení u odvolacího senátu, nebo pokud jsou informace, které jsou důvodem k podání námitky, zjištěny až po zahájení řízení, ve lhůtě stanovené v jednacím řádu odvolacího senátu. Dotčený člen odvolacího senátu je o námitce vyrozuměn a uvede, zda souhlasí s tím, aby byl vyloučen. Nesouhlasí-li dotčený člen odvolacího senátu s vyloučením, rozhodne odvolací senát ve lhůtě stanovené ve svém jednacím řádu, nebo pokud dotčený člen odvolacího senátu neodpověděl, po uplynutí lhůty stanovené pro odpověď.

5. Odvolací senát rozhoduje o opatřeních, která mají být přijata v případech uvedených v odstavcích 2, 3 a 4, bez účasti dotčeného člena. Pro účely přijetí tohoto rozhodnutí je v odvolacím senátu dotyčný člen nahrazen svým náhradníkem. Správní rada je informována o rozhodnutích přijatých odvolacím senátem.

Článek 58

Odvolání proti rozhodnutím a nečinnosti

1. K odvolacímu senátu se lze odvolat proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článků 14, 20, 21 a 22, nebo pokud agentura nejedná v platné lhůtě a poté, co je dokončena předběžná revize uvedená v článku 60.

2. Odvolání podané na základě odstavce 1 nemá odkladný účinek. Odvolací senát však na žádost zúčastněných stran může rozhodnout, že dané odvolání odkladný účinek má, domnívá-li se, že to okolnosti – například dopad na bezpečnost – umožňují. Odvolací senát v takovém případě své rozhodnutí odůvodní.

Článek 59

Osoby oprávněné podat odvolání, lhůta a způsob

1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba se může odvolat proti rozhodnutí agentury podle článků 14, 20 a 21, jež je této osobě určeno či se jí přímo a výlučně týká, nebo pokud agentura nejedná v platné lhůtě.

2. Odvolání spolu s odůvodněním se podává písemně v souladu s jednacím řádem uvedeným v čl. 55 odst. 5 do dvou měsíců od oznámení opatření dotčené osobě, nebo není-li opatření této osobě oznámeno, do dvou měsíců ode dne, kdy se o něm tato osoba dozví.

Odvolání proti nečinnosti se podává agentuře písemně do dvou měsíců od uplynutí lhůty stanovené v příslušném článku.

Článek 60

Předběžná revize

1. Považuje-li agentura odvolání za přípustné a opodstatněné, zjedná nápravu rozhodnutí nebo nečinnosti uvedených v čl. 58 odst. 1. To neplatí pro případy, kdy má rozhodnutí, proti němuž je podáno odvolání, dopad na další strany zapojené do odvolacího řízení.

2. Není-li do jednoho měsíce po obdržení odvolání rozhodnutí napraveno, rozhodne agentura bezodkladně, zda pozastaví uplatňování svého rozhodnutí, a postoupí odvolání jednomu z odvolacích senátů.

Článek 61

Rozhodčí řízení

V případě neshody mezi agenturou a vnitrostátním bezpečnostním orgánem nebo orgány podle čl. 21 odst. 7 a článku 24 směrnice (EU) 2016/797 a čl. 10 odst. 7 a čl. 17 odst. 5 a 6 směrnice (EU) 2016/798 jedná odvolací senát pověřený daným řízením na žádost dotčeného vnitrostátního bezpečnostního orgánu nebo orgánů jako rozhodce. Odvolací senát v takovém případě rozhodne, zda potvrdí postoj agentury.

Článek 62

Přezkum a rozhodnutí o odvolání a rozhodčím řízení

1. Odvolací senát rozhodne do tří měsíců od podání odvolání o tom, zda mu vyhoví, či nikoli. Při přezkumu odvolání nebo jako rozhodce jedná odvolací senát ve lhůtách stanovených svým jednacím řádem. Tak často, jak je to nutné, vyzývá strany odvolacího řízení, aby ve stanovených lhůtách podaly připomínky k jeho oznámením nebo ke sdělením ostatních stran odvolacího řízení. Strany odvolacího řízení jsou oprávněny přednést ústní prohlášení.

2. Pokud jde o rozhodčí řízení, agentura přijme své konečné rozhodnutí v souladu s postupy podle čl. 21 odst. 7 směrnice (EU) 2016/797 a čl. 10 odst. 7 směrnice (EU) 2016/798.

3. Jestliže odvolací senát zjistí, že odvolání je odůvodněné, postoupí věc agentuře. Agentura přijme konečné rozhodnutí v souladu se zjištěními odvolacího senátu a odůvodní je. Agentura odpovídajícím způsobem informuje strany odvolacího řízení.

Článek 63

Žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie

1. Žaloby na neplatnost rozhodnutí agentury přijatých podle článků 14, 20 a 21 nebo žaloby na nečinnost v platných lhůtách lze k Soudnímu dvoru Evropské unie podat až po vyčerpání všech možnosti odvolání v rámci agentury v souladu s článkem 58.

2. Agentura přijme všechna nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie.

KAPITOLA 10

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 64

Rozpočet

1. Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá roku kalendářnímu, se připraví odhad veškerých příjmů a výdajů agentury a zahrne se do rozpočtu agentury.

2. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, tvoří příjmy agentury:

a)	příspěvek Unie a granty poskytnuté subjekty Unie;

b)	příspěvky třetích zemí, které se podílejí na činnosti agentury na základě článku 75;

c)	poplatky hrazené žadateli o osvědčení a povolení a držiteli osvědčení a povolení vydávaných agenturou v souladu s články 14, 20 a 21;

d)	platby účtované za publikace, školení a jiné služby poskytované agenturou;

e)	jakékoli dobrovolné finanční příspěvky členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud jsou tyto příspěvky transparentní, jsou v rozpočtu jasně určeny a neohrožují nezávislost a nestrannost agentury.

3. Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

4. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5. Každý rok správní rada na základě návrhu vypracovaného výkonným ředitelem v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle činností sestaví odhad příjmů a výdajů agentury na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předá správní rada Komisi do 31. ledna.

6. Komise předá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

7. Komise na základě odhadu příjmů a výdajů zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU spolu s popisem a zdůvodněním jakéhokoli rozdílu mezi odhadem příjmů a výdajů agentury a subvencí ze souhrnného rozpočtu.

8. Evropský parlament a Rada schvalují prostředky příspěvku pro agenturu. Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst agentury.

9. Rozpočet přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem. Rozpočet agentury se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

10. Na projekty v oblasti nemovitostí, které pravděpodobně budou mít významný dopad na rozpočet agentury, se použije článek 203 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (25).

Článek 65

Plnění a kontrola rozpočtu

1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2. Do 1. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní agentury účetnímu Komise prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 147 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3. Do 31. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní dvůr tyto účty přezkoumá podle článku 287 Smlouvy o fungování EU. Každoročně zveřejňuje zprávu o činnosti agentury.

4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům agentury podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 účetní vypracuje účetní závěrku agentury. Výkonný ředitel předloží tuto závěrku správní radě k vyjádření.

5. Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce agentury stanovisko.

6. Do 1. července po ukončení každého rozpočtového roku účetní předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7. Konečná účetní závěrka agentury se zveřejňuje.

8. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září po ukončení každého rozpočtového roku. Tuto odpověď zároveň zašle správní radě a Komisi.

9. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

10. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 66

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se smějí odchylovat od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 pouze v případě, že je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

KAPITOLA 11

ZAMĚSTNANCI

Článek 67

Obecná ustanovení

1. Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád, pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Evropské unie k provedení těchto řádů.

2. V souladu s článkem 110 služebního řádu, a aniž je dotčen čl. 51 odst. 1 písm. j) tohoto nařízení, použijí se prováděcí pravidla přijatá Komisí ke služebnímu řadu a k pracovnímu řádu, včetně obecných prováděcích ustanovení, obdobně na agenturu.

3. Agentura přijme vhodná správní opatření, mimo jiné pomocí strategií v oblasti vzdělávání a prevence, s cílem zorganizovat své služby tak, aby zabránila jakémukoli střetu zájmů.

Článek 68

Výkonný ředitel

1. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

2. Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh, doložených administrativních a řídicích schopností a relevantních znalostí a zkušeností z odvětví dopravy ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí a po otevřeném a transparentním výběrovém řízení konaném po zveřejnění oznámení o volném pracovním místě v Úředním věstníku Evropské unie, případně i jinde. Dříve, než správní rada rozhodne, podá pozorovatel uvedený v čl. 51 odst. 1 písm. x) o řízení zprávu.

Pro účely uzavření smlouvy o zapojení výkonného ředitele je agentura zastoupena předsedou správní rady.

Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

3. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Do konce tohoto období Komise provede posouzení výsledků výkonného ředitele a budoucích úkolů a výzev agentury.

4. Správní rada může na návrh Komise, který zohledňuje posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující pět let.

5. O svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele informuje správní rada Evropský parlament. Výkonný ředitel může být do jednoho měsíce před prodloužením funkčního období vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

6. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužené funkční období skončí, nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím správní rady, která jedná na žádost Komise nebo jedné třetiny svých členů.

Článek 69

Vyslaní národní odborníci a další pracovníci

Agentura může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou v agentuře zaměstnáni podle služebního řádu ani pracovního řádu.

Správní rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury, aniž jsou dotčena pravidla stanovená v příslušném rozhodnutí Komise o vysílání národních odborníků, která se na agenturu vztahují, včetně pravidel pro předcházení střetům zájmů u národních odborníků a jejich řešení a příslušných omezení pro případy, kdy by mohlo dojít k ohrožení nezávislosti a nestrannosti národních odborníků.

KAPITOLA 12

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 70

Výsady a imunity

Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 71

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1. Pokud dosud nejsou zavedena nezbytná ujednání související s umístěním agentury v hostitelském členském státě a s prostorami, které tento členský stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě agentury vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, a pokud nejsou ani stanovena v písemné dohodě, dojde mezi agenturou a hostitelským členským státem nejpozději do 16. června 2017 k uzavření dohody o všech těchto prvcích v souladu s právním řádem hostitelského státu a po vyslovení souhlasu správní rady. Tato dohoda může mít podobu dohody o sídle.

2. Hostitelský členský stát poskytne pro zajištění řádného fungování agentury co nejlepší podmínky, včetně vícejazyčné evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 72

Odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, veškerou škodu, již způsobili její útvary nebo její zaměstnanci při výkonu svých povinností.

4. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

5. Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.

Článek 73

Spolupráce s vnitrostátními justičními orgány

V případě vnitrostátního soudního řízení, do něhož je agentura zapojena z důvodu výkonu svých úkolů v souladu s článkem 19 a čl. 21 odst. 6 směrnice (EU) 2016/797 a čl. 10 odst. 6 směrnice (EU) 2016/798, spolupracují agentura a její zaměstnanci s příslušnými vnitrostátními justičními orgány bez zbytečného prodlení. Správní rada v souladu s čl. 51 odst. 1 písm. v) tohoto nařízení stanoví vhodné postupy použitelné v těchto situacích.

Článek 74

Jazykový režim

1. Na agenturu se vztahuje nařízení č. 1. Správní rada přijme v případě nutnosti vhodné předpisy k provedení uvedeného nařízení.

Na žádost člena správní rady se toto rozhodnutí přijme jednohlasně.

2. Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 75

Účast třetích zemí na práci agentury

1. Aniž je dotčen článek 44, je agentura otevřena účasti třetích zemí, zejména zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství a politika rozšíření, a zemí ESVO, které s Unií postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU uzavřely dohody, na jejichž základě tyto země přijaly a používají právní předpisy Unie nebo jejich rovnocenná vnitrostátní opatření v oblasti, na kterou se vztahuje tohoto nařízení.

2. V souladu s příslušnými ustanoveními dohod uvedených v odstavci 1 uzavře agentura s dotčenými třetími zeměmi ujednání, která vymezí podrobná pravidla účasti těchto třetích zemí na činnosti agentury, zejména povahu a rozsah této účasti. Součástí těchto ujednání jsou ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích. Ujednání mohou stanovit zastoupení dotčených třetích zemí ve správní radě bez hlasovacího práva.

Agentura ujednání podepíše po obdržení souhlasu Komise a správní rady.

Článek 76

Spolupráce s vnitrostátními orgány a subjekty

1. V souvislosti s prováděním článků 14, 20 a 21 a s ohledem na čl. 51 odst. 1 písm. t) uzavírají agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány dohody o spolupráci.

2. Dohody o spolupráci mohou být konkrétními nebo rámcovými dohodami a může se na nich podílet jeden nebo více vnitrostátních bezpečnostních orgánů. Obsahují konkrétní popis úkolů a podmínek týkajících se předmětu plnění, stanovují lhůty vztahující se na toto plnění a určují způsob rozdělení poplatků, které mají hradit žadatelé, mezi agenturu a vnitrostátní bezpečnostní orgány. Toto rozdělení rovněž zohlední rámcový model uvedený v čl. 51 odst. 1 písm. u).

3. Dohody o spolupráci mohou rovněž obsahovat zvláštní ujednání o spolupráci v případě, že sítě vyžadují ze zeměpisných nebo historických důvodů zvláštní odbornost, s cílem snížit administrativní zátěž a náklady pro žadatele. Pokud jsou tyto sítě izolovány od zbytku železničního systému Unie, mohou taková konkrétní ustanovení o spolupráci zahrnovat možnost zadávání určitých úkolů příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánům, pokud je to nutné pro zajištění účinného a přiměřeného přidělování zdrojů.

4. V případě těch členských států, jejichž železniční sítě mají rozchod kolejí jiný než hlavní železniční síť v Unii a sdílejí se sousedními třetími zeměmi stejné technické a provozní požadavky, zahrnují mnohostranné dohody o spolupráci všechny dotčené vnitrostátní bezpečnostními orgány v těchto členských státech v souladu s čl. 21 odst. 15 směrnice (EU) 2016/797 a čl. 11 odst. 3 směrnice (EU) 2016/798.

5. Tyto dohody se uzavřou dříve, než agentura provede úkoly v souladu s čl. 83 odst. 4.

6. V souvislosti s prováděním článků 14, 20 a 21 může agentura uzavírat dohody o spolupráci s dalšími vnitrostátními orgány a příslušnými subjekty.

7. Dohodami o spolupráci není dotčena celková odpovědnost agentury za plnění úkolů stanovených v článcích 14, 20 a 21.

8. Agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány mohou spolupracovat a sdílet osvědčené postupy týkající se provádění směrnice (EU) 2016/797 a směrnice (EU) 2016/798.

Článek 77

Transparentnost

1. Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (26).

Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001 do 16. června 2017.

Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

2. Agentura na svých internetových stránkách zveřejní svá doporučení, stanoviska, studie, zprávy a výsledky posouzení dopadu, aniž je dotčen odstavec 1 a po odstranění všech důvěrných materiálů.

3. Agentura zveřejní prohlášení o zájmech učiněná členy její správní a řídící struktury popsané v článku 46.

Na zpracovávání osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (27).

4. Správní rada přijme opatření, jimiž zajistí, aby agentura na svých internetových stránkách poskytovala efektivní, uživatelsky vstřícné a snadno přístupné informace o procesech týkajících se železniční interoperability a bezpečnosti a o dalších důležitých železničních dokumentech.

Článek 78

Bezpečnostní pravidla na ochranu utajovaných nebo citlivých informací

Agentura uplatňuje zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, která jsou vymezena v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (28). Tyto zásady se vztahují mimo jiné na ustanovení o výměně, zpracování a uchovávání takových informací.

Článek 79

Boj proti podvodům

1. V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem podle nařízení (ES) č. 1073/1999 agentura do 16. prosince 2016 přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a přijme příslušná ustanovení vztahující se na všechny zaměstnance agentury, přičemž použije vzor obsažený v příloze uvedené dohody.

2. Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3. Úřad OLAF může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízení (EU) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (29) s cílem stanovit, zda došlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantem či smlouvou financovanými agenturou.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy a grantové dohody či rozhodnutí o grantech, které agentura uzavře nebo přijme, obsahovat ustanovení, která Účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA 13

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 80

Prováděcí akty týkající se poplatků a plateb

1. Komise přijme na základě zásad stanovených v odstavcích 2 a 3 prováděcí akty, jimiž stanoví:

a)	poplatky a platby hrazené agentuře zejména v souladu s články 14, 20, 21 a 22 a

b)	podmínky úhrady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 3.

2. Poplatky a platby se vybírají za:

a)	vydání a obnovení povolení k uvedení vozidel a typů vozidel na trh;

b)	vydání a obnovení jednotného osvědčení o bezpečnosti;

c)	poskytování služeb; poplatky a platby hrazené v této souvislosti odrážejí skutečné náklady na jednotlivé poskytnuté služby;

d)	vydání rozhodnutí o schválení v souladu s článkem 19 směrnice (EU) 2016/797.

Poplatky a platby lze vybírat za vyřízení odvolání.

Všechny poplatky a platby se vyjadřují a hradí v eurech.

Poplatky a platby se stanoví transparentním, spravedlivým a jednotným způsobem a s ohledem na konkurenceschopnost evropského železničního odvětví. Nesmějí vést ke zbytečnému finančnímu zatížení žadatelů. Podle potřeby se zohlední zvláštní potřeby malých a středních podniků, včetně možnosti rozdělení plateb do několika splátek a etap.

Poplatek za vydání rozhodnutí o schválení se stanoví přiměřeným způsobem s ohledem na jednotlivé fáze postupu povolování u traťových projektů ERTMS a na pracovní zátěž v každé fázi tohoto postupu. Rozdělení poplatků musí být v účtech jasně označeno.

Pro úhradu poplatků a plateb se stanoví přiměřené lhůty s náležitým ohledem na lhůty pro postupy stanovené v článcích 19 a 21 směrnice (EU) 2016/797 a v článku 10 směrnice (EU) 2016/798.

3. Výše poplatků a plateb se stanoví na úrovni, která zajistí, aby příjmy z nich postačovaly ke krytí celkových nákladů na poskytnuté služby, včetně příslušných nákladů vyplývajících z úkolů, které jsou přiděleny vnitrostátním bezpečnostním orgánům v souladu s čl. 76 odst. 2 a 3. V těchto nákladech se zejména zohledňují veškeré výdaje agentury na zaměstnance podílející se na činnostech uvedených v odstavci 2 tohoto článku včetně poměrného příspěvku zaměstnavatele do systému důchodového pojištění. Pokud opakovaně vznikne zásadní nerovnováha plynoucí z poskytování služeb, za které se hradí poplatky a platby, musí být výše těchto poplatků a plateb povinně upravena. Tyto poplatky a platby jsou příjmy účelově vázanými na agenturu.

Při stanovování výše poplatků a plateb Komise zohlední:

a)	u osvědčení oblast provozu;

b)	u povolení oblast použití a

c)	typ a rozsah železničního provozu.

Článek 81

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 51 směrnice (EU) 2016/797. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Nevydá-li výbor žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 82

Hodnocení a přezkum

1. Do 16. června 2020 a následně každých pět let Komise zadá přípravu hodnocení, které posoudí zejména dopad, efektivitu a účinnost agentury a jejích pracovních postupů, při zohlednění veškeré příslušné práce Účetního dvora, jakož i názorů a doporučení příslušných zúčastněných stran včetně vnitrostátních bezpečnostních orgánů, zástupců železničního odvětí, sociálních partnerů a organizací spotřebitelů. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu změnit pověření agentury a na finanční důsledky této změny.

2. Do 16. června 2023 Komise posoudí fungování dvojího systému povolování vozidel a vydávání osvědčení o bezpečnosti, s tím souvisejícího jednotného kontaktního místa a harmonizovaného provádění ERTMS v Unii s cílem určit, zda je zapotřebí zlepšení.

3. Zprávu o hodnocení společně se svými závěry ohledně této zprávy Komise předá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Zjištění, která z hodnocení vyplynou, se zveřejní.

4. Při každém druhém hodnocení se rovněž posuzují výsledky, jichž agentura dosáhla z hlediska svých cílů, pověření a úkolů.

Článek 83

Přechodná ustanovení

1. Agentura nahrazuje Evropskou agenturu pro železnice, zřízenou nařízením (ES) č. 881/2004, a je její právní nástupkyní pro veškerý majetek, dohody, právní závazky, pracovní smlouvy, finanční závazky a povinnosti.

2. Odchylně od článku 47 zůstávají členové správní rady, kteří byli jmenováni podle nařízení (ES) č. 881/2004 před 15. červnem 2016, ve funkci jako členové správní rady, dokud neskončí jejich funkční období, aniž je tím dotčeno právo členských států jmenovat nového zástupce.

Odchylně od článku 54 zůstává výkonný ředitel, který byl jmenován podle nařízení (ES) č. 881/2004, ve funkci, dokud neskončí jeho funkční období.

3. Odchylně od článku 67 jsou všechny pracovní smlouvy platné k 15. červnu 2016 nadále plněny až do skončení jejich platnosti.

4. Agentura provede úkoly spojené s vydáváním osvědčení a povolení podle článků 14, 20 a 21 a úkoly uvedené v článku 22 nejpozději do 16. června 2019 s výhradou čl. 54 odst. 4 směrnice (EU) 2016/797 a čl. 31 odst. 3 směrnice (EU) 2016/798.

Článek 84

Zrušení

Nařízení (ES) č. 881/2004 se zrušuje.

Článek 85

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. května 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

J. A. HENNIS-PLASSCHAERT

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.

(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. prosince 2015 (Úř. věst. C 56, 12.2.2016, s. 1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (nařízení o agentuře) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (viz strana 44 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (viz strana 102 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(12) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51).

(15) Rozhodnutí Komise 98/500/ES ze dne 20. května 1998 o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 27).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

(23) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(24) Nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(28) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(29) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

Zavřít

(EU) 2016/796Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Text s významem pro EHP)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání