(EU) 2016/589Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1-28 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. dubna 2016 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 12. května 2016 Nabývá účinnosti: 12. května 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/589

ze dne 13. dubna 2016

o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 46 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Volný pohyb pracovníků je základní svobodou občanů Unie a jedním z pilířů vnitřního trhu Unie a je zakotvený v článku 45 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Jeho využívání dále rozvíjejí právní předpisy Unie, jejichž cílem je zajistit plný výkon práv, jichž požívají občané Unie a jejich rodinní příslušníci.

(2)

Volný pohyb pracovníků je jedním z klíčových prvků rozvoje integrovanějšího pracovního trhu Unie, mimo jiné i v příhraničních regionech, který umožňuje větší mobilitu pracovníků, a tím zvyšuje rozmanitost a přispívá v rámci celé Unie k sociálnímu začleňování a integraci osob, jež jsou z trhu práce vyloučeny. Rovněž přispívá k nalezení vhodných dovedností pro volná pracovní místa a k odstraňování překážek na trhu práce.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 (4) zavedlo mechanismy pro vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání a pro výměnu informací, v prováděcím rozhodnutí Komise 2012/733/EU (5) jsou pak obsažena ustanovení o fungování sítě Evropských služeb zaměstnanosti (dále jen „síť EURES“) v souladu s uvedeným nařízením. Tento regulační rámec je zapotřebí revidovat tak, aby odrážel nové vzorce mobility, sílící požadavky na mobilitu na spravedlivém základě, změny v technologii pro sdílení údajů o volných pracovních místech, využívání mnoha různých způsobů náboru pracovníky a zaměstnavateli a rostoucí úlohu dalších zprostředkovatelů na trhu práce při poskytování náborových služeb vedle veřejných služeb zaměstnanosti.

(4)

S cílem pomoci pracovníkům, kteří požívají práva pracovat v jiném členském státě, účinně toto právo vykonávat, je pomoc podle tohoto nařízení k dispozici všem občanům Unie, kteří mají právo vykonávat činnost jako pracovníci a jejich rodinným příslušníkům v souladu s článkem 45 Smlouvy o fungování EU. Členské státy by měly poskytnout v této oblasti stejný přístup všem občanům třetích zemí, kteří mají podle unijního nebo vnitrostátního práva nárok na stejné zacházení jako jejich vlastní státní příslušníci. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla pro přístup státních příslušníků třetích zemí na vnitrostátní trhy práce, jak stanoví příslušné unijní a vnitrostátní právní předpisy.

(5)

Rostoucí vzájemná závislost trhů práce si žádá posílení spolupráce mezi službami zaměstnanosti, mimo jiné i těch v příhraničních regionech, aby bylo dosaženo svobody pohybu všech pracovníků prostřednictvím dobrovolné mobility pracovních sil v Unii na spravedlivém základě, a v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a postupy podle čl. 46 písm. a) Smlouvy o fungování EU. Proto by měl být zaveden rámec spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti mobility pracovníků v rámci Unie. V tomto rámci by měla být soustředěna volná pracovní místa v Unii a tento rámec by měl umožňovat se o tato volná místa ucházet a mělo by být vymezeno poskytování souvisejících podpůrných služeb pracovníkům i zaměstnavatelům a zajištěn společný přístup ke sdílení informací nezbytných k usnadnění této spolupráce.

(6)

Podle Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) má pojem „pracovník“ ve smyslu článku 45 Smlouvy o fungování EU význam na úrovni Unie a musí být vymezen podle objektivních kritérií, která charakterizují pracovněprávní vztah se zohledněním práv a povinností dotčených osob. Určitou osobu lze považovat za pracovníka pouze za předpokladu, že vykonává skutečnou a efektivní činnost, s výjimkou činností, které jsou natolik omezené, že jsou čistě okrajové a vedlejší. Pracovněprávní vztah je charakterizován okolností, že určitá osoba vykonává po určitou dobu ve prospěch jiné osoby a pod jejím vedením činnosti, za které protihodnotou pobírá odměnu (6). Dále se má za to, že pojem pracovník zahrnuje za jistých okolností i osoby v učňovské přípravě (7) nebo stážisty (8).

(7)

Soudní dvůr soustavně zastává názor, že volný pohyb pracovníků představuje jeden ze základů Unie, a proto je ustanovení, jimiž se tento volný pohyb stanoví, třeba vykládat v širokém slova smyslu (9). Soudní dvůr má za to, že volný pohyb pracovníků stanovený v článku 45 Smlouvy o fungování EU zahrnuje rovněž určitá práva státních příslušníků členských států pohybujících se v rámci Unie za účelem hledání zaměstnání (10). Pojem pracovník by tudíž měl být pro účely tohoto nařízení chápán tak, aby zahrnoval i uchazeče o zaměstnání, bez ohledu na to, zda jsou v současné době v pracovněprávním vztahu.

(8)

Za účelem usnadnění mobility pracovních sil uvnitř Unie požadovala Evropská rada v Paktu pro růst a zaměstnanost prozkoumání možnosti rozšíření sítě EURES na učňovskou přípravu a stáže. Učňovská příprava a stáže by měly být do tohoto nařízení zahrnuty za předpokladu, že s úspěšnými uchazeči je uzavřen pracovněprávní vztah. Členské státy by měly mít možnost některé kategorie učňovské přípravy a stáží z vyrovnávání nabídky a poptávky vyloučit, aby zajistily soudržnost a fungování svých systémů vzdělávání a aby zohlednily potřebu navrhovat nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti na základě potřeb pracovníků, na něž jsou tyto nástroje zaměřeny. Za účelem zlepšení kvality stáží, zejména pokud jde o obsahovou stránku učení a odborné přípravy a pracovní podmínky, by mělo být zohledněno doporučení Rady ze dne 10. března 2014 o rámci pro kvalitu stáží (11), s cílem usnadnit přechod ze vzdělávání, nezaměstnanosti nebo nečinnosti do práce. V souladu s uvedeným doporučením by měly být respektovány práva a pracovní podmínky stážistů podle platných právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů.

(9)

Informace o nabídce učňovské přípravy a stáží podle tohoto nařízení mohou být doplněny internetovými nástroji a službami, které vyvinula Komise nebo jiné subjekty a které zaměstnavatelům umožní poskytovat informace o příležitostech v oblasti učňovské přípravy a stáží v celé Unii přímo pracovníkům.

(10)

Od svého zahájení v roce 1994 byl EURES sítí pro spolupráci mezi Komisí a veřejnými službami zaměstnanosti s cílem poskytovat informace, poradenství a nábor nebo umísťování ku prospěchu pracovníků a zaměstnavatelů, jakož i všech občanů Unie, kteří chtějí využívat zásady volného pohybu pracovníků, prostřednictvím sítě kontaktů a prostřednictvím online nástrojů v oblasti služeb dostupných na Evropském portálu pracovní mobility (dále jen „portál EURES“). Je třeba soudržnějším způsobem uplatňovat vyrovnávání nabídky a poptávky, podpůrné služby a výměnu informací o mobilitě pracovních sil v rámci Unie. Síť EURES by tudíž měla být opětovně zřízena a reorganizována jako součást revidovaného regulačního rámce, aby ji bylo možné dále posílit. Měly by být určeny úlohy a povinnosti různých organizací, které se na činnosti sítě EURES podílejí.

(11)

Složení sítě EURES by mělo být dostatečně flexibilní, aby se mohlo přizpůsobovat měnícímu se vývoji na trhu náborových služeb. Vznik mnoha různých služeb zaměstnanosti ukazuje, že je potřeba, aby Komise a členské státy vyvinuly soustředěné úsilí s cílem rozšířit síť EURES jako hlavní nástroj Unie poskytující náborové služby v celé Unii. Širší členství v síti EURES by přineslo sociální, ekonomické a finanční výhody a mohlo by rovněž přispět k vytváření inovativních forem učení a spolupráce na vnitrostátní, regionální, místní i přeshraniční úrovni, mimo jiné i v oblasti norem kvality pro volná pracovní místa a podpůrné služby.

(12)

Rozšíření členství v síti EURES by zlepšilo účinnost poskytování služeb, neboť by usnadnilo vznik partnerství, posílilo doplňkovost a zlepšilo kvalitu a zvýšilo by tržní podíl sítě EURES, jelikož noví účastníci by zpřístupňovali volná pracovní místa, žádosti o zaměstnání a životopisy a nabízeli by podpůrné služby pracovníkům a zaměstnavatelům.

(13)

Stát se členem sítě EURES by tedy mělo být umožněno jakékoli organizaci, včetně služeb zaměstnanosti veřejného, soukromého nebo terciárního sektoru, která se zaváže, že bude plnit všechna kritéria a veškeré úkoly stanovené tímto nařízením.

(14)

Některé organizace by veškeré úkoly, jež se od členů sítě EURES podle tohoto nařízení vyžadují, nebyly schopny plnit, ale mohly by představovat významný příspěvek pro síť EURES. Je proto vhodné jim poskytnout výjimečně možnost stát se partnery sítě EURES. Tato výjimka by měla být dovolena, pouze pokud je odůvodněna malou velikostí žadatelů, jejich omezenými finančními prostředky nebo skutečností, že celou škálu požadovaných úkolů obvykle nezajišťují, nebo tím, že jsou neziskovou organizací.

(15)

Mezinárodní a přeshraniční spolupráce a podpora pro všechny členy a partnery sítě EURES působící v členských státech by měly být usnadněny strukturou na úrovni Unie („Evropský koordinační úřad“). Evropský koordinační úřad by měl poskytovat společné informace, nástroje a pokyny, vzdělávací činnosti vytvořené spolu s členskými státy a funkci asistenční služby. Vzdělávací činnosti a funkce asistenční služby by měly zejména napomáhat zaměstnancům působícím v organizacích podílejících se na činnosti sítě EURES, kteří jsou odborníky na zajišťování činností v oblasti zprostředkování zaměstnání, umísťování a náboru pracovníků, jakož i poskytování informací, poradenství a pomoci pracovníkům, zaměstnavatelům a organizacím, jež mají o problematiku nadnárodní a přeshraniční mobility zájem a jsou za tímto účelem v přímém kontaktu s danými cílovými skupinami. Evropský koordinační úřad by rovněž měl odpovídat za fungování a rozvoj portálu EURES a společné platformy IT. Jeho činnost by měla postupovat v souladu s víceletými pracovními programy, které by měly být vytvořeny v konzultaci s členskými státy.

(16)

Členské státy by měly zřídit národní koordinační úřady, které by zajistily předávání dostupných údajů na portál EURES a poskytovaly všeobecnou podporu a pomoc všem členům a partnerům sítě EURES na jejich území, mimo jiné i ohledně řešení stížností a problémů týkajících se volných pracovních míst, případně ve spolupráci s jinými příslušnými veřejnými orgány, jako jsou inspektoráty práce. Členské státy by měly podporovat spolupráci s protějšky těchto úřadů v ostatních členských státech, včetně spolupráce na přeshraniční úrovni, a s Evropským koordinačním úřadem. Úkolem těchto národních koordinačních úřadů by mělo být také ověřování otázek souvisejících s dodržováním norem pro vnitřní a technickou kvalitu údajů a ochranu údajů. V zájmu usnadnění komunikace s Evropským koordinačním úřadem a s cílem pomoci národním koordinačním úřadům prosazovat dodržování těchto norem ze strany všech členů a partnerů sítě EURES působících na jejich území by měly národní koordinační úřady zajišťovat koordinované předávání údajů na portál EURES prostřednictvím jediného koordinovaného kanálu, případně s využitím již existujících vnitrostátních platforem IT. Za účelem včasného poskytování kvalitních služeb by měly členské státy zajistit, aby jejich národní koordinační úřady měly dostatečný počet vyškolených zaměstnanců a další zdroje potřebné k výkonu jejich úkolů stanovených tímto nařízením.

(17)

Zapojení sociálních partnerů do sítě EURES přispívá především k lepší analýze překážek mobility a k podpoře dobrovolné mobility pracovních sil na spravedlivém základě v rámci Unie, mimo jiné i v příhraničních regionech. Zástupci sociálních partnerů na úrovni Unie by proto měli mít možnost účastnit se zasedání koordinační skupiny zřízené podle tohoto nařízení a měli by vést pravidelný dialog s Evropským koordinačním úřadem, zatímco vnitrostátní organizace zaměstnavatelů a odbory by měly být zapojeny do spolupráce se sítí EURES, kterou prostřednictvím pravidelného dialogu v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zprostředkovávají národní koordinační úřady. Sociální partneři by po splnění příslušných povinností podle tohoto nařízení měli mít možnost požádat o status člena nebo partnera sítě EURES.

(18)

Veřejné služby zaměstnanosti by s ohledem na své zvláštní postavení měly být členskými státy určeny za členy sítě EURES, aniž by musely absolvovat postup pro přijímání. Členské státy by měly zajistit, že veřejné služby zaměstnanosti budou splňovat minimální společná kritéria stanovená v příloze I (dále jen „minimální společná kritéria“) a povinnosti podle tohoto nařízení. Členské státy navíc mají možnost přenést na své veřejné služby zaměstnanosti obecné úkoly nebo činnosti související s organizací práce podle tohoto nařízení, včetně vytvoření a provozování národních systémů pro přijímání členů a partnerů sítě EURES. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení by měla mít každá veřejná služba zaměstnanosti dostatečnou kapacitu, technickou pomoc a finanční a lidské zdroje.

(19)

V souladu se svými pravomocemi, pokud jde o organizaci trhů práce, by členské státy měly na svém území odpovídat za přijímání organizací za členy a partnery sítě EURES. K takovému přijetí by mělo docházet na základě minimálních společných kritérií a postup přijímání by měl podléhat omezenému souboru základních pravidel, aby byla v přístupu k síti EURES zajištěna transparentnost a rovné příležitosti, zároveň by však měla být zachována pružnost potřebná k zohlednění různých vnitrostátních modelů a forem spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti a dalšími aktéry trhu práce v jednotlivých členských státech. V případě, že organizace přestane splňovat příslušná kritéria nebo požadavky, na jejichž základě byla přijata, měly by mít členské státy možnost takové přijetí zrušit.

(20)

Účelem zavedení minimálních společných kritérií pro členství a partnerství v síti EURES je zajistit soulad s minimálními normami kvality. Žádosti o přijetí by tudíž měly být posuzovány alespoň z hlediska těchto minimálních společných kritérií.

(21)

Jedním z cílů sítě EURES je podporovat spravedlivou a dobrovolnou mobilitu pracovníků v rámci Unie; minimální společná kritéria pro přijímání organizací k zapojení do sítě EURES by tedy měla zahrnovat požadavek, aby se tyto organizace zavázaly plně dodržovat platné pracovní normy a právní požadavky, včetně zásady nediskriminace. Členské státy by tudíž měly mít možnost organizace odmítnout nebo zrušit jejich přijetí v případě, že pracovní normy či právní požadavky nedodržují, zejména pokud jde o odměňování a pracovní podmínky. V případě odmítnutí přijetí nebo zrušení přijetí z důvodu nedodržování těchto norem či požadavků by měl příslušný národní koordinační úřad informovat Evropský koordinační úřad, který by měl tuto informaci následně předat ostatním národním koordinačním úřadům. Národní koordinační úřady by měly mít možnost přijmout v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a postupy vhodná opatření ve vztahu k organizacím, které působí na území daného členského státu.

(22)

Členské státy by měly sledovat činnosti organizací přijatých do sítě EURES, aby bylo zajištěno správné uplatňování ustanovení tohoto nařízení ze strany těchto organizací. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění optimálního dodržování požadavků. Sledování by mělo vycházet v prvé řadě z údajů, které tyto organizace v souladu s tímto nařízením poskytují národním koordinačním úřadům, ale jeho součástí by mohla být případně i opatření týkající se kontroly a auditu, například namátkové kontroly. Zahrnuto by mělo být i sledování toho, jak jsou dodržovány příslušné požadavky přístup do sítě.

(23)

Měla by být zřízena koordinační skupina, která by hrála úlohu koordinátora, pokud jde o činnosti a fungování sítě EURES. Měla by sloužit jako platforma pro výměnu informací a sdílení osvědčených postupů, zejména v oblasti zpracovávání vhodných informací a poradenství pro pracovníky, včetně příhraničních pracovníků, a pro zaměstnavatele a v oblasti jejich šíření v rámci sítě EURES. Měla by být rovněž konzultována v rámci přípravy vzorů, technických norem a formátů, jakož i ohledně vymezení jednotných podrobných specifikací pro shromažďování a analýzu údajů. Sociální partneři by měli mít možnost účastnit se diskusí koordinační skupiny, jež se týkají zejména strategického plánování, rozvoje, provádění, sledování a hodnocení služeb a činností uvedených v tomto nařízení. Aby bylo možné dosáhnout součinnosti, pokud jde o práci sítě EURES a sítě veřejných služeb zaměstnanosti zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU (12), měla by koordinační skupina spolupracovat se správní radou sítě veřejných služeb zaměstnanosti. V rámci takové spolupráce by mohlo docházet ke sdílení osvědčených postupů a poskytování aktuálních informací o prováděných a plánovaných činnostech sítě EURES správní radě.

(24)

Ochranná známka služeb EURES i logo, které ji znázorňuje, jsou registrovanými ochrannými známkami Evropské unie zapsanými u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví pro harmonizaci na vnitřním trhu. Pouze Evropský koordinační úřad je oprávněn udělovat třetím stranám povolení používat logo EURES v souladu s nařízením Rady (ES) č. 207/2009 (13). Evropský koordinační úřad by o tom měl informovat dotčené organizace.

(25)

Aby byly pracovníkům a zaměstnavatelům sdělovány spolehlivé a aktuální informace o různých aspektech mobility pracovních sil a sociální ochrany v rámci Unie, měla by síť EURES spolupracovat s dalšími subjekty, službami a sítěmi Unie, které usnadňují mobilitu a informují občany Unie o jejich právech vyplývajících z unijního práva, jako jsou evropská síť orgánů pro rovné zacházení (Equinet), portál Vaše Evropa, Evropský portál pro mládež a síť SOLVIT, s organizacemi zabývajícími se přeshraniční spoluprací, organizacemi odpovědnými za uznávání profesních kvalifikací a subjekty odpovědnými za propagaci, analýzu, monitorování a podporu rovného zacházení s pracovníky, jež byly určeny podle směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/54/EU (14). V zájmu zajištění součinnosti by měla síť EURES spolupracovat rovněž s příslušnými subjekty zabývajícími se koordinací sociálního zabezpečení.

(26)

Výkon práva na volný pohyb pracovníků by měl být usnadněn zajištěním prostředků na podporu vyrovnávání nabídky a poptávky tak, aby byl trh práce zcela zpřístupněn pracovníkům i zaměstnavatelům. Měla by se tudíž dále rozvíjet společná platforma IT na úrovni Unie, kterou by měla spravovat Komise. Zajištění práva na volný pohyb umožní pracovníkům získat skutečný přístup k pracovním příležitostem v celé Unii.

(27)

Z hlediska digitálního zpracování by mohly být údaje týkající se žádostí o zaměstnání a životopisů vyjádřeny formou profilů uchazečů o zaměstnání.

(28)

Společná platforma IT sdružující nabídky volných pracovních míst a možnost se o tato místa ucházet, která umožňuje pracovníkům i zaměstnavatelům automatické propojení údajů podle různých kritérií a úrovní, by měla usnadnit dosažení rovnováhy na trzích práce v rámci Unie a tím přispět ke zvýšení zaměstnanosti v Unii.

(29)

V zájmu prosazování volného pohybu pracovníků by měla být na portálu EURES zveřejněna všechna volná pracovní místa, která byla zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti a dalších členů sítě EURES nebo případně partnerů sítě EURES. Za určitých okolností a v zájmu zajištění toho, aby portál EURES obsahoval pouze informace, které jsou relevantní pro mobilitu v rámci Unie, by však členským státům mělo být umožněno, aby zaměstnavatelům poskytly možnost volné pracovní místo na portálu EURES nezveřejňovat, a to poté, co daný zaměstnavatel objektivně posoudí požadavky pro výkon dotyčného zaměstnání, zejména konkrétní dovednosti a schopnosti požadované pro odpovídající výkon pracovních povinností, a zjistí, že tyto požadavky neuveřejnění daného volného místa odůvodňují.

(30)

Pracovníci by měli mít možnost svůj souhlas kdykoli odvolat a požadovat výmaz nebo opravu jakýchkoli nebo všech poskytnutých údajů. Pracovníci by měli mít možnost zvolit si mezi několika možnostmi omezení přístupu ke svým údajům nebo k některým prvkům.

(31)

Právní odpovědnost za zajištění vnitřní a technické kvality údajů zpřístupněných prostřednictvím společné platformy IT, zejména pokud jde o údaje o volných pracovních místech, nesou organizace, které dané údaje zpřístupňují v souladu s právními předpisy a normami členských států. Evropský koordinační úřad by měl usnadňovat spolupráci za účelem zjištění případných podvodů či případů zneužití v souvislosti s výměnou informací na úrovni Unie. Všechny zúčastněné strany by měly zajistit poskytování kvalitních údajů.

(32)

Aby mohli zaměstnanci členů a partnerů sítě EURES, například referenti, provádět rychlé a odpovídající vyhledávání a zprostředkování, je důležité, aby v těchto organizacích neexistovaly žádné technické překážky bránící ve využívání veřejně dostupných údajů z portálu EURES a aby tyto údaje mohly být zpracovávány v rámci nabízených služeb v oblasti náboru a umísťování.

(33)

Komise v současné době zpracovává evropskou klasifikaci dovedností/ schopností, kvalifikací a povolání (dále jen „evropská klasifikace“). Evropská klasifikace představuje standardní terminologii pro povolání, dovednosti, schopnosti a kvalifikace, jejímž cílem je usnadnit podávání žádostí on-line o zaměstnání v rámci Unie. Je vhodné rozvíjet spolupráci mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o interoperabilitu a automatické přiřazování volných pracovních míst k žádostem o zaměstnání a životopisům (dále jen „automatizované zprostředkování“), a to i na přeshraniční úrovni, prostřednictvím společné platformy IT. Tato spolupráce by měla zahrnovat porovnávání seznamu dovedností/ schopností a povolání v rámci evropské klasifikace s vnitrostátními systémy klasifikace. Členské státy by měly být o vývoji evropské klasifikace průběžně informovány.

(34)

Údaje vytvořené členskými státy v kontextu evropského rámce kvalifikací by mohly sloužit jako podklad pro evropskou klasifikaci, pokud jde o kvalifikace. Osvědčené postupy a zkušenosti získané v souvislosti s evropským rámcem kvalifikací mohou přispět k dalšímu rozvoji vztahu mezi datovými soubory evropského rámce kvalifikací a evropské klasifikace.

(35)

Vypracování inventáře za účelem porovnávání vnitrostátních klasifikací se seznamem dovedností/schopností a povolání v rámci evropské klasifikace nebo eventuálně za účelem nahrazení vnitrostátních klasifikací evropskou klasifikací může pro členské státy představovat náklady. Tyto náklady by se v různých členských státech lišily. Komise by měla v rámci platných pravidel pro příslušné dostupné finanční nástroje, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (15), poskytnout technickou a pokud možno i finanční podporu.

(36)

Členové sítě EURES a případně i partneři sítě EURES by měli zajistit přístup k podpůrným službám pro všechny pracovníky a zaměstnavatele, kteří se na ně obrátí s žádostí o pomoc. Měl by být zaveden společný přístup k těmto službám a v co největší možné míře by mělo být zajištěno dodržování zásady rovného zacházení s pracovníky a zaměstnavateli, kteří hledají pomoc ohledně mobility pracovních sil v rámci Unie, a to bez ohledu na to, na kterém místě v Unii se nacházejí. Měly by být proto stanoveny zásady a pravidla týkající se dostupnosti podpůrných služeb na území jednotlivých členských států.

(37)

Při poskytování služeb podle tohoto nařízení by se srovnatelnými situacemi nemělo být zacházeno rozdílně a s rozdílnými situacemi by nemělo být zacházeno stejně, s výjimkou případů, kdy je takové zacházení objektivně odůvodněno. Při poskytování těchto služeb by nemělo docházet k diskriminaci na základě například státní příslušnosti, pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(38)

Širší a ucelenější nabídka pomoci, pokud jde o možnosti mobility pracovníků v Unii, přináší pracovníkům výhody. Podpůrné služby pomohou odstraňovat překážky, s nimiž se pracovníci setkávají při výkonu práv, která mají na základě práva Unie, a umožní jim účinněji využívat všech pracovních příležitostí, čímž jim zajistí lepší osobní vyhlídky na zaměstnání a profesní dráhu, a to i těm, kteří patří ke skupinám osob se ztíženým postavením na trhu práce. Všichni pracovníci, kteří o to mají zájem, by tudíž měli mít přístup k obecným informacím o pracovních příležitostech a o životních a pracovních podmínkách v jiném členském státě, jakož i k základní pomoci s napsáním životopisu. Na základě odůvodněné žádosti by měli mít tito pracovníci také možnost získat personalizovanou pomoc s ohledem na vnitrostátní postupy. Další pomoc při hledání zaměstnání a jiné doplňkové služby by mohly zahrnovat takové služby, jako je například výběr vhodných volných míst, pomoc při sestavování žádostí o zaměstnání a životopisu a zjišťování upřesnění ohledně konkrétních volných pracovních míst v jiných členských státech.

(39)

Podpůrné služby by měly rovněž usnadnit nalezení vhodného kandidáta v jiném členském státě zaměstnavatelům, kteří mají zájem provádět nábor v rámci Unie. Všichni zaměstnavatelé, kteří o to mají zájem, by měli mít možnost získat informace o zvláštních pravidlech a faktorech týkajících se náboru z jiného členského státu, jakož i základní pomoc s vypsáním volných pracovních míst. V případě, že se nábor ukáže jako pravděpodobný, by měli mít zaměstnavatelé, kteří o to mají zájem, rovněž možnost získat personalizovanou pomoc při zohlednění vnitrostátních postupů. Další pomoc by mohla zahrnovat předběžný výběr kandidátů, zprostředkování přímých kontaktů mezi zaměstnavateli a kandidáty prostřednictvím specifických on-line nástrojů nebo akcí, jako jsou například veletrhy pracovních příležitostí, a dále administrativní podporu během procesu náboru, zejména v případě malých a středních podniků.

(40)

Při poskytování základních informací o portálu EURES a síti EURES pracovníkům a zaměstnavatelům by členové a případně i partneři sítě EURES měli zavést účinný přístup k podpůrným službám podle tohoto nařízení nejen tím, že zajistí dostupnost těchto služeb na základě výslovné žádosti individuálního pracovníka nebo zaměstnavatele, ale také tím, že budou ve vhodných případech pracovníkům a zaměstnavatelům při prvním kontaktu poskytovat informace o síti EURES z vlastního podnětu (dále jen „systematické začleňování sítě EURES“) a budou aktivně nabízet pomoc v této oblasti v rámci celého procesu náboru.

(41)

Pro uplatňování práva pracovníků na volný pohyb v rámci Unie by bylo prospěšné hlubší pochopení poptávky po pracovní síle, pokud jde o povolání, odvětví i potřeby zaměstnavatelů. Podpůrné služby by proto měly zahrnovat kvalitní pomoc pro zaměstnavatele, zejména pak pro malé a střední podniky. Úzké pracovní vztahy mezi službami zaměstnanosti a zaměstnavateli mají zvětšovat nabídku volných pracovních míst, zlepšit zprostředkování vhodných kandidátů, jakož i informovanost na trhu práce obecně.

(42)

Podpůrné služby pro pracovníky souvisejí s výkonem práva volného pohybu pracovníků podle práva Unie, a měly by být tudíž poskytovány zdarma. Podpůrné služby pro zaměstnavatele však mohou být v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zpoplatněny.

(43)

Za účelem pomoci organizacím, které žádají o přijetí a jejichž cílem je poskytovat informace a pomoc on-line, aby se zapojily do sítě EURES, by jim mělo být umožněno poskytovat podpůrné služby označované v tomto nařízení jako elektronické služby. S ohledem na skutečnost, že digitální gramotnost v členských státech se značně liší, by měly být alespoň veřejné služby zaměstnanosti rovněž schopny poskytovat podpůrné služby případně i mimo internetové kanály. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby zajistily kvalitu informací a podpory poskytované členy a partnery sítě EURES on-line. Sledováním informací a podpory poskytovaných online by mohly pověřit své národní koordinační úřady.

(44)

Zvláštní pozornost by měla být věnována usnadnění mobility v příhraničních regionech a poskytování služeb příhraničním pracovníkům, na které se použijí různé vnitrostátní postupy a právní řády či systémy a kteří se setkávají se specifickými administrativními, právními či daňovými překážkami týkajícími se mobility. Členské státy se mohou rozhodnout zřídit zvláštní podpůrné struktury, například přeshraniční partnerství, které tento typ mobility usnadní. Uvedené struktury by se měly v rámci sítě EURES zabývat specifickou potřebou informací a poradenství pro příhraniční pracovníky, jakož i služeb v oblasti umísťování a náboru, a dále koordinované spolupráce mezi zúčastněnými organizacemi.

(45)

Je důležité, aby členové a partneři EURES mohli při poskytování služeb specifických pro příhraniční pracovníky spolupracovat s organizacemi mimo síť EURES, aniž by na takové organizace přenášeli práva nebo jim ukládali povinnosti podle tohoto nařízení.

(46)

Občanům Unie, kteří hledají pracovní příležitosti v jiných členských státech, by měla být v každém členském státě dostupné také aktivní nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti poskytující pomoc při hledání zaměstnání. Tímto nařízením by neměly být dotčeny pravomoci jednotlivých členských států stanovit procesní pravidla a uplatňovat obecné podmínky vstupu s cílem zajistit náležité využívání dostupných veřejných zdrojů. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (16) a nemělo by pro členské státy představovat povinnost vyvážet nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti na území jiného členského státu, pokud tam občan již žije.

(47)

Transparentnost trhů práce a dostatečné zprostředkovací schopnosti, včetně sladění dovedností a kvalifikací s potřebami trhu práce, jsou důležitým předpokladem mobility pracovníků v rámci Unie. Lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil pomocí lepšího sladění dovedností a pracovních míst lze dosáhnout prostřednictvím účinného systému na úrovni Unie pro výměnu informací o nabídce a poptávce pracovních sil v rámci jednotlivých států, regionů a odvětví. Tento systém by měl být zaveden mezi Komisí a členskými státy a měl by členským státům sloužit jako základ pro posílení praktické spolupráce v rámci sítě EURES. Uvedená výměna informací by měla zohledňovat toky a vzorce mobility pracovních sil v Unii, které Komise a členské státy sledují.

(48)

Za účelem lepší koordinace činnosti na podporu mobility v Unii by měl být zaveden cyklus plánování programu. Plánování národních pracovních programů členských států by mělo zohledňovat údaje o tocích a vzorcích mobility, analýzu údajů o stávajících a předpokládaných nedostatcích a přebytcích pracovních sil, jakož i zkušenosti a postupy v oblasti náborů v rámci sítě EURES. Součástí plánování programů by měla být i revize stávajících prostředků a nástrojů usnadňujících mobilitu pracovníků v rámci Unie, které mají k dispozici organizace v členských státech.

(49)

Sdílení návrhů národních pracovních programů v rámci cyklu plánování programu mezi členskými státy by mělo národním koordinačním úřadům i Evropskému koordinačnímu úřadu umožnit zaměřit se při využívání prostředků sítě EURES na vhodné aktivity a projekty, a směrovat tak rozvoj sítě EURES v nástroj více orientovaný na výsledky, který reaguje na potřeby pracovníků a zaměstnavatelů v souladu s dynamikou trhů práce. Toto úsilí by mohlo být podpořeno sdílením osvědčených postupů na unijní úrovni, mimo jiné i prostřednictvím zpráv o činnosti sítě EURES.

(50)

Za účelem zajištění dostatečných údajů pro měření výkonu sítě EURES toto nařízení stanoví minimální údaje, které se mají v členských státech shromažďovat. Pro potřeby sledování sítě EURES na úrovni Unie by členské státy měly shromažďovat srovnatelné kvantitativní a kvalitativní údaje na vnitrostátní úrovni. Toto nařízení proto stanoví procesní rámec pro stanovení jednotných podrobných specifikací pro účely shromažďování a analýzy uvedených údajů. Tyto specifikace by měly pomoci vyhodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo, pokud jde o cíle stanovené pro síť EURES na základě tohoto nařízení, a vycházet ze stávajících postupů v rámci veřejných služeb zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že pro pracovníky a zaměstnavatele neexistuje ohlašovací povinnost a může tak být obtížné získat přímé výsledky ohledně náboru a umístění, měly by organizace zapojené do sítě EURES využívat další dostupné údaje, jako je počet volných pracovních míst, která byla vyřízena a obsazena, pokud to může sloužit jako věrohodný ukazatel těchto výsledků. Referenti těchto organizací by měli pravidelně informovat o svých kontaktech a případech, které zpracovali, aby byl zajištěn stabilní a spolehlivý základ pro shromažďování údajů.

(51)

V případě, že opatření stanovená tímto nařízením zahrnují zpracovávání osobních údajů, musí být toto zpracovávání prováděno v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (17) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (18), jakož i s vnitrostátními předpisy k jejich provedení. Zvláštní pozornost je v této souvislosti třeba věnovat otázkám týkajícím se uchovávání osobních údajů.

(52)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 3. dubna 2014 (19).

(53)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, na kterou odkazuje článek 6 Smlouvy o Evropské unii.

(54)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společného rámce pro vzájemnou spolupráci členských států za účelem propojení nabídky volných pracovních míst s možností se o tato místa ucházet a přispění k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(55)

Za účelem úpravy oblastí činnosti sítě EURES, k nimž musí členské státy shromažďovat údaje, nebo za účelem doplnění dalších oblastí činnosti sítě EURES, které jsou v rámci tohoto nařízení vykonávány na vnitrostátní úrovni, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem zohlednit vyvíjející se potřeby trhu práce. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zavedení technických norem a formátů pro vyrovnávání nabídky a poptávky a automatizované zprostředkovávání, modelů a postupů pro sdílení informací mezi členskými státy, jakož i jednotných podrobných specifikací pro shromažďování a analýzu údajů, a v zájmu přijetí seznamu dovedností/schopností a povolání v rámci evropské kvalifikace by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20).

(57)

Pro účely stanovení složení sítě EURES na přechodné období a pro účely zajištění kontinuity provozu se sítí EURES zřízenou v rámci nařízení (EU) č. 492/2011 by mělo být organizacím, které byly v době vstupu tohoto nařízení v platnost určeny jako partneři sítě EURES nebo jako přidružení partneři sítě EURES podle prováděcího rozhodnutí 2012/733/EU, dovoleno působit po přechodné období nadále jako členové nebo partneři sítě EURES. Jestliže si tyto organizace přejí setrvat v síti EURES i po uplynutí přechodného období, měly by, jakmile bude zaveden příslušný systém pro přijímání členů a partnerů sítě EURES v souladu s tímto nařízením, podat za tímto účelem žádost.

(58)

Nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 by měla být proto změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje rámec pro spolupráci za účelem usnadnění využívání volného pohybu pracovníků v rámci Unie v souladu s článkem 45 Smlouvy o fungování EU tím, že se stanoví zásady a pravidla pro:

a)

organizaci sítě EURES mezi Komisí a členskými státy;

b)

spolupráci mezi Komisí a členskými státy při sdílení příslušných dostupných údajů o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech;

c)

činnost členských států, včetně jejich společných činností, v zájmu dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce s cílem dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti;

d)

fungování sítě EURES, včetně spolupráce se sociálními partnery a se zapojením dalších aktérů;

e)

podpůrné služby v oblasti mobility související se sítí EURES, které mají být poskytovány pracovníkům a zaměstnavatelům, čímž se rovněž podpoří mobilita na spravedlivém základě;

f)

podporu sítě EURES na úrovni Unie prostřednictvím účinných komunikačních opatření přijatých Komisí a členskými státy.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na členské státy a občany Unie, aniž jsou dotčeny články 2 a 3 nařízení (EU) č. 492/2011.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„veřejnými službami zaměstnanosti“ organizace členských států, které jsou součástí příslušných ministerstev, veřejných orgánů nebo veřejnoprávních společností a které odpovídají za provádění aktivní politiky zaměstnanosti a za poskytování kvalitních služeb zaměstnanosti ve veřejném zájmu;

2)

„službami zaměstnanosti“ právní subjekt, který v souladu s právními předpisy působí v některém z členských států a poskytuje služby pracovníkům hledajícím zaměstnání a zaměstnavatelům usilujícím o nábor pracovníků;

3)

„volným pracovním místem“ nabídka zaměstnání umožňující úspěšnému uchazeči nástup do pracovněprávního vztahu, na jehož základě se stane uchazeč pracovníkem ve smyslu článku 45 Smlouvy o fungování EU;

4)

„vyrovnáváním nabídky a poptávky“ výměna informací a zpracovávání nabídek volných pracovních míst, žádostí o zaměstnání a životopisů;

5)

„společnou platformou IT“ infrastruktura IT a související platformy vytvořené na unijní úrovni pro účely transparentnosti a vyrovnávání nabídky a poptávky v souladu s tímto nařízením;

6)

„příhraničním pracovníkem“ pracovník, který vykonává činnost v rámci zaměstnání v jednom členském státě a přitom má bydliště v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně;

7)

„přeshraničním partnerstvím sítě EURES“ uskupení členů nebo partnerů sítě EURES a případně dalších zainteresovaných subjektů mimo síť EURES se záměrem dlouhodobě spolupracovat v regionálních strukturách, která jsou vytvářena v příhraničních regionech mezi službami zaměstnanosti na regionální, místní a případně celostátní úrovni, sociálními partnery a případně i dalšími zainteresovanými subjekty pocházejícími nejméně ze dvou členských států nebo z jednoho členského státu a jiné země, která se účastní nástrojů Unie zaměřených na podporu sítě EURES.

Článek 4

Dostupnost

1.   Služby podle tohoto nařízení jsou dostupné všem pracovníkům a zaměstnavatelům v celé Unii a dodržují zásady rovného zacházení.

2.   Osobám se zdravotním postižením je zajištěn přístup k informacím na portálu EURES a k podpůrným službám, jež jsou dostupné na vnitrostátní úrovni. Komise a členové a partneři sítě EURES stanoví prostředky k zajištění tohoto cíle s ohledem na své povinnosti v této oblasti.

KAPITOLA II

OPĚTOVNÉ ZŘÍZENÍ SÍTĚ EURES

Článek 5

Opětovné zřízení sítě EURES

1.   Opětovně se zřizuje síť EURES.

2.   Tímto nařízením se nahrazuje regulační rámec týkající se sítě EURES, jak je stanoven v kapitole II nařízení (EU) č. 492/2011 a prováděcím rozhodnutí 2012/733/EU, přijatém na základě článku 38 uvedeného nařízení.

Článek 6

Cíle sítě EURES

Síť EURES přispívá v rámci oblastí svých činností k těmto cílům:

a)

usnadnění výkonu práv zakotvených v článku 45 Smlouvy o fungování EU a v nařízení (EU) č. 492/2011;

b)

provádění koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků v souladu s článkem 145 Smlouvy o fungování EU;

c)

zlepšení fungování, soudržnosti a integrace trhů práce v Unii, a to i na přeshraniční úrovni;

d)

prosazování dobrovolné geografické a profesní mobility v rámci Unie, včetně mobility v příhraničních regionech, na spravedlivém základě a v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a postupy;

e)

podpoře vstupu na trh práce, a tím prosazování sociálních cílů a cílů zaměstnanosti uvedených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii.

Článek 7

Složení sítě EURES

1.   Síť EURES tvoří organizace těchto kategorií:

a)

„Evropský koordinační úřad“ zřízený v rámci Komise, který je odpovědný za pomoc síti EURES při provádění jejích činností;

b)

„národní koordinační úřady“ odpovědné za uplatňování tohoto nařízení v příslušném členském státě a určené členskými státy; členské státy mohou jako národní koordinační úřad určit své veřejné služby zaměstnanosti;

c)

členové sítě EURES, jimiž jsou:

i)

veřejné služby zaměstnanosti určené členskými státy v souladu s článkem 10 a

ii)

organizace přijaté za členy v souladu s článkem 11 nebo po přechodné období v souladu s článkem 40, aby na celostátní, regionální nebo místní úrovni poskytovaly, a to i na přeshraničním základě, podporu při vyrovnávání nabídky a poptávky a podpůrné služby pracovníkům a zaměstnavatelům;

d)

partneři sítě EURES, kteří jsou organizacemi přijatými za partnery v souladu s článkem 11, a zejména s odstavcem 2 a 4 uvedeného článku, nebo po přechodné období v souladu s článkem 40, aby na celostátní, regionální nebo místní úrovni poskytovali, a to i na přeshraničním základě, podporu při vyrovnávání nabídky a poptávky nebo podpůrné služby pracovníkům a zaměstnavatelům.

2.   Organizace sociálních partnerů se mohou v souladu s článkem 11 stát součástí sítě EURES coby členové nebo partneři sítě EURES.

Článek 8

Povinnosti Evropského koordinačního úřadu

1.   Evropský koordinační úřad napomáhá síti EURES při provádění jejích činností, zejména tím, že v úzké spolupráci s národními koordinačními úřady rozvíjí a vykonává tyto činnosti:

a)

utváření soudržného rámce a poskytování horizontálních podpůrných činností ve prospěch sítě EURES, včetně:

i)

provozu a rozvoje portálu EURES a souvisejících služeb informačních technologií, včetně systémů a postupů pro výměnu informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech a podkladových dokumentů a dalších informací, ve spolupráci s dalšími příslušnými unijními informačními a poradenskými službami nebo sítěmi a jinými iniciativami,

ii)

informační a komunikační činnosti týkající se sítě EURES,

iii)

společného programu odborné přípravy a dalšího profesního rozvoje pro zaměstnance členů a partnerů sítě EURES a národních koordinačních úřadů, k zajištění nezbytných odborných znalostí,

iv)

funkce asistenční služby poskytující podporu zaměstnancům členů a partnerů sítě EURES a národních koordinačních úřadů, a zejména zaměstnancům, kteří jsou v přímém kontaktu s pracovníky a zaměstnavateli,

v)

usnadnění navazování kontaktů, výměny osvědčených postupů a vzájemného učení v rámci sítě EURES;

b)

analýzu geografické a profesní mobility, s přihlédnutím k rozdílným situacím v jednotlivých členských státech;

c)

rozvoj příslušné struktury pro spolupráci a vyrovnávání nabídky a poptávky v Unii, pokud jde o učňovskou přípravu a stáže, v souladu s tímto nařízením.

2.   Evropský koordinační úřad řídí Komise. Evropský koordinační úřad vede pravidelný dialog se zástupci sociálních partnerů na unijní úrovni.

3.   Evropský koordinační úřad vypracovává ve spolupráci s koordinační skupinou uvedenou v článku 14 své víceleté pracovní programy.

Článek 9

Povinnosti národních koordinačních úřadů

1.   Členské státy určí národní koordinační úřady podle čl. 7 odst. 1 písm. b). Členské státy takto určené úřady oznámí Evropskému koordinačnímu úřadu.

2.   Každý národní koordinační úřad odpovídá za:

a)

organizaci práce pro síť EURES v daném členském státě, včetně zajištění koordinovaného předávání informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech portálu EURES v souladu s článkem 17 prostřednictvím jediného koordinovaného kanálu;

b)

spolupráci s Komisí a členskými státy v oblasti vyrovnávání nabídky a poptávky v rámci stanoveném v kapitole III;

c)

poskytování veškerých dostupných informací Evropskému koordinačnímu úřadu, pokud jde o nesoulad mezi počtem oznámených volných pracovních míst a celkovým počtem pracovních míst na vnitrostátní úrovni;

d)

koordinaci činností vyvíjených v rámci daného členského státu a společně s ostatními členskými státy v souladu s kapitolou V.

3.   Každý národní koordinační úřad organizuje provádění horizontálních podpůrných činností poskytovaných Evropským koordinačním úřadem na vnitrostátní úrovni v souladu s článkem 8; tam, kde je to vhodné, činí tak v úzké spolupráci s Evropským koordinačním úřadem a dalšími národními koordinačními úřady. Těmito horizontálními podpůrnými činnostmi jsou zejména:

a)

shromažďování a ověřování aktuálních informací pro účely zveřejnění, zejména na portálu EURES, o členech a partnerech sítě EURES, kteří působí na území daného státu, o jejich činnostech a o rozsahu podpůrných služeb, které poskytují pracovníkům a zaměstnavatelům;

b)

zajišťování přípravných činností spojených se vzdělávacími činnostmi sítě EURES a výběr zaměstnanců pro účast na společném vzdělávacím programu a na aktivitách v rámci vzájemného učení;

c)

shromažďování a analýzy údajů v souvislosti s články 31 a 32.

4.   Každý národní koordinační úřad pro účely zveřejnění, zejména na portálu EURES, v zájmu pracovníků a zaměstnavatelů zpřístupňuje, pravidelně aktualizuje a včas šíří informace a pokyny dostupné na vnitrostátní úrovni, které se týkají situace v daném členském státě v těchto oblastech:

a)

životní a pracovní podmínky, včetně všeobecných informací o odvodech na sociálním zabezpečení a daňových odvodech;

b)

příslušné správní postupy týkající se zaměstnávání a pravidla platná pro pracovníky po nástupu do zaměstnání;

c)

jeho vnitrostátní regulační rámec pro učňovskou přípravu a stáže a stávající pravidla a nástroje Unie;

d)

přístup k odbornému vzdělávání a odborné přípravě, aniž je dotčen čl. 17 odst. 2 písm. b);

e)

situace příhraničních pracovníků, zejména v příhraničních regionech;

f)

obecně pomoc po přijetí pracovníka a informace o tom, kde lze takovou pomoc obdržet v rámci sítě EURES, a případně i mimo ni, jsou-li takové informace k dispozici.

Národní koordinační úřady mohou případně zpřístupňovat a šířit informace ve spolupráci s jinými informačními a poradenskými službami a sítěmi a příslušnými subjekty na vnitrostátní úrovni, včetně těch, které jsou uvedeny v článku 4 směrnice 2014/54/EU.

5.   Národní koordinační úřady si vyměňují informace o mechanismech a normách uvedených v čl. 17 odst. 5 a o normách týkajících se zabezpečení a ochrany údajů důležitých pro společnou platformu IT. Tyto úřady spolupracují mezi sebou navzájem a s Evropským koordinačním úřadem, zejména pokud jde o stížnosti a volná pracovní místa, u nichž se má za to, že uvedené normy podle vnitrostátních právních předpisů nesplňují.

6.   Každý národní koordinační úřad poskytuje obecnou podporu členům a partnerům sítě EURES, pokud jde o spolupráci s jejich protějšky v síti EURES v jiných členských státech, včetně poradenství členům a partnerům sítě EURES, jak řešit stížnosti související s volnými pracovními místy a náborem v rámci sítě EURES a jak spolupracovat s příslušnými veřejnými orgány. Má-li národní koordinační úřad příslušné informace k dispozici, vyrozumí o konečném řešení stížností Evropský koordinační úřad.

7.   Národní koordinační úřad podporuje spolupráci s aktéry, jako jsou sociální partneři, poradenské služby pro volbu profesní dráhy, instituce odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání, obchodní komory, sociální služby, organizace zastupující skupiny osob se ztíženým postavením na trhu práce a organizace působící v oblasti programů učňovské přípravy a stáží.

Článek 10

Určení veřejných služeb zaměstnanosti jako členů sítě EURES

1.   Členské státy určí veřejné služby zaměstnanosti způsobilé pro činnosti vykonávané v síti EURES, které se stanou členy sítě EURES. Členské státy o tom informují Evropský koordinační úřad. Z titulu svého určení požívají tyto veřejné služby zaměstnanosti v rámci sítě EURES zvláštní postavení.

2.   Členské státy zajistí, aby veřejné služby zaměstnanosti jakožto členové sítě EURES plnily všechny povinnosti stanovené v tomto nařízení a splňovaly alespoň minimální společná kritéria uvedená v příloze I.

3.   Veřejné služby zaměstnanosti mohou plnit své povinnosti členů sítě EURES prostřednictvím organizací jednajících v rámci odpovědnosti veřejných služeb zaměstnanosti na základě pověření, smluv o externím zajišťování služeb nebo zvláštních smluv.

Článek 11

Přijímání členů sítě EURES (jiných než veřejných služeb zaměstnanosti) a partnerů sítě EURES

1.   Každý členský stát zavede bez zbytečného prodlení, nejpozději však do dne 13. května 2018, funkční systém pro přijímání organizací za členy nebo partnery sítě EURES, pro sledování jejich činností a dodržování příslušných právních předpisů při provádění tohoto nařízení a v případě potřeby i pro zrušení jejich přijetí. Tento systém musí být transparentní a přiměřený, musí dodržovat zásady rovného zacházení s žadatelskými organizacemi a spravedlivého řízení a musí poskytovat prostředky právní nápravy dostačující k zajištění účinné právní ochrany.

2.   Členské státy stanoví pro účely systému uvedeného v odstavci 1 požadavky a kritéria pro přijímání členů a partnerů sítě EURES. Tyto požadavky a kritéria obsahují alespoň minimální společná kritéria stanovená v příloze I. Členské státy mohou k minimálním společným kritériím stanovit doplňkové požadavky nebo kritéria, které jsou nezbytné k řádnému uplatňování pravidel upravujících činnost služeb zaměstnanosti a k účinnému řízení politik zaměstnanosti na jejich území.

3.   Organizace působící v souladu s právními předpisy v některém z členských států mohou požádat o členství v síti EURES, pokud splňují podmínky stanovené v tomto nařízení a v rámci systému podle odstavce 1. Organizace žádající o členství v síti EURES se ve své žádosti zaváže, že bude plnit veškeré povinnosti uložené členům podle tohoto nařízení, včetně plnění všech úkolů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a c).

4.   Organizace působící v souladu s právními předpisy v některém z členských států může požádat o status partnera sítě EURES, pokud splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení a v rámci systému podle odstavce 1, pokud řádně doloží, že z důvodu rozsahu, finančních zdrojů a povahy služeb, které tato organizace nebo organizační struktura obvykle poskytuje, včetně statusu neziskové organizace, může plnit maximálně dva z úkolů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a c). Organizace žádající o status partnera sítě EURES se ve své žádosti zaváže, že bude splňovat veškeré požadavky na partnery sítě EURES podle tohoto nařízení a plnit alespoň jeden z úkolů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a c).

5.   Členské státy přijmou organizace žádající o členství v síti EURES nebo o status partnera sítě EURES, pokud splňují příslušná kritéria a požadavky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.

6.   Národní koordinační úřady informují Evropský koordinační úřad o svých vnitrostátních systémech podle odstavce 1, včetně doplňkových kritérií a požadavků podle odstavce 2, o členech a partnerech sítě EURES přijatých v souladu s tímto systémem a o každém odmítnutí přijetí z důvodu nesplnění požadavků uvedených v oddíle 1 bodě 1 přílohy I. Evropský koordinační úřad předá tyto informace ostatním národním koordinačním úřadům.

7.   Členské státy zruší přijetí členů a partnerů sítě EURES, pokud přestanou splňovat příslušná kritéria nebo požadavky uvedené v odstavci 2, 3 nebo 4. Národní koordinační úřady informují Evropský koordinační úřad o každém takovém zrušení a jeho důvodech. Evropský koordinační úřad předá tyto informace ostatním národním koordinačním úřadům.

8.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout vzor pro popis národních systémů a postupů sdílení informací mezi členskými státy o systémech uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 37 odst. 2.

Článek 12

Povinnosti členů a partnerů sítě EURES

1.   Členové a partneři sítě EURES přispívají k činnosti sítě EURES, pokud jde o úkoly, pro něž jsou určeni v souladu s článkem 10, nebo pro něž jsou přijati v souladu s čl. 11 odst. 3 a 4 nebo po přechodné období v souladu s článkem 40, a plní své další povinnosti podle tohoto nařízení.

2.   Členové sítě EURES se podílejí na činnosti sítě EURES, mimo jiné i tím, že plní všechny tyto úkoly, a partneři sítě EURES se podílejí na činnosti této sítě, mimo jiné i tím, že plní alespoň jeden z těchto úkolů:

a)

přispívání k větší informovanosti o volných pracovních místech v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a);

b)

přispívání k větší informovaností o žádostech o zaměstnání a životopisech v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. b);

c)

poskytování podpůrných služeb pracovníkům a zaměstnavatelům v souladu s články 23 a 24, čl. 25 odst. 1, článkem 26 a případně článkem 27.

3.   Členové sítě EURES a případně její partneři poskytují pro účely portálu EURES informace o veškerých volných pracovních místech, která byla jejich prostřednictvím zpřístupněna veřejnosti, jakož i o veškerých žádostech o zaměstnání a životopisech, pokud příslušný pracovník dal v souladu s čl. 17 odst. 3 souhlas s poskytnutím těchto informací též portálu EURES. Na volná pracovní místa, která byla prostřednictvím členů sítě EURES a případně jejích partnerů zpřístupněna veřejnosti, se použijí čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 17 odst. 2.

4.   Členové a partneři sítě EURES určí v souladu s vnitrostátními kritérii jedno nebo více kontaktních míst, například zprostředkovatelské a náborové kanceláře, klientská telefonní střediska a samoobslužné nástroje, kam se pracovníci a zaměstnavatelé mohou obracet s žádostmi o podporu při vyrovnávání nabídky a poptávky anebo o získání přístupu k podpůrným službám v souladu s tímto nařízením. Kontaktní místa mohou vznikat také na základě zaměstnaneckých výměnných programů či vysílání styčných pracovníků a mohou zahrnovat společné zprostředkovatelské agentury.

5.   Členové sítě EURES a případně i její partneři zajistí, aby kontaktní místa, které určili, jasně uvedly rozsah podpůrných služeb, které pracovníkům a zaměstnavatelům poskytují.

6.   Členské státy mohou při zachování zásady proporcionality prostřednictvím svých národních koordinačních úřadů od členů a partnerů sítě EURES požadovat, aby přispívali k

a)

shromažďování informací a pokynů určených ke zveřejnění na portálu EURES podle čl. 9 odst. 4;

b)

výměně informací podle článku 30;

c)

cyklu plánování programu podle článku 31;

d)

shromažďování údajů podle článku 32.

Článek 13

Společné povinnosti

V souladu se svými příslušnými úlohami a povinnostmi všechny organizace, které se podílejí na činnosti sítě EURES, v úzké vzájemné spolupráci usilují o aktivní propagaci příležitostí, které mobilita pracovníků v Unii nabízí, a o posilování způsobů a prostředků, jak mohou pracovníci a zaměstnavatelé využívat mobility na spravedlivém základě a souvisejících příležitostí na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, a to i na přeshraničním základě.

Článek 14

Koordinační skupina

1.   Koordinační skupina se skládá ze zástupců, na příslušné úrovni, Evropského koordinačního úřadu a národních koordinačních úřadů.

2.   Koordinační skupina podporuje provádění tohoto nařízení výměnou informací a vypracováváním pokynů. Zejména poskytuje poradenství Komisi, pokud jde o vzory uvedené v čl. 11 odst. 8 a čl. 31 odst. 5, návrhy technických norem a formátů zmíněné v čl. 17 odst. 8 a čl. 19 odst. 6 a jednotné podrobné specifikace pro shromažďování a analýzy údajů podle čl. 32 odst. 3.

3.   Koordinační skupina může mimo jiné organizovat výměny osvědčených postupů týkajících se vnitrostátních systémů pro přijímání uvedených v čl. 11 odst. 1 a podpůrných služeb uvedených v článcích 23 až 27.

4.   Práci koordinační skupiny organizuje Evropský koordinační úřad, který také předsedá jejím zasedáním. O práci koordinační skupiny informuje další příslušné subjekty nebo sítě.

Zástupci sociálních partnerů na úrovni Unie mají právo se zasedání koordinační skupiny účastnit.

5.   Koordinační skupina spolupracuje se správní radou sítě veřejných služeb zaměstnanosti, a to zejména poskytováním informací o činnostech sítě EURES a výměnou osvědčených postupů.

Článek 15

Společná identita a ochranná známka

1.   Název EURES se používá výhradně v souvislosti s činností v rámci sítě EURES v souladu s tímto nařízením. Znázorňuje se formou standardního loga, jehož používání vymezí Evropský koordinační úřad grafickým návrhovým schématem.

2.   Všechny organizace, které se podílejí na činnosti sítě EURES podle článku 7 musí při veškeré činnosti související se sítí EURES používat ochrannou známku služeb EURES a logo, aby byla zajištěna společná vizuální identita.

3.   Organizace, které se podílejí na činnosti sítě EURES, zajistí, aby informační a propagační materiály, které poskytují, byly v souladu s celkovou komunikační činností, společnými normami kvality sítě EURES a informacemi od Evropského koordinačního úřadu.

4.   Organizace, které se podílejí na činnosti sítě EURES, neprodleně informují Evropský koordinační úřad, jestliže se dozví o zneužití ochranné známky nebo loga služeb EURES třetí stranou nebo třetí zemí.

Článek 16

Spolupráce a jiná opatření

1.   Evropský koordinační úřad usnadňuje spolupráci mezi sítí EURES a dalšími informačními a poradenskými službami a sítěmi Unie.

2.   Národní koordinační úřady spolupracují se službami a sítěmi uvedenými v odstavci 1 na unijní, celostátní, regionální i místní úrovni za účelem dosažení součinnosti a předcházení zdvojování činnosti a v odůvodněných případech zapojují i členy a partnery sítě EURES.

3.   Národní koordinační úřady usnadňují spolupráci sítě EURES se sociálními partnery na vnitrostátní úrovni tím, že v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zajišťují pravidelný dialog s těmito sociálními partnery.

4.   Členské státy podporují na přeshraniční úrovni úzkou spolupráci mezi aktéry na regionální, místní a případně celostátní úrovni, například pokud jde o postupy a služby poskytované v rámci přeshraničních partnerství sítě EURES.

5.   Členské státy usilují o vytvoření jediného kontaktního místa pro komunikaci s pracovníky a zaměstnavateli, mimo jiné i pro komunikaci on-line, o společných oblastech činnosti sítě EURES a služeb a sítí uvedených v odstavci 1.

6.   Členské státy prozkoumají spolu s Komisí všechny možnosti pro poskytnutí přednosti občanům Unie při obsazování volných pracovních míst s cílem dosáhnout rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci uvnitř Unie. Členské státy mohou za tímto účelem přijmout veškerá nezbytná opatření.

KAPITOLA III

SPOLEČNÁ PLATFORMA IT

Článek 17

Organizace společné platformy IT

1.   Za účelem přiřazování volných pracovních míst k žádostem o zaměstnání poskytnou jednotlivé členské státy portálu EURES informace o:

a)

všech volných pracovních místech zpřístupněných veřejnosti prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti, jakož i volných pracovních místech, která poskytli členové sítě EURES a případně její partneři v souladu s čl. 12 odst. 3;

b)

všech žádostech o zaměstnání a životopisech, které evidují veřejné služby zaměstnanosti, jakož i o žádostech o zaměstnání a životopisech, které poskytli ostatní členové sítě EURES a případně její partneři v souladu s čl. 12 odst. 3, pokud dotčení pracovníci dali za podmínek stanovených v odstavci 3 tohoto článku souhlas s poskytnutím těchto informací portálu EURES.

Pokud jde o písmeno a) prvního pododstavce, mohou členské státy zavést mechanismus umožňující zaměstnavatelům nezveřejnit volné místo na portálu EURES, pokud je takový požadavek odůvodněn dovednostmi a schopnostmi souvisejícími s takovým pracovním místem.

2.   Při poskytování údajů o volných pracovních místech portálu EURES mohou členské státy vyloučit:

a)

volná pracovní místa, o která se mohou vzhledem k jejich povaze nebo k vnitrostátním pravidlům ucházet pouze státní příslušníci určité země;

b)

volná pracovní místa vztahující se ke kategorii učňovské přípravy a stáží, která zahrnují především složku učení a jsou součástí vnitrostátních vzdělávacích systémů nebo jsou financována z veřejných prostředků, v rámci aktivní politiky zaměstnanosti členských států;

c)

jiná pracovní místa v rámci aktivní politiky zaměstnanosti členských států.

3.   Souhlas pracovníků podle odst. 1 písm. b) musí být výslovný, jednoznačný, svobodný, konkrétní a informovaný. Pracovníci jsou oprávněni svůj souhlas kdykoli odvolat a požadovat výmaz nebo opravu jakýchkoli nebo všech poskytnutých údajů. Pracovníci si mohou zvolit mezi několika možnostmi omezení přístupu ke svým údajům nebo k některým prvkům.

4.   Pokud je pracovník nezletilý, musí být k jeho souhlasu připojen rovněž souhlas jeho rodiče či zákonného zástupce.

5.   Členské státy zavedou vhodné mechanismy a normy nezbytné pro zajištění vnitřní a technické kvality údajů o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech.

6.   Za účelem sledování kvality údajů členské státy zajistí, aby bylo možné dohledat jejich zdroj.

7.   S cílem umožnit přiřazování nabídek volných pracovních míst k žádostem o zaměstnání a životopisům zajistí jednotlivé členské státy, aby informace uvedené v odstavci 1 byly poskytovány v rámci jednotného systému a transparentním způsobem.

8.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme nezbytné technické normy a formáty, jejichž cílem je dosáhnout jednotného systému uvedeného v odstavci 7. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

Článek 18

Přístup ke společné platformě IT na vnitrostátní úrovni

1.   Členové a partneři sítě EURES zajistí, aby byl portál EURES jasně viditelný na všech portálech pro hledání zaměstnání, které spravují, bez ohledu na to, zda jsou ústřední, regionální nebo místní, aby jej bylo možné na nich snadno nalézt a aby byly tyto portály propojeny s portálem EURES.

2.   Veřejné služby zaměstnanosti zajistí, aby organizace jednající v rámci jejich odpovědnosti měly na každém internetovém portálu, který spravují, jasně viditelný odkaz na portál EURES.

3.   Členové a partneři sítě EURES zajistí, aby všechna volná pracovní místa, žádosti o zaměstnání a životopisy zpřístupněné na portálu EURES byly jejich zaměstnancům zapojeným do sítě EURES snadno dostupné.

4.   Členské státy zajistí, aby se předávání informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech podle čl. 9 odst. 2 písm. a) uskutečňovalo prostřednictvím jediného koordinovaného kanálu.

Článek 19

Automatizované zprostředkování prostřednictvím společné platformy IT

1.   Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí, pokud jde o interoperabilitu mezi vnitrostátními systémy a o evropskou klasifikaci, kterou vypracovává Komise. Komise pravidelně informuje členské státy o průběhu vypracovávání evropské klasifikace.

2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme a aktualizuje seznam dovedností, schopností a povolání v rámci evropské kvalifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pro účely automatizovaného zprostředkování prostřednictvím společné platformy IT vypracují jednotlivé členské státy bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří let od přijetí seznamu uvedeného v odstavci 2, počáteční inventář za účelem porovnání svých celostátních, regionálních a odvětvových klasifikací s tímto seznamem a po zavedení užívání uvedeného inventáře na základě aplikace poskytnuté Evropským koordinačním úřadem pak tento inventář pravidelně aktualizují tak, aby odpovídal vývoji náborových služeb.

4.   Členské státy se mohou rozhodnout nahradit své vnitrostátní klasifikace evropskou klasifikací, jakmile bude dokončena, nebo ponechat v platnosti vlastní interoperabilní vnitrostátní systémy klasifikace.

5.   Komise poskytne technickou a případně finanční podporu členským státům, které vypracovávají inventář podle odstavce 3, jakož i členským státům, které se rozhodnou nahradit vnitrostátní klasifikace klasifikací evropskou.

6.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme technické normy a formáty nezbytné pro fungování automatizovaného zprostředkování prostřednictvím společné platformy IT s využitím evropské klasifikace a pro interoperabilitu mezi vnitrostátními systémy a evropskou klasifikací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

Článek 20

Zjednodušený přístupový mechanismus pro pracovníky a zaměstnavatele

1.   Členové a partneři sítě EURES poskytují na požádání pomoc pracovníkům a zaměstnavatelům využívajícím jejich služeb při jejich registraci na portál EURES. Tato pomoc je poskytována bezplatně.

2.   Členové a partneři sítě EURES zajistí, aby pracovníci a zaměstnavatelé využívající jejich služeb měli přístup ke všeobecným informacím o tom, jak, kdy a kde mohou aktualizovat, nebo měnit dotčené údaje, či požádat o jejich vymazání.

KAPITOLA IV

PODPŮRNÉ SLUŽBY

Článek 21

Zásady

1.   Členské státy zajistí, aby pracovníci i zaměstnavatelé mohli bez zbytečného prodlení získat přístup, ať již on-line či off-line, k podpůrným službám na vnitrostátní úrovni.

2.   Členské státy podporují rozvoj koordinovaného přístupu k podpůrným službám na vnitrostátní úrovni.

Zohledňují se rovněž specifické regionální a místní potřeby.

3.   Podpůrné služby pro pracovníky a zaměstnavatele uvedené v článku 22, čl. 25 odst. 1, článku 26 a případně v článku 27 jsou poskytovány bezplatně.

Podpůrné služby pro pracovníky uvedené v článku 23 jsou poskytovány bezplatně.

Podpůrné služby pro zaměstnavatele uvedené v článku 24 mohou být zpoplatněny.

4.   Veškeré poplatky účtované za služby, jež členové sítě EURES a případně i její partneři nabízejí podle této kapitoly, nesmí být vyšší než poplatky za jiné srovnatelné služby poskytované členy a partnery sítě EURES. Členové a partneři sítě EURES v příslušných případech informují pracovníky a zaměstnavatele jasně a přesně o veškerých souvisejících nákladech.

5.   Dotčení členové a partneři sítě EURES pracovníkům a zaměstnavatelům jasně sdělí, jaký rozsah podpůrných služeb poskytují, kde a jak jsou tyto služby dostupné a za jakých podmínek se poskytuje přístup, a to s využitím svých informačních kanálů. Tyto informace se zveřejní na portálu EURES.

6.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 2, mohou členové sítě EURES uvedení v čl. 7 odst. 1 písm. c) bodě ii) a partneři sítě EURES nabízet své služby pouze online.

Článek 22

Přístup k základním informacím

1.   Členové sítě EURES a případně její partneři poskytnou pracovníkům a zaměstnavatelům snadno dostupným a pro uživatele přístupným způsobem základní informace týkající se portálu EURES, včetně databáze žádostí o zaměstnání a životopisů, a sítě EURES, včetně kontaktních údajů příslušných členů a partnerů sítě EURES na vnitrostátní úrovni, informací o způsobech náboru, které používají (elektronické služby, personalizované služby, adresy kontaktních míst), a o příslušných internetových odkazech.

Členové sítě EURES a případně její partneři, pokud je to zapotřebí, odkáží pracovníky a zaměstnavatele na jiného člena nebo partnera sítě EURES.

2.   Evropský koordinační úřad podporuje vytváření základních informací podle tohoto článku a pomáhá členským státům zajistit dostatečné jazykové pokrytí s přihlédnutím k požadavkům trhu práce členských států.

Článek 23

Podpůrné služby pro pracovníky

1.   Členové sítě EURES a případně její partneři nabídnou bez zbytečného prodlení pracovníkům hledajícím zaměstnání příležitost k přístupu ke službám uvedeným v odstavcích 2 a 3.

2.   Na požádání členové sítě EURES a případně její partneři poskytnou pracovníkovi informace a poradenství k jednotlivým pracovním příležitostem, a zejména nabídnou pracovníkovi tyto služby:

a)

poskytování obecných informací o životních a pracovních podmínkách v zemi určení nebo odkázání na tyto informace;

b)

poskytování pomoci a poradenství ohledně získání informací uvedených v čl. 9 odst. 4;

c)

případně poskytování pomoci při sestavování žádostí o zaměstnání a životopisů, aby byl zajištěn soulad s evropskými technickými normami a formáty uvedenými v čl. 17 odst. 8 a čl. 19 odst. 6, a při nahrávání těchto žádostí o zaměstnání a životopisů na portál EURES;

d)

případně zvažování možného umístění v rámci Unie jakožto součásti individuálního akčního plánu nebo podporu při stanovení individuálního akčního plánu pro mobilitu jakožto prostředku k dosažení umístnění v rámci Unie;

e)

případně odkázání pracovníka na jiného člena nebo partnera sítě EURES.

3.   Na odůvodněnou žádost pracovníka poskytují členové sítě EURES a případně její partneři další pomoc při hledání zaměstnání a jiné doplňkové služby s přihlédnutím k potřebám daného pracovníka.

Článek 24

Podpůrné služby pro zaměstnavatele

1.   Členové sítě EURES a případně její partneři nabídnou bez zbytečného odkladu zaměstnavatelům, kteří mají zájem o nábor pracovníků z jiných členských států, příležitost k přístupu ke službám uvedeným v odstavcích 2 a 3.

2.   Na požádání zaměstnavatele mu členové sítě EURES a případně její partneři poskytnou informace a poradenství ohledně příležitostí k náboru pracovníků, a zejména mu nabídnou tyto služby:

a)

poskytování informací o zvláštních pravidlech týkajících se náboru z jiného členského státu a o faktorech, které mohou tento nábor usnadnit;

b)

případně poskytování informací o formulování jednotlivých požadavků na uchazeče o volná pracovní místa a pomoci při jejich formulování, aby byl zajištěn soulad s evropskými technickými normami a formáty uvedenými v čl. 17 odst. 8 a čl. 19 odst. 6.

3.   Pokud zaměstnavatel požaduje další pomoc a existuje-li přiměřená pravděpodobnost náboru pracovníka v rámci Unie, poskytnou mu členové sítě EURES nebo případně její partneři další pomoc a doplňkové služby s přihlédnutím k potřebám daného zaměstnavatele.

Na požádání poskytnou členové sítě EURES nebo případně její partneři individuální poradenství ohledně formulování požadavků na uchazeče o volná pracovní místa.

Článek 25

Pomoc po přijetí pracovníka

1.   Členové sítě EURES a případně její partneři pracovníkovi nebo zaměstnavateli na požádání poskytnou:

a)

obecné informace o pomoci po přijetí pracovníka, jako je odborná příprava v oblasti mezikulturní komunikace, jazykové kurzy a pomoc při integraci, včetně obecných informací týkajících se pracovních příležitostí pro rodinné příslušníky pracovníka;

b)

případně podrobné kontaktní údaje organizací, které pomoc po přijetí pracovníka nabízejí.

2.   Aniž je dotčen čl. 21 odst. 4, mohou členové a partneři sítě EURES, kteří pracovníkům nebo zaměstnavatelům přímo poskytují pomoc po přijetí, tyto služby zpoplatnit.

Článek 26

Zjednodušený přístup k informacím o daňových otázkách, otázkách týkajících se pracovní smlouvy, nároku na důchod, zdravotním pojištění, sociálním zabezpečení a nástrojích a opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti

1.   Členové sítě EURES a případně její partneři na žádost pracovníka nebo zaměstnavatele postoupí žádosti o konkrétní informace o právech v oblasti sociálního zabezpečení, nástrojích a opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti, daňových otázkách, otázkách týkajících se pracovní smlouvy, nároků na důchod a zdravotním pojištění příslušným vnitrostátním orgánům a případně jiným příslušným subjektům na vnitrostátní úrovni, které podporují pracovníky při výkonu jejich práv v rámci svobody pohybu, včetně subjektů uvedených v článku 4 směrnice 2014/54/EU.

2.   Pro účely odstavce 1 spolupracují národní koordinační úřady s příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni uvedenými v odstavci 1.

Článek 27

Podpůrné služby v příhraničních regionech

1.   Pokud se v příhraničních regionech členové nebo partneři sítě EURES účastní zvláštních struktur pro spolupráci a poskytování služeb, jako například přeshraničních partnerství, poskytnou příhraničním pracovníkům a zaměstnavatelům informace týkající se specifické situace příhraničních pracovníků a informace relevantní pro zaměstnavatele v těchto regionech.

2.   Úkoly přeshraničních partnerství mohou zahrnovat služby v oblasti umísťování a náboru, koordinaci spolupráce mezi zúčastněnými organizacemi a provádění činností souvisejících s přeshraniční mobilitou, včetně poskytování informací a poradenství příhraničním pracovníkům, se zvláštním zaměřením na vícejazyčné služby.

3.   Organizace jiné než členové a partneři sítě EURES, které jsou zapojeny do struktur uvedených v odstavci 1, se na základě účasti v těchto strukturách nepovažují za součást sítě EURES.

4.   V příhraničních regionech uvedených v odstavci 1 se členské státy snaží vytvořit jediné kontaktní místo pro poskytování informací příhraničním pracovníkům a zaměstnavatelům.

Článek 28

Přístup k nástrojům a opatřením aktivní politiky zaměstnanosti

Členský stát nesmí omezovat přístup k nástrojům a opatřením aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž prostřednictvím je pracovníku poskytována pomoc při hledání zaměstnání, pouze z toho důvodu, že pracovník žádá o tuto pomoc s cílem nalézt zaměstnání na území jiného členského státu.

KAPITOLA V

VÝMĚNA INFORMACÍ A CYKLUS PLÁNOVÁNÍ PROGRAMU

Článek 29

Výměna informací o tocích a vzorcích mobility

Komise a členské státy sledují a zveřejňují toky a vzorce mobility pracovních sil v Unii na základě statistik Eurostatu a dostupných vnitrostátních údajů.

Článek 30

Výměna informací mezi členskými státy

1.   Jednotlivé členské státy zejména shromažďují a analyzují informace členěné podle pohlaví o:

a)

nedostatku a přebytku pracovních sil na vnitrostátních a odvětvových trzích práce, přičemž zvláštní pozornost je věnována skupinám osob s nejvíce ztíženým postavením na trhu práce a regionům nejvíce postiženým nezaměstnaností;

b)

činnostech sítě EURES na vnitrostátní a případně na přeshraniční úrovni.

2.   Národní koordinační úřady odpovídají za sdílení dostupných informací v rámci sítě EURES a přispívají ke společným analýzám.

3.   Členské státy provedou plánování programů podle článku 31 a zohlední přitom výměnu informací a společné analýzy uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

4.   Evropský koordinační úřad přijímá praktická opatření pro usnadnění výměny informací mezi národními koordinačními úřady a provádění společných analýz.

Článek 31

Plánování programů

1.   Národní koordinační úřady vypracují roční národní pracovní programy pro činnosti sítě EURES v příslušném členském státě.

2.   V ročním národním pracovním programu se vymezí:

a)

základní činnosti, které mají být v rámci sítě EURES uskutečněny celkově na vnitrostátní úrovni a případně i na přeshraniční úrovni;

b)

celkový objem lidských a finančních zdrojů přidělených na jejich provádění;

c)

opatření pro sledování a hodnocení plánovaných činností a případně pro jejich aktualizaci.

3.   Národním koordinačním úřadům a Evropskému koordinačnímu úřadu se umožní společně přezkoumat všechny navrhované národní pracovní programy. Příslušné národní koordinační úřady po dokončení tohoto přezkumu dané národní pracovní programy přijmou.

4.   Zástupcům sociálních partnerů na úrovni Unie, kteří se účastní práce koordinační skupiny, se umožní, aby se k návrhům národních pracovních programů vyjádřili.

5.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví nezbytné vzory a postupy pro výměnu informací o národních pracovních programech na unijní úrovni. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 37 odst. 2.

Článek 32

Shromažďování a analýza údajů

1.   Členské státy zajistí, že budou k dispozici postupy pro shromažďování údajů o těchto oblastech činností sítě EURES vykonávaných na vnitrostátní úrovni:

a)

informace a poradenství poskytované sítí EURES, a to podle počtu kontaktů, které mají referenti členů a partnerů sítě EURES s pracovníky a zaměstnavateli;

b)

výsledky v oblasti zaměstnanosti, včetně umísťování a náboru pracovníků na základě činnosti sítě EURES, a to podle počtu volných pracovních míst, žádostí o zaměstnání a životopisů vyřízených a zpracovaných referenty členů a partnerů sítě EURES a podle počtu pracovníků takto přijatých do zaměstnání v jiném členském státě, na základě informací referentů, případně na základě průzkumů;

c)

spokojenost zákazníků se sítí EURES na základě informací získaných mimo jiné prostřednictvím průzkumů.

2.   Evropský koordinační úřad odpovídá za shromažďování údajů o portálu EURES a za rozvoj spolupráce v oblasti vyrovnávání nabídky a poptávky podle tohoto nařízení.

3.   Na základě informací uvedených v odstavci 1 a v rámci oblastí činnosti sítě EURES vymezených v uvedeném odstavci přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů jednotné podrobné specifikace pro shromažďování a analýzu údajů za účelem sledování a vyhodnocení fungování sítě EURES. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 36 akty v přenesené pravomoci, pokud jde o změnu oblastí činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku, nebo doplnění do uvedeného odstavce dalších oblastí činnosti sítě EURES, které jsou v rámci tohoto nařízení prováděny na vnitrostátní úrovni.

Článek 33

Zprávy o činnosti sítě EURES

S ohledem na informace shromážděné způsobem uvedeným v této kapitole předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů každé dva roky zprávu o činnosti sítě EURES.

Dokud nebude předložena zpráva podle článku 35, musí zpráva uvedená v prvním pododstavci tohoto článku obsahovat popis aktuálního stavu uplatňování tohoto nařízení.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Ochrana osobních údajů

Opatření stanovená tímto nařízením se provádějí v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se ochrany osobních údajů, zejména se směrnicí 95/46/ES a příslušnými vnitrostátními předpisy k jejímu provedení a s nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 35

Následné hodnocení

Do dne 13. května 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů následné hodnotící zprávu o fungování a dopadech tohoto nařízení.

K této zprávě mohou být připojeny legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.

Článek 36

Výkon přenesených pravomocí

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Je obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 32 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 12. května 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 32 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 32 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor „EURES“ zřízený tímto nařízením. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 38

Změny nařízení (EU) č. 1296/2013

1.   Nařízení (EU) č. 1296/2013 se mění takto:

a)

Článek 23 se zrušuje.

b)

V článku 24 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

1.„2.   Osy týkající se sítě EURES se mohou účastnit všechny subjekty, účastníci a instituce určené členským státem nebo Komisí, které splňují podmínky pro účast v síti EURES, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 (*). Mezi tyto subjekty, účastníky a instituce patří zejména:

a)

celostátní, regionální a místní orgány veřejné správy;

b)

služby zaměstnanosti;

c)

organizace sociálních partnerů a další zúčastněné strany.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).“"

2.   Odkazy na článek 23 zrušený podle bodu 1 písm. a) se považují za odkazy na článek 29 tohoto nařízení.

3.   Bodem 1 písm. b) tohoto článku nejsou dotčeny žádosti o financování podle nařízení (EU) č. 1296/2013 předložené před 12. květnem 2016.

Článek 39

Změny nařízení (EU) č. 492/2011

1.   Nařízení (EU) č. 492/2011 se mění takto:

a)

Články 11 a 12, čl. 13 odst. 2 a články 14 až 20 a článek 38 se zrušují.

b)

V článku 13 se odstavec 1 zrušuje s účinkem ode dne 13. května 2018.

2.   Odkazy na zrušená ustanovení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 40

Přechodná ustanovení

Organizace označené jako „partneři sítě EURES“ v souladu s čl. 3 písm. c) prováděcího rozhodnutí 2012/733/EU nebo organizace, které poskytují omezené služby jako „přidružení partneři sítě EURES“ v souladu s čl. 3 písm. d) uvedeného rozhodnutí ke dni 12. května 2016, se mohou odchylně od článku 11 tohoto nařízení účastnit jako členové sítě EURES podle čl. 7 odst. 1 písm. c) bodu ii) tohoto nařízení nebo jako partneři sítě EURES podle čl. 7 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení do dne 13. května 2019, za předpokladu, že se zaváží plnit příslušné povinnosti podle tohoto nařízení. Pokud si některá z těchto organizací přeje působit jako partner sítě EURES, oznámí národnímu koordinačnímu úřadu, které z úkolů uvedených v čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení bude plnit. Příslušný národní koordinační úřad o tom informuje Evropský koordinační úřad. Po uplynutí přechodného období mohou dotčené organizace za účelem setrvání v síti EURES podat příslušnou žádost v souladu s článkem 11 tohoto nařízení.

Článek 41

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Ustanovení čl. 12 odst. 3 a čl. 17 odst. 1 až 7 se použijí ode dne 13. května 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. dubna 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

J.A. HENNIS-PLASSCHAERT


(1)  Úř. věst. C 424, 26.11.2014, s. 27.

(2)  Úř. věst. C 271, 19.8.2014, s. 70.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. března 2016.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/733/EU ze dne 26. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a opětovné zřízení sítě EURES (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 21).

(6)  Viz zejména, rozsudek Soudního dvora ze dne 3. července 1986, Deborah Lawrie-Blum proti Land Baden-Württemberg, C-66/85, ECLI:EU:C:1986:284, body 16 a 17, rozsudek Soudního dvora ze dne 21. června 1988, Steven Malcolm Brown v. The Secretary of State for Scotland, C-197/86, ECLI:EU:C:1988:323, bod 21 a rozsudek Soudního dvora ze dne 31. května 1989, Bettray v. Staatssecretaris van Justitie, C-344/87, ECLI:EU:C:1989:226, body 15 a 16.

(7)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 19. listopadu 2002, Bülent Kurz, né Yüce v. Land Baden-Württemberg, C-188/00, ECLI:EU:C:2002:694.

(8)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. února 1992, M. J. E. Bernini v. Minister van Onderwijs en Wetenschappen, C-3/90, ECLI:EU:C:1992:89, a rozsudek Soudního dvora ze dne 17. března 2005, Karl Robert Kranemann v. Land Nordrhein-Westfalen, C-109/04, ECLI:EU:C:2005:187.

(9)  Viz zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 3. června 1986, R. H. Kempf v. Staatssecretaris van Justitie, C-139/85, ECLI:EU:C:1986:223, bod 13.

(10)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. února 1991, The Queen v. Immigration Appeal Tribunal, ex parte Gustaff Desiderius Antonissen, C -292/89, ECLI:EU:C:1991:80.

(11)  Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.

(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 32).

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(19)  Úř. věst. C 222, 12.7.2014, s. 5.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA I

Minimální společná kritéria

(podle čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2)

Oddíl 1   POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

1.

Závazek mít k dispozici vhodné mechanismy a postupy umožňující ověřit a zajistit při poskytování služeb úplný soulad s příslušnými pracovními normami a právními požadavky, s přihlédnutím k veškerým stávajícím systémům pro udělování licencí a oprávnění pro účely služeb zaměstnanosti jiných než veřejných služeb zaměstnanosti, včetně příslušných právních předpisů upravujících ochranu údajů a případně požadavků a norem týkajících se kvality údajů o volných pracovních místech.

2.

Schopnost a prokázaná kapacita nabízet služby v oblasti vyrovnávání nabídky a poptávky anebo podpůrné služby uvedené v tomto nařízení.

3.

Schopnost poskytovat služby prostřednictvím jednoho či více snadno přístupných komunikačních kanálů, přičemž dostupná musí být alespoň internetová/webová stránka dané organizace.

4.

Schopnost a kapacita odkazovat pracovníky a zaměstnavatele na jiné členy a partnery sítě EURES nebo subjekty disponující odbornými znalostmi v oblasti volného pohybu pracovníků.

5.

Potvrzení dodržování zásady bezplatného poskytování podpůrných služeb pracovníkům v souladu s čl. 21 odst. 3 druhým pododstavcem.

Oddíl 2   ÚČAST V SÍTI EURES

1.

Způsobilost a závazek zajistit včas spolehlivé poskytování údajů podle čl. 12 odst. 6.

2.

Závazek dodržovat technické normy a formáty pro vyrovnávání nabídky a poptávky a pro výměnu informací podle tohoto nařízení.

3.

Schopnost a závazek přispívat k plánování programů a podávání zpráv národnímu koordinačnímu úřadu, jakož i poskytovat národnímu koordinačnímu úřadu informace o poskytování služeb a výsledcích v souladu s tímto nařízením.

4.

Zajištění přidělení odpovídajících lidských zdrojů pro plnění příslušných úkolů nebo závazek tyto zdroje zajistit.

5.

Závazek zajistit normy kvality, pokud jde o zaměstnance, a zaregistrovat zaměstnance do příslušných modulů společného programu odborné přípravy podle čl. 8 odst. 1 písm. a) bodu iii).

6.

Závazek používat ochrannou známku sítě EURES pouze pro služby a činnosti, které se sítí EURES souvisejí.


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) č. 492/2011

Toto nařízení

Čl. 11 odst. 1 první pododstavec

Čl. 30 odst. 1 písm. a)

Čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 2 písm. b) a d), čl. 9 odst. 3 a článek 13

Čl. 11 odst. 2

Články 9 a 10

Čl. 12 odst. 1

Čl. 12 odst. 2

Čl. 12 odst. 3 první pododstavec

Čl. 9 odst. 4

Čl. 12 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 18 odst. 1 a 2

Čl. 13 odst. 1

Čl. 12 odst. 3 a čl. 17 odst. 1 až 6

Čl. 13 odst. 2

Čl. 17 odst. 7 až 8

Čl. 14 odst. 1

Čl. 14 odst. 2

Čl. 14 odst. 3

Čl. 15 odst. 1

Čl. 10 odst. 1 a odst. 2, čl. 12 odst. 1 až 3 a článek 13

Čl. 15 odst. 2

Čl. 9 odst. 3 písm. a) a čl. 10 odst. 1

Článek 16

Čl. 17 odst. 1

Článek 30

Čl. 17 odst. 2

Čl. 16 odst. 6

Čl. 17 odst. 3

Článek 33

Článek 18

Čl. 7 odst. 1, písm. a)

Čl. 19 odst. 1

Článek 8

Čl. 19 odst. 2

Článek 20

Čl. 8 odst. 1 písm. a) body iii) a v) a čl. 9 odst. 3 písm. b)

Článek 38


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU