(EU) 2016/300Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii

Publikováno: Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1-12 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 29. února 2016 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 4. března 2016 Nabývá účinnosti: 4. března 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2016/300

ze dne 29. února 2016,

kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 243 a čl. 286 odst. 7 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada stanoví platy, náhrady a důchody osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (dále jen „osoby zastávající veřejnou funkci“), včetně předsedy Evropské rady (1), předsedy a členů Komise (2), vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (3), předsedů, soudců a generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie a vedoucích jejich soudních kanceláří (4), předsedy a členů Účetního dvora (5) a generálního tajemníka Rady (6), jakož i veškeré náhrady poskytované místo odměny.

(2)

Je vhodné, aby funkční požitky a další dávky vyplácené osobám zastávajícím veřejnou funkci odpovídaly vysoké odpovědnosti spojené s jejich úkoly, a proto se tyto funkční požitky a další dávky mohou lišit od odměn, které jsou uvedeny ve služebním řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“).

(3)

S cílem zohlednit institucionální vývoj v Unii a modernizovat strukturu funkčních požitků je nicméně vhodné provést u stávajících funkčních požitků a dalších dávek vyplácených osobám zastávajícím veřejnou funkci určité úpravy spočívající zejména v tom, že se podle potřeby zohlední změny zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 (7) (dále jen „služební řád“). S ohledem na reformy služebního řádu je nezbytné provést několik změn v nařízení č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom. Podobně je třeba s ohledem na reformy služebního řádu aktualizovat i nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 (8). Vzhledem k počtu podstatných změn nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 a nařízení č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom, která upravují funkční požitky různých osob zastávajících veřejnou funkci, je z důvodu srozumitelnosti, transparentnosti a řádné legislativní praxe vhodné obě nařízení sloučit.

(4)

Aby byla v oblasti odměňování zachována rovnováha mezi zaměstnanci Unie a osobami zastávajícími v Unii veřejnou funkci, je vhodné vložit opatření s cílem sladit v příslušných situacích zacházení s osobami zastávajícími veřejnou funkci a se zaměstnanci Unie, na které se již vztahuje modernizovaná struktura odměn, například pokud jde o automatickou aktualizaci příspěvků, dávek a náhrad a možnost účastnit se společného systému zdravotního pojištění, a to i po skončení funkčního období.

(5)

Dále je vhodné upravit důchodovou sazbu za rok služby a přizpůsobit důchodový věk změnám služebního řádu a příslušné sazbě za rok služby, jež se stanoví s odkazem na služební řád, s cílem zajistit automatické úpravy s ohledem na budoucí změny služebního řádu.

(6)

Další změny by měly zajistit, aby trvání nároku osob, které dříve zastávaly veřejnou funkci, na měsíční přechodný příspěvek přímo odpovídalo délce výkonu funkce. Tento nárok by však neměl trvat méně než šest měsíců a déle než dva roky s tím, že účelem přechodného příspěvku pro osoby zastávající veřejnou funkci je zajistit jim po omezenou dobu po skončení jejich funkčního období určitou úroveň finančního zabezpečení, dokud nenastoupí do dalšího placeného zaměstnání s podobným platovým ohodnocením nebo nezískají jiný zdroj příjmů, jako je vlastní důchod.

(7)

Je rovněž vhodné sjednotit příspěvky a náhradu výdajů vyplácené po nástupu do funkce a po odchodu z funkce s příspěvky a náhradami vyplácenými úředníkům a dalším zaměstnancům podle služebního řádu, přičemž tam, kde je to nutné, je třeba umožnit určitou flexibilitu, zejména v případě náhrady výdajů na stěhování, která zohledňuje reprezentativní úlohu osob zastávajících veřejnou funkci.

(8)

Je nezbytné sjednotit podmínky pojistného krytí v rámci zdravotního pojištění, které se vztahují na osoby, jež zastávají nebo dříve zastávaly veřejnou funkci, s podmínkami pojistného krytí vztahujícími se na úředníky a další zaměstnance podle článků 72 a 73 služebního řádu.

(9)

Vzhledem k tomu, že pravidla stanovená v nařízení č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom, nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 a rozhodnutích 2009/909/EU, 2009/910/EU a 2009/912/EU, s výjimkou jeho článku 5, by měla být nahrazena pravidly stanovenými tímto nařízením, je ze stejných důvodů třeba uvedené akty zrušit, aniž je dotčena jejich další použitelnost na všechny osoby zastávající veřejnou funkci, na které se vztahuje jeden či více z těchto aktů a jejichž funkční období právě probíhá nebo skončilo přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na tyto osoby zastávající vysokou veřejnou funkci v Unii (dále jen „osoby zastávající veřejnou funkci“):

a)

předsedu Evropské rady;

b)

předsedu a členy Evropské komise, včetně vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku;

c)

předsedu, členy a vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora Evropské unie, včetně předsedů, členů a vedoucích soudní kanceláře Tribunálu a specializovaných soudů;

d)

generálního tajemníka Rady;

e)

předsedu a členy Účetního dvora.

2.   Toto nařízení se vztahuje na všechny osoby zastávající veřejnou funkci, které jsou jmenovány nebo opětovně jmenovány s účinkem ode dne 4. března 2016.

3.   Pro účely tohoto nařízení se nemanželské partnerství považuje za manželství, pokud byly splněny všechny podmínky uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII služebního řádu. Nesezdaný partner osoby, která zastává či dříve zastávala veřejnou funkci, se v rámci systému zdravotního pojištění považuje za manžela nebo manželku této osoby, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. c) bodech i), ii) a iii) uvedeného článku.

KAPITOLA II

ODMĚŇOVÁNÍ

Článek 2

Platy

Osoby zastávající veřejnou funkci mají ode dne nástupu do funkce až do posledního dne měsíce, ve kterém přestanou funkci vykonávat, nárok na základní plat rovnající se částce, která je výsledkem použití následujících procentních sazeb na základní plat úředníka Unie ve třetím platovém stupni platové třídy 16:

Plat

Orgán

Předseda

Místopředseda

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Člen

Vedoucí soudní kanceláře

Generální tajemník

Evropská rada

138 %

 

 

 

 

 

Rada

 

 

 

 

 

100 %

Evropská komise

138 %

125 %

130 %

112,5 %

 

 

Soudní dvůr

138 %

125 %

 

112,5 %

101 %

 

Tribunál

112,5 %

108 %

 

104 %

95 %

 

specializované soudy

104 %

 

 

100 %

90 %

 

Účetní dvůr

115 %

 

 

108 %

 

 

Článek 3

Daň ve prospěch Unie – Solidární odvod

1.   Na osoby zastávající veřejnou funkci se použije nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (9).

2.   Na osoby zastávající veřejnou funkci se použije přiměřeně článek 66a služebního řádu.

KAPITOLA III

PŘÍSPĚVKY, DÁVKY A NÁHRADY VÝDAJŮ

Článek 4

Příspěvky na zařízení a znovuusídlení – Náklady na stěhování a cestovní výdaje

Osoby zastávající veřejnou funkci mají nárok na:

a)

příspěvek na zařízení při nástupu do funkce podle článku 5 přílohy VII služebního řádu, který se použije obdobně;

b)

příspěvek na znovuusídlení při odchodu z funkce podle čl. 24 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, který se použije obdobně;

c)

náhradu cestovních výdajů, které vznikly jim a jejich rodinným příslušníkům,

a

d)

náhradu výdajů spojených se stěhováním jejich osobních věcí a nábytku, včetně nákladů na pojištění běžných rizik, jako jsou krádež, poškození nebo požár, až do výše stanovené pro úředníky orgánu, do něhož jsou osoby zastávající veřejnou funkci jmenovány, podle článku 9 přílohy VII služebního řádu. Při předložení faktur mohou orgány stanovit výjimky pro náhradu skutečných výdajů spojených se stěhováním, která v žádném případě nesmí překročit strop stanovený příslušnými orgány pro své zaměstnance o více než 50 %.

Při opětovném jmenování nemají osoby zastávající veřejnou funkci nárok na žádný z příspěvků stanovených v tomto článku. Tento nárok jim nevzniká ani v případě jmenování nebo zvolení do veřejné funkce v jiném orgánu Unie, pokud má daný orgán sídlo ve městě, ve kterém tyto osoby musely z důvodu své funkce bydlet již předtím, a pokud v době tohoto nového jmenování či zvolení se ještě znovu neusídlily jinde.

Článek 5

Příspěvek na bydlení

Osoby zastávající veřejnou funkci mají ode dne nástupu do funkce až do posledního dne měsíce, ve kterém přestanou funkci vykonávat, nárok na příspěvek na bydlení ve výši 15 % jejich základního platu.

Článek 6

Rodinné přídavky

Osoby zastávající veřejnou funkci mají ode dne nástupu do funkce až do posledního dne měsíce, ve kterém přestanou funkci vykonávat, nárok na rodinné přídavky stanovené obdobně podle článku 67 služebního řádu a článků 1 až 3 přílohy VII uvedeného řádu.

Článek 7

Příspěvek na reprezentaci

Osoby zastávající veřejnou funkci pobírají měsíční příspěvek na reprezentaci ve výši v eurech:

Orgán

Předseda

Místopředseda

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Člen

Vedoucí soudní kanceláře

Evropská rada

1 418,07

 

 

 

 

Evropská komise

1 418,07

911,38

911,38

607,71

 

Soudní dvůr

1 418,07

911,38

 

607,71

554,17

Tribunál

607,71

573,98

 

554,17

471,37

specializované soudy

554

 

 

500

400

Článek 8

Funkční příplatek

Kromě příspěvků a přídavků uvedených v článcích 4 až 7 pobírají předsedové senátů Soudního dvora Evropské unie a první generální advokát během svého funkčního období navíc zvláštní měsíční funkční příplatek ve výši v eurech stanovené v této tabulce:

Funkční příplatek

Soudní dvůr

Tribunál

specializované soudy

předsedové senátů a první generální advokát

předsedové senátů

předsedové senátů

810,74

739,47

500

Článek 9

Výdaje při služební cestě

Osoby zastávající veřejnou funkci, které musí v rámci výkonu své funkce cestovat mimo sídlo orgánu, pro nějž pracují, mají nárok na:

a)

náhradu cestovních výdajů;

b)

náhradu výdajů za hotel (pouze pokoj, služby a poplatky);

c)

denní příspěvek ve výši 105 % denního příspěvku stanoveného ve služebním řádu za každý celý den trvání služební cesty.

Článek 10

Přechodný příspěvek

1.   Osoba zastávající veřejnou funkci pobírá od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž přestala funkci vykonávat, měsíční přechodný příspěvek. Doba trvání nároku na měsíční přechodný příspěvek se rovná délce výkonu služby. Tato doba však nesmí být kratší než šest měsíců ani delší než dva roky.

Výše tohoto příspěvku se stanoví na základě základního platu, který osoba zastávající veřejnou funkci pobírala v okamžiku odchodu z funkce, a činí:

40 %, pokud uvedená doba služby nepřesahuje dva roky,

45 %, pokud je uvedená doba delší než dva roky, avšak nepřesahuje tři roky,

50 %, pokud je uvedená doba delší než tři roky, avšak nepřesahuje pět let,

55 %, pokud je uvedená doba delší než pět let, avšak nepřesahuje deset let,

60 %, pokud je uvedená doba delší než deset let, avšak nepřesahuje patnáct let,

65 %, pokud je uvedená doba delší než patnáct let.

2.   Nárok na přechodný příspěvek zaniká, pokud osoba, která dříve zastávala veřejnou funkci, je opětovně jmenována do funkce v některém z orgánů Unie, je zvolena do Evropského parlamentu, dosáhne důchodového věku podle článku 11 nebo zemře. V případě opětovného jmenování nebo zvolení do Evropského parlamentu se příspěvek vyplácí až do dne nástupu do funkce a v případě úmrtí je poslední platba vyplacena za měsíc, ve kterém k úmrtí došlo.

3.   Pokud osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci, začnou v době, během níž mají nárok na měsíční přechodný příspěvek, vykonávat výdělečnou činnost, odečte se od tohoto příspěvku částka, o kterou jejich hrubý měsíční příjem (tj. příjem před zdaněním) spolu s příspěvkem podle odstavce 1 tohoto článku převyšuje příjem před zdaněním, který pobíraly jako osoby zastávající veřejnou funkci v činné službě podle článků 2, 5 a 6. Při výpočtu výše příjmu z nové výdělečné činnosti se zohlední všechny formy příjmů, s výjimkou náhrad výdajů.

4.   Ke dni odchodu z funkce, dále k 1. lednu každého následujícího roku a v případě každé změny finanční situace předloží osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci, předsedovi orgánu, kde byly předtím zaměstnány, prohlášení o všech formách příjmu z jejich výdělečné činnosti, s výjimkou náhrad výdajů.

Uvedené prohlášení je činěno v dobré víře a má důvěrnou povahu. Údaje v něm obsažené mohou být použity pouze pro účely tohoto nařízení a nesmějí být sdělovány třetím osobám.

Vedlejší příjmy, jež osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci, oprávněně pobíraly v průběhu své činné služby, se od přechodného příspěvku neodečítají.

5.   Osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci a mají nárok na přechodný příspěvek, mají rovněž nárok na rodinné přídavky podle článku 6, pokud splňují podmínky stanovené v uvedeném článku.

KAPITOLA IV

DŮCHODY

Článek 11

Důchodový věk

1.   Osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci, mají po odchodu z funkce nárok na doživotní důchod, který se vyplácí ode dne, kdy dosáhnou důchodového věku stanoveného v článku 77 služebního řádu, který se použije přiměřeně.

2.   Osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci, mohou nicméně požádat o dřívější čerpání tohoto důchodu, nejdříve však šest let před dosažením věku uvedeného v odstavci 1. V takovém případě se na důchod v okamžiku žádosti uplatní tyto koeficienty:

v rozmezí od šesti do čtyř let dříve

0,70

v rozmezí od méně než čtyř do tří let dříve

0,75

v rozmezí od méně než tří do dvou let dříve

0,80

v rozmezí od méně než dvou let do jednoho roku dříve

0,87

méně než jeden rok dříve

0,95

Článek 12

Důchod

Ustanovení čl. 77 druhého pododstavce první věty služebního řádu se použije přiměřeně. Výše důchodu se rovná dvojnásobku sazby uvedené v čl. 77 druhém pododstavci druhé větě služebního řádu použité na základní plat naposledy pobíraný za každý celý rok ve funkci a jedné dvanáctině uvedené částky za každý dokončený měsíc.

Pokud dotčené osoby zastávající veřejnou funkci vykonávaly v orgánech Unie různé funkce, je plat, který se bere v úvahu pro vyměření jejich důchodu, přímo úměrný době, po kterou vykonávaly každou z těchto funkcí.

Článek 13

Rozpočtové krytí

Výplata dávek v rámci důchodového systému podle tohoto nařízení se zahrnuje do souhrnného rozpočtu Unie. Členské státy společně ručí za výplatu těchto dávek v souladu s klíčem stanoveným pro financování takových výdajů.

KAPITOLA V

USTANOVENÍ V SOCIÁLNÍ OBLASTI

Článek 14

Zdravotní postižení

Osoby zastávající veřejnou funkci, které se staly plně invalidními a nemohou svoji funkci dále vykonávat a které z těchto důvodů odstoupí nebo jsou nuceny odstoupit, mají ode dne odstoupení nebo nuceného odstoupení nárok na tyto dávky:

a)

je-li invalidita uznána za trvalou, na doživotní důchod vypočtený podle článku 12, který nesmí být nižší než 30 % naposledy pobíraného základního platu. Pokud pracovní neschopnost nastala v důsledku zdravotního postižení nebo nemoci, které vznikly při výkonu funkce, mají nárok na maximální výši důchodu;

b)

je-li invalidita dočasná, po dobu jejího trvání na důchod ve výši 60 % naposledy pobíraného základního platu, pokud zdravotní postižení nebo nemoc vznikly při výkonu funkce, a ve výši 30 % v ostatních případech. Pokud příjemce takového invalidního důchodu dosáhne důchodového věku uvedeného v článku 11 anebo pokud je invalidní důchod vyplácen po dobu sedmi let, nahradí se doživotním důchodem vypočteným v souladu s článkem 12.

Článek 15

Zdravotní pojištění a jiné formy pojištění a dávky

1.   Na osoby zastávající veřejnou funkci se použijí přiměřeně články 72 a 73 služebního řádu. Osoby zastávající veřejnou funkci, které mají nárok na dávky podle článku 72 služebního řádu, oznámí výši jakýchkoli výdajů, které jim byly nahrazeny nebo jejichž náhradu mohou požadovat pro sebe nebo pro osoby zahrnuté do jejich pojištění v rámci jakéhokoli jiného systému zdravotního pojištění stanoveného právním předpisem. Pokud celková částka, kterou by získaly formou náhrady, převyšuje částku náhrad podle čl. 72 odst. 1 služebního řádu, odečte se tento rozdíl od částky, která má být nahrazena podle čl. 72 odst. 1 služebního řádu, s výjimkou náhrad získaných na základě soukromého doplňkového systému zdravotního pojištění, který pokrývá tu část výdajů, která se v rámci systému zdravotního pojištění Unie nenahrazuje.

2.   Osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci a jimž jsou poskytovány dávky v rámci důchodového systému stanoveného v článku 12 tohoto nařízení, přechodný příspěvek stanovený v článku 10 tohoto nařízení nebo dávky v rámci systému invalidního důchodu stanoveného v článku 14 tohoto nařízení, mohou požádat, aby se na ně vztahovalo rovněž zdravotní pojištění podle článku 72 služebního řádu, jak je vymezeno v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Osoby, které dříve zastávaly veřejnou funkci a jimž nejsou poskytovány dávky v rámci důchodového systému stanoveného v článku 12 tohoto nařízení, přechodný příspěvek stanovený v článku 10 tohoto nařízení ani dávky v rámci systému invalidního důchodu stanoveného v článku 14 tohoto nařízení, mohou požádat, aby se na ně vztahovalo zdravotní pojištění podle článku 72 služebního řádu, jak je vymezeno v odstavci 1 tohoto článku, za podmínky, že nevykonávají výdělečnou činnost. Zaplatí pak příspěvky, které jsou pro takové krytí nezbytné, v plné výši. Tyto příspěvky se vypočtou z částky měsíčního přechodného příspěvku podle článku 10 tohoto nařízení, přičemž se náležitě zohlední následné aktualizace této částky.

4.   Na osoby zastávající veřejnou funkci se použijí přiměřeně články 74 a 75 služebního řádu, které mimo jiné stanoví příspěvek při narození dítěte a příspěvek v případě úmrtí.

Článek 16

Úmrtí v průběhu činné služby

Pokud osoba zastávající veřejnou funkci zemře během svého funkčního období, mají pozůstalý manžel nebo manželka nebo vyživované děti do konce třetího měsíce po měsíci úmrtí nárok na příjmy, na které by osoba zastávající veřejnou funkci měla nárok podle článků 2, 5 a 6.

Článek 17

Postoupení práv

Způsobí-li třetí strana zdravotní postižení nebo úmrtí osoby zastávající veřejnou funkci, přechází právo dotčené osoby zastávající veřejnou funkci nebo jejích právních nástupců podat návrh na zahájení soudního řízení proti této třetí straně na Unii v mezích závazků, které Unii z důchodového systému vyvstanou.

Článek 18

Pozůstalostní důchod

1.   Pozůstalý manžel nebo manželka a děti vyživované v době úmrtí osoby, která zastává nebo dříve zastávala veřejnou funkci a v okamžiku úmrtí již měla důchodová práva, mají nárok na pozůstalostní důchod.

Tento důchod se rovná procentnímu podílu důchodu náležejícího podle článku 12 osobě, která zastává nebo dříve zastávala veřejnou funkci, v den jejího úmrtí, a to:

pro pozůstalého manžela nebo manželku

60 %

pro každé jednostranně osiřelé dítě

10 %

pro každé oboustranně osiřelé dítě

20 %

Pokud však osoby zastávající veřejnou funkci zemřou v průběhu svého funkčního období:

činí pozůstalostní důchod pozůstalého manžela nebo manželky 36 % základního platu pobíraného v době úmrtí,

nesmí být pozůstalostní důchod prvního sirotka bez obou rodičů nižší než 12 % základního platu pobíraného v době úmrtí. Pokud zůstane více sirotků bez obou rodičů, rozdělí se celková částka pozůstalostního důchodu mezi tyto sirotky rovným dílem.

2.   Celková částka těchto pozůstalostních důchodů nepřesáhne částku důchodu osoby, která zastává nebo dříve zastávala veřejnou funkci, podle níž jsou vyměřené. Nejvyšší pozůstalostní důchody, které mohou být přiznány, se popřípadě rozdělí mezi oprávněné osoby v souladu s procentními podíly uvedenými v odstavci 1.

3.   Pozůstalostní důchody se poskytují od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni úmrtí. Pokud se však použije článek 16, vzniká nárok na tyto důchody až od prvního dne čtvrtého měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k úmrtí.

4.   Nárok na pozůstalostní důchod zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém oprávněná osoba zemře. Nárok na sirotčí důchod zaniká rovněž na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 21 let. Tento nárok se však prodlouží po dobu vzdělávání nebo odborné přípravy dítěte, nejdéle však do konce měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 25 let.

Důchod se nadále vyplácí sirotkovi, který si z důvodu nemoci nebo zdravotního postižení nemůže vydělávat na živobytí.

5.   Pokud osoba, která dříve zastávala veřejnou funkci, uzavře manželství a ke dni sňatku již má důchodová práva podle tohoto nařízení, nemají manželka či manžel ani děti z tohoto manželství nárok na pozůstalostní důchod, ledaže byl sňatek uzavřen nejméně pět let před úmrtím osoby, která dříve zastávala veřejnou funkci.

6.   Nárok pozůstalého manžela nebo manželky na pozůstalostní důchod zaniká uzavřením nového manželství. Pozůstalý manžel nebo manželka má pak nárok na okamžité vyplacení jednorázové částky ve výši dvojnásobku ročního pozůstalostního důchodu.

7.   Pokud osoby zastávající veřejnou funkci zanechají pozůstalého manžela nebo manželku a rovněž sirotky z předchozího manželství nebo jiné osoby oprávněné z předchozího manželství anebo sirotky z jiných manželství, rozdělí se celkový důchod obdobně podle článků 22, 27 a 28 přílohy VIII služebního řádu.

8.   Pozůstalý manžel nebo manželka a vyživované děti osob zastávajících veřejnou funkci mají nárok na dávky v nemoci v rámci systému sociálního zabezpečení stanoveného ve služebním řádu.

Tito pozůstalí oznámí výši jakýchkoli výdajů, které jim byly nahrazeny nebo jejichž náhradu mohou požadovat pro sebe nebo pro osoby zahrnuté do jejich pojištění v rámci jakéhokoli jiného systému zdravotního pojištění stanoveného právním předpisem. Pokud celková částka, kterou by získaly formou náhrady, převyšuje částku náhrad podle čl. 72 odst. 1 služebního řádu, odečte se tento rozdíl od částky, která má být nahrazena podle čl. 72 odst. 1 služebního řádu, s výjimkou náhrad získaných na základě soukromého doplňkového systému zdravotního pojištění, který pokrývá tu část výdajů, která se v rámci systému zdravotního pojištění Unie nenahrazuje.

KAPITOLA VI

AKTUALIZACE A METODY VÝPOČTU

Článek 19

Aktualizace příspěvků a důchodů

Příspěvky a příplatky uvedené v článcích 7 a 8 tohoto nařízení a důchodové dávky stanovené v článcích 12, 14 a 18 tohoto nařízení se aktualizují o částku aktualizace vyplývající z použití článku 65 služebního řádu a jeho přílohy XI, které se použijí přiměřeně.

Toto ustanovení se vztahuje na důchodové dávky osob zastávajících veřejnou funkci, jejichž funkční období právě probíhá nebo skončilo před 4. březnem 2016.

Článek 20

Opravné koeficienty

Základní platy uvedené v článku 2 tohoto nařízení, příspěvky uvedené v článku 5 tohoto nařízení a rodinné přídavky uvedené v článku 6 tohoto nařízení se v případě potřeby upraví v souladu s článkem 64 služebního řádu.

Článek 21

Zákaz kumulace

Přechodný příspěvek stanovený v článku 10, důchod stanovený v článku 12 a důchody stanovené v článku 14 nesmí táž osoba pobírat současně. Pokud osobě zastávající veřejnou funkci vznikne současně nárok na dávku podle dvou nebo více z uvedených ustanovení, použije se pouze to ustanovení, které je pro žadatele nejpříznivější. Nárok na přechodný příspěvek však zaniká, jakmile osoba zastávající veřejnou funkci dosáhne důchodového věku stanoveného v článku 11.

KAPITOLA VII

ZPŮSOBY VÝPLATY

Článek 22

Místo a provádění výplaty

1.   Výplata částek poskytovaných podle článků 2, 4, 5, 6, 7, 15 a 16 se provádí v zemi, v níž osoba zastávající veřejnou funkci plní své pracovní povinnosti, a v měně této země, nebo na žádost této osoby v eurech, na bankovní účet v Unii.

2.   Na osoby zastávající veřejnou funkci se použije obdobně čl. 17 odst. 2 až 4 přílohy VII služebního řádu.

3.   Na částky poskytované podle článků 10, 12, 14 a 18 se nepoužijí žádné opravné koeficienty. Příjemcům s bydlištěm v Unii se tyto částky vyplácejí v eurech na bankovní účet v Unii.

Příjemcům s bydlištěm mimo Unii se důchody vyplácejí v eurech na bankovní účet v Unii nebo v zemi bydliště. Výjimečně mohou být důchody vypláceny v cizí měně v zemi bydliště důchodce, přičemž převod se provádí na základě nejaktuálnějšího směnného kurzu používaného při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Ztráta nároku

Osoby zastávající veřejnou funkci, které byly v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy z důvodu vážného pochybení z této funkce odvolány, mohou v důsledku toho ztratit nárok na přechodný příspěvek nebo důchod. To se však nevztahuje na jejich oprávněné osoby.

Článek 24

Ustanovení o účasti – Přechodná ustanovení

1.   Aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, mohou osoby, které zastávají nebo zastávaly veřejnou funkci před 4. březnem 2016, požádat, aby se na ně vztahoval článek 15. Tato žádost musí být podána ve lhůtě šesti měsíců ode dne 4. března 2016.

2.   Články 20, 24 a 25 a první věta článku 24a přílohy XIII služebního řádu se použijí obdobně na příjemce částek poskytovaných podle článků 10, 11, 12, 14 a 18 tohoto nařízení. Místo data 1. ledna 2014 uvedeného v článku 24a přílohy XIII služebního řádu se však použije datum 4. března 2016.

Článek 25

Zrušující ustanovení a ustanovení zůstávající v platnosti

1.   Zrušují se následující akty, aniž je dotčena jejich další použitelnost na osoby zastávající veřejnou funkci, jejichž funkční období probíhá k 4. březnu 2016 nebo skončilo před tímto dnem:

a)

nařízení č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom;

b)

nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77;

c)

rozhodnutí 2009/909/EU;

d)

rozhodnutí 2009/910/EU;

e)

rozhodnutí 2009/912/EU, s výjimkou článku 5.

2.   Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

3.   Nařízení Rady (EHS) č. 63 (10), nařízení Rady (ESAE) č. 14 (11), rozhodnutí Zvláštní rady ministrů Evropského společenství uhlí a oceli ze dne 22. května 1962 (12) a nařízení Rad (EHS) č. 62, (ESAE) č. 13 (ESAE) (13), s výjimkou článku 20, se zrušují.

4.   Rozhodnutí Zvláštní rady ministrů Evropského společenství uhlí a oceli ze dne 13. a 14. října 1958 zůstává v platnosti.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. března 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. února 2016.

Za Radu

předseda

H.G.J. KAMP


(1)  Rozhodnutí Rady 2009/909/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví pracovní podmínky předsedy Evropské rady (Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 35).

(2)  Nařízení Rady č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom ze dne 25. července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora, předsedy, členů a vedoucího soudní kanceláře Tribunálu a předsedy, členů a vedoucího soudní kanceláře Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (Úř. věst. L 187, 8.8.1967, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2009/910/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví pracovní podmínky vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 36).

(4)  Viz poznámka pod čarou 2.

(5)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 ze dne 18. října 1977 o platových poměrech členů Účetního dvora (Úř. věst. L 268, 20.10.1977, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Rady 2009/912/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví pracovní podmínky generálního tajemníka Rady Evropské unie (Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 38).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15).

(8)  Viz poznámka pod čarou 5.

(9)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8.).

(10)  Nařízení Rady č. 63 o platových poměrech členů Komise (Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1724/62).

(11)  Nařízení Rady č. 14 o platových poměrech členů Komise (Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1730/62).

(12)  Rozhodnutí Zvláštní rady ministrů Evropského společenství uhlí a oceli o platových poměrech členů Vysokého úřadu (Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1734/62).

(13)  Nařízení Rad č. 62/EHS, č. 13/ESAE o platových poměrech členů Soudního dvora (Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1713/62).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU