(EU) 2016/344Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/344 ze dne 9. března 2016, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 12-20 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 9. března 2016 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 12. března 2016 Nabývá účinnosti: 12. března 2016
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2019/1149 Pozbývá platnosti: 31. července 2019

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/344

ze dne 9. března 2016,

kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNI E,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 18. dubna 2012 s názvem „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ Komise zdůraznila nutnost zlepšit spolupráci mezi členskými státy a oznámila zahájení konzultací o zřízení platformy na úrovni Unie mezi inspektoráty práce a dalšími subjekty pověřenými dohledem za účelem boje proti nehlášené práci, jejímž cílem by bylo zlepšit spolupráci, umožnit sdílení osvědčených postupů a identifikovat společné zásady inspekcí.

(2)

V souladu s článkem 148 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přijala Rada rozhodnutím (EU) 2015/1848 (4) hlavní směry politik zaměstnanosti členských států. Tyto hlavní směry poskytují členským státům vodítka, jak vymezit své národní programy reforem a jak reformy provádět. Hlavní směry politik zaměstnanosti tvoří základ pro doporučení jednotlivým zemím, která Rada na základě uvedeného článku podává členským státům. Uvedená doporučení pro jednotlivé země obsahovala v posledních letech doporučení ohledně boje proti nehlášené práci.

(3)

Článek 151 Smlouvy o fungování EU stanoví jako cíle v oblasti sociální politiky podporu zaměstnanosti a zlepšování životních a pracovních podmínek. Za účelem dosažení těchto cílů může Unie podporovat a doplňovat činnost členských států v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, pracovních podmínek, začlenění osob vyloučených z trhu práce a boje proti sociálnímu vyloučení. V souladu s čl. 153 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU může Unie přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

(4)

Evropský parlament uvítal ve svém usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě iniciativu Komise na vytvoření evropské platformy a vyzval k posílené spolupráci na úrovni Unie za účelem řešení problematiky nehlášené práce, která podle usnesení poškozuje hospodářství Unie, vede k nekalé hospodářské soutěži, ohrožuje finanční udržitelnost sociálních modelů v Unii a má za následek rostoucí nedostatek sociální a pracovněprávní ochrany pracovníků.

(5)

Nehlášená práce byla ve sdělení Komise ze dne 24. října 2007 s názvem „Zintenzivnění boje proti nehlášené práci“ definována jako „jakákoliv placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států“. Tato definice vyloučila veškeré nezákonné činnosti.

(6)

Nehlášená práce má často přeshraniční charakter. Povaha nehlášené práce se může v jednotlivých zemích lišit v závislosti na hospodářském, správním a sociálním kontextu. Různé jsou rovněž vnitrostátní právní předpisy týkající se nehlášené práce a definice používané na vnitrostátní úrovni. Opatření k řešení problematiky nehlášené práce by tedy měla být koncipována tak, aby takové rozdíly zohledňovala.

(7)

Odhady naznačují, že nehlášená práce představuje významnou část hospodářství Unie. Jelikož je nehlášená práce ve vnitrostátních právních předpisech napříč členskými státy definována rozdílně, je obtížné získat přesné údaje o tom, nakolik je v nich rozšířena.

(8)

Zneužívání právního postavení samostatně výdělečně činných osob, jak jsou definovány vnitrostátním právem, ať již na vnitrostátní úrovni nebo v přeshraničních situacích, je jednou z forem falešně hlášené práce, jež je často spojena s nehlášenou prací. K falešné samostatné výdělečné činnosti dochází v případě, kdy osoba je nahlášena jako osoba samostatně výdělečně činná, přestože splňuje podmínky charakteristické pro pracovněprávní vztah, za účelem obcházení určitých právních nebo daňových povinností. Platforma zřízená tímto rozhodnutím (dále jen „platforma“) by se měla zabývat nehlášenou prací v jejích různých formách a falešně hlášenou prací, jež je s nehlášenou prací spojena, včetně falešné samostatné výdělečné činnosti.

(9)

Nehlášená práce má vážné dopady na dotčené pracovníky, kteří se nacházejí v situaci, kdy musí akceptovat nejisté a někdy nebezpečné pracovní podmínky, mnohem nižší mzdu, závažná porušování pracovních práv a značně nižší ochranu z hlediska pracovněprávních předpisů a právních předpisů v oblasti sociální ochrany, čímž přicházejí o odpovídající sociální dávky, důchodová práva, přístup ke zdravotní péči, jakož i o příležitost k rozvoji svých dovedností či k celoživotnímu učení.

(10)

Zatímco negativní účinky nehlášené práce na společnost a hospodářství mají různé podoby, cílem platformy je zlepšit pracovní podmínky a podporovat integraci na trhu práce a sociální začlenění. Nehlášená práce má značný dopad na rozpočet, neboť snižuje daňové příjmy a příjmy sociálního zabezpečení, čímž oslabuje finanční udržitelnost systémů sociální ochrany. Má nepříznivé dopady na zaměstnanost a produktivitu a narušuje rovné podmínky.

(11)

Nehlášená práce má rozdílné dopady na různé sociální skupiny, mimo jiné na ženy, migranty a pracovníky zaměstnané v cizí domácnosti, přičemž někteří nehlášení pracovníci jsou v obzvláště zranitelném postavení.

(12)

V členských státech bylo zavedeno široké spektrum politických přístupů a opatření v rámci řešení problematiky nehlášené práce. Členské státy rovněž uzavřely dvoustranné dohody a uskutečnily vícestranné projekty zaměřené na určité aspekty nehlášené práce. Řešení složité problematiky nehlášené práce je třeba neustále rozvíjet a vyžaduje to komplexní přístup. Platforma by neměla bránit uplatňování dvoustranných nebo mnohostranných dohod či ujednání týkajících se správní spolupráce.

(13)

Účastí na činnostech platformy nejsou dotčeny pravomoci nebo povinnosti členských států v oblasti řešení problematiky nehlášené práce, včetně jejich vnitrostátní nebo mezinárodní odpovědnosti mimo jiné podle příslušných přijatých úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), jako je Úmluva č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodě.

(14)

Spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie není zdaleka vyčerpávající, a to ani z hlediska zapojení členských států, ani z hlediska řešených problémů. Neexistuje žádný formální mechanismus pro přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány členských států k všestrannému řešení otázek spojených s nehlášenou prací.

(15)

Podpora spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie je nezbytná k tomu, aby se členským státům pomohlo účinněji a účelněji řešit problematiku nehlášené práce. V této souvislosti by cílem platformy mělo být usnadnit a podpořit výměnu osvědčených postupů a informací a poskytovat na úrovni Unie rámec pro rozvoj společného chápání, odborných znalostí a analýzy v oblasti nehlášené práce. Sdílené definice a společné koncepty nehlášené práce by měly odrážet vývoj na trhu práce. Platforma by měla rovněž podporovat spolupráci mezi různými donucovacími orgány členských států, které se zúčastní těchto přeshraničních akcí na dobrovolném základě.

(16)

Cílem tohoto rozhodnutí je podpořit na úrovni Unie spolupráci mezi členskými státy. Situace v oblasti nehlášené práce se mezi členskými státy velmi liší a potřeby příslušných orgánů a dalších relevantních aktérů v jednotlivých členských státech, pokud jde o oblasti spolupráce, se tudíž také liší. Členské státy mají i nadále pravomoc rozhodovat o tom, do jaké míry se zapojí do činností schválených platformou na plenární úrovni.

(17)

Na úrovni Unie by se měla povzbuzovat úzká a účinná spolupráce mezi členskými státy s cílem podporovat a doplňovat jejich činnosti při řešení problematiky nehlášené práce. Opatření na vnitrostátní úrovni závisí na konkrétním kontextu v jednotlivých členských státech a činnosti v rámci platformy nemohou nahradit posouzení na vnitrostátní úrovni toho, která vhodná opatření mají být přijata.

(18)

Členské státy a jejich příslušné orgány zůstávají nadále příslušné, pokud jde o určení, analýzu a řešení praktických problémů týkajících se prosazování příslušného práva Unie v oblasti pracovních podmínek a sociální ochrany při práci, jakož i k rozhodování o tom, jaká opatření přijmout na vnitrostátní úrovni za účelem využití výsledků činností platformy.

(19)

Platforma by měla využívat veškeré relevantní zdroje informací, zejména studie, dvoustranné dohody uzavřené mezi členskými státy a projekty vícestranné spolupráce, a vytvářet synergie mezi stávajícími nástroji a strukturami na úrovni Unie za účelem dosažení co největšího odrazujícího nebo preventivního účinku těchto opatření. Činnosti platformy by mohly mít podobu rámce pro společná školení, vzájemná hodnocení, vytvoření nástrojů jako je interaktivní banka znalostí, přičemž se zohlední stávající studie proveditelnosti, mimo jiné i práce provedené Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a při uznání důležitosti ochrany údajů rovněž řešení pro sdílení údajů. Povědomí o nehlášené práci by mohlo být zvýšeno evropskými kampaněmi nebo společnými strategiemi, jež by rozvíjely politiky a strategie pro zvyšování povědomí o nehlášené práci, které již v různém stupni v členských státech existují. Do platformy by se měli jako významný zdroj informací rovněž zapojit nevládní aktéři.

(20)

Platforma by měla přispět k posílení spolupráce mezi členskými státy, a to i usnadňováním inovativních přístupů k přeshraniční spolupráci a prosazování práva, jakož i vyhodnocováním zkušeností členských států s touto spoluprací. K potírání nehlášené práce je zásadní včasná výměna informací.

(21)

V případě, že je člen platformy přesvědčen, že je pro výměnu informací a osvědčených postupů v rámci platformy přínosné projednat konkrétní případy, mělo by být zajištěno, aby tyto případy byly přiměřeně anonymizovány. Platforma může být účinná jen v prostředí, kdy osoby, které oznámí případy nehlášené práce, budou ochráněny před nepříznivým zacházením. Platforma by tudíž v tomto ohledu měla být fórem pro výměnu osvědčených postupů.

(22)

Výměna informací a osvědčených postupů by měla platformě umožnit, aby poskytovala užitečné podklady pro možná opatření na úrovni Unie při řešení problematiky nehlášené práce, včetně opatření ze strany Komise. V kontextu evropského semestru by činnosti platformy mohly poskytnout užitečné podklady tam, kde se zvažují opatření vztahující se k nehlášené práci.

(23)

Nehlášené práci se věnují různé vnitrostátní donucovací orgány, jako jsou inspektoráty práce, další orgány a subjekty zabývající se bezpečností a ochranou zdraví při práci, inspektoráty sociálního zabezpečení a daňové orgány. V některých případech mohou být rovněž zapojeny migrační orgány a služby zaměstnanosti, jakož i celní orgány a orgány odpovědné za provádění společné dopravní politiky, policie, státní zastupitelství a sociální partneři.

(24)

Aby bylo řešení problematiky nehlášené práce komplexní a úspěšné, je třeba v členských státech provést politická opatření. Tomu by měla napomáhat podpora strukturované spolupráce mezi příslušnými orgány a dalšími aktéry. Platforma by měla zahrnovat veškeré příslušné vnitrostátní orgány, zejména donucovací orgány, které mají hlavní úlohu při řešení problematiky nehlášené práce nebo jsou v této oblasti činné. Členské státy mají i nadále pravomoc rozhodovat o tom, které orgány je budou v různých činnostech v rámci platformy zastupovat. Spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států by měla být v souladu s příslušným právem Unie a vnitrostátním právem.

(25)

Aby platforma dosáhla svých cílů, měla by být v každém členském státě podporována zástupcem na vyšší úrovni, jenž by měl zajišťovat koordinaci a spolupráci s orgány členských států a případně i s dalšími subjekty, včetně sociálních partnerů, které se zabývají mnohostrannými aspekty nehlášené práce.

(26)

Do platformy by měli být zapojeni sociální partneři na úrovni Unie, a to jak meziodvětvoví, tak z těch odvětví, která jsou nehlášenou prací nejvážněji zasažena, nebo hrají zvláštní úlohu při řešení problematiky nehlášené práce, a platforma by měla spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je MOP, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a s agenturami Unie, zejména s agenturou Eurofound a s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Zapojení agentury Eurofound a agentury EU-OSHA do činnosti platformy jakožto pozorovatelů by nemělo rozšířit jejich stávající mandáty.

(27)

Platforma by měla přijmout svůj jednací řád, schvalovat pracovní programy a přijímat pravidelné zprávy.

(28)

Platforma by měla mít možnost zřídit pracovní skupiny pro přezkum konkrétních otázek a měla by mít možnost využívat znalostí odborníků se zvláštními kompetencemi

(29)

Platforma by měla spolupracovat s příslušnými odbornými skupinami a výbory na úrovni Unie, jejichž činnost má spojitost s problematikou nehlášené práce.

(30)

Platforma a její činnosti by měly být financovány prostřednictvím osy PROGRESS Programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) v rámci prostředků stanovených Evropským parlamentem a Radou. Komise by měla zajistit, že platforma bude vynakládat finanční zdroje jí určené transparentním a efektivním způsobem.

(31)

Vzhledem k důležitosti otevřenosti a přístupu k dokumentům, které se odrážejí v zásadách stanovených v článku 15 Smlouvy o fungování EU, by platforma měla svou činnost vykonávat transparentním způsobem a v souladu s těmito zásadami.

(32)

Komise by měla přijmout nezbytná správní opatření ke zřízení platformy.

(33)

Platforma by měla plně ctít základní práva a dodržovat zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie.

(34)

Na zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto rozhodnutí se použijí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6), jakož i příslušná vnitrostátní prováděcí opatření.

(35)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Zřízení platformy

Zřizuje se platforma na úrovni Unie pro posílení spolupráce mezi členskými státy při řešení problematiky nehlášené práce (dále jen „platforma“).

Pro účely tohoto rozhodnutí se „řešením problematiky nehlášené práce“ rozumí předcházení nehlášené práci, odrazování od nehlášené práce a její potírání, jakož i podpora oznamování aktuálně nehlášené práce.

Článek 2

Složení platformy

1.   Platforma se skládá ze/z:

a)

zástupce na vyšší úrovni, kterého jmenuje každý členský stát za účelem svého zastoupení;

b)

zástupce Komise;

c)

nejvýše čtyř zástupců meziodvětvových sociálních partnerů na úrovni Unie, kteří jsou jmenováni těmito sociálními partnery a kteří zastupují rovným dílem zaměstnance a zaměstnavatele.

2.   Zasedání platformy se mohou účastnit jakožto pozorovatelé a jejich příspěvky budou řádně zohledněny v souladu s jejím jednacím řádem následující osoby:

a)

nejvýše 14 zástupců sociálních partnerů z odvětví s vysokým výskytem nehlášené práce, kteří jsou jmenováni sociálními partnery a kteří zastupují rovným dílem zaměstnance a zaměstnavatele;

b)

zástupce agentury Eurofound;

c)

zástupce agentury EU-OSHA;

d)

zástupce MOP;

e)

zástupce za každou z třetích zemí v Evropském hospodářském prostoru.

Pozorovatelé jiní než uvedení v prvním pododstavci mohou být pozvání k účasti na zasedáních platformy a jejich příspěvky budou řádně zohledněny v souladu s jednacím řádem platformy v závislosti na probíraném tématu.

Článek 3

Vnitrostátní opatření

Tímto rozhodnutím není dotčena pravomoc členských států rozhodovat o tom, jaká přijmou opatření na vnitrostátní úrovni k řešení problematiky nehlášené práce.

Článek 4

Cíle

Určujícím účelem platformy je poskytnout vklad s přidanou hodnotou na úrovni Unie a přispět tak k tomu, aby platforma přispívala k řešení složitého problému nehlášené práce při plném respektování vnitrostátních pravomocí a postupů.

Platforma přispívá k účinnějším unijním a vnitrostátním opatřením směřujícím ke zlepšení pracovních podmínek, podpoře začlenění na trhu práce a sociálního začlenění, včetně lepšího prosazování práva v těchto oblastech, a dále přispívá k omezení nehlášené práce a ke vzniku formálních pracovních míst, čímž se zamezí zhoršování kvality práce a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci tím, že se:

a)

posílí spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a dalšími zúčastněnými subjekty za účelem účinnějšího a účelnějšího řešení problematiky nehlášené práce v jejích různých podobách a falešně hlášené práce spojené s nehlášenou prací, a to včetně falešné samostatné výdělečné činnosti;

b)

zlepší schopnost různých příslušných orgánů a subjektů členských států k řešení problematiky přeshraničních aspektů nehlášené práce a přispěje se tak k zajištění rovných podmínek pro všechny;

c)

zvýší povědomí veřejnosti o otázkách týkajících se nehlášené práce a o naléhavé potřebě učinit vhodná opatření a tím, že povzbudí členské státy, aby zintenzivnily své úsilí při řešení problematiky nehlášené práce.

KAPITOLA II

ÚLOHA A ČINNOSTI

Článek 5

Úloha

K dosažení cílů uvedených v článku 4 podporuje platforma na úrovni Unie spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím:

a)

výměny osvědčených postupů a informací;

b)

rozvoje odborných znalostí a analýz;

c)

podpory a usnadňování inovativních přístupů k účelné a efektivní přeshraniční spolupráci a vyhodnocování zkušeností;

d)

přispívání k horizontálnímu chápání otázek týkajících se nehlášené práce.

Článek 6

Činnosti

1.   Za účelem plnění své úlohy provádí platforma především tyto činnosti:

a)

zlepšování znalostí o nehlášené práci, a to rovněž s ohledem na příčiny a regionální rozdíly, prostřednictvím sdílených definic a společných konceptů, nástrojů pro měření založených na faktech a podpory srovnávacích analýz a příslušných metodických nástrojů pro shromažďování informací, které jsou založeny na práci jiných subjektů, včetně Výboru pro zaměstnanost (EMCO) a Výboru pro sociální ochranu (SPC);

b)

zlepšování znalostí a vzájemného porozumění různých systémů a postupů pro řešení problematiky nehlášené práce, včetně jejích přeshraničních aspektů;

c)

rozvíjení analýz účinnosti různých politických opatření zaměřených na řešení problematiky nehlášené práce, včetně preventivních opatření a sankcí;

d)

zřizování nástrojů pro účinné sdílení informací a zkušeností, například databáze znalostí o různých postupech a přijatých opatřeních, včetně dvoustranných nebo mnohostranných dohod uplatňovaných v členských státech k řešení problematiky nehlášené práce;

e)

vytváření nástrojů, jako jsou vodítka pro prosazování práva, příručky osvědčených postupů a sdílené zásady kontroly zaměřené na řešení problematiky nehlášené práce a vyhodnocování zkušeností s takovými nástroji;

f)

usnadňování a podporu různých forem spolupráce mezi členskými státy zvyšováním jejich schopnosti řešit problematiku přeshraničních aspektů nehlášené práce prostřednictvím prosazování a usnadňování inovativních přístupů, jako jsou výměna pracovníků, využívání databází v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů, a společné činnosti, a vyhodnocováním zkušeností s takovou spoluprací, do níž jsou zapojeny zúčastněné členské státy;

g)

přezkum využití systému pro rychlou výměnu informací a zlepšování sdílení údajů v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů, včetně hledání možností, jak využít systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (7) a elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení (EESSI);

h)

výměnu zkušeností vnitrostátních orgánů v oblasti uplatňování práva Unie týkajícího se řešení problematiky nehlášené práce;

i)

rozvíjení a případné zlepšování školicí kapacity pro příslušné orgány a rozvíjení rámce pro provádění společných školení;

j)

organizování vzájemných hodnocení za účelem sledování pokroku v řešení problematiky nehlášené práce v členských státech, které se rozhodly těchto hodnocení účastnit;

k)

výměnu zkušeností a rozvoj osvědčených postupů, pokud jde o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a případně třetích zemí s cílem zvýšit účinnost takové spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, která se týká těchto zemí;

l)

zvyšování povědomí o problému nehlášené práce prostřednictvím provádění společných aktivit, jako jsou evropské kampaně, a koordinace strategií na úrovni regionů nebo Unie, včetně odvětvových přístupů;

m)

výměnu zkušeností ohledně poradenství a poskytování informací pracovníkům, kterých se týkají praktiky spojené s nehlášenou prací.

2.   Při provádění činností uvedených v odstavci 1 platforma využívá veškeré příslušné zdroje informací, včetně studií a projektů mnohostranné spolupráce, a zohledňuje příslušné nástroje a struktury Unie, jakož i zkušenosti s příslušnými dvoustrannými dohodami.

KAPITOLA III

FUNGOVÁNÍ PLATFORMY

Článek 7

Zástupci na vyšší úrovni

1.   Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce na vyšší úrovni jakožto hlasujícího člena platformy.

Každý členský stát zajistí, aby jeho zástupce na vyšší úrovni měl příslušné pověření k vykonávání činností platformy. Každý členský stát rovněž jmenuje jednoho náhradníka, který nahradí příslušného zástupce na vyšší úrovni, bude-li to nutné, a jenž bude mít právo v takových případech hlasovat.

2.   Při jmenování svého zástupce na vyšší úrovni a jeho náhradníka by každý členský stát měl vzít v úvahu všechny příslušné orgány veřejné moci, zejména donucovací orgány, a další zúčastněné subjekty v souladu s vnitrostátním právem nebo praxí. V souladu s vnitrostátním právem nebo praxí mohou také zahrnout sociální partnery nebo další příslušné aktéry.

3.   Každý zástupce na vyšší úrovni jmenovaný podle tohoto článku se účastní plenárních zasedání platformy a případně dalších činností a pracovních skupin platformy.

Každý zástupce na vyšší úrovni předloží Komisi seznam a kontaktní údaje příslušných orgánů a případně sociálních partnerů a dalších příslušných aktérů, kteří jsou zapojeni do řešení problematiky nehlášené práce.

Každý zástupce na vyšší úrovni je ve styku se všemi příslušnými orgány a případně i se sociálními partnery a dalšími příslušnými aktéry v souvislosti s činnostmi platformy a koordinuje jejich účast na zasedáních platformy nebo jejich přispívání k činnostem platformy nebo jejích pracovních skupin.

Článek 8

Fungování

1.   Platformě předsedá zástupce Komise. Předsedovi jsou nápomocni dva spolupředsedové zvolení z řad zástupců na vyšší úrovni.

Předseda a oba spolupředsedové tvoří předsednictvo.

Předsednictvo připravuje a organizuje činnost platformy spolu se sekretariátem, který funguje jako sekretariát platformy, včetně předsednictva a pracovních skupin. Sekretariát poskytne Komise.

2.   Platforma se schází nejméně dvakrát ročně.

3.   Za účelem plnění své úlohy platforma přijímá rozhodnutí o:

a)

svém jednacím řádu;

b)

dvouletých pracovních programech, které mimo jiné stanoví její priority a konkrétní popis činností podle článku 6;

c)

zprávách platformy podávaných každé dva roky;

d)

zřízení pracovních skupin, které přezkoumávají otázky uvedené v jejích pracovních programech, včetně praktických opatření pro pracovní skupiny, které se mají rozpustit, jakmile splní svůj mandát.

Platforma přijímá rozhodnutí uvedená v tomto odstavci prostou většinou. Zástupce Komise a zástupci na vyšší úrovni mají každý jeden hlas.

4.   Předsednictvo může, je-li to vhodné a na základě posouzení konkrétního případu, přizvat k účasti na jednání platformy nebo pracovní skupiny odborníky se zvláštními znalostmi v problematice, která je projednávána.

5.   Platformě je nápomocen sekretariát uvedený v odstavci 1. Sekretariát připravuje zasedání platformy, návrh pracovních programů platformy a návrhy zpráv platformy a provádí další kroky v návaznosti na zasedání platformy a závěry těchto zasedání.

6.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o činnostech platformy, a to včetně společných zasedání se skupinami odborníků a výbory. Komise dále předkládá pracovní programy a zprávy platformy Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 9

Spolupráce

1.   Platforma účinně spolupracuje a zamezuje zdvojování činnosti s dalšími příslušnými skupinami odborníků a výbory na úrovni Unie, jejichž činnost má spojitost s nehlášenou prací, zejména s Výborem vrchních inspektorů práce, Výborem odborníků pro vysílání pracovníků, Správní komisí pro koordinaci sociálního zabezpečení, Sítí veřejných služeb zaměstnanosti, Výborem pro zaměstnanost, Výborem pro sociální ochranu a Pracovní skupinou pro správní spolupráci v oblasti přímého zdanění. Platforma zve podle potřeby zástupce těchto skupin a výborů k účasti na svých zasedáních jako pozorovatele. V zájmu zvýšení efektivity práce a jejích výsledků mohou být pořádána i společná zasedání.

2.   Platforma naváže náležitou spolupráci s agenturou Eurofound a s agenturou EU-OSHA.

Článek 10

Náhrada výdajů

Ve spojitosti s činností platformy Komise poskytne členům, náhradníkům, pozorovatelům a přizvaným odborníkům náhradu cestovních výdajů, popřípadě i výdajů na pobyt.

Členové, náhradníci, pozorovatelé a přizvaní odborníci nepobírají za poskytnuté služby odměnu.

Článek 11

Finanční podpora

Celkové zdroje na provádění tohoto rozhodnutí se stanoví v rámci programu EaSI. Komise spravuje finanční zdroje programu EaSI vynakládané na platformu transparentním a efektivním způsobem.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

Přezkum

Do 13. března 2020 Komise po konzultaci s platformou předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí a jeho přidané hodnotě a případně navrhne nezbytné změny. Zpráva zejména zhodnotí, do jaké míry platforma přispěla k dosažení cílů stanovených v článku 4, splnila svou úlohu stanovenou v článku 5, vykonávala činnosti stanovené v článku 6 a zaměřila se na priority stanovené v jejích pracovních programech. Komise podle potřeby předloží návrhy týkající se fungování platformy.

Článek 13

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 9. března 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

J.A. HENNIS-PLASSCHAERT


(1)  Úř. věst. C 458, 19.12.2014, s. 43.

(2)  Úř. věst. C 415, 20.11.2014, s. 37.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 2. února 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. února 2016.

(4)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015 (Úř. věst. L 268, 15.10.2015, s. 28).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU