(EU) 2016/344Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/344 ze dne 9. března 2016, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (Text s významem pro EHP)

(1)

Ve svém sdělení ze dne 18. dubna 2012 s názvem „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ Komise zdůraznila nutnost zlepšit spolupráci mezi členskými státy a oznámila zahájení konzultací o zřízení platformy na úrovni Unie mezi inspektoráty práce a dalšími subjekty pověřenými dohledem za účelem boje proti nehlášené práci, jejímž cílem by bylo zlepšit spolupráci, umožnit sdílení osvědčených postupů a identifikovat společné zásady inspekcí.

(2)

V souladu s článkem 148 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přijala Rada rozhodnutím (EU) 2015/1848 (4) hlavní směry politik zaměstnanosti členských států. Tyto hlavní směry poskytují členským státům vodítka, jak vymezit své národní programy reforem a jak reformy provádět. Hlavní směry politik zaměstnanosti tvoří základ pro doporučení jednotlivým zemím, která Rada na základě uvedeného článku podává členským státům. Uvedená doporučení pro jednotlivé země obsahovala v posledních letech doporučení ohledně boje proti nehlášené práci.

(3)

Článek 151 Smlouvy o fungování EU stanoví jako cíle v oblasti sociální politiky podporu zaměstnanosti a zlepšování životních a pracovních podmínek. Za účelem dosažení těchto cílů může Unie podporovat a doplňovat činnost členských států v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, pracovních podmínek, začlenění osob vyloučených z trhu práce a boje proti sociálnímu vyloučení. V souladu s čl. 153 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU může Unie přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

(4)

Evropský parlament uvítal ve svém usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě iniciativu Komise na vytvoření evropské platformy a vyzval k posílené spolupráci na úrovni Unie za účelem řešení problematiky nehlášené práce, která podle usnesení poškozuje hospodářství Unie, vede k nekalé hospodářské soutěži, ohrožuje finanční udržitelnost sociálních modelů v Unii a má za následek rostoucí nedostatek sociální a pracovněprávní ochrany pracovníků.

(5)

Nehlášená práce byla ve sdělení Komise ze dne 24. října 2007 s názvem „Zintenzivnění boje proti nehlášené práci“ definována jako „jakákoliv placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států“. Tato definice vyloučila veškeré nezákonné činnosti.

(6)

Nehlášená práce má často přeshraniční charakter. Povaha nehlášené práce se může v jednotlivých zemích lišit v závislosti na hospodářském, správním a sociálním kontextu. Různé jsou rovněž vnitrostátní právní předpisy týkající se nehlášené práce a definice používané na vnitrostátní úrovni. Opatření k řešení problematiky nehlášené práce by tedy měla být koncipována tak, aby takové rozdíly zohledňovala.

(7)

Odhady naznačují, že nehlášená práce představuje významnou část hospodářství Unie. Jelikož je nehlášená práce ve vnitrostátních právních předpisech napříč členskými státy definována rozdílně, je obtížné získat přesné údaje o tom, nakolik je v nich rozšířena.

(8)

Zneužívání právního postavení samostatně výdělečně činných osob, jak jsou definovány vnitrostátním právem, ať již na vnitrostátní úrovni nebo v přeshraničních situacích, je jednou z forem falešně hlášené práce, jež je často spojena s nehlášenou prací. K falešné samostatné výdělečné činnosti dochází v případě, kdy osoba je nahlášena jako osoba samostatně výdělečně činná, přestože splňuje podmínky charakteristické pro pracovněprávní vztah, za účelem obcházení určitých právních nebo daňových povinností. Platforma zřízená tímto rozhodnutím (dále jen „platforma“) by se měla zabývat nehlášenou prací v jejích různých formách a falešně hlášenou prací, jež je s nehlášenou prací spojena, včetně falešné samostatné výdělečné činnosti.

(9)

Nehlášená práce má vážné dopady na dotčené pracovníky, kteří se nacházejí v situaci, kdy musí akceptovat nejisté a někdy nebezpečné pracovní podmínky, mnohem nižší mzdu, závažná porušování pracovních práv a značně nižší ochranu z hlediska pracovněprávních předpisů a právních předpisů v oblasti sociální ochrany, čímž přicházejí o odpovídající sociální dávky, důchodová práva, přístup ke zdravotní péči, jakož i o příležitost k rozvoji svých dovedností či k celoživotnímu učení.

(10)

Zatímco negativní účinky nehlášené práce na společnost a hospodářství mají různé podoby, cílem platformy je zlepšit pracovní podmínky a podporovat integraci na trhu práce a sociální začlenění. Nehlášená práce má značný dopad na rozpočet, neboť snižuje daňové příjmy a příjmy sociálního zabezpečení, čímž oslabuje finanční udržitelnost systémů sociální ochrany. Má nepříznivé dopady na zaměstnanost a produktivitu a narušuje rovné podmínky.

(11)

Nehlášená práce má rozdílné dopady na různé sociální skupiny, mimo jiné na ženy, migranty a pracovníky zaměstnané v cizí domácnosti, přičemž někteří nehlášení pracovníci jsou v obzvláště zranitelném postavení.

(12)

V členských státech bylo zavedeno široké spektrum politických přístupů a opatření v rámci řešení problematiky nehlášené práce. Členské státy rovněž uzavřely dvoustranné dohody a uskutečnily vícestranné projekty zaměřené na určité aspekty nehlášené práce. Řešení složité problematiky nehlášené práce je třeba neustále rozvíjet a vyžaduje to komplexní přístup. Platforma by neměla bránit uplatňování dvoustranných nebo mnohostranných dohod či ujednání týkajících se správní spolupráce.

(13)

Účastí na činnostech platformy nejsou dotčeny pravomoci nebo povinnosti členských států v oblasti řešení problematiky nehlášené práce, včetně jejich vnitrostátní nebo mezinárodní odpovědnosti mimo jiné podle příslušných přijatých úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), jako je Úmluva č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodě.

(14)

Spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie není zdaleka vyčerpávající, a to ani z hlediska zapojení členských států, ani z hlediska řešených problémů. Neexistuje žádný formální mechanismus pro přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány členských států k všestrannému řešení otázek spojených s nehlášenou prací.

(15)

Podpora spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie je nezbytná k tomu, aby se členským státům pomohlo účinněji a účelněji řešit problematiku nehlášené práce. V této souvislosti by cílem platformy mělo být usnadnit a podpořit výměnu osvědčených postupů a informací a poskytovat na úrovni Unie rámec pro rozvoj společného chápání, odborných znalostí a analýzy v oblasti nehlášené práce. Sdílené definice a společné koncepty nehlášené práce by měly odrážet vývoj na trhu práce. Platforma by měla rovněž podporovat spolupráci mezi různými donucovacími orgány členských států, které se zúčastní těchto přeshraničních akcí na dobrovolném základě.

(16)

Cílem tohoto rozhodnutí je podpořit na úrovni Unie spolupráci mezi členskými státy. Situace v oblasti nehlášené práce se mezi členskými státy velmi liší a potřeby příslušných orgánů a dalších relevantních aktérů v jednotlivých členských státech, pokud jde o oblasti spolupráce, se tudíž také liší. Členské státy mají i nadále pravomoc rozhodovat o tom, do jaké míry se zapojí do činností schválených platformou na plenární úrovni.

(17)

Na úrovni Unie by se měla povzbuzovat úzká a účinná spolupráce mezi členskými státy s cílem podporovat a doplňovat jejich činnosti při řešení problematiky nehlášené práce. Opatření na vnitrostátní úrovni závisí na konkrétním kontextu v jednotlivých členských státech a činnosti v rámci platformy nemohou nahradit posouzení na vnitrostátní úrovni toho, která vhodná opatření mají být přijata.

(18)

Členské státy a jejich příslušné orgány zůstávají nadále příslušné, pokud jde o určení, analýzu a řešení praktických problémů týkajících se prosazování příslušného práva Unie v oblasti pracovních podmínek a sociální ochrany při práci, jakož i k rozhodování o tom, jaká opatření přijmout na vnitrostátní úrovni za účelem využití výsledků činností platformy.

(19)

Platforma by měla využívat veškeré relevantní zdroje informací, zejména studie, dvoustranné dohody uzavřené mezi členskými státy a projekty vícestranné spolupráce, a vytvářet synergie mezi stávajícími nástroji a strukturami na úrovni Unie za účelem dosažení co největšího odrazujícího nebo preventivního účinku těchto opatření. Činnosti platformy by mohly mít podobu rámce pro společná školení, vzájemná hodnocení, vytvoření nástrojů jako je interaktivní banka znalostí, přičemž se zohlední stávající studie proveditelnosti, mimo jiné i práce provedené Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a při uznání důležitosti ochrany údajů rovněž řešení pro sdílení údajů. Povědomí o nehlášené práci by mohlo být zvýšeno evropskými kampaněmi nebo společnými strategiemi, jež by rozvíjely politiky a strategie pro zvyšování povědomí o nehlášené práci, které již v různém stupni v členských státech existují. Do platformy by se měli jako významný zdroj informací rovněž zapojit nevládní aktéři.

(20)

Platforma by měla přispět k posílení spolupráce mezi členskými státy, a to i usnadňováním inovativních přístupů k přeshraniční spolupráci a prosazování práva, jakož i vyhodnocováním zkušeností členských států s touto spoluprací. K potírání nehlášené práce je zásadní včasná výměna informací.

(21)

V případě, že je člen platformy přesvědčen, že je pro výměnu informací a osvědčených postupů v rámci platformy přínosné projednat konkrétní případy, mělo by být zajištěno, aby tyto případy byly přiměřeně anonymizovány. Platforma může být účinná jen v prostředí, kdy osoby, které oznámí případy nehlášené práce, budou ochráněny před nepříznivým zacházením. Platforma by tudíž v tomto ohledu měla být fórem pro výměnu osvědčených postupů.

(22)

Výměna informací a osvědčených postupů by měla platformě umožnit, aby poskytovala užitečné podklady pro možná opatření na úrovni Unie při řešení problematiky nehlášené práce, včetně opatření ze strany Komise. V kontextu evropského semestru by činnosti platformy mohly poskytnout užitečné podklady tam, kde se zvažují opatření vztahující se k nehlášené práci.

(23)

Nehlášené práci se věnují různé vnitrostátní donucovací orgány, jako jsou inspektoráty práce, další orgány a subjekty zabývající se bezpečností a ochranou zdraví při práci, inspektoráty sociálního zabezpečení a daňové orgány. V některých případech mohou být rovněž zapojeny migrační orgány a služby zaměstnanosti, jakož i celní orgány a orgány odpovědné za provádění společné dopravní politiky, policie, státní zastupitelství a sociální partneři.

(24)

Aby bylo řešení problematiky nehlášené práce komplexní a úspěšné, je třeba v členských státech provést politická opatření. Tomu by měla napomáhat podpora strukturované spolupráce mezi příslušnými orgány a dalšími aktéry. Platforma by měla zahrnovat veškeré příslušné vnitrostátní orgány, zejména donucovací orgány, které mají hlavní úlohu při řešení problematiky nehlášené práce nebo jsou v této oblasti činné. Členské státy mají i nadále pravomoc rozhodovat o tom, které orgány je budou v různých činnostech v rámci platformy zastupovat. Spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států by měla být v souladu s příslušným právem Unie a vnitrostátním právem.

(25)

Aby platforma dosáhla svých cílů, měla by být v každém členském státě podporována zástupcem na vyšší úrovni, jenž by měl zajišťovat koordinaci a spolupráci s orgány členských států a případně i s dalšími subjekty, včetně sociálních partnerů, které se zabývají mnohostrannými aspekty nehlášené práce.

(26)

Do platformy by měli být zapojeni sociální partneři na úrovni Unie, a to jak meziodvětvoví, tak z těch odvětví, která jsou nehlášenou prací nejvážněji zasažena, nebo hrají zvláštní úlohu při řešení problematiky nehlášené práce, a platforma by měla spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je MOP, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a s agenturami Unie, zejména s agenturou Eurofound a s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Zapojení agentury Eurofound a agentury EU-OSHA do činnosti platformy jakožto pozorovatelů by nemělo rozšířit jejich stávající mandáty.

(27)

Platforma by měla přijmout svůj jednací řád, schvalovat pracovní programy a přijímat pravidelné zprávy.

(28)

Platforma by měla mít možnost zřídit pracovní skupiny pro přezkum konkrétních otázek a měla by mít možnost využívat znalostí odborníků se zvláštními kompetencemi

(29)

Platforma by měla spolupracovat s příslušnými odbornými skupinami a výbory na úrovni Unie, jejichž činnost má spojitost s problematikou nehlášené práce.

(30)

Platforma a její činnosti by měly být financovány prostřednictvím osy PROGRESS Programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) v rámci prostředků stanovených Evropským parlamentem a Radou. Komise by měla zajistit, že platforma bude vynakládat finanční zdroje jí určené transparentním a efektivním způsobem.

(31)

Vzhledem k důležitosti otevřenosti a přístupu k dokumentům, které se odrážejí v zásadách stanovených v článku 15 Smlouvy o fungování EU, by platforma měla svou činnost vykonávat transparentním způsobem a v souladu s těmito zásadami.

(32)

Komise by měla přijmout nezbytná správní opatření ke zřízení platformy.

(33)

Platforma by měla plně ctít základní práva a dodržovat zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie.

(34)

Na zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto rozhodnutí se použijí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6), jakož i příslušná vnitrostátní prováděcí opatření.

(35)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001,

a)

zástupce na vyšší úrovni, kterého jmenuje každý členský stát za účelem svého zastoupení;

b)

zástupce Komise;

c)

nejvýše čtyř zástupců meziodvětvových sociálních partnerů na úrovni Unie, kteří jsou jmenováni těmito sociálními partnery a kteří zastupují rovným dílem zaměstnance a zaměstnavatele.

a)

nejvýše 14 zástupců sociálních partnerů z odvětví s vysokým výskytem nehlášené práce, kteří jsou jmenováni sociálními partnery a kteří zastupují rovným dílem zaměstnance a zaměstnavatele;

b)

zástupce agentury Eurofound;

c)

zástupce agentury EU-OSHA;

d)

zástupce MOP;

e)

zástupce za každou z třetích zemí v Evropském hospodářském prostoru.

a)

posílí spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a dalšími zúčastněnými subjekty za účelem účinnějšího a účelnějšího řešení problematiky nehlášené práce v jejích různých podobách a falešně hlášené práce spojené s nehlášenou prací, a to včetně falešné samostatné výdělečné činnosti;

b)

zlepší schopnost různých příslušných orgánů a subjektů členských států k řešení problematiky přeshraničních aspektů nehlášené práce a přispěje se tak k zajištění rovných podmínek pro všechny;

c)

zvýší povědomí veřejnosti o otázkách týkajících se nehlášené práce a o naléhavé potřebě učinit vhodná opatření a tím, že povzbudí členské státy, aby zintenzivnily své úsilí při řešení problematiky nehlášené práce.

a)

výměny osvědčených postupů a informací;

b)

rozvoje odborných znalostí a analýz;

c)

podpory a usnadňování inovativních přístupů k účelné a efektivní přeshraniční spolupráci a vyhodnocování zkušeností;

d)

přispívání k horizontálnímu chápání otázek týkajících se nehlášené práce.

a)

zlepšování znalostí o nehlášené práci, a to rovněž s ohledem na příčiny a regionální rozdíly, prostřednictvím sdílených definic a společných konceptů, nástrojů pro měření založených na faktech a podpory srovnávacích analýz a příslušných metodických nástrojů pro shromažďování informací, které jsou založeny na práci jiných subjektů, včetně Výboru pro zaměstnanost (EMCO) a Výboru pro sociální ochranu (SPC);

b)

zlepšování znalostí a vzájemného porozumění různých systémů a postupů pro řešení problematiky nehlášené práce, včetně jejích přeshraničních aspektů;

c)

rozvíjení analýz účinnosti různých politických opatření zaměřených na řešení problematiky nehlášené práce, včetně preventivních opatření a sankcí;

d)

zřizování nástrojů pro účinné sdílení informací a zkušeností, například databáze znalostí o různých postupech a přijatých opatřeních, včetně dvoustranných nebo mnohostranných dohod uplatňovaných v členských státech k řešení problematiky nehlášené práce;

e)

vytváření nástrojů, jako jsou vodítka pro prosazování práva, příručky osvědčených postupů a sdílené zásady kontroly zaměřené na řešení problematiky nehlášené práce a vyhodnocování zkušeností s takovými nástroji;

f)

usnadňování a podporu různých forem spolupráce mezi členskými státy zvyšováním jejich schopnosti řešit problematiku přeshraničních aspektů nehlášené práce prostřednictvím prosazování a usnadňování inovativních přístupů, jako jsou výměna pracovníků, využívání databází v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů, a společné činnosti, a vyhodnocováním zkušeností s takovou spoluprací, do níž jsou zapojeny zúčastněné členské státy;

g)

přezkum využití systému pro rychlou výměnu informací a zlepšování sdílení údajů v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů, včetně hledání možností, jak využít systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (7) a elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení (EESSI);

h)

výměnu zkušeností vnitrostátních orgánů v oblasti uplatňování práva Unie týkajícího se řešení problematiky nehlášené práce;

i)

rozvíjení a případné zlepšování školicí kapacity pro příslušné orgány a rozvíjení rámce pro provádění společných školení;

j)

organizování vzájemných hodnocení za účelem sledování pokroku v řešení problematiky nehlášené práce v členských státech, které se rozhodly těchto hodnocení účastnit;

k)

výměnu zkušeností a rozvoj osvědčených postupů, pokud jde o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a případně třetích zemí s cílem zvýšit účinnost takové spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, která se týká těchto zemí;

l)

zvyšování povědomí o problému nehlášené práce prostřednictvím provádění společných aktivit, jako jsou evropské kampaně, a koordinace strategií na úrovni regionů nebo Unie, včetně odvětvových přístupů;

m)

výměnu zkušeností ohledně poradenství a poskytování informací pracovníkům, kterých se týkají praktiky spojené s nehlášenou prací.

a)

svém jednacím řádu;

b)

dvouletých pracovních programech, které mimo jiné stanoví její priority a konkrétní popis činností podle článku 6;

c)

zprávách platformy podávaných každé dva roky;

d)

zřízení pracovních skupin, které přezkoumávají otázky uvedené v jejích pracovních programech, včetně praktických opatření pro pracovní skupiny, které se mají rozpustit, jakmile splní svůj mandát.