(EU) 2015/2205Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 ze dne 6. srpna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 314, 1.12.2015, s. 13-21 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 6. srpna 2015 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 21. prosince 2015 Nabývá účinnosti: 21. prosince 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2205

ze dne 6. srpna 2015,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) byl seznámen s kategoriemi mimoburzovních (OTC) úrokových derivátů, pro jejichž clearing získaly povolení určité ústřední protistrany. Pro každou kategorii provedl hodnocení hlavních kritérií zahrnujících míru standardizace, objem a likviditu a dostupnost cenových informací, podle nichž se stanovuje, zda pro kategorie bude stanovena povinnost clearingu. S ohledem na hlavní cíl, jímž je snížit systémové riziko, orgán ESMA určil kategorie OTC úrokových derivátů, které by povinnosti clearingu měly podléhat v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012.

(2)

OTC úrokové derivátové smlouvy mohou mít pevnou, proměnnou nebo podmíněnou pomyslnou hodnotu. Hodnota smluv s pevnou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy nemění. Hodnota smluv s proměnnou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy předvídatelně mění. Hodnota smluv s podmíněnou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy mění nepředvídatelně. Podmíněné pomyslné hodnoty znesnadňují stanovování cen a řízení rizik spojených s OTC úrokovými derivátovými smlouvami, což ztěžuje ústředním protistranám provádění clearingu těchto smluv. Tato skutečnost by měla být brána v úvahu při definování kategorií OTC úrokových derivátů, na něž se povinnost clearingu má vztahovat.

(3)

Při určování toho, které kategorie OTC derivátových smluv mají podléhat povinnosti clearingu, by se mělo přihlédnout ke zvláštní povaze OTC derivátových smluv, které jsou uzavřeny s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů. V této souvislosti by se tyto smlouvy za předpokladu, že splňují určité podmínky, do kategorií OTC úrokových derivátů podléhajících povinnosti clearingu podle tohoto nařízení neměly začleňovat.

(4)

Různé smluvní strany potřebují na to, aby zavedly opatření nezbytná k provádění clearingu OTC úrokových derivátů podléhajících povinnosti clearingu, různě dlouhou dobu. Aby se zajistilo řádné a včasné zavedení této povinnosti do praxe, měly by smluvní strany být na základě dostatečně podobných charakteristik rozděleny do kategorií, jež začnou podléhat povinnosti clearingu týmž dnem.

(5)

Do první kategorie by měly patřit finanční i nefinanční smluvní strany, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členy clearingového systému alespoň jedné příslušné ústřední protistrany a v souvislosti s alespoň jednou kategorií OTC úrokových derivátů podléhající povinnosti clearingu, a to z důvodu, že tyto protistrany již mají zkušenosti s dobrovolným clearingem a již navázaly vztahy s ústředními protistranami za účelem provádění clearingu nejméně jedné z těchto kategorií. Do první kategorie by se měly zařadit rovněž nefinanční smluvní strany, které jsou členy clearingového systému, protože ohledně centrálního clearingu mohou vykázat srovnatelné zkušenosti a připravenost jako finanční smluvní strany z této kategorie.

(6)

Do druhé a třetí kategorie by měly spadat finanční smluvní strany nepatřící do první kategorie, které budou rozřazeny podle úrovně právní a provozní kapacity na OTC deriváty. Stupeň právní a provozní kapacity finančních smluvních stran by se měl rozlišovat podle rozsahu jejich činnosti v oblasti OTC derivátů, a proto by měl být určen kvantitativní práh pro stanovení hranice mezi druhou a třetí kategorií na základě celkové průměrné pomyslné hodnoty derivátů, u nichž není prováděn centrální clearing, na konci měsíce. Výše tohoto prahu by měla být stanovena vhodným způsobem tak, aby se oddělili menší účastníci trhu, ale zároveň byl v rámci druhé kategorie podchycen významný stupeň rizika. V zájmu podpory regulatorního sbližování a snížení nákladů smluvních stran na plnění požadavků by práh měl být také přizpůsoben prahu, který je schválen na mezinárodní úrovni pro maržové požadavky u derivátů, pro něž není prováděn centrální clearing. Zatímco vzhledem k možnému sdílení rizik ve skupině se práh obvykle uplatňuje na úrovni skupiny, u investičních fondů by se měl – stejně jako v rámci uvedených mezinárodních standardů – používat odděleně na jednotlivé fondy, jelikož na závazky jednoho fondu většinou nemají vliv závazky jiných fondů nebo jejich investičního správce. Práh by se proto měl používat na každý fond odděleně, jestliže v případě platební neschopnosti či úpadku fondu každý investiční fond tvoří zcela oddělené a vázané seskupení aktiv, které není zajišťováno nebo podporováno jinými investičními fondy či samotným investičním správcem nebo za které se tyto fondy nebo tento správce nezaručují.

(7)

Definice finančních smluvních stran v nařízení (EU) č. 648/2012 nezahrnuje některé alternativní investiční fondy, ačkoli disponují provozní kapacitou na OTC derivátové smlouvy v podobném rozsahu jako alternativní investiční fondy, na něž se definice vztahuje. Z tohoto důvodu by alternativní investiční fondy klasifikované jako nefinanční smluvní strany měly být zařazeny do stejných kategorií smluvních stran jako alternativní investiční fondy, které jako finanční smluvní strany klasifikované jsou.

(8)

Čtvrtou kategorii by měly tvořit nefinanční smluvní strany, které nepatří do ostatních kategorií, vezmeme-li v úvahu, že mají menší zkušenosti a provozní kapacitu ve vztahu k OTC derivátům a centrálnímu clearingu než ostatní kategorie smluvních stran.

(9)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z první kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že tyto strany dosud nemusely navázat nezbytné kontakty s ústředními protistranami v souvislosti se všemi kategoriemi podléhajícími povinnosti clearingu. Mimoto smluvní strany z této kategorie zprostředkovávají přístup ke clearingu smluvním stranám, které nejsou členy clearingového systému, a očekává se, že poté, co povinnost clearingu vstoupí v platnost, se výrazně zvýší objem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty. A konečně na první kategorii smluvních stran se váže podstatná část objemu OTC úrokových derivátů, u nichž byl již clearing prováděn, a objem transakcí, jejichž clearing bude muset být proveden, po dni, kdy povinnost clearingu stanovená v tomto nařízení nabude účinnosti, značně naroste. Proto by pro smluvní strany z první kategorie měla přiměřená lhůta, během níž se budou moci připravit na provádění clearingu dalších kategorií, vyrovnat se s nárůstem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty a přizpůsobit se většímu objemu transakcí, jejichž clearing má být prováděn, činit šest měsíců.

(10)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z druhé a třetí kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že většina z nich získá přístup k ústřední protistraně na základě toho, že se stane klientem či nepřímým klientem člena clearingového systému. Tento proces může trvat 12 až 18 měsíců v závislosti na právní a provozní kapacitě smluvních stran a míře, v jaké jsou připraveny na uzavření ujednání s členy clearingového systému nezbytných k provádění clearingu smluv.

(11)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany ze čtvrté kategorie, by se mělo přihlédnout k jejich právní a provozní kapacitě a k tomu, že mají menší zkušenosti s OTC deriváty a centrálním clearingem než ostatní kategorie smluvních stran.

(12)

U OTC derivátových smluv uzavřených mezi smluvní stranou usazenou ve třetí zemi a smluvní stranou usazenou v Unii, které patří do stejné skupiny, jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik, by pro uplatňování povinnosti clearingu mělo být stanoveno pozdější datum. Tím, že se uplatňování povinnosti odloží, by se mělo zajistit, že tyto smlouvy při neexistenci prováděcích aktů podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, vztahujících se na OTC derivátové smlouvy uvedené v příloze tohoto nařízení a týkajících se jurisdikce, do níž patří smluvní strana usazená mimo Unii, nebudou po omezenou dobu povinnosti clearingu podléhat. Příslušné orgány by měly být schopny předem ověřit, že smluvní strany uzavírající tyto smlouvy patří do stejné skupiny a splňují ostatní podmínky pro obchody uvnitř skupiny podle nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Na rozdíl od OTC derivátů, jejichž smluvními stranami jsou nefinanční protistrany, vyžaduje nařízení (EU) č. 648/2012 v případě, že jsou stranami OTC derivátových smluv protistrany finanční, aby se povinnost clearingu vztahovala na smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, za předpokladu, že je tato povinnost odůvodněna zbývající dobou splatnosti takových smluv k tomuto dni. Uplatňováním povinnosti clearingu u těchto smluv by mělo být zajištěno jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. V případě, že je u určité kategorie OTC derivátových smluv stanovena povinnost clearingu, by její uplatňování mělo vést k finanční stabilitě a snížení systémového rizika a rovněž k zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu. Aby se zajistilo splnění těchto cílů, měla by tedy být stanovena odpovídající délka minimální zbývající doby splatnosti.

(14)

Do doby, než vstoupí v platnost regulační technické normy přijaté podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, nemohou smluvní strany předvídat, zda jimi uzavírané OTC derivátové smlouvy budou ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, této povinnosti podléhat. Tato nejistota má závažný dopad na schopnost účastníků trhu přesně ocenit OTC derivátové smlouvy, jež uzavírají, neboť na smlouvy, u nichž se provádí centrální clearing, se vztahuje jiný režim zajištění než na smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing. Zavedení dřívějšího clearingu OTC derivátových smluv uzavřených předtím, než toto nařízení vstoupí v platnost, nehledě na jejich zbývající dobu splatnosti ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by mohlo omezit schopnost smluvních stran přiměřeně se zajistit proti tržním rizikům a buď by mohlo ovlivnit fungování trhu a finanční stabilitu, nebo přimět smluvní strany zajišťovat rizika jinými vhodnými prostředky, a tím jim bránit ve výkonu běžných činností.

(15)

Kromě toho by se na OTC derivátové smlouvy uzavřené poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, a před tím, než povinnost clearingu nabyde účinnosti, neměla vztahovat povinnost clearingu do té doby, než strany těchto smluv budou moci určit, do které kategorie spadají a zda v případě konkrétní smlouvy, a to i u obchodů uvnitř skupiny, povinnosti clearingu podléhají, a než budou moci zavést nezbytná opatření, aby mohly povinnost clearingu zohlednit při uzavírání těchto smluv. V zájmu zajištění řádného fungování a stability trhu a rovných podmínek pro smluvní strany je proto vhodné zvážit možnost, že by pro tyto smlouvy povinnost clearingu nebyla zavedena bez ohledu na jejich zbývající dobu splatnosti.

(16)

Na OTC derivátové smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by se povinnost clearingu neměla vztahovat, pokud podstatně neprohlubují systémové riziko nebo pokud by zavedení povinnosti clearingu u těchto smluv mohlo jiným způsobem ohrozit jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Úvěrové riziko protistran spojené s OTC úrokovými derivátovými smlouvami, jež mají delší splatnost, se na trhu projevuje dlouhodoběji než úvěrové riziko protistran, které se vztahuje k OTC úrokovým derivátovým smlouvám s krátkou zbývající dobou splatnosti. Zavedení povinnosti clearingu u smluv s krátkou zbývající dobou splatnosti by pro smluvní strany znamenalo zátěž, jež by nevyvážila míru snížení rizika. OTC úrokové deriváty s krátkou zbývající dobou splatnosti navíc tvoří poměrně malou část celého trhu, a mají tedy relativně malý podíl na celkovém systémovém riziku, jež je s trhem spojeno. Z tohoto důvodu by minimální zbývající doby splatnosti měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že povinnosti clearingu nebudou podléhat smlouvy se zbývající dobou splatnosti kratší než několik měsíců.

(17)

Smluvní strany z třetí kategorie mají poměrně malý podíl na celkovém systémovém riziku a mají menší právní a provozní kapacitu na OTC deriváty než smluvní strany z první a druhé kategorie. Aby bylo možné postihnout i clearing, který bude prováděn pouhých několik měsíců po uzavření smlouvy, bude zapotřebí během krátké doby upravit hlavní prvky OTC derivátových smluv včetně oceňování OTC úrokových derivátů, jež podléhají povinnosti clearingu a budou uzavřeny před tím, než tato povinnost nabyde účinnosti. Pro dřívější clearing je nutné podstatně upravit model oceňování a pozměnit dokumentaci uvedených OTC derivátových smluv. Smluvní strany z třetí kategorie mají velmi omezené možnosti, jak dřívější clearing do OTC derivátových smluv začlenit. Zavedení clearingu OTC derivátových smluv uzavřených předtím, než povinnost clearingu nabyde účinnosti, pro tyto smluvní strany by proto mohlo omezit jejich schopnost přiměřeně se zajistit proti rizikům a buď by mohlo ovlivnit fungování a stabilitu trhu, nebo by mohlo smluvním stranám bránit ve výkonu běžných činností, pokud by nebyly schopny se nadále zajišťovat. Proto by OTC derivátové smlouvy uzavřené smluvními stranami ze třetí kategorie přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, neměly této povinnosti podléhat.

(18)

Aby nebyla snížena účinnost postupů při řízení rizik uvnitř skupin, a tak nebylo ohroženo splnění hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, mohou být při splnění určitých podmínek od clearingu osvobozeny OTC derivátové smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami, které patří do stejné skupiny. Proto by povinnosti clearingu neměly podléhat obchody uvnitř skupiny, které splňují určité podmínky a jsou uzavřeny přede dnem, kdy povinnost clearingu u těchto obchodů nabývá účinnosti.

(19)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(20)

Komise oznámila orgánu ESMA svůj záměr přijmout návrh regulačních technických norem, který orgán ESMA vypracoval, v pozměněném znění v souladu s postupem stanoveným v čl. 10 odst. 1 pátém a šestém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2). Orgán ESMA k těmto změnám přijal oficiální stanovisko, které předložil Komisi.

(21)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, analyzoval možné související náklady a přínosy, požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010 a konzultoval s Evropskou radou pro systémová rizika.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Kategorie OTC derivátů, které podléhají povinnosti clearingu

1.   Povinnosti clearingu podléhají kategorie mimoburzovních (OTC) derivátů uvedené v příloze.

2.   Kategorie OTC derivátů uvedené v příloze nezahrnují smlouvy uzavřené s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů, splňují-li tyto smlouvy všechny tyto podmínky:

a)

jsou použity pouze k zajištění nesouladu úrokových sazeb nebo měn krycího portfolia v souvislosti s krytým dluhopisem;

b)

jsou registrovány nebo zapsány v krycím portfoliu krytého dluhopisu v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími kryté dluhopisy;

c)

nejsou ukončeny v případě, že se emitent krytých dluhopisů nebo fond ke krytí těchto dluhopisů ocitne ve finančních problémech či platební neschopnosti;

d)

protistrana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů má přinejmenším stejné postavení jako držitelé krytých dluhopisů s výjimkou případů, kdy je protistrana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů stranou, která selhala, nebo stranou dotčenou nebo se rovnocenného postavení vzdá;

e)

krytý dluhopis splňuje požadavky článku 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (3) a vztahuje se na něj regulatorní požadavek na zajištění ve výši nejméně 102 %.

Článek 2

1.   Pro účely článků 3 a 4 se smluvní strany podléhající povinnosti clearingu dělí do těchto kategorií:

a)

kategorie 1 zahrnuje smluvní strany, které jsou ke dni, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, pro alespoň jednu kategorii OTC derivátů uvedenou v příloze tohoto nařízení členy clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012 alespoň jedné ústřední protistrany, jež byla před tímto dnem povolena nebo uznána pro provádění clearingu nejméně jedné z těchto kategorií;

b)

kategorie 2 zahrnuje smluvní strany, které nespadají do kategorie 1 a patří ke skupině, jejíž celková průměrná hrubá pomyslná hodnota nevypořádaných derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, na konci měsíce ledna, února a března 2016 přesahuje 8 miliard EUR, a které jsou:

i)

finančními smluvními stranami; nebo

ii)

alternativními investičními fondy definovanými v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (4), jež jsou nefinančními smluvními stranami;

c)

kategorie 3 zahrnuje smluvní strany, které nepatří do kategorie 1 nebo kategorie 2 a jsou:

i)

finančními smluvními stranami;

ii)

alternativními investičními fondy definovanými v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, jež jsou nefinančními smluvními stranami;

d)

kategorie 4 zahrnuje nefinanční smluvní strany, které nepatří do kategorie 1, kategorie 2 nebo kategorie 3.

2.   Pro účely výpočtu celkového skupinového průměru nevypořádaných hrubých pomyslných hodnot na konci měsíce, který je uveden v odst. 1 písm. b), by měly být uvažovány všechny deriváty skupiny, u nichž se neprovádí centrální clearing, včetně měnových forwardů, swapů a měnových swapů.

3.   Pokud jsou smluvními stranami alternativní investiční fondy definované v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU nebo subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů definované v čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (5), použije se práh ve výši 8 miliard EUR stanovený v odst. 1 písm. b) tohoto článku jednotlivě na úrovni fondů.

Článek 3

Data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti

1.   Pokud jde o smlouvy patřící do určité kategorie OTC derivátů uvedené v příloze, nabývá povinnost clearingu účinnosti:

a)

21. června 2016 u smluvních stran z kategorie 1;

b)

21. prosince 2016 u smluvních stran z kategorie 2;

c)

21. června 2017 u smluvních stran z kategorie 3;

d)

21. prosince 2018 u smluvních stran z kategorie 4.

Pokud je smlouva uzavřena mezi dvěma smluvními stranami, které patří do různých kategorií smluvních stran, nabývá u této smlouvy povinnost clearingu účinnosti pozdějším z uvedených dní.

2.   Pokud se jedná o smlouvy, jež náleží do určité kategorie OTC derivátů uvedené v příloze a jsou uzavřeny mezi smluvními stranami, které nepatří do kategorie 4 a jsou součástí téže skupiny, přičemž jedna smluvní strana je usazena ve třetí zemi a druhá smluvní strana je usazena v Unii, nabývá odchylně od odst. 1 písm. a), b) a c) povinnost clearingu účinnosti:

a)

21. prosince 2018, pokud v souvislosti s příslušnou třetí zemí nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení; nebo

b)

pozdějším z níže uvedených dní, pokud bylo v souvislosti s příslušnou třetí zemí přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení:

i)

60 dní ode dne, kdy rozhodnutí, které bylo přijato v souvislosti s příslušnou třetí zemí podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení, vstoupí v platnost;

ii)

den, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti podle odstavce 1.

Tato odchylka se použije pouze tehdy, pokud smluvní strany splňují tyto podmínky:

a)

smluvní strana usazená ve třetí zemi je buď finanční smluvní stranou, nebo nefinanční smluvní stranou;

b)

smluvní strana usazená v Unii je:

i)

finanční smluvní stranou, nefinanční smluvní stranou, finanční holdingovou společností, finanční institucí nebo podnikem pomocných služeb podléhajícím vhodným obezřetnostním požadavkům, a smluvní strana podle písmene a) je finanční smluvní stranou; nebo

ii)

buď finanční smluvní stranou, nebo nefinanční smluvní stranou a smluvní strana podle písmene a) je nefinanční smluvní stranou;

c)

obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;

e)

smluvní strana usazená v Unii písemně oznámila příslušnému orgánu, že podmínky stanovené v písmenech a), b), c) a d) jsou splněny, a tento příslušný orgán ve lhůtě 30 kalendářních dnů poté, co oznámení obdržel, potvrdil, že uvedené podmínky jsou splněny.

Článek 4

Minimální zbývající doba splatnosti

1.   Minimální zbývající doba splatnosti uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 648/2012 ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, v případě finančních smluvních stran z kategorie 1 činí:

a)

50 let u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 21. února 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 nebo tabulce 2 v příloze;

b)

3 roky u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 21. února 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 3 nebo tabulce 4 v příloze;

c)

6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 21. února 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v některé z tabulek 1 až 4 v příloze.

2.   Minimální zbývající doba splatnosti uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 648/2012 ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, v případě finančních smluvních stran z kategorie 2 činí:

a)

50 let u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 21. května 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 nebo tabulce 2 v příloze;

b)

3 roky u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 21. května 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 3 nebo tabulce 4 v příloze;

c)

6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 21. května 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v některé z tabulek 1 až 4 v příloze.

3.   Minimální zbývající doba splatnosti uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 648/2012 ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, v případě finančních smluvních stran z kategorie 3 a v případě obchodů uvedených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení uzavřených mezi finančními smluvními stranami činí:

a)

50 let u smluv, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 nebo tabulce 2 v příloze;

b)

3 roky u smluv, které patří do kategorií uvedených v tabulce 3 nebo tabulce 4 v příloze.

4.   Pokud je smlouva uzavřena mezi dvěma finančními smluvními stranami patřícími do různých kategorií nebo mezi dvěma finančními smluvními stranami, které jsou zapojeny do obchodů uvedených v čl. 3 odst. 2, je třeba pro účely tohoto článku vzít v úvahu delší použitelnou minimální zbývající dobu splatnosti.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. srpna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).


PŘÍLOHA

Kategorie OTC úrokových derivátů, které podléhají povinnosti clearingu

Tabulka 1

Kategorie bazických swapů

id

Druh

Referenční sazba

Vypořádací měna

Splatnost

Typ vypořádací měny

S opcí

Typ nominální hodnoty

A.1.1

Bazický

EURIBOR

EUR

28D–50R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní

A.1.2

Bazický

LIBOR

GBP

28D–50R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní

A.1.3

Bazický

LIBOR

JPY

28D–30R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní

A.1.4

Bazický

LIBOR

USD

28D–50R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní


Tabulka 2

Kategorie kuponových swapů

id

Druh

Referenční sazba

Vypořádací měna

Splatnost

Typ vypořádací měny

S opcí

Typ nominální hodnoty

A.2.1

Kuponový

EURIBOR

EUR

28D–50R

Jedna měna

Ne

Konstantnínebo variabilní

A.2.2

Kuponový

LIBOR

GBP

28D–50R

Jedna měna

Ne

Konstantnínebo variabilní

A.2.3

Kuponový

LIBOR

JPY

28D–30R

Jedna měna

Ne

Konstantnínebo variabilní

A.2.4

Kuponový

LIBOR

USD

28D–50R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní


Tabulka 3

Kategorie dohod o budoucí úrokové míře

id

Druh

Referenční sazba

Vypořádací měna

Splatnost

Typ vypořádací měny

S opcí

Typ nominální hodnoty

A.3.1

FRA

EURIBOR

EUR

3D–3R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní

A.3.2

FRA

LIBOR

GBP

3D–3R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní

A.3.3

FRA

LIBOR

USD

3D–3R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní


Tabulka 4

Kategorie swapů s jednodenní sazbou („overnight index swap“)

id

Druh

Referenční sazba

Vypořádací měna

Splatnost

Typ vypořádací měny

S opcí

Typ nominální hodnoty

A.4.1

OIS

EONIA

EUR

7D–3R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní

A.4.2

OIS

FedFunds

USD

7D–3R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní

A.4.3

OIS

SONIA

GBP

7D–3R

Jedna měna

Ne

Konstantní nebo variabilní


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU