(EU) 2015/1963Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1963 ze dne 30. října 2015 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 22. května 2015 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/787 (dále jen „prozatímní nařízení“) (2) prozatímní antidumpingové clo na dovoz acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“), jakož i acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky obsaženého v některých přípravcích a/nebo směsích.

(2)

Šetření bylo zahájeno dne 4. září 2014 na základě podnětu, který podala dne 22. července 2014 společnost Celanese Sales Germany GmbH (dále jen „žadatel“). Žadatel se dříve nazýval Nutrinova Nutrition Specialties & Food Ingredients GmbH; ode dne 1. srpna 2015 změnil svůj název. Žadatel je jediným výrobcem acesulfamu draselného (nebo „Ace-K“) v Unii, a představuje tudíž 100 % celkové výroby Ace-K v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(5)

Žadatel požádal o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“). Slyšení se uskutečnilo dne 8. července 2015. Žadatel zpochybnil některé aspekty prozatímních zjištění, zejména pokud jde o úpravy provedené ve výpočtech dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(6)

Komise zvážila písemné a ústní připomínky předložené zúčastněnými stranami a v případě potřeby prozatímní zjištění náležitě upravila.

(7)

Všem stranám Komise sdělila nejdůležitější skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz Ace-K pocházejícího z ČLR a provést konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit. Na žádost žadatele se dne 22. září 2015 uskutečnilo další slyšení s úředníkem pro slyšení.

(8)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

(9)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se upuštění od výběru vzorku kvůli tomu, že se přihlásilo příliš málo dovozců a vyvážejících výrobců v ČLR, kteří nejsou ve spojení, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 7. až 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Dotčeným výrobkem, jak je definován v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je acesulfam draselný (draselná sůl 3,4-dihydro-6-methyl-1,2,3-oxathiazin-4-on-2,2-dioxidu; č. CAS 55589-62-3) pocházející z Čínské lidové republiky, jakož i acesulfam draselný pocházející z Čínské lidové republiky obsažený v některých přípravcích a/nebo směsích, v současnosti kódů KN ex 2106 90 92, ex 2106 90 98, ex 2934 99 90 (kód TARIC 2934999021), ex 3824 90 92, ex 3824 90 93 a ex 3824 90 96.

(11)

Jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Ace-K se používá jako syntetické sladidlo v řadě produktů, například v potravinách, nápojích a farmaceutických výrobcích.

(12)

Po uložení prozatímních opatření vyjádřily celní orgány několika členských států a Švýcarska obavy ohledně obtíží při provádění kvůli dočasnému zahrnutí Ace-K obsaženého v přípravcích a/nebo směsích v definici dotčeného výrobku. Šetření ukázalo, že tyto přípravky a/nebo směsi obsahující Ace-K ve skutečnosti během období šetření nebyly dovezeny. Komise dospěla k závěru, že vzhledem k nulovému dovozu by tyto přípravky a/nebo směsi neměly být v definici výrobku zahrnuty. Toto upřesnění nemá žádný vliv na zjištění týkající se dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie. V průběhu šetření Komise zjistila určité činnosti související s vývojem jedné směsi výrobcem v Unii, avšak dopad těchto činností byl vzhledem k jejich výjimečné povaze z analýzy již v prozatímní fázi vyloučen. Upřesnění se proto týká pouze Ace-K obsaženého v přípravcích a/nebo směsích a působnost řízení ani prozatímní zjištění týkající se dumpingu a újmy podstatně neovlivňuje.

(13)

S ohledem na značné obavy, které vyjádřily celní orgány v souvislosti s obtížemi při provádění, nebyla možná rizika v oblasti vymáhání spojená s přeměnou čistých forem Ace-K v přípravcích a/nebo směsích důvodem pro jejich zahrnutí do definice. Zahrnutí přípravků a směsí tedy není vhodné.

(14)

Definice dotčeného výrobku by proto měla být upřesněna tak, aby zahrnovala pouze acesulfam draselný (draselná sůl 3,4-dihydro-6-methyl-1,2,3-oxathiazin-4-on-2,2-dioxidu; č. CAS 55589-62-3) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“), v současnosti kódu KN ex 2934 99 90 (kód TARIC 2934999021) (dále jen „dotčený výrobek“). Acesulfam draselný se běžně označuje také jako acesulfam K nebo Ace-K. Pokud na tyto přípravky a/nebo směsi byla uložena prozatímní antidumpingová cla, měla by být uvolněna.

(15)

V tomto ohledu neobdržela Komise žádné další připomínky. Závěry uvedené v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(16)

Ani jeden z čínských výrobců Ace-K nepožadoval zacházení jako v tržním hospodářství, a tudíž jejich domácí prodejní ceny nebo výrobní náklady nemohly být použity pro stanovení běžné hodnoty. Během období šetření se Ace-K vyráběl pouze v ČLR a v Unii. Běžná hodnota proto nemohla být určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Unie.

(17)

Běžná hodnota proto musela být podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení určena „na jakémkoli jiném přiměřeném základě“.

(18)

Za tímto účelem Komise použila jako výchozí bod pro stanovení běžné hodnoty cenu skutečně zaplacenou nebo cenu, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, tj. prodejní cenu Unie výrobního odvětví Unie, a následně tuto cenu upravila tak, aby se vyrušil účinek tří prvků, které existovaly pouze pro výrobní odvětví Unie a odrážely zvláštní modely tvorby cen a rovněž činnosti související s velmi specifickým a odlišným výrobkem vyvinutým žadatelem.

(19)

Pokud jde o tvorbu ceny dotčeného výrobku, byly šetřením v tomto případě skutečně zjištěny zvláštní modely tvorby ceny týkající se množství a typů zákazníků, rozdílů v kvalitě a rovněž mimořádných nákladů souvisejících s novým, velmi specifickým a odlišným výrobkem, který vyvinul pouze žadatel. Komise proto zavedla příslušné úpravy, aby zohlednila tyto zvláštní modely a určila běžnou hodnotu na přiměřeném základě.

(20)

Žadatel tyto úpravy svých cen za účelem stanovení běžné hodnoty zpochybnil, přičemž tvrdil, že jsou nevhodné ve smyslu čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(21)

Výše uvedené připomínky od Komise vyžadují, aby svůj přístup vyjasnila při porovnání s přístupem popsaným v prozatímním nařízení. V souvislosti s 26. a 27. bodem odůvodnění prozatímního nařízení by vskutku mělo být vyjasněno, že tři úpravy popsané níže ve 23. až 38. bodě odůvodnění byly provedeny v rámci určení běžné hodnoty „na jakémkoli jiném přiměřeném základě“ podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Nešlo tedy o provedení úpravy běžné hodnoty pro srovnání s vývozní cenou, nýbrž spíše o zjištění běžné hodnoty na přiměřeném základě při neexistenci vhodné třetí země s tržním hospodářstvím, která mohla být použita jako srovnatelná země. Ceny výrobního odvětví Unie byly ve skutečnosti použity pouze jako výchozí bod pro postup určení přiměřené běžné hodnoty a úpravy byly nezbytné k tomu, aby byla tato přiměřená běžná hodnota získána.

(22)

Tvrzení, že pro tyto úpravy neexistuje právní základ, se proto zamítá.

(23)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnil žadatel rozsah úpravy provedené k získání běžné hodnoty na úrovni obchodníků, i když souhlasil s tím, že úprava byla oprávněná, jelikož prodej na vývoz z Číny byl určen hlavně obchodníkům v Unii, zatímco prodej výrobce v Unii byl určen hlavně konečným uživatelům. Vzhledem k tomu, že prodej určený distributorům byl v záznamech o prodeji ve výrobním odvětví Unie zastoupen jen v malém rozsahu, nemohly být tyto údaje pro určení přiměřené sazby úpravy o tyto rozdíly v obchodních úrovních použity a sazba úpravy byla prozatímně vypočtena na základě cenového rozdílu mezi čínským prodejem obchodníkům a konečným uživatelům. Žadatel zpochybnil, že se jednalo o přiměřený základ, a připomínkoval, že úprava o rozdíly v obchodních úrovních by měla být stanovena na základě hrubého ziskového rozpětí dosaženého třemi velkými distributory Unie v odvětví složek potravin, z nichž každý distribuoval Ace-K.

(24)

Komise uznala, že v tomto případě je vhodnější vypočítat sazbu úpravy na základě hrubých ziskových rozpětí získaných příslušnými distributory. Metodika navržená žadatelem však vykazovala jisté nedostatky, jelikož spolupracoval pouze jeden z distributorů zmíněných žadatelem a údaje se týkaly všech výrobků, s nimiž tito dovozci obchodovali, přičemž většina z nich nebyly dotčeným výrobkem. Komise proto navrženou metodiku upravila tak, aby obsahovala údaje, které byly ověřeny během šetření a které se týkaly pouze Ace-K. Za tímto účelem Komise určila hrubé ziskové rozpětí dosažené všemi spolupracujícími dovozci. Toto rozpětí se týká pouze distribuce Ace-K. Tato revidovaná metodika vedla k nově stanovené sazbě úpravy o rozdíly v obchodních úrovních oproti sazbě, která byla použita v prozatímní fázi. Tato nově stanovená sazba byla použita a odráží se v dumpingovém rozpětí v tabulce v 53. bodě odůvodnění níže.

(25)

Jeden čínský vyvážející výrobce měl připomínku ke skutečnosti, že informace o prozatímní sazbě úpravy o rozdíly v obchodních úrovních jim nebyla poskytnuta. Zmíněná sazba již není relevantní, neboť byla nahrazena sazbou vysvětlenou ve 24. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že prozatímní úprava byla založena na údajích od dvou čínských spolupracujících vyvážejících výrobců s prodejem obchodníkům i uživatelům, se tak či onak přesná částka týká důvěrných obchodních údajů a jako taková nemůže být poskytnuta.

(26)

Pokud jde o úpravu o rozdíl v kvalitě, žadatel nejprve tvrdil, že žádný rozdíl v kvalitě mezi čínským výrobkem a obdobným výrobkem vyrobeným výrobcem v Unii neexistuje, a že tedy úprava nebyla oprávněná. Žadatel dále zpochybnil reprezentativnost důkazů, na jejichž základě Komise rozdíly v kvalitě a vnímání trhu ohledně těchto rozdílů promítla do určení běžné hodnoty.

(27)

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že v několika podáních bylo na rozdíly v kvalitě mezi čínským výrobkem a obdobným výrobkem v Unii a/nebo na vnímání trhu ohledně těchto rozdílů poukázáno. Z informací předložených žadatelem ve fázi podání podnětu a z informací uvedených na jeho vlastních internetových stránkách jasně vyplývá, že rozdíl v kvalitě existuje. Některá podání obsahují – většinou v omezeném rozsahu – zkušební zprávy a písemná podání od zúčastněných stran. Proto je reprezentativnost důkazů, na jejichž základě byl učiněn závěr, že skutečný a/nebo vnímaný rozdíl v kvalitě mezi dováženým výrobkem a Ace-K vyrobeným výrobcem v Unii skutečně existuje, považována za dostatečnou.

(28)

Tento rozdíl v kvalitě kromě toho potvrdily rovněž specifikace výrobku předložené během inspekcí na místě ve výrobním odvětví Unie a u čínských výrobců a dovozců, jelikož odhalily významné rozdíly, pokud jde o normy čistoty mezi výrobkem prodávaným žadatelem a výrobkem prodávaným vyvážejícími výrobci. Úprava je tedy oprávněná.

(29)

Navíc je částka úpravy založena výhradně na kvantifikaci rozdílu v kvalitě v omezeném souboru, který předložilo samotné výrobní odvětví Unie. Komise rovněž při inspekci na místě v prostorách spolupracujícího dovozce zjistila, že náklady na zkoušení a zlepšování norem kvality Ace-K prodávaného jedním čínským výrobcem jsou přibližně stejné jako částka úpravy stanovená Komisí, což potvrdilo, že částka úpravy je přiměřená.

(30)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že jeho Ace-K má nižší kvalitu nejen ve srovnání s výrobkem výrobce v Unii, ale také ve srovnání s výrobky jeho dvou čínských konkurentů. Tvrdil, že úprava o rozdíly v kvalitě provedená pro jeho výrobek by proto měla být vyšší. Důkazy na podporu tohoto tvrzení vyplývaly ze zkušebních zpráv, které srovnávaly jeho výrobek s výrobkem jednoho jiného čínského spolupracujícího vyvážejícího výrobce, a z prohlášení vydaného dovozcem v Unii. Tento dovozce uvedl, že dotčený výrobek nakupoval od tohoto konkrétního čínského výrobce za nižší cenu, protože oproti výrobku jeho čínského konkurenta se údajně jednalo o výrobek nižší kvality.

(31)

Toto tvrzení nebylo přijato, jelikož předložené zkušební zprávy pocházely z doby před obdobím šetření. Kvalita dotčeného výrobku od čínského vyvážejícího výrobce se mohla od té doby výrazně zlepšit. Navíc ačkoliv se tvrzení o nižší kvalitě týkalo i ostatních dvou čínských spolupracujících výrobců, zkušební zprávy srovnávaly výrobky čínského výrobce, který vznesl výše uvedené tvrzení, pouze s jedním jiným čínským spolupracujícím výrobcem. Také prohlášení vydané dovozcem se týkalo pouze výrobku čínského výrobce, který výše uvedené tvrzení vznesl, a jednoho jiného čínského spolupracujícího výrobce. Mimo to nebyly předloženy žádné ověřitelné důkazy na podporu tohoto prohlášení (například faktury poukazující na nižší kvalitu a/nebo nákupní ceny).

(32)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že provedená úprava o rozdíly v kvalitě je odůvodněná a přiměřená. Úprava cen v Unii o rozdíly v kvalitě se tedy potvrzuje.

(33)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel vznesl připomínku, že Komise neposkytla žádné vysvětlení, proč byly náklady související s jeho nově vyvinutým výrobkem odečteny od běžné hodnoty, a tvrdil, že úprava nebyla oprávněná.

(34)

V tomto ohledu je nejprve zapotřebí uvést, že náklady vynaložené v souvislosti s nově vyvinutým výrobkem byly důsledně odečítány v rámci celé analýzy dumpingu a újmy, neboť tyto náklady se týkají velmi specifického a odlišného výrobku vyvinutého žadatelem (viz 12. až 14. bod odůvodnění). Jedná se o náklady výjimečné povahy, specifické pro výrobní odvětví Unie. Za druhé bylo v období šetření prodáno jen velmi omezené množství nového výrobku, jehož prodejní ceny nebyly v žádném případě reprezentativní, jelikož výrobek v té době ještě nebyl v plném rozsahu uveden na trh. Žádné takové náklady nevznikly ani jednomu z čínských vyvážejících výrobců, jež jsou považováni za generické výrobce dotčeného výrobku. Pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení na přiměřeném základě proto Komise považovala za rozumné provést úpravu tak, že se náklady související s novým výrobkem z výpočtu běžné hodnoty vyloučí.

(35)

Žadatel také zpochybnil samotnou úpravu zakládající se na odpočtu nákladů od cen jako takovou, přičemž uvedl, že tento postup nemá žádný právní základ podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení a že tímto postupem Komise „míchá jablka s hruškami“. Jak je však vysvětleno v 21. bodě odůvodnění výše, byla běžná hodnota určena na základě čl. 2 odst. 7 základního nařízení a tato úprava byla podle ustanovení tohoto článku shledána pro určení běžné hodnoty na přiměřeném základě oprávněnou. Kromě toho bylo zřejmé, že tyto náklady na výzkum a vývoj a zejména tyto náklady spojené s uváděním na trh, které se týkají nového, velmi specifického a odlišného výrobku, měly na tvorbu cen výrobního odvětví Unie vliv. Z šetření skutečně vyplynulo, že tyto náklady byly připsány činnostem souvisejícím s Ace-K, a je proto logické, že je dotčená společnost při stanovování svých cen zohledňuje, aby tyto náklady pokryla. Ve skutečnosti výrobní odvětví Unie v odpovědi na dotazník potvrdilo, že výrobní náklady jsou faktorem, jenž při tvorbě ceny hraje roli.

(36)

Žadatel také zpochybnil rozsah úpravy, který považuje za příliš vysoký. Uvedl, že nižší částka na kilogram je pro trh Unie na rozdíl od jiných trhů odůvodněna údajnými rozdíly v nákladech na vývoj a uvádění na trh. V tomto ohledu je nutno v prvé řadě zdůraznit, že žadatel neposkytl v průběhu šetření rozlišení nákladů podle trhů, ačkoliv byl vyzván, aby tyto náklady na vývoj a uvádění na trh rozčlenil. Za druhé nemohly být tyto údaje ověřeny při inspekci na místě. Částka úpravy vypočtená Komisí na rozdíl od toho vychází z ověřených údajů poskytnutých žadatelem. Komise se proto domnívá, že žadatel nepředložil důkazy, z nichž by vyplývalo, že míra úpravy by byla nepřiměřená. Každopádně nebylo považováno za vhodné přehodnotit tímto způsobem jenom jeden prvek prodejních, správních a režijních nákladů a ostatní nikoliv. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze toto tvrzení přijmout.

(37)

Jeden čínský vyvážející výrobce požádal Komisi o poskytnutí přesné částky úpravy učiněné s ohledem na činnosti související s velmi specifickým a odlišným výrobkem vyvinutým žadatelem. Tato informace však nemohla být z důvodu důvěrnosti poskytnuta.

(38)

Částka tří úprav provedených Komisí ke stanovení běžné hodnoty na přiměřeném základě se pohybuje mezi 25 % a 45 % prodejní ceny v Unii výrobního odvětví Unie.

(39)

Jak bylo vysvětleno výše, při stanovení běžné hodnoty na přiměřeném základě použila Komise jako výchozí bod skutečné průměrné prodejní ceny v Unii, které byly řádně ověřeny.

(40)

Po poskytnutí prozatímních informací výrobní odvětví Unie zpochybnilo použití skutečných prodejních cen jako výchozího bodu. Zejména tvrdilo, že k těmto skutečným cenám mělo být připočteno „přiměřené ziskové rozpětí“. Podle názoru žadatele by „přiměřeným ziskovým rozpětím“ bylo ziskové rozpětí dosažené v roce 2009 (v rozmezí od 15 % do 25 %), protože žadatel neměl žádné dominantní postavení a jeho podíl na trhu klesl v daném roce pod 50 %. V roce 2009 údajně ještě k žádnému dumpingu a újmě nedošlo.

(41)

V 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení již bylo vysvětleno, že prodej výrobce v Unii nezávislým odběratelům byl ziskový. Přesná ziskovost tohoto prodeje dle tohoto výpočtu je pro jiné strany, než je výrobce v Unii, důvěrná, a ziskovost byla proto předložena ve formě indexu v tabulce 10 prozatímního nařízení, avšak byla vyšší než 5 %, což je v odvětví syntetických sladidel přiměřené. Přesný údaj byl poskytnut žadateli. Kromě toho byla běžná hodnota určena na základě čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Jako výchozí bod byly použity ceny výrobního odvětví Unie, které byly upraveny o prvky týkající se faktorů specifických pro výrobní odvětví Unie pro stanovování cen a rovněž činností souvisejících s velmi specifickým a odlišným výrobkem vyvinutým žadatelem. Tento postup byl s ohledem na specifické skutečnosti tohoto případu a informace k tomuto spisu dostupné považován za vhodný. Pro stanovení běžné hodnoty na přiměřeném základě proto nebylo nutné nahradit skutečný zisk cílovým ziskem a provést nový výpočet běžné hodnoty, jak požadoval žadatel. Tvrzení se proto zamítá.

(42)

Žadatel dále zjistil výpočetní chybu v záznamech o prodeji v Unii, které byly základem pro určení běžné hodnoty. Tato chyba byla opravena a oprava je promítnuta v tabulce v 53. bodě odůvodnění níže.

(43)

Ve své reakci na poskytnutí konečných informací žadatel napadl to, že částku odpočtu o rozdíly v obchodních úrovních Komise vypočetla na základě plné ceny ze závodu výrobního odvětví Unie, jelikož taková cena zahrnovala výjimečné náklady na výzkum a vývoj a náklady spojené s uváděním na trh pro velmi specifický a odlišný výrobek vyvinutý žadatelem. Vyjádřil názor, že částka měla být vypočtena na základě upravené ceny ze závodu výrobního odvětví Unie po odečtení těchto mimořádných nákladů.

(44)

Nicméně sazba úpravy o rozdíly v obchodních úrovních, jak je vysvětleno ve 24. bodě odůvodnění výše, je váženým průměrným hrubým ziskovým rozpětím dosaženým spolupracujícími dovozci při distribuci Ace-K. Měla by být proto použita na skutečnou prodejní cenu, jelikož se jedná o úpravu za účelem zohlednění objektivních rozdílů v prodejních cenách, jež byly zjištěny na trhu. Úprava o rozdíly v obchodních úrovních úzce souvisí s cenami pozorovanými na trhu. Toto tvrzení se proto zamítá.

(45)

Po poskytnutí informací žadatel také zopakoval své tvrzení, že úprava o rozdíly v obchodních úrovních měla být určena hrubým ziskovým rozpětím dosaženým třemi velkými distributory Unie v odvětví složek potravin, z nichž každý distribuoval Ace-K. Zpochybnil revidovanou metodiku, kterou Komise použila, kvůli tomu, že v rozpětí distributorů, na kterém byla metodika založena, byly údajně zahrnuty i služby, které by distributoři nemusely pro výrobní odvětví Unie poskytovat, následkem čehož je rozpětí příliš vysoké.

(46)

V průběhu šetření sice byly určité dodatečné služby zjištěny, hrubé ziskové rozpětí stanovené pro distributory však tyto dodatečné činnosti nezahrnovalo, a týkalo se tedy pouze obchodní činnosti. Proto se sazba stanovená pro zohlednění rozdílů v obchodních úrovních týká pouze rozdílu v obchodních úrovních a potvrzuje se, že takto získaná sazba je vhodnější než sazba stanovená podle metodiky navrhované žadatelem, jak již bylo vysvětleno ve 24. bodě odůvodnění výše. Tvrzení žadatele k této otázce se proto zamítá.

(47)

Ve svých připomínkách k poskytnutým konečným informacím žadatel také požadoval další zveřejnění několika položek týkajících se výjimečných nákladů na výzkum a vývoj a nákladů spojených s uváděním na trh pro velmi specifický a odlišný výrobek vyvinutý žadatelem a jeho vlastních ziskových rozpětí. Avšak vzhledem k tomu, že informace o těchto položkách již byly poskytnuty, nebo přímo předloženy samotným žadatelem v jeho odpovědi na dotazník, během inspekce na místě nebo v různých podáních, byl žadatel řádně informován o tom, že všechny požadované informace již k dispozici má a že žádné další poskytnutí informací není považováno za nezbytné.

(48)

Během slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních po poskytnutí konečných informací žadatel vznesl nové tvrzení o tom, že úprava o rozdíly v obchodních úrovních by měla být vyjádřena jako pevná částka na kilogram. Komise poznamenala, že tato připomínka je formálně promlčena, jelikož byla předložena po uplynutí lhůty pro předložení připomínek k poskytnutým konečným informacím. V každém případě se Komise domnívá, že použití procentní sazby není pro tuto úpravu nevhodné.

(49)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se stanovení běžné hodnoty, potvrzují se 22. až 23. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se vývozní ceny, potvrzuje se 24. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Obdržené připomínky týkající se úprav běžné hodnoty, které se ve skutečnosti týkají určení běžné hodnoty jako takové, byly řešeny ve 20. až 48. bodě odůvodnění. Komise neobdržela žádné další připomínky. Závěry uvedené ve 25. až 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(52)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, metodika použitá pro výpočet dumpingových rozpětí, jak je uvedena ve 28. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se potvrzuje.

(53)

S přihlédnutím k opravě výpočetní chyby, jak je popsáno ve 42. bodě odůvodnění, a revidované metodice pro určení sazby úpravy o rozdíly v obchodních úrovních, jak je popsáno ve 24. bodě odůvodnění, konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(54)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrzuje se 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzují se 35. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jak již bylo uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, byla výpočetní chyba v záznamech o prodeji v Unii opravena. Tato oprava měla vliv rovněž na rozpětí cenového podbízení, která se odpovídajícím způsobem změnila. Rozpětí cenového podbízení byla rovněž ovlivněna nově stanovenou sazbou úpravy o rozdíly v obchodních úrovních, jak je řádně vysvětleno ve 24. bodě odůvodnění. Nově stanovená vážená průměrná rozpětí cenového podbízení se nacházela v rozmezí od 32 % do 54 %.

(57)

Po poskytnutí informací vzneslo výrobní odvětví Unie námitku, že kvůli úpravám ceny výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno ve 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, rozpětí podbízení zjištěná Komisí podhodnocují skutečné cenové podbízení. Tyto úpravy jsou však přiměřené, neboť byly provedeny za účelem přiblížení cen výrobního odvětví Unie na úroveň, která umožňuje spravedlivé srovnání s cenami čínského dovozu.

(58)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se dovozu z dotčené země, a s výjimkou nově stanovených rozpětí cenového podbízení uvedených v 56. bodě odůvodnění, potvrzují se závěry uvedené ve 38. až 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Výrobní odvětví Unie zpochybnilo vyloučení některých nákladů na výzkum a vývoj a nákladů spojených s uváděním na trh pro účely určení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Avšak vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy svědčící o opaku, Komise trvá na tom, že tyto náklady vznikly v souvislosti s velmi specifickým a odlišným výrobkem vyvinutým žadatelem a byly výjimečné povahy, a že by proto neměly být pro účely posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie brány v úvahu.

(60)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se vývoje ukazatelů újmy, potvrzují se závěry uvedené ve 45. až 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Po poskytnutí konečných informací žadatel předložil připomínky týkající se některých úprav ceny ze závodu výrobního odvětví Unie použité k výpočtu újmy. Tyto připomínky, které se vztahují též na výpočet běžné hodnoty, jsou rozebrány ve 43. až 48. bodě odůvodnění výše. Při stanovování referenční hodnoty pro výpočet odstranění újmy Komise použila symetrii.

(62)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se potvrzují závěry uvedené v 74. až 82. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu č. 3 odst. 5 základního nařízení.

(63)

Komise neobdržela žádné připomínky k prozatímním zjištěním týkajícím se příčinné souvislosti mezi dumpingem a újmou. V důsledku toho se potvrzuje, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení a že nejsou známy žádné jiné faktory, které by byly takové, že by narušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Závěry uvedené v 97. až 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(64)

Žadatel zpochybnil 102. bod odůvodnění prozatímního nařízení, jelikož podle jeho názoru tento bod odůvodnění znamená to, že díky clům je výrobní odvětví Unie osvobozeno jenom částečně, což je v rozporu se základním nařízením.

(65)

Je třeba zdůraznit, že uložené clo vyplývá z uplatňování ustanovení základního nařízení. Výraz „částečně osvobozeno“ se vztahuje pouze na cenový tlak, který vytváří dumpingový dovoz, neboť se očekává, že poté, co budou přijata opatření, dojde ke zvýšení cen dovozu. Nevztahuje se na částečné překonání účinků újmy.

(66)

Nebyly obdrženy žádné další připomínky ani informace týkající se zájmu výrobního odvětví Unie. Prozatímní zjištění uvedená ve 101. až 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jak jsou popsána výše, se potvrzují.

(67)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, potvrzují se 104. až 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu uživatelů, potvrzují se 111. až 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu Unie, potvrzují se závěry uvedené ve 118. a 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Žadatel tvrdil, že vzhledem k tomu, že úroveň pro odstranění újmy nebyla stanovena na základě připočtení cílového zisku, nejsou prozatímní cla dostatečně vysoká na to, aby v plném rozsahu odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, jak požaduje čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Žadatel zejména zpochybnil očekávání Komise, že by prozatímní úroveň opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie pokrýt své náklady a dosáhnout přiměřeného zisku.

(71)

V tomto ohledu, jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, dosáhlo výrobní odvětví Unie po odpočtu nákladů výjimečné povahy souvisejících s vývojem velmi specifického a odlišného výrobku přiměřeného zisku během období šetření navzdory negativním trendům zaznamenaným v posuzovaném období. Komise proto opakuje své tvrzení, že neexistuje žádný základ pro přidání cílového zisku k již dosaženému zisku. Na základě těchto skutečností se očekává, že cla zakládající se na cenovém podbízení by odstranila újmu, jež byla výrobnímu odvětví Unie způsobena, a zabránila by dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(72)

Za účelem posílení svého tvrzení žadatel srovnal probíhající šetření s antidumpingovým šetřením týkajícím se dovozu dikyandiamidu pocházejícího z ČLR (3). Výrobní odvětví Unie prohlásilo, že přístup zvolený v uvedeném šetření není pro současný případ vhodný, a neměl by proto být použit.

(73)

V šetření týkajícím se dikyandiamidu byly k odůvodnění zvoleného přístupu vzaty v úvahu tyto tři významné aspekty: i) opatření by neměla odstraňovat činitele, které nelze přičítat dumpingovému dovozu; ii) dumpingové rozpětí bylo vypočteno s použitím upravené běžné hodnoty na základě údajů výrobního odvětví Unie; a iii) na světě existují pouze dva zdroje dikyandiamidu. V souvislosti se třetím faktorem Komise zjistila, že existuje riziko, že pokud by cla byla příliš vysoká, mohlo by výrobní odvětví Unie trh Unie monopolizovat.

(74)

Proto je zřejmé, že situace, která existovala v šetření týkajícím se dikyandiamidu, je současnému šetření velmi podobná. Rovněž v probíhajícím šetření je dumpingové rozpětí vypočteno s použitím běžné hodnoty na základě údajů výrobního odvětví Unie s určitými objektivně nezbytnými úpravami. Kromě toho i v tomto případě na světě existuje velmi málo zdrojů dodávek a rovněž existuje riziko monopolu, pokud by opatření nebyla vypočtena spravedlivě a vyváženě.

(75)

Komise se proto domnívá, že v tomto šetření je podobný přístup odůvodněný.

(76)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, potvrzují se 121. až 124. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Jak je popsáno ve 42. bodě odůvodnění, výpočetní chyba v záznamech o prodeji v Unii, které měly vliv rovněž na výpočet újmy, musela být opravena. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 24. bodě odůvodnění, byl za odůvodněný považován nový základ pro výpočet úpravy o rozdíly v obchodních úrovních. Tyto opravy vedly k nově stanoveným konečným rozpětím újmy, která jsou takováto:

(78)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová cla na dovoz dotčeného výrobku, a to na úrovni rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě byly celní sazby revidovány po poskytnutí prozatímních informací, kdy byla opravena výpočetní chyba mající vliv na dumpingové rozpětí a rozpětí újmy a kdy byla revidována úprava o rozdíly v obchodních úrovních.

(79)

Na základě výše uvedeného je sazba cel, která budou uložena, stanovena takto:

(80)

Clo zůstává pevnou částkou vyjádřenou v EUR/kg čisté váhy, jak je vysvětleno ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, s cílem zajistit důsledné provádění opatření celními orgány, přestože se již nezmiňuje Ace-K obsažený v přípravcích a/nebo směsích.

(81)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření s ohledem na tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení pod svým názvem, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(82)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (4). Žádost musí obsahovat veškeré důležité informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni použije, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(83)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu, která musí vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 1 odst. 3. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, se vztahuje antidumpingové clo použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(84)

V případě, že by to vývoj dovozu přípravků a/nebo směsí obsahujících Ace-K do Unie vyžadoval, bude posouzena nutnost urychleného přijetí příslušného opatření, včetně zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení.

(85)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, nebude se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(86)

Dva vyvážející výrobci z Číny nabídli v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení cenové závazky. Jeden z nich předložil revidovanou nabídku závazku po slyšení u Komise.

(87)

Komise posoudila nabídky a identifikovala řadu rizik specifických pro výrobek. Jedno z rizik se týká možného chybného sazebního zařazení dotčeného výrobku. V průběhu šetření bylo zjištěno, že potravinářské jakosti (podléhající clu ve výši 6,5 %) byly chybně zařazeny jako farmaceutické jakosti (podléhající clu ve výši 0 %). Jeden z čínských vyvážejících výrobců tvrdil, že se těchto praktik zdržel. Ačkoli to tak skutečně může být, zjištěné riziko přetrvává. Tentýž čínský vyvážející výrobce učinil nabídku předkládání veškerých celních odbavovacích dokladů Komisi, pokud by byl jeho závazek přijat. Sledování plateb cel pro každou jednotlivou transakci by však představovalo nepřiměřeně velkou zátěž.

(88)

Další riziko specifické pro výrobek vyplývá z možnosti upravit dotčený výrobek a změnit ho v přípravcích a/nebo směsích v kombinaci s jinými prvky, jako jsou voda a/nebo jiná sladidla. Na tento typ výrobku se opatření nevztahují. Jeden z čínských vyvážejících výrobců se zavázal k tomu, že Ace-K bude vyvážet jenom v čisté formě a v žádné jiné. Také tento scénář by vyžadoval sledování v takovém rozsahu, který by byl velmi zatěžující, ne-li prakticky neuskutečnitelný.

(89)

Komise určila další rizika. Kromě dotčeného výrobku oba vyvážející výrobci vyrábějí a prodávají jiné výrobky (tj. různé potravinářské přídatné látky) do Unie, především obchodníkům. Během období šetření jeden z vyvážejících výrobců prodával dotčený výrobek a jiné výrobky stejným obchodníkům. Taková praxe zvyšuje riziko křížové kompenzace a vyžadovala by sledování celého prodeje na vývoz vyvážejících výrobců. Jeden čínský vyvážející výrobce uvedl, že je ochoten ukončit prodej uživatelům v Unii a ukončit prodej svých jiných výrobků (tj. jiných výrobků než dotčeného výrobku) obchodníkům v Unii, kteří od čínského vyvážejícího výrobce rovněž nakupují Ace-K. Kromě toho tentýž čínský vyvážející výrobce uvedl, že je ochoten omezit vývoz Ace-K úplnému výčtu obchodníků usazených v Unii a ukončit prodej Ace-K do Unie prostřednictvím obchodníků se sídlem ve třetích zemích. Také to by však vyžadovalo značné sledování v rozsahu, který Komise považuje za prakticky neuskutečnitelný.

(90)

Konečně, jelikož žádná ze společností nepožádala o zacházení jako v tržním hospodářství, nemohla Komise plně posoudit spolehlivost účtů, což je mimo jiné rozhodující pro vytvoření vztahu důvěry, na kterém se závazky zakládají.

(91)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že ani jeden z nabídnutých závazků nelze přijmout.

(92)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, kromě případných částek uložených v souvislosti s Ace-K pocházejícím z Čínské lidové republiky obsaženým v některých přípravcích a/nebo směsích.

(93)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,