(EU) 2015/1588Nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1-8 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. července 2015 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 14. října 2015 Nabývá účinnosti: 14. října 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2015/1588

ze dne 13. července 2015

o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 109 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 994/98 (2) bylo podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedené nařízení mělo být kodifikováno.

(2)

Podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) spočívá posuzování slučitelnosti podpory s vnitřním trhem zásadně na Komisi.

(3)

Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje důsledné a účinné uplatňování pravidel hospodářské soutěže při poskytování státní podpory.

(4)

Komise by měla být zmocněna formou nařízení prohlásit v oblastech, ve kterých má dostatek zkušeností pro stanovení obecných kritérií slučitelnosti, že určité kategorie podpory jsou slučitelné s vnitřním trhem podle jednoho nebo více ustanovení čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU a jsou vyňaty z postupu podle čl. 108 odst. 3 uvedené smlouvy.

(5)

Nařízení o blokových výjimkách zajišťují transparentnost a právní jistotu. Mohou je přímo uplatňovat vnitrostátní soudy, aniž by tím byl dotčen čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a článek 267 Smlouvy o fungování EU.

(6)

Státní podpora je objektivní pojem vymezený v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Pravomoc Komise přijímat blokové výjimky, stanovená v tomto nařízení, se vztahuje pouze na opatření, která splňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a představují tudíž státní podporu. Skutečnost, že je určitá kategorie podpory zahrnuta do tohoto nařízení nebo do některého nařízení o výjimce, nepředurčuje kvalifikaci určitého opatření jakožto státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Komise by měla mít možnost prohlásit, že za určitých podmínek je podpora ve prospěch malých a středních podniků, podpora ve prospěch výzkumu, vývoje a inovací, podpora ve prospěch ochrany životního prostředí, podpora ve prospěch zaměstnanosti a vzdělávání a podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát, slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost.

(8)

Inovace se mezitím staly jednou z politických priorit Unie v rámci iniciativy „Unie inovací“, jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Navíc mnohé podpory na inovace jsou relativně malé a nenarušují výrazně hospodářskou soutěž.

(9)

V oblasti kultury a zachování kulturního dědictví nemusí řada opatření přijatých členskými státy představovat podporu, neboť nesplňují veškerá kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, například protože příjemce nevykonává hospodářskou činnost nebo protože není narušen obchod mezi členskými státy. Nicméně pokud opatření v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU představují, Komise by měla být zmocněna prohlásit, že za určitých podmínek je taková podpora slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Malé projekty v oblasti kultury, tvorby a zachování kulturního dědictví nevedou obvykle k žádným výrazným narušením hospodářské soutěže a nedávné případy ukázaly, že taková podpora má na obchod omezený účinek.

(10)

Výjimky v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví by mohly být vymezovány na základě zkušeností Komise zachycených v pokynech, například v případě kinematografických a audiovizuálních děl, nebo by takové výjimky mohly být vytvářeny na základě jednotlivých případů. Komise by při navrhování těchto blokových výjimek měla zohlednit skutečnost, že by se měly vztahovat pouze na opatření představující státní podporu, že by měly být v zásadě zaměřeny na opatření přispívající k cílům „Modernizace státní podpory v EU“ a že pouze podpora, s níž má již Komise patřičné zkušenosti, je blokově vyňata. Kromě toho by měla být zohledněna primární pravomoc členských států v oblasti kultury, zvláštní ochrana, jíž se podle čl. 167 odst. 1 Smlouvy o fungování EU dostává kulturní rozmanitosti, a zvláštní povaha kultury.

(11)

Pokud jde o opatření státní podpory na náhradu škod způsobených přírodními katastrofami a o opatření státní podpory na náhradu škod způsobených některými nepříznivými povětrnostními podmínkami v rybolovu, částky podpory poskytnuté v těchto oblastech jsou většinou omezené a mohou být stanoveny jasné podmínky slučitelnosti. Toto nařízení by mělo umožnit Komisi vyjmout takovou podporu z oznamovací povinnosti. Ze zkušeností Komise vyplývá, že taková podpora nevede k žádným výrazným narušením hospodářské soutěže a že na základě získaných zkušeností lze stanovit jasné podmínky slučitelnosti.

(12)

V souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování EU se pravidla státní podpory za určitých podmínek nevztahují na některá opatření podpory ve prospěch zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU. Článek 42 se nevztahuje na odvětví lesnictví ani na produkty neuvedené v uvedené příloze. Komise by měla mít možnost vyjmout určité druhy podpory ve prospěch odvětví lesnictví, mimo jiné podpory zahrnuté do programů rozvoje venkova, a rovněž podpory ve prospěch propagace a reklamy potravinářských produktů neuvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, jsou-li podle zkušeností Komise v těchto případech narušení hospodářské soutěže omezená a lze stanovit jasné podmínky slučitelnosti.

(13)

Podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 (4) se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU vztahují na podporu poskytovanou členskými státy ve prospěch podniků v odvětví rybolovu, s výjimkou plateb, které členské státy uskutečnily na základě nařízení (ES) č. 1198/2006 a v souladu s ním. Dodatečná státní podpora na ochranu mořských a sladkovodních biologických zdrojů má na obchod mezi členskými státy obvykle omezený vliv, přispívá k plnění cílů Unie v oblasti námořní a rybářské politiky a nepředstavuje vážné narušení hospodářské soutěže. Poskytnuté částky podpory jsou většinou omezené a mohou být stanoveny jasné podmínky slučitelnosti.

(14)

V odvětví sportu, zejména v oblasti amatérského sportu, nemusí řada opatření přijatých členskými státy představovat podporu, neboť nesplňují veškerá kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, například protože příjemce nevykonává hospodářskou činnost nebo protože není zasažen obchod mezi členskými státy. Nicméně pokud opatření v oblasti sportu státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU představují, Komise by měla mít možnost prohlásit, že za určitých podmínek je taková podpora slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost. Státní podpora sportu, zejména amatérského sportu nebo podpora sportu v malém rozsahu, má na obchod mezi členskými státy často pouze omezený vliv a nepředstavuje vážné narušení hospodářské soutěže. Kromě toho jsou poskytnuté částky obvykle omezené. Na základě zkušeností mohou být stanoveny jasné podmínky slučitelnosti a lze tak zajistit, aby podpora sportu neznamenala výrazné narušení.

(15)

Pokud jde o podporu v oblasti letecké a námořní přepravy, podle zkušeností Komise sociální podpora v oblasti dopravy pro obyvatele odlehlých regionů, jako jsou nejvzdálenější regiony a ostrovy včetně ostrovních členských států o jednom regionu a řídce osídlených oblastí, nezpůsobuje výrazná narušení hospodářské soutěže, pokud je poskytována nezávisle na totožnosti dopravce, a je možné stanovit jasné podmínky slučitelnosti.

(16)

V posledních letech získala Komise rozsáhlé zkušenosti s podporou pro odvětví širokopásmového připojení a vypracovala příslušné pokyny (5). Ze zkušeností Komise vyplývá, že podpory pro některé typy širokopásmové infrastruktury nevedou k žádným výrazným narušením hospodářské soutěže a mohly by být blokově vyňaty za předpokladu splnění určitých podmínek slučitelnosti a za předpokladu, že je infrastruktura použita v tzv. „bílých oblastech“, tedy v oblastech, kde infrastruktura téže kategorie není přítomna (širokopásmové připojení nebo vysokorychlostní přístupová síť nové generace, dále jen „NGA“) a kde v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude rozvinuta, jak je uvedeno v kritériích vypracovaných v pokynech. To platí pro podporu poskytování základního širokopásmového připojení a pro podporu malých jednotlivých opatření, která se týkají sítí NGA, jakož i pro podporu stavebně-inženýrských prací širokopásmového připojení a pasivní širokopásmové infrastruktury.

(17)

Pokud jde o infrastrukturu, řada opatření přijatých členskými státy nemusí představovat podporu, neboť nesplňují veškerá kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, například protože příjemce nevykonává hospodářskou činnost nebo protože není narušen obchod mezi členskými státy nebo protože opatření spočívá v kompenzaci za službu obecného hospodářského zájmu, která splňuje veškerá kritéria judikatury ve věci Altmark (6). Nicméně pokud financování infrastruktury státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU představují, měla by mít Komise možnost prohlásit, že za určitých podmínek je taková podpora slučitelná s vnitřním trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost. Pokud jde o infrastrukturu, mohou nízké částky podpory věnované infrastrukturním projektům představovat účinný způsob podpory cílů Unie, jestliže tato podpora minimalizuje náklady a potenciální narušení hospodářské soutěže je omezené. Komise by tudíž měla mít možnost udělit výjimku projektům v oblasti infrastruktury podporujícím cíle uvedené v tomto nařízení a další cíle společného zájmu, zejména cíle strategie Evropa 2020 (7). Výjimka by se mohla vztahovat i na podporu pro projekty zahrnující víceodvětvové sítě nebo zařízení, u nichž jsou zapotřebí relativně malé částky podpory. Avšak blokové výjimky lze udělovat pouze v případech infrastrukturních projektů, kde má Komise dostatečné zkušenosti ke stanovení jasných a přísných kritérií slučitelnosti, aby bylo zajištěno, že riziko potenciálního narušení hospodářské soutěže bude omezené a že velké částky podpory budou i nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

(18)

Je vhodné, aby Komise v době přijetí nařízení vyjímajících kategorie podpory z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU určila účel podpory, kategorie příjemců a prahy pro stanovení vyňaté podpory, podmínky platné pro kumulaci podpor a podmínky kontroly, aby tak u podpory poskytované podle tohoto nařízení zajistila slučitelnost s vnitřním trhem.

(19)

Prahy pro každou kategorii podpor, u kterých Komise přijme nařízení o blokových výjimkách, mohou být vyjádřené jako výše podpory v poměru k souhrnu způsobilých nákladů, nebo v podobě maximální výše podpory. Navíc by Komise měla mít také možnost vydat blokové výjimky na některé typy opatření zahrnující opatření státní podpory, u kterých v důsledku zvláštního způsobu, jakým byla koncipována, nelze přesně vyjádřit intenzitu podpory nebo maximální výši podpory, jako jsou například nástroje finančního inženýrství nebo některé formy opatření k propagaci investic rizikového kapitálu. Taková komplexní opatření mohou zahrnovat podporu na různých úrovních: u přímých příjemců, zprostředkujících příjemců a nepřímých příjemců. S ohledem na rostoucí význam takových opatření a jejich přínos pro cíle Unie by mělo být možné je vyjmout. U těchto opatření by tedy mělo být možné stanovit prahové hodnoty pro konkrétně udělenou podporu, pokud jde o maximální míru státní podpory daného opatření nebo vztahující se k němu. Maximální míra státní podpory může zahrnovat podpůrný prvek, který nemusí být státní podporou, jsou-li součástí daného opatření alespoň určité prvky, které zahrnují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a které nejsou okrajové.

(20)

Může být užitečné stanovit prahy nebo jiné vhodné podmínky vyžadující oznámení o poskytnutí podpory, aby Komise mohla individuálně posoudit účinek určité podpory na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy a na její slučitelnost s vnitřním trhem.

(21)

Je vhodné umožnit Komisi, aby při přijímání nařízení vyjímajících určité kategorie podpory z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU připojila další podrobné podmínky, aby tak u podpory poskytované podle tohoto nařízení zajistila slučitelnost s vnitřním trhem.

(22)

Komise by s ohledem na rozvoj a fungování vnitřního trhu měla mít možnost stanovit pomocí nařízení, že určitá podpora nesplňuje všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a je tedy vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud podpora poskytnutá stejnému podniku za dané období nepřesáhne určitou pevně stanovenou částku.

(23)

Podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má Komise povinnost trvale přezkoumávat všechny režimy stávající podpory ve spolupráci s členskými státy. Za tímto účelem a k zajištění co největšího stupně transparentnosti a přiměřené kontroly by Komise měla zajistit vytvoření spolehlivého systému zaznamenávání a uchovávání informací o používání nařízení, která přijala, přístupného všem členským státům a pro splnění této povinnosti by měla od členských států obdržet veškeré nezbytné informace o poskytování podpory vyňaté z oznamovací povinnosti, což může být přezkoumáno a hodnoceno s členskými státy v Poradním výboru pro státní podpory. Za tímto účelem by si Komise mohla vyžádat poskytnutí takových informací, jaké jsou potřebné k zajištění účinnosti takového přezkoumání.

(24)

Členské státy by měly předložit souhrny informací o podporách, které poskytly a na které se vztahuje nařízení o výjimkách. Zveřejnění těchto souhrnů je nezbytné pro zabezpečení transparentnosti opatření přijatých členskými státy. S ohledem na rozvoj elektronických komunikačních prostředků je zveřejnění těchto souhrnů na internetových stránkách Komise rychlejší a efektivnější metoda zajišťující transparentnost ku prospěchu zúčastněných stran. Tyto souhrny by proto měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise.

(25)

Kontrola poskytování podpory zahrnuje velmi složité a různorodé věcné, právní a hospodářské otázky v neustále se měnícím prostředí. Komise by proto měla pravidelně přezkoumávat kategorie podpory, které by měly být vyňaty z oznamovací povinnosti. Komise by měla mít možnost rušit nebo měnit nařízení, která přijala podle tohoto nařízení tam, kde se okolnosti změnily s ohledem na některý důležitý prvek, který představoval důvody pro jejich přijetí, nebo tam, kde to pokračující vývoj nebo fungování vnitřního trhu vyžadují.

(26)

Komise by měla mít možnost v úzkém a stálém kontaktu s členskými státy přesně stanovit působnost těchto nařízení a podmínky, které jsou s nimi spojeny. Pro zajištění spolupráce mezi Komisí a příslušnými orgány členských států je vhodné, aby byl Poradní výbor pro státní podpory konzultován dříve, než Komise přijme nařízení podle tohoto nařízení.

(27)

Návrhy nařízení a ostatní dokumenty, které má zkoumat Poradní výbor pro státní podpory v souladu s tímto nařízením, by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise, aby byla zabezpečena transparentnost.

(28)

Před zveřejněním návrhu nařízení by měl být být konzultován Poradní výbor pro státní podpory. V zájmu transparentnosti by však měl být návrh nařízení zveřejněn na internetových stránkách Komise současně s první konzultací Komise s poradním výborem,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Blokové výjimky

1.   Komise může prostřednictvím nařízení přijatých podle článku 8 tohoto nařízení a v souladu s článkem 107 Smlouvy o fungování EU prohlásit, že níže uvedené kategorie podpory jsou slučitelné s vnitřním trhem a nevztahuje se na ně oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU:

a)

podpora ve prospěch:

i)

malých a středních podniků,

ii)

výzkumu, vývoje a inovací,

iii)

ochrany životního prostředí,

iv)

zaměstnanosti a odborné přípravy,

v)

kultury a zachování kulturního dědictví,

vi)

nápravy škod způsobených přírodními katastrofami,

vii)

nápravy škod způsobených některými nepříznivými povětrnostními podmínkami při rybolovu,

viii)

lesnictví,

ix)

propagace potravinářských produktů neuvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU,

x)

ochrany mořských a sladkovodních biologických zdrojů,

xi)

sportu,

xii)

obyvatel odlehlých regionů na dopravu, pokud má podpora sociální charakter a je poskytována nezávisle na totožnosti dopravce,

xiii)

základní širokopásmové infrastruktury, malých jednotlivých opatření podpory infrastruktury, která se týkají přístupových sítí nové generace, stavebně-inženýrských prací širokopásmového připojení a pasivní širokopásmové infrastruktury, v oblastech, kde taková širokopásmová infrastruktura neexistuje nebo nebude pravděpodobně v blízké budoucnosti rozvinuta,

xiv)

infrastruktury na podporu cílů uvedených v bodech i) až xiii) a v písmeni b) tohoto odstavce a na podporu dalších cílů společného zájmu, zejména cílů strategie Evropa 2020;

b)

podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát.

2.   Nařízení uvedená v odstavci 1 stanoví pro každou kategorii podpory:

a)

účel podpory;

b)

kategorie příjemců;

c)

prahy vyjádřené jako výše podpory v poměru k souhrnu nákladů, které je možné zahrnout, nebo v podobě maximální výše podpory nebo, v případě některých typů podpory, kdy může být obtížné přesně stanovit výši podpory nebo částku podpory, zejména u nástrojů finančního inženýrství nebo investic rizikového kapitálu či v případech podobné povahy, v podobě maximální míry státní podpory daného opatření nebo vztahující se k němu, aniž je dotčena kvalifikace dotyčných opatření podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

d)

podmínky pro kumulaci podpor;

e)

podmínky kontroly podle článku 3.

3.   Kromě toho mohou nařízení uvedená v odstavci 1 zejména:

a)

stanovit prahy nebo jiné podmínky pro oznamování udělení jednotlivé podpory;

b)

vyjímat určitá odvětví ze své působnosti;

c)

přidávat další podmínky pro slučitelnost podpory vyňaté podle těchto nařízení.

Článek 2

De minimis

1.   Komise může stanovit nařízením přijatým postupem podle článku 8 tohoto nařízení, že určitá podpora nesplňuje všechna kritéria podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU s ohledem na rozvoj a fungování vnitřního trhu a že je tedy vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud podpora poskytnutá stejnému podniku za dané časové období nepřekročí určitou pevně stanovenou částku.

2.   Členské státy na žádost Komise sdělí Komisi kdykoli všechny dodatečné informace týkající se podpory vyňaté podle odstavce 1.

Článek 3

Transparentnost a kontrola

1.   Při přijímání nařízení podle článku 1 Komise uloží členským státům prováděcí pravidla pro zajištění transparentnosti a kontroly podpory vyňaté z oznamovací povinnosti v souladu s těmito nařízeními. Takováto pravidla se skládají zejména z požadavků stanovených v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Při uskutečňování režimů podpory nebo jednotlivých podpor poskytnutých mimo jakýkoliv režim, které byly vyňaty podle nařízení uvedených v čl. 1 odst. 1, předloží členské státy Komisi souhrny informací o těchto režimech podpory nebo jednotlivých podporách poskytnutých mimo vyňatý režim podpor za účelem jejich zveřejnění na internetových stránkách Komise.

3.   Členské státy zaznamenají a shromáždí veškeré informace týkající se uplatnění blokových výjimek. Pokud má Komise informace, které ji vedou k pochybám o tom, zda je nařízení o výjimkách řádně uplatňováno, členské státy jí poskytnou veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné k posouzení, zda je dotyčná podpora v souladu s daným nařízením.

4.   Členské státy předloží Komisi nejméně jednou za rok zprávu o uplatňování blokových výjimek v souladu se specifickými požadavky Komise, pokud možno v elektronické podobě. Komise zpřístupní tyto zprávy všem členským státům. Výbor uvedený v článku 7 tyto zprávy jednou ročně přezkoumá a vyhodnotí.

Článek 4

Doba platnosti a změna nařízení

1.   Nařízení přijatá podle článků 1 a 2 se použijí po určité období. Podpora vyňatá podle některého nařízení přijatého podle článků 1 a 2 je vyňata po dobu platnosti daného nařízení a v adaptačním období stanoveném v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Nařízení přijatá podle článků 1 a 2 mohou být zrušena nebo změněna, pokud se změnily okolnosti s ohledem na kteroukoli důležitou otázku, která byla důvodem pro jejich přijetí nebo pokud to vyžaduje pokračující vývoj nebo fungování vnitřního trhu. V takovém případě stanoví nové nařízení šestiměsíční adaptační období pro přizpůsobení podpory, na kterou se vztahovalo předchozí nařízení.

3.   Nařízení přijatá podle článků 1 a 2 stanoví adaptační období podle odstavce 2 tohoto článku, aby se doba jejich použitelnosti neprodlužovala po skončení jejich platnosti.

Článek 5

Hodnotící zpráva

Komise jednou za pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Návrh zprávy předloží k posouzení výboru uvedenému v článku 7.

Článek 6

Připomínky zúčastněných stran

Pokud Komise hodlá přijmout nařízení, zveřejní jeho návrh, aby umožnila všem zúčastněným osobám a organizacím předložit své připomínky v přiměřené lhůtě, kterou Komise určí a která nesmí být v žádném případě kratší než jeden měsíc.

Článek 7

Poradní výbor pro státní podpory

Zřizuje se Poradní výbor pro státní podpory (dále jen „výbor“). Skládá se ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise.

Článek 8

Konzultace s výborem

1.   Komise konzultuje výbor:

a)

současně se zveřejněním jakéhokoli návrhu nařízení podle článku 6;

b)

před přijetím jakéhokoli nařízení.

2.   Konzultace výboru probíhají na zasedání, které svolá Komise. K oznámení o svolání zasedání se přikládají projednávané návrhy a dokumenty, jež mohou být zveřejněny na internetových stránkách Komise. Zasedání se koná nejdříve po uplynutí dvou měsíců od zaslání oznámení.

Tuto lhůtu je možné zkrátit v případě konzultací uvedených v odst. 1 písm. b), pokud jde o naléhavý případ nebo o jednoduché prodloužení platnosti nařízení.

3.   Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, v případě nutnosti hlasováním.

4.   Stanovisko je uvedeno do zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj. Výbor může doporučit zveřejnění stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.

Článek 9

Zrušení

Nařízení (ES) č. 994/98 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2015.

Za Radu

předseda

F. ETGEN


(1)  Stanovisko ze dne 29. dubna 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).

(3)  Viz příloha I.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).

(5)  Sdělení Komise – Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1).

(6)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003 ve věci Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, C-280/00, Recueil 2003, s. I-7747.

(7)  Viz doporučení Rady 2010/410/EU ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28) a rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).


PŘÍLOHA I

ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO ZMĚNA

Nařízení Rady (ES) č. 994/98

(Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).

Nařízení Rady (EU) č. 733/2013

(Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 11).


PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 994/98

Toto nařízení

Články 1 až 8

Články 1 až 8

Článek 9

Článek 9

Článek 10

Příloha I

Příloha II


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU