(EU) 2015/1518Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1518 ze dne 14. září 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

Publikováno: Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 69-98 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 14. září 2015 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 16. září 2015 Nabývá účinnosti: 16. září 2015
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 1225/2009 Pozbývá platnosti: 16. září 2020
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1518

ze dne 14. září 2015

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) („základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 599/2008 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo v rozmezí od 0 EUR do 198 EUR za tunu na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, v té době kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209820), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009120), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009920), ex 2710 19 41 (kód TARIC 2710194120), 3824 90 91, ex 3824 90 97 (kód TARIC 3824909787), a pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“). Antidumpingové clo uložené uvedeným nařízením je zde dále označováno jako „stávající opatření“.

(2)

Na základě šetření možného obcházení rozšířila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 444/2011 (3) konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, s výjimkou bionafty vyrobené společnostmi BIOX Corporation, Oakville a Rothsay Biodiesel, Guelph, Ontario, Kanada. Stejným nařízením Rada rovněž rozšířila konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

1.2.   Platná opatření vztahující se na další třetí země

(3)

Nad rámec tohoto řízení jsou v současnosti v platnosti antidumpingová opatření na dovoz bionafty z Argentiny a Indonésie (4).

1.3.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření (5) uložených na dovoz bionafty pocházející z USA obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podala dne 9. dubna 2014 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“ nebo „EBB“) jménem výrobců v Unii představujících více než 25 % celkové výroby bionafty v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

1.4.   Zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 10. července 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (6).

(7)

Ve stejný den zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti týkající se platných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz bionafty pocházející z USA. Jde o souběžné, ale samostatné řízení, které je upraveno samostatným nařízením.

1.5.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(8)

Šetření týkající se pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.6.   Zúčastněné strany

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v USA a orgány USA, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.7.   Výběr vzorku

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(a)   Výběr vzorku výrobců v Unii

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tento předběžný vzorek tvořilo sedm výrobců v Unii se sídlem v sedmi různých členských státech, kteří představovali téměř 30 % výroby bionafty v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(13)

Jedna společnost se sídlem v Itálii požádala o zařazení do vzorku. Tato společnost však zahájila svou činnost až koncem roku 2013 poté, co získala zařízení na výrobu bionafty od jiného italského výrobce bionafty, jenž byl zařazen do předběžného vzorku. Jelikož nebyly k dispozici historické údaje nezbytné pro zhodnocení důležitých trendů v posuzovaném období a vzhledem k tomu, že jiná italská společnosti již byla zařazena do předběžného vzorku, bylo rozhodnuto nezařadit tuto společnost do vzorku.

(14)

Národní rada USA pro bionaftu (US National Biodiesel Board) (dále jen „NBB“) uvedla, že předběžně vybraný vzorek se liší od vzorku vybraného v předchozím šetření týkajícím se bionafty a označila dvě společnosti se značným objemem výroby a prodeje, které nebyly zařazeny do nynějšího předběžného vzorku. Tyto dvě společnosti, které označila NBB, však buď byly ve spojení s jinou společností s vyšším objemem prodeje, která již byla zařazena do vzorku, nebo měly nižší objem prodeje než předběžně vybraná společnost v témže členském státě. Proto by zařazení kterékoli z těchto dvou společností nezměnilo reprezentativnost předběžně vybraného vzorku. Předběžně vybraný vzorek byl proto potvrzen jako reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie.

(15)

Po poskytnutí informací vláda USA prohlásila, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie nelze považovat za reprezentativní pro odvětví bionafty v Unii jako celku a že mikroukazatele měly být analyzovány na širším základě. Vláda USA se odvolává na nález odvolacího orgánu WTO ve věci ES – Fasteners, podle něhož byl vzorek 27 % považován za nízký v poměru k celku a významný podíl by představoval jen v případě roztříštěného odvětví.

(16)

Komise, na rozdíl od závěrů ve věci Fasteners, definovala pro účely tohoto šetření výrobní odvětví Unie jako celé odvětví, nikoli pouze společností zařazené do vzorku (93. bod odůvodnění). Kromě toho byly všechny makroukazatele posuzovány na základě celého odvětví, zatímco jen některé mikroukazatele byly analyzovány na úrovni společností zařazených do vzorku. Celková analýza situace výrobního odvětví Unie však vycházela z posouzení jak mikroukazatelů, tak makroukazatelů. Výrobní odvětví Unie je každopádně považováno za roztříštěné, poněvadž jej tvoří více než 200 výrobců se sídlem v celé Unii a většina jsou malé a střední podniky. Komise proto dospěla k závěru, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie je reprezentativní, a toto tvrzení se proto zamítá.

(b)   Výběr vzorku dovozců

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Jen několik málo dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(c)   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v USA

(19)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v USA, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi USA při Evropské unii, aby označila nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Komisi odpovědělo 27 výrobců v USA, ale jen devět z nich poskytlo údaje o vývozu nebo domácím prodeji požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu za účelem výběru vzorku. Během období přezkumného šetření ani jeden z nich do Unie nevyvážel. Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců s největším objemem domácího prodeje a prodeje na vývoz. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány USA konzultováni ohledně výběru vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(21)

Žádný z výrobců zařazených do vzorku neposkytl odpovědi na dotazník ve stanovené lhůtě. Dne 7. října 2014 Komise upozornila tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku, že neposkytli odpovědi.

(22)

Dne 10. října 2014 jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku informoval Komisi, že se rozhodl na dotazník neodpovídat. Další dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o prodloužení lhůty v různé délce, které bylo poskytnuto, ale přesto úplné odpovědi nedošly.

(23)

Dne 10. listopadu 2014 Komise zaslala dopis, ve kterém informovala tři společnosti zařazené do vzorku o tom, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení a založit závěry šetření na dostupných údajích. Orgány USA byly o tomto záměru rovněž informovány. Konec lhůty pro předložení připomínek k dopisu byl stanoven na 21. listopad 2014.

(24)

Do 21. listopadu 2014 dvě společnosti zařazené do vzorku nereagovaly vůbec a ostatní společnosti zařazené do vzorku vysvětlily, že lhůta nebyla dostačující, aby předložily své odpovědi.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že žádný z vyvážejících výrobců v USA zařazených do vzorku nespolupracoval při šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. V důsledku toho se Komise rozhodla použít ustanovení článku 18 základního nařízení, tj. že kladná nebo záporná zjištění mohou být učiněna na základě dostupných údajů.

(26)

Společnost Cargill Inc. konstatovala, že nařízením (ES) č. 599/2009 bylo stanoveno zanedbatelné dumpingové rozpětí, a proto uložilo 0 % konečné antidumpingové clo na bionaftu pocházející z USA vyrobenou a vyvezenou touto společností. Dále poznamenala, že podle zjištění ve zprávě odvolacího orgánu WTO pod názvem „Mexico Rice“ (7) vyvážející výrobce, u něhož v rámci původního šetření nebyl zjištěn dumping, nemůže být předmětem přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření.

(27)

Společnost Cargill Inc. proto žádala, aby byla nadále osvobozena od antidumpingového cla bez ohledu na výsledek přezkumu před pozbytím platnosti. Tato žádost byla přijata.

1.8.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(28)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dovozcům, kteří nejsou ve spojení, obchodníkům a uživatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(29)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

Bio-Oils Huelva S.L., Huelva, Španělsko,

ADM Europoort BV, Rotterdam, Nizozemsko,

Diester industrie SAS, Rouen, Francie,

Novaol S.R.L., Milano, Itálie,

Preol a.s., Lovosice, Česká republika,

Rafineria Trzebinia S.A., Trzebinia, Polsko

Verbio Vereinigte BioEnergie AG, Leipzig, Německo.

1.9.   Poskytnutí informací

(30)

Dne 3. června 2015 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a případně zohlednila.

(31)

Po poskytnutí konečných informací NBB požádala o slyšení a byla vyslechnuta před úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

2.   PŘEZKOUMÁVANÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Přezkoumávaný výrobek

(32)

Přezkoumávaný výrobek je stejný jako výrobek, jenž byl předmětem v šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření (dále jen „původní šetření“), tj. monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafta“, buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, pocházející z USA (dále jen „přezkoumávaný výrobek“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98, ex 1518 00 91, ex 1518 00 99, ex 2710 19 43, ex 2710 19 46, ex 2710 19 47, ex 2710 20 11, ex 2710 20 15, ex 2710 20 17, ex 3824 90 92, ex 3826 00 10 a ex 3826 00 90.

(33)

Bionafta je obnovitelné palivo používané v odvětví dopravy pro naftové motory. Konvenční motory však nemohou používat čistou bionaftu, ale směs minerální nafty a omezeného množství bionafty.

(34)

V bionaftě vyráběné v USA jsou převážně „methylestery mastných kyselin“ (FAME) získávané ze široké škály rostlinných olejů (sójového oleje, palmového oleje, řepkového oleje) a použitých fritovacích olejů, živočišných tuků nebo biomasy, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu bionafty. Výraz „ester“ se používá ve spojení s transesterifikací rostlinných olejů, konkrétně míšení oleje s alkoholem. Výraz „methyl“ označuje methanol; je nejběžněji používaným alkoholem v daném procesu, přestože při výrobě lze použít rovněž ethanol, což dává vzniknout „ethylesterům mastných kyselin“.

(35)

Všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu nebo odlišnosti ve výrobním postupu, tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odchylky přezkoumávaného výrobku nemění jeho základní vymezení, jeho vlastnosti nebo to, jak jej vnímají různé strany. Zejména z pohledu koncového uživatele motorové nafty nehraje roli, zda směs, jež je k dispozici u čerpacích stanic, byla vyrobena z některé konkrétní vstupní suroviny pro výrobu bionafty.

2.2.   Obdobný výrobek

(36)

Stejně jako v původním šetření má bionafta prodávaná na domácím trhu v USA a bionafta z USA prodávaná na vývoz stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití. Stejně tak i bionafta vyráběná a prodávaná v Unii výrobním odvětvím Unie má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití jako výrobek vyvážený z USA do Unie. Pro účely stávajícího šetření jsou tedy ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení obdobnými výrobky.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(37)

Vláda USA tvrdila, že nafta z biomasy (8) je širší kategorie výrobků než přezkoumávaný výrobek. Jak je však uvedeno v nařízení o uložení prozatímního vyrovnávacího cla v původním šetření (9), všechny druhy bionafty a směsí bionafty, včetně nafty z biomasy, jsou považovány za paliva na bázi bionafty a jsou součástí legislativního balíčku týkajícího se energetické účinnosti, obnovitelné energie a alternativních paliv. Důvodem je, že bionafta vyrobená z biomasy má stejné nebo velmi podobné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití jako bionafta vyrobená z jiných zdrojů. Zjištění z původního šetření nezpochybnila žádná zúčastněná strana a zůstává v platnosti i v tomto přezkumu před pozbytím platnosti. Komise proto toto tvrzení vlády USA odmítá.

3.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

3.1.   Předběžné poznámky

(39)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany výrobců zařazených do vzorku, o níž byla zmínka v 25. bodě odůvodnění, nebylo možné provést analýzu na základě ověřených údajů od výrobců v USA. Komise proto využila následující zdroje informací: údaje, které poskytli někteří výrobci bionafty v USA v zahajovací fázi řízení v odpovědi na dotazníky za účelem výběru vzorků, Eurostat, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, následná podání žadatele, Národní rada USA pro bionaftu (dále jen „NBB“), webové stránky Úřadu USA pro energetické informace (EIA) a Ministerstva energetiky USA a Komise USA pro mezinárodní obchod.

3.2.   Dumping při dovozu během období přezkumného šetření

(40)

Po uložení opatření v roce 2009 poklesl dovoz bionafty z USA do Unie téměř na nulu, v roce 2013 a během období přezkumného šetření bylo vyvezeno pouze velmi malé množství. Za těchto okolností nebylo považováno za relevantní posuzovat úroveň dumpingu během období přezkumného šetření. Lze proto učinit závěr, že během období přezkumného šetření nedocházelo k pokračování dumpingu.

3.3.   Důkazy o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(41)

Komise analyzovala, zda byla prokázána pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány zejména tyto prvky: vztah mezi cenami výrobku vyráběného a prodávaného v Unii a v USA, vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenami v USA, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, nevyužité kapacity, obcházení opatření a absorpce.

3.3.1.   Vztah mezi cenami výrobku vyráběného a prodávaného v Unii a v USA

(42)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci amerických výrobců bionafty využila Komise v průběhu období přezkumného šetření ke stanovení domácí prodejní ceny bionafty v USA tři zdroje informací: i) odpovědi na dotazník rozeslaný v počáteční fázi za účelem výběru vzorku, které došly od mnoha výrobců bionafty v USA; ii) informace od NBB vycházející z informací, které shromáždil znalec trhu jménem „Jacobsen“; a iii) informace od žadatele vycházející z informací shromážděných organizací Oil Price Information Service.

(43)

Údaje z těchto tří zdrojů obsahují ceny na různých obchodních úrovních a za různých podmínek Incoterm. Hodnoty jsou však velmi podobné. Průměrná hodnota z těchto tří zdrojů činí 1 196,93 USD za tunu. Při průměrném směnném kurzu EUR/USD během období přezkumného šetření (1 EUR = 1,356 USD) to odpovídá vnitrostátní prodejní ceně v USA ve výši 883 EUR za tunu (10).

(44)

Průměrná cena ze závodu bionafty prodávané v Unii výrobci v Unii během období přezkumného šetření, jak je uvedena níže v tabulce č. 8, činila 905 EUR za tunu (1 227,18 USD).

(45)

Výrobci v USA, pokud chtějí znovu vstoupit na trh Unie, by museli prodávat za cenu nižší než 905 EUR za tunu. Jejich konečná cena by měla pokrývat náklady na námořní dopravu a pojištění a stávající clo (6,5 %), které se vztahuje na bionaftu. Podle údajů získaných v průběhu šetření by to představovalo přibližně 100 EUR za tunu. Komise došla k této částce na základě výše cla, nákladů na dopravu a nákladní dopravu, jak je vypočetla NBB (přibližně 94 EUR) a zaokrouhlila je na 100 EUR tak, aby zahrnovaly rovněž některé dodatečné náklady po dovozu.

(46)

V důsledku toho, pokud by američtí výrobci obnovili vývoz do EU, museli by tak učinit na úrovni ceny ze závodu (méně než 805 EUR za tunu), která by byla nižší než jejich prodejní ceny na domácím trhu v USA, tedy za dumpingovou cenu. Na základě okolností podrobněji popsaných v 63. a 71. bodě odůvodnění, které se týkaly vývozních cen do třetích zemí a volné kapacity, je pravděpodobné, že výrobci v USA by obnovili vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, což by jim umožnilo snížit jednotkové výrobní náklady, jak je podrobněji vysvětleno v 72. bodě odůvodnění níže.

(47)

Po poskytnutí konečných informací NBB zpochybnila přesnost průměrné prodejní ceny na domácím trhu, jak ji stanovila Komise, a připomněla, že v jednom ze svých dřívějších podání uvedla nižší hodnotu (789,36 EUR za tunu) na základě cen od Ministerstva energetiky USA.

(48)

Komise toto tvrzení odmítá z následujících důvodů:

(49)

Pokud jde o průměrnou cenu podle NBB, nelze ji považovat za přesný základ, neboť představuje maloobchodní cenu, a nikoli cenu ze závodu. Přesněji řečeno, NBB uvedla průměrnou měsíční prodejní cenu (u čerpací stanice) bionafty v USA v červenci 2014, měřenou v ekvivalentu galonů benzinu a za použití směnného kurzu platného pouze v jediném časovém okamžiku, tj. dne 19. září 2014.

(50)

Pokud jde o průměrnou cenu vypočtenou Komisí, jde o přiměřenou hodnotu s přihlédnutím k tomu, že byla vypočtena s využitím nejlepších dostupných údajů vzhledem k tomu, že američtí výrobci nespolupracovali. Jedná se o průměr cen deklarovaných některými výrobci v USA v zahajovací fázi, cen shromážděných znaleckou firmou „Jacobsen“ a poskytnutých samotnou NBB a cen shromážděných organizací OPIS a poskytnutých organizací EBB. Šlo o prostý průměr vzhledem k tomu, že chyběly informace o množství, které by umožnily výpočet váženého průměru. Přesto byly tyto tři hodnoty byly velmi podobné. Podmínky Incoterm a obchodní úroveň nebyly známy a nemohly být zohledněny. Nicméně ceny organizace OPIS byly upraveny tak, aby zohledňovaly přiměřené náklady na dopravu v rámci USA. S ohledem na značný rozdíl mezi domácí a vývozní cenou by žádná úprava z titulu podmínek Incoterm a obchodní úrovně nezměnila závěr, že pokud by výrobci v USA chtěli obnovit prodej do Unie, museli by prodávat za dumpingové ceny.

(51)

NBB rovněž zpochybnila částku 100 EUR za tunu použitou k výpočtu spolehlivé průměrné vývozní ceny vycházejíc z průměrné ceny bionafty v Unii, a místo toho navrhla použít částku 110,49 EUR. Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění výše, Komise použila pro cla, dopravní náklady a přepravu zboží částky, které navrhla NBB. Komise použila nižší částku než 16,69 EUR pouze u dodatečných nákladů po dovozu, jak požadovala NBB, protože NBB neprokázala, že by výše nákladů po dovozu měla činit 2 % hodnoty CIF na hranicích. Rozdíl mezi odhadem Komise a odhadem NBB je v každém případě jen okrajový a nic nemění na závěru o pravděpodobnosti dumpingu, a to i s přihlédnutím k tomu, že v tomto ohledu nebyl vyžadován přesný výpočet dumpingu.

(52)

NBB uvedla, že stejně jako při původním šetření, měla být povolena úprava o fyzické rozdíly, čím by se zohlednilo to, že hlavní vstupní surovinou používanou pro výrobu bionafty v USA jsou sójové boby, zatímco hlavní vstupní surovinou používanou v Unii je řepkový olej, který má vyšší jakost a je dražší.

(53)

Tato námitka musí být zamítnuta. V původním šetření byla povolena úprava na základě srovnání ověřených údajů od amerických výrobců a výrobců v Unii. Jelikož výrobci v USA při stávajícím přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali, Komise nemohla stanovit, že úprava by měla být povolena. Zadruhé, pokud měla být povolena nějaká úprava, Komise nemohla určit úroveň takové úpravy. Okolnosti, které panovaly v době původního šetření, se změnily a především již není stejná skladba vstupních surovin používaných v EU i v USA pro výrobu bionafty. NBB také požadovala úpravu ve výši 10 %, leč tuto úroveň úpravy nijak nepodložila.

(54)

NBB a vláda USA tvrdily, že domácí cena v USA je vyšší než pravděpodobná vývozní cena do Unie, a výrobci v USA by proto raději zvýšily svůj domácí prodej než vývoz do Unie, zejména s ohledem na zvýšenou spotřebu ve Spojených státech.

(55)

Toto tvrzení je nepodložené a mělo by být zamítnuto. Spotřeba v USA se v posledních letech zvýšila hlavně v důsledku politiky vlády, jako jsou pobídky a závazné cíle stanovené v programu obnovitelných paliv a subvenční programy, programy na podporu výroby a mísení bionafty. Na základě údajů od samotné NBB spotřeba bionafty v USA v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 klesla. Neexistují žádné důkazy o tom, že spotřeba se v letech 2015 a 2016 zvýší. Naopak, z veřejně dostupných informací (11) vyplývá, že závazné cíle pro používání obnovitelných pohonných hmot i v USA se v nadcházejících letech nezmění. Proto je pravděpodobnější, že současná úroveň spotřeby v USA zůstane stabilní, než že se zvýší. Vzhledem k tomu, že v USA je přebytečná kapacita (69. bod odůvodnění a násl.), výrobci v USA by měli stále zájem vyvážet do Unie, i kdyby prodávali za nižší ceny, než jsou ceny na domácím trhu, a přitom by stále pokrývali své variabilní náklady.

(56)

NBB uvedla, že Komise měla vysvětlit, jak by zvýšený objem výroby snížil výrobní náklady výrobců v USA. V tomto ohledu je třeba bez dalšího uvést, že vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise nemohla provést přesný výpočet dopadu vyšších objemů výroby na náklady amerických výrobců. Z ekonomického hlediska je však jasné, že pokud se fixní náklady rozdělí na větší objem výroby, jednotkové výrobní náklady se sníží. To platí i tehdy, když při výrobě bionafty tvoří hlavní část nákladů variabilní náklady a závisí na použitých surovinách, jak tvrdí NBB. Fixní náklady přesto musí být přepočítány na celkový objem výroby. Z informací od výrobního odvětví Unie vyplynulo, že cena vstupních surovin tvoří významnou část výrobních nákladů, ale přesný procentuální podíl závisí na použité vstupní surovině, do jaké míry je společnost vertikálně integrovaná a na prodejních, režijních a správních nákladech společnosti. Za těchto okolností se mohla Komise důvodně domnívat, že zvýšená výroba by snížila výrobní náklady výrobců v USA. Jinak by tomu bylo pouze v případě, že vývozní cena by byla tak nízká, že by nezahrnovala ani cenu vstupních surovin, ale NBB nepředložila žádné poznámky, které by takový scénář podpořily.

3.3.2.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenami v USA

(57)

Další prvek, který odůvodňuje závěr, že obnovení dumpingu je pravděpodobné, vychází z analýzy modelu vývozu americké bionafty do třetích zemí během období přezkumného šetření. Komise nahlédla do databáze Komise USA pro mezinárodní obchod a vytěžila z ní objemy a ceny vývozu bionafty pod kódem HTS 382600 v období přezkumného šetření. Objem vývozu do všech zemí (včetně EU) činil 567 018 tun. Průměrná cena za tunu během období přezkumného šetření činila 753,34 EUR vyplaceně k boku lodi. Komise vypočítala průměrnou prodejní cenu v USD za tunu a srovnala ji s průměrnou cenou na domácím trhu v USA (jež byla stanovena tak, jak je vysvětleno v 42. bodě odůvodnění). Následuje shrnutí zjištění:

Tabulka č. 1

Objem vývozu a vývozní ceny USA během období přezkumného šetření

Země určení

Objem vývozu (v tunách)

% vývozu do všech zemí

Průměrná cena (v USD za tunu)

Průměrná cena (v EUR za tunu)

Dumping jako procentní podíl z vývozní ceny

Gibraltar celkem (12)

76 266

13

753,19

555,45

59

Kanada celkem

247 959

44

1 167,33

860,86

3

Austrálie celkem

4 267

1

1 019,77

752,04

17

Malajsie celkem

103 773

18

891,44

657,41

34

(58)

Z tabulky vyplývá, že výrobci v USA zřejmě v současné době prodávají do třetích zemí za dumpingové ceny, přičemž vývozní ceny jsou o 3 % až 59 % nižší než ceny na domácím trhu. Komise proto dospěla k závěru, že jelikož výrobci v USA v současné době prodávají do třetích zemí za dumpingové ceny, je pravděpodobné, že by do EU také vyváželi za dumpingové ceny, kdyby odklonili část svého dosavadního vývozu na jiné trhy.

(59)

Po poskytnutí konečných informací NBB zpochybnila přesnost vývozních údajů, jelikož kód celního sazebníku použitý pro posouzení objemu vývozu (38 26 00) zahrnuje další výrobky, a proto nelze vývozní cenu srovnávat s cenou bionafty na domácím trhu.

(60)

Komise použila tento kód, protože sama vláda USA prohlásila ve své druhé doplňující odpovědi na dotazník ze dne 19. prosince 2014, že tento kód se používá od roku 2012 na poskytování přesných statistických informací o vývozu bionafty z USA. Ačkoli tento kód nadhodnocuje hodnotu vyváženého dotčeného výrobku, činí tak v mnohem menší míře, než kódy používané v minulosti. Orgány USA dospěly k závěru, že tento kód dává poměrně přesnou představu o hodnotě vývozu.

(61)

NBB uvedla, že domácí ceny, které vypočítala Komise, nelze srovnávat s vývozními cenami uvedenými v databázi ITC, a tudíž nelze použít ani Komisí vypočítaná dumpingová rozpětí.

(62)

V přezkumu před pozbytím platnosti není třeba počítat nová dumpingová rozpětí. V tomto případě se po uložení opatření dumpingový vývoz zastavil, takže analýza se zaměřila na pravděpodobnost, že dumpingový vývoz se obnoví. Vzhledem k tomu, že výrobci v USA nespolupracovali, Komise použila dostupné údaje. Za těchto okolností jsou vývozní ceny do třetích zemí relevantní a mohou být použity jako ukazatele pro posouzení toho, co se stane, pokud opatření pozbudou platnosti. Konkrétněji, srovnání mezi domácími cenami a vývozními cenami do třetích zemí se nesnaží vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale naznačit pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

3.3.3.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii

(63)

Trh EU je přitažlivým trhem pro vývoz bionafty z USA. Soudě podle databáze Komise USA pro mezinárodní obchod, na níž se odkazuje v 57. bodě odůvodnění výše, během období přezkumného šetření činila průměrná vývozní cena do všech destinací 1 021,52 USD (753,34 EUR) za tunu. Nejvyšší průměrná vývozní cena byla do Kanady (1 167,33 USD nebo 860,86 eur za tunu) a nejnižší průměrná vývozní cena platila pro Gibraltar (753,19 USD nebo 555,45 EUR za tunu).

(64)

Tato průměrná vývozní cena je nižší než průměrná cena bionafty prodávané v Unii výrobci v Unii během období přezkumného šetření (905 EUR za tunu). I kdyby výrobci v USA museli prodávat za cenu nižší než 905 EUR za tunu, aby mohli proniknout na trh Unie, měli by stále motivaci k tomu, aby přesměrovali část současného vývozu do třetích zemí na trh Unie, protože ten je atraktivnější než některé trhy jiných třetích zemí.

(65)

NBB a vláda USA tvrdily, že současný americký prodej na vývoz do třetích zemí nebude odkloněn do Unie, protože největším vývozním trhem je Kanada, kde jsou ceny vyšší než ceny ze závodu do Unie.

(66)

Komise však měla na mysli „některé současné vývozní prodeje“, nikoli všechny. Komise netvrdila, že američtí vyvážející výrobci by zastavili vývoz do Kanady nebo tento prodej přesměrovali do Unie. Kanadu lze skutečně chápat jako atraktivní trh pro výrobce v USA, má však omezenou velikost v porovnání s trhem Unie (13), která je největším trhem s bionaftou na světě.

(67)

NBB rovněž uvedla, že stávající vývoz do Malajsie by nebyl odkloněn do Unie, protože tam roste spotřeba a nemají tam žádná cla na dovoz bionafty.

(68)

Na základě průměrných amerických vývozních cen do Malajsie, jak jsou uvedeny v databázi ITC, se však zdá, že prodej do Unie by byl pro výrobce v USA výhodnější než prodej do Malajsie, i s připočítáním běžných cel. Jak vyplývá z tabulky 1 výše, během období přezkumného šetření byly vývozní ceny do Malajsie výrazně nižší než ceny v Unii. Spotřeba v Malajsii možná poroste, ale růst může i výroba v Malajsii, která je založena zejména na palmovém oleji. Kromě toho se dá důvodně očekávat, že pokud spotřeba poroste, sousední země (Indonésie), která má významnou výrobu bionafty, zvýší vývoz do Malajsie. Toto tvrzení by proto mělo být odmítnuto.

3.3.4.   Nevyužité kapacity

(69)

Značná nevyužitá kapacita amerických výrobců představuje pobídku ke zvýšení výroby a prodeji bionafty za dumpingové ceny na trhu EU. Kvůli nedostatečné spolupráci výrobců v USA stanovila Komise výrobní kapacitu USA na základě dostupných informací na internetových stránkách Úřadu pro ochranu životního prostředí USA (EPA) a Úřadu USA pro energetické informace (EIA).

(70)

Výrobci bionafty v USA musí těmto dvěma úřadům hlásit (jednomu jednou ročně a druhému každý měsíc) svou stávající a plánovanou výrobní kapacitu, jakož i údaje o své výrobě, vstupech, zásobách a prodeji bionafty.

(71)

Na základě údajů EIA činila kapacita výrobců bionafty v USA v období přezkumného šetření 7 128 000 tun. Z informací, které členové NBB poskytli úřadu EPA, vyplývá, že tento objem se velmi blíží objemu, o němž informovala NBB, tedy 6 963 000 tun.

(72)

Skutečná výroba bionafty v USA během období přezkumného šetření činila 4 450 000 tun (údaje EIA), což odpovídá míře využití kapacity 62,4 % a volné kapacitě ve výši 37,6 %, tedy 2 678 000 tun. Tato volná kapacita by mohla být použita pro dodávky na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Výrobci v USA mohou totiž snadno zvýšit svou výrobu a vyvážet ji do EU a přitom mít hospodářský prospěch z vyšší míry využití kapacity a nižších jednotkových výrobních nákladů. Uvolnění volné kapacity USA pro trh Unie by mělo významný dopad, neboť představuje téměř 22 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(73)

V tomto ohledu NBB předložila řadu připomínek. NBB především poukázala na to, že skutečná výrobní kapacita USA je zřejmě nižší, než soudila Komise. Podle NBB je sice řada závodů ve Spojených státech registrována, ale ve skutečnosti je neaktivní, a tedy skutečná výrobní kapacita činí 5 409 000 tun. NBB rovněž vykázala vyšší výrobu bionafty během období přezkumného šetření na úrovni 5 084 000 tun. V důsledku toho NBB tvrdila, že využití kapacity činí přibližně 94 % a že volná kapacita, která by byla využita pro vývoz do EU, pokud by opatření byla zrušena, je malá.

(74)

Tato námitka byla zamítnuta. Údaje od NBB nebylo možné sladit s oficiálně dostupnými údaji. Výrobci bionafty v USA jsou vázáni povinností předkládat měsíčně EIA formulář (EIA-22M Měsíční přehled o výrobě bionafty), v němž uvedou, mimo jiné, údaje o roční výrobě, výrobní kapacitě a o svém provozním statusu, např. aktivní, dočasně neaktivní nebo trvale zastavený provoz. Od ledna 2013 registrovaná kapacita v jednotlivých měsících mírně kolísala, ale spíš byla celkově stabilní.

(75)

Výrobci bionafty v USA jsou mimoto povinni hlásit každoročně EPA, kromě jiných informací, jaký typ nebo typy obnovitelných paliv hodlají vyrábět nebo dovézt, a údaje o stávající a plánované výrobní kapacitě.

(76)

Registrovaná kapacita, kterou nahlásili výrobci bionafty v USA, se tedy pravidelně aktualizuje, a proto je považována za přesný zdroj. I kdyby byla registrovaná kapacita v současnosti nevyužitá či nečinná, musí se zohlednit při výpočtu volné kapacity, která je k dispozici pro zvýšení výroby a vývozu.

(77)

Kromě toho z čísel o výrobní kapacitě, která poskytla NBB, již byly vyňaty natrvalo uzavřené kapacity, jak ostatně uznala ve svém podání. Výrobní zařízení, která nejsou trvale uzavřena, mohou ze své podstaty začít znovu vyrábět, pokud se v budoucnu změní tržní podmínky (např. otevření trhu Unie). Zkouška „pravděpodobného obnovení“ v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vyžaduje předvídavý přístup k tomu, co by se mohlo v budoucnosti stát, pokud by opatření pozbyla platnosti, nikoli pouze hodnocení situace během období přezkumného šetření.

(78)

Komise proto soudí, že stávající registrovaná kapacita představuje přesný základ pro výpočet celkové výrobní kapacity a volné kapacity v USA, a odmítá tvrzení NBB.

(79)

Po poskytnutí konečných informací NBB tvrdila, že výrobní kapacita by měla brát v úvahu nečinnou kapacitu, i když nebyla oznámena orgánům USA jako demontovaná nebo trvale uzavřená.

(80)

Ale podle pokynů EIA, které NBB citovala, „roční výrobní kapacita [je] množství bionafty, které může vyrobit zařízení v kalendářním roce za předpokladu běžných odstávek pro údržbu. Zahrnuje kapacitu nečinného zařízení, dokud zařízení není demontováno či opuštěno“. Z výše uvedeného je zřejmé, že EIA bere v úvahu všechna možná zařízení, která by se dala znovu aktivovat. Proto, na rozdíl od toho, co tvrdí NBB, zařízení, které nebylo demontováno či trvale uzavřeno, může ze své podstaty začít znovu vyrábět, pokud se podmínky v budoucnosti změní.

(81)

Komise proto usoudila, že stávající registrovaná kapacita představuje přesný základ pro výpočet celkové výrobní kapacity a volné kapacity v USA.

(82)

NBB rovněž tvrdila, že odvětví bionafty v USA není určeno k vývozu, neboť většina zařízení pro výrobu bionafty v USA vyrobí méně než 15 000 000 galonů (55 000 tun) ročně. Údajně by nebylo ekonomicky proveditelné skladovat bionaftu vyrobenou za několik týdnů pro jedinou vývozní zásilku.

(83)

Také tato námitka byla zamítnuta. Odvětví bionafty v USA může vyvážet, a před uložením platných opatření výrobci z USA také vyváželo, značné množství bionafty na trh Unie, a to v objemu až 1 137 000 tun během období šetření v rámci původního šetření (od 1. dubna 2007 do 31. března 2008). Z toho vyplývá, že v USA jsou výrobci s dostatečnou výrobní kapacitu k tomu, aby mohli vyvážet. Výrobci v USA bez dostatečné individuální výrobní kapacity pro dodávky do Unie mohou nadále zásobovat domácí trh a obchodníci mohou spojit dohromady produkci několika závodů a vyvézt ji.

(84)

A na závěr, odvětví bionafty v USA má významnou volnou kapacitu, a má proto vysokou motivaci obnovit vývoz na trh EU, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

3.3.5.   Praktiky obcházení předpisů a absorpce

(85)

Jak je uvedeno v 2. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že antidumpingová opatření uložená v roce 2009 jsou obcházena prostřednictvím překládky přes Kanadu a změnou ve složení směsi. Existence takových praktik prokazuje zájem některých výrobců v USA o vstup na trh Unie, a to i po uložení opatření, a jsou proto považovány za známku pravděpodobnosti budoucího dumpingu.

(86)

Po poskytnutí konečných informací přišla NBB s tvrzením, že k uvedeným událostem došlo čtyři roky před obdobím přezkumného šetření a nelze z nich vyvozovat žádný závěr v aktuálním případě.

(87)

Komise soudí, že dřívější postup subjektů na stejném trhu není sám o sobě rozhodující, ale přesto by mohl být považován za známku silného zájmu výrobců v USA o proniknutí na trh Unie.

3.3.6.   Další prvky

(88)

V období přezkumného šetření byla výroba bionafty v USA (4 450 000 tun) nižší než spotřeba (4 896 000 tun). V důsledku toho USA více bionafty dovážely než vyvážely. Důvodem toho by mohla být nejistota spojená s cíli povinné výroby bionafty, které stanovil standardní program obnovitelných paliv (1,28 miliard galonů, tj. 4 238 000 tun) v roce 2014 a na stejné úrovni jako v roce 2013), dále možnost, že dovezená bionafta se zapojí do standardního programu obnovitelných paliv a bude možné nárokovat daňovou úlevu za americkou bionaftu, až bude program platit. Během období přezkumného šetření činil celkový dovoz 1 072 000 tun a celkový vývoz 567 000 tun. Jestliže však v posuzovaném období nebyla dostupná výrobní kapacita použita pro uspokojení domácí poptávky, je málo pravděpodobné, že by tato volná výrobní kapacita mohla být použita pro stejný účel v budoucnu. Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla výrobní kapacita v USA (7 128 000 tun) mnohem vyšší než domácí spotřeba. To znamená, že pokud se nabídnou příležitosti na exportních trzích, výrobci v USA budou mít motivaci a pravděpodobně využijí svou volnou kapacitu. Pokud by mohli využít volnou kapacitu pro uspokojení domácí spotřeby, už by tak učinili.

(89)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že trh Unie je velmi přitažlivý, protože je největším světovým trhem a platí na něm významné unijní a vnitrostátní pobídky ke spotřebě bionafty. Výrobcům v USA by se tedy hodilo využívat svou volnou kapacitu v plném rozsahu a převést jistou část svého méně ziskového vývozu z jiných třetích zemí na trh Unie.

(90)

Po poskytnutí konečných informací přišla NBB s tvrzením, že během období přezkumného šetření byla spotřeba bionafty v USA vyšší než výroba a z toho tedy vyplývá, že američtí výrobci nemají volnou kapacitu, kterou by mohli využít k proniknutí na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(91)

Komise usoudila, že zjištěná volná kapacita v USA, která by se mohla využít k uspokojení celé spotřeby v USA, leč v současné době se k tomuto účelu nevyužívá, bude se vší pravděpodobností použita k uspokojení jiných trhů, kde je poptávka, a to zejména na trhu Unie, kde vyvážející výrobci v USA momentálně nepůsobí. Komise zdůraznila, že výrobní kapacita je v USA výrazně vyšší než spotřeba, a proto je nevyužitá kapacita k dispozici pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

3.3.7.   Závěr ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(92)

Vzhledem ke značné volné kapacitě amerického odvětví a přitažlivosti trhu Unie, pokud jde o velikost a prodejní ceny, a zejména vzhledem k cenám amerického vývozu do třetích zemí a historii minulého obcházení opatření dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z USA se pravděpodobně obnoví, pokud by opatření pozbyla platnosti.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(93)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v období přezkumného šetření přibližně 200 výrobců. Tyto společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(94)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na téměř 11 600 000 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například informací uvedených v žádosti, a údajů od výrobců v Unii během šetření. Jak je uvedeno v 12. až 13. bodě odůvodnění výše, do vzorku bylo vybráno sedm výrobců v Unii, kteří představují téměř 30 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Spotřeba v Unii

(95)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkové výroby minus vývoz plus dovoz ze třetích zemí. Objemy dovozu a vývozu byly získány z údajů Eurostatu.

(96)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka č. 2

Spotřeba v Unii

 

2011

2012

2013

OPŠ

Celková spotřeba v Unii

(v tunách)

11 130 119

11 856 626

11 382 324

12 324 479

Index

100

107

102

111

Zdroj: údaje od výrobního odvětví Unie, Eurostat

(97)

Na základě výše uvedených skutečností se spotřeba bionafty v Unii v posuzovaném období zvýšila o 11 %.

4.3.   Dovoz přezkoumávaného výrobku z dotčené země

4.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(98)

Jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění výše, podle údajů Eurostatu od uložení opatření v roce 2009 klesl dovoz bionafty z USA do Unie téměř na nulu.

(99)

Dovoz z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka č. 3

Objem dovozu a podíl USA na trhu

 

2011

2012

2013

OPŠ

USA (v tunách)

2 442

803

7

13

Index

100

33

0

1

Podíl na trhu

0

0

0

0

Zdroj: Eurostat.

4.3.2.   Ceny a cenové podbízení

(100)

Během období přezkumného šetření byl dovoz bionafty z USA do Unie zanedbatelný a nemohl smysluplně posloužit jako základ pro výpočet cenového podbízení.

(101)

Proto byla provedena analýza mezi průměrnou cenou bionafty vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie a průměrnou cenou bionafty vyvezené z USA do třetích zemí během období přezkumného šetření na základě statistických údajů Komise USA pro mezinárodní obchod. Jak je uvedeno výše v 63. bodě odůvodnění, průměrná vývozní cena pro všechny země činila přibližně 753 EUR za tunu vyplaceně k boku lodi. Za účelem výpočtu pravděpodobné a přiměřené vývozní ceny do Unie by bylo třeba připočítat k této průměrné vývozní ceně náklady na dopravu a pojištění, jakož i clo 6,5 % a náklady vzniklé po dovozu, tedy odhadem asi 100 EUR za tunu (viz 45. bod odůvodnění výše). Z toho vyplývá, že odhadovaná cena vývozu do Unie by byla nižší než cena v Unii, která byla během období přezkumného šetření na úrovni 905 EUR.

(102)

NBB uvedla, že Komise nevysvětlila, proč použila průměrné vývozní ceny USA pro třetí země při stanovení pravděpodobné vývozní ceny Unie a proč místo toho nepoužila vyšší vývozní cenu do Kanady. Tvrdí rovněž, že Komise nevysvětlila základ pro úpravu odhadované vývozní ceny do Unie ve výši 100 EUR a nezohlednila náklady po dovozu, jakož i údajné cenové rozdíly zapříčiněné odlišnou surovinou. V důsledku toho prý byla analýza cenového podbízení chybná.

(103)

Šetření ukázalo, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění výše, že vývozní ceny USA se výrazně liší podle místa určení. Aby stanovila přiměřenou a pravděpodobnou vývozní cenu do Unie v situaci, kdy američtí výrobci nespolupracovali, Komise tuto cenu vypočítala z průměru všech vývozních destinací. Použít prostě nejvyšší vývozní cenu, jak žádala NBB, by nebylo vhodnou metodou, stejně jako by nebyly vhodné použít nejnižší vývozní cenu. Co se týče toho, z čeho se skládá a z jakých zdrojů čerpá úprava ve výši 100 EUR, včetně nákladů vzniklých po dovozu a cenových rozdílů zapříčiněných odlišnými surovinami, NBB vznesla v podstatě stejné námitky týkající se výpočtů, které jsou relevantní pro dumping. Z důvodů uvedených výše v 51. a 53. bodě odůvodnění byla tato tvrzení odmítnuta také s ohledem na analýzu cenového podbízení.

4.3.3.   Dovoz z dalších třetích zemí

(104)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto

Tabulka č. 4

Dovoz ze třetích zemí

 

2011

2012

2013

OPŠ

Malajsie (v tunách)

16 622

36 543

211 430

314 494

Indonésie (v tunách)

1 087 517

1 133 946

394 578

204 086

Argentina (v tunách)

1 422 142

1 475 824

425 239

153 607

Jiné (v tunách)

139 580

153 529

177 889

206 592

Celkem (v tunách)

2 665 861

2 799 842

1 209 136

878 779

Index

100

105

45

33

Podíl na trhu

24,0 %

23,6 %

10,6 %

7,1 %

Index

100

99

44

30

Průměrná cena

(v EUR/t)

927

932

779

786

Index

100

100

84

85

Zdroj: Eurostat

(105)

Objem dovozu bionafty ze třetích zemí kromě USA v průběhu posuzovaného období výrazně klesl, což se odrazilo na podobném poklesu podílu na trhu. Pokles objemu dovozu v roce 2013 se časově shoduje s uložením antidumpingových opatření na dovoz bionafty z Indonésie a Argentiny. V témže období se o 15 % snížila také průměrná cena. Cenový trend je podobný vývoji cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie (tabulka č. 8) a podepsal se na něm především pokles cen vstupních surovin. I když ceny jsou přibližně o 13 % nižší než průměrná cena v Unii, tržní podíl tohoto dovozu je nízký a nemá žádný významný dopad na výrobní odvětví Unie.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly posouzeny všechny relevantní hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(107)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů o všech výrobcích v Unii a mikroekonomické ukazatele na základě ověřených údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(108)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(109)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, výnosnost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost navýšit kapitál.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(110)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2011

2012

2013

OPŠ

Objem výroby (v tunách)

8 547 884

9 138 558

10 528 886

11 596 824

Index

100

107

123

136

Výrobní kapacita (v tunách)

16 072 000

16 190 288

16 997 288

16 746 869

Index

100

101

106

104

Využití kapacity

53 %

56 %

62 %

69 %

Index

100

106

116

130

Zdroj: údaje od EBB (žadatele)

(111)

Zatímco výrobní kapacita zůstávala během posuzovaného období poměrně stabilní (+ 4 %), objem výroby se od roku 2012 do konce období přezkumného šetření značně zvýšil. Tento nárůst objemu výroby se částečně vysvětluje zvýšením spotřeby v Unii ve stejném období, ale také se časově shoduje s uložením antidumpingových opatření na dovoz bionafty z Indonésie a Argentiny, které mělo jednoznačně pozitivní dopad na objem výroby výrobního odvětví Unie.

(112)

V důsledku stabilní výrobní kapacity a zvýšení objemu výroby se využití kapacity v posuzovaném období zvýšilo o 30 % a ke konci období přezkumného šetření činilo 69 %.

(113)

NBB tvrdí, že nedůvěrné odpovědi na dotazník od některých společností, které tvoří vzorek, vykazují vysokou míru využití kapacity v rozmezí od 78 % až 93 %. Proto tvrdí, že nižší průměrná míra využití kapacity celého výrobního odvětví je důsledkem strukturálních faktorů a nikoli dovozu. Za těchto okolností by se využití kapacity prý nemělo brát v úvahu jako ukazatel toho, že odvětví bionafty v Unii se stále ještě zotavuje z minulého dumpingu.

(114)

Toto tvrzení nemůže být přijato. Využití kapacity je pouze jedním z mnoha makroukauzatelů, které Komise posuzuje při analýze celkové situace výrobního odvětví Unie. Skutečnost, že některé společnosti zařazené do vzorku mají vyšší míru využívání, je normální, protože makroukazatelé vycházejí z váženého průměru celého výrobního odvětví Unie. To, že někteří výrobci v Unii se zotavili rychleji nebo více než jiní, nečiní z tohoto ukazatele, zvláště ve vysoce roztříštěném odvětví, nadbytečný ukazatel pro celkové posouzení situace výrobního odvětví Unie.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(115)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 6

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2011

2012

2013

OPŠ

Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

8 497 073

8 863 191

9 741 548

10 966 576

Index

100

104

115

129

Podíl na trhu

76,3 %

74,8 %

85,6 %

89,0 %

Index

100

98

112

117

Zdroj: údaje od EBB (žadatele)

(116)

V souladu se zvýšením výroby během posuzovaného období významně vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Unie. V důsledku toho se také zvýšil jeho podíl na trhu Unie z 76 % na začátku posuzovaného období na 89 % na konci období přezkumného šetření. Pozitivní vývoj objemu prodeje a podílu na trhu svědčí o tom, že stávající antidumpingová a antisubvenční opatření mají příznivý účinek na výrobní odvětví Unie.

4.4.2.3.   Růst

(117)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 11 %, zatímco jak objem výroby, tak objem prodeje vzrostl přibližně o 30 %. Rovněž využití kapacity se zvýšilo asi o 30 %, zatímco kapacita zůstala poměrně stabilní a rostla jen málo. Zároveň se během posuzovaného období zvýšila zaměstnanost (viz tabulka č. 7 níže), zatímco úroveň investic poklesla (tabulka č. 11). Celkově lze konstatovat, že výrobní odvětví Unie se nachází v období růstu.

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(118)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2011

2012

2013

OPŠ

Počet zaměstnanců

2 123

2 125

2 351

2 326

Index

100

100

111

110

Produktivita (tuny/zaměstnanec)

4 021

4 301

4 479

4 986

Index

100

107

111

124

Zdroj: údaje od EBB (žadatele)

(119)

Na začátku posuzovaného období se počet zaměstnanců v odvětví bionafty v Unii neměnil, ale poté od roku 2012 do konce období přezkumného šetření vzrostl o 10 %. Tento trend je plně v souladu s vývojem ostatních ukazatelů újmy, jako je objem výroby a prodeje, a svědčí o překonávání účinků minulého dumpingu a subvencování, kterým výrobní odvětví Unie v současné době prochází.

(120)

Vzhledem k tomu, že nárůst zaměstnanosti je úměrně nižší než nárůst výroby bionafty, produktivita na jednoho zaměstnance se v posuzovaném období zlepšila téměř o 25 %, což svědčí o tom, že výrobní odvětví Unie se stává stále efektivnějším.

4.4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(121)

Jak bylo uvedeno výše v 40. bodě odůvodnění, dovoz bionafty z USA prakticky ustal po uložení opatření v roce 2009 a během období přezkumného šetření nedošlo k žádnému dumpingu. Velikost dumpingového rozpětí proto nelze posoudit. Z analýzy ukazatelů újmy však vyplývá, že platná opatření vůči USA a následná opatření vůči dovozu z Argentiny a Indonésie měla kladný dopad na výrobní odvětví Unie, které se podle všeho postupně zotavuje z účinků dřívějšího dumpingu.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(122)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen (ze závodu) výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka č. 8

Prodejní ceny v Unii

 

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR za tunu)

1 105

1 079

964

905

Index

100

98

87

82

Jednotkové výrobní náklady (EUR za tunu)

1 107

1 153

969

868

Index

100

104

88

78

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(123)

Průměrná prodejní cena v Unii během posuzovaného období trvale klesala a jednotkové výrobní náklady se chovaly podobně. Jelikož s bionaftou se obchoduje jako s komoditou, výrobní odvětví Unie nebylo s to udržet vyšší prodejní cenu, nýbrž muselo přistoupit ke snížení ceny v souladu s nižšími výrobními náklady. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo plně těžit z výhod nižších nákladů na suroviny. Na druhé straně výrobní náklady na jednotku produkce klesly o trochu více než průměrná jednotková cena, což svědčí o lepší efektivitě výrobního odvětví Unie.

4.4.3.2.   Náklady práce

(124)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)

60 866

59 081

60 802

61 807

Index

100

97

100

102

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(125)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zůstaly relativně stabilní po celé posuzované období.

4.4.3.3.   Zásoby

(126)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka č. 10

Zásoby

 

2011

2012

2013

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

84 734

118 256

92 825

91 202

Index

100

140

110

108

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

4

5

4

3

Index

100

125

100

75

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(127)

V průběhu posuzovaného období zůstaly zásoby na poměrně stabilní a obvyklé úrovni.

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(128)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2011

2012

2013

OPŠ

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(% obratu prodeje)

2,0

– 1,4

1,1

3,8

Index

100

– 70

55

190

Peněžní tok (v EUR)

67 930 517

1 004 296

135 656 898

66 832 681

Index

100

1

200

98

Investice (v EUR)

12 122 366

9 859 293

9 133 725

8 314 180

Index

100

81

75

69

Návratnost investic

(% čistého prodeje)

14,0

– 14,2

12,5

44,2

Index

100

– 101

89

315

Zdroj: ověřené údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(129)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se zvýšila z 2,0 % v roce 2011 na 3,8 % na konci období přezkumného šetření. V roce 2012 však klesla do ztráty (– 1,4 %), která byla s největší pravděpodobností důsledkem značného objemu dumpingového dovozu z Indonésie a Argentiny, který nahradil dřívější dovoz pocházející z USA.

(130)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Ačkoli během posuzovaného období není možné stanovit jasnou tendenci vývoje, společnosti zařazené do vzorku si během posuzovaného období udržely kladný peněžní tok.

(131)

Během posuzovaného období se investice snížily. S ohledem na pozitivní peněžní tok a výrazné zvýšení návratnosti investic, jak ukazuje tabulka výše, neexistují žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Unie mělo potýkat s těžkostmi při získávání kapitálu nebo při dalších investicích, pokud by se takové investice vyžadovaly v posuzovaném období.

(132)

NBB uvádí, že ziskovost na úrovni 3,8 % je v rozporu s jejími výpočty, které byly založeny na údajích z nedůvěrného znění odpovědí na dotazník výrobců v EU zařazených do vzorku, neboť NBB vyšlo ziskové rozpětí ve výši 8,5 %.

(133)

Komise tuto námitku analyzovala a zjistila, že NBB dospěla k odlišnému výsledku na základě metodiky výpočtu, která byla chybná z vícero důvodů. Zaprvé, její výpočty ziskovosti za období šetření nevycházely, jak uváděla, z odpovědí na dotazník, nýbrž z údajů týkajících se výběru vzorku, které však neobsahují informace týkající se období šetření, leč jiného období. Zadruhé, výrobní náklady, které NBB použila pro výpočet ziskovosti, vycházely z výrobních nákladů odlišného vzorku společností použitého v jiném šetření, a nemůže tedy být jednoduše přenesen do tohoto šetření. A na závěr, Komise určila průměrné ziskové rozpětí společností zařazených do vzorku na základě spolehlivých a ověřených údajů těchto společností. Námitka NBB se proto zamítá.

4.4.4.   Závěr ohledně újmy

(134)

Z rozboru ekonomických ukazatelů vyplývá, že výroba a objem prodeje během posuzovaného období rostly, zatímco spotřeba v Unii rostla méně. V důsledku toho výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj podíl na trhu Unie. Současně přibližně stejně poklesly jak prodejní ceny, tak výrobní náklady. To výrobnímu odvětví Unie bránilo plně těžit ze zvýšeného objemu prodeje navzdory významnému poklesu dovozu ze třetích zemí.

(135)

Na druhé straně zůstala ziskovost během posuzovaného období nízká a v roce 2012 výrobní odvětví Unie dokonce utrpělo ztráty. I téměř 4 % zisk dosažený během období přezkumného šetření byl mnohem nižší než zisk, jehož by výrobní odvětví Unie mělo přiměřeně dosahovat za obvyklých tržních podmínek. Komise také připomíná, že v původním šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, Rada stanovila (cílový) zisk, kterého by výrobní odvětví Unie mělo přiměřeně dosáhnout při neexistenci dumpingu, na 15 % (14). V následném šetření týkajícím se dovozu bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie se úroveň zisku, jehož dosažení by výrobní odvětví Unie mělo přiměřeně očekávat při neexistenci dumpingu, však mírně pohnula směrem dolů, hlavně v důsledku větší konkurence na trhu Unie a vyspělosti odvětví bionafty v Unii, a ustálila se na 11 % (15).

(136)

Několik hospodářských ukazatelů významných pro analýzu současného stavu výrobního odvětví Unie vykazuje pozitivní trend, a svědčí tudíž o tom, že platná antidumpingová opatření měla pozitivní dopad na výrobní odvětví Unie. Úroveň zisku výrobního odvětví Unie je však stále velmi nízká a výrazně nižší, než je cílový zisk stanovený v předchozím šetření. Navíc je nízká i úroveň investic, která v průběhu posuzovaného období klesla o 30 %; využití kapacity sice roste, ale je stále pod 70 % oproti přibližně 90 % míře využití v době, kdy se dumpingový dovoz na trhu Unie nevyskytoval (2004–2006) a stav výrobního odvětví Unie byl považován za dobrý (16).

(137)

Na základě celkové analýzy všech hospodářských ukazatelů došla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie se dosud plně nezotavilo z účinků dřívějšího dumpingu. Nachází se stále v nestabilní hospodářské a finanční situaci a stávající pozitivní trend by se mohl snadno zvrátit, pokud by se ve značných objemech obnovil subvencovaný dovoz z USA.

5.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

(138)

Aby mohla posoudit pravděpodobnost obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, Komise analyzovala pravděpodobný dopad dovozu z USA na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Komise analyzovala zejména pravděpodobnost obnovení dumpingového dovozu, jeho objem a pravděpodobné ceny, volnou kapacitu, přitažlivost trhu Unie a cenové chování amerických výrobců.

(139)

Jak je uvedeno výše v 92. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že dumpingový dovoz z USA by se obnovil, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. Komise zjistila, že výrobci bionafty v USA v současné době praktikují dumping na trzích jiných třetích zemí na úrovni cen, které jsou nižší než ceny v Unii. Vzhledem k tomu, že ceny v Unii jsou lehce vyšší než ceny na trzích jiných třetích zemích, je pravděpodobné, že alespoň část vývozu může být přesměrována do Unie, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(140)

Komise zjistila, že výrobci v USA mají značnou volnou kapacitu ve výši přibližně 2 678 000 tun, což odpovídá přibližně 22 % celkové spotřeby Unie.

(141)

Dostupná volná kapacita v USA pravděpodobně nebude absorbována na jejich domácím trhu. Nehledě na dostatečnou kapacitu výrobci v USA již dnes neuspokojují celou poptávku na trhu USA. Je také nepravděpodobné, že by stávající volná kapacita mohla být využita ke zvýšení vývozu do jiných třetích zemí než Unie. V současné době, jak je podrobně popsáno v 42. až 63. bodě odůvodnění, jsou vývozní ceny USA do třetích zemí v průměru o 15 % nižší než průměrná domácí cena na trhu USA, a rovněž nižší než průměrná cena na trhu Unie, i se zohledněním nákladů na dopravu z USA do Unie. Je proto pravděpodobné, že výrobci v USA by hledali jiná odbytiště pro svou volnou kapacitu.

(142)

Vzhledem k tomu, že trh Unie je celosvětově největším trhem s bionaftou a vzhledem k cenám bionafty, které jsou stejné nebo mírně nad úrovní cen na domácím trhu v USA, stal by se trh Unie pro americké výrobce bionafty velmi přitažlivým.

(143)

Je proto velmi pravděpodobné, že výrobci v USA by použili velkou část své volné kapacity k návratu na trh Unie, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. Jak je uvedeno výše (46. bod odůvodnění), je pravděpodobné, že výrobci v USA budou vyvážet bionaftu do Unie za dumpingové ceny, aby mohli konkurovat výrobcům v Unii na trhu Unie. Vzhledem k jejich současnému počínání při tvorbě cen pro ostatní vývozní trhy (57. a 58. bod odůvodnění) a velké dostupné volné kapacitě je velmi pravděpodobné, že by podstatná množství bionafty z USA znovu vstoupila na trh Unie za dumpingové ceny na úrovni cen výrobního odvětví Unie nebo nižší.

(144)

Takový dovoz by vyvíjel značný tlak na pokles cen výrobního odvětví Unie, které při současných cenách dosahuje jen velmi malého zisku, jenž je výrazně nižší než cílový zisk. To by s největší pravděpodobností vedlo k poklesu výroby a objemu prodeje, nižší ziskovosti a ztrátě podílu na trhu.

(145)

Vzhledem k nestabilní hospodářské situaci výrobního odvětví Unie by takový pravděpodobný scénář měl významný nepříznivý dopad na probíhající hospodářské oživení výrobního odvětví Unie a se vší pravděpodobností by způsobil obnovení podstatné újmy.

5.1.   Závěr

(146)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že pokud skončí platnost stávajících opatření vůči dovozu bionafty z USA, s největší pravděpodobností se obnoví podstatná újma způsobovaná výrobnímu odvětví Unie.

6.   ZÁJEM UNIE

(147)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by bylo v zájmu Unie zachovat stávající opatření i přes závěry o pravděpodobném obnovení dumpingu způsobujícího újmu. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů bionafty.

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(148)

Stávající opatření přispívají k téměř úplnému snížení dumpingového dovozu bionafty z USA a nabízejí výrobnímu odvětví Unie úlevu. Výrobní odvětví Unie sice vykázalo pozitivní známky překonání účinků dřívějšího dumpingu, jako je zvýšení objemu výroby a prodeje, ale ceny bionafty na trhu Unie výrazně poklesly a ziskovost zůstala velmi nízká, takže výrobní odvětví Unie zůstalo v nestabilní a zranitelné hospodářské situaci.

(149)

Pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, výrobní odvětví Unie by se téměř jistě potýkalo s ostřejší nekalou konkurencí v podobě významného objemu dumpingového dovozu bionafty z USA. Tím by se zastavilo probíhající oživení, které aktuálně zažívá odvětví bionafty v Unii, a s největší pravděpodobností by došlo k obnovení podstatné újmy. Ukončení těchto opatření tudíž není v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.2.   Zájem dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení

(150)

Pouze tři dovozci/obchodníci se přihlásili a vyjádřili své názory. Zatímco jedna společnost tvrdila, že úroveň současných cel je nepřiměřená a že by jejich prodloužení narušovalo a omezovalo trh, což by následně vedlo k vyšším cenám, ostatní dvě společnosti tvrdily, že stávající opatření neovlivnila jejich činnost a zastávaly neutrální stanovisko k možnému prodloužení stávajících antidumpingových opatření.

(151)

Výsledky tohoto šetření nepodporují argument, že pokračování stávajících opatření by omezovalo trh a vedlo by k vyšším cenám. Naopak, během posuzovaného období ceny v Unii poklesly navzdory existenci opatření. Výrobní odvětví Unie dnes navíc disponuje dostatečnou kapacitou, aby mohlo uspokojit poptávku po bionaftě v Unii, a také volnou kapacitu k uspokojení budoucího nárůstu poptávky. Předložené argumenty proto neposkytují důkazy o tom, že by pokračování stávajících opatření bylo proti zájmu dovozců nebo obchodníků.

6.3.   Zájem uživatelů

(152)

Pouze jeden uživatel, naftařská společnost, která nakupuje bionaftu a míchá ji s minerálními oleji, se přihlásila a sdělila Komisi své stanovisko. Je rozhodně pro zachování existujících opatření a tvrdí, že jejich odstranění by mohlo mít zničující důsledky pro trh s bionaftou v Unii s výsledným přílivem značného objemu dumpingové bionafty, což by vedlo k obnovení vážné újmy způsobované výrobnímu odvětví bionafty v Unii.

(153)

Neexistují žádné náznaky, že stávající opatření mají negativní vliv na uživatele bionafty v Unii, a zejména neexistuje žádný důkaz, že platná opatření mají negativní dopad na jejich ziskovost nebo podnikání. Vzhledem ke stabilnímu či pouze mírnému zvýšení spotřeby bionafty v Unii disponuje výrobní odvětví Unie dostatečnou kapacitou pro uspokojení stávající a budoucí poptávky, pokud by se poptávka ještě zvýšila. Zachování opatření by nevedlo k nedostatečnému zásobování.

(154)

Proto je možné vyvodit závěr, že zachování opatření by nebylo proti zájmu uživatelů.

6.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(155)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie zachovat stávající opatření na dovoz bionafty pocházející z USA.

7.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(156)

Ze závěrů ohledně pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz bionafty pocházející z USA uložená nařízením (ES) č. 599/2009 ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 444/2011, měla být zachována na období dalších pěti let.

(157)

Jak je uvedeno v 2. bodě odůvodnění výše, platná antidumpingová cla na dovoz bionafty pocházející z USA byla rozšířena rovněž na dovoz téhož výrobku zasílaného z Kanady, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kanady, a na dovoz do Unie bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

(158)

Antidumpingová cla, která mají být zachována, se budou nadále vztahovat na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, a na dovoz do Unie bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

(159)

Vyvážející výrobci z Kanady, kteří byli osvobozeni od opatření podle prováděcího nařízení (EU) č. 444/2011, budou osvobozeni i od opatření uložených tímto nařízením.

(160)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a /nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a /nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209829), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009129), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009929), ex 2710 19 43 (kód TARIC 2710194329), ex 2710 19 46 (kód TARIC 2710194629), ex 2710 19 47 (kód TARIC 2710194729), ex 2710 20 11 (kód TARIC 2710201129), ex 2710 20 15 (kód TARIC 2710201529), ex 2710 20 17 (kód TARIC 2710201729), ex 3824 90 92 (kód TARIC 3824909212), ex 3826 00 10 (kódy TARIC 3826001029, 3826001039, 3826001049, 3826001099) a ex 3826 00 90 (kód TARIC 3826009019).

2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi se stanoví jako pevná částka takto:

Společnost

Sazba antidumpingového cla EUR/t netto

Doplňkový kód TARIC

Archer Daniels Midland Company, Decatur

68,6

A933

Cargill Inc., Wayzata

0

A934

Green Earth Fuels of Houston LLC, Houston

70,6

A935

Imperium Renewables Inc., Seattle

76,5

A936

Peter Cremer North America LP, Cincinnati

198,0

A937

World Energy Alternatives LLC, Boston

82,7

A939

Společnosti uvedené v příloze I

115,6

Viz příloha I

Všechny ostatní společnosti

172,2

A999

Antidumpingové clo pro směsi se použije úměrně celkovému hmotnostnímu obsahu monoalkylesterů mastných kyselin nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (tj. obsahu bionafty) ve směsi.

3.   V případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu, a z toho důvodu prodávající upraví skutečně zaplacenou nebo splatnou cenu ve prospěch kupujícího, za podmínek stanovených v čl. 145 odst. 2 a 3 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (17), se výše antidumpingového cla stanovená v odstavci 2 sníží o procentní podíl, který připadá na úpravu ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

4.   Uplatnění individuální celní sazby stanovené pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která musí splňovat požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

1.   Konečné antidumpingové clo použitelné pro „všechny ostatní společnosti“, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2, se rozšiřuje na dovoz do Unie monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209821), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009121), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009921), ex 2710 19 43 (kód TARIC 2710194321), ex 2710 19 46 (kód TARIC 2710194621), ex 2710 19 47 (kód TARIC 2710194721), ex 2710 20 11 (kód TARIC 2710201121), ex 2710 20 15 (kód TARIC 2710201521), ex 2710 20 17 (kód TARIC 2710201721), 3824 90 92 (kód TARIC 3824909210), ex 3826 00 10 (kódy TARIC 3826001020, 3826001030, 3826001040, 3826001089) a ex 3826 00 90 (kód TARIC 3826009011), s výjimkou výrobků vyráběných níže uvedenými společnostmi:

Země

Společnost

Doplňkový kód TARIC

Kanada

BIOX Corporation, Oakville, Ontario, Kanada

B107

Kanada

Rothsay Biodiesel, Guelph, Ontario, Kanada

B108

Clem, jehož platnost se prodlužuje, je clo stanovené pro „Všechny ostatní společnosti“ v čl. 1 odst. 2, kterým je konečné antidumpingové clo ve výši 172,2 EUR/t netto.

Antidumpingové clo pro směsi se použije úměrně celkovému hmotnostnímu obsahu monoalkylesterů mastných kyselin nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (tj. obsahu bionafty) ve směsi.

2.   V případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu, a z toho důvodu prodávající upraví skutečně zaplacenou nebo splatnou cenu ve prospěch kupujícího, za podmínek stanovených v čl. 145 odst. 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2454/93, se výše antidumpingového cla stanovená v čl. 1 odst. 2 sníží o procentní podíl, který připadá na úpravu ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

3.   Uplatnění výjimek přiznaných společnostem uvedeným v odstavci 1 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která musí splňovat požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba uložená čl. 1 odst. 1 pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 3

1.   Konečné antidumpingové clo stanovené v čl. 1 odst. 2 se rozšiřuje na dovoz do Unie monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a /nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a /nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209830), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009130), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009930), ex 2710 19 43 (kód TARIC 2710194330), ex 2710 19 46 (kód TARIC 2710194630), ex 2710 19 47 (kód TARIC 2710194730), ex 2710 20 11 (kód TARIC 2710201130), ex 2710 20 15 (kód TARIC 2710201530), ex 2710 20 17 (kód TARIC 2710201730), ex 3824 90 92 (kód TARIC 3824909220) a ex 3826 00 90 (kód TARIC 3826009030).

Antidumpingové clo pro směsi se použije úměrně celkovému hmotnostnímu obsahu monoalkylesterů mastných kyselin nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (tj. obsahu bionafty) ve směsi.

2.   V případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu, a z toho důvodu prodávající upraví skutečně zaplacenou nebo splatnou cenu ve prospěch kupujícího, za podmínek stanovených v čl. 145 odst. 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2454/93, se výše antidumpingového cla stanovená v čl. 1 odst. 2 sníží o procentní podíl, který připadá na úpravu ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

3.   Uplatnění individuální celní sazby stanovené pro společnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která musí splňovat požadavky stanovené v příloze III, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 4

1.   Žádosti o osvobození od cla rozšířeného podle čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 se podávají písemně v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být podepsány osobou oprávněnou k zastupování subjektu žádajícího o osvobození. Žádost musí být zaslána na tuto adresu:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Rue de la Loi 170, CHAR 04/034

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIE

E-mail: [email protected]

2.   V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 může Komise svým rozhodnutím po konzultaci s poradním výborem přiznat dovozu od společností, jež neobcházejí antidumpingová opatření uložená nařízením (ES) č. 599/2009, osvobození od cla rozšířeného podle čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 14. září 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 599/2009 ze dne 7. července 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 179, 10.7.2009, s. 26).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 444/2011 ze dne 5. května 2011, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických rozšiřuje na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 rozšiřuje na dovoz bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně bionafty pocházející ze Spojených států amerických a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu bionafty zasílané ze Singapuru (Úř. věst. L 122, 11.5.2011, s. 12).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1194/2013 ze dne 19. listopadu 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie (Úř. věst. L 315, 26.11.2013, s. 2).

(5)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingový opatření (Úř. věst. C 289, 4.10.2013, s. 12).

(6)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických (Úř. věst. C 217, 10.7.2014, s. 14).

(7)  Mexico – Definitive Anti-Dumping Measures on Beef and Rice, WT/DS 295/AB/R, 29. listopadu 2005

(8)  Podle právních předpisů USA, 26 U.S. Code, oddíl 45K (c) (3) se „biomasou“ rozumí jakýkoliv organický materiál jiný než a) ropa a zemní plyn (nebo jakýkoli produkt z nich) a b) uhlí (včetně lignitu) nebo jakýkoli produkt z něj.

(9)  Nařízení Komise (ES) č. 194/2009 ze dne 11. března 2009 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických, Úř. věst. L 67, 12.3.2009, s. 50, 20. bod odůvodnění.

(10)  V důsledku tiskové chyby byla v informačním dokumentu uvedena nesprávně částka 884 eur.

(11)  Viz například: http://biodiesel.org/news/news-display/2014/05/14/biodiesel-producers-hit-hard-by-policy-uncertainty, přístupná dne 6. července 2015.

(12)  Gibraltar není součástí celní unie a dovoz výrobků do Gibraltaru se nepovažuje za propuštění výrobků do volného oběhu v Unii.

(13)  Spotřeba bionafty v Kanadě se má v roce 2015 pohybovat lehce nad 300 000 tunami. Viz příklad: http://gain.fas.usda.gov/Recent%20GAIN%20Publications/Biofuels%20Annual_Ottawa_Canada_11-24-2014.pdf, přístupná dne 6. července 2015.

(14)  Nařízení (ES) č. 599/2009, 181. až 183. bod odůvodnění.

(15)  Prováděcí nařízení (EU) č. 1194/2013, 202. až 208. bod odůvodnění.

(16)  Nařízení Komise (ES) č. 193/2009 ze dmne 11. března 2009 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 67, 12.3.2009, s. 22).

(17)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).


PŘÍLOHA I

Název společnosti

Město

Doplňkový kód TARIC

American Made Fuels, Inc.

Canton

A940

AG Processing Inc.

Omaha

A942

Alabama Clean Fuels Coalition Inc.

Birmingham

A940

Arkansas SoyEnergy Group

DeWitt

A940

Arlington Energy, LLC

Mansfield

A940

Athens Biodiesel, LLC

Athens

A940

Beacon Energy

Cleburne

A940

Biodiesel of Texas, Inc.

Denton

A940

BioDiesel One Ltd

Southington

A940

Buffalo Biodiesel, Inc

Tonawanda

A940

BullDog BioDiesel

Ellenwood

A940

Carbon Neutral Solutions, LLC

Mauldin

A940

Central Iowa Energy, LLC

Newton

A940

Chesapeake Custom Chemical Corp.

Ridgeway

A940

Community Fuels

Stockton

A940

Delta BioFuels, Inc.

Natchez

A940

Diamond Biofuels

Mazon

A940

Direct Fuels

Euless

A940

Eagle Creek Fuel Services, LLC

Baltimore

A940

Earl Fisher Bio Fuels

Chester

A940

East Fork Biodiesel, LLC

Algona

A940

ECO Solutions, LLC

Chatsworth

A940

Ecogy Biofuels, LLC

Tulsa

A940

ED & F Man Biofuels Inc.

New Orleans

A940

Freedom Biofuels, Inc.

Madison

A940

Fuel & Lube, LLC

Richmond

A940

Fuel Bio

Elizabeth

A940

FUMPA Bio Fuels

Redwood Falls

A940

Galveston Bay Biodiesel, LP (BioSelect Fuels)

Houston

A940

Geo Green Fuels, LLC

Houston

A940

Georgia Biofuels Corp.

Loganville

A940

Green River Biodiesel, Inc.

Moundville

A940

Griffin Industries, Inc.

Cold Spring

A940

High Plains Bioenergy

Guymon

A940

Huish Detergents, Inc.

Salt Lake City

A940

Incobrasa Industries, Ltd.

Gilman

A940

Independence Renewable Energy Corp.

Perdue Hill

A940

Indiana Flex Fuels

LaPorte

A940

Innovation Fuels, Inc.

Newark

A940

Iowa Renewable Energy, LLC

Washington

A940

Johann Haltermann Ltd.

Houston

A940

Lake Erie Biofuels, LLC

Erie

A940

Leland Organic Corporation

Leland

A940

Louis Dreyfus Agricultural Industries, LLC

Wilton

A940

Louis Dreyfus Claypool Holdings LLC

Claypool

A940

Memphis Biofuels, LLC

Memphis

A942

Middle Georgia Biofuels

East Dublin

A940

Middletown Biofuels, LLC

Blairsville

A940

Musket Corporation

Oklahoma City

A940

New Fuel Company

Dallas

A940

North Mississippi Biodiesel

New Albany

A940

Northern Biodiesel, Inc.

Ontario

A940

Northwest Missouri Biofuels, LLC

St. Joseph

A940

Nova Biofuels Clinton County, LLC

Clinton

A940

Nova Biosource

Senaca

A940

Organic Fuels, Ltd

Houston

A940

Owensboro Grain Company LLC

Owensboro

A940

Paseo Cargill Energy, LLC

Kansas City,

A940

Peach State Labs, Inc.

Rome

A940

Perihelion Global, Inc.

Opp

A940

Philadelphia Fry-O-Diesel Inc.

Philadelphia

A940

Pinnacle Biofuels, Inc.

Crossett

A940

PK Biodiesel

Woodstock

A940

Pleasant Valley Biofuels, LLC

American Falls

A940

RBF Port Neches LLC

Houston

A940

Red Birch Energy, Inc.

Bassett

A940

Red River Biodiesel Ltd.

New Boston

A940

REG Ralston, LLC

Ralston

A940

Renewable Energy Products, LLC

Santa Fe Springs

A940

Riksch BioFuels LLC

Crawfordsville

A940

Safe Renewable Corp.

Conroe

A940

Sanimax Energy Inc.

DeForest

A940

Scott Petroleum

Itta Bena

A942

Seminole Biodiesel

Bainbridge

A940

Soy Solutions

Milford

A940

SoyMor Biodiesel, LLC

Albert Lea

A940

Sunshine BioFuels, LLC

Camilla

A940

TPA Inc.

Warren

A940

Trafigura AG

Stamford

A940

U.S. Biofuels, Inc.

Rome

A940

United Oil Company

Pittsbourgh

A940

Valco Bioenergy

Harlingen

A940

Vanguard Synfuels, LLC

Pollock

A940

Vinmar Overseas, Ltd

Houston

A938

Vitol Inc.

Houston

A940

Walsh Bio Diesel, LLC

Mauston

A940

Western Dubque Biodiesel, LLC

Farley

A940

Western Iowa Energy, LLC

Wall Lake

A940

Western Petroleum Company

Eden Prairie

A940


PŘÍLOHA II

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 1 odst. 4 a čl. 2 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, v tomto formátu:

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a /nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známých jako ‚bionafta‘, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu prodávaný na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, byl vyroben společností (název a adresa) (TARIC) v [země] [dotčené země]. Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.“


PŘÍLOHA III

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 3 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, v tomto formátu:

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaný/podepsaná osvědčuji, že (objem) monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně ‚bionafta‘, buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, prodávaný na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, byl vyroben [název a adresa společnosti] [doplňkový kód TARIC] ve Spojených státech amerických. Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU