(EU) 2015/585Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/585 ze dne 18. prosince 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy vymezující období krytí rizika marží Text s významem pro EHP

(1)

Rámec pro výpočet období krytí rizika marží používaných pro výpočet kapitálových požadavků členů clearingového systému pro expozice vůči jejich klientům by měl být vhodný jak pro instituce používající metodu interního modelu, tak pro instituce používající standardizované metody. Měl by rovněž odrážet změny podmínek na trhu, aby představoval správný obezřetnostní přístup, aniž by zároveň na tyto instituce uvaloval nepřiměřenou provozní zátěž.

(2)

Ačkoli se definice likvidačních období používaných ústředními protistranami liší od definice období krytí rizika marží používaných členy clearingového systému pro účely výpočtu kapitálových požadavků pro expozice vůči jejich klientům, ve své podstatě jsou oba pojmy velmi podobné. Likvidační období totiž odrážejí změny podmínek na trhu a zohledňují období pro uzavření smluv a transakcí. Odhady likvidačních období provedené ústředními protistranami by proto měly sloužit jako zástupný ukazatel období krytí rizika marží pro účely výpočtu kapitálových požadavků členů clearingového systému pro expozice vůči jejich klientům.

(3)

Používání likvidačních období by navíc zajistilo komplexní pokrytí všech druhů produktů a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, u nichž clearing provádějí ústřední protistrany, a mělo by navíc tu výhodu, že by nevyžadovalo aktualizace tohoto nařízení v přenesené pravomoci, kdykoli by ústřední protistrana začala provádět clearing nového druhu produktu či transakce.

(4)

Na rozdíl od období krytí rizika marží zahrnují někdy likvidační období zveřejňovaná ústředními protistranami dodatečná období, jež mají umožnit novaci pozic vůči členovi clearingového systému, u něhož nedošlo k selhání. Jelikož jsou tato dodatečná období specifikem likvidačních období a neodrážejí rozdíly v riziku, jež členové clearingového systému podstupují, není nutné, aby byla doplňována k období krytí rizika marží, která mohou instituce použít při výpočtu svých kapitálových požadavků pro expozice vůči klientovi, pokud jednají jako členové clearingového systému.

(5)

Aby se zajistilo, že tyto odhady budou podléhat schválení ze strany orgánů dohledu, měla by být jako zástupné ukazatele pro období krytí rizika marží při výpočtu kapitálových požadavků členů clearingového systému pro expozice vůči jejich klientům povolena pouze likvidační období odhadovaná způsobilými ústředními protistranami, jak jsou definovány v čl. 4 odst. 1 bodě 88 nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

Jelikož cílem období krytí rizika marží je zachytit změny tržní hodnoty skupiny transakcí se započtením v období od poslední výměny kolaterálu, jenž pokrývá skupinu transakcí se započtením s protistranou, u níž došlo k selhání, do okamžiku, kdy se transakce uzavřou a provede se opětovné zajištění (re-hedging) výsledného tržního rizika, a jelikož trhy mohou být v některé kalendářní dny uzavřeny, měla by být období krytí rizika marží vyjádřena v obchodních dnech. Zajistí se tak, že kapitálové požadavky k těmto transakcím budou plně odrážet rizika, jimž je instituce během období krytí rizika marží vystavena. Je proto vhodné stanovit, že období krytí rizika marží používané pro účely čl. 304 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 trvá minimálně pět obchodních dní, tj. déle než minimálních pět dní stanovených v tomto článku. Minimální období krytí rizika marží by se tak sjednotilo s ustanoveními části třetí hlavy II kapitoly 6 oddílu 6 nařízení (EU) č. 575/2013, která se týkají požadavků na použití metody interního modelu.

(7)

V souladu s čl. 304 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013 mohou instituce při výpočtu kapitálových požadavků pro své expozice vůči klientovi použít kratší období krytí rizika marží, avšak pouze pokud jednají jako členové clearingového systému. Proto se pravidla pro období krytí rizika marží, která podle těchto ustanovení mohou instituce použít, neuplatní, pokud instituce vypočítávají své kapitálové požadavky pro expozice vůči klientům, ale nejednají v případě těchto expozic jako členové clearingového systému. Nezáleží přitom na tom, zda tyto instituce uplatňují metodu interního modelu, či nikoli, ani na tom, zda je u příslušných expozic vůči klientům clearing prováděn centrálně, či nikoli.

(8)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(9)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

a)

pět obchodních dnů;

b)

nejdelší likvidační období smluv nebo transakcí, jež jsou součástí skupiny transakcí se započtením, zveřejněné v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. b) bodem vi) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 (3) způsobilou ústřední protistranou, která provádí clearing těchto smluv nebo transakcí.