(EU) 2015/519Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/519 ze dne 26. března 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 91/2009 (2), naposledy pozměněným prováděcím nařízením (EU) č. 924/2012 (3), konečné antidumpingové clo (dále jen „původní opatření“) na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli (dále jen „ISF“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Po změně, kterou přineslo prováděcí nařízení (EU) č. 924/2012, měla opatření podobu valorického cla stanoveného pro jednotlivé čínské vyvážející výrobce zařazené do vzorku ve výši od 0,0 % do 69,7 %. Zároveň bylo antidumpingové clo pro spolupracující čínské vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, stanoveno na úrovni 54,1 %, zatímco zbytkové clo pro nespolupracující čínské vyvážející výrobce činilo 74,1 % (dále jen „platná cla“).

(3)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 723/2011 (4), naposledy pozměněným prováděcím nařízením (EU) č. 693/2012 (5), byla původní opatření rozšířena na dovoz ISF zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie.

(4)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných konečných antidumpingových opatření (6) obdržela Komise dne 1. října 2013 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podal Evropský institut pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby ISF v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 30. ledna 2014 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) informovala o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 (dále jen „dotčené období“).

(8)

O zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR a zástupce ČLR. Zúčastněné strany měly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

S ohledem na zjevný velký počet vyvážejících výrobců v ČLR a výrobců a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, jichž se šetření týkalo, se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se do 15 dnů ode dne zahájení přezkumu přihlásily Komisi a aby jí poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(11)

Z 325 známých čínských výrobců 24 předložilo odpovědi na dotazník k výběru vzorku. Avšak 13 z nich nevykázalo vývoz do EU, zatímco u tří jiných nebyl v původním šetření zjištěn dumping, a proto nepodléhají platnému opatření. Zbývajících osm společností vykázalo vývoz 11 800 tun do EU, což podle Eurostatu odpovídá 132 % celkového čínského dovozu do EU v období přezkumného šetření. Navržen byl vzorek tří největších vývozců. Nicméně jedna ze společností zařazených do vzorku tvrdila, že nesprávně vykázala svůj vývoz do EU ve formuláři pro výběr vzorku a ve skutečnosti měla vykázat nulový vývoz.

(12)

Proto byl vytvořen vzorek sestávající ze tří největších zbývajících vývozců. Všechny tři společnosti zařazené do vzorku ukončily spolupráci v různých fázích řízení a rozhodly se neodpovědět na dotazníky nebo odmítnout inspekce na místě. V důsledku toho byly všem třem společnostem zaslány dopisy, které je informovaly o záměru Komise použít článek 18 základního nařízení. Od těchto vyvážejících výrobců nepřišla žádná odpověď.

(13)

Komise posoudila situaci čtyř zbývajících vyvážejících výrobců, kteří odpověděli na dotazník k výběru vzorku. Jejich vývoz do Unie byl tak nízký, tj. menší než 1 % celkového vývozu, že vytvořit nový vzorek a zakládat zjištění šetření na jejich situaci nebylo považováno za vhodné ani reprezentativní. Bylo považováno za vhodnější v zjištěních šetření vycházet z širších a reprezentativnějších podkladů, tj. z dostupných údajů, s ohledem na nedostatečnou spolupráci čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Zbývající čtyři společnosti byly informovány o záměru Komise vycházet z dostupných údajů.

(14)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise rovněž oznámila čínským orgánům, že hodlá použít článek 18. Komise neobdržela žádné připomínky nebo žádost o intervenci úředníka pro slyšení jako reakci na příslušné dopisy zaslané společnostem a čínským orgánům.

(15)

V předběžné fázi šetření s Komisí spolupracovalo 91 výrobců/skupin výrobců, kteří představovali přibližně 50 % výroby ISF v Unii. Vzhledem k velkému počtu spolupracujících výrobců Komise přistoupila k výběru vzorku. Vybraný vzorek původně sestával z devíti společností/skupin společností patřících k nejvíce reprezentativním, pokud jde o objem, velikost, sortiment typů výrobku a zeměpisnou polohu v Unii. Jedna ze společností zařazených do vzorku ukončila spolupráci a rozhodla se neodpovědět na dotazník. Komise proto informovala tuto společnost o jejím vyřazení ze vzorku vzhledem k nedostatečné spolupráci. Vzorek zmenšený na zbývajících osm společností/skupin společností však byl považován za reprezentativní, protože odpovídal 24 % odhadované celkové výroby ISF v Unii během období přezkumného šetření.

(16)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od dvou dovozců v Unii. Vzhledem k poměrně omezenému počtu společností nebyl požadován výběr vzorku.

(17)

Co se týče uživatelů, žádný z nich se nepřihlásil ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu ani v pozdější fázi řízení. Usuzovalo se proto, že při šetření nespolupracoval žádný uživatel.

(18)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(19)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k závěrům tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, a všechny zúčastněné strany byly vyzvány k předložení připomínek (poskytnutí konečných informací). Byl jim rovněž poskytnut čas na předložení připomínek v návaznosti na poskytnuté informace. Podání byla obdržena od žadatele, Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz strojního zařízení a elektroniky, dvou dovozců/výrobců v Unii a jejich čínského výrobce ve spojení a dvou sdružení distributorů v Unii. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(20)

Dotčeným výrobkem jsou některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli, jiné než z nerezavějící oceli, tj. vruty do dřeva (kromě vrtulí do pražců), závitořezné šrouby, ostatní šrouby a svorníky s hlavou (též s jejich maticemi nebo podložkami, ale kromě šroubů soustružených z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s tloušťkou dříku nepřesahující 6 mm a kromě šroubů a svorníků pro upevňování konstrukčních materiálů železničních tratí) a podložky pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 7318 12 90, 7318 14 91, 7318 14 99, 7318 15 59, 7318 15 69, 7318 15 81, 7318 15 89, ex 7318 15 90, ex 7318 21 00 a ex 7318 22 00.

(21)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a spojovací prostředky ze železa nebo oceli vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie a spojovací prostředky ze železa nebo oceli vyráběné a prodávané na domácím trhu v Malajsii (dále jen „srovnatelná země“) mají v podstatě stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití jako spojovací prostředky ze železa nebo oceli vyráběné v ČLR a prodávané na vývoz do Unie. Proto jsou považovány za obdobné ve smyslu ustanovení čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(23)

Jak je uvedeno výše v 11. až 14. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci vybraní jako součást vzorku při šetření nespolupracovali. Proto vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců v ČLR vychází celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(24)

Pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu byla použita žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, například se statistikou obchodu týkající se dovozu a vývozu (Eurostat a čínské údaje o vývozu) a jinými veřejně dostupnými informacemi (jako je prohlášení Svazu čínského průmyslu spojovacích prostředků).

(25)

Nedostatečná spolupráce ovlivnila srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou v tom smyslu, že přesný sortiment vyvážený čínskými výrobci do Unie nebyl znám.

(26)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily k návrhu použít Indii jako třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s ČLR. Indie byla použita jako srovnatelná země již v původním šetření.

(27)

Kromě Indie žadatel navrhl jako možnou srovnatelnou zemi USA. Ostatní zúčastněné strany vyjádřily k návrhu Indie výhrady a navrhly Malajsii, Tchaj-wan, Thajsko a Vietnam jako alternativní srovnatelné země.

(28)

Kromě návrhů předložených zúčastněnými stranami se Komise sama snažila určit vhodnou srovnatelnou zemi. Určila Japonsko jako další potenciální srovnatelnou zemi z důvodu jeho velkého objemu výroby spojovacích prostředků podobného ČLR.

(29)

Žádosti o spolupráci byly zaslány známým výrobcům v Indii, Japonsku, Malajsii (skutečným výrobcům, kteří antidumpingová opatření neobcházejí (8)), na Tchaj-wanu, v Thajsku a USA. Vietnamští výrobci nebyli kontaktováni, protože Vietnam není považován za zemi s tržním hospodářstvím. Spolupracovali vyvážející výrobci v Indii a Malajsii a v těchto dvou zemích se uskutečnily inspekce na místě.

(30)

Bylo zjištěno, že jedna ze spolupracujících indických společností nebyla výrobcem, nýbrž obchodní společností a že druhá spolupracující indická společnost zahájila svou činnost až po období přezkumného šetření. Proto nemohly být použity údaje o prodeji a nákladech z Indie. Bylo zjištěno, že dvě malajsijské spolupracující společnosti jsou vyvážejícími výrobci, jejichž úplné údaje jsou dostupné z období přezkumného šetření. Proto jako srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla vybrána Malajsie.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve přezkoumáno, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku ze strany spolupracujících výrobců v Malajsii nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. Na tomto základě bylo zjištěno, že prodej na domácím trhu srovnatelné země je reprezentativní.

(32)

Zjišťovalo se rovněž, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření. Bylo zjištěno, že domácí prodej jednoho z výrobců se uskutečnil v běžném obchodním styku, zatímco prodej druhého výrobce nikoli.

(33)

Běžná hodnota prvního výrobce tak vycházela ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny ziskového domácího prodeje v období přezkumného šetření. Běžná hodnota druhého výrobce byla početně určena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(34)

Po poskytnutí konečných informací se dvě zúčastněné strany vyjádřily k výběru srovnatelné země. Obě strany tvrdily, že Japonsko nemělo být považováno za možnou srovnatelnou zemi z důvodu svého zaměření na výrobky nejvyšší kategorie a svých vysokých nákladů. Jedna z těchto stran rovněž uvedla, že jako srovnatelná země měl být vybrán Tchaj-wan vzhledem k vysokému počtu výrobců, nákladům srovnatelným s Čínou a svému rozsáhlému vývozu do Evropy a Severní Ameriky.

(35)

Komise konstatuje, že srovnatelná země byla vybrána po zvážení šesti potenciálních kandidátských zemí. Od všech těchto zemí byla požadována spolupráce. Spolupracovaly pouze Malajsie a Indie; nespolupracovaly Tchaj-wan a Japonsko. Z důvodů vysvětlených v 30. bodě odůvodnění bylo rozhodnuto vybrat Malajsii.

(36)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a tedy absenci konkrétních informací o čínských cenách byla vývozní cena stanovena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů a k tomuto účelu byly použity statistické zdroje (Eurostat).

(37)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly v případě potřeby provedeny náležité individuální úpravy vývozní ceny. Pro vyjádření vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu Komise upravila cenu CIF vycházející z údajů Eurostatu o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a úvěry.

(38)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. Srovnání průměrné dovozní ceny podle Eurostatu s běžnými hodnotami srovnatelné země neprokázalo existenci dumpingu.

(39)

Nicméně během období přezkumného šetření bylo do Unie z ČLR dovezeno jen zanedbatelné množství 9 000 tun ISF (v hodnotě 23 milionů EUR) kromě ISF vyrobených vyvážejícími výrobci, u nichž bylo zjištěno, že se v původním šetření dumpingu nedopustili. Kromě toho kvůli nespolupráci čínských vývozců zařazených do vzorku nebyly k dispozici informace o sortimentu čínského vývozu, a tudíž srovnání s běžnou hodnotou srovnatelné země bylo možné provést pouze na souhrnném základě.

(40)

Proto nezjištění dumpingu v období přezkumného šetření je považováno za málo relevantní kvůli nízkému dovezenému množství a absenci informací týkajících se dováženého sortimentu vzhledem k velké různorodosti prostředků, které se vyrábějí a s nimiž se obchoduje.

(41)

Po poskytnutí konečných informací tři zúčastněné strany vyjádřily připomínku, že by opatření měla být zrušena, protože během období přezkumného šetření nebyl zjištěn dumping. Zastávali názor, že navzdory malému objemu vývozu z ČLR má nezjištění dumpingu značný význam.

(42)

Komise poznamenává, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se závěry opírají o pravděpodobnost, že se dumping obnoví, nikoli o zjištění týkající se existence dumpingu během období přezkumného šetření.

(43)

S ohledem na úvahy uvedené výše v 38. až 40. bodě odůvodnění Komise dále zkoumala, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vývozní cena při vývozu z ČLR na jiné trhy, obcházení opatření a atraktivitu trhu Unie.

(44)

Odhaduje se, že ČLR je největší výrobce ISF na světě. Podle údajů Svazu čínského průmyslu spojovacích prostředků (9) (China Fastener Industry Association, dále jen „CFIA“) se výrobní kapacita v roce 2012 odhadovala na 6,6 milionu tun. Využití kapacity bylo odhadováno na úrovni 75 %, což znamenalo značnou volnou kapacitu, která je srovnatelná s celkovou spotřebou Unie.

(45)

CFIA také odhaduje, že v roce 2012 bylo vyvezeno 40–50 % výroby ISF (2,5 milionu tun). Je zřejmé, vývoz je důležitou součástí činnosti čínských výrobců ISF. Čínský vývoz byl tedy o více než 40 % vyšší než celková spotřeba Unie v témže období.

(46)

Žádost obsahuje důkazy prima facie o čínských vývozních cenách při vývozu na jiné trhy, jako jsou USA a Tunisko. Tyto důkazy byly založeny na cenových nabídkách, které obdrželo výrobní odvětví Unie. Bylo zjištěno, že tyto vývozní ceny jsou nižší než běžná hodnota, jak byla určena výše. Na základě čínských vývozních cen při vývozu do Chorvatska v roce 2012 a prvním čtvrtletí 2013, tj. před přistoupením Chorvatska k EU a rozšířením ochranných opatření EU na tuto zemi, lze vyvodit závěr, že úroveň čínských vývozních cen, která vedla k uložení opatření při původním šetření, zůstává velmi podobná, a tudíž nižší než běžná hodnota, jak byla určena výše.

(47)

Antidumpingová opatření týkající se spojovacích prostředků z ČLR byla přijata v několika třetích zemích (např. v Kanadě (10), Kolumbii (11), Mexiku (12), Jižní Africe (13) a USA (14)). Tato opatření se týkají různých podkategorií spojovacích prostředků, včetně dotčeného výrobku. Tato antidumpingová opatření byla považována za další známku dumpingu při vývozu na trhy třetích zemí.

(48)

S ohledem na tyto úvahy dospěla Komise k závěru, že vyvážející výrobci z ČLR prodávali a v současné době prodávají ISF do třetích zemí zmíněných ve 46. a 47. bodě odůvodnění za dumpingové ceny. Komise se proto domnívá, že je pravděpodobné, že kdyby byla stávající opatření zrušena, vyvážející výrobci z ČLR by také prodávali dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny.

(49)

Šetření zaměřené na obcházení opatření (15) dospělo k závěru, že k obcházení opatření vztahujících se na spojovací prostředky z Číny docházelo přes Malajsii. Opatření byla proto rozšířena na Malajsii s výjimkou devíti malajsijských výrobců, o nichž bylo zjištěno, že jsou skutečnými výrobci, kteří opatření neobcházejí, a kteří byli osvobozeni od opatření. Obcházení opatření naznačuje, že vývozci uplatňující dumping se chtějí dostat na trh Unie s dumpingovými cenami, aniž by museli platit clo. Proto je v případě, že by opatření pozbyla platnosti, pravděpodobné, že by chtěli směřovat dumpingový dovoz přímo na trh Unie, aniž by se museli uchýlit k obcházení opatření.

(50)

Po poskytnutí konečných informací dvě zúčastněné strany vyjádřily připomínku, že nižší celní sazby by snížily riziko obcházení. Tyto strany rovněž tvrdily, že zvláštní opatření, která jsou vysvětlena ve 129. bodě odůvodnění a která vyžadují, aby čínští vývozci s individuálními celními sazbami předložili faktury, jsou známkou toho, že celní sazby jsou příliš vysoké a vybízejí k obcházení opatření.

(51)

Komise poznamenává, že výši platných celních sazeb nelze změnit v souvislosti s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Kromě toho účelem zvláštních opatření pro čínské vývozce je řešit potenciální riziko obcházení opatření mezi čínskými výrobci v důsledku rozdílných individuálních celních sazeb. Naproti tomu obcházení opatření přes Malajsii bylo analyzováno jako ukazatel pravděpodobnosti obnovení dumpingu při vývozu z ČLR do Unie. Komise se domnívá, že tyto dvě otázky spolu přímo nesouvisejí: požadavek faktur od čínských výrobců nemění nic na zjištění, že obcházení opatření přes jiné země je známkou pravděpodobnosti obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(52)

Obcházení opatření přes Malajsii dokládá, že trh Unie je kvůli vyšším cenám na tomto trhu pro čínské výrobce i nadále atraktivní. Existence antidumpingových opatření na ostatních trzích dále zvyšuje atraktivitu trhu Unie v případě, že by byla opatření zrušena. Proto lze oprávněně očekávat, že kdyby byla opatření zrušena, významná část stávajícího čínského vývozu by byla přesměrována do Unie. Je třeba připomenout, že než byla uložena původní opatření, čínský podíl na trhu Unie činil 26 %. Očekává se proto, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz, který se v současnosti na trhu Unie podílí 0,5 %, se na základě cenového podbízení vůči cenám v Unii výrazně zvýší.

(53)

Šetření prokázalo, že se spojovací prostředky dovezené z ČLR vyvážely do několika třetích zemí za dumpingové ceny a že některé z těchto třetích zemí přijaly antidumpingová opatření vztahující se na čínské spojovací prostředky. Chování čínských vývozů při tvorbě cen na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost obnovení dumpingu na trhu Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(54)

Obcházení opatření bylo považováno za další náznak pravděpodobnosti obnovení dumpingu.

(55)

Navíc atraktivita trhu Unie a skutečnost, že jiné trhy jsou kvůli antidumpingovým opatřením stále uzavřené, naznačují, že existuje riziko přesměrování čínského vývozu na trh Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(56)

Kromě toho je volná kapacita výroby dotčeného výrobku v ČLR ve srovnání se spotřebou Unie během období přezkumného šetření významná. Kdyby tato kapacita byla využita k vývozu do Unie a k cenové konkurenci s výrobci v Unii, bylo by velmi pravděpodobné, že by se tento vývoz uskutečnil za dumpingové ceny kvůli nadměrné produkci, pro kterou by bylo třeba najít cestu na vývozní trhy, což představuje pobídku k dumpingu.

(57)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, byl by dumping obnoven.

(58)

Šetřením bylo zjištěno, že obdobný výrobek vyrábí velký počet výrobců v Unii, včetně mnoha malých a středních podniků a několika větších společností. Výrobci v Unii, jejichž jménem byla žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti podána, spolupracovali při šetření s výjimkou jedné společnosti, jak je vysvětleno v 15. bodě odůvodnění. Řada ostatních výrobců, kteří žádost podpořili, nebo s ní nesouhlasili, poskytla obecné údaje o svém objemu výroby a prodeje. Jelikož mnoho výrobců v Unii, většinou malých podniků, při šetření nespolupracovalo, nebylo možno na základě údajů jednotlivých společností přesně stanovit celkový objem výroby v Unii a počet výrobců.

(59)

V důsledku toho byl objem výroby v Unii odhadnut s použitím informací uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti na základě údajů Eurostatu o průmyslové výrobě. Na základě výše uvedených skutečností se celková výroba v Unii v období přezkumného šetření odhaduje na zhruba 1,2 milionu tun.

(60)

Navíc žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti a informace shromážděné během šetření umožňují odhad, že během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 378 výrobců v Unii. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a jsou dále souhrnně označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(61)

Jak je uvedeno výše v 15. bodě odůvodnění, do vzorku bylo zařazeno a požadované informace poskytlo osm výrobců/skupin výrobců v Unii. Odhaduje se, že společnosti zařazené do vzorku představují přibližně 24 % celkové výroby Unie a jejich situace se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(62)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele za posuzované období byly stanoveny, analyzovány a ověřeny na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě údajů shromážděných a ověřených na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(63)

Makroekonomické ukazatele v následujících oddílech jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál a náklady práce.

(64)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, odhadu pro nespolupracující výrobce a údajů o dovozu od Eurostatu na úrovni kódů TARIC.

(65)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 3 %. V roce 2011 byl zaznamenán významný růst, avšak spotřeba v Unii je stále velmi daleko od výše zjištěné během období šetření původního šetření, kdy spotřeba přesáhla 2,2 milionu tun.

Tabulka 1

Spotřeba

(66)

Objem dovozu z ČLR a jeho podíl na trhu byl analyzován na základě údajů Eurostatu a údajů shromážděných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(67)

Bylo zjištěno, že během posuzovaného období se dovoz dotčeného výrobku z ČLR do Unie, pokud jde o jeho objem a podíl na trhu, vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dotčeného dovozu a jeho podíl na trhu

(68)

Objemy dovozu z ČLR se z úrovně zaznamenané v období původního šetření významně snížily (o více než 98 %, pokud srovnáme období původního šetření s obdobím přezkumného šetření). Čínský podíl na trhu odpovídajícím způsobem rovněž klesl z 26 % v období původního šetření na 0,5 % v období přezkumného šetření. Následkem toho oficiální vývoz z ČLR na trh Unie téměř ustal. Údaje vykazované v této a následující tabulce neobsahují objemy vývozu tří čínských vyvážejících výrobců, u nichž nebyl v původním šetření zjištěn dumping. Objem jejich vývozu byl v posuzovaném období v průměru zhruba 30 % celkového čínského vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(69)

Následující tabulka udává průměrnou cenu čínského dovozu. Během posuzovaného období se průměrná cena dovozu z ČLR zvýšila o 28 %. Existují však důvody k domněnce, že tato cena (která je o více než 250 % vyšší než průměrná cena čínského vývozu během období původního šetření) by neměla být považována za smysluplný ukazatel, a to z důvodu velmi malých množství, která jsou dovážena z Číny. Zdá se, že vzhledem k vysokým antidumpingovým clům, malým objemům dovozu a důkazům získaným od spolupracujících dovozců se množství vyvážená čínskými výrobci v období přezkumného šetření skládají z velmi malých objednávek a/nebo velmi specifických typů výrobku, což vede k vyšším cenám.

Tabulka 3

Průměrná cena dovozu z ČLR

(70)

Vzhledem k tomu, že žádný čínský vyvážející výrobce nespolupracoval v přezkumném šetření, a s ohledem na omezené informace, které jsou k dispozici od jiných čínských vyvážejících výrobců, bylo cenové podbízení během období přezkumného šetření určeno srovnáním vážené průměrné ceny výrobců v Unii účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, na základě ceny ze závodu, a průměrné vývozní ceny čínského vývozu na základě cen CIF získaných z Eurostatu s příslušnou úpravou o cla.

(71)

Výsledek srovnání vyjádřený jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie 12 %. Nicméně z důvodů vysvětlených výše v 69. bodě odůvodnění je třeba mít za to, že ceny zaznamenané u čínského vývozu dotčeného výrobku v posuzovaném období jsou mnohem vyšší, než jaké by byly při absenci opatření. Na tomto základě jsou důvody se domnívat, že kdyby byla opatření zrušena, vývoz dotčeného výrobku z ČLR by i nadále byl s to vyvinout vážný cenový tlak na výrobce v Unii.

(72)

Objemy dovozu z třetích zemí na trh Unie během posuzovaného období vykázaly nepatrně rostoucí trend, který sledoval trend spotřeby. Podíl všeho dovozu ISF ze třetích zemí na trhu zůstal v posuzovaném období relativně stabilní a pohyboval se kolem jedné třetiny spotřeby Unie.

(73)

Průměrné ceny dovozu ze třetích zemí zůstaly v posuzovaném období relativně stabilní a zůstaly pod úrovní cen výrobního odvětví Unie. Bez ohledu na to jsou ceny dovozu ze třetích zemí výrazně vyšší než ceny, které byly během původního šetření zaznamenány u dovozu z Číny. Z důvodů uvedených výše v 69. bodě odůvodnění nelze ceny čínských ISF dovezených do Unie v období přezkumného šetření považovat za reprezentativní, byť jsou vyšší než průměrné ceny dovozu ze třetích zemí.

(74)

Zvažují-li se třetí země jednotlivě, je zřejmé, že nejdůležitějším zahraničním aktérem na trhu Unie je nyní Tchaj-wan. Objem jeho vývozu se v posuzovaném období zvýšil o 20 % a sám o sobě představuje téměř polovinu dovozu na trhu EU. Vezmeme-li v úvahu, že objemy jeho vývozu v období přezkumného šetření jsou o 70 % vyšší než v období původního šetření (a to navzdory skutečnosti, že spotřeba v období přezkumného šetření je nižší), je zřejmé, že velkou část vývozu z Číny nahradily tchajwanské výrobky. Je třeba však poznamenat, že objemy tchajwanského dovozu v období přezkumného šetření představovaly jen polovinu objemů vyvezených Čínou v období původního šetření a že tchajwanské průměrné ceny v období přezkumného šetření byly téměř dvojnásobně vyšší (+ 97,8 %) než průměrné ceny čínského vývozu v období původního šetření. Dále je třeba poznamenat, že čínští vývozci i nadále prodávali za obdobně nízké ceny na trzích v Evropě, na nichž se neuplatňovala antidumpingová opatření, jako je Chorvatsko před přistoupením k EU.

(75)

Dále by Vietnam a Thajsko mohly být označeny za země, které měly prospěch z vytlačení čínského vývozu, neboť vykázaly značné zvýšení (v rozmezí 70 až 80 %), byť začínaly s mnohem menšími objemy.

(76)

Kromě toho je třeba vzít v úvahu skutečnost, že sortiment dovážených výrobků je údajně více zaměřen na běžné výrobky než na výrobky vyráběné výrobním odvětvím Unie.

(77)

Po poskytnutí konečných informací čtyři zúčastněné strany tvrdily, že zjištění Komise týkající se částečného nahrazení čínského dovozu na trhu Unie dovozem z Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu by mělo vést k závěru, že výrobky, které budou pravděpodobně dovezeny z Číny, jsou běžné, a tudíž nebudou přímo konkurovat propracovanějším výrobkům výrobního odvětví Unie.

(78)

V reakci na toto tvrzení je třeba poznamenat, že skutečnost, že dovoz ze třetích zemí zřejmě vskutku převzal podíl na trhu, který dříve měli čínští vývozci, neznamená, že by budoucí dovoz z Číny pravděpodobně nezpůsobil újmu. Za prvé, jak je vysvětleno podrobněji ve 115. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie tvoří výrobci běžných i speciálních spojovacích prostředků. Za druhé, existují náznaky, že by budoucí vývoz z Číny mohl zahrnovat specializovanější výrobky a výrobky vyšších kategorií. Dostupné informace týkající se plánů rozvoje, jako je projev předsedy Svazu čínského průmyslu spojovacích prostředků (CFIA) (17), jasně ukazují, že čínské odvětví spojovacích prostředků předpokládá vývoj různorodějších a složitějších výrobků a výrobků nejvyšší kategorie. Proto muselo být výše uvedené tvrzení odmítnuto.

(79)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(80)

Pro účely analýzy újmy se hospodářská situace výrobního odvětví Unie posuzuje na základě ukazatelů, jako je výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál, zásoby a náklady práce.

(81)

Výroba výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zůstala celkově stabilní. Je třeba připomenout, že poptávka po dotčeném výrobku je stejně jako u jiného spotřebního zboží do značné míry závislá na odvětvích jako automobilový průmysl a stavebnictví. I přes malé zvýšení v roce 2011 výroba výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zůstala v souladu s pomalu rostoucí poptávkou v evropské ekonomice celkově stabilní.

Tabulka 5

Celková výroba výrobního odvětví Unie

(82)

Také výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období poměrně stabilní, když se v roce 2011 a v období přezkumného šetření zvýšila nepatrně. V souladu se skutečností, že výroba v období let 2010–2013 zůstala stabilní, v zásadě stabilní zůstalo i využití kapacity, přičemž relativního vrcholu bylo dosaženo v roce 2011.

Tabulka 6

Výrobní kapacita a využití kapacity

(83)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, sledoval trend spotřeby a výroby v letech 2010 až 2013, přičemž během posuzovaného období byl zaznamenán nepatrný růst, a to i přes významný nárůst mezi roky 2010 a 2011.

Tabulka 8

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu a růst

(84)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu (vypočtený při zohlednění prodeje stranám, které jsou ve spojení) během posuzovaného období byl stabilní a představoval přibližně dvě třetiny trhu. Tento výsledek odpovídá poklesu spotřeby Unie ve srovnání s obdobím původního šetření na jedné straně a náhradě čínského dovozu dovozem z jiných zdrojů na straně druhé.

(85)

V souvislosti s dotčeným výrobkem zůstala zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie v posuzovaném období stabilní. Malý nárůst zaznamenaný v roce 2011 je v souladu s vyšší výrobou vykázanou během uvedeného roku. Jelikož produktivita byla v roce 2011 také vyšší, svědčí to o tom, že výrobní odvětví Unie reagovalo na vyšší poptávku částečně náborem nových zaměstnanců a částečně zvýšením výkonu stávajících zaměstnanců (přesčasy). Když se v následujících letech objemy opět snížily, oba tyto jevy zmizely a byl obnoven stav z roku 2010.

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

(86)

Jak je uvedeno výše v 36. bodě odůvodnění, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku nebylo možné stanovit s dostatečnou přesností dumpingová rozpětí pro ČLR, a proto se nezjištění dumpingu během období přezkumného šetření přikládá malý význam. Analýza určitých ukazatelů újmy ukázala, že výrobní odvětví překonává účinky minulého dumpingu. Nicméně oživení bylo zpomaleno stagnující poptávkou v hlavních navazujících odvětvích. Dále je třeba poznamenat, že poměrně stabilní vývoj v posuzovaném období nastal pod ochranou stávajících antidumpingových opatření. V případě zrušení uvedených opatření se očekává výrazný dopad dumpingového dovozu z ČLR na výrobní odvětví Unie.

(87)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v období let 2010–2013 zvýšily o 8 % poté, co v roce 2012 dosáhly relativního vrcholu. Průměrná prodejní cena je obecně schopna pokrýt výrobní náklady a zajistit nepatrný zisk výrobního odvětví Unie.

Tabulka 10

Prodejní ceny a náklady

(88)

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost získávat kapitál vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic

(89)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla stanovena tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období bylo ziskové rozpětí i nadále nízké a u některých výrobců v Unii záporné; zejména je třeba si uvědomit, že v žádném z posuzovaných roků ziskové rozpětí nedosáhlo úrovně zaznamenané v období původního šetření (4,4 %). Bez ohledu na stabilní trend prodeje a výroby a významný tržní podíl výrobního odvětví Unie je ziskové rozpětí pro toto odvětví stále poměrně nízké. Zejména je třeba uvést, že v roce 2011 bylo ziskové rozpětí velmi nízké navzdory skutečnosti, že objemy prodeje výrobního odvětví Unie dosáhly v posuzovaném období svého maxima. To vzbuzuje obavy o budoucí vývoj ziskového rozpětí výrobního odvětví EU v případě, že hospodářská situace bude i nadále stagnovat. Je třeba si rovněž uvědomit, že ziskové rozpětí během posuzovaného období zůstalo také vždy pod úrovní cílového zisku uvedenou v původním šetření (5 %).

(90)

Peněžní tok, tedy schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, byl během celého posuzovaného období kladný. Tento ukazatel se však zlepšil teprve v roce 2012, a v období přezkumného šetření se výrazné snížil – o 17 %. To vzbuzuje obavy o schopnost výrobního odvětví Unie pokračovat v nezbytném samofinancování svých činností.

(91)

Úroveň investic byla během posuzovaného období poměrně vysoká a stabilní, přičemž vrcholu dosáhla v roce 2011. Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic vykazuje obdobný trend jako ziskové rozpětí. Proto tento ukazatel také dosahuje svého vrcholu v období přezkumného šetření. Tento signál může být vykládán jako nejednoznačný, protože na jedné straně odráží nejvyšší bod ziskového rozpětí mezi těmi, které byly v posuzovaném období zaznamenány, ale odráží rovněž nízkou úroveň investic, která svědčí o tom, že hospodářské vyhlídky odvětví jsou stále nejisté.

(92)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že ačkoli finanční výsledky výrobců v Unii zůstaly během posuzovaného období stabilní, s výjimkou investic nedosáhly výše z období původního šetření.

(93)

Konečný stav zásob spolupracujících výrobců v Unii sledoval poměrně stabilní trend, který byl zaznamenán již ve výrobě a v prodeji, přičemž relativního vrcholu dosáhl v roce 2011. Navíc vzhledem k tomu, že se výroba obdobného výrobku v Unii uskutečňuje převážně na zakázku, výše zásob nepředstavuje velmi smysluplný ukazatel.

Tabulka 12

Konečný stav zásob

(94)

Průměrná mzda zaměstnanců během posuzovaného období neustále rostla – o 4 % každý rok. Tento růst je však možno vysvětlit úpravou o inflaci a v menší míře využitím přesčasové práce (o čemž svědčí zvýšení produktivity na zaměstnance v roce 2011).

Tabulka 13

Náklady práce

(95)

Šetření ukázalo, že dovoz výrobků z ČLR na trh Unie po uložení původních opatření v roce 2009 téměř vymizel. To umožnilo výrobnímu odvětví Unie dosáhnout dobré a stabilní úrovně výroby, objemu prodeje a podílu na trhu. Na druhé straně je ziskovost i cílový zisk pro výrobní odvětví stále nižší, než jsou úrovně dosažené během období původního šetření.

(96)

Proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Avšak vzhledem k pomalému růstu spotřeby a ke skutečnosti, že ziskové rozpětí je stále nižší, než je nezbytné pro dlouhodobou životaschopnost, lze situaci výrobního odvětví Unie stále považovat za zranitelnou.

(97)

Po poskytnutí konečných informací tři zúčastněné strany tvrdily, že skutečnost, že Komise došla k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu, by mělo vést k ukončení opatření. Komise skutečně zjistila neexistenci podstatné újmy během období přezkumného šetření. Nicméně rozhodnutí o prodloužení opatření není založeno na podstatné újmě v období přezkumného šetření, nýbrž v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení na zjištěních týkající se pravděpodobnosti obnovení újmy. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(98)

Aby mohla být posouzena pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti, byl v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení analyzován možný dopad vývozu z ČLR na trh Unie a na výrobní odvětví Unie.

(99)

Analýza se soustředila na trend spotřeby na trhu Unie, volnou kapacitu, obchodní toky, atraktivitu trhu Unie a chování ČLR při tvorbě cen. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců analýza vychází z dostupných údajů, které zahrnují statistiky (Eurostat a čínské obchodní statistiky) a dokumenty odvětví (například projev předsedy CFIA, na který odkazuje výše 78. bod odůvodnění) poskytnuté v žádosti o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti.

(100)

Jak je uvedeno v 64. a 65. bodě odůvodnění, spotřeba dotčeného výrobku v Unii vykazovala v posuzovaném období celkově stabilní trend. Zároveň je spotřeba v období přezkumného šetření stále nižší o téměř 20 % v porovnání s úrovní před krizí v období původního šetření. Pokles spotřeby dotčeného výrobku je důsledkem klesající výroby v automobilovém a stavebním odvětví v Unii, jakož i v dalších odvětvích spotřebního zboží, v nichž se dotčený výrobek široce využívá (elektronické a domácí spotřebiče, nábytek atd.). Za těchto okolností se má proto za to, že obnovení extrémně levného dovozu z Číny v případě, že by opatření pozbyla platnosti, by mělo náhlý a dramatický dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Ceny tohoto dovozu by pravděpodobně představovaly cenové podbízení vůči cenám v Unii a každopádně by vyvolaly tlak na snižování cen v Unii a narušily hospodářskou soutěž na trhu. V důsledku toho je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, újma způsobená výrobnímu odvětví Unie by se obnovila.

(101)

Jak je popsáno ve 44. bodě odůvodnění, čínská kapacita výroby ISF v roce 2012 představovala 6,6 milionu tun. Je třeba poznamenat, že rok 2012 byl podle čínského výrobního odvětví spojovacích prostředků obtížným rokem, jelikož kvůli nepříznivému dopadu několika hospodářských faktorů (inflace, zpomalení čínského hospodářství a krize eurozóny) byl prvním rokem od roku 2000, kdy čínská výrobní kapacita zaznamenala pokles (z 6,8 milionu tun v roce 2011).

(102)

Každopádně bez ohledu na budoucí scénáře (stagnace nebo růst) je ještě třeba uvést, že i stávající čínská výrobní kapacita 6,6–6,8 milionu tun byla v letech 2010–2012 využívána pouze ze 75 %. Tím v Číně vzniká volná kapacita (1,6–1,7 milionu tun), která je již nyní velmi velká a je řádově stejná jako celá spotřeba zaznamenaná na trhu Unie ve stejném období.

(103)

Čínský vývoz ISF do celého světa byl v posuzovaném období poměrně stabilní a dosahoval úrovně 2,2–2,6 milionu tun, což odpovídá 40–50 % čínského prodeje. Je tedy zřejmé, že vývoz je důležitou součástí činnosti čínských výrobců ISF. Podle plánů rozvoje odvětví, které oznámil CFIA, očekávaný nárůst poptávky na domácím trhu povede pravděpodobně k tomu, že podíl vývozu klesne na úroveň 30–40 % výroby. Nicméně tento pokles je třeba chápat z hlediska celkového zvýšení výrobní kapacity, jak je vysvětleno ve 101. bodě odůvodnění, a skutečnosti, že tato volná kapacita je každopádně stejně velká jako celková spotřeba v Unii. Kromě toho prognóza CFIA neuvádí časový rámec pro snížení podílu čínského vývozu ani konkrétní údaje svědčící o tom, že tento posun již začal. V důsledku toho je třeba plán rozvoje, o němž informoval CFIA, považovat za příliš mlhavý a neurčitý program, zejména ve srovnání s pozbytím platnosti opatření, které by mělo okamžitý účinek. Proto existence tohoto plánu nemůže v této fázi ovlivnit závěry o pravděpodobném obnovení újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(104)

V současné době je čínská přítomnost na trhu Unie velmi omezená a nepřesahuje 0,5 % podílu na trhu z hlediska objemu. Nicméně trh Unie je vzhledem k vyšším cenám na tomto trhu pro čínské výrobce i nadále atraktivní. To lze prokázat pokusy čínských vyvážejících výrobců obcházet antidumpingová opatření EU. Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, toto chování již vedlo k prodloužení opatření týkajících se čínského vývozu přes Malajsii.

(105)

Kromě toho má čínské výrobní odvětví zaměřené na vývoz stále více potíží při hledání cest na své obvyklé vývozní trhy, protože jejich rostoucí počet v poslední době ukládá antidumpingová opatření na vývoz různých typů ISF z Číny, jak je vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění.

(106)

Proto lze oprávněně očekávat, že kdyby byla opatření zrušena, významná část stávajícího čínského vývozu by byla v důsledku atraktivity trhu Unie s jeho velikostí a výší cen přesměrována do Unie. Stojí za to připomenout, že než byla uložena původní opatření, čínský podíl na trhu Unie činil 26 %.

(107)

Pokud jde o úroveň čínských vývozních cen, je třeba připomenout, že v původním šetření byla zjištěna velmi vysoká dumpingová rozpětí a rozpětí újmy vypočtená na základě vývozních cen čínských vývozců. Na základě čínských vývozních cen při vývozu do Chorvatska v roce 2012 a prvním čtvrtletí 2013, tj. před přistoupením Chorvatska k EU a rozšířením ochranných opatření EU na tuto zemi, lze vyvodit závěr, že úroveň čínských vývozních cen, která vedla k uložení opatření při původním šetření, zůstává velmi podobná. Kromě toho obchodní ochranná opatření přijatá dalšími třetími zeměmi vůči vývozu čínských ISF potvrzují, že nekalé cenové chování čínských vyvážejících výrobců přetrvává a neomezuje se pouze na trh Unie.

(108)

Zjištění šetření poukázala na několik znepokojivých prvků, včetně velké volné kapacity dostupné v ČLR, pokračování dumpingu a prodeje pod cenou po celém světě, plánovaného rozvoje výrobní kapacity, sortimentu výrobků a složitosti výrobků v ČLR, jakož i rostoucích překážek obchodu na jiných hlavních trzích třetích zemí. Na druhé straně spotřeba v Unii v posledních 5 letech stagnovala, a to kvůli nízké poptávce v mnohých navazujících odvětvích. To vedlo k zranitelnosti výrobního odvětví Unie, které se vyznačuje určitým stupněm volné kapacity, nízkými zisky a podnikatelskou nejistotou (jak dokládá zejména snižování investic). Za těchto okolností se má za to, že zrušení opatření by s největší pravděpodobností vedlo k náhlému obnovení čínského dumpingového dovozu, což by oslabilo postavení výrobního odvětví Unie na jeho hlavním trhu a obnovilo stav újmy výrobního odvětví Unie.

(109)

Některé strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie zdvojnásobilo svůj zisk a peněžní tok oproti roku 2010, a proto jeho zisk nelze označit za nízký. Dále se upozorňuje, že výrobní odvětví Unie nepotřebuje další investice, protože v minulosti výrazně investovalo.

(110)

Přestože výrobní odvětví Unie skutečně zdvojnásobilo svůj zisk, ten zůstal nižší než zisk v období původního šetření (4,4 %) i cílový zisk ve výši 5 %. Stejné odůvodnění platí pro peněžní tok, který zůstal 14 % pod úrovní období původního šetření. Životaschopnost výrobního odvětví Unie závisí na pokračujících investicích do moderního strojního zařízení a širšího sortimentu. Tato tvrzení se proto odmítají.

(111)

Kdyby byla opatření zrušena, výsledky výrobního odvětví Unie, které se dočasně zlepšily, by se za současné situace na trhu pravděpodobně rychle zhoršily. Jak již bylo uvedeno výše, podmínky by byly mimořádně příznivé pro zvýšení dovozu z ČLR na trh Unie za dumpingové ceny a ve velkém objemu. To by pravděpodobně oslabilo pozitivní vývoj na trhu Unie, jenž nastal v posuzovaném období. Pravděpodobný objem dumpingového dovozu by byl s to vyvinout tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie a způsobit mu ztrátu podílu na trhu. To by následně mělo nepříznivý dopad na finanční výsledky výrobního odvětví Unie, které je stále zranitelné. Je vhodné připomenout, že během posuzovaného období původního šetření (od 1. ledna 2003 do 30. září 2007), tj. před uložením antidumpingových opatření, výrobní odvětví Unie muselo omezit výrobu v určitých segmentech dotčeného výrobku kvůli značnému dovozu z Číny (18). To mělo výrazně negativní dopad na využití kapacity a ziskovost.

(112)

Po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise ve své analýze pravděpodobnosti obnovení újmy neprokázala objemový účinek čínského vývozu a jeho souvislost s opatřeními. Zúčastněná strana uvedla, že:

(113)

V reakci na tato tvrzení je třeba uvést, že:

Výše uvedená tvrzení musí být proto odmítnuta.

(114)

Táž zúčastněná strana tvrdila, že Komise ve své analýze pravděpodobnosti obnovení újmy nezohlednila skutečnost, že výrobky nejnižší kategorie dovážené z Číny nemohou vyvíjet tlak na ceny výrobků nejvyšší kategorie, vyráběných převážně výrobci v Unii.

(115)

V reakci na toto tvrzení je třeba připomenout, že výroba Unie pokrývá úplný sortiment spojovacích prostředků, přičemž některé společnosti se zaměřují na konkrétní typy (běžné nebo speciální), zatímco jiné nabízejí úplný sortiment. Zejména u společností zařazených do vzorku značnou část prodeje tvoří běžné spojovací prostředky a u tří z nich většinu prodeje v období přezkumného šetření tvořily běžné výrobky. Proto je tvrzení, že by evropské výrobní odvětví vyrábělo pouze speciální spojovací prostředky nebo spojovací prostředky nejvyšší kategorie, a proto by bylo chráněno před dovozem způsobujícím újmu, zjevně chybné, neboť je vyvrací důkazy shromážděné a ověřené během šetření. Kromě toho je rovněž známo, že čínské odvětví spojovacích prostředků předpokládá vývoj výrobků vyšších kategorií, jak je vysvětleno v 78. bodě odůvodnění. Je tedy velice pravděpodobné, že sortiment budoucího čínského vývozu bude rovněž zahrnovat celou škálu od výrobků nejnižší kategorie po výrobky nejvyšší kategorie a výrobní odvětví Unie pocítí cenový tlak v plném rozsahu, což ovlivní využití jeho výrobní kapacity. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(116)

Dále dvě další zúčastněné strany tvrdily, že Komise ve své analýze nesprávně předpokládala, že ceny výrobků z Číny budou tak nízké jako při původním šetření. Podle dotyčných stran tomu tak nebude, protože v Číně došlo ke značnému zvýšení cen, zejména v důsledku nárůstu cen surovin a práce a vývoje norem v oblasti životního prostředí. Tudíž jakékoli cenové podbízení bude nižší a nebude dostatečným důvodem pro prodloužení opatření na tak vysoké úrovni.

(117)

Aniž je dotčena skutečnost, že úroveň opatření by neměla být měněna v rámci přezkumu před pozbytím platnosti a domácí čínské ceny a náklady byly v původním šetření považovány za nespolehlivé v důsledku toho, že čínským výrobcům nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, je třeba uvést následující poznámky. Za prvé, nedostatek spolupráce ze strany čínských výrobců Komisi neumožnilo ověřit jejich náklady a údajné změny, které nastaly v Číně. Dotyčné zúčastněné strany ve svých podáních nepředložily žádný důkaz nebo podklady. Za druhé, odkazuje se na výši cen zjištěných v Chorvatsku před jeho přistoupením k Evropské unii, které jasně ukázalo, že čínští vývozci nadále účtovali ceny velmi podobné cenám zaznamenaným během období původního šetření (viz 74. bod odůvodnění). Proto muselo být výše uvedené tvrzení odmítnuto.

(118)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl určen na základě zhodnocení zájmů různých subjektů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(119)

Toto šetření je přezkumem stávajících opatření, a proto bylo možné posoudit případný nepřípustný nepříznivý dopad stávajících antidumpingových opatření na zúčastněné strany.

(120)

Ve 108. bodě odůvodnění výše byl učiněn závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně vážně zhoršila, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Zachování opatření by tedy bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie, jelikož výrobci v Unii by měli být schopni udržet objem prodeje, podíl na trhu, ziskovost a celkově pozitivní hospodářskou situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie, protože lze důvodně očekávat změnu orientace čínského dovozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve značném objemu, což by vedlo k obnovení újmy.

(121)

Všichni známí dovozci byli informováni o zahájení přezkumu. Avšak pouze dva dovozci spolupracovali při šetření a odpověděli na dotazníky Komise. Šetřením bylo zjištěno, že dovozci mohou snadno nakupovat z různých zdrojů, které jsou v současné době dostupné na trhu, zejména od výrobního odvětví Unie a od velkých vývozců ze třetích zemí, kteří prodávají za nedumpingové ceny. Ani jeden ze dvou spolupracujících dovozců nevznesl námitky proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření, přestože vyslovili pochybnosti o jejich vysoké úrovni. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení nemůže vést ke změně úrovně opatření. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jakož i k tomu, že dovozci obecně neprojevili zájem, byl učiněn závěr, že zachování opatření by nebylo proti jejich zájmu.

(122)

Po poskytnutí konečných informací dvě zúčastněné strany, konkrétně dvě sdružení distributorů spojovacích prostředků v Unii, tvrdily, že uložení platných cel na tak vysoké úrovni nevedlo k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu Unie, nýbrž spíše zabránilo přístupu čínského dovozu k trhu Unie. Uvedené zúčastněné strany uvedly, že případné prodloužení platnosti opatření bude mít za následek další omezení mezinárodního výběru zdrojů dodávek dostupných pro uživatele a dovozce v Unii. V reakci na toto tvrzení je třeba poznamenat, že antidumpingová opatření nejsou ukládaná s cílem bránit nebo blokovat dovoz z dané země, ale především s cílem obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Úroveň platných cel je výsledkem výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí újmy, která byla stanovena na základě zjištění učiněných během původního šetření. Za druhé, Komise nesouhlasí s tvrzením, že platná cla omezují zdroje dodávek na trh Unie. Dostupné statistiky dovozu ukazují, že dovoz ze třetích zemí vzrostl poté, co byla opatření týkající se Číny zavedena. Šetření nezjistilo známky toho, že tyto trendy nebudou v budoucnu zachovány. Proto je třeba výše uvedené tvrzení odmítnout.

(123)

Kromě toho jedno ze zmíněných sdružení uvedlo, že ačkoli má za to, že původní opatření nejsou zcela přiměřená a že způsobila hluboké a zbytečné narušení trhu spojovacích prostředků, jejich náhlé odstranění by nyní mělo stejně hluboký narušující vliv jako jejich zavedení. To naznačuje, že distributoři spojovacích prostředků zohlednili platná opatření a byli schopni přizpůsobit své dodavatelské řetězce.

(124)

Třebaže uživatelé nespolupracovali, bylo nicméně možné zjistit jejich názory a postoje na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie a dovozci. Zdá se, že uživatelé mohou být především rozděleny do dvou kategorií: nároční uživatelé, kteří potřebují spojovací prostředky velmi vysoké kvality, a jiní uživatelé. Nároční uživatelé obvykle nacházejí výrobky, které potřebují, u výrobců v Unii a některých vysoce specializovaných vyvážejících výrobců. Naproti tomu kategorie jiných uživatelů (která může zahrnovat také náročné uživatele s potřebou levnějších výrobků pro méně náročné aplikace) je kategorií uživatelů, kteří obvykle používají čínské výrobky. Této kategorii uživatelů obvykle dodávají výrobky dovozci a podle stanovisek shromážděných během návštěv u spolupracujících dovozců je tato kategorie uživatelů nyní dostatečně zásobena dovozem z jiných zemí, včetně Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu. Na základě této rekonstrukce a také s ohledem na to, že ani jeden z uživatelů se nerozhodl spolupodílet se na současném šetření, byl učiněn závěr, že prodloužení platnosti opatření by nebylo v rozporu se zájmy uživatelů, kteří se patrně přizpůsobili opatřením uloženým na ISF z ČLR dobře a bez důsledků.

(125)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že neexistují přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(126)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(127)

Z těchto důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingová opatření na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa a oceli pocházejících z ČLR uložená nařízením (ES) č. 91/2009 naposledy pozměněným prováděcím nařízením (EU) č. 924/2012 zachována.

(128)

Jak je nastíněno výše v 3. bodě odůvodnění, byla platná antidumpingová cla na dovoz dotčeného výrobku z ČLR rozšířena rovněž na dovoz stejných výrobků zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie. Antidumpingové clo, jež má být uloženo na dovoz dotčeného výrobku, jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, by mělo být i nadále rozšířeno na dovoz ISF zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie. Vyvážející výrobci, kteří byli osvobozeni od opatření podle prováděcího nařízení (EU) č. 723/2011, by měli být osvobozeni i od opatření uložených tímto nařízením.

(129)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách mezi čínskými výrobci, má se za to, že v tomto případě jsou nezbytná zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní výrobce.

(130)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,