(EU) 2015/451Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/451 ze dne 16. prosince 2015, kterým se stanoví obecné zásady a kritéria pro investiční strategii Jednotného fondu pro řešení krizí a pravidla pro jeho správu

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/451

ze dne 16. prosince 2015,

kterým se stanoví obecné zásady a kritéria pro investiční strategii Jednotného fondu pro řešení krizí a pravidla pro jeho správu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (1), a zejména na čl. 75 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením (EU) č. 806/2014 byl zřízen Jednotný fond pro řešení krizí („fond“), jejž vlastní Jednotný výbor pro řešení krizí („výbor“).

(2)

Pomocí obecných zásad a kritérií investiční strategie fondu, kterou má výbor přijmout, by měly být vymezeny podstatné a základní součásti této strategie. Jednou z těchto součástí by měly být investiční cíle. V souladu s požadavkem, aby měl výbor bezpečnou a obezřetnou investiční strategii, by měl primární cíl spočívat v ochraně hodnoty fondu a v plnění jeho likviditních požadavků. Nicméně vzhledem k základní povaze investic a k měnícím se podmínkám na trhu a úrokovému prostředí mohou i ta nejbezpečnější a nejlikvidnější aktiva generovat záporné výnosy. V tomto ohledu by ztráta z portfolia neměla znamenat nedodržení investičních cílů.

(3)

Nařízení (EU) č. 806/2014 vyžaduje, aby byly částky uložené ve fondu investovány do závazků členských států či mezivládních organizací nebo do vysoce likvidních aktiv s vysokou úvěruschopností, s přihlédnutím k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (2), jež vymezuje aktiva, která jsou vysoce likvidní a mají vysokou úvěrovou kvalitu, a stanoví požadavky na jejich složení. Aktiva, jež jsou pro fond investičně způsobilá, a kritéria složení portfolia by tudíž měla být vymezena ve vazbě na nařízení (EU) 2015/61. Investiční způsobilost určitého aktiva by neměla vést výbor k tomu, že se automaticky rozhodne do tohoto aktiva investovat. Výbor by měl naopak způsobilá aktiva vždy posoudit. Při určování obezřetnosti jednotlivé investice by mělo být vždy zvažováno její vzájemné působení s celým investičním portfoliem. Například volatilní aktivum, které je s portfoliem zkorelováno záporně, by mohlo být samo o sobě posouzeno jako příliš rizikové, avšak na celé portfolio by mohlo mít kladný diverzifikační účinek. K tomuto posouzení by si měl výbor vybírat mezi různými úrovněmi (emitent, třída aktiv, cenný papír) a zdroji informací, které mu umožní vyhodnotit likviditu, úvěruschopnost a slučitelnost aktiva s investičními cíli.

(4)

Měla by být upravena kritéria, jež blíže vymezí odvětvovou diverzifikaci. „Odvětví“ je nutno definovat, aby byla tato odvětvová diverzifikace použitelná. Z praktických důvodů by měla být používána odvětvová klasifikace na vysoké úrovni. Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 (3) vymezuje institucionální sektory, které lze použít k diverzifikaci investic fondu podle druhu ekonomických subjektů. Vhodným zdrojem diverzifikačních kritérií je pro výbor i nejvyšší úroveň (sekce) statistické klasifikace ekonomických činností, kterou vymezuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (4). V neposlední řadě by s ohledem na úlohu fondu měla být omezena nejen přímá, ale i nepřímá expozice vůči finančnímu sektoru.

(5)

Měla by být upravena kritéria, jež blíže vymezí zeměpisnou diverzifikaci. V zájmu dostatečné zeměpisné diverzifikace by měl výbor používat již zavedená kritéria, jmenovitě zásady uvedené v článku 77 nařízení (EU) č. 806/2014, z nichž vyplývá, že je nutno vypočítat podíly, jež zaujímají příspěvky institucí usazených v jednotlivých zúčastněných členských státech. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podíly dány velikostí přispívajících úvěrových institucí a investičních podniků a že jsou upravovány v poměru k jejich rizikovému profilu, budou kladně zkorelovány s objemem a hloubkou příslušných finančních trhů. Jelikož další důvody mohou hovořit pro to, aby byly v určitém zúčastněném členském státě realizovány nadrámcové investice, měla by být zavedena rezerva, jež dá výboru další prostor pro vlastní uvážení a současně zajistí minimální diverzifikaci mezi dostatečným počtem zúčastněných členských států. Jelikož navíc nelze tyto podíly počítat u investic v nezúčastněných členských státech či třetích zemích, měly by podléhat limitům, jež stanoví výbor, a to v poměrné výši podle limitů platných pro zúčastněné členské státy, jež bude určena na základě podobnosti mezi zeměmi.

(6)

Měla by být upravena kritéria, jež blíže vymezí proporční diverzifikaci. V rámci obezřetného přístupu by měl výbor za účelem splnění svých investičních cílů limitovat expozici vůči libovolné emisi či emitentovi a používat odlišné doby splatnosti. Pokud jde o jednotlivé emise, jsou komerční papíry emitovány s mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru (ISIN), jež identifikuje konkrétní investici daného investora (z hlediska splatnosti, objemu a dalších charakteristik), takže investor vlastní z těchto cenných papírů 100 % i v případě, že nevlastní 100 % odpovídajícího programu komerčních papírů. Tuto skutečnost je při vymezování limitů expozice vůči konkrétní emisi nutno vzít v úvahu. Vzhledem k tomu, že značná část z celkového objemu příspěvků do fondu může připadat na neodvolatelné platební přísliby, měl by výbor při sledování svého celkového rizika koncentrace posuzovat i přislíbené zajištění těchto příslibů.

(7)

Vzhledem k potřebě vymezit obezřetnou a bezpečnou investiční strategii by měl výbor omezit používání derivátů. S cílem minimalizovat úvěrové riziko protistrany by měl výbor používat pouze deriváty, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, která má povolení nebo je uznána podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (5). Cíli minimalizovat riziko protistrany by mohlo odpovídat i provádění transakcí s určitými centrálními bankami za předpokladu, že budou pod náležitou kontrolou další rizika, např. riziko úvěrové. Vzhledem k tomu, že emitenty derivátů jsou obvykle úvěrové instituce a další subjekty uvedené v čl. 7 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, neměl by se na používání derivátů použít obecný zákaz investovat do aktiv emitovaných některým z těchto subjektů, jejž uvedené ustanovení zakotvuje.

(8)

Výbor by měl usilovat o to, aby bylo měnové riziko zajištěno do kombinace měn členských států zúčastněných na fondu, a to na základě finanční kapacity fondu a očekávaných výdajů určených z aktuálních informací, předpokladů a krizových scénářů. Rozsah zajištění, a tedy i rozsah zbývající otevřené měnové expozice, by měl být kalibrován, tak aby bylo měnové riziko fondu limitováno na úroveň, která je přiměřená a slučitelná s jeho investičními cíli.

(9)	Pokud jde o řízení rizik, měl by výbor používat osvědčené postupy a k jejich uplatňování by měl vytvářet vnitřní kapacity a funkce. Podstatnou součástí tohoto probíhajícího procesu by mělo být adekvátní měření rizik.

(10)

Je sice v pravomoci výboru rozhodovat o realizaci investic, a tedy i o úplném či dílčím outsourcingu svých investičních činností, avšak nemělo by docházet k rozporům s obezřetným a bezpečným přístupem, jejž by měl výbor zachovávat, ani s jeho celkovými investičními cíli, a to s ohledem na veřejný zájem na tom, aby byl fond schopen plnit své povinnosti soustavně. Formou outsourcingu by tedy měl výbor zajišťovat tyto investiční činnosti pouze u poskytovatelů, kteří jsou neziskovými podniky. To by nemělo bránit tomu, aby poskytovatelé služeb a výbor zajišťovali potřebné služby smluvně prostřednictvím dalších třetích osob pro účely provádění příkazů k provedení investice. Bez ohledu na případné rozhodnutí o outsourcingu by si měl výbor ponechat trvalou odpovědnost a právo dohledu. Při dodržování osvědčených postupů outsourcingu ve finančním sektoru by měl výbor co nejvíce zohledňovat stávající osvědčené postupy, např. obecné pokyny k outsourcingu (Guidelines on Outsourcing) ze dne 14. prosince 2006, jež vydal Evropský výbor orgánů bankovního dohledu.

(11)

Do doby, než výbor přijme svou první investiční strategii, by měl mít možnost uplatňovat čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 na základě vkladů u centrálních bank. Podobně by mělo být povoleno určovat procentní limity zeměpisné koncentrace podle tohoto nařízení za pomoci odhadů, než budou k jejich výpočtu k dispozici reálná data.

(12)

S ohledem na jedinečnou povahu fondu je možné, že obecné zásady a kritéria jeho investiční strategie a pravidla jeho řízení, jež toto nařízení stanoví, bude nutno poměrně brzy po jejich vstupu v platnost revidovat, jakmile výbor začne s jejich uplatňováním. Za tímto účelem by měl výbor Komisi podat po uplynutí roku od zřízení fondu příslušné informace o praktickém uplatňování nových pravidel, a to za podmínek článku 99 nařízení (EU) č. 806/2014.

(13)	Toto nařízení by se mělo použít od 1. ledna 2016, kdy fond zahájí svou činnost v souladu s nařízením (EU) č. 806/2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro investice, jež Jednotný výbor pro řešení krizí („výbor“) realizuje s částkami uloženými v Jednotném fondu pro řešení krizí („fond“) podle čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014.

2.   Toto nařízení se nepoužije na zajištění ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému použití výborem, které je uvedeno v čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„institucionálními sektory“ institucionální sektory vymezené v bodě 1.28 přílohy A nařízení Rady (ES) č. 2223/96;

2)	„odvětvími ekonomické činnosti“ sekce uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1893/2006;

3)	„veřejnoprávními subjekty“ veřejnoprávní subjekty vymezené v čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (6);

4)	„centrálními bankami ESCB“ centrální banky ESCB ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7).

Článek 3

Investiční cíle

1.   Výbor uplatňuje obezřetnou a bezpečnou investiční strategii s cílem chránit hodnotu částek uložených ve fondu a plnit jeho likviditní požadavky. Výbor přihlíží k finanční kapacitě fondu i očekávaným výdajům v souladu s úlohou fondu, která je vymezena v článku 76 nařízení (EU) č. 806/2014. Bere v úvahu veškeré dostupné informace, přiměřené předpoklady a krizové scénáře.

2.   Investiční strategie musí obsahovat definici ochoty podstupovat riziko, která bude kvantifikovat maximální přípustnou potenciální ztrátu dosaženou s určitou pravděpodobností za určité časové období.

3.   Částky uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení jsou investovány všechny společně jako jeden soubor zdrojů, bez ohledu na rozdělení fondu na vnitrostátní podfondy uvedené v článku 77 nařízení (EU) č. 806/2014.

Článek 4

Investičně způsobilá aktiva

1.   Investiční způsobilost aktiv určuje výbor na základě obecných požadavků na likvidní aktiva úvěrových institucí, jež upravují čl. 7 odst. 2, 4, 5 a 6 a čl. 7 odst. 7 písm. a) a b) nařízení v přenesené pravomocí (EU) 2015/61.

2.   Částky uvedené v čl. 1 odst. 1 investuje výbor výlučně do aktiv, jež splňují požadavky čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 písm. a) až e) a čl. 15 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

3.   Na výbor se nepoužijí požadavky na úvěrové instituce uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. d) druhé větě, čl. 10 odst. 1 písm. f) bodě iii), čl. 11 odst. 1 písm. c) bodě iii), čl. 11 odst. 1 písm. d) bodě v) a čl. 12 odst. 1 písm. e) bodě ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

4.   Výbor před investováním do způsobilého aktiva provádí jeho náležité posouzení, včetně zhodnocení jeho likvidnosti, úvěruschopnosti a slučitelnosti s investičními cíli stanovenými v článku 3. Při určování obezřetnosti jednotlivé investice by mělo být zvažováno její vzájemné působení s celým investičním portfoliem.

5.   Pozbude-li určité aktivum svou způsobilost, je výbor povinen vůči němu postupně snižovat expozici fondu. Aniž je dotčen článek 3, musí tak výbor učinit ve lhůtě a způsobem, které minimalizují dopad na tržní ceny.

Článek 5

Složení portfolia

1.   Výbor musí dodržovat následující požadavky na složení portfolia fondu:

a)	minimálně 60 % portfolia musí tvořit aktiva, jež splňují požadavky čl. 10 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61;

b)	minimálně 30 % portfolia musí tvořit aktiva, jež splňují požadavky čl. 10 odst. 1 písm. a) až e) a g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61;

c)	maximálně 15 % portfolia lze držet v aktivech, jež splňují požadavky čl. 12 odst. 1 písm. a) až e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

2.   Pro účely odstavce 1 se s aktivy, jež splňují požadavky čl. 15 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, zachází jako s rovnocennými podkladovým aktivům dotyčného subjektu.

Článek 6

Odvětvová diverzifikace

1.   Investice částek uložených ve fondu musí být dostatečně diverzifikovány napříč odvětvími.

2.   Výbor omezí expozice vůči jednotlivým institucionálním sektorům a jednotlivým odvětvím ekonomické činnosti.

3.   Výbor vezme v úvahu, že reálnou diverzifikaci dosaženou uplatňováním odstavce 2 může snižovat korelace mezi odvětvími ekonomické činnosti.

4.   Nad rámec požadavků čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení výbor omezí nepřímé expozice vůči emitentům uvedeným v čl. 7 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

Článek 7

Zeměpisná diverzifikace

1.   Investice částek uložených ve fondu musí být ze zeměpisného hlediska diverzifikované a musí přihlížet ke struktuře a složení výdajů fondu, jejichž odhad je obsažen v části II rozpočtu výboru podle článku 60 nařízení (EU) č. 806/2014.

2.   Expozice vůči způsobilým aktivům vymezeným v článku 4 od emitentů usazených v daném zúčastněném členském státě, která je vyjádřena jako podíl na celkové expozici fondu, nesmí přesahovat 1,2násobek podílu příspěvků předem vybraných od institucí povolených v příslušném členském státě podle článku 70 nařízení (EU) č. 806/2014.

3.   Expozice vůči způsobilým aktivům vymezeným v článku 4 od emitentů usazených v daném nezúčastněném členském státě či třetí zemi, která je vyjádřena jako podíl na celkové expozici fondu, musí být dostatečně zeměpisně diverzifikována, s tím, že je nutno zohlednit mimo jiné kritéria velikosti ekonomiky, hloubky a likvidity finančního trhu a dalších investičních příležitostí, a to i z hlediska diverzifikace rizik.

Tato expozice nesmí v žádném případě překročit maximální limit stanovený v odstavci 2.

Článek 8

Diverzifikace podle emitentů a emisí

1.   Výbor stanoví strop do výše 30 % každé jednotlivé emise, do níž lze částky držené ve fondu investovat. Tento strop lze překročit pouze v případě, že s ohledem na povahu investice zakládá nákup libovolného množství cenných papírů v rámci této investice 100 % vlastnictví odpovídajícího mezinárodního identifikačního čísla cenného papíru (ISIN).

2.   Výbor stanoví strop do výše 30 % z celkového objemu emisí každého jednotlivého emitenta, do nichž lze částky držené ve fondu investovat.

Článek 9

Doplňující diverzifikační kritéria

1.   Aniž je dotčen článek 3, usiluje výbor o diverzifikaci investic z hlediska doby splatnosti.

2.   Při rozhodování o diverzifikaci výbor zohlední parametry stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení a v relevantních případech i likvidnost a další charakteristiky zajištění uvedeného v čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014.

Článek 10

Deriváty

1.   Výbor smí používat deriváty pouze pro účely řízení rizik, včetně rizika tržního a rizika likvidity. Výbor může přijmout obecné pokyny, v nichž druhy způsobilého použití derivátů blíže vymezí.

2.   Výbor smí používat pouze deriváty, jejichž clearing provádí:

a)	ústřední protistrana, která má povolení podle článku 14 nebo 15 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo je uznána podle článku 25 uvedeného nařízení; nebo

b)	centrální banka za předpokladu, že expozicím vůči této centrální bance nebo její ústřední vládě bylo přiděleno úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou (ECAI), které má přinejmenším stupeň úvěrové kvality 1 v souladu s čl. 114 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

3.   Na používání derivátů výborem podle tohoto článku se nevztahuje požadavek čl. 7 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

Článek 11

Měna

1.   Výbor zajišťuje měnové riziko do eur či měn zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro, tak, aby zbývající měnové riziko fondu zůstalo limitováno.

2.   V případě potřeby výbor za účelem řízení měnového rizika plynoucího ze změn vzájemných kurzů měn uvedených v odstavci 1 zohlední parametry stanovené v čl. 3 odst. 1.

Článek 12

Doplňující obecné zásady

1.   Při rozhodování o investicích výbor vždy přihlíží k možnému dopadu na úvěruschopnost fondu, tak aby chránil svou pravomoc, pokud jde o alternativní finanční prostředky uvedené v článku 73 nařízení (EU) č. 806/2014 a o přístup k finančním mechanismům, které zajistí, aby byly okamžitě k dispozici dodatečné finanční prostředky, podle článku 74 uvedeného nařízení.

2.   Aniž je dotčen článek 3, provádí výbor všechny transakce související s investicemi fondu způsobem, který limituje případné dopady na tržní ceny, a to i v situacích, kdy panuje tržní krize.

3.   Vzhledem k tomu, že by okamžité investování částek uvedených v čl. 1 odst. 1 nebo okamžité snižování velikosti takovýchto investic mohlo mít na trh dopad, může výbor připustit určitý dočasný odklon od obecných zásad a kritérií investiční strategie fondu.

Článek 13

Přezkum strategie

Investiční strategii výbor každoročně přezkoumává.

Článek 14

Správa

1.   Za účelem efektivního naplňování investiční strategie přijme výbor rámec správy a řízení, včetně rozdělení úkolů, povinností a potřebných pověření pravomocemi.

2.   Výbor přijme standardy vnitřní kontroly, podle nichž bude ověřován soulad mezi naplňováním investiční strategie, touto strategií a právní úpravou v tomto nařízení.

3.   Výkonné zasedání výboru průběžně informuje plenární zasedání o výsledcích naplňování investiční strategie.

4.   Výbor přijme vnitřní pravidla a postupy nezbytné k provádění tohoto nařízení.

5.   Výbor může zřídit v rámci plenárního zasedání zvláštní grémium, jehož úkolem bude pomáhat výboru s uplatňováním tohoto nařízení.

Článek 15

Řízení rizik

1.   Výbor musí dodržovat zásady řádného finančního řízení a řízení rizik.

2.   Veškerá rizika musí výbor kvantifikovat pomocí měřítek vhodných z hlediska řízení a kontroly příslušných druhů rizik.

3.   Výbor používá u každého druhu rizik více měřítek, podchycuje současné i výhledové aspekty a používá kvantitativní i kvalitativní informace, aby nadměrně nespoléhal na jediné měřítko rizika.

4.   Pravidelné měření rizik doplňuje výbor zátěžovými testy a analýzou scénářů s cílem identifikovat vysoce rizikové oblasti a vyhodnotit kombinované účinky finančních otřesů.

Článek 16

Outsourcing

1.   Výkonné zasedání výboru může rozhodnout, že konkrétní činnosti, které mu svěřuje čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014, budou v plném či dílčím rozsahu zajišťovány formou outsourcingu.

2.   Činnosti uvedené v odstavci 1 může výbor formou outsourcingu zajišťovat pouze prostřednictvím jednoho či více veřejnoprávních subjektů, centrálních bank ESCB, mezinárodních institucí zřízených podle mezinárodního práva veřejného nebo institucí zřízených podle práva Unie, a to za předpokladu, že mají zavedenou praxi v řízení podobných investic; schopnost daného poskytovatele služeb smluvně zajistit služby třetími osobami tím zůstává nedotčena.

3.   Investiční mandát, jejž výbor poskytovateli služeb svěří, musí jednoznačně vymezit nejméně dobu trvání, splatnost, způsobilý soubor investic a požadavky na srovnávání s referenčními ukazateli a musí ustavit rámec, podle něhož bude poskytovatel služeb podávat výboru pravidelné zprávy.

4.   Smlouvy mezi výborem a poskytovatelem služeb, jejichž předmětem jsou činnosti podle odstavce 1, musí upravovat právo výboru na ukončení smlouvy, řetězce outsourcingu a důsledky neplnění ze strany poskytovatele služeb.

5.   Výkonné zasedání výboru informuje plenární zasedání o nadcházejících rozhodnutích o outsourcingu.

6.   Zajišťuje-li výbor činnosti podle odstavce 1 v plném či dílčím rozsahu formou outsourcingu, ponechává si plnou odpovědnost za plnění všech svých povinností plynoucích z nařízení (EU) č. 806/2014 a tohoto nařízení.

7.   Rozhodne-li se výbor zajišťovat formou outsourcingu některou z činností podle odstavce 1, musí se řídit osvědčenými postupy outsourcingu ve finančním sektoru.

8.   Zajišťuje-li výbor činnosti podle odstavce 1 v plném či dílčím rozsahu formou outsourcingu, musí se soustavně starat o to, aby:

a)	outsourcing nevedl k přenesení odpovědnosti výboru;

b)	outsourcing nevylučoval odpovědnost výboru podle článku 45 a čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014, ani jeho nezávislost podle článku 47 uvedeného nařízení;

c)	outsourcing nepřipravil výbor o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;

d)	poskytovatel služeb uplatňoval za účelem zajištění kontinuity činnosti mechanismy, které jsou rovnocenné mechanismům výboru;

e)

výbor si zachoval odborné znalosti a zdroje, jež jsou potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem, a aby průběžně vykonával dohled nad uvedenými funkcemi a řídil uvedená rizika;

f)	výbor měl přímý přístup k příslušným informacím o činnostech zajišťovaných formou outsourcingu;

g)	poskytovatel služeb chránil veškeré důvěrné informace, které se týkají výboru.

Článek 17

Přechodná ustanovení

1.   Před přijetím své první investiční strategie může výbor uložit všechny částky uvedené v čl. 1 odst. 1 u centrálních bank jednoho či více členských států.

2.   Před prvním provedením výpočtů, jimiž je nutno určit podíly podle čl. 7 odst. 2, může výbor za účelem uplatnění čl. 7 odst. 2 a 3 použít odhady.

Článek 18

Zpráva

Do 31. prosince 2016 předloží výbor Komisi zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2016.

---

(1)  Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

---