(EU) 2015/104Nařízení Rady (EU) 2015/104 ze dne 19. ledna 2015 , kterým se pro rok 2015 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, kterým se mění nařízení (EU) č. 43/2014 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 779/2014

(1)

V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) mají být na základě dostupných vědeckých, technických a hospodářských doporučení, včetně případně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i na základě doporučení vypracovaných poradními radami přijata opatření pro zachování zdrojů.

(3)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by rybolovná práva měla být stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. V souladu s čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení by rybolovná práva měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci ryb nebo loviště.

(4)

Celkový přípustný odlov (TAC) by proto měl být stanoven v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a měl by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů.

(5)

Povinnost vykládky uvedená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 je zaváděna individuálně pro jednotlivé druhy rybolovu. Pokud se na druh rybolovu v regionu, na který se vztahuje toto nařízení, vztahuje povinnost vykládky, měly by být vyloženy všechny druhy ulovené při tomto rybolovu, jehož se týká omezení odlovů. Od 1. ledna 2015 se povinnost vykládky vztahuje na drobný pelagický rybolov (tj. rybolov makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, drsnatce obecného, sardele obecné, stříbrnice evropské, sardinky obecné a šprota obecného), na pelagický rybolov velkých druhů, (tj. rybolov tuňáka obecného, mečouna obecného, tuňáka křídlatého, tuňáka velkookého, marlína modrého a marlína bělavého) a na rybolov pro průmyslové účely (např. rybolov huňáčka severního, smačků rodu Ammodytes a tresky Esmarkovy). V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že je-li zavedena povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, jsou rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků.

(6)

Již několik let jsou některé TAC týkající se populací příčnoústých (žraloci a rejnokovití) stanoveny na nulovou hodnotu a související ustanovení zakládají povinnost okamžitě vypustit náhodné úlovky těchto druhů. Důvodem tohoto zvláštního zacházení je špatný stav těchto populací z hlediska jejich zachování, a vzhledem k jejich vysoké míře přežití nepovedou výměty k vyšší míře úmrtnosti způsobené rybolovem; výměty se považují pro zachování těchto druhů za prospěšné. Od 1. ledna 2015 však budou muset být úlovky těchto druhů v pelagickém rybolovu vyloženy, ledaže se na ně vztahuje některá z výjimek z povinnosti vykládky stanovená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Ustanovení čl. 15 odst. 4 písm. a) uvedeného nařízení umožňuje tyto výjimky pro druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky. Je proto vhodné zakázat rybolov těchto druhů v dotčených oblastech.

(7)

V posledních letech byl TAC pro sardel obecnou v Biskajském zálivu stanovován v samostatném nařízení o rybolovných právech, které platilo od 1. července jednoho roku do 30. června roku následujícího. V roce 2014 výbor VTHVR dospěl k závěru, že se změnou období řízení na normální kalendářní rok (leden až prosinec) výrazně sníží riziko v oblasti zachování této populace. Po konzultacích se Španělskem, Francií a Poradním sborem pro jihozápadní vody (SWWAC) byla tato změna, kterou navrhl VTHVR, přijata kladně. Na základě těchto skutečností je vhodné zrušit nařízení Rady (EU) č. 779/2014 (2) a zavést nový TAC pro populaci sardele obecné v Biskajském zálivu na rok 2015 v tomto nařízení.

(8)

Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se kromě toho pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly TAC stanovit v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. TAC pro populaci štikozubce novozélandského a humra severského, jazyka rodu Solea v západní části Lamanšského průlivu, platýse evropského a jazyka rodu Solea v Severním moři, sledě obecného v oblasti západně od Skotska, tresky obecné v Kattegatu, v oblasti západně od Skotska, v Irském moři, Severním moři, Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu a tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři by proto měly být stanoveny v souladu s pravidly uvedenými v nařízeních Rady (ES) č. 2166/2005 (3), (ES) č. 509/2007 (4), (ES) č. 676/2007 (5), (ES) č. 1300/2008 (6), (ES) č. 1342/2008 (7) („plán pro tresku obecnou“) a (ES) č. 302/2009 (8).

(9)

Pokud však jde o populaci štikozubce severního (nařízení Rady (ES) č. 811/2004 (9)) a jazyka rodu Solea v Biskajském zálivu (nařízení Rady (ES) č. 388/2006 (10)), minimálních cílů příslušných plánů obnovy a řízení již bylo dosaženo, a proto je vhodné řídit se poskytnutým vědeckým doporučením, aby TAC dosáhly úrovní maximálního udržitelného výnosu nebo aby se případně na těchto úrovních udržely.

(10)

Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, které by umožnily odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu definované v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a úvahy týkající se smíšených lovišť.

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (11) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. V nedávné době byl podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zaveden mechanismus flexibility pro všechny úlovky, na něž se vztahuje povinnost vykládky. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila cíle zachovánízdrojů stanovené v rámci společné rybářské politiky, a aby se zabránilo negativním dopadům na biologický stav populací, články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se mohou použít na TAC pouze tehdy, pokud členské státy nevyužijí meziroční flexibility stanovené v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(12)

V souladu s výsledkem konzultací mezi Unií a Norskem může Unie povolit rybolov krevety severní v oblasti IIIa plavidly Unie až do deseti procent nad rámec kvóty připadající Unii, jestliže veškeré odlovy nad rámec kvóty připadající Unii budou odečteny od její kvóty pro rok 2015. Je vhodné umožnit takovou flexibilitu při stanovování těchto rybolovných práv za účelem zajištění rovných podmínek pro plavidla Unie, a to tak, že se dotčeným členským státům povolí rozhodnout se pro využití kvóty flexibility. Nařízení (ES) č. 43/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

V případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto odlovu. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.

(14)

V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 2166/2005, článkem 5 nařízení (ES) č. 509/2007, článkem 9 nařízení (ES) č. 676/2007, články 11 a 12 nařízení (ES) č. 1342/2008 a články 5 a 9 nařízení (ES) č. 302/2009 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2015, přičemž je třeba vzít v úvahu nařízení Rady (ES) 754/2009 (12).

(15)

V souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a v souladu s mezinárodními závazky v rámci Úmluvy pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) je třeba omezit intenzitu rybolovu některých hlubinných druhů.

(16)

U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů.

(17)

Na 11. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, která se konala v Quitu ve dnech 3. až 9. listopadu 2014, byla s účinností ode dne 8. února 2015 doplněna řada druhů na seznam chráněných druhů v dodatku I a II úmluvy. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi plavidel Unie provádějících rybolov ve všech vodách a plavidel třetích zemí provádějících rybolov ve vodách Unie.

(18)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (13), zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné, aby členské státy, pokud zasílají Komisi údaje týkající se vykládky populace podle tohoto nařízení, uváděly kódy, které mají při zasílání údajů používat.

(19)

U některých TAC by členským státům mělo být umožněno přidělit dodatečné kvóty plavidlům účastnícím se zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu. Účelem těchto zkoušek je testování systému založeného na kvótách odlovu v rybolovu, na nějž se dosud nevztahuje povinnost vykládky stanovená v nařízení (EU) č. 1380/2013, tj. systému, kdy by se měly veškeré úlovky vykládat a započítávat do kvót, aby se zabránilo výmětům a plýtvání s jinak využitelnými zdroji ryb, které tyto výměty představují. Nekontrolované výměty ryb jsou hrozbou pro dlouhodobou udržitelnost ryb jako veřejného statku, a tím i pro cíle společné rybářské politiky. Naopak systémy založené na kvótách odlovu představují svou podstatou pro rybáře pobídku k optimalizaci selektivity úlovků získaných jejich rybolovnými činnostmi. Za účelem sledování dodržování podmínek zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu by členské státy měly zajistit podrobnou a přesnou dokumentaci všech rybářských výjezdů a přiměřenou kapacitu a prostředky, jako jsou pozorovatelé, televizní kamery s uzavřeným okruhem (CCTV) a jiné prostředky. Členské státy by přitom měly respektovat zásadu efektivity a proporcionality. Systémy CCTV by měly být používány v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (14).

(20)

Aby se zajistilo, že zkoušky řádně zdokumentovaného rybolovu umožní účinně posoudit potenciál systémů založených na kvótách odlovu v zájmu kontroly absolutní úmrtnosti způsobené rybolovem u dotčených populací, je nezbytné, aby veškeré ryby ulovené v rámci těchto zkoušek, včetně ryb nedosahujících minimální velikosti při vykládce, byly započítány do celkové kvóty přidělené zúčastněnému plavidlu a aby došlo k ukončení rybolovných činností, jakmile toto plavidlo celková práva plně vyčerpá. Je také vhodné umožnit převádění kvót mezi plavidly, jež se účastní zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu, a plavidly, jež se těchto zkoušek neúčastní, pokud lze prokázat, že se nezvyšují výměty plavidel, jež se zkoušek neúčastní.

(21)

Na základě doporučení ICES je vhodné zachovat zvláštní systém řízení smačků rodu Ammodytes ve vodách Unie oblastí ICES IIa a IIIa a podoblasti ICES IV. Vzhledem k tomu, že vědecké doporučení ICES má být k dispozici až v únoru roku 2015, je vhodné, aby až do zveřejnění tohoto doporučení byly TAC a kvóty prozatímně stanoveny na nulovou hodnotu.

(22)

S cílem zaručit plné využití rybolovných práv je vhodné umožnit pružné uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejný biologický zdroj.

(23)

Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu s Norskem (15) a Faerskými ostrovy (16) uskutečňuje Unie konzultace o rybolovných právech s těmito partnery. Postupem podle dohody a protokolu o vztazích v oblasti rybolovu s Grónskem (17) stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2015. Je proto nezbytné zahrnout do tohoto nařízení tato rybolovná práva.

(24)

Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2014 opatření na zachování populace okouníka v Irmingerově moři a stanovila pro rok 2015 TAC a kvóty pro smluvní strany, včetně Unie. Navíc budou v roce 2015 pokračovat konzultace mezi pobřežními státy zastoupenými v NEAFC o rybolovných právech na atlantsko-skandinávského sledě obecného v daném roce. Je proto vhodné stanovit prozatímní omezení odlovu atlantsko-skandinávského sledě obecného jako určité procento kvóty Unie z roku 2014, dokud nebude dohodnuta revize v návaznosti na výsledek konzultací pobřežních států zastoupených v NEAFC.

(25)

NEAFC nepřijala na svém výročním zasedání v roce 2014 žádné opatření na zachování populace okouníka v mezinárodních vodách oblastí ICES I a II, kterým by stanovila TAC a kvóty pro smluvní strany. Konzultace o rybolovných právech pro tuto populaci okouníků budou pokračovat v roce 2015. Vzhledem k tomu, že rybolov probíhá v druhé polovině roku, omezení odlovu této populace bude stanoveno v průběhu roku 2015 s přihlédnutím k výsledku konzultací mezi pobřežními státy zastoupenými v NEAFC.

(26)

Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) na svém výročním zasedání v roce 2014 přijala zvýšení TAC a kvót pro tuňáka obecného pro období tří let a potvrdila stávající úroveň TAC a kvót pro mečouna obecného v severním Atlantiku, mečouna obecného v jižním Atlantiku, tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku a tuňáka křídlatého v severním Atlantiku pro období let 2015 a 2016. Navíc, jak již bylo stanoveno v případě populace tuňáka obecného, je vhodné, aby odlovy v rámci rekreačního a sportovního rybolovu všech ostatních populací řízených ICCAT a zahrnutých v příloze ID rovněž podléhaly omezením odlovu přijatým touto organizací, aby bylo zajištěno, že Unie své kvóty nepřekročí. Všechna tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(27)

Strany Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2014 přijaly omezení odlovů cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek, včetně kvóty na vedlejší úlovky pro roky 2015 a 2016 pro některé druhy průzkumného rybolovu v podoblasti 88.2. Při stanovení rybolovných práv pro rok 2016 by se mělo zvážit využívání této kvóty v průběhu roku 2015.

(28)

Na svém výročním zasedání v roce 2014 Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) nezměnila stávající opatření pro zachování a řízení zdrojů. Je však nezbytné stanovit omezení rybolovu v příloze VI tohoto nařízení s přihlédnutím k zahrnutí ostrova Mayotte jako nejvzdálenějšího regionu v příloze II nařízení (EU) č. 1380/2013 ve znění nařízení Rady (EU) č. 1385/2013 (18).

(29)

Třetí výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat v únoru 2015. Je vhodné, aby stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO byla až do konání tohoto výročního zasedání prozatímně zachována. Populace kranase Murphyho by však neměla být do doby, než bude na tomto výročním zasedání stanoven TAC, lovena jako cílový druh.

(30)

Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém 87. výročním zasedání v roce 2014 rozhodla o zachování opatření na ochranu tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného. IATTC rovněž ponechala v platnosti usnesení o ochraně žraloka dlouhoploutvého. Tato opatření by se měla nadále provádět v právu Unie.

(31)

Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) přijala na svém výročním zasedání v roce 2014 doporučení ohledně nových dvouletých TAC pro pilonoše rodu Beryx, červenici obecnou a kostlivkovité, přičemž platnost stávajících TAC pro ledovku patagonskou a kraba hlubokomořského zůstala zachována. Stávající platná opatření týkající se přidělení rybolovných práv přijatá SEAFO by měla být provedena v právu Unie.

(32)

Na svém 9. výročním zasedání přijala Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) opatření pro zachování a řízení na ochranu veležralokovitých před rybolovem pomocí košelkových nevodů. Na svém 10. výročním zasedání přijala WCPFC omezení odlovu tuňáka velkookého plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Na svém 11. výročním zasedání konaném v roce 2014 WCPFC nezměnila svá opatření, která přijala v roce 2013 s ohledem na rybolovná práva. Všechna tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(33)

Smluvní strany Úmluvy o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře na svém výročním zasedání v roce 2013 nezměnily opatření týkající se rybolovných práv. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(34)

Na svém 36. výročním zasedání v roce 2014 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) řadu rybolovných práv na rok 2015 pro některé populace v podoblastech 1-4 oblasti úmluvy NAFO. V této souvislosti přijala NAFO moratorium na lov krevet v divizi 3L, s cílem zahrnout některé vedlejší úlovky zvýšila TAC pro okouníka v divizi 3M a znovu povolila rybolov platýse protaženého v divizi 3NO.

(35)

Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Je tedy nutné, aby se ustanovení, kterými se taková opatření provádí do práva Unie, používala zpětně. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou tudíž stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2014, je vhodné, aby se příslušná ustanovení tohoto nařízení použila od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněných očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění.

(36)

V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné hospodářské zóně při pobřeží Francouzské Guyany (19) je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.

(37)

Za účelem zajištění jednotných podmínek udělování povolení jednotlivým členským státům řídit přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přidělení dodatečných dní na moři za účelem trvalého ukončení rybolovných činností a k posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a pokud jde o stanovení tabulkových formátů proshromažďování a přenos informací týkajících se převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20).

(39)

Aby se předešlo přerušení rybářských činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít od 1. února 2015, a zvláštních ustanovení v určitých oblastech, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení.

(40)

Při využívání rybolovných práv by mělo být plně dodržováno platné právo Unie,

a)

omezení odlovu pro rok 2015 a tam, kde je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2016;

b)

omezení intenzity rybolovu v období od 1. února 2015 do 31. ledna 2016, vyjma případů, kdy jsou pro omezení intenzity rybolovu stanovena v článcích 9, 29 a 31 jiná období;

c)

rybolovná práva pro období od 1. prosince 2014 do 30. listopadu 2015 pro některé rybí populace v oblasti úmluvy CCAMLR;

d)

rybolovná práva pro některé populace v oblasti úmluvy IATTC uvedená v článku 32 pro období v letech 2015 a 2016 stanovená v uvedeném ustanovení.

a)

plavidla Unie;

b)

plavidla třetích zemí ve vodách Unie.

a)

„plavidlem Unie“ rybářské plavidlo Unie podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 plující pod vlajkou třetí země a zaregistrované ve třetí zemi;

c)

„vodami Unie“ vody Unie podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)

„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

e)

„populací“ populace podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 14 nařízení (EU) č. 1380/2013;

f)

„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):

g)

„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

h)

„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;

i)

„přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

j)

„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí určená v souladu s nařízením Komise (ES) č. 517/2008 (21);

k)

„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

l)

„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009.

a)

„oblastí ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 218/2009 (22);

b)

„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)

„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)

„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES VII“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

e)

„funkční jednotkou 26 divize ICES IXa“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

f)

„funkční jednotkou 27 divize ICES IXa“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

g)

„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ z. d.;

h)

„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (23);

i)

„oblastí NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 (24);

j)

„oblastí úmluvy SEAFO“ (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku (25);

k)

„oblastí úmluvy ICCAT“ (Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku (26);

l)

„oblastí úmluvy CCAMLR“ (Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 601/2004 (27);

m)

„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (dále jen „Antigujská úmluva“) (28);

n)

„oblastí úmluvy IOTC“ (Komise pro tuňáky Indického oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (29);

o)

„oblastí úmluvy SPRFMO“ (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) zeměpisná oblast na volném moři jižně od 10° s. š., severně od oblasti úmluvy CCAMLR, východně od oblasti úmluvy SIOFA vymezené v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu (30) a západně od oblastí pod rybářskou jurisdikcí států Jižní Ameriky;

p)

„oblastí úmluvy WCPFC“ (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (31);

q)

„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;

r)

„oblastí překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:

a)

jsou v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací, a

b)

musí vést:

a)

přijaté TAC;

b)

údaje shromážděné a posouzené dotčeným členským státem, z nichž přijaté TAC vycházejí;

c)

údaje o tom, jakým způsobem jsou přijaté TAC v souladu s odstavcem 2.

a)

odlov byl proveden plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo

b)

odlov představuje tu část kvóty Unie, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta Unie není vyčerpána.

a)

omezení stanovená v příloze IIA pro řízení některých populací tresky obecné, jazyka rodu Solea a platýse evropského v oblastech Kattegat, Skagerrak, v části divize ICES IIIa, která nepatří do Skagerraku nebo Kattegatu, v podoblasti ICES IV a divizích ICES VIa, VIIa a VIId a ve vodách Unie divizí ICES IIa a Vb;

b)

omezení stanovená v příloze IIB na obnovu populací štikozubce obecného a humra severského v divizích ICES VIIIc a IXa, s výjimkou Cádizského zálivu;

c)

omezení stanovená v příloze IIC pro řízení populace jazyka rodu Solea v divizi ICES VIIe.

a)

výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

přerozdělení provedená podle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1006/2008;

d)

vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)

množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

f)

odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;

g)

převody a výměny kvót podle článku 19 tohoto nařízení;

h)

dodatečné kvóty podle článku 14 tohoto nařízení.

a)

rejnoka hvězdnatého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES IIa, IIIa a VIId a podoblasti ICES IV;

b)

tyto druhy pilounů ve všech vodách:

c)

žraloka velikého (Cetorhinus maximus) a žraloka bílého (Carcharodon carcharias) ve všech vodách;

d)

soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblastí ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX a X;

e)

psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti ICES IV a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

f)

světlouna malého (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

g)

světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I a XIV;

h)

žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;

i)

mantu Alfredovu (Manta alfredi) ve všech vodách;

j)

mantu obrovskou (Manta birostris) ve všech vodách;

k)

tyto druhy mant ve všech vodách:

l)

rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES IIIa;

m)

rejnoka norského (Raja (Dipturus) nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES VIa, VIb, VIIa, VIIb, VIIc, VIIe, VIIf, VIIg, VIIh a VIIk;

n)

rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES VI a X a rejnoka bílého (Raja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES VI, VII, VIII, IX a X;

o)

pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII;

p)

polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách Unie.

a)

Členské státy zajistí podrobnou a přesnou dokumentaci všech rybářských výjezdů a přiměřenou kapacitu a prostředky, jako jsou pozorovatelé, televizní kamery s uzavřeným okruhem (CCTV) a jiné prostředky. Členské státy přitom respektují zásadu efektivity a proporcionality;

b)

dodatečné kvóty přidělené jednomu plavidlu účastnícímu se zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu nepřesáhnou žádný z těchto limitů:

c)

veškeré úlovky plavidla z populace, na niž se vztahuje dodatečná kvóta, včetně ryb nedosahujících minimální velikosti při vykládce určené v příloze XII nařízení Rady (ES) č. 850/98 (34), se započítají do individuální kvóty plavidla stanovené po přidělení jakékoli dodatečné kvóty podle článku 14 tohoto nařízení;

d)

jakmile plavidlo plně využilo individuální kvótu pro kteroukoli populaci, na niž se vztahuje dodatečná kvóta, musí v příslušné oblasti TAC ukončit veškerou rybolovnou činnost;

e)

u populací, pro něž lze použít tento článek, mohou členské státy povolit převody individuálních kvót či jejich částí z plavidel, jež se neúčastní zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu, na plavidla, jež se těchto zkoušek účastní, za předpokladu, že lze prokázat, že tím nedojde ke zvýšení výmětů produkovaných plavidly, jež se neúčastní zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu.

a)

míra výmětů populace odhadovaná pro příslušný druh plavidla je nižší než 10 %;

b)

zařazení tohoto typu plavidla je důležité pro posouzení potenciálu sledovacích prostředků používaných podle čl. 15 odst. 1 písm. a);

c)

není překročen celkový limit 75 % odhadovaných výmětů populace ze všech plavidel, které se účastní zkoušek.

a)

seznam plavidel plujících pod jejich vlajkou a účastnících se zkoušek řádně zdokumentovaného rybolovu;

b)

specifikace zařízení pro dálkové elektronické sledování umístěného na palubě těchto plavidel;

c)

kapacitu, typ a specifikace lovných zařízení používaných těmito plavidly;

d)

odhadované výměty pro každý typ plavidla, které se účastní zkoušek;

e)

množství úlovků populace, na niž se vztahuje příslušný TAC, odlovené v roce 2014 plavidly, které se účastní zkoušek.

a)

úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004;

b)

úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

a)

od 29. července do 28. září 2015 nebo od 18. listopadu 2015 do 18. ledna 2016 v oblasti vymezené těmito hranicemi:

b)

od 29. září do 29. října 2015 v oblasti vymezené těmito hranicemi:

a)

pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

b)

během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.

a)

zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);

b)

zašlou údaje určené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají informace shromážděné za předchozí rok Komisi do 31. ledna 2015.

—

rejnokovitých (Rajidae),

—

ostrouna obecného (Squalus acanthias),

—

světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi),

—

světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus),

—

světlouna velkého (Etmopterus princeps),

—

světlouna malého (Etmopterus pusillus),

—

máčky přízračné (Apristurus manis),

—

světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus),

—

hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha.

a)

nepoužilo ani neobsluhovalo FAD nebo související elektronické zařízení;

b)

neprovádělo rybolov za použití FAD v hejnech ryb.

a)

během posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;

b)

pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

c)

pokud nastane závažná porucha mrazicího zařízení.

a)

žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis);

b)

žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

a)

rejnoka hvězdnatého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES IIa, IIIa a VIId a podoblasti ICES IV;

b)

tyto druhy pilounů ve všech vodách Unie:

c)

žraloka velikého (Cetorhinus maximus) a žraloka bílého (Carcharodon carcharias) ve vodách Unie;

d)

soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblastech ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX a X;

e)

psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES IIa a v podoblastech ICES I, IV, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

f)

světlouna malého (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblastí ICES I, IV, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

g)

světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti ICES I, IV a XIV;

h)

žraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách Unie;

i)

mantu Alfredovu (Manta alfredi) ve vodách Unie;

j)

mantu obrovskou (Manta birostris) ve vodách Unie;

k)

tyto druhy mant ve vodách Unie:

l)

rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES IIIa;

m)

rejnoka norského (Raja (Dipturus) nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES VIa, VIb, VIIa, VIIb, VIIc, VIIe, VIIf, VIIg, VIIh a VIIk;

n)

rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES VI, IX a X a rejnoka bílého (Raja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES VI, VII, VIII, IX a X;

o)

pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII;

p)

polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách Unie.