(EU) 2015/35Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1-797 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 10. října 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 18. ledna 2015 Nabývá účinnosti: 18. ledna 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/35

ze dne 10. října 2014,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)

(Text s významem pro EHP)

OBSAH

HLAVA I

OCEŇOVÁNÍ A KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY VYCHÁZEJÍCÍ Z RIZIK (PILÍŘ I), POSÍLENÍ ŘÍZENÍ A KONTROLY (PILÍŘ II) A ZVÝŠENÍ TRANSPARENTNOSTI (PILÍŘ III) 20

KAPITOLA I

Obecná ustanovení 20

ODDÍL 1

Definice a obecné zásady 20

ODDÍL 2

Externí úvěrová hodnocení 24

KAPITOLA II

Oceňování aktiv a závazků 25

KAPITOLA III

Pravidla pro technické rezervy 29

ODDÍL 1

Obecná ustanovení 29

ODDÍL 2

Kvalita údajů 31

ODDÍL 3

Metody výpočtu technických rezerv 32

PODODDÍL 1

Předpoklady k výpočtu technických rezerv 32

PODODDÍL 2

Podkladové informace k výpočtu nejlepších odhadů 34

PODODDÍL 3

Projekce peněžních toků pro výpočet nejlepšího odhadu 35

PODODDÍL 4

Riziková přirážka 37

PODODDÍL 5

Výpočet technických rezerv jako celku 39

PODODDÍL 6

Částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek 39

ODDÍL 4

Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr 40

PODODDÍL 1

Obecná ustanovení 40

PODODDÍL 2

Základní časová struktura bezrizikové úrokové míry 41

PODODDÍL 3

Koeficient volatility 42

PODODDÍL 4

Vyrovnávací úpravy 43

ODDÍL 5

Druhy pojištění 44

ODDÍL 6

Proporcionalita a zjednodušení 45

KAPITOLA IV

Kapitál 47

ODDÍL 1

Určení kapitálu 47

PODODDÍL 1

Schválení doplňkového kapitálu orgány dohledu 47

PODODDÍL 2

Nakládání s kapitálovými účastmi 49

ODDÍL 2

Zařazení kapitálu 50

ODDÍL 3

Použitelnost kapitálu 58

PODODDÍL 1

Účelově vázané fondy 58

PODODDÍL 2

Kvantitativní limity 59

KAPITOLA V

Standardní vzorec solventnostního kapitálového požadavku 59

ODDÍL 1

Obecná ustanovení 59

PODODDÍL 1

Výpočty založené na scénářích 59

PODODDÍL 2

Přístup se zohledněním 60

PODODDÍL 3

Regionální vlády a místní orgány 60

PODODDÍL 4

Podstatné bazické riziko 60

PODODDÍL 5

Výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku 61

PODODDÍL 6

Přiměřenost a zjednodušení 61

PODODDÍL 7

Působnost modulů upisovacích rizik 72

ODDÍL 2

Modul neživotního upisovacího rizika 72

ODDÍL 3

Modul životního upisovacího rizika 87

ODDÍL 4

Modul zdravotního upisovacího rizika 91

ODDÍL 5

Modul tržního rizika 104

PODODDÍL 1

Korelační koeficienty 104

PODODDÍL 2

Podmodul úrokového rizika 105

PODODDÍL 3

Podmodul akciového rizika 108

PODODDÍL 4

Podmodul nemovitostního rizika 111

PODODDÍL 5

Podmodul rizika kreditního rozpětí 111

PODODDÍL 6

Podmodul koncentrace tržních rizik 120

PODODDÍL 7

Podmodul měnového rizika 123

ODDÍL 6

Modul rizika selhání protistrany 124

PODODDÍL 1

Obecná ustanovení 124

PODODDÍL 2

Expozice typu 1 131

PODODDÍL 3

Expozice typu 2 133

ODDÍL 7

Modul rizika nehmotných aktiv 134

ODDÍL 8

Operační riziko 134

ODDÍL 9

Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty 135

ODDÍL 10

Techniky snižování rizik 136

ODDÍL 11

Účelově vázané fondy 141

ODDÍL 12

Parametry specifické pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu 142

ODDÍL 13

Postup aktualizace korelačních parametrů 144

KAPITOLA VI

Solventnostní kapitálový požadavek – úplné a částečné interní modely 144

ODDÍL 1

Definice 144

ODDÍL 2

Kontrola používání 145

ODDÍL 3

Normy statistické kvality 146

ODDÍL 4

Kalibrační normy 151

ODDÍL 5

Integrace částečných interních modelů 151

ODDÍL 6

Připisování zisků a ztrát 152

ODDÍL 7

Normy pro ověřování platnosti 152

ODDÍL 8

Dokumentační normy 153

ODDÍL 9

Externí modely a externí údaje 155

KAPITOLA VII

Minimální kapitálový požadavek 155

KAPITOLA VIII

Investice do sekuritizovaných pozic 159

KAPITOLA IX

Řídící a kontrolní systém 162

ODDÍL 1

Prvky řídícího a kontrolního systému 162

ODDÍL 2

Funkce 168

ODDÍL 3

Požadavky na způsobilost a bezúhonnost 171

ODDÍL 4

Externí zajištění služeb nebo činností (outsourcing) 171

ODDÍL 5

Zásady odměňování 173

KAPITOLA X

Navýšení kapitálového požadavku 174

ODDÍL 1

Okolnosti, za nichž lze uložit navýšení kapitálového požadavku 174

ODDÍL 2

Metodiky pro výpočet navýšení kapitálového požadavku 175

KAPITOLA XI

Prodloužení nápravné lhůty 178

KAPITOLA XII

Zveřejňování informací 179

ODDÍL 1

Zpráva o solventnosti a finanční situaci: struktura a obsah 179

ODDÍL 2

Zpráva o solventnosti a finanční situaci: nezveřejňování informací 185

ODDÍL 3

Zpráva o solventnosti a finanční situaci: lhůty, způsob zveřejňování informací a aktualizace 186

KAPITOLA XIII

Pravidelné oznamování orgánům dohledu 187

ODDÍL 1

Prvky a obsah 187

ODDÍL 2

Lhůty a komunikační prostředky 193

KAPITOLA XIV

Transparentnost a odpovědnost orgánů dohledu 194

KAPITOLA XV

Zvláštní účelové jednotky 195

ODDÍL 1

Povolení 195

ODDÍL 2

Povinné smluvní podmínky 195

ODDÍL 3

Řídící a kontrolní systém 196

ODDÍL 4

Oznamování orgánům dohledu 197

ODDÍL 5

Solventnostní požadavky 197

HLAVA II

POJIŠŤOVACÍ SKUPINY 199

KAPITOLA I

Výpočet solventnosti na úrovni skupiny 199

ODDÍL 1

Skupinová solventnost: volba metody výpočtu a obecné zásady 199

ODDÍL 2

Skupinová solventnost: metody výpočtu 201

KAPITOLA II

Interní modely pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku 206

ODDÍL 1

Úplné a částečné interní modely používané pouze k výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku 206

ODDÍL 2

Používání skupinového interního modelu 208

KAPITOLA III

Dohled nad skupinovou solventností v případě skupin s centralizovaným řízením rizik 210

KAPITOLA IV

Koordinace dohledu nad skupinou 211

ODDÍL 1

Kolegia orgánů dohledu 211

ODDÍL 2

Výměna informací 213

ODDÍL 3

Vnitrostátní nebo regionální dohled nad podskupinou 213

KAPITOLA V

Zveřejňování informací 214

ODDÍL 1

Zpráva o solventnosti a finanční situaci skupiny 214

ODDÍL 2

Společná zpráva o solventnosti a finanční situaci 216

KAPITOLA VI

Oznamování orgánům dohledu nad skupinou 217

ODDÍL 1

Pravidelné oznamování 217

ODDÍL 2

Oznamování koncentrací rizik a transakcí uvnitř skupiny 219

HLAVA III

ROVNOCENNOST TŘETÍCH ZEMÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 220

KAPITOLA I

Pojišťovny a zajišťovny se sídlem v třetí zemi vykonávající zajišťovací činnosti 220

KAPITOLA II

Přidružené pojišťovny a zajišťovny ze třetích zemí 223

KAPITOLA III

Pojišťovny a zajišťovny s mateřskými podniky se sídlem mimo Unii 224

KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení 226

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici 2009/138/ES a zejména na čl. 31 odst. 4, čl. 35 odst. 9, čl. 37 odst. 6, čl. 37 odst. 7, čl. 50 odst. 1 písm. a) a b), čl. 50 odst. 2 písm. a) a b), čl. 50 odst. 3, článek 56, čl. 75 odst. 2, čl. 75 odst. 3, čl. 86 odst. 1 písm. a) až i), čl. 86 odst. 2 písm. a) a b), čl. 92 odst. 1, čl. 92 odst. 1a, čl. 97 odst. 1 a 2, čl. 99 písm. a) a b), čl. 109a odst. 5, čl. 111 odst. 1 písm. a) až f), čl. 111 odst. 1 písm. g) až q), čl. 114 odst. 1 písm. a) a b), článek 126, článek 127, článek 130, čl. 135 odst. 2 písm. a), b) a c), čl. 135 odst. 3, čl. 143 odst. 1, čl. 172 odst. 1, čl. 211 odst. 2, čl. 216 odst. 7, čl. 217 odst. 3, čl. 227 odst. 3, článek 234, čl. 241 písm. a), b) a c), čl. 244 odst. 4 a 5, čl. 245 odst. 4 a 5, čl. 248 odst. 7 a 8, čl. 249 odst. 3, čl. 256 odst. 4, čl. 260 odst. 2 a čl. 308b odst. 13 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při uplatňování požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být zohledněna povaha, rozsah a komplexnost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny. Zátěž a komplexnost, s nimiž se pojišťovny musejí vyrovnat, by měly být úměrné jejich rizikovému profilu. Při uplatňování požadavků stanovených v tomto nařízení by informace měly být považovány za podstatné, pokud by mohly ovlivnit rozhodování či úsudek osob, které budou podle předpokladů tyto informace používat.

(2)

Aby se snížilo nadměrné spoléhání na externí rating, měly by pojišťovny a zajišťovny usilovat o to, aby u všech svých expozic vytvořily vlastní úvěrová hodnocení. S ohledem na zásadu proporcionality by se však od pojišťoven a zajišťoven mělo vyžadovat pouze to, aby vypracovaly vlastní úvěrová hodnocení u větších či komplexnějších expozic.

(3)

Orgány dohledu by měly zaručit, že pojišťovny a zajišťovny přijmou vhodné kroky za účelem vývoje interních modelů, které kryjí úvěrová rizika v případech, kdy jsou jejich expozice významné v absolutním měřítku a zároveň mají velký počet významných protistran. Za tímto účelem by orgány dohledu měly zaujmout harmonizovaný přístup k definicím expozic, které jsou významné v absolutním měřítku a zároveň mají velký počet významných protistran.

(4)

Aby se zamezilo tomu, že pojišťovny a zajišťovny, které k výpočtu úvěrového rizika v rámci solventnostního kapitálového požadavku nepoužívají schválený interní model, budou provádět zkreslené odhady úvěrového rizika, neměla by jejich vlastní úvěrová hodnocení vést k nižším kapitálovým požadavkům, než jsou požadavky odvozené z externích ratingů.

(5)

Aby se zamezilo nadměrnému spoléhání na rating, pokud jde o expozici vůči jiné pojišťovně nebo zajišťovně, je možné využití ratingu pro účely výpočtu kapitálového požadavku podle standardního vzorce nahradit odkazem na solventnost protistrany (přístup založený na kapitálové přiměřenosti). Takový přístup by vyžadoval, aby byla zavedena kalibrace podle solventnostních kapitálových požadavků a použitelných částek kapitálu k pokrytí těchto solventnostních kapitálových požadavků, které budou určeny, až bude Solventnost II zavedena. Přístup založený na kapitálové přiměřenosti by se měl omezit na pojišťovny a zajišťovny, které nemají rating.

(6)

Aby se zaručilo, že normy pro oceňování pro účely dohledu jsou slučitelné s mezinárodním vývojem v oblasti účetnictví, měly by pojišťovny a zajišťovny používat metody oceňování konzistentní s trhem vymezené v mezinárodních účetních standardech, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, pokud se však od daného podniku nevyžaduje, aby ve vztahu k určitému aktivu či závazku použil specifickou metodu oceňování, nebo mu je dovoleno použít metodu vycházející z metody oceňování, kterou používá při přípravě svých účetních závěrek.

(7)

Pojišťovny a zajišťovny by se při oceňování aktiv a závazků pomocí metod oceňování konzistentních s trhem, jež jsou vymezeny v mezinárodních účetních standardech, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, měly řídit hierarchií oceňování, přičemž standardní metodu oceňování pro stejná aktiva či závazky představují kótované tržní ceny na aktivních trzích, aby se zaručilo, že jsou aktiva a závazky oceňovány v částce, za kterou by mohly být směněny v případě aktiv nebo převedeny či vyrovnány v případě závazků při transakci uskutečněné za obvyklých tržních podmínek mezi znalými a ochotnými stranami. Tento přístup by pojišťovny a zajišťovny měly uplatňovat bez ohledu na to, zda se mezinárodní či jiné metody oceňování řídí jinou hierarchií oceňování.

(8)

Pojišťovny a zajišťovny by měly uznat a ocenit aktiva a závazky s odloženou daňovou povinností ve vztahu ke všem položkám, které jsou uznány pro účely solventnosti nebo v daňové rozvaze, aby se zaručilo, že jsou zachyceny všechny částky, které by v budoucnosti mohly být podnětem ke vzniku daňových peněžních toků.

(9)

Ocenění pojistných a zajistných závazků by mělo zahrnovat závazky týkající se stávající pojišťovací a zajišťovací činnosti. Závazky týkající se budoucí činnosti by do ocenění zahrnuty být neměly. Pokud pojistné a zajistné smlouvy zahrnují opce pojistníka, které mu umožňují zřídit, obnovit, prodloužit a navýšit pojistné či zajistné krytí či je znovu zahájit, nebo opce pojišťoven a zajišťoven, které jim umožňují ukončit smlouvu nebo změnit pojistné či pojistné plnění, měla by být definována smluvní hranice, aby bylo zřejmé, zda je dodatečné krytí vyplývající z takovýchto opcí považováno za stávající či budoucí činnost.

(10)

Aby bylo možné určit převodní hodnotu pojistných a zajistných závazků, měly by se při ocenění závazků zohlednit budoucí peněžní toky týkající se opcí na obnovení smlouvy, a to bez ohledu na jejich ziskovost, pokud však opce na obnovení neznamená, že by pojišťovna či zajišťovna měla z ekonomického hlediska stejná práva na stanovení pojistného či pojistného plnění v obnovené smlouvě jako ve smlouvě nové.

(11)

Aby se zaručilo, že analýza finanční situace pojišťovny či zajišťovny není zkreslená, mohou být technické rezervy portfolia pojistných a zajistných závazků záporné. Na výpočet technických rezerv by se neměla vztahovat nulová dolní mez.

(12)

Převodní hodnota pojistných či zajistných závazků může být nižší než hodnoty odbytného v souvisejících smlouvách. Na výpočet technických rezerv by se neměly vztahovat dolní meze pro hodnotu odbytného.

(13)

Aby bylo dosaženo technických rezerv, které odpovídají převodní hodnotě pojistných a zajistných závazků, měl by výpočet nejlepšího odhadu zohlednit budoucí vývoj, např. demografický, právní, zdravotnický, technologický, sociální, environmentální a ekonomický vývoj, který bude mít dopad na přírůstky a úbytky peněžních prostředků nutných k vyrovnání závazků.

(14)

Aby bylo dosaženo nejlepšího odhadu, který odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků uvedenému v čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, měly by projekce peněžních toků použité při výpočtu nejlepšího odhadu zohledňovat všechny nejistoty v peněžních tocích.

(15)

Výběr metody výpočtu nejlepšího odhadu by měl být úměrný povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, která pojišťovna či zajišťovna podstupují. Škála metod výpočtu nejlepšího odhadu zahrnuje simulační, deterministické a analytické metody. U určitých smluv týkajících se životního pojištění, zejména v případě, kdy z nich plynou nezaručené podíly na zisku v závislosti na investičních výnosech nebo kdy obsahují finanční záruky či smluvní opce, mohou přesnější výpočet nejlepšího odhadu zajistit simulační metody.

(16)

Pokud pojistné a zajistné smlouvy obsahují finanční záruky a opce, současná hodnota peněžních toků vyplývající z těchto smluv může záviset jak na očekávaném výsledku budoucích událostí a vývoje, tak na tom, jak by se skutečné výsledky v určitých scénářích mohly odchýlit od očekávaného výsledku. Metody použité k výpočtu nejlepšího odhadu by měly tyto vzájemné závislosti zohlednit.

(17)

Definice budoucích nezaručených podílů na zisku by měla zachycovat pojistné plnění v pojistných a zajistných smlouvách, které je vypláceno navíc k zaručeným pojistným plněním a které vyplývá z účasti pojistníka na zisku. Neměla by zohledňovat pojistné plnění vázané na index či hodnotu podílové jednotky.

(18)

Výpočet rizikové přirážky by měl vycházet z předpokladu, že se celé portfolio pojistných a zajistných závazků převede na jinou pojišťovnu či zajišťovnu. Výpočet by měl zejména zohlednit diverzifikaci celého portfolia.

(19)

Výpočet rizikové přirážky by měl být založen na prognóze solventnostního kapitálového požadavku, která zohledňuje zmírnění rizik u zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek. Neměly by být stanoveny samostatné výpočty pro hrubou a čistou rizikovou přirážku u zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek.

(20)

Úprava základních bezrizikových úrokových měr o úvěrové riziko by měla být odvozena od tržních sazeb, které zachycují úvěrové riziko, jež se odráží v proměnlivé sazbě úrokových swapů. Za tímto účelem a s cílem sladit určování úpravy se standardní tržní praxí a za tržních podmínek podobných těm, které panovaly v den přijetí směrnice 2014/51/EU, zejména pokud jde o euro, by tržní sazby měly odpovídat sazbám Euribor (Euro Interbank Offered Rate) pro závazky se splatností 3 měsíců.

(21)

Při určování poslední doby splatnosti, pro kterou trhy s dluhopisy již nejsou hluboké, likvidní a transparentní v souladu s článkem 77a směrnice 2009/138/ES, by za tržních podmínek podobných těm, které panovaly v den přijetí směrnice 2014/51/EU, trh s dluhopisy denominovanými v eurech neměl být považován za hluboký a likvidní v případě, že kumulativní objem dluhopisů s dobami splatnosti, které jsou delší než poslední doba splatnosti nebo stejné jako poslední doba splatnosti, je menší než 6 procent objemu všech dluhopisů na daném trhu.

(22)

Pokud nelze ze standardních statistik odvodit žádné spolehlivé úvěrové rozpětí, jako např. v případě expozic vůči státnímu dluhu, mělo by se základní rozpětí pro výpočet vyrovnávací úpravy a koeficientu volatility rovnat podílu dlouhodobého průměru rozpětí nad bezrizikovou úrokovou mírou podle čl. 77c odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2009/138/ES. Pokud jde o expozice vůči centrálním vládám členských států nebo centrálním bankám, měla by daná třída aktiv zachycovat rozdíl mezi jednotlivými členskými státy.

(23)

Aby se zaručila transparentnost při určování příslušné bezrizikové úrokové míry podle 29. bodu odůvodnění směrnice 2014/51/EU, měl by Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) jako součást technických informací, které mají být zveřejněny podle čl. 77e odst. 1 směrnice 2009/138/ES, zveřejnit metodiku, předpoklady a identifikaci údajů, které používá k výpočtu úpravy swapových sazeb o úvěrové riziko, koeficientu volatility a základního rozpětí pro vyrovnávací úpravu.

(24)

Rozčlenění pojistných a zajistných závazků podle druhu pojištění a do rizikově homogenních skupin by mělo odrážet povahu rizik souvisejících s daným závazkem. Povaha souvisejících rizik může zdůvodňovat rozčlenění, které se liší od rozdělení pojistných činností na činnosti životního pojištění a činnosti neživotního pojištění, od tříd neživotního pojištění stanovených v příloze I směrnice 2009/138/ES a od tříd životního pojištění stanovených v příloze II směrnice 2009/138/ES.

(25)

Rozhodnutí o tom, zda je metoda výpočtu technických rezerv úměrná povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, by mělo obsahovat posouzení modelové chyby metody. Takovéto posouzení by však nemělo vyžadovat, aby pojišťovny a zajišťovny uvedly přesnou výši modelové chyby.

(26)

Pro účely žádosti o to, aby orgány dohledu schválily využití vyrovnávací úpravy uvedené v čl. 77b odst. 1 směrnice 2009/138/ES, by pojišťovnám a zajišťovnám mělo být povoleno, aby různé způsobilé pojistné produkty považovaly za jedno portfolio, a to za předpokladu, že jsou soustavně plněny podmínky pro schválení a že žádné právní překážky nebrání tomu, aby byla činnost organizována a řízena odděleně od zbývajících činností pojišťovny či zajišťovny v jednom portfoliu.

(27)

Schválení začlenění doplňkového kapitálu s cílem splnit solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny či zajišťovny by mělo vycházet z posouzení příslušných kritérií orgány dohledu. Pojišťovny či zajišťovny, které žádají o schválení položky doplňkového kapitálu, by však měly orgánům dohledu prokázat, že kritéria byla splněna, a měly by těmto orgánům poskytnout veškeré informace, o které je orgány dohledu požádají, aby mohly takové posouzení provést. Orgány dohledu by měly žádosti o schválení doplňkového kapitálu posuzovat individuálně.

(28)

Při zvažování žádosti o schválení doplňkového kapitálu podle článku 90 směrnice 2009/138/ES by orgány dohledu měly vzít v úvahu ekonomickou podstatu a právní vymahatelnost položky doplňkového kapitálu, o jejíž schválení se žádá.

(29)

Kapitál tier 1 by měly tvořit položky kapitálu, které jsou kvalitní a plně absorbují ztráty, aby mohly pojišťovny a zajišťovny pokračovat v činnosti.

(30)

Pokud je hospodářský dopad transakce nebo skupiny souvisejících transakcí rovnocenný dopadu, který vznikne, ponechá-li si pojišťovna či zajišťovna vlastní akcie, měl by se přebytek aktiv nad závazky snížit tak, aby odrážel existenci zatížení této části kapitálu.

(31)

Posouzení otázky, zda má individuální položka kapitálu dostatečnou dobu trvání, by mělo vycházet z původní doby splatnosti dané položky. Průměrná doba trvání celkového kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny by s ohledem na zbývající dobu splatnosti všech položek kapitálu neměla být výrazně kratší než průměrná doba trvání závazku pojišťovny či zajišťovny. Pojišťovny a zajišťovny by otázku, zda má celková částka kapitálu dostatečnou dobu trvání, měly rovněž posoudit v rámci vlastního posouzení rizik a solventnosti, a to s ohledem jak na původní, tak zbývající dobu splatnosti všech kapitálových položek a všech pojistných a zajistných závazků.

(32)

Posouzení schopnosti položky absorbovat ztrátu při likvidaci podle článku 93 směrnice 2009/138/ES by nemělo vycházet ze srovnání přebytku aktiv nad závazky, který je oceňován soustavně, a přebytku aktiv nad závazky, který je oceňován za předpokladu, že bylo ve vztahu k dané pojišťovně či zajišťovně zahájeno likvidační řízení.

(33)

Jelikož do výpočtu technických rezerv je zahrnuto budoucí pojistné ze stávajících pojistných a zajistných smluv, částka přebytku aktiv nad závazky, která je zahrnuta do tier 1, by neměla být upravena tak, aby z ní byly vyloučeny očekávané zisky z tohoto budoucího pojistného.

(34)

Položky kapitálu s rysy, které motivují k umoření, např. smluvní navýšení splatné dividendy či navýšení kuponové sazby v kombinaci s kupní opcí, by měly být omezené, aby bylo možné omezit splácení či umoření v případě, že dojde k porušení solventnostního kapitálového požadavku, a měly by být klasifikovány pouze jako tier 2 nebo tier 3.

(35)

Pojišťovny a zajišťovny by měly rozdělit přebytek aktiv nad závazky do částek, které odpovídají kapitálovým položkám v jejich účetních závěrkách a přeceňovacím rezervním fondu. Přeceňovací rezervní fond může být kladný či záporný.

(36)

Pro každou třídu včetně tier 3 by měl být vypracován úplný seznam kapitálových položek, aby bylo jasné, u kterých položek by pojišťovny a zajišťovny měly orgány dohledu žádat o schválení klasifikace.

(37)

Účelově vázané fondy představují opatření, v jejichž rámci je určený soubor aktiv a závazků spravován tak, jako by šlo o samostatný podnik, a neměly by zahrnovat běžné činnosti vázané na index, na hodnotu podílové jednotky či zajišťovací činnosti. Snížená převoditelnost aktiv účelově vázaného fondu by se měla odrazit ve výpočtu přebytku aktiv nad závazky určité pojišťovny či zajišťovny.

(38)

Podnětem ke vzniku účelově vázaných fondů mohou být činnosti jak životního, tak neživotního pojištění. Účast na zisku nutně neznamená účelovou vázanost a neměla by být považována za definující vlastnost účelově vázaného fondu.

(39)

Účelově vázané fondy by měly být omezeny na opatření, která snižují schopnost určitých kapitálových položek absorbovat ztráty při plném pokračování činnosti. Opatření, která ovlivňují pouze schopnost absorbovat ztrátu v případě likvidace, by neměla být považována za účelově vázané fondy.

(40)

Aby se zamezilo dvojímu započítání kapitálu na individuální úrovni v pojišťovnictví a bankovnictví, měly by pojišťovny a zajišťovny odečíst z částky primárního kapitálu všechny účasti ve finančních a úvěrových institucích, které převyšují 10 % kapitálových položek tier 1, jež nepodléhají žádnému omezení. Účasti ve finančních a úvěrových institucích, které v souhrnu přesahují stejnou prahovou hodnotu, by měly být odečteny částečně, a to poměrně. Odečtení není nutné v případě, kdy jsou účasti strategické a na tyto pojišťovny a zajišťovny se pro účely výpočtu skupinové solventnosti uplatní metoda 1 stanovená v příloze I směrnice 2002/87/ES.

(41)

Většinu použitelné výše kapitálu na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku by měl tvořit kapitál tier 1. Aby se zaručilo, že uplatněním omezení nedojde ke vzniku procyklických účinků, měla by se omezení použitelných částek položek tier 2 a tier 3 uplatnit tak, aby ztráta kapitálu tier 1 nebyla příčinou ztráty celkového použitelného kapitálu, která by danou ztrátu převyšovala. Proto by se omezení měla uplatnit v takovém rozsahu, aby solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek byly kryty z kapitálu. Položky kapitálu, které převyšují omezení, by neměly být započítány jako použitelný kapitál.

(42)

Při tvorbě seznamů regionálních vlád a místních orgánů by měl orgán EIOPA respektovat požadavek, podle nějž neexistuje žádný rozdíl v riziku mezi expozicemi vůči těmto regionálním vládám a místním orgánům a expozicemi vůči centrální vládě, do jejíž pravomoci spadají, a to vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád a místních orgánů a k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání. Na základě prováděcího aktu přijatého podle čl. 109a odst. 2 písm. a) směrnice 2009/138/ES, jenž se těchto seznamů týká, se pro účely výpočtu modulu tržního rizika a modulu rizika selhání protistrany ve standardním vzorci s přímými expozicemi vůči regionálním vládám a místním orgánům zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě, do jejíž pravomoci spadají.

(43)

Aby se zamezilo poskytování nevhodných pobídek k restrukturalizaci dlouhodobých smluv na krátkodobé obnovitelné smlouvy, míra objemu rizika pojistného v neživotním pojištění a rizika pojistného v SLT zdravotním pojištění (SLT – Similar to Life Techniques, metody podobné metodám životního pojištění) použitého ve standardním vzorci by měla být založena na ekonomické podstatě pojistných a zajistných smluv, nikoli na jejich právní formě. Objemové opatření by proto mělo zachycovat zasloužené pojistné, které spadá do smluvní hranice stávajících smluv a smluv, které budou podepsány v nadcházejících 12 měsících.

(44)

Vzhledem k tomu, že očekávané zisky obsažené v budoucím pojistném podle stávajících smluv o neživotním pojištění a zajištění jsou považovány za použitelný kapitál pojišťoven a zajišťoven, měl by modul neživotního upisovacího rizika zachycovat riziko storen týkající se smluv o neživotním pojištění a zajištění.

(45)

Pokud jde o riziko pojistného, výpočet kapitálového požadavku pro riziko neživotního pojistného a riziko pojistného a rezerv ve zdravotním pojištění by měl být založen buď na minulém zaslouženém pojistném, nebo na očekávaném budoucím zaslouženém pojistném, podle toho, která částka je vyšší, aby byla zohledněna nejistota ohledně budoucího zaslouženého pojistného. Pokud však může pojišťovna či zajišťovna spolehlivě zaručit, že budoucí zasloužené pojistné nepřesáhne očekávané pojistné, měl by být výpočet založen pouze na očekávaném zaslouženém pojistném.

(46)

Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se životního pojištění, modelování hromadného rizika storen ve standardním vzorci pro solventnostní kapitálový požadavek by mělo vycházet z předpokladu, že riziko týkající se opcí, které může postupující pojišťovna či zajišťovna v rámci zajistné smlouvy uplatnit, není pro přijímající pojišťovnu či zajišťovnu podstatné.

(47)

Aby se zohlednil odlišný rizikový profil zdravotního pojištění, který je uplatňován na obdobném technickém základě jako u životního pojištění (SLT Health) a jiných činností týkajících se zdravotního pojištění (NSLT Health), měl by modul zdravotního upisovacího rizika pro tyto dva druhy pojištění obsahovat různé podmoduly.

(48)

Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se životního pojištění, mělo by být modelování modulů životních a SLT zdravotních upisovacích rizik založeno na předpokladu, že riziko týkající se závislosti pojistného a zajistného plnění na inflaci není podstatné.

(49)

Na scénáři založené výpočty modulů neživotního a zdravotního katastrofického rizika ve standardním vzorci by měly vycházet ze specifikace ztrát při katastrofě, které jsou hrubé a od nichž nejsou odečteny částky, jež lze získat zpět ze zajistných smluv či zvláštních účelových jednotek. Při určování změny primárního kapitálu, která vyplývá ze scénáře, by pojišťovny a zajišťovny by měly počítat s účinky svých specifických zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek, které zmírňují riziko.

(50)

Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se neživotního pojištění, mělo by modelování rizika ručení v podmodulu neživotního katastrofického rizika ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že riziko akumulace většího počtu podobných pohledávek, které jsou kryty ze závazků pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám, není podstatné.

(51)

Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se neživotního pojištění, mělo by modelování hromadného rizika úrazu ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že expozice pojišťoven a zajišťoven vůči hromadnému riziku úrazu v jiných třetích zemích než konkrétních evropských zemích není pro pojišťovny a zajišťovny a pojišťovací skupiny, na které se vztahuje směrnice 2009/138/ES, podstatné. Rovněž by mělo vycházet z předpokladu, že hromadné riziko úrazu ve vztahu k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání není podstatné.

(52)

Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se neživotního pojištění, mělo by modelování rizika koncentrace úrazů ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že riziko koncentrace úrazů ve vztahu ke zdravotnímu pojištění a pojištění ochrany příjmu jinému než u skupinových smluv není podstatné.

(53)

Aby se při kalibrování standardního vzorce zohlednily empirické důkazy o přírodních katastrofách, mělo by být modelování rizika přírodních katastrof založeno na zeměpisných oblastech, které jsou dostatečně homogenní, pokud jde o riziko, jemuž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. Rizikové váhy pro tyto oblasti by měly být specifikovány tak, aby zachycovaly poměr roční ztráty a pojistné částky pro příslušné druhy pojištění metodou hodnoty v riziku s 99,5 % spolehlivostí. Koeficienty pro korelaci těchto zeměpisných oblastí by měly být zvolen tak, aby odrážely vzájemnou závislost mezi příslušnými riziky v zeměpisných oblastech, a to s ohledem na případně nelineární povahu vzájemné závislosti.

(54)

Aby se zachytila skutečná riziková expozice pojišťovny či zajišťovny při výpočtu kapitálového požadavku pro riziko přírodních katastrof ve standardním vzorci, měla by být pojistná částka stanovena způsobem, který zohledňuje smluvní omezení pro náhradu v případě přírodních katastrof.

(55)

Modul tržního rizika ve standardním vzorci by měl vycházet z předpokladu, že citlivost aktiv a závazků na změny volatility tržních parametrů není podstatná.

(56)

Kalibrace úrokového rizika při delších dobách splatnosti by měla odrážet skutečnost, že konečná budoucí úroková sazba, ke které směřuje časová struktura bezrizikových úrokových měr, je v čase stabilní a mění se pouze kvůli změnám v dlouhodobém očekávání.

(57)

Pro účely výpočtu standardního vzorce by pojišťovny a zajišťovny měly určit, které z jejich přidružených podniků mají strategickou povahu. Kalibrace podmodulu akciového rizika u investic do přidružených podniků, které mají strategickou povahu, by měla odrážet pravděpodobné snížení volatility hodnoty těchto přidružených podniků vyplývající ze strategické povahy těchto investic a vlivu, který mají podniky držící účast na tyto přidružené podniky.

(58)

Podmodul akciového rizika založený na trvání by měl vycházet z předpokladu, že obvyklá doba držení akciových investic uvedená v článku 304 směrnice 2009/138/ES je v souladu s průměrnou dobou trvání závazků podle článku 304 směrnice 2009/138/ES.

(59)

Aby se zamezilo procyklickým účinkům, doba pro mechanismus symetrické úpravy podmodulu akciového rizika by měla nastolit rovnováhu mezi udržením citlivosti podmodulu vůči rizikům a zohledněním cíle symetrické úpravy.

(60)

Je-li na výpočet nejlepšího odhadu pojistných či zajistných závazků uplatněna vyrovnávací úprava, výpočet solventnostního kapitálového požadavku v podmodulu rizika kreditního rozpětí by měl zohledňovat dopad změn v rozpětích aktiv na vyrovnávací úpravu, a tím na hodnotu technických rezerv.

(61)

Vzhledem k tomu, že rizikový profil nemovitostí, které se nacházejí ve třetích zemích, se významně neliší od profilu nemovitostí, které se nacházejí v Unii, měl by podmodul nemovitostního rizika ve standardním vzorci s těmito dvěma druhy expozic zacházet stejně.

(62)

Vzhledem k tomu, že riziko koncentrace vzniká především v důsledku nedostatečné diverzifikace u emitentů, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, měl by podmodul koncentrace tržního rizika ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že zeměpisná či odvětvová koncentrace aktiv držených pojišťovnou či zajišťovnou není podstatná.

(63)

Modul rizika selhání protistrany ve standardním vzorci by měl vycházet z předpokladu, že u expozic, které mohou být diverzifikované a u nichž protistrana pravděpodobně obdrží rating (expozice 1. druhu), jsou ztráty ze selhání protistran, které nepatří do téže skupiny, nezávislé, a naopak ztráty ze selhání protistran, které patří do téže skupiny, nezávislé nejsou.

(64)

Aby se zaručilo, že je úvěrové riziko všech protistran, jemuž jsou pojišťovny či zajišťovny vystaveny, zachyceno v solventnostním kapitálovém požadavku vypočteném pomocí standardního vzorce, měly by být všechny expozice, které nejsou v podmodulu rizika kreditního rozpětí ani v modulu rizika selhání protistrany zachyceny jako expozice 1. druhu, v modulu rizika selhání protistrany zachyceny jako expozice 2. druhu.

(65)

Modul rizika selhání protistrany ve standardním vzorci by měl odrážet ekonomický dopad dohod o kolaterálu v případě selhání protistrany. Zejména je třeba vzít v úvahu, zda je převedeno plné vlastnictví kolaterálu, či nikoli. Také je třeba zvážit, zda je v případě platební neschopnosti protistrany při určování poměrného podílu pojišťovny či zajišťovny na konkurzní podstatě protistrany, která přesahuje kolaterál, zohledněna skutečnost, že pojišťovna či zajišťovna obdrží kolaterál.

(66)

V souladu s přístupem, který je vymezen v čl. 104 odst. 1, 3 a 4 směrnice 2009/138/ES, by měl základní solventnostní kapitálový požadavek obsahovat modul dodatečného rizika, aby byla řešena otázka zvláštních rizik, která vyplývají z nehmotných aktiv uznaných a oceněných pro účely platební schopnosti a nejsou zachycena v jiné části solventnostního kapitálového požadavku.

(67)

Modul operačního rizika standardního vzorce zachycuje ve výpočtu založeném na faktorech riziko vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání interních postupů, pracovníků nebo systémů nebo z vnějších událostí. Za tímto účelem se za vhodná měřítka objemu pro zachycení uvedeného rizika považují technické rezervy, pojistné zasloužené za předchozích dvanáct měsíců a výdaje vzniklé za posledních dvanáct měsíců. Posledně uvedené měřítko objemu je relevantní pouze pro smlouvy o životním pojištění, u nichž riziko nese pojistník. Vzhledem k tomu, že akviziční výdaje jsou v různých pojišťovnických obchodních modelech realizovány různorodě, neměly by být v rámci měřítka objemu pro výši výdajů vzniklých za posledních dvanáct měsíců brány v úvahu. Aby bylo zajištěno, že kapitálový požadavek k operačnímu riziku nadále splňuje hladinu spolehlivosti stanovenou v článku 101 směrnice 2009/138/ES, měl by být proveden přezkum modulu operačního rizika v rámci přezkumu metody, předpokladů a standardních parametrů použitých při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce prováděného Komisí podle 150. bodu odůvodnění. Tento přezkum by se měl obzvláště zaměřit na smlouvy o životním pojištění, u nichž riziko nese pojistník.

(68)

Výpočet úpravy o schopnost technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti absorbovat ztrátu by měl zaručit, že nedojde ke dvojímu započítání vlivu snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku nebo odložené daňové povinnosti.

(69)

Budoucí nezaručené podíly na zisku bývají zpravidla prvkem souvisejícím se smlouvami o životním a SLT zdravotním pojištění. Proto by úprava o schopnost technických rezerv absorbovat ztrátu měla zohledňovat vliv snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku ve vztahu k životnímu upisovacímu riziku, SLT zdravotnímu upisovacímu riziku, zdravotnímu katastrofickému riziku, tržnímu riziku a riziku selhání protistrany. Aby se omezila složitost standardního vzorce a zátěž pojišťoven a zajišťoven spojená s výpočtem, úprava by se neměla uplatnit na rizika neživotního pojištění a NSLT zdravotního pojištění. Jelikož budoucí nezaručené podíly na zisku nemusí účinně absorbovat ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, pracovníků a systémů nebo z vnějších událostí, neměla by se úprava uplatnit na operační riziko.

(70)

Uznání technik snižování rizika ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku by mělo odrážet ekonomickou podstatu použité techniky a mělo by se omezit na techniky snižování rizika, které účinně přenášejí riziko mimo pojišťovnu či zajišťovnu.

(71)

Posouzení toho, zda došlo k účinnému přenesení rizika, by mělo zvážit všechny aspekty techniky zmírňování rizika a ujednání mezi pojišťovnou a zajišťovnou a jejich protistranami. V případě, že je zmírnění rizika realizováno zajištěním, by skutečnost, že je výrazná odchylka v částce či načasování plateb ze strany zajistitele nepravděpodobná, neměla sama o sobě znamenat, že zajistitel žádné riziko nepřevzal.

(72)

Na scénáři založené výpočty standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek jsou založeny na dopadu okamžitých tlaků a pojišťovny a zajišťovny by neměly zohledňovat techniky zmírňování rizika, které se v okamžiku, kdy tlak nastane, spoléhají na to, že pojišťovny či zajišťovny v budoucnosti provedou určitá opatření, např. dynamické zajišťovací strategie nebo budoucí opatření vedení. Dynamické zajišťovací strategie a budoucí opatření vedení by měly být odlišovány od probíhajících zajišťovacích ujednání, v nichž je technika zmírňování rizika aktuálně uplatňována a v době vypršení platnosti bude nahrazena obdobným ujednáním bez ohledu na solventnost pojišťovny či zajišťovny.

(73)

Aby se zabránilo vzniku situace, kdy je účinnost techniky zmírňování rizika oslabena existencí bazického rizika, a to zejména kvůli nesouladu měn, měly by pojišťovny a zajišťovny podstatné bazické riziko zohlednit ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. Není-li podstatné bazické riziko ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohledněno, neměla by být technika zmírňování rizika uznána.

(74)

Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku by měla být zohledněna existence ujednání o účasti na zisku, kdy jsou zisky rozděleny mezi pojistníky či oprávněné osoby.

(75)

Pokud je výpočet kapitálového požadavku pro modul či podmodul rizika základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu obousměrných scénářů na primární kapitál, jako je tomu v případě úvěrového rizika, měnového rizika nebo rizika storen, měla by pojišťovna či zajišťovna určit, který scénář má nejnepříznivější vliv na primární kapitál pojišťovny či zajišťovny jako celek. Při tomto určování by se měly ve vhodných případech zohlednit účinky účasti na zisku a rozložení nezaručených podílů na zisku na úrovni účelově vázaného fondu. Takto určený scénář by měl být relevantním scénářem pro výpočet fiktivního solventnostního kapitálového požadavku pro každý účelově vázaný fond.

(76)

Aby se orgán EIOPA mohl připravit na budoucí revize korelačních parametrů na základě vhodných empirických informací, např. změn v úmrtnosti a míře storen u závazků týkajících se životního pojištění a kombinovaných poměrů či poměrů vyčerpání rezerv u závazků týkajících se neživotního pojištění, měl by od orgánů dohledu obdržet odpovídající údaje. Orgány dohledu by tyto údaje měly od pojišťoven a zajišťoven obdržet jako součást informací, které mají být vykazovány orgánům dohledu, jelikož to bude pro účely dohledu nezbytné, a pro pojišťovny a zajišťovny by tak neměla vzniknout dodatečná zátěž.

(77)

Při poskytování stanoviska k aktualizaci korelačních parametrů by měl orgán EIOPA zohlednit, zda v důsledku toho, že pojišťovny a zajišťovny uplatní aktualizované korelační požadavky, bude celkový solventnostní kapitálový požadavek splňovat zásady článku 101 směrnice 2009/138/ES, zda je vzájemná závislost mezi riziky nelineární a zda v rámci krajních scénářů dochází k nedostatečné diverzifikaci, přičemž by měl zvážit alternativní opatření týkající se závislosti pro účely kalibrace aktualizací korelačních parametrů.

(78)

Je pravděpodobné, že mnoho aspektů interních modelů se postupem času změní současně s tím, jak se budou zlepšovat poznatky o modelování rizik, a orgány dohledu by proto měly brát při přípravě posudků interních modelů ohled na aktuální informace a postupy, aby zaručily, že drží krok s nejnovějším vývojem.

(79)

Interní model může sehrát důležitou úlohu v systému správy pojišťoven či zajišťoven pouze tehdy, je-li přizpůsoben činnosti pojišťovny či zajišťovny, a pokud mu osoby, které svá rozhodnutí zakládají na výstupech z tohoto systému, rozumějí. Kontrola používání interních modelů by proto měla zaručit, že schválené interní modely jsou vhodné pro činnosti pojišťovny či zajišťovny a že jim osoby, které pojišťovnu či zajišťovnu skutečně řídí, rozumějí.

(80)

Pojišťovny a zajišťovny, které při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vycházejí z interního modelu, by měly interní model ve svém systému řízení rizik a při rozhodovacích procesech využívat způsobem, který vytváří pobídky ke zvyšování kvality samotného interního modelu.

(81)

Požadavek, aby byl interní model hojně používán a měl významnou roli v řídícím a kontrolním systému pojišťoven a zajišťoven, stanovený v článku 120 směrnice 2009/138/ES, by neměl vést k tomu, že budou pojišťovny a zajišťovny na výstupy z interního modelu slepě spoléhat. Pojišťovny a zajišťovny by neměly přijímat rozhodnutí na základě výstupů z interního modelu, aniž by zpochybnily vhodnost modelu. Měly by si být vědomy omezení interního modelu a ve svých rozhodnutích je zohledňovat.

(82)

Jelikož není v souladu s čl. 121 odst. 4 směrnice 2009/138/ES předepsána žádná zvláštní metoda pro výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti pro interní modely a vzhledem k tomu, že by interní modely měly být přizpůsobeny specifickým činnostem pojišťovny a zajišťovny, mohou se interní modely výrazně lišit co do metodiky, informací, předpokladů a údajů použitých pro interní modely a procesy ověřování jejich platnosti. Normy statistické kvality a normy pro ověřování platnosti by proto měly být nadále založeny na zásadách a měly by obsahovat pouze specifické minimální požadavky. Ze stejného důvodu by dokumentační normy neměly obsahovat úplný seznam dokumentů, ale pouze minimální seznam dokumentů, které by měly existovat pro každý interní model. Dokumenty pojišťoven a zajišťoven by měly obsahovat všechny dodatečné informace, které jsou nutné k zajištění souladu s dokumentačními normami pro interní modely.

(83)

Aby se zajistilo, že je interní model aktuální a že co nejlépe odráží jejich rizikový profil, měly by si být pojišťovny a zajišťovny vědomy odpovídajícího vývoje v pojistné matematice a obecně přijímané tržní praxi modelování rizik. To však neznamená, že by pojišťovny a zajišťovny měly vždy přizpůsobit své interní modely obecně přijímaným tržním postupům. V mnoha případech může být nutné se od obecně přijímaných tržních postupů odchýlit, aby byl vytvořen vhodný interní model.

(84)

Interní modely jsou zpravidla založeny na velkém objemu údajů z různých zdrojů, s různými vlastnostmi a různé kvality. Aby se zajistilo, že jsou v interním modelu použity vhodné údaje, měly by pojišťovny a zajišťovny shromažďovat, zpracovávat a používat údaje transparentním a strukturovaným způsobem.

(85)

Pojišťovny a zajišťovny by měly mít možnost volně rozhodovat o tom, jaká struktura interního modelu nejlépe odráží jejich rizika. Takové rozhodování by mělo podléhat schválení orgánu dohledu. V případě částečných interních modelů by mohlo být vhodnější vypočítat různé složky samostatně a integrovat je přímo do standardního vzorce, aniž by byly dále seskupovány v interním modelu. V takovém případě by pro každou složku měla být vypočtena prognóza rozdělení pravděpodobnosti.

(86)

Součástí tohoto interního modelu je jakákoli technika integrace částečného interního modelu do standardního vzorce za účelem výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a měla by společně s ostatními složkami částečného modelu splňovat příslušné požadavky směrnice 2009/138/ES.

(87)

Pojišťovny a zajišťovny by měly provádět výpočet lineárního minimálního kapitálového požadavku pomocí standardního výpočtu bez ohledu na to, zda pojišťovna či zajišťovna používá k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku standardní vzorec nebo interní model.

(88)

Pro účely výpočtu horní a dolní mezní hodnoty minimálního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 129 odst. 3 směrnice 2009/138/ES by se od pojišťoven a zajišťoven neměl požadovat čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se výpočet minimálního kapitálového požadavku nekryje s ročním výpočtem solventnostního kapitálového požadavku, měly by pojišťovny a zajišťovny v souladu s článkem 102 směrnice 2009/138/ES používat poslední vypočtený solventnostní kapitálový požadavek.

(89)

V souladu se zásadou „obezřetného jednání“ stanovenou v článku 132 směrnice 2009/138/ES a s cílem zajistit provázanost mezi odvětvími by měly být sladěny zájmy firem, které „mění“ úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci, sponzoři či původní věřitelé), a zájmy pojišťoven nebo zajišťoven, které do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují. Aby byly tyto zájmy sladěny, mělo by být pojišťovnám a zajišťovnám povoleno investovat do těchto cenných papírů či nástrojů pouze v případě, že si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechá v podkladových aktivech podstatný čistý ekonomický podíl. Požadavek, aby si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechal v podkladových aktivech podstatný čistý ekonomický podíl, by měl platit také v případě, že existuje více původců, sponzorů či původních věřitelů. S cílem předejít případnému obcházení těchto požadavků, zabránit nedorozuměním a sjednotit terminologii s terminologií užívanou v právních předpisech Unie, které regulují činnosti úvěrových institucí, by měl být namísto pojmu „investice do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů založených na přeměněných úvěrech“ užíván pojem „investice do sekuritizovaných pozic“.

(90)

Pojišťovny a zajišťovny investující do sekuritizace by měly mít celkové a široké povědomí o dané investici a jejích podkladových expozicích. Pro získání takového povědomí by pojišťovny a zajišťovny měly o investicích rozhodovat teprve poté, co provedly důkladnou hloubkovou kontrolu, z níž by měly získat odpovídající informace a poznatky o sekuritizaci.

(91)

Aby se zajistilo, že jsou rizika vyplývající ze sekuritizovaných pozic náležitě zohledněna v kapitálových požadavcích pojišťoven a zajišťoven, je nutné stanovit pravidla pro rizikově citlivé a obezřetné nakládání s takovými investicemi v závislosti na povaze a souvisejícím procesu upisování podkladových expozic, strukturálních rysech a transparentnosti. Sekuritizace, které tyto požadavky splňují, by měly být v podmodulu rizika rozpětí předmětem zvláštního zacházení, které zohlední jejich nižší riziko. Jelikož se pro takové zacházení kvalifikují jen tranše s nejvyšší senioritou, a s ohledem na zvýšení úvěrové kvality plynoucí z tranší nejvyšší senioritou ve srovnání s celým seskupením podkladových expozic, je vhodné zastropovat faktory rizika rozpětí na úrovni faktoru rizika rozpětí, jenž by se použil na podkladové expozice, konkrétně na úrovni 3 % rizikového faktoru na každý rok durace použitelného na úvěry bez ratingu. Tento přístup by měl být přezkoumán v rámci přezkumu metod, předpokladů a standardních parametrů použitých při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce prováděného Komisí podle 150. bodu odůvodnění.

(92)

Aby se zamezilo regulatorní arbitráži, měla by se tato pravidla uplatňovat podle zásady, že obsah je důležitější než forma. Za tímto účelem je třeba vymezit jasnou a komplexní definici sekuritizace, která zachytí všechny transakce či systémy transakcí, jimiž je úvěrové riziko související s určitou expozicí či větším počtem expozic rozloženo do jednotlivých tranší. Expozice, která vytváří přímou platební povinnost v rámci transakce nebo systému transakcí používaných k financování nebo provozu hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém transakcí mají platební povinnosti s různou nadřízeností.

(93)

Základem efektivního a zdravého řízení pojišťoven a zajišťoven i klíčovým prvkem regulačního rámce je řádná správa. Řídící a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny by měl být založen na vhodném a transparentním přidělování odpovědnosti za dohled a řízení k zajištění účinného rozhodování, zabránění střetům zájmů a zaručení efektivního řízení pojišťovny či zajišťovny.

(94)

Základní zásadou řádné správy je, že by žádný jednotlivec neměl mít pravomoc rozhodovat bez jakékoli formy kontroly. Proto by před provedením významných rozhodnutí ohledně pojišťovny či zajišťovny měla takové rozhodnutí přezkoumat alespoň jedna další osoba.

(95)

Aby se zajistilo řádné fungování systému řízení rizik, měla by opatření přijatá pojišťovnami a zajišťovnami zahrnovat zřízení, provádění, udržování a monitorování praxe a postupů v rámci politiky řízení rizik pojišťovny či zajišťovny, s ohledem na klíčové oblasti jejich činnosti.

(96)

Pojišťovny a zajišťovny by měly mít zavedeny odpovídající interní kontroly, aby se zaručilo, že všechny osoby, které mají odpovědnost za provoz a dohled, jednají v souladu s cíli pojišťovny či zajišťovny a v souladu s použitelnými právními a správními předpisy.

(97)

Aby se zaručilo, že je ekonomické oceňování spolehlivé, přesné a v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, je důležité zřídit a provádět vhodné interní kontroly oceňování aktiv a závazků pojišťoven a zajišťoven včetně nezávislého přezkumu a ověřování použitých informací, údajů a předpokladů.

(98)

Aby se zaručilo, že je oceňování technické rezervy prováděno v souladu s články 76 až 85 směrnice 2009/138/ES, měl by řídící a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny obsahovat proces ověření platnosti výpočtu technických rezerv.

(99)

Aby se v kontextu řídícího a kontrolního systému zaručila nezávislost, měla by být osoba či organizační jednotka vykonávající určitou funkci schopna plnit související povinnosti objektivně a nestranně a měla by o příslušných zjištěních podávat zprávy přímo správnímu, řídícímu či kontrolnímu orgánu. Aby mohly orgány dohledu v nezbytných případech včas přijmout nápravná opatření, měly by pojišťovny a zajišťovny orgánu dohledu včas oznámit informace o všech osobách, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, spolu se všemi informacemi potřebnými k posouzení, zda jsou tyto osoby způsobilé a bezúhonné. Třebaže se uznává, že by pojišťovny, zajišťovny či orgány dohledu neměly být zbytečně zatěžovány, nemělo by oznámení ze strany pojišťovny či zajišťovny znamenat předběžné schválení ze strany orgánu dohledu. V případě, že orgán dohledu dojde k závěru, že určitá osoba nesplňuje požadavky na bezúhonnost a způsobilost podle směrnice 2009/138/ES, měl by mít pravomoc vyžadovat od pojišťovny či zajišťovny, aby takovou osobu nahradily.

(100)

Aby bylo možné posoudit pověst osob, které pojišťovnu či zajišťovnu skutečně řídí nebo v ní zastávají jiné klíčové funkce, mělo by se prozkoumat jednání těchto osob v minulosti, aby se zjistilo, zda jsou schopny efektivně plnit své povinnosti v souladu s použitelnými pravidly, právními předpisy a pokyny. Informacemi o minulém jednání mohou být informace z trestních rejstříků či finančních záznamů. Způsob, jímž daná osoba v minulosti jednala při obchodování, může naznačit, zda je bezúhonná.

(101)

Aby se zaručilo, že je externí zajišťování funkcí a činností prováděno účinně a nejsou tak oslabeny závazky, které pojišťovna a zajišťovna musí podle směrnice 2009/138/ES splnit, je nezbytné stanovit požadavky týkající se výběru poskytovatele služeb, písemné smlouvy, která má být uzavřena, a soustavného ověřování u poskytovatele služeb, které musí pojišťovna či zajišťovna provádět.

(102)

Politiky a postupy odměňování, které pobízejí k podstupování rizik, jež přesahují schválené limity rozsahu rizika pojišťovny a zajišťovny, mohou oslabovat účinné řízení rizik těchto podniků. Proto je nezbytné vymezit požadavky týkající se odměňování, aby bylo zajištěno řádné a obezřetné řízení činnosti a aby se zabránilo takovému odměňování, které podněcuje k podstupování nadměrných rizik.

(103)

Vymezení okolností, za nichž lze uložit navýšení kapitálového požadavku, a metodiky jeho výpočtu by měly zaručit, že je navýšení kapitálového požadavku účinným a v praxi použitelným nástrojem dohledu, který chrání pojistníky a oprávněné osoby prostřednictvím výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jenž náležitě odráží celkový rizikový profil pojišťovny či zajišťovny. Částky navýšení kapitálového požadavku mají numericky kladnou hodnotu. Vymezení by také mělo zohlednit potřebu vyvinout soudržné a společné přístupy k obdobným okolnostem. Za tímto účelem by bylo možné použít referenční procentní podíly a limity jakožto předpoklady k posouzení odchylek, nemělo by však dojít k odchýlení od hlavního cíle, který spočívá v přiměřeném navýšení kapitálového požadavku pro dotčenou pojišťovnu či zajišťovnu.

(104)

Pro účely uplatňování čl. 138 odst. 4 směrnice 2009/138/ES by měl orgán EIOPA při rozhodování o tom, zda vyhlásí, že nastala výjimečná nepříznivá situace, která má dopad na pojišťovny a zajišťovny se značným podílem na trhu nebo na dotčené druhy pojištění, zohlednit všechny relevantní faktory na úrovni dotčeného trhu či druhu pojištění včetně faktorů stanovených v tomto nařízení.

(105)

Pro účely uplatňování čl. 138 odst. 4 by měl orgán dohledu při rozhodování o tom, zda prodlouží nápravnou lhůtu, a při určování délky takového prodloužení pro danou pojišťovnu či zajišťovnu nejvýše o sedm let, jak stanoví čl. 138 odst. 4, zohlednit všechny relevantní faktory, které jsou pro danou pojišťovnu či zajišťovnu specifické, včetně faktorů stanovených v tomto nařízení.

(106)

Směrnice 2009/138/ES od pojišťoven a zajišťoven vyžaduje, aby zveřejňovaly informace o své solventnosti a finanční situaci. Bylo by vhodné vymezit podrobné a harmonizované požadavky, které upravují informace, jež se musí zveřejnit, a prostředky, jimiž toho má být dosaženo, aby se zaručily rovnocenné tržní podmínky a hladké fungování trhu s pojištěním a zajištěním v celé Unii a aby se usnadnila účinná integrace těchto trhů v celé Unii.

(107)

Uplatnění zásady proporcionality v oblasti zveřejňování informací by nemělo mít za následek, že se od pojišťoven a zajišťoven bude vyžadovat zveřejnění informací, které nejsou relevantní pro jejich činnost nebo nejsou podstatné.

(108)

Při odkazování na rovnocenné informace, které jsou zveřejňovány podle jiných právních či regulačních požadavků, by takovéto odkazy měly směřovat přímo k samotné informaci a nemělo by se jednat o odkazy na obecný dokument.

(109)

Pokud orgány dohledu pojišťovnám či zajišťovnám v souladu s čl. 53 odst. 1 a 2 směrnice 2009/138/ES povolí, aby určité informace nezveřejnily, mělo by takovéto povolení zůstat v platnosti pouze po dobu trvání důvodu pro nezveřejnění. Pokud takový důvod zanikne, pojišťovny a zajišťovny náležité informace zveřejní, avšak teprve od data zániku důvodu.

(110)

Směrnice 2009/138/ES od členských států vyžaduje, aby zajistily, aby orgány dohledu měly pravomoc požadovat všechny informace nezbytné pro provádění dohledu. Důležitou součástí takových informací by měly být informace, které musejí být orgánům dohledu předávány pravidelně.

(111)

Je třeba přijmout podrobné a harmonizované požadavky, které upravují, jaké informace musejí být pravidelně předkládány a jakým způsobem toho má být docíleno, aby se zaručilo účinné sbližování procesu kontroly ze strany orgánů dohledu.

(112)

Mezi informace, které musejí pojišťovny a zajišťovny pravidelně předkládat orgánům dohledu, patří zpráva o solventnosti a finanční situaci. Kromě toho by měly překládat pravidelnou zprávu o dohledu, která obsahuje doplňující informace k informacím obsaženým ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, které jsou nezbytné pro provádění dohledu. V zájmu pojišťoven a zajišťoven i orgánů dohledu by tyto dvě zprávy měly mít stejnou strukturu.

(113)

Na základě posouzení rizik provedeného pojišťovnami a zajišťovnami v souladu s článkem 36 směrnice 2009/138/ES mohou orgány dohledu vyžadovat, aby jim pojišťovna či zajišťovna každoročně předkládala pravidelnou zprávu o dohledu. Pokud tomu tak není a pojišťovny a zajišťovny předkládají pravidelnou zprávu o dohledu pouze každé tři roky, měly by nicméně každý rok informovat orgány dohledu o všech důležitých událostech, k nimž došlo od posledního vykazovaného období.

(114)

Kvantitativní a kvalitativní informace by měly být pravidelně zveřejňovány či předkládány orgánům dohledu ve formě popisné zprávy a vzorových tabulek. Vzorové tabulky by měly podrobněji upřesňovat informace v popisné zprávě a ve vhodných případech by je měly doplňovat. Zpráva a tabulky by měly orgánům dohledu poskytovat kromě informací, které již byly předloženy ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, dostatečné informace, aby jim umožňovaly plnit jejich povinnosti podle směrnice 2009/138/ES, pojišťovnám a zajišťovnám by tím však neměla vznikat zbytečná zátěž. Rozsah vzorových tabulek, které je třeba předkládat čtvrtletně, by měl být užší než rozsah vzorových tabulek, které se předkládají ročně.

(115)

Uplatnění zásady proporcionality v oblasti oznamování orgánům dohledu by nemělo mít za následek, že se od pojišťoven a zajišťoven či poboček zřízených v Unii bude vyžadovat poskytování informací, které nejsou relevantní pro jejich činnost nebo nejsou podstatné.

(116)

Měla by se zveřejnit kritéria a metody procesu kontroly orgánem dohledu. Měly by zahrnovat obecné prostředky a opatření, které orgány dohledu využívají k přezkumu a vyhodnocování souladu s požadavky stanovenými v čl. 36 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, a zejména k posuzování vhodnosti řízení rizik ze strany pojišťoven a zajišťoven, jakož i jejich schopnosti odolat nepříznivým událostem či změnám.

(117)

Zveřejnění souhrnných statistických údajů podle čl. 31 odst. 2 písm. c) směrnice 2009/138/ES má zajistit obecné informace o pojišťovnictví v jednotlivých státech, jakož i o důležitých činnostech samotných orgánů dohledu. Příslušné informace by měly pokrývat údaje jak o kvantitativních, tak kvalitativních požadavcích, a doplňovat souhrnné údaje jednotlivých států, které jsou vykazovány tak, aby byly z časového hlediska srovnatelné.

(118)

Aby se zaručila srovnatelnost informací zveřejněných pro účely dohledu, měl by být definován přinejmenším seznam klíčových aspektů uplatňování obezřetnostního rámce, o němž mají orgány dohledu zveřejňovat souhrnné údaje.

(119)

Expozice zvláštní účelové jednotky by vždy měla být omezená, aby se zaručilo, že zvláštní účelová jednotka má aktiva, která se rovnají jejímu souhrnnému maximálnímu vystavení rizikům nebo je převyšují.

(120)

Pokud zvláštní účelová jednotka přejímá rizika od více než jedné pojišťovny nebo zajišťovny, měla by tato zvláštní účelová jednotka být neustále chráněna před likvidačním řízením kterékoli z pojišťoven nebo zajišťoven, které rizika na tuto zvláštní účelovou jednotku přenášejí.

(121)

Posouzení požadavků na způsobilost a bezúhonnost akcionářů či společníků, kteří mají kvalifikovanou účast ve zvláštní účelové jednotce, a všech osob, které zvláštní účelovou jednotku skutečně řídí, by mělo ve vhodných případech zohledňovat obdobné požadavky vztahující se na pojišťovny a zajišťovny.

(122)

Přenesení rizika z pojišťovny či zajišťovny na zvláštní účelovou jednotku a ze zvláštní účelové jednotky na věřitele z dluhopisů nebo poskytovatele financování by nemělo zahrnovat žádné související transakce, které by mohly ohrozit účinné přenesení rizika, například smluvní práva podle dohod o započtení či vedlejších dohod, které mají snížit potenciální nebo skutečné ztráty vzniklé v důsledku přenesení rizik na věřitele z dluhopisů nebo poskytovatele financování a na zvláštní účelovou jednotku.

(123)

Aby se zaručilo, že začleněním budoucích plateb není oslabeno účinné přenesení rizika z pojišťovny či zajišťovny na zvláštní účelovou jednotku, je důležité, aby neobdržení plateb nemělo nepříznivý vliv na primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny. Při určování toho, že neexistuje scénář, v němž by taková situace mohla nastat, by pojišťovna či zajišťovna měla zvážit všechny scénáře zohledněné ve smluvních ujednáních a veškeré další scénáře, pokud není pravděpodobnost, že takové další scénáře nastanou, příliš nízká.

(124)

Článek 220 směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby byl výpočet solventnosti na úrovni skupin proveden v souladu s metodou 1 (metoda účetní konsolidace), avšak kromě případů, kdy by použití samotné metody 1 nebylo přiměřené. Orgán dohledu nad skupinou by měl při posuzování otázky, zda by měla být místo metody 1 nebo v kombinaci s ní použita metoda 2 (metoda odpočtu agregovaných dat), zvážit řadu harmonizovaných důležitých prvků. Jedním z takových prvků je, zda by použití metody 1 nebylo příliš zatěžující a zda jsou povaha, rozsah a komplexnost rizik skupiny takové, že by použitím metody 2 nebyly podstatně ovlivněny výsledky výpočtu skupinové solventnosti. Ověřuje-li se pro tyto účely zda by použitím metody 2 byly podstatně ovlivněny výsledky výpočtu skupinové solventnosti, měla by být metoda 2 porovnána s metodou 1, a to za použití souhrnného použitelného kapitálu skupiny a souhrnného skupinového solventnostního kapitálového požadavku, vypočtených v souladu se směrnicí 2009/138/ES, a nikoli solventnostních požadavků stanovených v rovnocenné třetí zemi.

(125)

Aby se usnadnilo zaručení rovných podmínek ve třetích zemích, jestliže skupina obsahuje přidružené pojišťovny či zajišťovny ze třetích zemí, a pokud Komise přijala akty v přenesené pravomoci podle čl. 227 odst. 4 a 5 směrnice 2009/138/ES, které určují, že režimy solventnosti těchto třetích zemí jsou rovnocenné či dočasně rovnocenné, měl by orgán dohledu nad skupinou při posuzování otázky, zda by měla být místo metody 1 (konsolidace) nebo v kombinaci s ní použita metoda 2 (metoda odpočtu agregovaných dat), takovouto úvahu upřednostnit.

(126)

Směrnice 2009/138/ES stanoví, že pokud jsou orgány dohledu toho názoru, že určitý kapitál použitelný pro solventnostní kapitálový požadavek přidružené pojišťovny či zajišťovny nemůže být dán účinně k dispozici za účelem krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, lze tento kapitál zahrnout do výpočtu pouze do té míry, v jaké je použitelný pro krytí solventnostního kapitálového požadavku přidruženého podniku. V této souvislosti by orgány dohledu měly při zvažování otázky, zda určitý kapitál přidružené pojišťovny či zajišťovny nelze dát účinně k dispozici skupině, měly svá rozhodnutí zakládat na tom, zda existují nějaká omezení, která ovlivňují zastupitelnost souvisejících kapitálových položek (tedy zda jsou vyčleněny na absorbování pouze určitých ztrát) nebo jejich převoditelnost (tedy zda existují významné překážky, které by bránily převedení kapitálových položek z jednoho subjektu na druhý). Pro účely tohoto posouzení by měly orgány dohledu věnovat zvláštní pozornost jakémukoli menšinovému podílu na použitelném kapitálu, který pokrývá solventnostní kapitálový požadavek dceřiné pojišťovny či zajišťovny, pojišťovny či zajišťovny ve třetí zemi, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

(127)

Aby se zaručilo, že pojistníci a oprávněné osoby pojišťoven a zajišťoven, které patří do skupiny, jsou odpovídajícím způsobem chráněni v případě likvidace podniků spadajících do rámce dohledu nad skupinou, kapitálové položky, které vydávají pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti ve skupině, by neměly být považovány za prosté zatížení, pokud se pohledávky týkající se těchto kapitálových položek neřadí za pohledávky všech pojistníků a oprávněných osob pojišťoven a zajišťoven patřících do skupiny.

(128)

Na úrovni skupiny by měla být stanovena vhodná pravidla pro zacházení se zvláštními účelovými jednotkami. V této souvislosti by zvláštní účelové jednotky definované podle směrnice 2009/138/ES, které buď splňují požadavky uvedené směrnice, nebo jsou regulovány orgánem dohledu třetí země a splňují rovnocenné požadavky, neměly být plně konsolidovány.

(129)

Výpočet nejlepšího odhadu technických rezerv na úrovni skupiny v souladu s metodou 1 (metoda účetní konsolidace) by měl být založen na předpokladu, že součet nejlepších odhadů pojišťovny či zajišťovny držících účast a poměrný podíl nejlepšího odhadu jejich přidružených pojišťoven či zajišťoven, kdy je každý z nich upraven o transakce uvnitř skupiny, je přibližně stejný jako částka, která by byla výsledkem výpočtu nejlepšího odhadu pro konsolidované pojistné a zajistné závazky na úrovni skupiny v souladu s články 75 až 86 směrnice 2009/138/ES. Zejména v případech, kdy jsou v takovém výpočtu použity nejlepší odhady pojišťovny či zajišťovny ze třetí země, by měly být tyto nejlepší odhady posouzeny v souladu s uvedenými články.

(130)

Výpočet rizikové přirážky technických rezerv na úrovni skupiny v souladu s metodou 1 (metoda účetní konsolidace) by měl být založen na předpokladu, že převod pojistných a zajistných závazků skupiny je u každé pojišťovny a zajišťovny ve skupině prováděn samostatně a že riziková přirážka neumožňuje diverzifikaci mezi riziky těchto pojišťoven a zajišťoven. Pokud jde o pojišťovny a zajišťovny uvedené v čl. 73 odst. 2 a 5 směrnice 2009/138/ES, měl by výpočet vycházet z předpokladu, že se převod portfolia pojistných závazků u činností životního a neživotního pojištění provádí samostatně.

(131)

Skupiny mohou pro výpočet svého konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku požádat o schválení použití dvou typů interních modelů. Pokud se interní model používá pouze pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku a nepoužívá se pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, měl by se použít článek 230 směrnice 2009/138/ES. V této souvislosti je nezbytné zaručit, že schválení interního modelu používaného pouze pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku provede orgán vykonávající dohled nad skupinou způsobem, jenž je v souladu s ustanoveními uvedené směrnice o postupu schvalování interních modelů použitém na individuální úrovni, včetně prováděcího aktu uvedeného v čl. 114 odst. 2 uvedené směrnice. Aby se posílila spolupráce v kolegiu orgánů dohledu, je nezbytné určit, jak by se do činnosti orgánu dohledu nad skupinou, dříve než přijme rozhodnutí o této žádosti, měly zapojit i další orgány dohledu.

(132)

Požádá-li určitá skupina o schválení použití stejného interního modulu pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině, měl by se použít článek 231 směrnice 2009/138/ES. Aby se v této souvislosti zaručilo, že orgán dohledu nad skupinou a jiné dotčené orgány dohledu účinně spolupracují a činí informovaná společná rozhodnutí o tom, zda povolí použití tohoto interního modelu, je nezbytné vymezit ustanovení o potřebné dokumentaci a o postupu společného rozhodnutí o žádosti.

(133)

Schválení interního modelu, který se používá pouze pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku, udělené na základě článku 230 směrnice 2009/138/ES by nemělo ovlivnit žádné budoucí povolení podle článku 231 uvedené směrnice. Každá žádost o povolení výpočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku společně se solventnostním kapitálovým požadavkem přidružené pojišťovny či zajišťovny ve skupině na základě interního modelu již schváleného podle článku 230 směrnice 2009/138/ES by se zejména měla řídit postupem podle článku 231 uvedené směrnice.

(134)

Skupiny by měly o povolení k využití částečného interního modelu pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku požádat v případě, že jsou do působnosti skupinového interního modelu zařazeny jen některé přidružené podniky, nebo v souvislosti s omezenou působností uvedenou v čl. 112 odst. 2 směrnice 2009/138/ES nebo v souvislosti s kombinací kterékoli z těchto možností.

(135)

Aby byl interní model používaný pouze pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku hojně používán a měl významnou roli v řídícím a kontrolním systému skupiny, měly by výstup z uvedeného interního modelu používat pojišťovny a zajišťovny, jejichž činnost zcela či zčásti spadá do působnosti interního modelu. V této souvislosti by se od těchto pojišťoven a zajišťoven nemělo vyžadovat, aby splnily požadavky ohledně kontroly používání, jako kdyby tento interní model používaly pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku. Požadavek, aby byla splněna kontrola používání, by u těchto pojišťoven a zajišťoven měl být omezen na výstup z uvedeného interního modelu a měl by sloužit pro účely jednotného uplatňování systémů řízení rizik a interní kontroly v rámci celé skupiny.

(136)

Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 236 směrnice 2009/138/ES, by dotčený orgán dohledu nad skupinou a jiné dotčené orgány dohledu měly zohlednit řadu harmonizovaných příslušných kritérií, aby se zaručil harmonizovaný dohled nad skupinovou solventností u skupin s centralizovaným řízením rizik.

(137)

Aby bylo dosaženo efektivní spolupráce při dohledu nad dceřinými podniky pojišťovny a zajišťovny ve skupině s centralizovaným řízením rizik, jak je stanoveno v článcích 237 až 243 směrnice 2009/138/ES, je nanejvýš důležité harmonizovat postupy, jimiž se mají orgány dohledu řídit při dohledu nad takovými dceřinými podniky pojišťovny a zajišťovny.

(138)

Aby bylo možné jednoznačně určit, kdy nastala mimořádná situace ve smyslu čl. 239 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, měl by orgán dohledu, který udělil schválení dceřinému podniku pojišťovny nebo zajišťovny se zhoršující se finanční situací, zohlednit řadu harmonizovaných kritérií.

(139)

Kolegium orgánů dohledu by mělo být trvalou platformou pro koordinaci orgánů dohledu, mělo by podporovat společné pochopení rizikového profilu skupiny a jejích přidružených pojišťoven a zajišťoven a usilovat o účinnější a efektivnější a na riziku založený dohled jak na úrovni skupiny, tak na úrovni individuální. Aby se v této souvislosti zaručilo řádné fungování kolegia, je nezbytné stanovit kritéria pro posouzení toho, která pobočka je významná, pro účely účasti orgánů vykonávajících dohled nad významnými pobočkami v kolegiu. Je také důležité harmonizovat požadavky vztahující se na koordinaci dohledu nad skupinami pojišťoven a zajišťoven, aby se podpořilo sbližování postupů dohledu.

(140)

Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast či pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zveřejňovaly informace o solventnosti a finanční situaci skupiny. Uvedená směrnice jim také umožňuje, aby předkládaly jednu společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci, která obsahuje jak informace o této skupině, tak informace o solventnosti a finanční situaci, které jsou požadovány o kterémkoli z jejích dceřiných podniků. Uvedený režim má zaručit, že jsou zúčastněné subjekty řádně informovány o solventnosti a finanční situaci skupin pojišťoven a zajišťoven, a zároveň má ve vhodné míře snížit související zátěž takovýchto skupin. V této souvislosti je nezbytné harmonizovat požadavky, které se vztahují na zveřejňování informací skupinami pojišťoven a zajišťoven, bez ohledu na to, zda takovéto skupiny využívají možnost poskytovat jednu společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci.

(141)

Je třeba přijmout podrobné a harmonizované požadavky, které upravují, jaké informace musejí skupiny pojišťoven a zajišťoven pravidelně předkládat, aby se zaručilo účinné sbližování procesu kontroly ze strany orgánů dohledu nad skupinami. Tyto požadavky by měly také usnadňovat výměnu informací v rámci kolegií orgánů dohledu a měly by pokud možno snižovat související zátěž takovýchto skupin pojišťoven a zajišťoven.

(142)

Posouzení podle článků 172, 227 a 260 směrnice 2009/138/ES zaměřené na otázku, zda je solventnostní či obezřetnostní režim třetí země rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I nebo hlavě III uvedené směrnice, by mělo být prováděno soustavně a s cílem zaručit, že solventnostní či obezřetnostní režim třetí země vykazuje rovnocennou úroveň ochrany pojistníka a oprávněné osoby jako režim stanovený uvedenou směrnicí.

(143)

Posouzení podle článků 172, 227 a 260 směrnice 2009/138/ES zaměřené na otázku, zda je solventnostní či obezřetnostní režim třetí země rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I nebo hlavě III uvedené směrnice, by mělo být prováděno na základě kritérií stanovených tímto nařízením, a to: v článku 378, pokud jde o článek 172, v článku 379, pokud jde o článek 227 a v článku 380, pokud jde o článek 260.

(144)

Určení, zda byla kritéria, která mají být zohledněna při posuzování rovnocennosti režimu třetí země, splněna, by mělo vycházet z podstaty právních předpisů a jiných regulačních požadavků v solventnostním či obezřetnostním režimu této třetí země, jakož i z toho, jak jsou uvedené právní předpisy a požadavky prováděny a uplatňovány, a z postupů orgánů dohledu v uvedené třetí zemi. Takovéto určení by také mělo zohledňovat rozsah, v němž orgány dohledu ve třetí zemi uplatňují zásadu proporcionality stanovenou ve směrnici 2009/138/ES.

(145)

Aby se zaručilo, že účinky pozitivního zjištění ohledně rovnocennosti stanoveného v čl. 172 odst. 2 a 3 směrnice 2009/138/ES a v článku 211 tohoto nařízení neoslabují hlavní cíl regulace pojišťoven a zajišťoven a dohledu nad nimi, konkrétně zajištění odpovídající ochrany pojistníků a oprávněných osob, měla by kritéria pro posuzování rovnocennosti podle článku 172 uvedené směrnice zahrnovat zásady stanovené v hlavě I o obecných pravidlech pro přístup k činnosti v zajištění a její výkon.

(146)

Aby se zaručilo, že výsledkem zohlednění solventnostního kapitálového požadavku a použitelného kapitálu stanovených třetí zemí při určování skupinové solventnosti, při němž je použita metoda 2, je určení skupinové solventnosti rovnocenné tomu, které by bylo výsledkem v případě, že by byly použity požadavky podle směrnice 2009/138/ES, měla by kritéria pro posuzování rovnocennosti článku 227 uvedené směrnice obsahovat zásady stanovené v kapitole VI hlavy I o pravidlech pro oceňování aktiv a závazků, technické rezervy, kapitál, solventnostní kapitálový požadavek, minimální kapitálový požadavek a investiční pravidla.

(147)

Aby se zaručilo, že výjimka, která určitou skupinu osvobozuje od dohledu nad skupinou na úrovni Unie, neoslabuje základní úlohu, kterou dohledu nad skupinou přiznává směrnice 2009/138/ES, měla by kritéria pro posuzování rovnocennosti podle článku 260 uvedené směrnice obsahovat zásady stanovené v hlavě III o dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině.

(148)

Orgány dohledu v členských státech a orgány dohledu ve třetích zemích, pro které bylo vydáno kladné rozhodnutí o rovnocennosti nebo na které se vztahuje dočasný či prozatímní režim rovnocennosti, by měly spolupracovat a vyměňovat si informace, aby zaručily, že je dosaženo jednoznačného vzájemného porozumění rizikům a solventnosti skupiny.

(149)

Aby se zaručilo, že si orgány dohledu mohou vyměňovat informace, měly by být orgány dohledu ve třetích zemích, pro které bylo vydáno kladné rozhodnutí o rovnocennosti nebo na které se vztahuje dočasný či prozatímní režim rovnocennosti, podléhat povinnosti zachovávat profesní tajemství.

(150)

Aby se zaručilo, že standardní vzorec nadále a soustavně vyhovuje požadavkům stanoveným v čl. 101 odst. 2 a 3 směrnice 2009/138/ES, Komise přezkoumá metody, předpoklady a standardní parametry použité při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce, zejména metody, předpoklady a standardní parametry použité v modulu tržního rizika stanoveném v hlavě I kapitole V oddíle 6, včetně přezkumu standardních parametrů pro cenné papíry s pevným výnosem a dlouhodobou infrastrukturu, standardních parametrů pro riziko pojistného a riziko rezerv stanovených v příloze II, standardních parametrů pro riziko úmrtnosti, jakož i podskupiny standardních parametrů, které mohou být nahrazeny parametry specifickými pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, uvedenými v článku 218, a standardizovaných metod pro výpočet těchto parametrů uvedených v článku 220. Tento přezkum by měl využívat zkušenosti, které pojišťovny a zajišťovny získaly během přechodného období a v prvních letech uplatňování těchto aktů v přenesené pravomoci, a měl by být proveden před prosincem 2018.

(151)

Aby se posílila právní jistota, pokud jde o režim dohledu v období postupného zavádění uvedeném v článku 308a směrnice 2009/138/ES, které začne 1. dubna 2015, je důležité zajistit, aby toto nařízení vstoupilo v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OCEŇOVÁNÍ A KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY VYCHÁZEJÍCÍ Z RIZIK (PILÍŘ I), POSÍLENÍ ŘÍZENÍ A KONTROLY (PILÍŘ II) A ZVÝŠENÍ TRANSPARENTNOSTI (PILÍŘ III)

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Definice a obecné zásady

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.

„alternativními metodami oceňování“ se rozumějí metody oceňování, které jsou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, jiné než metody, které pro stejná či podobná aktiva či závazky využívají výhradně kótované tržní ceny;

2.

„analýzou scénáře“ se rozumí analýza dopadu kombinace nepříznivých událostí;

3.

„závazkem ze zdravotního pojištění“ se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na jeden či oba z následujících bodů:

i)

lékařské ošetření či poskytování lékařské péče včetně preventivního či léčebného lékařského ošetření či péče v důsledku nemoci, úrazu, postižení či zhoršení zdravotního stavu nebo na finanční vyrovnání za takovéto ošetření či péči,

ii)

finanční vyrovnání vyplývající z nemoci, úrazu, postižení či zhoršení zdravotního stavu;

4.

„závazkem z pojištění léčebných výloh“ se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na poskytování péče či finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodě i);

5.

„závazkem z pojištění ochrany příjmu“ se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodě ii) jiné než finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodě i);

6.

„závazkem z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“ se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na poskytování péče či finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodech i) a ii) a který vyplývá pouze z pracovních úrazů a nemocí z povolání;

7.

„závazkem ze zajištění zdravotního pojištění“ se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky týkající se zdravotního pojištění;

8.

„závazkem ze zajištění pojištění nákladů na zdravotní péči“ se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky týkající se pojištění nákladů na zdravotní péči;

9.

„závazkem ze zajištění pojištění ochrany příjmu“ se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky týkající se pojištění ochrany příjmu;

10.

„závazkem ze zajištění pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“ se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;

11.

„předepsaným pojistným“ se rozumí předepsané pojistné, které má být zaplaceno pojišťovně či zajišťovně během určitého období bez ohledu na to, zda se toto pojistné zcela nebo zčásti týká pojistného či zajistného krytí poskytnutého v jiném období;

12.

„zaslouženým pojistným“ se rozumí pojistné, které se týká rizika krytého pojišťovnou či zajišťovnou během určitého období;

13.

„odkupným“ se rozumějí všechny možné způsoby úplného či částečného ukončení pojistné smlouvy včetně:

i)

dobrovolného ukončení pojistné smlouvy s platbou hodnoty odbytného či bez ní,

ii)

změny pojišťovny či zajišťovny pojistníkem,

iii)

ukončení pojistné smlouvy v důsledku odmítnutí pojistníka zaplatit pojistné;

14.

„ukončením“ pojistné smlouvy se rozumí vyplacení odkupného, storno bez hodnoty, splacení pojistné smlouvy, ustanovení o automatické nepropadnutelnosti nároků pojistníka či vykonání jiných možností ukončení či nevykonání možností pokračování;

15.

„možnostmi ukončení“ se rozumějí všechna zákonná či smluvní práva pojistníka, která mu umožnují úplně či částečně ukončit pojistné krytí, uplatnit odkupné, snížit, omezit či pozastavit je či povolit storno pojistky;

16.

„možnostmi pokračování“ se rozumějí všechna zákonná či smluvní práva pojistníka, která mu umožňují úplně či částečně získat, obnovit, navýšit či prodloužit či opětovně získat pojistné či zajistné krytí;

17.

„pokrytím interního modelu“ se rozumějí rizika, která se odrážejí v prognóze rozdělení pravděpodobnosti, o kterou se interní model opírá;

18.

„působností interního modelu“ se rozumějí rizika, která interní model může podle schválení krýt; působnost interního modelu může zahrnovat jak rizika, která se odrážejí ve standardním vzorci pro solventnostní kapitálový požadavek, tak rizika, která se v něm neodrážejí;

19.

„investicí do obchodovatelných cenných papírů či jiného finančního nástroje založeného na přeměněných úvěrech“ a „sekuritizovanou pozicí“ se rozumí expozice vůči sekuritizaci ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (1);

20.

„resekuritizovanou pozicí“ se rozumí expozice vůči resekuritizaci ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 63 nařízení (EU) č. 575/2013;

21.

„původcem“ se rozumí původce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 13 nařízení (EU) č. 575/2013;

22.

„sponzorem“ se rozumí sponzor ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 nařízení (EU) č. 575/2013;

23.

„tranší“ se rozumí tranše ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 67 nařízení (EU) č. 575/2013;

24.

„centrální bankou“ se rozumí centrální banka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 46 nařízení (EU) č. 575/2013;

25.

„bazickým rizikem“ se rozumí riziko vyplývající ze situace, kdy expozice, která je pokryta technikou snižování rizik, neodpovídá expozici pojišťovny či zajišťovny rizikům;

26.

„ujednáními o kolaterálu“ se rozumějí ujednání, podle nichž poskytovatelé kolaterálu učiní jeden z těchto kroků:

a)

převedou plné vlastnické právo ke kolaterálu na příjemce kolaterálu za účelem zajištění nebo jiného krytí plnění příslušného závazku;

b)

poskytnou kolaterál formou zajištění ve prospěch příjemce kolaterálu nebo přímo tomuto příjemci a právní vlastnictví kolaterálu zůstává u poskytovatele kolaterálu nebo uschovatele kolaterálu, je-li stanoveno právo na zajištění;

27.

„všemi možnými kombinacemi dvou“ položek se ve vztahu k souboru položek rozumějí všechny uspořádané páry položek z tohoto souboru;

28.

„ujednáním o spojení“ se rozumí ujednání, v němž se několik pojišťoven a zajišťoven dohodne, že budou sdílet určená pojistná rizika v definovaných podílech. Strany, které jsou pojištěny členy ujednání o spojení, samy členy ujednání o spojení nejsou.

29.

„souhrnnou expozicí typu A“ se rozumí riziko, které pojišťovna nebo zajišťovna postoupí ujednání o spojení, přičemž tato pojišťovna nebo zajišťovna není členem tohoto ujednání o spojení;

30.

„souhrnnou expozicí typu B“ se rozumí riziko, které pojišťovna nebo zajišťovna postoupí jinému členu ujednání o spojení, přičemž tato pojišťovna nebo zajišťovna je členem tohoto ujednání o spojení;

31.

„souhrnnou expozicí typu C“ se rozumí riziko, které pojišťovna nebo zajišťovna, která je členem ujednání o spojení, postoupí jiné pojišťovně či zajišťovně, která není členem tohoto ujednání o spojení;

32.

„hlubokým trhem“ se rozumí trh, na němž mohou probíhat transakce, do nichž je zapojeno velké množství finančních nástrojů, aniž by byla výrazně ovlivněna cena těchto nástrojů;

33.

„likvidním trhem“ se rozumí trh, na němž mohou být finanční nástroje snadno přeměněny prostřednictvím nákupu či prodeje, aniž by tím docházelo ke značnému pohybu ceny;

34.

„transparentním trhem“ se rozumí trh, na němž jsou veřejnosti a zejména pojišťovnám a zajišťovnám snadno dostupné aktuální obchodní a cenové informace;

35.

„budoucími nezaručenými podíly na zisku“ se rozumějí budoucí pojistná plnění, jiná než pojistná plnění vázaná na index či hodnotu podílové jednotky plynoucí z pojistných či zajistných smluv, která mají jednu z těchto vlastností:

a)

jsou právně či smluvně založena na jednom či více z těchto výsledků:

i)

výsledků specifikované skupiny smluv či specifikovaného druhu smluv či jediné smlouvy;

ii)

realizované či nerealizované návratnosti investic u specifikovaného souboru aktiv v držení pojišťovny či zajišťovny;

iii)

zisku či ztrátě pojišťovny či zajišťovny nebo fondu odpovídajícího smlouvě;

b)

jsou založena na prohlášení pojišťovny či zajišťovny a načasování či částka pojistného plnění závisejí zcela či zčásti na jejich volném uvážení;

36.

„základní časovou strukturou bezrizikových úrokových měr“ se rozumí časová struktura bezrizikových úrokových měr, která je odvozena stejným způsobem jako příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr, jež se použije k výpočtu nejlepšího odhadu uvedeného v čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, avšak bez uplatnění vyrovnávací úpravy či koeficientu volatility nebo přechodné úpravy příslušné struktury bezrizikové úrokové míry v souladu s článkem 308c uvedené směrnice;

37.

„portfoliem vyrovnávací úpravy“ se rozumí portfolio pojistných či zajistných závazků, na nějž se uplatní vyrovnávací úprava, a vyčleněné portfolio aktiv uvedené v čl. 77b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/138/ES;

38.

„závazky ve zdravotním pojištění SLT Health“ se rozumějí závazky týkající se zdravotního pojištění, které jsou přiděleny činnostem pro závazky týkající se životního pojištění podle čl. 55 odst. 1;

39.

„závazky ve zdravotním pojištění NSLT Health“ se rozumějí závazky týkající se zdravotního pojištění, které jsou přiděleny činnostem pro závazky týkající se neživotního pojištění podle čl. 55 odst. 1;

40.

„subjektem kolektivního investování“ se rozumějí subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) definované v čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (2) nebo alternativní investiční fond (AIF) definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (3);

41.

pokud jde o pojišťovnu či zajišťovnu, „větším obchodním útvarem“ se rozumí definovaný segment pojišťovny a zajišťovny, který funguje nezávisle na ostatních částech podniku a má v rámci podniku vyčleněné kontrolní a řídicí zdroje a postupy a obsahuje rizika, která jsou ve vztahu k celé činnosti podniku podstatná;

42.

pokud jde o skupinu pojišťoven či zajišťoven, „větším obchodním útvarem“ se rozumí definovaný segment skupiny, který funguje nezávisle na ostatních částech skupiny a má v rámci skupiny vyčleněné kontrolní a řídicí zdroje a postupy a obsahuje rizika, která jsou ve vztahu k celé činnosti skupiny podstatná; každý právní subjekt, který patří do skupiny, je větším obchodním útvarem nebo je několika většími obchodními útvary tvořen;

43.

„správním, řídícím nebo kontrolním orgánem“ se v případě, že vnitrostátní právní předpisy stanoví možnost zřídit dvoustupňovou správní radu tvořenou řídícím orgánem a kontrolním orgánem, rozumí řídící orgán nebo kontrolní orgán nebo oba tyto orgány, jak jsou vymezeny v příslušných vnitrostátních právních předpisech, nebo v případě, že příslušné vnitrostátní právní předpisy žádný orgán nevymezují, řídící orgán;

44.

„souhrnnou maximální expozicí rizikům“ se rozumí součet maximálních plateb včetně výdajů, které mohou vzniknout zvláštním účelovým jednotkám, kromě výdajů, které splňují všechna tato kritéria:

a)

zvláštní účelová jednotka má právo vyžadovat od pojišťovny či zajišťovny, které na ni převedly rizika, aby tento výdaj uhradily;

b)

zvláštní účelová jednotka nemusí tento výdaj uhradit, pokud a dokud částka rovnající se výdaji nebyla obdržena od pojišťovny či zajišťovny, které na tuto jednotku převedly rizika;

c)

pojišťovna či zajišťovna, které převedly rizika na zvláštní účelovou jednotku, nezahrnou tento výdaj jako částku vymahatelnou od zvláštní účelové jednotky podle článku 41 tohoto nařízení;

45.

„stávající pojistnou či zajistnou smlouvou“ se rozumí pojistná či zajistná smlouva, jejíž pojistné či zajistné závazky byly uznány;

46.

„očekávaným ziskem zahrnutým v budoucím pojistném“ se rozumí očekávaná současná hodnota budoucích peněžních toků vyplývajících ze začlenění pojistného týkajícího se stávajících pojistných a zajistných smluv, které bude podle očekávání v budoucnosti obdrženo, ale obdrženo být nemusí, do technických rezerv, přičemž k neobdržení pojistného může bez ohledu na právní či smluvní práva pojistníka na ukončení pojistky dojít z jakéhokoli jiného důvodu než kvůli tomu, že nastala pojistná událost;

47.

„pojištěním hypotéky“ se rozumí pojištění úvěru, které věřitelům zajišťuje krytí v případě, že není splácen jejich hypoteční úvěr;

48.

„dceřiným podnikem“ se rozumí každý dceřiný podnik ve smyslu čl. 22 odst. 1 a 2 směrnice 2013/34/EU, včetně jeho dceřiných podniků;

49.

„přidruženým podnikem“ se rozumí buď dceřiný podnik či jiný podnik, ve kterém je držena účast, anebo podnik propojený s jiným podnikem prostřednictvím vztahů uvedených v čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU;

50.

„regulovaným podnikem“ se rozumí „regulovaný podnik“ ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (4);

51.

„neregulovaným podnikem“ se rozumí každý podnik kromě podniků uvedených v čl. 2 bodě 4 směrnice 2002/87/ES;

52.

„neregulovaným podnikem provádějícím finanční činnosti“ se rozumí neregulovaný podnik, který provádí jednu či více činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5), pokud tyto činnosti představují významnou část jeho celkové činnosti;

53.

„podnikem pomocných služeb“ se rozumí neregulovaný podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa nemovitostí, řízení služeb zpracování dat, poskytování zdravotnických a pečovatelských služeb nebo jiné podobné činnosti, kterými napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více pojišťoven či zajišťoven;

54.

„správcovskou společností SKIPCP“ se rozumí správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES nebo investiční společnost povolená podle článku 27 uvedené směrnice, pokud podle uvedené směrnice neurčila správcovskou společnost;

55.

„správcem alternativního investičního fondu“ se rozumí správce alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU;

56.

„institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění“ se rozumějí instituce ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (6);

57.

„tuzemskou pojišťovnou“ se rozumí podnik, který získal povolení od orgánů dohledu třetí země a podléhá dohledu těchto orgánů, jenž by v případě, že by se jeho sídlo nacházelo v Unii, vyžadoval povolení jako pojišťovna v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES;

58.

„tuzemskou zajišťovnou“ se rozumí podnik, který získal povolení od orgánů dohledu třetí země a podléhá dohledu těchto orgánů, jenž by v případě, že by se jeho sídlo nacházelo v Unii, vyžadoval povolení jako zajišťovna v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES.

Článek 2

Odborný úsudek

1.   Činí-li pojišťovny a zajišťovny předpoklady o pravidlech, jež se týkají oceňování aktiv a závazků, technických rezerv, kapitálu, solventnostních kapitálových požadavků, minimálních kapitálových požadavků a pravidel investování, musí tyto předpoklady vycházet z odborných znalostí osob, které mají náležité znalosti a zkušenosti a patřičně chápou rizika, která jsou nedílnou součástí pojišťovací či zajišťovací činnosti

2.   Pojišťovny a zajišťovny s náležitým ohledem na zásadu proporcionality zajistí, aby byli interní uživatelé příslušných předpokladů informováni o jejich obsahu, míře jejich spolehlivosti a o jejich omezeních. Za tímto účelem jsou poskytovatelé služeb, jimž byly externě zadány funkce nebo činnosti, považováni za interní uživatele.

ODDÍL 2

Externí úvěrová hodnocení

Článek 3

Sdružování úvěrových hodnocení do stupňů úvěrového hodnocení

Stupnice úvěrového hodnocení uvedená v čl. 109a odst. 1 směrnice 2009/138/ES obsahuje stupně uvěrového hodnocení 0 až 6.

Článek 4

Obecné požadavky na využívání úvěrových hodnocení

1.   Pojišťovny a zajišťovny mohou pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce využívat externí úvěrová hodnocení pouze tehdy, pokud bylo vydáno či přejato externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (7).

2.   Pojišťovny či zajišťovny určí jednu či více externích ratingových agentur, které se použijí pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

3.   Úvěrová hodnocení se používají jednotně a nepoužívají se výběrově.

4.   Při používání úvěrových hodnocení pojišťovny a zajišťovny splní všechny tyto požadavky:

a)

pokud se pojišťovna či zajišťovna rozhodnou použít pro některou třídu položek úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, musejí tato úvěrová hodnocení používat jednotně pro všechny položky patřící do dané třídy;

b)

pokud se pojišťovna či zajišťovna rozhodnou použít úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, musejí tato úvěrová hodnocení po celou dobu používat soustavně a jednotně;

c)

pojišťovna či zajišťovna používají pouze úvěrová hodnocení určené externí ratingové agentury, která zohledňují všechny dlužné částky jistiny i úroků;

d)

pokud je od určené externí ratingové agentury pro určitou hodnocenou položku k dispozici pouze jedno úvěrové hodnocení, použije se pro určení kapitálových požadavků dané položky toto úvěrové hodnocení;

e)

pokud jsou od určených externích ratingových agentur k dispozici dvě úvěrová hodnocení a každé z nich v případě hodnocené položky odpovídá jiným parametrům, použije se hodnocení, z něhož vychází vyšší kapitálový požadavek;

f)

pokud jsou od určených externích ratingových agentur pro hodnocenou položku k dispozici více než dvě úvěrová hodnocení, použijí se dvě hodnocení, z nichž vycházejí nejnižší kapitálové požadavky. Jestliže se dva nejnižší kapitálové požadavky liší, použije se z těchto dvou úvěrových hodnocení to, z něhož vychází vyšší kapitálový požadavek. Jestliže jsou dva nejnižší kapitálové požadavky stejné, použije se hodnocení, z něhož tento kapitálový požadavek vychází;

g)

pojišťovny a zajišťovny použijí jak vyžádaná, tak nevyžádaná úvěrová hodnocení, jsou-li k dispozici.

5.   Je-li položka součástí větších či komplexnějších expozic pojišťovny či zajišťovny, vypracují tyto pojišťovny či zajišťovny vlastní interní úvěrové hodnocení položky a přiřadí tuto položku k jednomu ze sedmi stupňů stupnice úvěrového hodnocení. Pokud z vlastního interního úvěrového hodnocení vzejde nižší kapitálový požadavek než z úvěrových hodnocení, která jsou k dispozici od určených externích ratingových agentur, není pro účely tohoto nařízení toto vlastní úvěrové hodnocení vzato v úvahu.

6.   Pro účely odstavce 5 zahrnují větší či komplexnější expozice podniku sekuritizované pozice typu 2 uvedené v čl. 177 odst. 3 a resekuritizované pozice.

Článek 5

Úvěrové hodnocení emitentů a emisí

1.   Pokud existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž patří položka představující expozici, použije se toto úvěrové hodnocení.

2.   Pokud pro určitou položku neexistuje přímo použitelné úvěrové hodnocení, ale existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici nepatří, nebo existuje obecné úvěrové hodnocení emitenta, použije se toto úvěrové hodnocení v kterémkoli z těchto případů:

a)

z hodnocení vzejde stejný nebo vyšší kapitálový požadavek jako požadavek, který by vznikl za jiných okolností, a daná expozice je ve všech ohledech na stejné úrovni jako konkrétní emisní program nebo facilita nebo přednostní nezajištěné expozice daného emitenta, podle toho, co je na místě, nebo je jim podřízena;

b)

z hodnocení vzejde stejný nebo nižší kapitálový požadavek jako požadavek, který by vznikl za jiných okolností, a daná expozice je ve všech ohledech na stejné úrovni jako konkrétní emisní program nebo facilita nebo přednostní nezajištěné expozice daného emitenta, podle toho, co je na místě, nebo je jim nadřazena.

Ve všech ostatních případech mají pojišťovny či zajišťovny za to, že pro danou expozici není od určené externí ratingové agentury k dispozici žádné úvěrové hodnocení.

3.   Úvěrová hodnocení emitentů v rámci skupiny společností se nepoužijí jako úvěrové hodnocení jiného emitenta v rámci stejné skupiny společností.

Článek 6

Dvojí úvěrový rating pro sekuritizované pozice

Odchylně od čl. 4 odst. 4 písm. d) se v případě, že je od určené externí ratingové agentury pro sekuritizovanou pozici k dispozici pouze jediné úvěrové hodnocení, toto úvěrové hodnocení nepoužije. Kapitálové požadavky pro danou položku se odvodí stejně jako v případě, kdy od určené externí ratingové agentury není k dispozici žádné úvěrové hodnocení.

KAPITOLA II

OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ

Článek 7

Předpoklady při oceňování

Pojišťovny a zajišťovny oceňují aktiva a závazky na základě předpokladu, že daný podnik bude ve své činnosti pokračovat.

Článek 8

Působnost

Články 9 až 16 se vztahují na vykazování a oceňování jiných aktiv a závazků než technických rezerv.

Článek 9

Metodika oceňování – obecné zásady

1.   Pojišťovny a zajišťovny vykazují aktiva a závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002.

2.   Pojišťovny a zajišťovny oceňují aktiva a závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, pokud uvedené standardy obsahují metody oceňování, které jsou konzistentní s přístupem k oceňování uvedeným v článku 75 směrnice 2009/138/ES. Pokud uvedené standardy umožňují použít více metod oceňování, pojišťovny a zajišťovny použijí pouze takové metody oceňování, které jsou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES.

3.   Pokud metody oceňování v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nejsou přechodně či trvale v souladu s přístupem k oceňování stanoveným v článku 75 směrnice 2009/138/ES, pojišťovny a zajišťovny použijí jiné metody oceňování, o nichž se má za to, že v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES jsou.

4.   Odchylně od odstavců 1 a 2 a zejména při dodržení zásady proporcionality stanovené v čl. 29 odst. 3 a 4 směrnice 2009/138/ES mohou pojišťovny a zajišťovny vykázat a ocenit aktivum či závazek na základě metody oceňování, kterou používají při přípravě ročních či konsolidovaných účetních závěrek, a to za předpokladu, že:

a)

metoda oceňování je v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;

b)

metoda oceňování je přiměřená povaze, rozsahu a komplexnosti rizik vyplývajících z činností pojišťovny nebo zajišťovny;

c)

pojišťovna či zajišťovna ve svých účetních závěrkách dané aktivum či závazek neoceňuje za použití mezinárodních účetních standardů přijatých Komisí v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002;

d)

oceněním aktiv a závazků za použití mezinárodních účetních standardů by podniku vznikly náklady, které by nebyly úměrné celkovým správním výdajům.

5.   Pojišťovny a zajišťovny oceňují individuální aktiva samostatně.

6.   Pojišťovny a zajišťovny oceňují individuální závazky samostatně.

Článek 10

Metodika oceňování – hierarchie oceňování

1.   Pojišťovny a zajišťovny se při oceňování aktiv a závazků v souladu s čl. 9 odst. 1, 2 a 3 řídí hierarchií oceňování vymezenou v odstavcích 2 až 7, přičemž zohlední vlastnosti aktiva či závazku, pokud by tyto vlastnosti zohlednili účastníci trhu při stanovení ceny aktiv či závazku ke dni ocenění, včetně stavu a umístění aktiva či závazku a případných omezení prodeje či využití aktiva.

2.   Standardní metodou oceňování je, že pojišťovny a zajišťovny oceňují aktiva a závazky za použití kótovaných tržních cen na aktivních trzích pro stejná aktiva či závazky.

3.   Pokud není použití kótovaných tržních cen na aktivních trzích pro stejná aktiva či závazky možné, pojišťovny a zajišťovny ocení aktiva a závazky za použití kótovaných tržních cen na aktivních trzích pro obdobná aktiva či závazky, které se upraví, aby byly zohledněny odlišnosti. Tyto úpravy odrážejí faktory specifické pro dané aktivum či závazek včetně všech těchto faktorů:

a)

stavu či umístění aktiva či závazku;

b)

rozsahu, v němž se vstupy týkají položek, které jsou srovnatelné s daným aktivem či závazkem;

c)

objemu nebo úrovně činnosti na trzích, na nichž jsou vstupy pozorovány.

4.   Pojišťovny a zajišťovny používají kótované tržní ceny na základě kritérií pro aktivní trhy definovaných v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí podle nařízení (ES) č. 1606/2002.

5.   Pokud nejsou kritéria uvedená v odstavci 4 splněna, pojišťovny a zajišťovny použijí alternativní metody oceňování, nestanoví-li tato kapitola jinak.

6.   Při použití alternativních metod oceňování pojišťovny a zajišťovny v nejmenší možné míře využívají vstupy specifické pro daný podnik a v co největší míře využijí relevantní tržní vstupy včetně těchto vstupů:

a)

kótované ceny pro totožná či podobná aktiva či závazky na trzích, které nejsou aktivní;

b)

vstupy jiné než kótované ceny, které lze zjistit u aktiva nebo závazku, včetně úrokových sazeb a výnosových křivek zjistitelných v běžně uváděných intervalech, související volatility a úvěrových rozpětí;

c)

tržně potvrzené vstupy, které nemusejí být přímo zjistitelné, ale jsou založeny na zjistitelných tržních údajích nebo jsou těmito údaji podpořeny.

Všechny uvedené tržní vstupy se upraví o faktory uvedené v odstavci 3.

V míře, v níž relevantní zjistitelné vstupy nejsou k dispozici, i za okolností, kdy k datu ocenění dochází u aktiva nebo závazku jen k nepatrné, pokud nějaké, tržní činnosti, použijí podniky nezjistitelné vstupy, které odrážejí předpoklady, jež by účastníci trhu použili při stanovení ceny aktiva či závazku, včetně předpokladů o riziku. Používají-li se nezjistitelné vstupy, pojišťovny a zajišťovny upraví data specifická pro daný podnik, pokud je z relevantních dostupných informací patrné, že by ostatní účastníci trhu použili jiné údaje nebo že se daný podnik vyznačuje určitou zvláštností, která není k dispozici jiným účastníkům trhu.

Při posuzování předpokladů o riziku uvedených v tomto odstavci pojišťovny a zajišťovny zohlední riziko spjaté s určitou technikou oceňování použitou k měření reálné hodnoty a riziko spjaté se vstupy uvedené techniky oceňování.

7.   Při používání alternativních metod oceňování pojišťovny a zajišťovny použijí techniky oceňování, které jsou v souladu s jedním či více z následujících přístupů:

a)

s tržním přístupem, který používá ceny a jiné příslušné informace vytvořené při tržních transakcích, do nichž jsou zapojena stejná či podobná aktiva, závazky či skupiny aktiv a závazků. Techniky oceňování, které jsou v souladu s tržním přístupem, zahrnují maticové oceňování;

b)

s výnosovým přístupem, který převádí budoucí částky, např. peněžní toky či výnosy nebo výdaje, do jediné současné částky. Reálná hodnota odráží současná tržní očekávání týkající se těchto budoucích částek. Techniky oceňování, které jsou v souladu s výnosovým přístupem, zahrnují techniky oceňování pomocí současné hodnoty, modely oceňování opcí a metodu zvýšených výnosů za více období (multi-period excess earnings method);

c)

s nákladovým přístupem nebo přístupem založeným na běžné reprodukční ceně, který odráží částku, která by byla vyžadována k nahrazení výkonové kapacity aktiva. Z pohledu prodávajícího účastníka trhu je cena, jež by byla získána za určité aktivum, založena na nákladech vynaložených kupujícím účastníkem trhu na pořízení nebo zhotovení náhradního aktiva srovnatelné kvality, upravených o zastarání.

Článek 11

Vykazování podmíněných závazků

1.   Pojišťovny a zajišťovny vykazují ty podmíněné závazky definované v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, které jsou podstatné, jako závazky.

2.   Podmíněné závazky jsou podstatné, pokud informace o současné či potenciální velikosti nebo povaze daných závazků mohou ovlivnit rozhodování či úsudek předpokládaného uživatele takových informací, včetně orgánů dohledu.

Článek 12

Metody oceňování pro goodwill a nehmotná aktiva

Pojišťovny a zajišťovny ocení následující aktiva na nulu:

1.

goodwill;

2.

nehmotná aktiva jiná než goodwill, pokud nelze dané nehmotné aktivum prodat samostatně a pojišťovna a zajišťovna nemohou prokázat, že pro stejná či podobná aktiva existuje hodnota, která byla odvozena v souladu s čl. 10 odst. 2, přičemž v takovém případě se dané aktivum ocení v souladu s článkem 10.

Článek 13

Metoda oceňování pro přidružené podniky

1.   Pro účely oceňování aktiv individuálních pojišťoven a zajišťoven pojišťovny a zajišťovny ocení účasti v přidružených podnicích ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, a to podle této hierarchie metod:

a)

pomocí standardní metody oceňování stanovené v čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení;

b)

pomocí upravené ekvivalenční metody uvedené v odstavci 3, pokud není ocenění podle písmene a) možné;

c)

pomocí buď metody oceňování stanovené v čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení, nebo alternativních metod oceňování v souladu s čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

i)

není možné provést ocenění podle písmene a) ani písmene b);

ii)

podnik není dceřiným podnikem ve smyslu čl. 212 odst. 2 směrnice 2009/138/ES.

2.   Odchylně od odstavce 1 pro účely oceňování aktiv individuální pojišťovny a zajišťovny pojišťovny a zajišťovny ocení účasti v následujících podnicích na nulu:

a)

v podnicích, které jsou vyloučeny z působnosti dohledu nad skupinou podle čl. 214 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/138/ES;

b)

v podnicích, které jsou odečteny z použitelného kapitálu pro skupinovou solventnost v souladu s článkem 229 směrnice 2009/138/ES.

3.   Upravená ekvivalenční metoda uvedená v odst. 1 písm. b) vyžaduje, aby podnik držící účast ocenil své účasti v přidružených podnicích na základě podílu, o nějž aktiva přesahují závazky přidruženého podniku drženého podnikem držícím účast.

4.   Při výpočtu přebytku aktiv nad závazky přidružených podniků podnik držící účast ocení individuální aktiva a závazky podniku podle článku 75 směrnice 2009/138/ES a v případě, že je přidruženým podnikem pojišťovna nebo zajišťovna nebo zvláštní účelová jednotka uvedená v článku 211 uvedené směrnice, technické rezervy podle článků 76 až 85 uvedené směrnice.

5.   Při výpočtu přebytku aktiv nad závazky přidružených podniků jiných než pojišťoven nebo zajišťoven, pokud nelze provést ocenění individuálních aktiv a závazků podle odstavce 4, může podnik držící účast považovat ekvivalenční metodu stanovenou v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí podle nařízení (ES) č. 1606/2002 za metodu, která je v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES. V takových případech podnik držící účast odečte z hodnoty přidruženého podniku hodnotu goodwillu a jiných nehmotných aktiv, které by podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení byly oceněny na nulu.

6.   Jsou-li splněna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení a není-li použití metod oceňování uvedených v písmeni a) a b) možné, mohou být účasti v přidružených podnicích oceněny na základě metody oceňování, kterou pojišťovna nebo zajišťovna používá k vypracování své roční nebo konsolidované účetní závěrky. V takových případech podnik držící účast odečte z hodnoty přidruženého podniku hodnotu goodwillu a jiných nehmotných aktiv, které by podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení byly oceněny na nulu.

Článek 14

Metoda oceňování pro specifické závazky

1.   Pojišťovny a zajišťovny oceňují finanční závazky uvedené v mezinárodních účetních standardech, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, v souladu s článkem 9 tohoto nařízení při počátečním vykázání. Po počátečním vykázání se neprovádí žádná následná úprava pro zohlednění změny vlastního kreditního ratingu pojišťovny nebo zajišťovny.

2.   Pojišťovny a zajišťovny oceňují podmíněné závazky, které byly vykázány v souladu s článkem 11. Hodnota podmíněných závazků se rovná očekávané současné hodnotě budoucích peněžních toků požadovaných k vyrovnání podmíněného závazku během doby trvání tohoto podmíněného závazku, a to za použití základní časové struktury bezrizikových úrokových měr.

Článek 15

Odložená daňová povinnost

1.   Pojišťovny a zajišťovny vykážou a ocení odloženou daňovou povinnost ve vztahu ke všem aktivům a závazkům včetně technických rezerv, které jsou vykázány pro účely solventnosti nebo daňové účely v souladu s článkem 9.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 pojišťovny a zajišťovny ocení jiné odložené daňové povinnosti než aktiva s odloženou daňovou povinností vyplývající z převedení nevyužitých daňových odpočtů a převedení nevyužitých daňových ztrát, a to na základě rozdílu mezi hodnotami připsanými aktivům a závazkům vykázaným a oceněným v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES a v případě technických rezerv v souladu s články 76 až 85 uvedené směrnice a hodnotami připsanými aktivům a závazkům vykázaným a oceněným pro daňové účely.

3.   Pojišťovny a zajišťovny přiznají aktivům s odloženou daňovou povinností kladnou hodnotu pouze v případě, že je pravděpodobné, že podnik dosáhne budoucích zdanitelných zisků, proti kterým se bude moci aktivum s odloženou daňovou povinností uplatnit, a to s ohledem na veškeré právní či regulační požadavky ohledně lhůt pro převedení nevyužitých daňových ztrát nebo nevyužitých daňových odpočtů.

Článek 16

Vyloučení metod oceňování

1.   Pojišťovny a zajišťovny neoceňují finanční aktiva či finanční závazky na pořizovací náklady nebo amortizované náklady.

2.   Pojišťovny a zajišťovny nepoužijí modely oceňování, které oceňují buď na účetní hodnotu, nebo na reálnou hodnotu sníženou o prodejní náklady, podle toho, která z nich je nižší.

3.   Pojišťovny a zajišťovny neoceňují nemovitý majetek, investiční nemovitý majetek, zařízení a vybavení za použití modelů oceňování pořizovacími náklady, pokud je hodnota aktiv stanovena jako pořizovací náklady snížené o oprávky a snížení hodnoty.

4.   Při oceňování aktiv a závazků ve smlouvě o pronájmu pojišťovny a zajišťovny, které jsou nájemci ve finančním pronájmu nebo pronajímatelé, splní všechny tyto požadavky:

a)

pronajatá aktiva se ocení na reálnou hodnotu;

b)

pro účely stanovení současné hodnoty trhu s minimálními platbami nájemného se použijí soudržné vstupy a neprovedou se žádné následné úpravy pro zohlednění vlastního kreditního ratingu podniku;

c)

nepoužije se oceňování na zůstatkovou hodnotu.

5.   Pojišťovny a zajišťovny upraví čistou realizovatelnou hodnotu zásob podle odhadovaných nákladů na dokončení a odhadovaných nákladů nutných k uskutečnění prodeje, pokud jsou tyto náklady podstatné. Takovéto náklady se považují za podstatné, jestliže by jejich nezačlenění mohlo ovlivnit rozhodování či úsudek uživatelů rozvahy, včetně orgánů dohledu. Nepoužije se oceňování na pořizovací náklady.

6.   Pojišťovny a zajišťovny neoceňují nepeněžní dotace na nominální částku.

7.   Při oceňování biologických aktiv pojišťovny a zajišťovny upraví hodnotu doplněním odhadovaných prodejních nákladů, pokud jsou tyto odhadované prodejní náklady podstatné.

KAPITOLA III

PRAVIDLA PRO TECHNICKÉ REZERVY

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 17

Vykazování a odúčtování pojistných a zajistných závazků

Při výpočtu nejlepšího odhadu a rizikové přirážky technických rezerv vykazují pojišťovny a zajišťovny pojistný nebo zajistný závazek ke dni uzavření smlouvy, z níž plyne závazek, nebo ke dni začátku pojistného či zajistného krytí, podle toho, které datum nastane dříve. Pojišťovny a zajišťovny vykazují závazky pouze do výše smluvních hranic.

Pojišťovny a zajišťovny odúčtují pojistný nebo zajistný závazek pouze tehdy, pokud zanikne, je umořen, je zrušen nebo vyprší.

Článek 18

Smluvní hranice pojišťovací nebo zajišťovací smlouvy

1.   Smluvní hranice pojišťovací nebo zajišťovací smlouvy jsou stanoveny v souladu s odstavci 2 až 7.

2.   Veškeré závazky vztahující se ke smlouvě, včetně závazků týkajících se jednostranných práv pojišťovny nebo zajišťovny obnovit nebo rozšířit rozsah smlouvy a závazků, které se vztahují k již zaplacenému pojistnému, náleží ke smlouvě, pokud není v odstavcích 3 až 6 stanoveno jinak.

3.   Závazky, které se vztahují k pojišťovacímu nebo zajišťovacímu krytí poskytovanému pojišťovnou či zajišťovnou po některém z následujících termínů, nenáležejí ke smlouvě, pokud pojišťovna či zajišťovna nemůže přimět pojistníka, aby za tyto závazky uhradil pojistné:

a)

budoucí datum, kdy má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo ukončit smlouvu;

b)

budoucí datum, kdy má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo odmítnout pojistné splatné podle smlouvy;

c)

budoucí datum, kdy má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo na změnu pojistného nebo pojistného plnění splatného podle smlouvy, a to takovým způsobem, že pojistné plně odráží rizika.

Má se za to, že se písmeno c) použije, pokud má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo na změnu pojistného nebo pojistného plnění portfolia pojistných nebo zajistných závazků k budoucímu datu takovým způsobem, že pojistné portfolia plně odráží rizika, která toto portfolio pokrývá.

Avšak v případě závazků v životním pojištění, kdy se individuální posouzení rizika závazků týkajících se pojištěné osoby provádí při vzniku smlouvy a kdy před změnou výše pojistného nebo pojistného plnění nelze provést nové hodnocení, pojišťovny a zajišťovny zhodnotí, zda pojistné pro účely písmene c) plně odráží rizika na úrovni smlouvy.

Pojišťovny a zajišťovny nevezmou v úvahu omezení jednostranného práva uvedeného v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce a omezení míry, v níž může být pojistné nebo pojistné plnění změněno, jestliže nemají žádný znatelný vliv na ekonomiku smlouvy.

4.   V případě, že má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo podle odstavce 3, které se vztahuje pouze na část smlouvy, použijí se zásady stanovené v odstavci 3 na tuto část.

5.   Závazky, které se nevztahují k pojistnému, které již bylo zaplaceno, nenáležejí k pojišťovací nebo zajišťovací smlouvě, pokud pojišťovna či zajišťovna nemůže přimět pojistníka, aby uhradil budoucí pojistné, a pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)

smlouva neposkytuje náhradu za konkrétní nejistou událost, která negativně ovlivňuje pojištěnou osobu;

b)

smlouva nezahrnuje finanční záruku pojistného plnění.

Pro účely písmen a) a b) pojišťovny a zajišťovny nevezmou v úvahu pokrytí událostí a záruk, které nemají žádný znatelný vliv na ekonomiku smlouvy.

6.   Pokud je možné pojišťovací nebo zajišťovací smlouvu rozdělit na dvě části a pokud jedna z těchto částí splňuje požadavky stanovené v odst. 5 písm. a) a b), veškeré závazky, které se nevztahují k pojistnému z uvedené části a které už byly zaplaceny, ke smlouvě nenáležejí, pokud pojišťovna či zajišťovna nemůže přimět pojistníka, aby uhradil budoucí pojistné z této části.

7.   Pojišťovny a zajišťovny mají pro účely odstavce 3 za to, že pojistné plně odráží rizika pokrytá v rámci portfolia pojistných nebo zajistných závazků pouze tehdy, pokud nenastane okolnost, kdy výše pojistného plnění a výdajů splatných v rámci portfolia překročí výši pojistného splatného v rámci portfolia.

ODDÍL 2

Kvalita údajů

Článek 19

Údaje používané při výpočtu technických rezerv

1.   Údaje používané při výpočtu technických rezerv se pro účely článku 82 směrnice 2009/138/ES považují za úplné pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

údaje zahrnují informace za období, které je dostatečně dlouhé k posouzení vlastností podkladových rizik a k určení trendů ve vývoji rizik;

b)

tyto údaje jsou k dispozici pro každou z relevantních homogenních rizikových skupin používaných při výpočtu technických rezerv a žádné relevantní údaje nejsou z výpočtu technických rezerv vyloučeny bez odůvodnění.

2.   Údaje používané při výpočtu technických rezerv se pro účely článku 82 směrnice 2009/138/ES považují za přesné pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

údaje neobsahují podstatné chyby;

b)

údaje z různých časových období používané pro stejný odhad jsou konzistentní;

c)

údaje jsou zaznamenávány včas a soustavně.

3.   Údaje používané při výpočtu technických rezerv se pro účely článku 82 směrnice 2009/138/ES považují za vhodné, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

údaje odpovídají účelům, pro které budou použity;

b)

množství a povaha údajů zajišťují, že odhady provedené při výpočtu technických rezerv na základě těchto údajů neobsahují podstatnou chybu v odhadu;

c)

údaje jsou v souladu s předpoklady, na nichž jsou založeny pojistněmatematické a statistické metody, které se uplatňují při zpracování údajů požívaných pro výpočet technických rezerv;

d)

údaje odpovídajícím způsobem odrážejí rizika, kterým je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena s ohledem na své pojistné a zajistné závazky;

e)

sběr, zpracování a využití údajů byly provedeny transparentním a strukturovaným způsobem na základě zdokumentovaného procesu, který zahrnuje všechny tyto prvky:

i)

vymezení kritérií pro kvalitu údajů a hodnocení kvality údajů, včetně specifických kvalitativních a kvantitativních standardů pro jednotlivé soubory údajů;

ii)

používání a stanovení předpokladů učiněných při sběru, zpracování a využívání údajů;

iii)

postup provedení aktualizace údajů, včetně četnosti aktualizací a okolností, na jejichž základě se provádí další aktualizace.

f)

Pojišťovny nebo zajišťovny zajistí, aby jejich údaje byly používány při výpočtu technických rezerv soustavně.

Pro účely písmene b) se chyba v odhadu při výpočtu technických rezerv považuje za podstatnou, pokud může mít vliv na rozhodování nebo úsudek uživatelů výsledků výpočtu, včetně orgánů dohledu.

4.   Pojišťovny a zajišťovny mohou použít údaje z externího zdroje, pokud jsou kromě dodržení požadavků uvedených v odstavcích 1 až 4 splněny i všechny tyto požadavky:

a)

pojišťovny nebo zajišťovny mohou prokázat, že použití těchto údajů je vhodnější než použití údajů, které jsou k dispozici výhradně z interního zdroje;

b)

pojišťovny nebo zajišťovny znají původ těchto údajů i předpokladů nebo metod používaných při jejich zpracování;

c)

pojišťovny nebo zajišťovny stanoví veškeré trendy vývoje, které tyto údaje vykazují, a změny – a to jak v čase, tak mezi jednotlivými údaji – předpokladů a metod v oblasti využívání těchto údajů;

d)

pojišťovny nebo zajišťovny mohou prokázat, že předpoklady a metody uvedené v písmenech b) a c) odrážejí charakteristiky portfolia pojistných a zajistných závazků příslušné pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 20

Omezení údajů

Pokud nejsou údaje v souladu s článkem 19, pojišťovny a zajišťovny tato omezení údajů vhodně zdokumentují, uvedou, zda a jak budou tato omezení napravena, a popíšou funkce v rámci řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny odpovědné za tento postup. Před provedením nápravy nedostatků jsou údaje zaznamenány a odpovídajícím způsobem uloženy.

Článek 21

Vhodné použití aproximace pro výpočet nejlepšího odhadu

Pokud pojišťovny a zajišťovny nemají dostatek údajů odpovídající kvality, které by umožnily uplatnění spolehlivé pojistněmatematické metody, mohou pro výpočet nejlepšího odhadu použít vhodné aproximace, pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)

nedostatek údajů není způsoben neadekvátností interních procesů a postupů při sběru, ukládání nebo ověřování údajů používaných pro oceňování technických rezerv;

b)

nedostatek údajů nelze nahradit použitím externích údajů;

c)

pro pojišťovnu či zajišťovnu by nebylo proveditelné provést úpravu údajů, která by vedla k nápravě jejich nedostatku.

ODDÍL 3

Metody výpočtu technických rezerv

Pododdíl 1

Předpoklady k výpočtu technických rezerv

Článek 22

Obecná ustanovení

1.   Předpoklady se pro účely čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES považují za realistické, pouze pokud splňují všechny tyto požadavky:

a)

pojišťovny a zajišťovny jsou schopny vysvětlit a odůvodnit každý z použitých předpokladů s ohledem na význam předpokladu, nejistotu spojenou s předpokladem či příslušné alternativní předpoklady;

b)

lze jednoznačně stanovit okolnosti, za kterých by předpoklady byly považovány za nepravdivé;

c)

není-li v této kapitole stanoveno jinak, jsou předpoklady založeny na vlastnostech portfolia pojistných a zajistných závazků, pokud je to možné, bez ohledu na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je držitelem portfolia;

d)

pojišťovny a zajišťovny používají předpoklady soustavně a v rámci homogenních rizikových skupin a druhů pojištění, bez svévolných změn;

e)

předpoklady odpovídajícím způsobem odrážejí případnou nejistotu související s peněžními toky.

Pro účely písmene c) používají pojišťovny a zajišťovny pouze údaje specifické pro danou pojišťovnu či zajišťovnu, včetně informací o správě pojistných pohledávek a o výdajích, pokud tyto informace odrážejí vlastnosti portfolia pojistných nebo zajistných závazků lépe než údaje, které se neomezují na konkrétní pojišťovnu či zajišťovnu, nebo v případě, že bez použití těchto informací není možné provést obezřetný, spolehlivý a objektivní výpočet technických rezerv.

2.   Předpoklady se pro účely čl. 77 odst. 3 směrnice 2009/138/ES použijí pouze tehdy, jsou-li v souladu s požadavky odstavce 1 tohoto článku.

3.   Pojišťovny a zajišťovny stanoví předpoklady týkající se budoucích parametrů či scénářů finančního trhu, které jsou vhodné a jsou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES. Pokud pojišťovny a zajišťovny uplatňují určitý model k vytváření odhadů budoucích parametrů na finančním trhu, musí tento model splňovat všechny tyto požadavky:

a)

vytváří ceny aktiv, které jsou v souladu s cenami aktiv na finančních trzích;

b)

nepředpokládá příležitost k vedení arbitráže;

c)

kalibrace parametrů a scénářů je v souladu s příslušnými časovými strukturami bezrizikových úrokových měr použitými pro výpočet nejlepšího odhadu, jak je uvedeno v čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES.

Článek 23

Budoucí opatření vedení

1.   Předpoklady budoucích opatření vedení se pro účely čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES považují za reálné, pouze pokud splňují všechny tyto podmínky:

a)

předpoklady budoucích opatření vedení jsou stanoveny objektivním způsobem;

b)

předpokládaná budoucí opatření vedení jsou v souladu se současnou obchodní praxí a obchodní strategií pojišťovny nebo zajišťovny, a to včetně použití technik snižování rizika; pokud existují přiměřené doklady o tom, že pojišťovna či zajišťovna změní své postupy nebo strategie, předpokládaná budoucí opatření vedení jsou v souladu se změněnými postupy nebo strategiemi;

c)

předpokládaná budoucí opatření vedení jsou vzájemně konzistentní;

d)

předpokládaná budoucí opatření vedení neodporují žádným závazkům vůči pojistníkům a oprávněným osobám ani právním požadavkům použitelným pro pojišťovnu či zajišťovnu;

e)

předpokládaná budoucí opatření vedení zohlední veškerá veřejná prohlášení pojišťovny nebo zajišťovny týkající se opatření, jež hodlá nebo nehodlá přijmout.

2.   Předpoklady budoucích opatření vedení musí být reálné a musí obsahovat všechny tyto prvky:

i)

srovnání předpokládaných budoucích opatření vedení s opatřeními vedení, která pojišťovny nebo zajišťovny přijaly dříve;

ii)

porovnání budoucích opatření vedení, jež byla vzata v úvahu při současných a při minulých výpočtech nejlepšího odhadu;

iii)

posouzení dopadu změn v předpokladech budoucích opatření vedení na hodnotu technických rezerv.

Pojišťovny a zajišťovny musí být na žádost orgánů dohledu schopny vysvětlit veškeré relevantní odchylky týkající se bodů i) a ii), a pokud změny v předpokladech budoucích opatření vedení mají významný dopad na technické rezervy, důvody pro tuto citlivost i to, jak je tato citlivost zohledňována v rozhodovacím procesu pojišťovny nebo zajišťovny.

3.   Pro účely odstavce 1 vytvoří pojišťovny a zajišťovny komplexní plán budoucích opatření vedení schválený správním, řídícím nebo kontrolním orgánem pojišťovny a zajišťovny, který stanoví všechny tyto prvky:

a)

popis budoucích opatření vedení, které mají význam pro oceňování technických rezerv;

b)

popis konkrétních okolností, za nichž lze rozumně očekávat, že pojišťovna nebo zajišťovna provede veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a);

c)

popis konkrétních okolností, za nichž by pojišťovna nebo zajišťovna nemusela být schopna provést veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a), a popis toho, jak jsou tyto okolnosti zohledněny ve výpočtu technických rezerv;

d)

pořadí, ve kterém by budoucí opatření vedení podle písmene a) byla prováděna a požadavky na řídící a kontrolní systém v souvislosti s těmito budoucími opatřeními vedení;

e)

popis veškerých probíhajících prací potřebných k zajištění toho, aby pojišťovny nebo zajišťovny byly schopny provádět veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a);

f)

popis toho, jak byla budoucí opatření vedení podle písmene a) zohledněna ve výpočtu nejlepšího odhadu;

g)

popis příslušných interních postupů vykazování týkajících se budoucích opatření vedení podle písmene a), které jsou součástí výpočtu nejlepšího odhadu;

4.   Předpoklady budoucích opatření vedení musí zohledňovat čas potřebný k provedení opatření vedení a veškeré jimi vzniklé výdaje.

5.   Systém pro zajištění předávání informací se pro účely čl. 41 odst. 1 směrnice 2009/138/ES považuje za účinný pouze tehdy, pokud postupy vykazování uvedené v odst. 3 písm. g) tohoto článku zahrnují předávání informací správnímu, kontrolnímu nebo řídicímu orgánu alespoň jednou ročně.

Článek 24

Budoucí nezaručené podíly na zisku

V případě, že budoucí nezaručené podíly na zisku závisí na aktivech pojišťovny nebo zajišťovny, založí pojišťovny či zajišťovny výpočet nejlepšího odhadu na aktivech, která mají v současné době v držení, a zohlední odhad budoucích změn v rozvržení svých aktiv v souladu s článkem 23. Předpoklady budoucích výnosů aktiv jsou v souladu s příslušnými časovými strukturami bezrizikových úrokových měr, včetně případné vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility nebo přechodného opatření týkajícího se bezrizikové úrokové míry, a s oceňováním aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES.

Článek 25

Oddělený výpočet budoucích nezaručených podílů na zisku

Při výpočtu technických rezerv stanoví pojišťovny a zajišťovny hodnotu budoucích nezaručených podílů na zisku odděleně.

Článek 26

Chování pojistníka

Při stanovení pravděpodobnosti, že pojistník uplatní smluvní opce, včetně storna a odbytného, provedou pojišťovny a zajišťovny analýzu minulého chování pojistníka a výhledové posouzení očekávaného chování pojistníka. Při provádění analýzy se přihlíží ke všem těmto kritériím:

a)

minulá i budoucí prospěšnost opcí pro pojistníky za okolností v okamžiku uplatnění opce;

b)

vliv minulých a budoucích ekonomických podmínek;

c)

dopad minulých a budoucích opatření vedení;

d)

veškeré další okolnosti, které pravděpodobně ovlivní rozhodnutí pojistníků o uplatnění opce.

Pravděpodobnost se považuje za nezávislou na prvcích uvedených v písmenech a) až d) pouze tehdy, pokud existují empirické důkazy, které tento předpoklad podporují.

Pododdíl 2

Podkladové informace k výpočtu nejlepších odhadů

Článek 27

Důvěryhodnost informací

Informace se pro účely čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES považují za důvěryhodné pouze tehdy, pokud pojišťovny a zajišťovny předloží doklad o důvěryhodnosti informací s přihlédnutím k soudržnosti a objektivitě těchto informací, spolehlivosti jejich zdroje a transparentnosti způsobu, jakým jsou informace získány a zpracovány.

Pododdíl 3

Projekce peněžních toků pro výpočet nejlepšího odhadu

Článek 28

Peněžní toky

Projekce peněžních toků použitá při výpočtu nejlepšího odhadu zahrnuje všechny tyto peněžní toky, pokud se týkají stávajících pojistných a zajistných smluv:

a)

platby pojistného plnění pojistníkům a oprávněným osobám;

b)

platby, které pojišťovna nebo zajišťovna provádí v rámci smluvního věcného plnění;

c)

platby výdajů podle čl. 78 bodu 1 směrnice 2009/138/ES;

d)

platby pojistného a případné další peněžní toky, které z těchto plateb vyplývají;

e)

platby mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a zprostředkovateli související s pojistnými nebo zajistnými závazky;

f)

platby mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a investičními podniky související se smlouvami s pojistným plněním s indexovanou sazbou a smlouvami s pojistným plněním vázaným na investiční podíly;

g)

platby za náhrady a regresy, pokud nejsou klasifikovány jako samostatná aktiva nebo závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými Komisí v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002;

h)

daňové poplatky, které se účtují nebo se podle očekávání budou účtovat pojistníkům, nebo které se vyžadují pro vypořádání závazků pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 29

Očekávaný budoucí vývoj ve vnějším prostředí

Výpočet nejlepšího odhadu zohlední očekávaný budoucí vývoj, který bude mít podstatný dopad na přírůstky a úbytky peněžních prostředků nezbytné k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání. Za tímto účelem se budoucím vývojem rozumí vývoj v oblasti demografické, právní, lékařské, technologické, sociální, environmentální a ekonomické, včetně inflace, jak je uvedeno v čl. 78 bodě 2 směrnice 2009/138/ES.

Článek 30

Nejistota peněžních toků

Projekce peněžních toků použitá při výpočtu nejlepšího odhadu explicitně či implicitně přihlíží ke všem nejistotám v peněžních tocích, včetně všech těchto charakteristik:

a)

nejistoty v načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí;

b)

nejistoty ve výši vzniklých pohledávek, včetně nejistoty ohledně inflace pohledávek a doby potřebné k vyrovnání a uhrazení pohledávky;

c)

nejistoty ohledně výše nákladů uvedených v čl. 78 bodě 1 směrnice 2009/138/ES;

d)

nejistoty očekávaného budoucího vývoje podle článku 29 – v rozsahu, v němž je to proveditelné;

e)

nejistoty v chování pojistníků;

f)

závislosti mezi dvěma či více příčinami nejistoty;

g)

závislosti peněžních toků na okolnostech před datem provedení peněžního toku.

Článek 31

Náklady

1.   Projekce peněžních toků použitá pro výpočet nejlepších odhadů přihlíží ke všem těmto nákladům, které se týkají uznaných pojistných a zajistných závazků a které jsou uvedeny v čl. 78 bodě 1) směrnice 2009/138/ES:

a)

správním výdajům,

b)

nákladům na správu investic,

c)

nákladům na správu pohledávek,

d)

pořizovacím nákladům.

V nákladech uvedených v písmenech a) až d) se zohlední režijní náklady spojené se správou pojistných a zajistných závazků.

2.   Režijní náklady se přiřazují realisticky, objektivně a soustavně k těm částem nejlepšího odhadu, ke kterým se vztahují.

3.   Při hrubém výpočtu nejlepšího odhadu se přihlíží k nákladům v souvislosti se zajistnými smlouvami a zvláštními účelovými jednotkami.

4.   Projekce nákladů vychází z předpokladu, že pojišťovna či zajišťovna v budoucnosti získá nové smlouvy.

Článek 32

Smluvní opce a finanční záruky

Při výpočtu nejlepšího odhadu přihlížejí pojišťovny a zajišťovny ke všem těmto aspektům:

a)

všem finančním zárukám a smluvním opcím zahrnutým do jejich pojistných a zajistných smluv;

b)

všem faktorům, které mohou mít vliv na pravděpodobnost, že pojistníci uplatní smluvní opce nebo realizují hodnotu finančních záruk.

Článek 33

Měna závazku

Nejlepší odhad pro peněžní toky v různých měnách se vypočte odděleně.

Článek 34

Metody výpočtu

1.   Nejlepší odhad se vypočte transparentně a takovým způsobem, který umožní přezkoumání metod výpočtu a výsledků, které z něj vyplývají, kvalifikovaným odborníkem.

2.   Volba pojistněmatematických a statistických metod výpočtu nejlepšího odhadu se zakládá na jejich vhodnosti pro zohlednění rizik, která mají vliv na podkladové peněžní toky a povahu pojistných a zajistných závazků. Pojistněmatematické a statistické metody jsou v souladu se všemi relevantními dostupnými údaji pro výpočet nejlepšího odhadu a využívají je.

3.   Pokud je metoda výpočtu založena na údajích ze seskupených pojistných smluv, pojišťovny a zajišťovny zajistí, že seskupení smluv vytváří homogenní rizikové skupiny, které přiměřeně odrážejí rizika jednotlivých pojistných smluv zahrnutých do těchto skupin.

4.   Pojišťovny a zajišťovny analyzují jednak to, do jaké míry závisí současná hodnota peněžních toků na očekávaném výsledku budoucích událostí a vývoji, a také to, jak by se skutečný výsledek v určitých situacích mohl odchýlit od očekávaného výsledku.

5.   V případě, že současná hodnota peněžních toků závisí na budoucích událostech a vývoji, jak je uvedeno v odstavci 4, pojišťovny a zajišťovny použijí pro výpočet nejlepšího odhadu peněžních toků metodu, která tyto eventuality odráží.

Článek 35

Homogenní rizikové skupiny závazků ze životního pojištění

Projekce peněžních toků používané při výpočtu nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění se pro každou pojistnou smlouvu provádějí odděleně. Pokud by samostatný výpočet pro každou pojistnou smlouvu představoval pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nadměrnou zátěž, lze projekci provést seskupením smluv, pokud seskupení splňuje všechny tyto požadavky:

a)

v povaze a složitosti rizik souvisejících s pojistnými smlouvami, které patří do stejné skupiny, nejsou významné rozdíly;

b)

seskupení smluv není zavádějící s ohledem na rizika plynoucí ze smluv a nezkresluje jejich náklady;

c)

je pravděpodobné, že seskupení pojistných smluv povede při výpočtu nejlepšího odhadu přibližně ke stejnému výsledku jako výpočet pro jednotlivé smlouvy, zejména pokud jde o finanční záruky a smluvní opce, jež jsou součástí těchto smluv.

Článek 36

Závazky z neživotního pojištění

1.   Nejlepší odhad závazků z neživotního pojištění se vypočítá samostatně pro rezervu na pojistné a pro rezervu na nevyřízené pojistné události.

2.   Rezerva na pojistné se týká budoucích pojistných událostí, na které se vztahují pojistné a zajistné závazky v rámci smluvní hranice uvedené v článku 18. Projekce peněžních toků pro výpočet rezervy na pojistné zahrnují pojistné plnění, náklady a pojistné vztahující se k těmto událostem.

3.   Rezerva na nevyřízené pojistné události se týká pojistných událostí, které již nastaly, bez ohledu na to, zda byly pohledávky vyplývající z těchto událostí již nahlášeny či nikoli.

4.   Projekce peněžních toků pro výpočet rezervy na nevyřízené pojistné události zahrnují pojistné plnění, náklady a pojistné vztahující se k událostem uvedeným v odstavci 3.

Pododdíl 4

Riziková přirážka

Článek 37

Výpočet rizikové přirážky

1.   Riziková přirážka za celé portfolio pojistných a zajistných závazků se vypočítá podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

a)

CoC označuje sazbu nákladů na kapitál (Cost-of-Capital);

b)

částka zahrnuje všechna celá čísla, včetně nuly;

c)

SCR(t) označuje solventnostní kapitálový požadavek uvedený v čl. 38 odst. 2 po t letech;

d)

r(t + 1) označuje základní bezrizikovou úrokovou míru pro splatnost t + 1 let.

Základní bezriziková úroková míra r(t + 1) je vybrána v souladu s měnou použitou pro účetní závěrku pojišťovny a zajišťovny.

2.   Pokud pojišťovny a zajišťovny vypočítávají svůj solventnostní kapitálový požadavek pomocí schváleného interního modelu a zjistí, že tento model je vhodný pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 38 odst. 2 pro celou dobu životnosti závazků pojišťovny a zajišťovny, použijí pojišťovny a zajišťovny tento interní model pro výpočet částky SCR(t) podle odstavce 1.

3.   Pojišťovny a zajišťovny přidělí rizikovou přirážku pro celé portfolio pojistných a zajistných závazků druhům pojištění uvedeným v článku 80 směrnice 2009/138/ES. Přidělení odpovídajícím způsobem zohlední příspěvek jednotlivých druhů pojištění k solventnostnímu kapitálovému požadavku uvedenému v čl. 38 odst. 2 po dobu trvání celého portfolia pojistných a zajistných závazků.

Článek 38

Referenční podnik

1.   Výpočet rizikové přirážky je založen na těchto předpokladech:

a)

celé portfolio pojistných a zajistných závazků pojišťovny nebo zajišťovny, která vypočítává rizikovou přirážku (původní podnik), je převzato jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou (referenční podnik);

b)

aniž jsou dotčena ustanovení písmene a), jestliže původní podnik vykonává současně činnosti životního i neživotního pojištění v souladu s čl. 73 odst. 5 směrnice 2009/138/ES, portfolio pojistných závazků ze životního pojištění a ze životního zajištění a portfolio pojistných závazků z neživotního pojištění a z neživotního zajištění jsou převzaty odděleně dvěma různými referenčními podniky;

c)

převod pojistných a zajistných závazků zahrnuje všechny zajistné smlouvy a ujednání se zvláštní účelovou jednotkou týkající se těchto závazků;

d)

referenční podnik nemá před tím, než dojde k převodu, žádné pojistné nebo zajistné závazky nebo kapitál;

e)

po převodu referenční podnik nepřebírá žádné nové pojistné nebo zajistné závazky;

f)

po převodu referenční podnik navýší použitelný kapitál na úroveň solventnostního kapitálového požadavku nezbytného pro zabezpečení pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání;

g)

po převodu vlastní referenční podnik aktiva, která dosahují součtu jeho solventnostního kapitálového požadavku a technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

h)

aktiva jsou vybrána tak, aby minimalizovala solventnostní kapitálové požadavky pro tržní riziko, jemuž je referenční podnik vystaven;

i)

solventnostní kapitálový požadavek referenčního podniku kryje všechna tato rizika:

i)

upisovací rizika týkající se převedených činností,

ii)

je-li podstatné, tržní riziko uvedené v písmeni h), kromě úrokového rizika,

iii)

úvěrové riziko týkající se zajistných smluv, ujednání se zvláštní účelovou jednotkou, zprostředkovatelů, pojistníků a všech dalších podstatných expozic, které úzce souvisí s pojistnými a zajistnými závazky,

iv)

operační riziko.

j)

schopnost technických rezerv absorbovat ztráty uvedená v článku 108 směrnice 2009/138/ES v referenčním podniku odpovídá ve vztahu k jednotlivým rizikům schopnosti technických rezerv absorbovat ztráty v původním podniku;

k)

odložené daňové povinnosti nemají v případě referenčního podniku schopnost absorbovat ztráty podle článku 108 směrnice 2009/138/ES;

l)

referenční podnik bude, s výhradou písmen e) a f), přijímat budoucí opatření vedení, která jsou v souladu s předpokládanými budoucími opatřeními vedení původního podniku podle článku 23.

2.   Po dobu trvání pojistných a zajistných závazků se solventnostní kapitálový požadavek nezbytný na podporu pojistných a zajistných závazků uvedený v čl. 77 odst. 5 prvním pododstavci směrnice 2009/138/ES považuje za rovný solventnostnímu kapitálovému požadavku referenčního podniku za předpokladů stanovených v odstavci 1.

3.   Pro účely odst. 1 písm. i) se riziko považuje za podstatné, jestliže by jeho vliv na výpočet rizikové přirážky mohl ovlivnit rozhodování nebo úsudek uživatelů těchto informací, včetně orgánů dohledu.

Článek 39

Sazba nákladů na kapitál

Předkládá se, že sazba nákladů na kapitál uvedená v čl. 77 odst. 5 směrnice 2009/138/ES se rovná 6 %.

Pododdíl 5

Výpočet technických rezerv jako celku

Článek 40

Okolnosti, za nichž se technické rezervy vypočítají jako celek, a metoda, která se použije

1.   Pro účely čl. 77 odst. 4 druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES se spolehlivost posuzuje podle odstavců 2 a 3 tohoto článku a technické rezervy se oceňují podle odstavce 4 tohoto článku.

2.   Replikace peněžních toků se považují za spolehlivé, pokud jsou tyto peněžní toky replikovány v takové výši a v takovém načasování, aby odpovídaly podkladovým rizikům těchto peněžních toků, a to ve všech možných scénářích. Následující peněžní toky související s pojistnými nebo zajistnými závazky nelze spolehlivě replikovat:

a)

peněžní toky související s pojistnými nebo zajistnými závazky, které jsou závislé na pravděpodobnosti toho, že pojistníci uplatní smluvní opce, včetně storna a odbytného;

b)

peněžní toky související s pojistnými nebo zajistnými závazky, které jsou závislé na úrovni, vývoji nebo volatilitě míry úmrtnosti, míry invalidity, míry chorobnosti a míry nemocnosti;

c)

veškeré náklady, které vzniknou při správě pojistných a zajistných závazků.

3.   Finanční nástroje se považují za finanční nástroje, u nichž je možné sledovat spolehlivou tržní hodnotu, pokud jsou obchodovány na aktivním, hlubokém, likvidním a transparentním trhu. Aktivní trhy rovněž musí být v souladu s čl. 10 odst. 4.

4.   Pojišťovny a zajišťovny určují hodnotu technických rezerv na základě tržní ceny finančních nástrojů použitých při replikaci.

Pododdíl 6

Částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek

Článek 41

Obecná ustanovení

1.   Částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek se vypočítají v souladu s hranicemi pojistných nebo zajistných smluv, k nimž se tyto částky vztahují.

2.   Částky vymahatelné od zvláštních účelových jednotek, částky vymahatelné ze smluv o finitním zajištění podle článku 210 směrnice 2009/138/ES a částky vymahatelné z ostatních zajistných smluv se vypočítají vždy samostatně. Částky vymahatelné od zvláštních účelových jednotek nepřekročí souhrnné maximální vystavení rizikům této zvláštní účelové jednotky vůči pojišťovně nebo zajišťovně.

3.   Pro účely výpočtu částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek zahrnují peněžní toky pouze platby související s náhradou za pojistné události a nevyřízenými nároky na pojistné plnění. Platby v souvislosti s jinými událostmi nebo vyřízenými nároky na pojistné plnění se zohlední odděleně od částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek či jiných prvků technických rezerv. V případě provedení vkladu do peněžních toků se vymahatelné částky odpovídajícím způsobem upraví, aby se zabránilo dvojímu započítávání aktiv a závazků týkajících se tohoto vkladu.

4.   Částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek za závazky neživotního pojištění se vypočítají odděleně pro rezervu na pojistné a pro rezervu na nevyřízené pojistné události takto:

a)

peněžní toky týkající se rezerv na nevyřízené pojistné události zahrnují náhrady týkající se pohledávek započítaných do hrubých rezerv na nevyřízené pojistné události pojišťovny nebo zajišťovny, která postupuje rizika;

b)

peněžní toky vztahující se k rezervám na pojistné zahrnují všechny ostatní platby.

5.   Pokud peněžní toky ze zvláštních účelových jednotek do pojišťovny nebo zajišťovny nejsou přímo závislé na pohledávkách vůči pojišťovně nebo zajišťovně, která postupuje rizika, vymahatelné částky od těchto zvláštních účelových jednotek se pro budoucí pohledávky berou v úvahu pouze do té míry, do jaké lze obezřetně, spolehlivě a objektivně ověřit, že strukturální nesoulad mezi pohledávkami a vymahatelnými částkami není podstatný.

Článek 42

Úpravy dané selháním protistrany

1.   Úpravy, jejichž cílem je zohlednit očekávané ztráty dané selháním protistrany uvedené v článku 81 směrnice 2009/138/ES, se vypočítají odděleně od ostatních vymahatelných částek.

2.   Úpravy, jejichž cílem je zohlednit očekávané ztráty dané selháním protistrany, se vypočítají jako očekávaná současná hodnota změny peněžních toků, na nichž jsou založeny vymahatelné částky od této protistrany, k níž by někdy v budoucnosti došlo v případě selhání protistrany, a to i v důsledku platební neschopnosti nebo sporu. Za tímto účelem změna peněžních toků nebere v úvahu účinek jakékoli techniky snižování rizika, která snižuje úvěrové riziko protistrany, kromě technik snižování rizika založených na držení kolaterálu. Techniky snižování rizika, k nimž se nepřihlíží, jsou vykazovány samostatně a nezvyšují částku vymahatelnou ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek.

3.   Výpočet uvedený v odstavci 2 zohledňuje možná selhání po celou dobu životnosti zajistné smlouvy nebo ujednání se zvláštní účelovou jednotkou, i to, zda a jak se pravděpodobnost selhání v průběhu času mění. Výpočet provádí každá protistrana a pro každý druh pojištění odděleně. V oblasti neživotního pojištění se rovněž provádí odděleně pro rezervy na pojistné a rezervy na nevyřízené pojistné události.

4.   Průměrná ztráta daná selháním protistrany podle článku 81 směrnice 2009/138/ES není oceněna na méně než 50 % z vymahatelných částek s výjimkou úprav uvedených v odstavci 1, ledaže existuje spolehlivý základ pro jiné ocenění.

5.   Pravděpodobnost selhání zvláštní účelové jednotky se vypočítá na základě úvěrového rizika spojeného s aktivy v držení zvláštní účelové jednotky.

ODDÍL 4

Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 43

Obecná ustanovení

Časová struktura základní bezrizikové úrokové míry splňuje všechna tato kritéria:

a)

pojišťovny a zajišťovny jsou v praxi schopny získat úrokové míry bezrizikovým způsobem;

b)

úrokové míry jsou spolehlivě stanoveny na základě finančních nástrojů, které jsou obchodovány na hlubokém, aktivním, likvidním a transparentním trhu.

Příslušná časová struktura bezrizikové úrokové míry se vypočítá samostatně pro každou měnu a splatnost na základě všech informací a údajů příslušných pro danou měnu a splatnost. Stanovuje se transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně.

Pododdíl 2

Základní časová struktura bezrizikové úrokové míry

Článek 44

Příslušné finanční nástroje pro odvození základních bezrizikových úrokových měr

1.   Pro každou měnu a splatnost se na základě sazeb úrokových swapů pro úrokové míry dané měny odvodí základní bezrizikové úrokové míry upravené tak, aby zohledňovaly úvěrové riziko.

2.   U každé měny se u splatností, jejichž úrokové swapy nepocházejí z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů, se k odvození základních bezrizikových úrokových měr použijí sazby státních dluhopisů emitovaných v této měně a upravených se zohledněním úvěrového rizika státních dluhopisů, a to za předpokladu, že tyto úrokové míry státních dluhopisů pocházejí z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů.

Článek 45

Úprava swapových sazeb o úvěrová rizika

Úprava o úvěrová rizika podle čl. 44 odst. 1 se stanovuje transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně. Úprava se stanoví na základě rozdílu mezi mírami zachycujícími úvěrové riziko, jež se odráží v pohyblivé míře úrokových swapů a jednodenních indexových swapů se stejnou splatností, kde obě míry pocházejí z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů. Výpočet úpravy vychází z 50 procent průměru tohoto rozdílu během jednoho roku. Úprava není nižší než 10 bazických bodů a vyšší než 35 bazických bodů.

Článek 46

Extrapolace

1.   Zásady uplatňované při extrapolaci příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr jsou stejné pro všechny měny. Platí to také, pokud jde o stanovení nejdelších splatností, u nichž lze odvodit úrokové míry na hlubokém, likvidním a transparentním trhu, a mechanismus pro zajištění hladkého sbližování s konečnou forwardovou mírou.

2.   Pokud pojišťovny nebo zajišťovny používají článek 77d směrnice 2009/138/ES, uplatní se extrapolace na bezrizikové úrokové míry včetně koeficientu volatility uvedeného v uvedeném článku.

3.   Pokud pojišťovny nebo zajišťovny použijí článek 77b směrnice 2009/138/ES, vychází extrapolace z bezrizikových úrokových měr bez vyrovnávací úpravy. Vyrovnávací úpravy podle uvedeného článku se použijí na extrapolované bezrizikové úrokové míry.

Článek 47

Konečná forwardová míra

1.   Konečná forwardová míra uvedená v čl. 46 odst. 1 je u každé měny stálá v čase a mění se pouze v důsledku změn dlouhodobých očekávání. Metodika k odvození konečné forwardové míry je stanovena jednoznačně tak, aby zaručovala výsledky scénářů vypočtených pojišťovnami a zajišťovnami. Stanovuje se transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně.

2.   Konečná forwardová míra bere u každé měny v úvahu očekávání dlouhodobé reálné úrokové míry a očekávanou inflaci, pokud tato očekávání mohou být pro danou měnu spolehlivě stanovena. Konečná forwardová míra nesmí obsahovat termínovou prémii, aby odrážela dodatečné riziko držení dlouhodobých investic.

Článek 48

Základní časová struktura bezrizikové úrokové míry měn vázaných na euro

1.   Základní časovou strukturu bezrizikové úrokové míry měn vázaných na euro upravenou pro měnové riziko lze použít pro výpočet nejlepšího odhadu s ohledem na pojistné nebo zajistné závazky vyjádřené v této měně, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

vázanost měny zajišťuje, že směnný kurz mezi touto měnou a eurem nevybočí z rozpětí, které nepřesahuje 20 % horní hranice tohoto rozpětí;

b)

ekonomické situace v eurozóně a v oblasti této měny jsou dostatečně podobné, aby bylo zajištěno, že úrokové míry eura a této měny se budou vyvíjet podobným způsobem;

c)

dohoda o vázanosti měny zajišťuje, že v případě extrémních jevů na trhu nepřekročí relativní změny ve směnném kurzu v průběhu jednoho roku rozpětí stanovené v písmeni a) tohoto článku a že budou odpovídat hladině spolehlivosti podle čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES;

d)

je splněno jedno z těchto kritérií:

i)

účast této měny v evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II);

ii)

existence rozhodnutí Rady, které uznává dohodu o vázanosti mezi touto měnou a eurem;

iii)

zakotvení dohody o vázanosti v právním předpisu dotčené země, kterým se zavádí její měna.

Pro účely písmene c) se zohlední finanční zdroje stran, které zajišťují vázanost měny.

2.   Koeficient měnového rizika je negativní a odpovídá nákladům na zajištění proti riziku, že se ve vázané měně hodnota investice vyjádřené v eurech sníží v důsledku změn v úrovni směnného kurzu mezi eurem a touto vázanou měnou. Tento koeficient je pro všechny pojišťovny a zajišťovny stejný.

Pododdíl 3

Koeficient volatility

Článek 49

Referenční portfolia

1.   Referenční portfolia uvedená v čl. 77d odst. 2 a 4 směrnice 2009/138/ES se stanovují transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně. Metody použité při určování referenčních portfolií jsou stejné pro všechny měny a země.

2.   Pro každou měnu a každou zemi se aktiva referenčního portfolia oceňují v souladu s čl. 10 odst. 1 a jsou obchodována na trzích, které – s výjimkou období nedostatečné likvidity – jsou v souladu s čl. 40 odst. 3. Finanční nástroje obchodované na trzích, které dočasně nejsou v souladu s čl. 40 odst. 3, mohou být zařazeny do portfolia pouze tehdy, jestliže se očekává, že trh v přiměřené lhůtě opět dosáhne souladu s těmito kritérii.

3.   Pro každou měnu a pro každou zemi splňuje referenční portfolio aktiv všechny tyto požadavky:

a)

v případě každé měny jsou aktiva reprezentativní pro investice pojišťoven a zajišťoven v této měně s ohledem na zajištění nejlepšího odhadu pojistných a zajistných závazků vyjádřených v této měně; v případě každé země jsou aktiva reprezentativní pro investice pojišťoven a zajišťoven v této zemi s ohledem na zajištění nejlepšího odhadu pojistných a zajistných závazků prodávaných na pojistném trhu dané země a vyjádřených v měně této země;

b)

pokud existují, je portfolio založeno na relevantních indexech, které jsou snadno dostupné veřejnosti, a existují veřejná kritéria určující, kdy a jak budou složky těchto indexů změněny;

c)

portfolio aktiv zahrnuje všechna tato aktiva:

dluhopisy, sekuritizace a úvěry, včetně hypotečních úvěrů,

akcie,

nemovitosti.

Pro účely písmen a) a b) se s investicemi pojišťoven a zajišťoven do subjektů kolektivního investování a dalšími investicemi nabízenými ve formě fondů nakládá jako s investicemi do podkladových aktiv.

Článek 50

Vzorec pro výpočet výchozího rozpětí pro koeficient volatility

Pro každou měnu a pro každou zemi se rozpětí uvedené v čl. 77d odst. 2 a odst. 4 směrnice 2009/138/ES rovná:

Formula

kde:

a)

wgov označuje poměr hodnoty státních dluhopisů zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi a hodnoty všech aktiv zahrnutých do uvedeného referenčního portfolia;

b)

Sgov označuje průměrné měnové rozpětí u státních dluhopisů zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi;

c)

wcorp označuje poměr hodnoty jiných než státních dluhopisů, úvěrů a sekuritizací zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi a hodnoty všech aktiv zahrnutých do uvedeného referenčního portfolia;

d)

Scorp označuje průměrné měnové rozpětí u jiných než státních dluhopisů, úvěrů a sekuritizací zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi.

Pro účely tohoto článku se „státními dluhopisy“ rozumí expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám.

Článek 51

Rizikově upravené rozpětí

Část průměrného měnového rozpětí, kterou lze přičíst realistickému posouzení očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jakémukoli jinému riziku podle čl. 77d odst. 3 a 4 směrnice 2009/138/ES, se vypočítá stejným způsobem jako základní rozpětí podle čl. 77c odst. 2 směrnice 2009/138/ES a článku 54 tohoto nařízení.

Pododdíl 4

Vyrovnávací úpravy

Článek 52

Náhlá změna rizika úmrtnosti

1.   Náhlá změna rizika úmrtnosti podle čl. 77b odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES nastává v méně příznivém ze dvou následujících scénářů z hlediska jejich dopadu na primární kapitál:

a)

okamžitý trvalý nárůst míry úmrtnosti používané pro výpočet nejlepšího odhadu o 15 %;

b)

okamžitý nárůst měr úmrtnosti (vyjádřených v procentech), které se používají pro výpočet technických rezerv k vyjádření úmrtnosti v následujících 12 měsících, o 0,15 procentního bodu.

2.   Pro účely odstavce 1 se zvýšení míry úmrtnosti vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u nichž zvýšení míry úmrtnosti vede ke zvýšení technických rezerv, přičemž se přihlíží ke všem těmto skutečnostem:

a)

s několika pojistnými smlouvami vztahujícími se ke stejnému pojištěnci lze zacházet, jakoby se jednalo o jednu pojistnou smlouvu;

b)

pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách pojistných smluv podle článku 35, může být určení smluv, u nichž se technické rezervy zvyšují na základě zvýšené míry úmrtnosti, rovněž založeno na těchto skupinách smluv a nikoli na jednotlivých smlouvách, pokud takto dosažený výsledek není podstatně odlišný.

3.   Pokud jde o zajistné závazky, vztahuje se určení smluv, u nichž se zvyšují technické rezervy na základě zvýšení míry úmrtnosti, pouze na podkladové pojistné smlouvy a provede se v souladu s odstavcem 2.

Článek 53

Výpočet vyrovnávací úpravy

1.   Pro účely výpočtu podle čl. 77c odst. 1 písm. a) směrnice 2009/138/ES pojišťovny a zajišťovny zohlední pouze určená aktiva, jejichž očekávané peněžní toky mají replikovat peněžní toky portfolia pojistných a zajistných závazků, s vyloučením jakýchkoli dalších aktiv. „Očekávaným peněžním tokem“ aktiva se rozumí peněžní tok daného aktiva upravený tak, aby zohledňoval pravděpodobnost selhání aktiva, která odpovídá prvku základního rozpětí podle čl. 77c odst. 2 písm. a) bodu i) směrnice 2009/138/ES, nebo v případě, kde spolehlivé úvěrové rozpětí nelze ze standardních statistik odvodit, část dlouhodobého průměru rozpětí nad bezrizikovou úrokovou mírou uvedené v čl. 77c odst. 2 písm. b) a c) uvedené směrnice.

2.   Odpočet základního rozpětí podle čl. 77c odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES z výsledku výpočtu podle čl. 77c odst. 1 písm. a) uvedené směrnice zahrnuje pouze tu část základního rozpětí, která dosud nebyla zohledněna v úpravě peněžních toků z přiděleného portfolia aktiv uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 54

Výpočet základního rozpětí

1.   Základní rozpětí uvedené v čl. 77c odst. 2 se vypočítává transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně, a to na základě relevantních indexů, pokud jsou k dispozici. Metody k odvození základního rozpětí dluhopisu jsou stejné pro každou měnu a pro každou zemi a mohou se lišit pro státní dluhopisy a jiné dluhopisy.

2.   Výpočet úvěrového rozpětí podle čl. 77c odst. 2 písm. a) bodu i) směrnice 2009/138/ES se zakládá na předpokladu, že v případě selhání je možné získat zpět 30 % tržní hodnoty.

3.   Dlouhodobý průměr uvedený v čl. 77c odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2009/138/ES vychází z údajů za posledních 30 let. V případě, že není část těchto údajů k dispozici, nahradí se odvozenými údaji. Odvozené údaje vycházejí z dostupných a spolehlivých údajů za posledních 30 let. Údaje, které nejsou spolehlivé, se nahradí odvozenými údaji pomocí této metodiky. Odvozené údaje vycházejí z obezřetných předpokladů.

4.   Očekávaná ztráta uvedená v čl. 77c odst. 2 písm. a) bodu ii) směrnice 2009/138/ES odpovídá pravděpodobnostmi vážené ztrátě, která vznikne pojišťovně nebo zajišťovně, pokud se sníží stupeň úvěrové kvality aktiva a aktivum je ihned poté nahrazeno. Výpočet očekávané ztráty vychází z předpokladu, že nahrazující aktivum splňuje všechna tato kritéria:

a)

peněžní tok nahrazujícího aktiva odpovídá stejnému vzoru jako nahrazované aktivum před snížením stupně úvěrové kvality;

b)

nahrazující aktivum patří do stejné třídy aktiv jako nahrazené aktivum;

c)

nahrazující aktivum má stejný nebo vyšší stupeň úvěrové kvality jako nahrazované aktivum před snížením stupně.

ODDÍL 5

Druhy pojištění

Článek 55

Druhy pojištění

1.   Druhy pojištění uvedené v článku 80 směrnice 2009/138/ES jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.

2.   Přiřazení pojistného nebo zajistného závazku k druhu pojištění odráží povahu rizik týkajících se závazku. Právní forma závazku nemusí být z hlediska povahy rizika nutně rozhodující.

3.   Pokud odpovídá technický základ povaze rizik týkajících se závazku, přiřadí se závazky ze zdravotního pojištění provozovaného na podobném technickém základě jako životní pojištění k životnímu pojištění a závazky ze zdravotního pojištění provozovaného na podobném technickém základě jako neživotní pojištění se přiřadí k neživotnímu pojištění.

4.   V případě, že závazky z pojištění vyplývající z operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) směrnice 2009/138/ES nelze jednoznačně přiřadit k druhům pojištění uvedeným v příloze I tohoto nařízení na základě jejich povahy, zahrnou se do druhu pojištění 32 stanoveného v uvedené příloze.

5.   Pokud pojišťovací nebo zajišťovací smlouva pokrývá rizika jak životního, tak neživotního pojištění, pojistné nebo zajistné závazky se rozdělí na části životního a neživotního pojištění.

6.   Pokud pojišťovací nebo zajišťovací smlouva pokrývá rizika napříč jednotlivými druhy pojištění stanovenými v příloze I tohoto nařízení, pojistné nebo zajistné závazky se, pokud je to možné, rozdělí do příslušných druhů pojištění.

7.   Pokud pojišťovací nebo zajišťovací smlouva zahrnuje pojistné nebo zajistné závazky ze zdravotního pojištění a jiné pojistné nebo zajistné závazky, tyto závazky se, pokud je to možné, oddělí.

ODDÍL 6

Proporcionalita a zjednodušení

Článek 56

Proporcionalita

1.   Pojišťovny a zajišťovny použijí pro výpočet technických rezerv metody přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik souvisejících s jejich pojistnými a zajistnými závazky.

2.   Při určování toho, zda je konkrétní metoda výpočtu technických rezerv přiměřená, provedou pojišťovny a zajišťovny posouzení, které zahrnuje:

a)

posouzení povahy, rozsahu a složitosti rizik souvisejících s jejich pojistnými a zajistnými závazky;

b)

kvalitativní nebo kvantitativní hodnocení chyb ve výsledcích metody vzhledem k odchylce mezi:

i)

předpoklady, na nichž je metoda založena ve vztahu k rizikům;

ii)

výsledky posouzení uvedenými v písmeni a).

3.   Posouzení uvedená v odst. 2 písm. a) zahrnují veškerá rizika, která mají vliv na výši, načasování nebo hodnotu přírůstků a úbytků peněžních prostředků k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich životnosti. Pro účely výpočtu rizikové přirážky zahrnuje posouzení veškerá rizika uvedená v čl. 38 odst. 1 bodě i) po dobu životnosti podkladových pojistných a zajistných závazků. Posouzení se omezí na rizika, která jsou významná pro tu část výpočtu technických rezerv, na kterou se metoda uplatňuje.

4.   Metoda se považuje za nepřiměřenou vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti rizik, pokud chyba uvedená v odst. 2 písm. b) vede ke zkreslení technických rezerv nebo jejich částí, které by mohlo ovlivnit rozhodování nebo úsudek zamýšleného uživatele informací, s ohledem na hodnotu technických rezerv, ledaže je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

není k dispozici žádná jiná metoda s menší chybou, přičemž je nepravděpodobné, že tato metoda bude mít za následek podcenění výše technických rezerv;

b)

touto metodou se dospěje k výši technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, která je vyšší než částka, k níž by se dopělo pomocí poměrné metody, přičemž tato metoda nevede k podcenění rizika obsaženého v pojistných a zajistných závazcích, na které je používána.

Článek 57

Zjednodušený výpočet částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek

1.   Aniž je dotčen článek 56 tohoto nařízení, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek před úpravou těchto částek tak, aby zohledňovaly očekávané ztráty v důsledku selhání protistrany, jako rozdíl mezi následujícími odhady:

a)

nejlepším odhadem vypočítaným jako hrubý podle čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES;

b)

nejlepším odhadem po zohlednění částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek a bez úpravy pro očekávané ztráty v důsledku selhání protistrany (neupravený čistý nejlepší odhad) vypočítaným podle odstavce 2.

2.   Pojišťovny a zajišťovny mohou použít metody pro odvození neupraveného čistého nejlepšího odhadu z hrubého nejlepšího odhadu bez výslovné projekce peněžních toků, na nichž jsou založeny částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek. Pojišťovny a zajišťovny vypočítají neupravený čistý nejlepší odhad na základě homogenních rizikových skupin. Žádná z těchto homogenních rizikových skupin nepokrývá více než jednu zajistnou smlouvu nebo zvláštní účelovou jednotku, ledaže tyto zajistné smlouvy nebo zvláštní účelové jednotky zajišťují přenos homogenních rizik.

Článek 58

Zjednodušený výpočet rizikové přirážky

Aniž je dotčen článek 56, mohou pojišťovny a zajišťovny při výpočtu rizikové přirážky použít zjednodušené postupy, včetně jedné nebo více z následujících možností:

a)

metod, které používají aproximace hodnot vyjádřených v SCR(t) podle čl. 37 odst. 1;

b)

metod, které se přibližují diskontnímu součtu hodnot vyjádřených v SCR(t) podle čl. 37 odst. 1, aniž by každou z těchto částek vypočítávaly samostatně.

Článek 59

Výpočet rizikové přirážky v průběhu rozpočtového roku

Aniž je dotčen článek 56, mohou pojišťovny a zajišťovny odvodit rizikovou přirážku pro výpočty, které je třeba provádět čtvrtletně, z výsledku dřívějšího výpočtu rizikové přirážky bez přímého provádění výpočtu pomocí vzorce uvedeného v čl. 37 odst. 1.

Článek 60

Zjednodušený výpočet nejlepšího odhadu pojistných závazků s mechanismem úpravy pojistného

Aniž je dotčen článek 56, mohou pojišťovny a zajišťovny provést výpočet nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění s dohodou, podle které má pojišťovna právo či povinnost upravit budoucí platby pojistného v rámci pojistné smlouvy tak, aby odrážely podstatné změny v očekávané výši pohledávek a nákladů (mechanismus úpravy pojistného), pomocí projekcí peněžních toků, které předpokládají, že ke změnám v úrovni pohledávek a nákladů dojde současně s úpravami pojistného a jejichž výsledkem je čistý peněžní tok, který je roven nule, za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

mechanismus úpravy pojistného poskytuje pojišťovně včas plnou náhradu za jakékoli zvýšení úrovně pohledávek a nákladů;

b)

výpočet nevede k podceňování nejlepšího odhadu;

c)

výpočet nevede k podceňování rizika spojeného s těmito pojistnými závazky.

Článek 61

Zjednodušený výpočet úpravy dané selháním protistrany

Aniž je dotčen článek 56 tohoto nařízení, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat úpravy očekávané ztráty dané selháním protistrany uvedené v článku 81 směrnice 2009/138/ES pro konkrétní protistrany a homogenní rizikové skupiny takto:

Formula

kde:

a)

PD označuje pravděpodobnost selhání této protistrany v průběhu následujících 12 měsíců;

b)

Durmod označuje modifikovanou dobu trvání částek vymahatelných ze zajistných smluv uzavřených s touto protistranou ve vztahu k této homogenní rizikové skupině;

c)

BErec označuje částky vymahatelné ze zajistných smluv uzavřených s touto protistranou ve vztahu k této homogenní rizikové skupině.

KAPITOLA IV

KAPITÁL

ODDÍL 1

Určení kapitálu

Pododdíl 1

Schválení doplňkového kapitálu orgány dohledu

Článek 62

Posouzení žádosti

1.   Pro účely posouzení podle čl. 90 odst. 4 směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty:

a)

právní účinnost a vymahatelnost podmínek závazku ve všech příslušných jurisdikcích;

b)

smluvní podmínky ujednání o poskytnutí zdrojů, které pojišťovna nebo zajišťovna uzavřela nebo uzavře s protistranami;

c)

případně stanovy pojišťovny nebo zajišťovny;

d)

to, zda má pojišťovna nebo zajišťovna zavedeny postupy pro informování orgánů dohledu o jakýchkoli budoucích změnách níže uvedených prvků, které mohou mít za následek snížení schopnosti položky doplňkového kapitálu absorbovat ztrátu, tedy:

i)

struktury nebo smluvních podmínek ujednání,

ii)

postavení příslušných protistran,

iii)

vymahatelnosti položky doplňkového kapitálu.

2.   Orgány dohledu rovněž posoudí, zda je dodržován článek 90 směrnice 2009/138/ES s ohledem na různé okolnosti, za kterých si lze tuto položku vyžádat k absorbování ztrát.

3.   Pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o schválení metody, podle které určuje výši každé položky doplňkového kapitálu, orgány dohledu posoudí, zda je postup pojišťovny nebo zajišťovny pro pravidelné ověřování platnosti této metody vhodný k zajištění toho, aby výsledky dosahované pomocí této metody průběžně zohledňovaly schopnost této položky absorbovat ztrátu.

4.   Kromě požadavků stanovených v odstavcích 1 až 3 orgány dohledu žádost o schválení doplňkového kapitálu dále posoudí na základě kritérií stanovených v článcích 63, 64 a 65.

Článek 63

Posouzení žádosti – postavení protistran

1.   Pro účely posouzení platební schopnosti protistran podle čl. 90 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty:

a)

riziko selhání protistran;

b)

riziko, že dojde k selhání v důsledku opožděného splnění závazků protistran v rámci dané položky doplňkového kapitálu.

2.   V souvislosti s odst. 1 písm. a) orgány dohledu posoudí riziko selhání protistran tak, že prozkoumají pravděpodobnost selhání protistran a ztráty ze selhání, přičemž zohlední všechna tato kritéria:

a)

úvěrový rating protistran, pokud náležitě odráží schopnost protistran splnit své závazky v rámci dané položky doplňkového kapitálu;

b)

existenci případných současných nebo předvídatelných praktických či právních překážek, které by protistranám bránily splnit jejich závazky v této položce doplňkového kapitálu;

c)

zda protistrany podléhají právním nebo regulačním požadavkům, které snižují jejich schopnost splnit své závazky v této položce doplňkového kapitálu;

d)

zda právní forma protistran ohrožuje splnění jejich závazků v rámci této položky doplňkového kapitálu;

e)

zda mají protistrany jiné expozice, které snižují jejich schopnost splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;

f)

zda jsou v souvislosti se závazkem protistran v rámci této položky doplňkového kapitálu smluvní podmínky ujednání podle každého rozhodného práva takové, že protistrany mají právo započíst částky, které dluží, proti jakýmkoli částkám, které jim dluží pojišťovna nebo zajišťovna.

3.   V souvislosti s odst. 1 písm. b) orgány dohledu posoudí likviditu protistran, přičemž zohlední všechny tyto aspekty:

a)

existenci případných současných nebo předvídatelných praktických či právních překážek, které by snižovaly schopnost protistran bezodkladně splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;

b)

zda protistrany podléhají právním nebo regulačním požadavkům, které mohou snížit jejich schopnost bezodkladně splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;

c)

zda právní forma protistran ohrožuje bezodkladné splnění jejich závazků v rámci této položky doplňkového kapitálu.

4.   Pro účely posouzení ochoty protistran zaplatit podle čl. 90 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty:

a)

různé okolnosti, za nichž si lze tuto položku doplňkového kapitálu vyžádat k absorbování ztrát;

b)

existenci pobídek či negativních pobídek, které mohou ovlivnit ochotu protistran splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;

c)

zda předchozí transakce mezi protistranami a pojišťovnou nebo zajišťovnou, včetně toho, jak protistrany dříve plnily své závazky v rámci položek doplňkového kapitálu, nasvědčují ochotě protistran plnit své stávající závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu.

5.   Při posuzování platební schopnosti protistran a jejich ochoty zaplatit orgány dohledu zvažují veškeré další faktory relevantní pro postavení protistran, případně včetně obchodního modelu dané pojišťovny nebo zajišťovny.

6.   Pokud se určitá položka doplňkového kapitálu týká skupiny protistran, mohou orgány dohledu a pojišťovny a zajišťovny posoudit postavení této skupiny protistran, jako by to byla jediná protistrana, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

protistrany jsou jednotlivě nepodstatné;

b)

protistrany tvořící tuto skupinu jsou dostatečně homogenní;

c)

posouzením skupiny protistran nedojde k nadhodnocení platební schopnosti protistran tvořících tuto skupinu a jejich ochoty zaplatit.

7.   Protistrana se považuje za podstatnou, pokud postavení této samotné protistrany pravděpodobně bude mít významný vliv na posouzení platební schopnosti skupiny protistran a její ochotu zaplatit.

Článek 64

Posouzení žádosti – vymahatelnost zdrojů

Pro účely posouzení vymahatelnosti zdrojů podle čl. 90 odst. 4 písm. b) směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty:

a)

zda je vymahatelnost zdrojů zvýšená v důsledku dostupnosti kolaterálu nebo obdobného ujednání, které je v souladu s články 209 až 214;

b)

existenci případných současných nebo předvídatelných praktických či právních překážek bránících vymahatelnosti zdrojů;

c)

zda vymahatelnost zdrojů podléhá právním nebo regulačním požadavkům;

d)

schopnost pojišťovny nebo zajišťovny přijímat opatření k vynucení splnění závazků protistran v rámci této položky doplňkového kapitálu.

Článek 65

Posouzení žádosti – informace o výsledcích předchozích výzev

Pro účely posouzení informací o výsledcích předchozích výzev podle čl. 90 odst. 4 písm. c) směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty:

a)

zda pojišťovna nebo zajišťovna za stejných nebo podobných okolností v minulosti učinila výzvu vůči týmž nebo podobným protistranám;

b)

zda jsou tyto informace relevantní a spolehlivé, pokud jde o očekávaný výsledek budoucích výzev.

Článek 66

Určení částky v souvislosti s neomezenou výší doplňkového kapitálu

1.   Orgány dohledu neschválí doplňkový kapitál v neomezené výši.

2.   Pokud orgány dohledu schválí výši doplňkového kapitálu, ve svém rozhodnutí uvedou, zda je schválená výše stejná jako výše, o kterou pojišťovna nebo zajišťovna žádala, nebo je nižší.

Článek 67

Stanovení výše částky a načasování při schvalování metody

Pokud orgány dohledu schvalují metodu pro určení výše každé položky doplňkového kapitálu, stanoví ve svém rozhodnutí všechny tyto prvky:

a)

původní výši položky doplňkového kapitálu, která byla vypočtena s použitím uvedené metody, v den udělení schválení;

b)

minimální četnost přepočítávání výše položky doplňkového kapitálu s použitím uvedené metody, je-li vyšší než roční, a důvody pro takovou četnost;

c)

časové období, po které se povoluje vypočítávat položku doplňkového kapitálu s použitím uvedené metody.

Pododdíl 2

Nakládání s kapitálovými účastmi

Článek 68

Nakládání s účastmi při určování primárního kapitálu

1.   Pro účely určování primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven se primární kapitál uvedený v článku 88 směrnice 2009/138/ES sníží o plnou hodnotu účastí ve finanční a úvěrové instituci, uvedených v čl. 92 odst. 2 uvedené směrnice, která překračuje 10 % položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii) iv) a vi).

2.   Pro účely určování primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven se primární kapitál uvedený v článku 88 směrnice 2009/138/ES sníží o část hodnoty všech účastí ve finanční a úvěrové instituci, uvedených v čl. 92 odst. 2 uvedené směrnice a jiných než účastí uvedených v odstavci 1, která překračuje 10 % položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii) iv) a vi),

3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 pojišťovny a zajišťovny neodečtou strategické účasti uvedené v článku 171, které byly zahrnuty do výpočtu skupinové solventnosti na základě metody 1 stanovené v příloze I směrnice 2002/87/ES.

4.   Odpočty stanovené v odstavci 2 se na všechny účasti uvedené v uvedeném odstavci uplatní poměrně.

5.   Odpočty stanovené v odstavcích 1 a 2 se provedou z příslušných kategorií, ve kterých se účastí zvýšil kapitál příslušné pojišťovny nebo zajišťovny, a to následovně:

a)

účasti v položkách kmenového kapitálu tier 1 finančních a úvěrových institucí se odečtou od položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii), iv) a vi);

b)

účasti v nástrojích vedlejšího kapitálu tier 1 finančních a úvěrových institucí se odečtou od položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b);

c)

účasti v nástrojích kapitálu tier 2 finančních a úvěrových institucí se odečtou od primárního kapitálu uvedeného v článku 72.

ODDÍL 2

Zařazení kapitálu

Článek 69

Tier 1 – Seznam položek kapitálu

U následujících položek primárního kapitálu se má za to, že mají z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/138/ES, s přihlédnutím k rysům uvedeným v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice, a zařadí se do kategorie tier 1, pokud tyto položky vykazují všechny rysy uvedené v článku 71:

a)

část aktiv oceňovaná podle článku 75 a podle kapitoly VI oddílu 2 směrnice 2009/138/ES, jež převyšuje závazky a kterou tvoří tyto položky:

i)

splacený kmenový akciový kapitál a související emisní ážio;

ii)

splacené počáteční prostředky, příspěvky společníků nebo rovnocenná položka primárního kapitálu u vzájemných pojišťoven a zajišťoven nebo pojišťoven a zajišťoven na bázi vzájemnosti;

iii)

splacené podřízené účty vzájemných pojišťoven;

iv)

disponibilní bonusový fond, který se nepovažuje za pojistné a zajistné závazky v souladu s čl. 91 odst. 2 směrnice 2009/138/ES;

v)

splacené prioritní akcie a související emisní ážio;

vi)

přeceňovací rezervní fond;

b)

splacené podřízené závazky oceněné podle článku 75 směrnice 2009/138/ES.

Článek 70

Přeceňovací rezervní fond (reconciliation reserve)

1.   Přeceňovací rezervní fond uvedený v čl. 69 písm. a) bodě vi) se rovná celkové výši aktiv převyšující závazky, snížené o všechny tyto částky:

a)

výši vlastních akcií v držení pojišťovny či zajišťovny;

b)

předvídatelné dividendy, rozdělení výnosů a poplatky;

c)

položky primárního kapitálu uvedené v čl. 69 písm. a) bodech i) až v), čl. 72 písm. a) a čl. 76 písm. a);

d)

položky primárního kapitálu neuvedené v čl. 69 písm. a) bodech i) až v), čl. 72 písm. a) a čl. 76 písm. a), které byly schváleny orgánem dohledu v souladu s článkem 79;

e)

omezené položky kapitálu, které splňují jeden z těchto požadavků:

i)

převyšují fiktivní solventnostní kapitálový požadavek v případě portfolií vyrovnávací úpravy a účelově vázaných fondů určených v souladu s čl. 81 odst. 1;

ii)

jsou vyloučeny v souladu s čl. 81 odst. 2;

f)

výši účastí ve finančních a úvěrových institucích uvedených v čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES odečtených v souladu s článkem 68 v rozsahu, v němž nejsou již zahrnuty v písmenech a) až e).

2.   Výše aktiv převyšujících závazky uvedená v odstavci 1 zahrnuje také částku, která odpovídá očekávanému zisku zahrnutému v budoucím pojistném, jak je uvedeno v čl. 260 odst. 2.

3.   Určení toho, zda a do jaké míry má přeceňovací rezervní fond rysy stanovené v článku 71, není totéž jako posouzení rysů aktiv a závazků, které jsou zahrnuty do výpočtu výše aktiv převyšujících závazky nebo podkladových položek v účetních závěrkách pojišťoven a zajišťoven.

Článek 71

Tier 1 – rysy určující zařazení

1.   Rysy uvedené v článku 69 jsou tyto:

a)

položka primárního kapitálu:

i)

v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i) a ii) se při likvidačním řízení týkajícím se pojišťoven a zajišťoven řadí za všechny ostatní pohledávky;

ii)

v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) je ve stejném pořadí jako položky uvedené v čl. 69 písm. a) bodech i) a ii) nebo před nimi, ale za položkami uvedenými v článku 72, které mají rysy stanovené v článku 73, a v článku 76, které mají rysy stanovené v článku 77, a za pohledávkami všech pojistníků a oprávněných osob a nepodřízených věřitelů;

b)

položka primárního kapitálu nezahrnuje rysy, které mohou způsobit nesolventnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo mohou urychlit proces, který vede k jejich nesolventnosti;

c)

položka primárního kapitálu je okamžitě dostupná pro absorbování ztrát;

d)

položka primárního kapitálu absorbuje ztráty alespoň při nedodržení solventnostního kapitálového požadavku a nebrání rekapitalizaci pojišťovny nebo zajišťovny;

e)

položka primárního kapitálu v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) má některý z následujících mechanismů pro absorbování ztráty jistiny, který je aktivován v případě rozhodné události stanovené v odstavci 8:

i)

je odepsána nominální hodnota nebo výše jistiny primárního kapitálu, jak je uvedeno v odstavci 5;

ii)

položka primárního kapitálu je automaticky převedena na položku primárního kapitálu uvedenou v čl. 69 písm. a) bodě i) nebo ii), jak je uvedeno v odstavci 6;

iii)

mechanismus pro absorbování ztráty jistiny, který dosahuje výsledku rovnocenného mechanismům pro absorbování ztráty jistiny stanoveným v bodech i) nebo ii);

f)

položka primárního kapitálu splňuje některé z těchto kritérií:

i)

v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i) nebo ii) je tato položka časově neomezená nebo, pokud má pojišťovna nebo zajišťovna stanovenu dobu splatnosti, má stejnou dobu splatnosti jako tato pojišťovna nebo zajišťovna;

ii)

v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) je tato položka časově neomezená; první smluvní příležitost k jejímu splacení nebo umoření nenastane dříve než po pěti letech ode dne vydání;

g)

položka primárního kapitálu uvedená v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) může umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky pouze v době od pěti do deseti let ode dne vydání, pokud se solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny rozšíří o vhodné rozpětí, přičemž se zohlední solventnost této pojišťovny nebo zajišťovny včetně jejího střednědobého plánu řízení kapitálu;

h)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě i), ii), iii) a v) a písm. b), je splatitelná nebo umořitelná pouze na základě rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny a splacení nebo umoření položky primárního kapitálu podléhá předchozímu schválení orgánu dohledu;

i)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě i), ii), iii) a v) a písm. b), nezahrnuje žádné pobídky ke splacení nebo umoření uvedené položky, které zvyšují pravděpodobnost, že pojišťovna nebo zajišťovna uvedenou položku primárního kapitálu splatí či umoří, má-li takovou možnost;

j)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě i), ii), iii) a v) a písm. b), umožňuje pozastavit splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat solventnostní kapitálový požadavek a splacení nebo umoření nepovede k jeho nedodržení;

k)

bez ohledu na písmeno j) může položka primárního kapitálu umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, pouze při splnění všech těchto podmínek:

i)

orgán dohledu výjimečně upustil od pozastavení splacení nebo umoření uvedené položky;

ii)

tato položka je vyměněna za nebo převedena na jinou položku kapitálu tier 1 nejméně stejné kvality;

iii)

po splacení nebo umoření je dodržen minimální kapitálový požadavek;

l)

položka primárního kapitálu splňuje jedno z těchto kritérií:

i)

v případě položek uvedených v čl. 69 odst. 1 písm. a) bodě i) a ii) právní nebo smluvní ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, nebo vnitrostátní právní předpisy umožňují zrušit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku;

ii)

v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě iii) a v) a písm. b) podmínky smluvních ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, umožňují zrušit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku;

m)

položka primárního kapitálu může umožňovat rozdělení výnosů, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů z dané položky primárního kapitálu vedlo k jeho nedodržení, pouze při splnění všech těchto podmínek:

i)

orgán dohledu výjimečně upustil od zrušení rozdělení výnosů;

ii)

rozdělení výnosů dále neoslabí solventnost pojišťovny nebo zajišťovny;

iii)

po rozdělení výnosů je dodržen minimální kapitálový požadavek;

n)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii), iii) a v) a písm. b), poskytuje pojišťovně nebo zajišťovně plnou flexibilitu při rozdělování výnosů z dané položky primárního kapitálu;

o)

položka primárního kapitálu není zatížena a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by při posouzení v kombinaci s touto položkou primárního kapitálu mohla vést k tomu, že by tato položka primárního kapitálu nesplňovala čl. 94 odst. 1 směrnice 2009/138/ES.

2.   Pro účely tohoto článku se výměna položky primárního kapitálu nebo její převod na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo splacení či umoření položky kapitálu tier 1 z výnosů nové položky primárního kapitálu nejméně stejné kvality nepovažuje za splacení nebo umoření, pokud výměna, konverze, splacení nebo umoření podléhá schválení orgánu dohledu.

3.   Pro účely odst. 1 písm. n), v případě položek primárního kapitálu uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i) a ii), se poskytuje plná flexibilita při rozdělování výnosů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

neexistuje preferenční zacházení při rozdělování výnosů, pokud jde o pořadí plateb v rámci rozdělení výnosů, a podmínky smluvních ujednání, kterými se řídí daná položka kapitálu, neposkytují při platbě v rámci rozdělení výnosů přednostní práva;

b)

rozdělení výnosů je vypláceno z položek k rozdělení;

c)

úroveň rozdělení výnosů není určována na základě částky, za jakou byla položka primárního kapitálu zakoupena při jejím vydání, a neexistuje žádný strop nebo jiné omezení maximální úrovně rozdělení výnosů;

d)

bez ohledu na písmeno c), v případě nástrojů vydaných vzájemnými pojišťovnami a zajišťovnami nebo pojišťovnami a zajišťovnami na bázi vzájemnosti, může být stanoven strop nebo jiné omezení maximální úrovně rozdělení výnosů, pokud není strop nebo jiné omezení spojen s prováděním nebo neprováděním rozdělení výnosů z jiných položek kapitálu;

e)

pojišťovna nebo zajišťovna nemá povinnost rozdělovat výnosy;

f)

nerozdělení výnosů nepředstavuje selhání pojišťovny nebo zajišťovny;

g)

zrušením rozdělení výnosů nevznikají pojišťovně nebo zajišťovně žádná omezení.

4.   Pro účely odst. 1 písm. n), v případě položek primárního kapitálu uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b), se poskytuje plná flexibilita při rozdělování výnosů, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

rozdělení výnosů je vypláceno z položek k rozdělení;

b)

pojišťovny a zajišťovny mají možnost dle vlastního uvážení kdykoli na neomezenou dobu a na nekumulativním základě zrušit rozdělení výnosů z položky primárního kapitálu, přičemž pojišťovna nebo zajišťovna může zrušené platby bez omezení použít k úhradě svých závazků podle jejich splatnosti;

c)

neexistuje povinnost nahradit rozdělení výnosů platbou v jakékoli jiné formě;

d)

neexistuje povinnost provádět rozdělení výnosů v případě, že se provádí rozdělení výnosů z jiné položky kapitálu;

e)

nerozdělení výnosů nepředstavuje selhání pojišťovny nebo zajišťovny;

f)

zrušením rozdělení výnosů nevznikají pojišťovně nebo zajišťovně žádná omezení.

5.   Pro účely odst. 1 písm. e) bodu i) se nominální hodnota nebo výše jistiny položky primárního kapitálu odepíše tak, že se sníží všechny tyto prvky:

a)

nárok držitele uvedené položky v případě likvidačního řízení;

b)

částka nutná ke splacení nebo umoření uvedené položky;

c)

výplaty v rámci rozdělení výnosů z uvedené položky.

6.   Pro účely odst. 1 písm. e) bodu ii) ustanovení, jimiž se řídí převod na položky primárního kapitálu uvedené v čl. 69 písm. a) bodě i) nebo ii), stanoví jedno z následujícího:

a)

převodní poměr a maximální povolenou částku převodu;

b)

rozsah, v němž budou nástroje převedeny na položku primárního kapitálu uvedenou v čl. 69 písm. a) bodě i) nebo ii).

7.   Nominální hodnota nebo výše jistiny položky primárního kapitálu musí v případě rozhodné události absorbovat ztráty. Schopnost absorbovat ztrátu vyplývající ze zrušení nebo snížení rozdělení výnosů se nepovažuje za dostačující k tomu, aby mohla být považována za mechanismus pro absorbování ztráty jistiny podle odst. 1 písm. e).

8.   Rozhodnou událostí uvedenou v odst. 1 písm. e) je významné nedodržení solventnostního kapitálového požadavku.

Pro účely tohoto odstavce se nedodržení solventnostního kapitálového požadavku považuje za významné, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:

a)

hodnota položek kapitálu použitelných na krytí solventnostního kapitálového požadavku je rovna nejvýše 75 % solventnostního kapitálového požadavku;

b)

hodnota položek kapitálu použitelných na krytí minimálního kapitálového požadavku je rovna minimálnímu kapitálovému požadavku nebo je nižší;

c)

dodržování solventnostního kapitálového požadavku není obnoveno do tří měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení solventnostního kapitálového požadavku poprvé zjištěno.

Pojišťovny a zajišťovny mohou v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí, vymezit jednu nebo více rozhodných událostí navíc k událostem vymezeným v písmenech a) až c).

9.   Pro účely odst. 1 písm. d), j) a l) platí, že pokud k nedodržení minimálního kapitálového požadavku dojde před nedodržením solventnostního kapitálového požadavku, považují se odkazy na solventnostní kapitálový požadavek za odkazy na minimální kapitálový požadavek.

Článek 72

Primární kapitál tier 2 – seznam položek kapitálu

U následujících položek primárního kapitálu se má za to, že mají z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, se zohledněním rysů uvedených v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice, a zařadí se do kategorie tier 2, pokud následující položky vykazují všechny rysy uvedené v článku 73:

a)

část aktiv převyšující závazky, oceňovaná podle článku 75 a kapitoly VI oddílu 2 směrnice 2009/138/ES, kterou tvoří tyto položky:

i)

kmenový akciový kapitál a související emisní ážio;

ii)

počáteční prostředky, příspěvky společníků nebo rovnocenná položka primárního kapitálu u vzájemných pojišťoven a zajišťoven nebo pojišťoven a zajišťoven na bázi vzájemnosti;

iii)

podřízené účty vzájemných pojišťoven;

iv)

prioritní akcie a související emisní ážio;

b)

podřízené závazky oceněné podle článku 75 směrnice 2009/138/ES.

Článek 73

Primární kapitál tier 2 – rysy určující zařazení

1.   Rysy uvedené v článku 72 jsou tyto:

a)

položka primárního kapitálu se řadí za pohledávky všech pojistníků a oprávněných osob a nepodřízených věřitelů;

b)

položka primárního kapitálu nezahrnuje rysy, které mohou způsobit nesolventnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo mohou urychlit proces, který vede k jejich nesolventnosti;

c)

položka primárního kapitálu je časově neomezená nebo je její původní doba splatnosti nejméně deset let; první smluvní příležitost ke splacení nebo umoření položky primárního kapitálu nenastane dříve než po pěti letech od data vydání;

d)

položka primárního kapitálu je splatná nebo umořitelná pouze na základě rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny a splacení nebo umoření položky primárního kapitálu podléhá předchozímu schválení orgánu dohledu;

e)

položka primárního kapitálu může zahrnovat omezené pobídky ke splacení nebo umoření uvedené položky primárního kapitálu, pokud se tak nestane dříve než deset let od data vydání;

f)

položka primárního kapitálu umožňuje pozastavit splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat solventností kapitálový požadavek a splacení nebo umoření nepovede k jeho nedodržení;

g)

položka primárního kapitálu splňuje jedno z těchto kritérií:

i)

v případě položek uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. a) bodě i) a ii) právní nebo smluvní ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, nebo vnitrostátní právní předpisy umožňují odložit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku;

ii)

v případě položek uvedených v čl. 72 písm. a) bodě iii) a iv) a písm. b) podmínky smluvních ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, umožňují odložit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku;

h)

položka primárního kapitálu může umožňovat rozdělení výnosů, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů z dané položky primárního kapitálu vedlo k jeho nedodržení, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

i)

orgán dohledu výjimečně upustil od odkladu rozdělení výnosů;

ii)

platba dále neoslabí solventnost pojišťovny nebo zajišťovny;

iii)

po rozdělení výnosů je dodržen minimální kapitálový požadavek;

i)

položka primárního kapitálu není zatížena a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by při posouzení v kombinaci s touto položkou primárního kapitálu mohla vést k tomu, že by tato položka primárního kapitálu nesplňovala čl. 94 odst. 2 první pododstavec směrnice 2009/138/ES;

j)

položka primárního kapitálu vykazuje rysy uvedené v článku 71, které odpovídají položkám primárního kapitálu uvedeným v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b), avšak překračuje limit stanovený v čl. 82 odst. 3.

Bez ohledu na písmeno f) může položka primárního kapitálu umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

i)

orgán dohledu výjimečně upustil od pozastavení splacení nebo umoření uvedené položky;

ii)

tato položka je vyměněna za nebo převedena na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nejméně stejné kvality;

iii)

po splacení nebo umoření je dodržen minimální kapitálový požadavek.

2.   Pro účely tohoto článku se výměna položky primárního kapitálu nebo její převod na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nebo splacení nebo umoření položky primárního kapitálu tier 2 z výnosů nové položky primárního kapitálu nejméně stejné kvality nepovažuje za splacení nebo umoření, pokud výměna, převod, splacení nebo umoření podléhá schválení orgánu dohledu.

3.   Pro účely odst. 1 písm. f) a g) platí, že pokud nedodržení minimálního kapitálového požadavku nastane před nedodržením solventnostního kapitálového požadavku, považují se odkazy na solventnostní kapitálový požadavek za odkazy na minimální kapitálový požadavek.

4.   Pro účely odst. 1 písm. e) pojišťovna nebo zajišťovna považuje pobídky k umoření ve formě navýšené úrokové sazby spojené s kupní opcí za omezené, pokud je navýšení ve formě jediného zvýšení kuponové sazby a vede ke zvýšení počáteční sazby, které není větší než vyšší z těchto hodnot:

a)

100 bazických bodů snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu;

b)

50 % počátečního úvěrového rozpětí snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu.

Článek 74

Doplňkový kapitál tier 2 – seznam položek kapitálu

Aniž je dotčen článek 96 směrnice 2009/138/ES, má se u následujících položek doplňkového kapitálu za to, že mají z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, se zohledněním rysů uvedených v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice, a zařadí se do kategorie tier 2, pokud následující položky vykazují všechny rysy uvedené v článku 75:

a)

kmenový akciový kapitál splatný na požádání, který nebyl splacen, a nebyla podána výzva k jeho splacení;

b)

počáteční prostředky, příspěvky společníků nebo rovnocenná položka primárního kapitálu u vzájemných pojišťoven a zajišťoven nebo pojišťoven a zajišťoven na bázi vzájemnosti splatné na požádání, které nebyly splaceny, a nebyla podána výzva k jejich splacení;

c)

prioritní akcie splatné na požádání, které nebyly splaceny, a nebyla podána výzva k jejich splacení;

d)

právně závazný závazek upsat a zaplatit podřízené závazky na požádání;

e)

akreditivy a záruky, které jsou v zájmu věřitelů pojišťovny svěřeny nezávislému správci a které vydaly úvěrové instituce povolené v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU;

f)

akreditivy a záruky, jsou-li splatné na požádání a nejsou zatíženy;

g)

jakékoli budoucí pohledávky, které vzájemné pojišťovny vlastníků lodí či pojišťovny vlastníků lodí na bázi vzájemnosti s variabilními příspěvky a výhradně pojišťující rizika uvedená v odvětvích 6, 12 a 17 v části A přílohy I směrnice 2009/138/ES mohou vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečným příspěvkům splatným v následujících dvanácti měsících;

h)

jakékoli budoucí pohledávky, které vzájemné pojišťovny či pojišťovny na bázi vzájemnosti mohou vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečným příspěvkům splatným v následujících dvanácti měsících, jsou-li splatné na požádání a nejsou zatíženy;

i)

jiné právně závazné závazky obdržené pojišťovnou nebo zajišťovnou, je-li daná položka splatná na požádání a není zatížena.

Článek 75

Doplňkový kapitál tier 2 – rysy určující zařazení

Aby mohly být zařazeny do kategorie tier 2, musí položky doplňkového kapitálu uvedené v článku 74 vykazovat rysy položky primárního kapitálu zařazené do kategorie tier 1 v souladu s články 69 a 71, jakmile byla tato položka upsána a splacena.

Článek 76

Primární kapitál tier 3 – seznam položek kapitálu

U následujících položek primárního kapitálu se má za to, že mají charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, se zohledněním rysů uvedených v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice, a zařadí se do kategorie tier 3, pokud následující položky vykazují všechny rysy uvedené v článku 77:

a)

část aktiv převyšující závazky, oceňovaná podle kapitoly VI oddílů 1 a 2 směrnice 2009/138/ES, kterou tvoří tyto položky:

i)

podřízené účty vzájemných pojišťoven;

ii)

prioritní akcie a související emisní ážio;

iii)

částka rovná hodnotě čistých aktiv s odloženou daňovou povinností;

b)

podřízené závazky oceněné podle článku 75 směrnice 2009/138/ES.

Článek 77

Primární kapitál tier 3 – rysy určující zařazení

1.   Rysy uvedené v článku 76 jsou tyto:

a)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b) se řadí za pohledávky všech pojistníků a oprávněných osob a nepodřízených věřitelů;

b)

položka primárního kapitálu nezahrnuje rysy, které mohou způsobit nesolventnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo mohou urychlit proces, který vede k jejich nesolventnosti;

c)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), je časově neomezená nebo je její původní doba splatnosti nejméně pět let, pokud je první smluvní příležitostí ke splacení nebo umoření položky primárního kapitálu datum splatnosti;

d)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), je vyplatitelná nebo umořitelná pouze na základě rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny a splacení nebo umoření položky primárního kapitálu podléhá předchozímu schválení orgánu dohledu;

e)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), může obsahovat omezené pobídky ke splacení nebo umoření uvedené položky primárního kapitálu;

f)

položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), umožňuje pozastavit její splacení nebo umoření, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat solventnostní kapitálový požadavek a splacení nebo umoření nepovede k jeho nedodržení;

g)

u položky primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), je stanoven odklad rozdělení výnosů v případě, že není dodržen minimální kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat minimální kapitálový požadavek a rozdělení výnosů nepovede k jeho nedodržení;

h)

položka primárního kapitálu není zatížena a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by mohla ohrozit rysy, které tato položka má mít v souladu s tímto článkem.

Bez ohledu na písmeno f) může položka primárního kapitálu umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

i)

orgán dohledu výjimečně upustil od pozastavení splacení nebo umoření uvedené položky;

ii)

tato položka je vyměněna za nebo převedena na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nebo na položku primárního kapitálu tier 3 nejméně stejné kvality;

iii)

po splacení nebo umoření je dodržen minimální kapitálový požadavek.

2.   Pro účely tohoto článku se výměna položky primárního kapitálu nebo její převod na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nebo položku primárního kapitálu tier 3 nebo splacení nebo umoření splacení položky primárního kapitálu tier 3 z výnosů nové položky primárního kapitálu nejméně stejné kvality nepovažuje za splacení nebo umoření, pokud výměna, převod, splacení nebo umoření podléhá schválení orgánu dohledu.

3.   Pro účely odst. 1 písm. f) platí, že pokud nedodržení minimálního kapitálového požadavku nastane před nedodržením solventnostního kapitálového požadavku, považují se odkazy na solventnostní kapitálový požadavek za odkazy na minimální kapitálový požadavek.

4.   Pro účely odst. 1 písm. e) považuje pojišťovna nebo zajišťovna pobídky k umoření ve formě navýšené úrokové sazby spojené s kupní opcí za omezené, pokud je navýšení ve formě jediného zvýšení kuponové sazby a vede ke zvýšení počáteční sazby, které není větší než vyšší z těchto hodnot:

a)

100 bazických bodů snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu;

b)

50 % počátečního úvěrového rozpětí snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu.

Článek 78

Doplňkový kapitál tier 3 – seznam položek kapitálu

Položky doplňkového kapitálu, které byly schváleny orgánem dohledu v souladu s článkem 90 směrnice 2009/138/ES a které nevykazují všechny rysy stanovené v článku 75, se zařadí jako doplňkový kapitál tier 3.

Článek 79

Schvalování posouzení a zařazení položek kapitálu orgány dohledu

1.   Aniž je dotčen článek 90 směrnice 2009/138/ES, pokud určitá položka kapitálu není uvedena v seznamu položek kapitálu uvedených v článcích 69, 72, 74, 76 a 78, považují pojišťovny nebo zajišťovny uvedenou položku za kapitál pouze v případě, že posouzení a zařazení této položky schválil orgán dohledu.

2.   Na základě dokladů předložených pojišťovnou nebo zajišťovnou orgán dohledu při schvalování posouzení a zařazení prvků kapitálu, které nejsou na seznamu položek kapitálu uvedených v článcích 69, 72, 74, 76 a 78, posoudí tyto aspekty:

a)

pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o schválení zařazení do kategorie tier 1, zda tato položka primárního kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;

b)

pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o zařazení do primárního kapitálu kategorie tier 2, zda tato položka primárního kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;

c)

pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o zařazení do doplňkového kapitálu kategorie tier 2, zda tato položka doplňkového kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;

d)

pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o zařazení do primárního kapitálu kategorie tier 3, zda tato položka primárního kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;

e)

právní vymahatelnost smluvních podmínek upravujících danou položku kapitálu ve všech relevantních jurisdikcích;

f)

zda je daná položka kapitálu plně splacena.

3.   Položky primárního kapitálu, které nejsou na seznamu položek kapitálu uvedených v článcích 69, 72 a 76, se zařadí jako primární kapitál tier 1 pouze v případě, že jsou plně splaceny.

4.   Zahrnutí položek kapitálu, které v souladu s tímto článkem schválil orgán dohledu, podléhá kvantitativním limitům stanoveným v článku 82.

ODDÍL 3

Použitelnost kapitálu

Pododdíl 1

Účelově vázané fondy

Článek 80

Účelově vázané fondy vyžadující úpravy

1.   Vyžaduje se snížení přeceňovacího rezervního fondu uvedeného v čl. 70 odst. 1 písm. e), pokud položky v účelově vázaném fondu mají vzhledem ke své nepřevoditelnosti v rámci pojišťovny nebo zajišťovny omezenou schopnost průběžně plně absorbovat ztráty, a to z kteréhokoli z níže uvedených důvodů:

a)

tyto položky lze použít pouze k pokrytí ztrát určené části pojistných nebo zajistných smluv pojišťovny nebo zajišťovny;

b)

tyto položky lze použít pouze k pokrytí ztrát ve vztahu k určitým pojistníkům nebo oprávněným osobám;

c)

tyto položky lze použít pouze k pokrytí ztrát vzniklých z konkrétních rizik nebo závazků.

2.   Položky kapitálu uvedené v odstavci 1 (dále jen „položky kapitálu s omezením“) nezahrnují hodnotu budoucích převodů akcionářům.

Článek 81

Úpravy účelově vázaných fondů a portfolií vyrovnávací úpravy

1.   Pro účely výpočtu výše přeceňovacího rezervního fondu sníží pojišťovny a zajišťovny výši aktiv převyšující závazky uvedenou v článku 70 porovnáním následujících hodnot:

a)

položek kapitálu s omezením v rámci účelově vázaného fondu nebo v rámci portfolia vyrovnávací úpravy;

b)

fiktivního solventnostního kapitálového požadavku pro účelově vázaný fond nebo pro portfolio vyrovnávací úpravy.

Pokud pojišťovna nebo zajišťovna vypočítává solventnostní kapitálový požadavek pomocí standardního vzorce, vypočte se fiktivní solventnostní kapitálový požadavek podle článku 217.

Pokud pojišťovna nebo zajišťovna vypočítává solventnostní kapitálový požadavek pomocí interního modelu, vypočte se fiktivní solventnostní kapitálový požadavek s použitím uvedeného interního modelu, jako by pojišťovna nebo zajišťovna provozovala pouze činnost v rámci účelově vázaného fondu nebo v rámci portfolia vyrovnávací úpravy.

2.   Odchylně od odstavce 1 pokud aktiva, závazky a riziko v rámci účelově vázaného fondu nejsou podstatné, mohou pojišťovny a zajišťovny snížit přeceňovací rezervní fond o celkovou hodnotu položek kapitálu s omezením.

Pododdíl 2

Kvantitativní limity

Článek 82

Použitelnost a limity pro kategorie tier 1, 2 a 3

1.   Pokud jde o dodržování solventnostního kapitálového požadavku, vztahují se na použitelné hodnoty položek kategorií tier 2 a tier 3 všechny tyto kvantitativní limity:

a)

použitelná hodnota položek kategorie tier 1 představuje nejméně jednu polovinu solventnostního kapitálového požadavku;

b)

použitelná hodnota položek kategorie tier 3 je nižší než 15 % solventnostního kapitálového požadavku;

c)

součet použitelných hodnot položek kategorie tier 2 a tier 3 nepřesahuje 50 % solventnostního kapitálového požadavku.

2.   Pokud jde o dodržování minimálních kapitálových požadavků, vztahují se na použitelné hodnoty položek kategorie tier 2 všechny tyto kvantitativní limity:

a)

použitelná hodnota položek kategorie tier 1 představuje nejméně 80 % minimálního kapitálového požadavku;

b)

použitelné hodnoty položek kategorie tier 2 nepřesahují 20 % minimálního kapitálového požadavku.

3.   V rámci limitu uvedeného v odst. 1 písm. a) a v odst. 2 písm. a) musí být součet následujících položek primárního kapitálu nižší než 20 % celkové hodnoty položek kategorie tier 1:

a)

položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě iii);

b)

položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě v);

c)

položek uvedených v čl. 69 písm. b);

d)

položek, které jsou v rámci přechodného režimu uvedeného v čl. 308b odst. 9 směrnice 2009/138/ES zařazeny do primárního kapitálu tier 1.

KAPITOLA V

STANDARDNÍ VZOREC SOLVENTNOSTNÍHO KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Pododdíl 1

Výpočty založené na scénářích

Článek 83

1.   Pokud je výpočet modulu nebo podmodulu základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu určitého scénáře na primární kapitál pojišťoven a zajišťoven, vychází se v tomto výpočtu ze všech následujících předpokladů:

a)

daný scénář nemění výši rizikové přirážky zahrnuté do technických rezerv;

b)

daný scénář nemění hodnotu odložených daňových pohledávek a závazků;

c)

daný scénář nemění výši budoucích nezaručených podílů na zisku zahrnutých do technických rezerv;

d)

během scénáře pojišťovna nebo zajišťovna nepřijímá žádná opatření vedení.

2.   Výpočet technických rezerv vzniklých v důsledku určení dopadu určitého scénáře na primární kapitál pojišťoven a zajišťoven podle odstavce 1 nesmí změnit hodnotu budoucích nezaručených podílů na zisku a zohledňuje všechny tyto prvky:

a)

aniž je dotčen odst. 1 písm. d), budoucí opatření vedení následující po scénáři, pokud jsou v souladu s článkem 23;

b)

jakýkoli podstatný nepříznivý dopad scénáře nebo opatření vedení uvedených v písmeni a) na pravděpodobnost, že pojistníci uplatní smluvní opce.

3.   Pojišťovny a zajišťovny mohou pro výpočet technických rezerv vzniklých v důsledku určení dopadu scénáře podle odstavce l použít zjednodušené metody, pokud zjednodušená metoda nevede k nesprávnému určení solventnostního kapitálového požadavku, které by mohlo ovlivnit rozhodování a úsudek uživatele informací týkajících se solventnostního kapitálového požadavku, ledaže se zjednodušeným výpočtem dospěje k solventnostnímu kapitálovému požadavku vyššímu, než je solventnostní kapitálový požadavek vyplývající z výpočtu podle standardního vzorce.

4.   Při výpočtu aktiv a závazků vzniklých v důsledku určení dopadu scénáře podle odstavce 1 se zohlední dopad tohoto scénáře na hodnotu veškerých příslušných nástrojů snižování rizika, které má pojišťovna nebo zajišťovna k dispozici a které jsou v souladu s články 209 až 215.

5.   Pokud by scénář vedl ke zvýšení primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, vychází se při výpočtu modulu nebo podmodulu z předpokladu, že tento scénář nemá dopad na primární kapitál.

Pododdíl 2

Přístup se zohledněním

Článek 84

1.   Solventnostní kapitálový požadavek se vypočte na základě každého podkladového aktiva subjektů kolektivního investování a dalších investic v podobě fondů (přístup se zohledněním – look through approach).

2.   Přístup se zohledněním podle odstavce 1 se uplatní také na tyto expozice:

a)

jiné nepřímé expozice tržnímu riziku, než jsou subjekty kolektivního investování a investice v podobě fondů;

b)

nepřímé expozice upisovacímu riziku;

c)

nepřímé expozice riziku protistrany.

3.   Pokud na subjekt kolektivního investování nebo investice v podobě fondů není možné uplatnit přístup se zohledněním, může být solventnostní kapitálový požadavek vypočten na základě cílové alokace podkladových aktiv subjektu kolektivního investování nebo fondu za předpokladu, že taková cílová alokace je pro pojišťovnu nebo zajišťovnu dostupná na úrovni rozčlenění nezbytné pro výpočet všech relevantních podmodulů a scénářů standardního vzorce a že jsou podkladová aktiva spravována v přísném souladu s touto cílovou alokací. Pro účely tohoto výpočtu je možné použít seskupení údajů, jsou-li používána obezřetně a netýkají se více než 20 % celkové hodnoty aktiv pojišťovny nebo zajišťovny.

4.   Odstavec 2 se nepoužije na investice v přidružených podnicích ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) a odst. 2 směrnice 2009/138/ES.

Pododdíl 3

Regionální vlády a místní orgány

Článek 85

Podmínkou pro kategorizaci regionálních vlád a místních orgánů je, že neexistuje rozdíl v riziku mezi expozicemi tomuto riziku a expozicemi vůči centrální vládě vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád a místních orgánů a že existují zvláštní institucionální uspořádání, která snižují riziko selhání.

Pododdíl 4

Podstatné bazické riziko

Článek 86

Bez ohledu na čl. 210 odst. 2, pokud pojišťovny nebo zajišťovny převádějí upisovací riziko pomocí zajistných smluv nebo zvláštních účelových jednotek, které podléhají podstatnému bazickému riziku vyplývajícímu z nesouladu měn mezi upisovacím rizikem a technikou snižování rizika, mohou pojišťovny nebo zajišťovny ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce zohlednit techniku snižování rizika, pokud je tato technika snižování rizika v souladu s článkem 209, s čl. 210 odst. 1, 3 a 4 a s článkem 211 a výpočet je prováděn takto:

a)

bazické riziko vyplývající z nesouladu měn mezi upisovacím rizikem a technikou snižování rizika se zohlední v příslušném upisovacím modulu, podmodulu nebo scénáři standardního vzorce na nejčlenitější úrovni tak, že se ke kapitálovému požadavku vypočtenému v souladu s příslušným modulem, podmodulem nebo scénářem připočte 25 % rozdílu mezi:

i)

hypotetickým kapitálovým požadavkem pro příslušný modul, podmodul nebo scénář upisovacího rizika, který by vyplynul ze souběžného působení scénáře uvedeného v článku 188;

ii)

kapitálovým požadavkem pro příslušný modul, podmodul nebo scénář upisovacího rizika;

b)

pokud se technika snižování rizika vztahuje na více než jeden modul, podmodul nebo scénář, provádí se výpočet uvedený v písmeni a) pro každý z těchto modulů, podmodulů nebo scénářů. Kapitálový požadavek vyplývající z těchto výpočtů nesmí přesahovat 25 % kapacity neproporcionální zajistné smlouvy nebo zvláštní účelové jednotky.

Pododdíl 5

Výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku

Článek 87

Základní solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje rizikový modul pro rizika nehmotných aktiv a rovná se:

Formula

kde:

a)

suma, Corri,j , SCRi a SCRj jsou vymezeny podle bodu 1 přílohy IV směrnice 2009/138/ES;

b)

SCRintangibles označuje kapitálový požadavek pro riziko nehmotných aktiv uvedené v článku 203.

Pododdíl 6

Přiměřenost a zjednodušení

Článek 88

Přiměřenost

1.   Pro účely článku 109 pojišťovny a zajišťovny určí, zda je zjednodušený výpočet přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, a to tak, že provedou posouzení, které zahrnuje všechny tyto prvky:

a)

posouzení povahy, rozsahu a komplexnosti rizik pojišťovny nebo zajišťovny, která spadají do příslušného modulu nebo podmodulu;

b)

kvalitativní nebo případně kvantitativní hodnocení chyby zjednodušeného výpočtu vzniklé v důsledku jakékoli odchylky mezi:

i)

předpoklady pro zjednodušený výpočet souvisejícími s rizikem;

ii)

výsledky posouzení uvedeného v písmeni a).

2.   Zjednodušený výpočet se nepovažuje za přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, jestliže chyba uvedená v odst. 2 písm. b) povede k nesprávnému určení solventnostního kapitálového požadavku, které by mohlo ovlivnit rozhodování nebo úsudek uživatele těchto informací týkajících se solventnostního kapitálového požadavku, ledaže se zjednodušeným výpočtem dospěje k solventnostnímu kapitálovému požadavku vyššímu, než je solventnostní kapitálový požadavek vyplývající ze standardního výpočtu.

Článek 89

Obecná ustanovení týkající se zjednodušení u kaptivních pojišťoven a kaptivních zajišťoven

Kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny definované v čl. 13 odst. 2 a 5 směrnice 2009/138/ES mohou používat zjednodušené výpočty uvedené v článcích 90, 103, 105 a 106 tohoto nařízení, pokud je splněn článek 88 tohoto nařízení a všechny následující požadavky:

a)

pokud se týče pojistných závazků kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny, jsou všechny pojištěné i oprávněné osoby právními subjekty skupiny, jíž je kaptivní pojišťovna nebo kaptivní zajišťovna součástí;

b)

pokud se týče zajistných závazků kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny, jsou všechny pojištěné i oprávněné osoby z pojistných smluv, které tvoří zajistné závazky, právními subjekty skupiny, jíž je kaptivní pojišťovna nebo kaptivní zajišťovna součástí;

c)

pojistné závazky a pojistné smlouvy, které tvoří zajistné závazky kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny, nesouvisejí s žádným povinným pojištěním odpovědnosti třetí strany.

Článek 90

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění pro kaptivní pojišťovny a zajišťovny

1.   Pokud jsou dodrženy články 88 a 89, mohou kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění takto:

Formula

kde s zahrnuje všechny segmenty uvedené v příloze II.

2.   Pro účely odstavce 1 se kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění v konkrétním segmentu s uvedeném v příloze II rovná:

Formula

kde:

a)

V (prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s vypočtenou v souladu s čl. 116 odst. 3;

b)

V (res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv segmentu vypočtenou v souladu s čl. 116 odst. 6.

Článek 91

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku úmrtnosti v životním pojištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku úmrtnosti v životním pojištění takto:

Formula

kde v souvislosti s pojistnými a zajistnými smlouvami s kladným kapitálem v riziku:

a)

CAR označuje celkový kapitál v riziku, tj. součet hodnot ze všech smluv, které tvoří nula nebo rozdíl mezi následujícími hodnotami, podle toho, co je vyšší:

i)

součet:

částky, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna v současnosti vyplatila v případě smrti osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek,

očekávané současné hodnoty částek, které nejsou zahrnuty v předchozí odrážce a které by pojišťovna nebo zajišťovna vyplatila v budoucnosti v případě náhlé smrti osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

ii)

nejlepší odhad odpovídajících závazků po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

b)

q označuje očekávanou průměrnou míru úmrtnosti pojištěných osob v následujících dvanácti měsících váženou pojistnou částkou;

c)

n označuje modifikovanou duraci, vyjádřenou v letech, výplat v případě smrti zahrnutých do nejlepšího odhadu;

d)

ik označuje průměrný roční spotový kurz při splatnosti k příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr uvedené v článku 43.

Článek 92

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku dlouhověkosti v životním pojištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku dlouhověkosti v životním pojištění takto:

Formula

kde v souvislosti s pojistnými smlouvami uvedenými v čl. 138 odst. 2:

a)

q označuje očekávanou průměrnou míru úmrtnosti pojištěných osob v následujících dvanácti měsících váženou pojistnou částkou;

b)

n označuje modifikovanou duraci, vyjádřenou v letech, plateb oprávněným osobám zahrnutých do nejlepšího odhadu;

c)

BElong označuje nejlepší odhad závazků vyplývajících z rizika dlouhověkosti.

Článek 93

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti v životním pojištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti v životním pojištění takto:

SCRdisability-morbidity =

0,35 ? CAR 1 ? d 1 + 0,25 ? 1,1 (n – 3)/2 ? (n – 1) ? CAR 2 ? d 2 + 0,2 ? 1,1 (n –1)/2 ? t ? n ? BEdis

kde v souvislosti s pojistnými a zajistnými smlouvami s kladným kapitálem v riziku:

a)

CAR1 označuje celkový kapitál v riziku, tj. součet hodnot ze všech smluv, které tvoří nula nebo rozdíl mezi následujícími hodnotami, podle toho, co je vyšší:

i)

součet:

částky, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna v současnosti vyplatila v případě smrti nebo invalidity osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek,

očekávané současné hodnoty částek, které nejsou zahrnuty v předchozí odrážce a které by pojišťovna nebo zajišťovna vyplatila v budoucnosti v případě náhlé smrti nebo invalidity osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

ii)

nejlepší odhad odpovídajících závazků po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

b)

CAR2 označuje celkový kapitál v riziku stanovený v písmeni a) po dvanácti měsících;

c)

d1 označuje očekávanou průměrnou míru invalidity nebo míru pracovní neschopnosti a nemocnosti v následujících dvanácti měsících váženou pojistnou částkou;

d)

d1 označuje očekávanou průměrnou míru invalidity nebo míru nemocnosti ve dvanácti měsících po následujících dvanácti měsících vážené pojistnou částkou;

e)

n označuje modifikovanou duraci plateb v případě invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti zahrnutých do nejlepšího odhadu;

f)

t označuje očekávané míry ukončení pojistných smluv v následujících dvanácti měsících;

g)

BEdis označuje nejlepší odhad závazků vyplývajících z rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti.

Článek 94

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku nákladů v životním pojištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku nákladů v životním pojištění takto:

Formula

kde:

a)

EI označuje výši nákladů vzniklých při správě jiných pojistných nebo zajistných závazků v životním pojištění než pojistných a zajistných závazků v oblasti zdravotního pojištění v posledním roce;

b)

n označuje modifikovanou duraci, vyjádřenou v letech, peněžních toků zahrnutých do nejlepšího odhadu těchto závazků;

c)

i označuje váženou průměrnou míru inflace zahrnutou do výpočtu nejlepšího odhadu těchto závazků, kde váha je založena na vážené současné hodnotě výdajů zahrnutých do výpočtu nejlepšího odhadu pro správu stávajících závazků v životním pojištění.

Článek 95

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku pro trvalé změny v míře storen pojistných smluv

1.   Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen pojistných smluv takto:

Formula

kde:

a)

lup označuje průměrnou míru storen pojistných smluv s kladným zůstatkem technických rezerv nebo 67 %, podle toho, co je vyšší;

b)

nup označuje průměrnou dobu v letech, po které vyprší pojistné smlouvy s kladným zůstatkem technických rezerv;

c)

Sup označuje součet kladných zůstatků technických rezerv.

2.   Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen pojistných smluv takto:

Formula

kde:

a)

ldown označuje průměrnou míru storen pojistných smluv se záporným zůstatkem technických rezerv nebo 40 %, podle toho, co je vyšší;

b)

ndown označuje průměrnou dobu v letech, po kterých vyprší pojistné smlouvy se záporným zůstatkem technických rezerv;

c)

Sdown označuje součet záporných zůstatků technických rezerv.

3.   Zůstatek technických rezerv pojistné smlouvy uvedený v odstavcích 1 a 2 představuje rozdíl mezi:

a)

aktuální hodnotou částky, kterou má pojišťovna vyplatit při ukončení pojistné smlouvy ze strany pojistníka, očištěnou od veškerých částek vymahatelných od pojistníků nebo zprostředkovatelů;

b)

výší technických rezerv bez rizikové přirážky.

Článek 96

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k životnímu katastrofickému riziku

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k životnímu katastrofickému riziku takto:

Formula

kde:

a)

součet zahrnuje všechny pojistné smlouvy s kladným kapitálem v riziku;

b)

CARi označuje kapitál v riziku smlouvy i, tj. nulu nebo rozdíl mezi následujícími hodnotami, podle toho, co je vyšší:

i)

součet:

částky, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna v současnosti vyplatila v případě smrti osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek,

očekávané současné hodnoty částek, které nejsou zahrnuty v předchozí odrážce a které by pojišťovna nebo zajišťovna vyplatila v budoucnosti v případě náhlé smrti osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

ii)

nejlepší odhad odpovídajících závazků po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek.

Článek 97

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku úmrtnosti ve zdravotním pojištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku úmrtnosti ve zdravotním pojištění takto:

Formula

kde v souvislosti s pojistnými a zajistnými smlouvami s kladným kapitálem v riziku:

a)

CAR označuje celkový kapitál v riziku, tj. součet hodnot ze všech smluv, které tvoří nula nebo rozdíl následujícími hodnotami, podle toho, co je vyšší:

i)

součet:

částky, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna v současnosti vyplatila v případě smrti osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek,

očekávané současné hodnoty částek, které nejsou zahrnuty v předchozí odrážce a které by pojišťovna nebo zajišťovna vyplatila v budoucnosti v případě náhlé smrti osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

ii)

nejlepší odhad odpovídajících závazků po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

b)

q označuje očekávanou průměrnou míru úmrtnosti pojištěných osob v následujících dvanácti měsících váženou pojistnou částkou;

c)

n označuje modifikovanou duraci, vyjádřenou v letech, výplat v případě smrti zahrnutých do nejlepšího odhadu;

d)

ik označuje průměrný roční spotový kurz při splatnosti k příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr uvedené v článku 43.

Článek 98

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku dlouhověkosti ve zdravotním pojištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku dlouhověkosti ve zdravotním pojištění takto:

Formula

kde v souvislosti s pojistnými smlouvami uvedenými v čl. 138 odst. 2:

a)

q označuje očekávanou průměrnou míru úmrtnosti pojištěných osob v následujících dvanácti měsících váženou pojistnou částkou;

b)

n označuje modifikovanou duraci, vyjádřenou v letech, plateb oprávněným osobám zahrnutých do nejlepšího odhadu;

c)

BElong označuje nejlepší odhad závazků vyplývajících z rizika dlouhověkosti.

Článek 99

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku nákladů na zdravotní péči při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku nákladů na zdravotní péči při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti takto:

Formula

kde:

a)

MP označuje výši úhrad zdravotní péče v posledním roce v rámci pojistných nebo zajistných závazků v oblasti nákladů na zdravotní péči v posledním roce;

b)

n označuje modifikovanou duraci peněžních toků zahrnutých do nejlepšího odhadu těchto závazků vyjádřenou v letech;

c)

i označuje váženou průměrnou míru inflace v oblasti úhrady zdravotní péče zahrnutou do výpočtu nejlepšího odhadu těchto závazků, kde váha je založena na vážené současné hodnotě plateb za zdravotní péči zahrnutých do výpočtu nejlepšího odhadu těchto závazků.

Článek 100

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku ochrany příjmu při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku ochrany příjmu při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti takto:

SCRincome-protection-disability-morbidity =

0,35 ? CAR 1 ? d 1 + 0,25 ? 1,1 (n – 3)/2 ? (n – 1) ? CAR 2 ? d 2 + 0,2 ? 1,1 (n –1)/2 ? t ? n ? BEdis

kde v souvislosti s pojistnými a zajistnými smlouvami s kladným kapitálem v riziku:

a)

CAR1 označuje celkový kapitál v riziku, tj. součet hodnot ze všech smluv, které tvoří nula nebo rozdíl mezi následujícími hodnotami, podle toho, co je vyšší:

i)

součet:

částky, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna v současnosti vyplatila v případě smrti nebo invalidity osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek,

očekávané současné hodnoty částek, které nejsou zahrnuty v předchozí odrážce a které by pojišťovna nebo zajišťovna vyplatila v budoucnosti v případě náhlé smrti nebo invalidity osob pojištěných na základě smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

ii)

nejlepší odhad odpovídajících závazků po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;

b)

CAR2 označuje celkový kapitál v riziku stanovený v písmeni a) po dvanácti měsících;

c)

d1 označuje očekávanou průměrnou míru invalidity nebo míru pracovní neschopnosti a nemocnosti v následujících dvanácti měsících vážené pojistnou částkou;

d)

d2 označuje očekávanou průměrnou míru invalidity nebo míru nemocnosti ve dvanácti měsících po následujících dvanácti měsících, které jsou váženy pojistnou částkou;

e)

n označuje modifikovanou duraci výplat v případě invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti zahrnutých do nejlepšího odhadu;

f)

t označuje očekávané míry ukončení pojistných smluv v následujících dvanácti měsících;

g)

BEdis označuje nejlepší odhad závazků vyplývajících z rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti.

Článek 101

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku nákladů ve zdravotním pojištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku nákladů ve zdravotním pojištění takto:

Formula

kde:

1)

EI označuje výši nákladů vzniklých při správě pojistných a zajistných závazků ve zdravotním pojištění v posledním roce;

2)

n označuje modifikovanou duraci peněžních toků zahrnutých do nejlepšího odhadu těchto závazků vyjádřenou v letech;

3)

i označuje váženou průměrnou míru inflace zahrnutou do výpočtu nejlepšího odhadu těchto závazků, která je vážena současnou hodnotou nákladů na správu stávajících závazků v oblasti zdravotního pojištění zahrnutých do výpočtu nejlepšího odhadu.

Článek 102

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku storen ve zdravotním pojištění (SLT Health)

1.   Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen pojistných smluv uvedenému v čl. 159 odst. 1 písm. a) takto:

Formula

kde:

a)

lup označuje průměrnou míru storen pojistných smluv s kladným zůstatkem technických rezerv nebo 83 %, podle toho, co je vyšší;

b)

nup označuje průměrnou dobu v letech, po které vyprší pojistné smlouvy s kladným zůstatkem technických rezerv;

c)

Sup označuje součet kladných zůstatků technických rezerv.

2.   Pokud je splněn článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen pojistných smluv uvedenému v čl. 159 odst. 1 písm. b) takto:

Formula

kde:

a)

ldown označuje průměrnou míru storen pojistných smluv se záporným zůstatkem technických rezerv;

b)

ndown označuje průměrnou dobu v letech, po kterých vyprší smlouvy se záporným zůstatkem technických rezerv;

c)

Sdown označuje součet záporných zůstatků technických rezerv.

3.   Zůstatek technických rezerv pojistné smlouvy uvedený v odstavcích 1 a 2 představuje rozdíl mezi:

a)

aktuální hodnotou částky, kterou má pojišťovna vyplatit při ukončení smlouvy ze strany pojistníka, očištěnou od veškerých částek vymahatelných od pojistníků nebo zprostředkovatelů;

b)

výší technických rezerv bez rizikové přirážky.

Článek 103

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k úrokovému riziku pro kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny

1.   Pokud jsou dodrženy články 88 a 89, mohou kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k úvěrovému riziku uvedenému v článku 165 takto:

a)

pro každou měnu součet kapitálových požadavků k riziku růstu časové struktury úrokových měr, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku;

b)

pro každou měnu součet kapitálových požadavků k riziku poklesu časové struktury úrokových měr, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se kapitálový požadavek k riziku růstu časové struktury úrokových měr pro danou měnu rovná:

Formula

kde:

a)

první součet zahrnuje všechny intervaly splatnosti i uvedené v odstavci 4 tohoto článku;

b)

MVALi označuje hodnotu aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES sníženou o hodnotu jiných závazků, než jsou technické rezervy pro interval splatnosti i;

c)

duri označuje zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i;

d)

ratei označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i;

e)

stress(i,up) označuje relativní tlak na růst úrokové míry pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i;

f)

druhý součet zahrnuje všechny druhy pojištění uvedené v příloze I tohoto nařízení;

g)

BElob označuje nejlepší odhad pro druh pojištění lob;

h)

durlob označuje modifikovanou duraci nejlepšího odhadu v rámci druhu pojištění lob;

i)

ratelob označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro modifikovanou duraci v rámci druhu pojištění lob;

j)

stress(lob,up) označuje relativní tlak na růst úrokové míry pro modifikovanou duraci durlob .

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku se kapitálový požadavek k riziku poklesu časové struktury úrokových měr pro danou měnu rovná:

Formula

kde:

a)

první součet zahrnuje všechny intervaly splatnosti i uvedené v odstavci 4;

b)

MVALi označuje hodnotu aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES sníženou o hodnotu jiných závazků, než jsou technické rezervy pro interval splatnosti i;

c)

duri označuje zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i;

d)

ratei označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i;

e)

stress(i,up) označuje relativní tlak na pokles úrokové míry pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i;

f)

druhý součet zahrnuje všechny druhy pojištění uvedené v příloze I tohoto nařízení;

g)

BElob označuje nejlepší odhad pro druh pojištění lob;

h)

durlob označuje modifikovanou duraci nejlepšího odhadu v rámci druhu pojištění lob;

i)

ratelob označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro modifikovanou duraci v rámci druhu pojištění lob;

j)

stress(lob,up) označuje relativní tlak na pokles úrokové míry pro modifikovanou duraci durlob .

4.   Intervaly splatnosti i a zjednodušená durace duri uvedené v odst. 2 písm. a) a c) a v odst. 3 písm. a) a c) jsou tyto:

a)

při splatnosti do jednoho roku činí zjednodušená durace 0,5 roku;

b)

při splatnosti od jednoho do tří let činí zjednodušená durace dva roky;

c)

při splatnosti od tří do pěti let činí zjednodušená durace čtyři roky;

d)

při splatnosti od pěti do deseti let činí zjednodušená durace sedm let;

e)

při splatnosti nad deset let činí zjednodušená durace dvanáct let.

Článek 104

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů

1.   Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí uvedenému v článku 176 tohoto nařízení takto:

Formula

kde:

a)

SCRbonds označuje kapitálový požadavek k riziku úvěrového rozpětí u dluhopisů a úvěrů;

b)

MVbonds označuje hodnotu aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES podléhajících kapitálovým požadavkům k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů;

c)

%MVi bonds označuje podíl portfolia aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů se stupněm úvěrové kvality i, přičemž pro tyto úvěry je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí úvěrovou agenturou;

d)

%MVbonds norating označuje podíl portfolia aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů, pro která není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou;

e)

duri a durnorating označují modifikovanou duraci, vyjádřenou v letech, aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou;

f)

stressi označuje funkci stupně úvěrové kvality i a modifikované durace, vyjádřené v letech, aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů se stupněm úvěrové kvality i uvedených v odstavci 2;

g)

?Liabul označuje zvýšení technických rezerv snížených o rizikovou přirážku pro smlouvy, ve kterých pojistníci nesou investiční riziko se zahrnutými opcemi a zárukami, které by vyplynulo z okamžitého snížení hodnoty aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů:

Formula

.

2.   stressi uvedený v odst. 1 písm. f) se pro každý stupeň úvěrové kvality i rovná:Formula, kde duri je modifikovaná durace, vyjádřená v letech, aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů se stupněm úvěrové kvality i a hodnota bi je určena v souladu s touto tabulkou:

Stupeň úvěrové kvality i

0

1

2

3

4

5

6

bi

0,9 %

1,1 %

1,4 %

2,5 %

4,5 %

7,5 %

7,5 %

3.   durnorating uvedená v odst. 1 písm. e) a duri uvedená v odstavci 2 nesmí být kratší než jeden rok.

Článek 105

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů pro kaptivní pojišťovny a zajišťovny

Pokud jsou dodrženy články 88 a 89, mohou kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny při výpočtu kapitálového požadavku k riziku kreditního rozpětí uvedenému v článku 176 vycházet z předpokladu, že všechna aktiva jsou zařazena do stupně úvěrové kvality 3.

Článek 106

Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku ke koncentraci tržních rizik pro kaptivní pojišťovny nebo zajišťovny

Pokud jsou dodrženy články 88 a 89, mohou kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny pro výpočty kapitálového požadavku ke koncentraci tržních rizik použít všechny tyto předpoklady:

1)

u kaptivních pojišťoven nebo zajišťoven lze ze základu pro výpočet uvedeného v čl. 184 odst. 2 vyjmout dohody o spojení aktiv uvnitř skupiny v té míře, v jaké existují právně vymahatelné smluvní podmínky zajišťující, že závazky kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny budou kompenzovány expozicemi uvnitř skupiny, které tato pojišťovna nebo zajišťovna má vůči jiným subjektům ve skupině;

2)

relativní prahová hodnota nadměrné expozice uvedená v čl. 184 odst. 1 písm. c) se pro níže uvedené expozice vůči jediné protistraně rovná 15 %:

a)

expozice vůči úvěrovým institucím, které nepatří do stejné skupiny a které byly zařazeny do stupně úvěrové kvality 2;

b)

expozice vůči subjektům skupiny spravujícím peněžní prostředky kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny, které byly zařazeny do stupně úvěrové kvality 2.

Článek 107

Zjednodušený výpočet účinku snižování rizik pro zajišťovací smlouvy nebo sekuritizace

1.   Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny vypočítat účinek snižování rizik na upisovací riziko zajišťovací smlouvy nebo sekuritizace uvedený v článku 196 takto:

Formula

kde:

a)

RMre,all označuje účinek snižování rizik na upisovací rizika zajišťovacích smluv a sekuritizací pro všechny protistrany vypočtený podle odstavce 2;

b)

Recoverablesi označuje nejlepší odhad částek vymahatelných ze zajišťovací smlouvy nebo sekuritizace a od odpovídajících dlužníků za protistranu i a Recoverablesall označuje nejlepší odhad částek vymahatelných ze zajišťovacích smluv a sekuritizací a od odpovídajících dlužníků za všechny protistrany.

2.   Účinek snižování rizik na upisovací riziko zajišťovacích smluv a sekuritizací pro všechny protistrany uvedený v odstavci 1 je představován rozdílem mezi těmito kapitálovými požadavky:

a)

hypotetický kapitálový požadavek k upisovacímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže neexistují žádné zajišťovací smlouvy ani sekuritizace;

b)

kapitálové požadavky k upisovacímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 108

Zjednodušený výpočet účinku snižování rizik pro smlouvy o proporcionálním zajištění

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny vypočítat účinek snižování rizik na upisovací riziko j smlouvy o proporcionálním zajištění pro protistranu i uvedený v článku 196 takto:

Formula

kde:

a)

BE označuje nejlepší odhad závazků včetně vymahatelných částek;

b)

Recoverablesi označuje nejlepší odhad částek vymahatelných ze smlouvy o proporcionálním zajištění a od odpovídajících dlužníků z protistrany i;

c)

Recoverablesi označuje nejlepší odhad částek vymahatelných ze smluv o proporcionálním zajištění a od odpovídajících dlužníků ze všech protistran;

d)

SCRj označuje kapitálové požadavky k upisovacímu riziku j pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 109

Zjednodušené výpočty pro ujednání o spojení

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny pro účely článků 193, 194 a 195 použít tyto zjednodušené výpočty:

a)

Nejlepší odhad uvedený v čl. 194 odst. 1 písm. d) může být vypočten takto:

Formula

kde BEU označuje nejlepší odhad závazku postoupeného pojišťovnou nebo zajišťovnou, která je účastníkem ujednání o spojení, v rámci tohoto ujednání o spojení očištěný o veškeré částky zajištěné s protistranami, které nejsou účastníky dohody o spojení (vnější protistrany).

b)

Nejlepší odhad uvedený v čl. 195 písm. c) může být vypočten takto:

Formula

kde BECEP označuje nejlepší odhad závazku postoupeného skupinou vnější protistraně, v poměru k riziku postoupenému pojišťovnou nebo zajišťovnou této skupině.

c)

Účinek snižování rizik uvedený v čl. 195 písm. d) může být vypočten takto:

Formula

kde:

i)

BECE označuje nejlepší odhad závazku postoupeného dohodou o spojení vnější protistraně celkově;

ii)

?RMCEP označuje příspěvek všech vnějších protistran k účinku snižování rizik, vyplývajícímu z ujednání o spojení, na upisovací riziko pojišťovny nebo zajišťovny.

d)

Protistrany, které jsou členy skupiny, a protistrany, které nejsou členy skupiny, mohou být rozděleny do skupin na základě posouzení úvěru vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou, pokud existují samostatná seskupení pro souhrnné expozice typu A, typu B a typu C.

Článek 110

Zjednodušený výpočet – seskupení expozic vůči jediné protistraně

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny vypočítat ztrátovost ze selhání uvedenou v článku 192 pro skupinu expozic vůči jediné protistraně. V tomto případě se skupině expozic vůči jediné protistraně přiřadí nejvyšší pravděpodobnost selhání, která byla přiřazena expozicím vůči jediné protistraně zahrnutým do skupiny v souladu s článkem 199.

Článek 111

Zjednodušený výpočet účinku snižování rizik

Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny vypočítat účinek snižování rizik na upisovací riziko a tržní riziko zajišťovací smlouvy, sekuritizace nebo derivátu uvedený v článku 196 jako rozdíl mezi těmito kapitálovými požadavky:

a)

součet hypotetického kapitálového požadavku pro podmoduly modulu upisovacího rizika a modulu tržního rizika pojišťovny nebo zajišťovny ovlivněné technikou snižování rizik, jako by zajišťovací smlouva, sekuritizace či derivát neexistovaly;

b)

součet kapitálových požadavků pro podmoduly modulu upisovacího rizika a modulu tržního rizika pojišťovny nebo zajišťovny ovlivněné technikou snižování rizik.

Článek 112

Zjednodušený výpočet rizikově upravené hodnoty kolaterálu pro zohlednění ekonomického účinku kolaterálu

1.   Pokud je dodržen článek 88 tohoto nařízení a pokud je splněn požadavek ohledně protistrany i požadavek ohledně třetí strany uvedené v čl. 197 odst. 1, mohou pojišťovny nebo zajišťovny pro účely článku 197 vypočítat rizikově upravenou hodnotu kolaterálu poskytnutého jako zajištění, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. b), jako 85 % hodnoty aktiv držených jako kolaterál, oceněných v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES.

2.   Pokud jsou dodrženy články 88 a 214 tohoto nařízení a pokud je splněn požadavek ohledně protistrany uvedený v čl. 197 odst. 1, ale není splněn požadavek ohledně třetí strany uvedený v čl. 197 odst. 1, mohou pojišťovny nebo zajišťovny pro účely článku 197 vypočítat rizikově upravenou hodnotu kolaterálu poskytnutého jako zajištění, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. b), jako 75 % hodnoty aktiv držených jako kolaterál, oceněných v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES.

Pododdíl 7

Působnost modulů upisovacích rizik

Článek 113

Pro výpočet kapitálových požadavků k neživotnímu upisovacímu riziku, životnímu upisovacímu riziku a zdravotnímu upisovacímu riziku pojišťovny a zajišťovny použijí:

a)

modul neživotního upisovacího rizika pro jiné pojistné a zajistné závazky týkající se neživotního pojištění než pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění;

b)

modul životního upisovacího rizika pro jiné pojistné a zajistné závazky týkající se životního pojištění než pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění;

c)

modul zdravotního upisovacího rizika pro pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění.

ODDÍL 2

Modul neživotního upisovacího rizika

Článek 114

Modul neživotního upisovacího rizika

1.   Modul neživotního upisovacího rizika sestává ze všech těchto podmodulů:

a)

podmodul rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění uvedený v čl. 105 odst. 2 třetím pododstavci písm. a) směrnice 2009/138/ES;

b)

podmodul neživotního katastrofického rizika uvedený v čl. 105 odst. 2 třetím pododstavci písm. b) směrnice 2009/138/ES;

c)

podmodul rizika storen v neživotním pojištění.

2.   Kapitálový požadavek k riziku neživotního upisovacího rizika se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (i,j) podmodulů uvedených v odstavci 1;

b)

CorrNL(i,j) označuje korelační parametr neživotního upisovacího rizika pro podmoduly i a j;

c)

SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j.

3.   Korelační parametr CorrNL(i,j) uvedený v odstavci 2 označuje položku uvedenou v řádku i a ve sloupci j této korelační matice:

j

i

Pojistné a rezervy v neživotním pojištění

Neživotní katastrofické

Storna v neživotním pojištění

Pojistné a rezervy v neživotním pojištění

1

0,25

0

Neživotní katastrofické

0,25

1

0

Storna v neživotním pojištění

0

0

1

Článek 115

Podmodul rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění

Kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění se rovná:

Formula

kde:

a)

?nl označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění stanovenou v souladu s článkem 117;

b)

Vnl označuje míru objemu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění určenou v souladu s článkem 116.

Článek 116

Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění

1.   Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění se rovná součtu měr objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech uvedených v příloze II.

2.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se míra objemu rizika v konkrétním segmentu s rovná:

Formula

kde:

a)

V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s;

b)

V(res,s) označuje míru objemu rizika rezerv v segmentu s;

c)

DIVs označuje koeficient geografické diverzifikace segmentu s.

3.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se míra objemu rizika pojistného v konkrétním segmentu s rovná:

Formula

kde:

a)

Ps označuje odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v segmentu s v následujících dvanácti měsících;

b)

P(last,s) označuje pojistné zasloužené pojišťovnou nebo zajišťovnou v segmentu s v posledních dvanácti měsících;

c)

FP(existing,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v segmentu s po následujících dvanácti měsících ze stávajících smluv;

d)

FP(future,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v segmentu s ze smluv, u kterých datum počátečního vykázání spadá do následujících dvanácti měsíců, ale bez pojistného, které má být zaslouženo během dvanácti měsíců od data počátečního vykázání.

4.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se pojišťovny a zajišťovny mohou alternativně k výpočtu uvedenému v odstavci 3 tohoto článku rozhodnout vypočítat míru objemu rizika pojistného pro konkrétní segment s podle tohoto vzorce:

Formula

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovny nebo zajišťovny rozhodl, že pojistné zasloužené v segmentu s v následujících dvanácti měsících nepřekročí hodnotu Ps ;

b)

pojišťovna nebo zajišťovna zavedla účinné kontrolní mechanismy zajišťující, že budou hranice zaslouženého pojistného uvedené v písmeni a) dodrženy;

c)

pojišťovna nebo zajišťovna svůj orgán dohledu informovala o svém rozhodnutí uvedeném v písmeni a) a jeho důvodech.

Pro účely tohoto výpočtu se výrazy Ps , FP(existing,s) a FP(future,s) označí v souladu s odst. 3 písm. a), c) a d).

5.   Pro účely výpočtů uvedených v odstavcích 3 a 4 se uvede čisté pojistné po odečtení pojistného za zajistné smlouvy. Následující pojistné za zajistné smlouvy se neodečte:

a)

pojistné spojené s nepojistnými událostmi nebo vyřízenými nároky na pojistné plnění, které se nezapočítávají do peněžních toků uvedených v čl. 41 odst. 3;

b)

pojistné za zajistné smlouvy, které nejsou v souladu s články 209, 210, 211 a 213.

6.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se míra objemu rizika rezerv v konkrétním segmentu rovná nejlepšímu odhadu rezerv na nevyplacená pojistná plnění v tomto segmentu po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, pokud tyto zajistné smlouvy nebo zvláštní účelové jednotky splňují ustanovení článků 209, 210, 211 a 213. Míra objemu nesmí být negativní.

7.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze II má koeficient selhání pro geografickou diverzifikaci konkrétního segmentu hodnotu 1 nebo hodnotu vypočtenou podle přílohy III.

Článek 117

Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění

1.   Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění se rovná:

Formula

kde:

a)

Vnl označuje míru objemu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění;

b)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (s,t) segmentů uvedených v příloze II;

c)

CorrS(s,t) označuje korelační parametr rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění pro segment s a segment t uvedený v příloze IV;

d)

?s a ?t označují směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění v segmentech s and t;

e)

Vs a Vt označují míry objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech s a t uvedené v článku 116.

2.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění v konkrétním segmentu s rovná:

Formula

kde:

a)

?nl označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného v neživotním pojištění v segmentu s určenou v souladu s odstavcem 3;

b)

označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění v segmentu s stanoveném v příloze II;

c)

V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s uvedenou v článku 116;

d)

V(res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv v segmentu s uvedenou v článku 116.

3.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se směrodatná odchylka pro riziko pojistného v neživotním pojištění v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro hrubé riziko pojistného v neživotním pojištění v segmentu uvedeném v příloze II a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění. Pro segmenty 1, 4 a 5 uvedené v příloze II je korekční faktor pro neproporcionální zajištění roven 80 %. Pro všechny ostatní segmenty uvedené v příloze se korekční faktor pro neproporcionální zajištění rovná 100 %.

Článek 118

Podmodul rizika storen v neživotním pojištění.

1.   Kapitálový požadavek pro podmodul rizika storen v neživotním pojištění uvedený v čl. 114 odst. 1 písm. c) se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny vyplývající z kombinace těchto okamžitých událostí:

a)

ukončení 40 % pojistných smluv, u nichž by ukončení vedlo ke zvýšení technických rezerv bez rizikové přirážky;

b)

pokud zajistné smlouvy pokrývají pojistné nebo zajistné smlouvy, které budou uzavřeny v budoucnosti, snížení počtu těchto budoucích pojistných nebo zajistných smluv, které se používají při výpočtu technických rezerv, o 40 %;

2.   Události uvedené v odstavci 1 se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, události uvedené v odst. 1 písm. a) se vztahují na pojistné smlouvy, které jsou těmito zajistnými smlouvami zajištěné.

3.   Pro účely určení ztráty primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v důsledku událostí uvedených v odst. 1 písm. a) pojišťovna nebo zajišťovna při výpočtu vychází z druhu ukončení, který má nejnepříznivější dopad na primární kapitál této pojišťovny nebo zajišťovny na základě jednotlivých pojistných smluv.

Článek 119

Podmodul neživotního katastrofického rizika

1.   Podmodul neživotního katastrofického rizika sestává ze všech těchto podmodulů:

a)

podmodul rizika přírodních pohrom;

b)

podmodul katastrofického rizika při neproporcionálním zajištění pojištění majetku;

c)

podmodul rizika katastrof způsobených člověkem;

d)

podmodul jiných katastrofických rizik v neživotním pojištění.

2.   Kapitálový požadavek pro modul katastrofického upisovacího rizika v neživotním pojištění se rovná:

Formula

kde:

a)

SCRnatCAT označuje kapitálový požadavek k riziku přírodních pohrom;

b)

SCRnpproperty označuje kapitálový požadavek ke katastrofickému riziku při neproporcionálním zajištění pojištění majetku;

c)

SCRmmCAT označuje kapitálový požadavek k riziku katastrof způsobených člověkem;

d)

SCRCATother označuje kapitálový požadavek k jiným katastrofickým rizikům v neživotním pojištění.

Článek 120

Podmodul rizika přírodních pohrom

1.   Podmodul rizika přírodních pohrom sestává ze všech těchto podmodulů:

a)

podmodul rizika vichřice (bouře);

b)

podmodul rizika zemětřesení;

c)

podmodul rizika povodní;

d)

podmodul rizika krupobití;

e)

podmodul rizika sesuv nebo pokles půdy.

2.   Kapitálový požadavek k riziku přírodních pohrom se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace podmodulů i uvedených v odstavci 1;

b)

SCRi označuje kapitálový požadavek pro podmodul i.

Článek 121

Podmodul rizika vichřice (bouře)

1.   Kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s) regionů uvedených v příloze II;

b)

CorrWS(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko vichřice (bouře) pro region r a region s uvedené v příloze V;

c)

SCR(windstorm,r) a SCR(windstorm,s) označují kapitálové požadavky k riziku vichřice (bouře) v regionu r a regionu s;

d)

SCR(windstorm,other) označuje kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII.

2.   Pro všechny regiony uvedené v příloze V kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r představuje větší z těchto dvou kapitálových požadavků:

a)

kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v regionu r podle scénáře A uvedeného v odstavci 3;

b)

kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v regionu r podle scénáře B uvedeného v odstavci 4;

3.   Pro všechny regiony uvedené v příloze V se kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r podle scénáře A rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí:

a)

okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 80 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r;

b)

ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 40 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r.

4.   Pro všechny regiony uvedené v příloze V se kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r podle scénáře B rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí:

a)

okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r;

b)

ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 20 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r.

5.   Pro všechny regiony uvedené v příloze V se zjištěná ztráta v důsledku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r rovná této částce:

Formula

kde:

a)

Q(windstorm,r) označuje rizikový faktor pro riziko vichřice (bouře) pro region r uvedený v příloze V;

b)

suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;

c)

Corr(windstorm,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko vichřice (bouře) v rizikových pásmech i a j regionu r uvedeného v příloze XXII;

d)

WSI(windstorm,r,i) a WSI(windstorm,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko vichřice (bouře) v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX.

6.   Pro všechny regiony uvedené v příloze V a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko vichřice (bouře) v konkrétním pásmu vichřice (bouře) i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

W(windstorm,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko vichřice (bouře) v rizikovém pásmu i regionu r uvedených v příloze X;

b)

SI(windstorm,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko vichřice (bouře) v pásmu vichřice (bouře) i regionu r.

7.   Pro všechny regiony uvedené v příloze V a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se pojistná částka pro riziko vichřice (bouře) v konkrétním pásmu vichřice (bouře) i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko vichřice (bouře) a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r;

b)

SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené vichřicí (bouří) a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r.

8.   Kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné nebo zajistné smlouvy, jež pokrývá kterýkoli z těchto pojistných nebo zajistných závazků:

a)

závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko vichřice (bouře), pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;

b)

závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené vichřicí (bouří), pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII.

9.   Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 8 se rovná této částce:

Formula

kde:

a)

DIVwindstorm se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odstavci 8 a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v bodě 8 přílohy III;

b)

Pwindstorm je odhad pojistného, které mají pojišťovny a zajišťovny získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odstavci 8, během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 122

Podmodul rizika zemětřesení

1.   Kapitálový požadavek k riziku zemětřesení se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s) regionů uvedené v příloze VI;

b)

CorrEO(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko zemětřesení pro region r a region s uvedené v příloze VI;

c)

SCR(earthquake,r) a SCR(earthquake,s) označují kapitálové požadavky k riziku zemětřesení v regionu r a regionu s;

d)

SCR(earthquake,other) označuje kapitálový požadavek k riziku zemětřesení v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII.

2.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se kapitálový požadavek k riziku zemětřesení v konkrétním regionu r rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:

Formula

kde:

a)

Q(earthquake,r) označuje rizikový faktor pro riziko zemětřesení pro region r uvedený v příloze VI;

b)

suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;

c)

Corr (earthquake,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko zemětřesení v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze XXIII;

d)

WSI (earthquake,r,i) a WSI (earthquake,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko zemětřesení v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX.

3.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VI a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko zemětřesení v konkrétním pásmu zemětřesení i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

W(earthquake,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko zemětřesení v rizikovém pásmu i regionu r uvedeném v příloze X;

b)

SI(earthquake,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko zemětřesení v pásmu zemětřesení i regionu r.

4.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VI a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se pojistná částka pro riziko zemětřesení v konkrétním pásmu zemětřesení i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko zemětřesení a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r;

b)

SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené zemětřesením a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r.

5.   Kapitálový požadavek k riziku zemětřesení v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné nebo zajistné smlouvy, jež pokrývá jeden nebo oba tyto pojistné nebo zajistné závazky:

a)

závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko zemětřesení, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;

b)

závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené zemětřesením a pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII.

6.   Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 5 se rovná této částce:

Formula

kde:

a)

DIVearthquake se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odst. 5 písm. a) a b) a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v příloze III;

b)

Pearthquake je odhad pojistného, které mají pojišťovny a zajišťovny získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odst. 5 písm. a) a b), během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 123

Podmodul rizika povodně

1.   Kapitálový požadavek k riziku povodně se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s) regionů uvedených v příloze VII;

b)

CorrFL(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko povodně pro region r a region s uvedené v příloze VII;

c)

SCR(flood,r) a SCR(flood,s) označují kapitálové požadavky k riziku povodně v regionu r a regionu s;

d)

SCR(flood,other) označuje kapitálový požadavek k riziku povodně v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII.

2.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VII představuje kapitálový požadavek k riziku povodně v konkrétním regionu r větší z těchto kapitálových požadavků:

a)

kapitálový požadavek k riziku povodně v regionu r podle scénáře A uvedeného v odstavci 3;

b)

kapitálový požadavek k riziku povodně v regionu r podle scénáře B uvedeného v odstavci 4;

3.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se kapitálový požadavek k riziku povodně v konkrétním regionu r podle scénáře A rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí:

a)

okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 65 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r;

b)

ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 45 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r.

4.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se kapitálový požadavek k riziku povodně v konkrétním regionu r podle scénáře B rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí:

a)

okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r;

b)

ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 10 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r.

5.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se zjištěná ztráta v důsledku povodně v konkrétním regionu r rovná této částce:

Formula

kde:

a)

Q(flood,r) označuje rizikový faktor pro riziko povodeň pro region r uvedený v příloze VII;

b)

součet zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;

c)

Corr(flood,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko povodně v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze XXIV;

d)

WSI(flood,r,i) a WSI(flood,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko povodně v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX.

6.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VII a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko povodně v konkrétním povodňovém pásmu i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

W(flood,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko povodně v rizikovém pásmu i regionu r uvedeném v příloze X;

b)

SI(flood,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko povodně v povodňovém pásmu i regionu r.

7.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VII a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se pojistná částka pro konkrétní povodňové pásmo i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko povodně a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r;

b)

SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy vztahující se na škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené povodní a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r;

c)

SI(motor,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 5 a 17 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko povodeň a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r.

8.   Kapitálový požadavek k riziku povodně v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné a zajistné smlouvy, jež pokrývá kterýkoli z níže uvedených pojistných nebo zajistných závazků:

a)

závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko povodně, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;

b)

závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené povodní a pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;

c)

závazky z druhů pojištění 5 nebo 17 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko povodně, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII.

9.   Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 8 se rovná této částce:

Formula

kde:

a)

DIVflood se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odst. 8 písm. a), b) a c) a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v bodě 8 přílohy III;

b)

Pflood je odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odst. 8 písm. a), b) a c), během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 124

Podmodul rizika krupobití

1.   Kapitálový požadavek k riziku krupobití se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s) regionů uvedených v příloze VIII;

b)

CorrHL(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko krupobití pro region r a region s uvedené v příloze VIII;

c)

SCR(hail,r) a SCR(hail,s) označují kapitálové požadavky k riziku krupobití v regionu r a regionu s;

d)

SCR(hail,other) označuje kapitálový požadavek k riziku krupobití v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII.

2.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII kapitálový požadavek k riziku krupobití v konkrétním regionu r představuje větší z těchto kapitálových požadavků:

a)

kapitálový požadavek k riziku krupobití v regionu r podle scénáře A;

b)

kapitálový požadavek k riziku krupobití v regionu r podle scénáře B.

3.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII se kapitálový požadavek k riziku krupobití v konkrétním regionu r podle scénáře A rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí:

a)

okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 70 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r;

b)

ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 50 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r.

4.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII se kapitálový požadavek k riziku krupobití v konkrétním regionu r podle scénáře B rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí:

a)

okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r;

b)

ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 20 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r.

5.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII se zjištěná ztráta v důsledku krupobití v konkrétním regionu r rovná této částce:

Formula

kde:

a)

Q(hail,r) označuje rizikový faktor pro riziko krupobití pro region r uvedený v příloze VIII;

b)

suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;

c)

Corr(hail,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko krupobití v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze XXV;

d)

WSI(hail,r,i) a WSI(hail,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko krupobití v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX.

6.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko krupobití v konkrétním pásmu krupobití i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

W(hail,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko krupobití v rizikovém pásmu i regionu r uvedeném v příloze X;

b)

SI(hail,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko krupobití v pásmu krupobití i regionu r.

7.   Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII a všechna pásma krupobití se pojistná částka pro riziko krupobití v konkrétním pásmu krupobití i konkrétního regionu r rovná:

Formula

kde:

a)

SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko krupobití a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r;

b)

SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy vztahující se na škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené krupobitím a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r;

c)

SI(motor,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění nebo zajištění pojištění závazků vyplývajících z druhů pojištění 5 a 17 uvedených v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko krupobití a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r.

8.   Kapitálový požadavek k riziku krupobití v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné a zajistné smlouvy, jež pokrývá jeden nebo více níže uvedených pojistných nebo zajistných závazků:

a)

závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko krupobití, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;

b)

závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené krupobitím a pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;

c)

závazky z druhů pojištění 5 nebo 17 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko krupobití, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII.

9.   Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 8 se rovná této částce:

Formula

kde:

a)

DIVhail se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odst. 8 písm. a), b) a c) a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v příloze III;

b)

Pflood je odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odst. 8 písm. a), b) a c), během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 125

Podmodul rizika sesuvu nebo poklesu půdy

1.   Kapitálový požadavek k riziku sesuvu nebo poklesu půdy se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) Francie uvedených v příloze IX;

b)

Corr(subsidence,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikových pásmech i a j uvedených v příloze XXVI;

c)

WSI (subsidence,i) a WSI (subsidence,j) označují vážené pojistné částky pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikových pásmech i a j Francie uvedených v příloze IX.

2.   Pro všechna pásma sesuvu nebo poklesu půdy se vážená pojistná částka pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v konkrétním rizikovém pásmu i Francie uvedeném v příloze IX rovná:

Formula

kde:

a)

W(subsidence,i) označuje rizikovou váhu pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikovém pásmu i uvedeném v příloze X;

b)

SI(subsidence,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko sesuvu nebo poklesu půdy pro obytné budovy v pásmu sesuvu nebo poklesu půdy i.

Článek 126

Výklad katastrofických scénářů

1.   Pro účely čl. 121 odst. 3 a 4, čl. 123 odst. 3 a 4 a čl. 124 odst. 3 a 4) pojišťovny a zajišťovny při výpočtu kapitálového požadavku vycházejí z těchto předpokladů:

a)

dvě po sobě následující události uvedené v uvedených článcích jsou na sobě nezávislé;

b)

v době mezi těmito dvěma událostmi pojišťovny a zajišťovny nezahajují žádné nové techniky snižování rizik.

2.   Bez ohledu na čl. 83 odst. 1 písm. d), pokud stávající zajistné smlouvy umožňují opakované uplatnění pojistek, pojišťovny a zajišťovny přihlédnou k budoucím opatřením vedení v souvislosti s opakovaným uplatněním pojistek mezi první a druhou událostí. Předpoklady ohledně budoucích opatření vedení musí být realistické, objektivní a ověřitelné.

Článek 127

Podmodul katastrofického rizika při neproporcionálním zajištění pojištění majetku

1.   Kapitálový požadavek ke katastrofickému riziku při neproporcionálním zajištění pojištění majetku se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé zajistné smlouvy pokrývající jiné zajistné závazky z druhu pojištění 28 uvedeného v příloze I než závazky, jež vyplývají z neproporcionálního zajištění pojistných závazků obsažených v druzích pojištění 9 a 21 uvedených v příloze I.

2.   Výše okamžité ztráty uvedené v odstavci 1 se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:

Formula

kde:

a)

DIVnpproperty se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného zaslouženého pojišťovnou a zajišťovnou v rámci druhu pojištění 28 uvedeného v příloze I a ve vztahu k jiným závazkům než závazkům vyplývajícím z neproporcionálního zajištění pojistných závazků obsažených v druzích pojištění 9 a 21 uvedených v příloze I;

b)

Pproperty je odhad pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v následujících dvanácti měsících za každou smlouvu pokrývající jiné zajistné závazky z druhu pojištění 28 uvedeného v příloze I než závazky vyplývající z neproporcionálního zajištění pojistných závazků obsažených v druzích pojištění 9 a 21 uvedených v příloze I; pro tento účel se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 128

Podmodul rizika katastrof způsobených člověkem

1.   Podmodul rizika katastrof způsobených člověkem sestává ze všech těchto podmodulů:

a)

podmodul rizika odpovědnosti z provozu motorových vozidel;

b)

podmodul námořních rizik;

c)

podmodul leteckých rizik;

d)

podmodul rizika požáru;

e)

podmodul odpovědnostních rizik;

f)

podmodul úvěrových rizik a rizik spojených se zárukou (kaucí).

2.   Kapitálový požadavek k riziku katastrof způsobených člověkem se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny podmoduly uvedené v odstavci 1;

b)

SCRi označuje kapitálový požadavek pro podmodul i.

Článek 129

Podmodul rizika odpovědnosti z provozu motorových vozidel

1.   Kapitálový požadavek k riziku odpovědnosti z provozu motorových vozidel je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná této částce v eurech:

Formula

kde:

a)

Na je počet vozidel pojištěných pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci druhů pojištění 4 a 16 uvedených v příloze I s uvažovaným smluvním limitem vyšším než 24 000 000 EUR;

b)

Nb je počet vozidel pojištěných pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci druhů pojištění 4 a 16 uvedených v příloze I s uvažovaným smluvním limitem nižším nebo rovným 24 000 000 EUR.

Počet motorových vozidel, na která se vztahují proporcionální zajistné závazky pojišťovny nebo zajišťovny, se váží poměrným podílem závazků pojišťovny nebo zajišťovny ze součtu pojistných částek pojištěných motorových vozidel.

2.   Uvažovaný smluvní limit uvedený v odstavci 1 je celkový limit smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel, nebo pokud v podmínkách smlouvy takový celkový limit není stanoven, součet limitů pro škody na majetku a újmu na zdraví. Pokud je smluvní limit stanoven jako maximální částka na každého poškozeného, vychází se při určení uvažovaného smluvního limitu z předpokladu deseti poškozených.

Článek 130

Podmodul námořních rizik

1.   Kapitálový požadavek k námořním rizikům se rovná:

Formula

kde:

a)

SCRtanker je kapitálový požadavek k riziku srážky tankeru;

b)

SCRplatform je kapitálový požadavek k riziku výbuchu těžební plošiny.

2.   Kapitálový požadavek k riziku srážky tankeru se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:

Image

kde:

a)

maximum se vztahuje na všechny tankery pro přepravu ropy a plynu pojištěné pojišťovnou nebo zajišťovnou proti riziku srážky tankeru v rámci druhu pojištění 6, 18 a 27 uvedených v příloze I;

b)

SI(hull,t) je pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění a zajištění lodi ve vztahu k tankeru t;

c)

SI(liab,t) je pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění a zajištění pojištění odpovědnosti v námořní dopravě týkající se tankeru t;

d)

SI(pollution,t) je pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění a zajištění pojištění znečištění ropou týkající se tankeru t;

3.   Kapitálový požadavek k riziku výbuchu těžební plošiny je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:

Image

kde:

a)

maximum se vztahuje na všechny ropné plošiny a plošiny pro těžbu zemního plynu na moři pojištěné pojišťovnou nebo zajišťovnou proti riziku výbuchu těžební plošiny v rámci druhů pojištění 6, 18 a 27 uvedených v příloze I;

b)

SIp je kumulovaná pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro níže uvedené pojistné a zajistné závazky v souvislosti s plošinou p:

i)

závazky nahradit škody na majetku;

ii)

závazky uhradit výdaje spojené s odstraněním vraku;

iii)

závazky nahradit výrobní příjem;

iv)

závazky uhradit výdaje spojené s uzavřením nebo zabezpečením vrtu;

v)

závazky týkající se pojištění odpovědnosti a zajištění pojištění odpovědnosti.

Článek 131

Podmodul leteckých rizik

Kapitálový požadavek k leteckým rizikům je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:

Image

kde:

a)

maximum se vztahuje na všechna letadla pojištěná pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci druhů pojištění 6, 18 a 27 uvedených v příloze I;

b)

SIa je pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění a zajištění pojištění letadel a pojištění a zajištění pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla týkající se letadla a.

Článek 132

Podmodul rizika požáru

1.   Kapitálový požadavek k riziku požáru je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná pojistnému pojišťovny nebo zajišťovny vztahujícímu se k největší koncentraci rizika požáru.

2.   Největší koncentrací rizika požáru pojišťovny nebo zajišťovny je soubor budov s největším pojistným, který splňuje všechny tyto podmínky:

a)

pojišťovna nebo zajišťovna má pojistné nebo zajistné závazky z druhů pojištění 7 a 19 uvedených v příloze I ve vztahu ke každé budově, jež pokrývají škodu způsobenou požárem nebo výbuchem, a to i v důsledku teroristických útoků;

b)

všechny budovy se zčásti nebo zcela nacházejí v okruhu 200 metrů;

3.   Pro účely odstavce 2 může být soubor budov pokryt jednou nebo několika pojistnými nebo zajistnými smlouvami.

Článek 133

Podmodul odpovědnostních rizik

1.   Kapitálový požadavek k odpovědnostnímu riziku se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace skupin odpovědnostního rizika (i,j) uvedených v příloze XI;

b)

Corr(liability,i,j) označuje korelační koeficient pro odpovědnostní riziko ze skupin odpovědnostních rizik i a j uvedených v příloze XI;

c)

SCR(liability,i) označuje kapitálový požadavek k odpovědnostnímu riziku ze skupiny odpovědnostních rizik i.

2.   Pro všechny skupiny odpovědnostních rizik uvedených v příloze XI je kapitálový požadavek k odpovědnostnímu riziku z konkrétní skupiny odpovědnostních rizik i roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:

Formula

kde:

a)

f(liability,i) označuje rizikový koeficient pro skupinu odpovědnostních rizik i uvedenou v příloze XI;

b)

P(liability,i) označuje pojistné, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v následujících dvanácti měsících v souvislosti s pojistnými a zajistnými závazky ve skupině odpovědnostních rizik i; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

3.   Při výpočtu ztráty primárního kapitálu uvedené v odstavci 2 se vychází z těchto předpokladů:

a)

ztráta ze skupiny odpovědnostních rizik i je způsobena pojistnými plněními ni a ztráty způsobené těmito pojistnými plněními jsou reprezentativní pro činnost pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině odpovědnostních rizik i a ve svém souhrnu představují ztráty ze skupiny odpovědnostních rizik i;

b)

počet pojistných plnění ni se rovná nejnižšímu celému číslu, které je vyšší než tato hodnota:

Formula

kde:

i)

f(liability,i) a P(liability,i) jsou definovány stejně jako v odstavci 2;

ii)

Lim(i,1) označuje nejvyšší hranici odškodnění poskytovaného pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci pojištění odpovědnosti ve skupině odpovědnostních rizik i;

c)

pokud pojišťovna nebo zajišťovna poskytuje neomezené krytí ve skupině odpovědnostních rizik i, počet pojistných plnění ni se rovná jedné.

Článek 134

Podmodul úvěrových rizik a rizik spojených se zárukou (kaucí)

1.   Kapitálový požadavek k úvěrovým rizikům a rizikům spojeným se zárukou (kaucí) se rovná:

Formula

kde:

a)

SCRdefault je kapitálový požadavek k riziku velkého úvěrového selhání;

b)

SCRrecession je kapitálový požadavek k riziku recese.

2.   Kapitálový požadavek k riziku velkého úvěrového selhání se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého selhání dvou největších expozic pojišťovny nebo zajišťovny, z nichž vyplývají závazky z druhů pojištění 9 a 21. Při výpočtu kapitálového požadavku se vychází z předpokladu, že ztráta ze selhání pro každou expozici bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek činí 10 % pojistné částky vztahující se k dané expozici.

3.   Dvě největší expozice pojištění úvěrů uvedené v odstavci 2 se určí na základě srovnání čisté ztráty ze selhání expozic pojištění úvěrů, což je ztráta ze selhání po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek.

4.   Kapitálový požadavek k riziku recese je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v následujících dvanácti měsících v rámci druhů pojištění 9 a 21.

Článek 135

Podmodul jiných katastrofických rizik v neživotním pojištění

Kapitálový požadavek k jiným katastrofickým rizikům v neživotním pojištění je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná této částce:

Formula

kde:

a)

P1 , P2 , P3 , P4 a P5 označují odhady hrubého pojistného, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v následujících dvanácti měsících k pokrytí skupin pojistných a zajistných závazků 1 až 5 uvedených v příloze XII;

b)

c1 , c2 , c3 , c4 a c5 označují rizikové faktory pro skupiny pojistných a zajistných závazků 1 až 5 uvedené v příloze XII.

ODDÍL 3

Modul životního upisovacího rizika

Článek 136

Korelační koeficienty

1.   Modul životního upisovacího rizika sestává ze všech těchto podmodulů:

a)

podmodul rizika úmrtnosti uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. a) směrnice 2009/138/ES;

b)

podmodul rizika dlouhověkosti uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. b) směrnice 2009/138/ES;

c)

podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. c) směrnice 2009/138/ES;

d)

podmodul rizika nákladů v životním pojištění uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/138/ES;

e)

podmodul rizika revize uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. e) směrnice 2009/138/ES;

f)

podmodul rizika storen uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. f) směrnice 2009/138/ES;

g)

podmodul životního katastrofického rizika uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. g) směrnice 2009/138/ES;

2.   Kapitálový požadavek k životnímu upisovacímu riziku se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (i,j) podmodulů uvedených v odstavci 1;

b)

CorrNL(i,j) označuje korelační parametr neživotního upisovacího rizika pro podmoduly i a j;

c)

SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j.

3.   Korelační koeficient Corri,j uvedený v bodě 3 přílohy IV směrnice 2009/138/ES se rovná položce uvedené v řádku i a sloupci j této korelační matice:

j

i

Úmrtnost

Dlouhověkost

Invalidita

Náklady v životním

Revize

Storna

Životní katastrofické

Úmrtnost

1

– 0,25

0,25

0,25

0

0

0,25

Dlouhověkost

– 0,25

1

0

0,25

0,25

0,25

0

Invalidita

0,25

0

1

0,5

0

0

0,25

Náklady v životním

0,25

0,25

0,5

1

0,5

0,5

0,25

Revize

0

0,25

0

0,5

1

0

0

Storna

0

0,25

0

0,5

0

1

0,25

Životní katastrofické

0,25

0

0,25

0,25

0

0,25

1

Článek 137

Podmodul rizika úmrtnosti

1.   Kapitálový požadavek k riziku úmrtnosti uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. a) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 15 %.

2.   Zvýšení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů:

a)

s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;

b)

pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku.

3.   Pokud jde o zajistné závazky, vztahuje se určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, pouze na podkladové pojistné smlouvy a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 138

Podmodul rizika dlouhověkosti

1.   Kapitálový požadavek k riziku dlouhověkosti uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. b) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého snížení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 20 %.

2.   Snížení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů:

a)

s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;

b)

pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u nichž se při poklesu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku.

3.   Pokud jde o zajistné závazky, vztahuje se určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, pouze na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 139

Podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti

Kapitálový požadavek k riziku invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. c) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých trvalých změn:

a)

zvýšení měr invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti, které se používají při výpočtu technických rezerv s cílem zohlednit údaje o invaliditě, pracovní neschopnosti a nemocnosti pro období následujících dvanácti měsíců, o 35 %;

b)

zvýšení měr invalidity, pracovní neschopnosti a nemocnosti, které se používají při výpočtu technických rezerv s cílem zohlednit údaje o invaliditě, pracovní neschopnosti a nemocností pro všechny měsíce po uplynutí následujících dvanácti měsíců, o 25 %;

c)

snížení měr uzdravení z invalidity, pracovní neschopnosti a nemocnosti, které se používají při výpočtu technických rezerv na období následujících dvanácti měsíců a na všechny další roky, o 20 %.

Článek 140

Podmodul rizika nákladů v životním pojištění

Kapitálový požadavek k riziku nákladů v životním pojištění uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. d) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých trvalých změn:

a)

zvýšení nákladů, které se zohledňují při výpočtu technických rezerv, o 10 %;

b)

zvýšení míry inflace nákladů (vyjádřené v procentech), která se používá pro výpočet technických rezerv, o jeden procentní bod.

Pokud jde o zajistné závazky, zohlední pojišťovny a zajišťovny uvedené změny ve svých vlastních nákladech a případně v nákladech postupujících podniků.

Článek 141

Podmodul rizika revize

Kapitálový požadavek k riziku revize uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. e) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení důchodových dávek hrazených pouze z pojistných a zajistných závazků spojených s výplatou důchodů o 3 %, pokud by se tyto důchody vyplácené podle příslušných pojistných smluv mohly zvýšit v důsledku změn v právním prostředí nebo změn zdravotního stavu pojištěné osoby.

Článek 142

Podmodul rizika storen

1.   Kapitálový požadavek k riziku storen uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. f) směrnice 2009/138/ES se rovná nejvyššímu z těchto kapitálových požadavků:

a)

kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen;

b)

kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen;

c)

kapitálový požadavek k riziku hromadných storen.

2.   Kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení míry realizace příslušných možností uvedených v odstavcích 4 a 5 o 50 %. Toto zvýšení míry realizace možností však nesmí překročit 100 % a vztahuje se pouze na ty příslušné možnosti, jejichž realizace by vedla k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky.

3.   Kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého snížení měr realizace příslušných možností stanovených v odstavcích 4 a 5 o 50 %. Snížení míry realizace těchto možností však nesmí překročit 20 procentních bodů a vztahuje se pouze na ty příslušné možnosti, jejichž realizace by vedla ke snížení technických rezerv bez rizikové přirážky.

4.   Příslušnými možnostmi pro účely odstavců 2 a 3 jsou:

a)

veškerá zákonná nebo smluvní práva pojistníků plně nebo zčásti ukončit, snížit, omezit nebo pozastavit pojistné krytí nebo provést odkup nebo povolit storno pojistné smlouvy;

b)

veškerá zákonná nebo smluvní práva pojistníků plně nebo zčásti zavést, obnovit, zvýšit nebo prodloužit pojistné nebo zajistné krytí nebo v něm pokračovat.

Pro účely písmene b) se změna v míře realizace možnosti uvedená v odstavcích 2 a 3 uplatní na míru zohledňující, že příslušná možnost není realizována.

5.   Pokud jde o zajistné smlouvy, příslušnými možnostmi pro účely odstavců 2 a 3 jsou:

a)

práva pojistníků zajistných smluv uvedená v odstavci 4;

b)

práva pojistníků pojistných smluv, které jsou kryty těmito zajistnými smlouvami, uvedená v odstavci 4;

c)

pokud zajistné smlouvy kryjí pojistné nebo zajistné smlouvy, jež budou sepsány v budoucnosti, právo potenciálních pojistníků neuzavírat takové pojistné nebo zajistné smlouvy.

6.   Kapitálový požadavek k riziku hromadných storen se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých událostí:

a)

ukončení 70 % pojistných smluv spadajících do oblasti působnosti operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodu iii) a iv) směrnice 2009/138/ES, jejichž ukončení by vedlo k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky a u kterých je splněna jedna z těchto podmínek:

i)

pojistník není fyzickou osobou a ukončení smlouvy nepodléhá schválení ze strany oprávněných osob, jimž jsou vypláceny dávky z penzijního fondu;

ii)

pojistník je fyzickou osobou jednající ve prospěch oprávněných osob určených v pojistné smlouvě vyjma případů, kdy tato fyzická osoba je s těmito oprávněnými osobami v příbuzenském poměru nebo když se dotyčná smlouva uskutečňuje pro účely soukromého realitního plánování nebo dědictví a počet oprávněných osob podle této smlouvy nepřesahuje 20;

b)

ukončení 40 % jiných pojistných smluv než smluv uvedených v písmeni a), jejichž ukončení by vedlo k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky;

c)

pokud zajistné smlouvy pokrývají pojistné nebo zajistné smlouvy, které budou sepsány v budoucnosti, snížení počtu těchto budoucích pojistných nebo zajistných smluv, které se používají při výpočtu technických rezerv, o 40 %.

Události uvedené v prvním pododstavci se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, událost uvedená v písmeni a) se vztahuje na pojistné smlouvy kryté těmito zajistnými smlouvami.

Pro účely určení ztráty primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v důsledku událostí uvedených v písmenech a) a b) vychází pojišťovna nebo zajišťovna při výpočtu z druhu přerušení, který má nejnepříznivější dopad na primární kapitál této pojišťovny nebo zajišťovny, a to na základě jednotlivých smluv.

7.   Pokud nejvyšší z kapitálových požadavků uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) a nejvyšší z odpovídajících kapitálových požadavků vypočtených podle čl. 206 odst. 2 tohoto nařízení nevycházejí ze stejného scénáře, je kapitálovým požadavkem k riziku storen uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. f) směrnice 2009/138/ES kapitálový požadavek uvedený v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, jehož výchozí scénář vede k nejvyššímu odpovídajícímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle čl. 206 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 143

Podmodul životního katastrofického rizika

1.   Kapitálový požadavek k životnímu katastrofickému riziku uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. g) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého zvýšení měr úmrtnosti (vyjádřených v procentech), které se používají při výpočtu technických rezerv s cílem zohlednit údaje o úmrtnosti pro období následujících dvanácti měsíců, o 0,15 procentního bodu.

2.   Zvýšení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u nichž růst měr úmrtnosti, které se používají s cílem zohlednit údaje o úmrtnosti na období následujících dvanácti měsíců, vede k navýšení technických rezerv. Při určení pojistných smluv, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů:

a)

s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;

b)

pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že se tím nedospěje k podstatně odlišnému výsledku.

3.   Pokud jde o zajistné smlouvy, vztahuje se určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, pouze na pojistné smlouvy kryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

ODDÍL 4

Modul zdravotního upisovacího rizika

Článek 144

Modul zdravotního upisovacího rizika

1.   Modul zdravotního upisovacího rizika sestává ze všech těchto podmodulů:

a)

podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění používajícím metody nepodobné životnímu pojištění (dále jen „zdravotní pojištění NSLT Health“);

b)

podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění používajícím metody podobné životnímu pojištění (dále jen „zdravotní pojištění SLT Health“);

c)

podmodul zdravotního katastrofického rizika.

2.   Kapitálový požadavek ke zdravotnímu upisovacímu riziku se rovná:

Formula

kde:

a)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (i,j) podmodulů uvedených v odstavci 1;

b)

CorrNL(i,j) označuje korelační parametr zdravotního upisovacího rizika pro podmoduly i a j;

c)

SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j.

3.   Korelační koeficient CorrH(i,j) uvedený v odstavci 2 označuje položku uvedenou v řádce i a v sloupci j této korelační matice:

j

i

Upisovací NSLT Health

Upisovací SLT Health

Zdravotní katastrofické

Upisovací NSLT Health

1

0,5

0,25

Upisovací SLT Health

0,5

1

0,25

Zdravotní katastrofické

0,25

0,25

1

4.   Pojišťovny a zajišťovny použijí:

a)

podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění NSLT Health pro pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění a obsažené v druzích pojištění 1, 2, 3, 13 14, 15 a 25 uvedených v příloze I;

b)

podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health pro pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění a obsažené v druzích pojištění 29, 33 a 35 uvedených v příloze I;

c)

podmodul zdravotního katastrofického rizika pro pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění.

Článek 145

Podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění NSLT Health

1.   Podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění NSLT Health sestává z těchto podmodulů:

a)

podmodul rizika pojistného a rizika rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health.

b)

podmodul rizika storen ve zdravotním pojištění NSLT Health.

2.   Kapitálový požadavek k upisovacímu riziku ve zdravotním pojištění NSLT Health se rovná:

Formula

kde:

a)

SCR(NSLTh,pr) označuje kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health;

b)

SCR(NSLTh,pr) označuje kapitálový požadavek k riziku storen ve zdravotním pojištění NSLT Health.

Článek 146

Podmodul rizika pojistného a rizika rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health

Kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health se rovná:

Formula

kde:

a)

s označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health určenou v souladu s článkem 148;

b)

označuje míru objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health určenou v souladu s článkem 147.

Článek 147

Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health

1.   Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health se rovná součtu měr objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech uvedených v příloze XIV.

2.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se míra objemu rizika v konkrétním segmentu s rovná:

Formula

kde:

a)

V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s;

b)

V(res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv v segmentu s;

c)

DIVs označuje koeficient geografické diverzifikace segmentu s.

3.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se míra objemu rizika pojistného v konkrétním segmentu s rovná:

Formula

kde:

a)

Ps označuje odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v segmentu s v následujících dvanácti měsících;

b)

P(last,s) označuje pojistné zasloužené pojišťovnou a zajišťovnou v segmentu s v posledních dvanácti měsících;

c)

FP(existing,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna a zajišťovna zasloužit ze stávajících smluv v segmentu s po uplynutí následujících dvanácti měsíců;

d)

FP(future,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v segmentu s ze smluv, u kterých datum počátečního vykázání spadá do následujících dvanácti měsíců, ale bez pojistného, které má být zaslouženo ve dvanácti měsících od data počátečního vykázání.

4.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se mohou pojišťovny a zajišťovny alternativně k výpočtu uvedenému v odstavci 3 rozhodnout vypočítat míru objemu rizika pojistného v konkrétním segmentu s podle tohoto vzorce:

Formula

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovny nebo zajišťovny rozhodl, že její pojistné zasloužené v segmentu s v následujících dvanácti měsících nepřekročí hodnotu Ps ;

b)

pojišťovna nebo zajišťovna má zavedeny účinné kontrolní mechanismy zaručující, že hranice zaslouženého pojistného uvedené v písmeni a) budou dodrženy;

c)

pojišťovna nebo zajišťovna informovala svůj orgán dohledu o svém rozhodnutí uvedeném v písmeni a) a jeho důvodech.

Pro účely tohoto odstavce se výrazy Ps , P(last,s) a FP(future,s) označí v souladu s odst. 3 písm. a), c) a d).

5.   Pro účely výpočtů uvedených v odstavcích 3 a 4 se uvede čisté pojistné po odečtení pojistného za zajistné smlouvy. Následující pojistné za zajistné smlouvy se neodečte:

a)

pojistné spojené s nepojistnými událostmi nebo vyřízenými nároky na pojistné plnění, které se nezapočítávají do peněžních toků uvedených v čl. 41 odst. 3;

b)

pojistné za zajistné smlouvy, které nejsou v souladu s články 209, 210, 211 a 213.

6.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se míra objemu rizika technických rezerv v konkrétním segmentu rovná nejlepšímu odhadu rezerv na nevyplacená pojistná plnění v tomto segmentu po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, pokud jsou tyto zajistné smlouvy nebo zvláštní účelové jednotky v souladu s články 209, 210, 211 a 213. Míra objemu rizika nesmí mít zápornou hodnotu.

7.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV má koeficient selhání pro geografickou diverzifikaci konkrétního segmentu hodnotu 1 nebo hodnotu vypočtenou podle přílohy III.

Článek 148

Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health

1.   Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health se rovná:

Formula

kde:

a)

VNSLTh označuje míru objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health;

b)

suma zahrnuje všechny možné kombinace (s,t) segmentů uvedených v příloze XIV;

c)

CorrS(s,t) označuje korelační koeficient pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health pro segment s a segment t uvedený v příloze XV;

d)

ss and st označují směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentech s and t;

e)

Vs a Vt označují míry objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech s a t uvedené v příloze XIV.

2.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v konkrétním segmentu s rovná:

Formula

kde:

a)

s(prem,s) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s určenou v souladu s odstavcem 3;

b)

s označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV;

c)

V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s uvedenou v článku 147;

d)

V(res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv v segmentu s uvedenou v článku 147.

3.   Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se směrodatná odchylka pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro hrubé riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění. Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se korekční faktor pro neproporcionální zajištění rovná 100 %.

Článek 149

Systémy vyrovnávání zdravotních rizik

1.   Pro účely čl. 109a odst. 4 směrnice 2009/138/ES jsou závazky týkající se zdravotního pojištění a podléhající systémům vyrovnávání zdravotních rizik (dále jen „systém HRES“) identifikovány, spravovány a organizovány odděleně od ostatních činností pojišťoven a nelze je převádět na závazky ze zdravotního pojištění, které nepodléhají systému HRES.

2.   směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentech 1, 2 a 3 uvedených v příloze XIV u činností, které podléhají systému HRES, musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)

Směrodatné odchylky se určují odděleně pro každý segment 1, 2 a 3 uvedený v příloze XIV a odděleně pro riziko pojistného a riziko technických rezerv;

b)

pro každý segment uvedený v příloze XIV představuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného nižší z těchto částek:

i)

směrodatná odchylka pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;

ii)

vyšší z těchto částek:

A.

jedna třetina směrodatné odchylky pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;

B.

odhad reprezentativní směrodatné odchylky od kombinovaného poměru pojišťovny, což je poměr mezi těmito ročními částkami:

součet plateb, včetně souvisejících nákladů, a technických rezerv stanovených pro pojistné události nastalé během roku v činnostech podléhajících systému HRES, včetně veškerých změn provedených v rámci systému HRES;

zasloužené roční pojistné v činnostech podléhajících systému HRES;

c)

pro každý segment uvedený v příloze XIV představuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv nižší z těchto částek:

i)

směrodatná odchylka pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;

ii)

vyšší z těchto částek:

A.

jedna třetina směrodatné odchylky pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;

B.

odhad reprezentativní směrodatné odchylky od likvidačního poměru pojišťovny, což je poměr mezi těmito ročními částkami:

součet nejlepšího odhadu technických rezerv ke konci roku na pojistná plnění, která na začátku roku nebyla vyplacena, a veškerých pojistných plnění a nákladů uhrazených během roku na krytí pojistných plnění, která na začátku roku nebyla vyplacena; obě částky zahrnují veškeré změny provedené v rámci systému HRES;

nejlepší odhad technických rezerv na začátku roku na nevyplacená pojistná plnění v rámci činností podléhajících systému HRES, včetně veškerých změn provedených v rámci systému HRES;

d)

určení směrodatné odchylky je založeno na přiměřených, použitelných a relevantních pojistněmatematických a statistických metodách;

e)

určení směrodatné odchylky je založeno na úplných, přesných a vhodných údajích, které jsou přímo relevantní pro činnosti podléhající systému HRES a zohledňují průměrnou míru diverzifikace na úrovni pojišťoven;

f)

určení směrodatné odchylky je založeno na aktuálních a věrohodných informacích a na realistických předpokladech;

g)

určení směrodatné odchylky bere v úvahu i veškerá rizika, která nejsou snižována prostřednictvím systému HRES, zejména riziko uvedené v čl. 105 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/138/ES a rizika, která nejsou zohledněna v podmodulu zdravotního katastrofického rizika a mohla by ovlivnit velký počet pojišťoven podléhajících systému HRES současně;

h)

metodika pro výpočet směrodatné odchylky a výpočet směrodatné odchylky jsou veřejně přístupné.

3.   Pokud prováděcí akt přijatý podle čl. 109a odst. 4 směrnice 2009/138/ES určí směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností podléhajících systému HRES, jež splňují požadavky uvedené v odstavci 2 tohoto článku, použijí pojišťovny pro výpočet směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedený v čl. 148 odst. 1 tohoto nařízení tuto směrodatnou odchylku, a nikoli směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV tohoto nařízení.

Pokud systému HRES podléhá pouze část činnosti pojišťovny v segmentu s, použije pojišťovna při výpočtu směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedeném v čl. 148 odst. 1 směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v tomto segmentu, která se rovná:

Formula

kde:

a)

s(prem,s) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV;

b)

V(prem,s,nHRES) označuje míru objemu rizika pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s, které nepodléhají systému HRES;

c)

s(prem,s,HRES) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s u činností podléhajících systému HRES vypočtenou podle odstavce 2;

d)

V(prem,s,HRES) označuje míru objemu rizika pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s, které podléhají systému HRES.

V(prem,s,HRES) a V(prem,s,nHRES) se vypočítají stejně jako míra objemu rizika pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedená v článku 147, avšak V(prem,s,HRES) zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky podléhající systému HRES a V(prem,s,nHRES zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky nepodléhající systému HRES.

4.   Pokud prováděcí akt přijatý podle čl. 109a odst. 4 směrnice 2009/138/ES určí směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností podléhajících systému HRES, jež splňují požadavky stanovené v odstavci 2, použijí pojišťovny pro výpočet směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedený v čl. 148 odst. 1 tuto směrodatnou odchylku, a nikoli směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV.

Pokud systému HRES podléhá pouze část činnosti pojišťovny v segmentu s, použije pojišťovna při výpočtu směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedeném v čl. 148 odst. 1 směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v tomto segmentu, která se rovná:

Formula

kde:

a)

s označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV;

b)

V(res,s,nHRES) označuje míru objemu rizika technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s, které nepodléhají systému HRES;

c)

s(res,s,HRES) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s u činností podléhajících systému HRES vypočtenou v souladu s odstavcem 2;

d)

V(res,s,HRES) označuje míru objemu rizika technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s, které podléhají systému HRES.

V(res,s,nHRES) a V(prem,s,HRES) se vypočítají stejně jako míra objemu rizika technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedená v článku 147, avšak V(res,s,HRES) zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky podléhající systému HRES a V(res,s,nHRES zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky nepodléhající systému HRES.

5.   Směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností podléhající HRES mohou pojišťovny a zajišťovny nahradit parametry specifickými pro danou pojišťovnu a zajišťovnu v souladu s čl. 104 odst. 7 směrnice 2009/138/ES. Orgány dohledu mohou v souladu s článkem 110 uvedené směrnice na pojišťovnách a zajišťovnách požadovat, aby uvedené směrodatné odchylky nahradily parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu.

Článek 150

Podmodul rizika storen ve zdravotním pojištění NSLT Health

1.   Kapitálový požadavek k riziku storen ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedenému v čl. 145 odst. 1 písm. b) se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých událostí:

a)

ukončení 40 % pojistných smluv, u nichž by ukončení vedlo k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky;

b)

pokud zajistné smlouvy pokrývají pojistné nebo zajistné smlouvy, jež budou sepsány v budoucnosti, snížení počtu těchto budoucích pojistných nebo zajistných smluv, které se používají při výpočtu technických rezerv, o 40 %.

2.   Události uvedené v odstavci 1 se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, událost uvedená v odst. 1 písm. a) se vztahuje na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami.

3.   Pro účely určení ztráty primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v důsledku události uvedené v odst. 1 písm. a) pojišťovna nebo zajišťovna při výpočtu vychází z druhu ukončení, který má na primární kapitál této pojišťovny nebo zajišťovny na základě jednotlivých smluv nejnepříznivější dopad.

Článek 151

Podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health

1.   Modul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health sestává ze všech těchto podmodulů:

a)

podmodul rizika úmrtnosti ve zdravotním pojištění;

b)

podmodul rizika dlouhověkosti ve zdravotním pojištění;

c)

podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti ve zdravotním pojištění;

d)

podmodul rizika nákladů ve zdravotním pojištění;

e)

podmodul rizika revize ve zdravotním pojištění;

f)

podmodul rizika storen ve zdravotním pojištění SLT Health.

2.   Kapitálový požadavek k upisovacímu riziku ve zdravotním pojištění SLT Health se rovná:

Formula

kde:

a)

suma označuje všechny možné kombinace (i,j) podmodulů stanovených v odstavci 1;

b)

CorrSLTH(i,j) označuje korelační parametr upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health pro podmoduly i a j;

c)

SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j.

3.   Korelační koeficient CorrSLTH(i,j) uvedený v odstavci 2 se rovná položce uvedené v řádce i a v sloupci j této korelační matice:

j

i

Úmrtnost ve zdravotním

Dlouhověkost ve zdravotním

Invalidita a nemocnost ve zdravotním

Náklady ve zdravotním

Revize ve zdravotním

Storna ve zdravotním SLT Health

Úmrtnost ve zdravotním

1

– 0,25

0,25

0,25

0

0

Dlouhověkost ve zdravotním

– 0,25

1

0

0,25

0,25

0,25

Invalidita a nemocnost ve zdravotním

0,25

0

1

0,5

0

0

Náklady ve zdravotním

0,25

0,25

0,5

1

0,5

0,5

Revize ve zdravotním

0

0,25

0

0,5

1

0

Storna ve zdravotním SLT Health

0

0,25

0

0,5

0

1

Článek 152

Podmodul rizika úmrtnosti ve zdravotním pojištění

1.   Kapitálový požadavek k riziku úmrtnosti ve zdravotním pojištění se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 15 %.

2.   Zvýšení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých zvýšení měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů:

a)

s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;

b)

pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u kterých se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku.

3.   Pokud jde o závazky ze zajistných smluv, určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, se vztahuje pouze na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 153

Podmodul rizika dlouhověkosti ve zdravotním pojištění

1.   Kapitálový požadavek k riziku dlouhověkosti ve zdravotním pojištění se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžitého trvalého snížení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 20 %.

2.   Snížení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů:

a)

s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;

b)

pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u kterých se při poklesu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku.

3.   Pokud jde o závazky ze zajistných smluv, určení smluv, u nichž se při poklesu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, se vztahuje pouze na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 154

Podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti ve zdravotním pojištění

1.   Kapitálový p