(EU) č. 1333/2014Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1333/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o statistice peněžních trhů (ECB/2014/48)

Publikováno: Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 97-116 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 26. listopadu 2014 Autor předpisu: Evropská centrální banka
Platnost od: 1. ledna 2015 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1333/2014

ze dne 26. listopadu 2014

o statistice peněžních trhů

(ECB/2014/48)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské komise (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský systém centrálních bank (ESCB) vyžaduje pro plnění svých úkolů vypracovávání statistiky transakcí peněžního trhu, zejména o zajištěných, nezajištěných a určitých derivátových transakcích peněžního trhu, jak je dále uvedeno v tomto nařízení, které uzavírají měnové finanční instituce s výjimkou centrálních bank a fondů peněžního trhu s jinými měnovými finančními institucemi a které uzavírají měnové finanční instituce s jinými finančními institucemi, vládními institucemi nebo nefinančními podniky, avšak s výjimkou transakcí v rámci skupiny.

(2)

Hlavním účelem shromažďování této statistiky je poskytnout Evropské centrální bance (ECB) komplexní, podrobné a harmonizované statistické informace o peněžních trzích v eurozóně. Údaje odvozené z transakcí shromažďovaných ve vztahu ke shora uvedeným segmentům trhu poskytují informace o transmisním mechanismu rozhodnutí měnové politiky. Jsou proto statistickým souborem, který je nezbytný pro účely měnové politiky v eurozóně.

(3)

Shromažďování statistických údajů je rovněž nezbytné s cílem umožnit ECB, aby poskytovala analytickou a statistickou podporu jednotnému mechanismu dohledu v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (3). V tomto rámci je shromažďování statistických údajů nezbytné rovněž pro podporu úkolů ECB v oblasti finanční stability.

(4)

Pokud národní centrální banka rozhodne, že nebude shromažďovat údaje vyžadované na základě tohoto nařízení, měla by o tom informovat ECB, přičemž ECB převezme úkol shromažďovat údaje přímo od zpravodajských jednotek.

(5)

ECB je povinna v souladu se Smlouvami a za podmínek stanovených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) přijímat nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů ESCB vymezených ve statutu ESCB a v některých případech stanovených předpisy Rady na základě čl. 129 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(6)

S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž měnových finančních institucí a současně zajistit dostupnost včasné a vysoce kvalitní statistiky bude ECB zpočátku vyžadovat, aby údaje vykazovaly největší měnové finanční instituce eurozóny, určené podle velikosti jejich celkových hlavních rozvahových aktiv ve srovnání s celkovými hlavními rozvahovými aktivy za všechny měnové finanční instituce eurozóny. Od 1. ledna 2017 může Rada guvernérů ECB rozšířit počet vykazujících měnových finančních institucí tak, že zohlední rovněž další kritéria, kterými jsou například význam činnosti měnové finanční instituce na peněžních trzích a její význam pro stabilitu a fungování finančního systému. S cílem zajistit minimální úroveň geografického zastoupení ECB zajistí, aby v každém členském státě, jehož měnou je euro (dále jen „členský stát eurozóny“), byly alespoň tři zpravodajské měnové finanční instituce. Na základě národních statistické zpravodajské povinnosti mohou národní centrální banky údaje shromažďovat i od měnových finančních institucí, které nepatří do skutečného souboru zpravodajských jednotek; v tomto případě se údaje budou vykazovat a ověřovat podle tohoto nařízení.

(7)

S cílem ještě více minimalizovat zpravodajskou zátěž měnových finančních institucí tím, že jim nebude uložena dvojí zpravodajská povinnost, při současném zajištění dostupnosti včasné a vysoce kvalitní statistiky by ECB měla být oprávněna měnovým finančním institucím udělit výjimku z povinnosti vykazovat údaje o transakcích týkajících se financování cenných papírů nebo derivátových smluv, pokud tyto údaje již byly vykázány registru obchodních údajů a pokud má ECB k včasným a standardizovaným údajům účinný přístup v souladu s požadavky vymezenými v tomto nařízení.

(8)

Podle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 může ECB přijímat nařízení k vymezení a ukládání statistické zpravodajské povinnosti skutečnému souboru zpravodajských jednotek členských států eurozóny. Čl. 6 odst. 4 stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.

(9)

Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že členské státy si musí samy řídit organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovat s ESCB, aby zajistily plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.

(10)

Pokud údaje shromažďované na základě tohoto nařízení obsahují důvěrné statistické informace, uplatní se pravidla ochrany a využití těchto informací obsažená v článcích 8 a 8c nařízení (ES) č. 2533/98.

(11)

Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB.

(12)

Uznává se, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), nicméně článek 5 se vztahuje na členské státy eurozóny i na členské státy mimo eurozónu. Nařízení (ES) č. 2533/98 poukazuje na to, že z článku 5 statutu ESCB spolu s článkem 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která členské státy mimo eurozónu považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(13)

Zpravodajskou povinností na základě tohoto nařízení není dotčena zpravodajská povinnost stanovená v jiných právních aktech a nástrojích ECB, která může alespoň částečně pokrývat vykazování podle jednotlivých transakcí nebo agregované vykazování statistických informací o peněžních trzích,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

1.

„zpravodajské jednotky“ a „rezident“ mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

2.

„měnová finanční instituce“ má stejný význam jako v článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) (4) a nestanoví-li některé ustanovení tohoto nařízení jinak, zahrnuje všechny pobočky měnové finanční instituce nacházející se v Unii a ESVO;

3.

„ostatním finančním zprostředkovatelem“ se rozumí ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů ve smyslu revidovaného Evropského systému účtů (dále jen „ESA 2010“), který je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5);

4.

„pojišťovacími společnostmi“ se rozumí všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění, jak je uvedeno v ESA 2010;

5.

„penzijními fondy“ se rozumí všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění), jak je uvedeno v ESA 2010;

6.

„nefinančními podniky“ se rozumí sektor nefinančních podniků, jak je vymezen v ESA 2010;

7.

„vládními institucemi“ se rozumí institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství, jak je uvedeno v ESA 2010;

8.

„celkovými hlavními rozvahovými aktivy“ se rozumí celková aktiva minus ostatní aktiva ve smyslu nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33);

9.

„statistikou peněžního trhu“ se rozumí statistika týkající se zajištěných, nezajištěných a derivátových transakcí s nástroji peněžního trhu, které spolu v příslušném vykazovaném období uzavírají měnové finanční instituce a které uzavírají měnové finanční instituce s ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, centrálními bankami, vládními institucemi a nefinančními podniky, avšak s výjimkou transakcí v rámci skupiny;

10.

„nástrojem peněžního trhu“ se rozumí jakýkoli nástroj uvedený v příloze I, II a III;

11.

„fondem peněžního trhu“ se rozumí subjekt kolektivního investování, který musí mít povolení působit jako subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (6), nebo se jedná o alternativní investiční fond podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (7), investuje do krátkodobých aktiv a jako zvláštní nebo kumulativní cíle má nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu nebo zachování hodnoty investice;

12.

„centrální bankou“ se rozumí centrální banka bez ohledu na to, kde se nachází;

13.

„národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banky členských států Unie;

14.

„referenčním souborem zpravodajských jednotek“ se rozumí měnové finanční instituce, které jsou rezidenty eurozóny (kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu) a které přijímají vklady v eurech a/nebo vydávají jakékoli jiné dluhové nástroje a/nebo poskytují úvěry v eurech, jak je uvedeno v přílohách I, II nebo III, od jiných měnových finančních institucí nebo jiným měnovým finančním institucím a/nebo od ostatních finančních zprostředkovatelů, pojišťovacích společností, penzijních fondů, vládních institucí, centrálních bank pro investiční účely či nefinančních podniků nebo těmto subjektům;

15.

„skupinou“ se rozumí skupina podniků, která mimo jiné zahrnuje bankovní skupinu, jež se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných společností, jejichž účetní závěrky jsou konsolidovány pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (8);

16.

„pobočkou“ se rozumí provozovna, která je právně závislou částí instituce a která přímo provádí všechny nebo některé transakce tvořící podstatu činnosti instituce;

17.

„pobočkou v Unii a ESVO“ se rozumí pobočka, která se nachází a je zapsána v rejstříku v členském státě Unie nebo v zemi ESVO;

18.

„Evropským sdružením volného obchodu“ se rozumí mezivládní organizace založená za účelem podpory volného obchodu a ekonomické integrace ve prospěch svých členských států;

19.

„transakcí v rámci skupiny“ se rozumí transakce s nástroji peněžního trhu, kterou zpravodajská jednotka uzavřela s jiným podnikem, jenž je zcela zahrnut ve stejné konsolidované účetní závěrce. Podniky, které jsou stranami transakce, se považují za zcela zahrnuté do „téže konsolidace“, pokud jsou oba buď:

a)

zahrnuty do konsolidace v souladu se směrnicí 2013/34/EU nebo mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS) přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (9), nebo pokud se jedná o skupinu, jejíž mateřský podnik má své ústředí ve třetí zemi, v souladu s obecně přijímanými účetními zásadami této třetí země, které jsou určeny jako rovnocenné s IFRS v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1569/2007 (10) (nebo účetními standardy třetí země, jejichž užívání je povoleno v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení); nebo

b)

podléhají stejnému konsolidovanému dohledu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (11), nebo pokud se jedná o skupinu, jejíž mateřský podnik má své ústředí ve třetí zemi, stejnému konsolidovanému dohledu ze strany příslušného orgánu třetí země, který byl ověřen jako rovnocenný dohledu upravenému zásadami stanovenými v článku 127 směrnice 2013/36/EU;

20.

„obchodním dnem“ se ve vztahu ke dni, který je uveden ve smlouvě nebo v potvrzení o transakci s nástrojem peněžního trhu, rozumí den, v němž jsou obchodní banky a devizové trhy otevřeny pro všeobecný obchod (včetně obchodování s příslušným nástrojem peněžního trhu) a provádějí vypořádání plateb ve stejné měně jako platební závazek, který je splatný v tento den nebo který je vypočten odkazem na tento den. V případě transakce s nástrojem peněžního trhu, jež se řídí standardní rámcovou smlouvou vydanou Evropskou bankovní federací (European Banking Federation – EBF), Sdružením pro úvěrový trh (Loan Market Association – LMA), Mezinárodním sdružením pro swapy a deriváty (International Swaps and Derivatives Association, Inc. – ISDA) nebo jinými předními evropskými nebo mezinárodními tržními sdruženími, se formou odkazu použije definice uvedená nebo zakotvená v takové smlouvě. Ve vztahu k vypořádání transakce s nástrojem peněžního trhu, jež má být vypořádána prostřednictvím určeného vypořádacího systému, se tímto dnem rozumí den, kdy je tento vypořádací systém otevřen pro vypořádání této transakce;

21.

„dnem zúčtování v TARGET2“ se rozumí den, kdy je otevřen TARGET2 (transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase);

22.

„repem“ se rozumí dohoda, na jejímž základě mohou smluvní strany uzavírat transakce, v nichž se jedna strana („prodávající“) zaváže druhé smluvní straně („kupujícímu“) v blízký budoucí den proti zaplacení kupní ceny kupujícím prodávajícímu prodat určitá „aktiva“ („cenné papíry“, „komodity“ nebo „jiná finanční aktiva“) se současným závazkem kupujícího prodávajícímu tato aktiva znovu prodat v pevně stanovený budoucí den nebo na požádání proti zaplacení ceny zpětného odkupu prodávajícím kupujícímu. Tato transakce může být repo obchodem nebo dohodou o operacích typu „buy/sell back“. „Repo“ může rovněž znamenat dohodu o zástavě aktiv a udělení obecného práva na opětovné užívání výměnou za poskytnutí hotovostního úvěru v blízký budoucí den a splacení úvěru a úroků ve vzdálený budoucí den oproti vrácení aktiv. Repo obchody mohou být prováděny s předem definovaným dnem splatnosti (repo obchody „s pevně stanoveným datem“) nebo bez předem definovaného dne splatnosti, což oběma stranám ponechává možnost každý den se dohodnout na prodloužení nebo ukončení této dohody („otevřené“ repo obchody);

23.

„třístranným repem“ se rozumí repo obchod, v němž za výběr a správu zajištění po dobu životnosti transakce odpovídá třetí osoba;

24.

„měnovým swapem“ se rozumí swapová transakce, v níž jedna strana prodává druhé straně určitou částku určité měny proti zaplacení dohodnuté částky určité jiné měny na základě sjednaného směnného kurzu (který je znám jako spotový směnný kurz) s dohodou prodanou měnu v budoucí den (známý jako den splatnosti) odkoupit oproti prodeji měny původně nakoupené za rozdílný směnný kurz (známý jako forwardový směnný kurz);

25.

„jednodenním indexovým swapem“ („Overnight index swap – OIS“) se rozumí úrokový swap, jehož pravidelná proměnlivá úroková sazba se rovná geometrickému průměru jednodenní sazby (nebo sazby jednodenního indexu) po určité období. Konečná platba se vypočte jako rozdíl mezi pevnou úrokovou sazbou a složenou jednodenní sazbou zaznamenanou v průběhu životnosti OIS a uplatněnou na nominální hodnotu transakce. Jelikož se toto nařízení soustředí pouze na OIS v eurech, bude jednodenní sazbou EONIA;

26.

„Rámcem Basel III LCR“ se rozumí ukazatel krytí likvidity (Liquidity Coverage Ratio – LCR), který navrhl Basilejský výbor a který dne 7. ledna 2013 schválila skupina guvernérů a vedoucích orgánů dohledu, která je orgánem dohledu Basilejského výboru pro bankovní dohled, jako minimální globální regulatorní standard pro opatření krátkodobé likvidity v bankovním sektoru.

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1.   Skutečný soubor zpravodajských jednotek sestává z měnových finančních institucí, které jsou rezidenty eurozóny, které pocházejí z referenčního souboru zpravodajských jednotek, které Rada guvernérů určila jako zpravodajské jednotky podle odstavce 2, případně 3, nebo z měnových finančních institucí určených jako zpravodajské jednotky podle odstavce 4 na základě kritérií v daném odstavci uvedených, a které byly o své zpravodajské povinnosti vyrozuměny podle odstavce 5 (dále jen „zpravodajské jednotky“).

2.   Po vstupu tohoto nařízení v platnost může Rada guvernérů rozhodnout, že měnová finanční instituce je zpravodajskou jednotkou, pokud má celková hlavní rozvahová aktiva větší než 0,35 % celkových hlavních rozvahových aktiv všech měnových finančních institucí eurozóny na základě nejaktuálnějších údajů, které má ECB k dispozici, tj.:

a)

údaje ke konci prosince kalendářního roku, který předchází oznámení podle odstavce 5; nebo

b)

nejsou-li údaje podle písmene a) k dispozici, údaje ke konci prosince předchozího roku.

Pro účely tohoto rozhodnutí se do výpočtu celkových hlavních rozvahových aktiv příslušné měnové finanční instituce nezahrnují pobočky mimo hostitelský stát příslušné měnové finanční instituce.

3.   Od 1. ledna 2017 může Rada guvernérů rozhodnout o klasifikaci jiné měnové finanční instituce jako zpravodajské jednotky na základě velikosti jejích celkových hlavních rozvahových aktiv ve srovnání s celkovými hlavními rozvahovými aktivy všech měnových finančních institucí eurozóny, významu činnosti měnové finanční instituce při obchodování nástrojů peněžního trhu a jejího významu pro stabilitu a fungování finančního systému eurozóny a/nebo jednotlivých členských států.

4.   Od 1. ledna 2017 může Rada guvernérů rovněž rozhodnout, že pro každý členský stát eurozóny budou jako zpravodajské jednotky určeny alespoň tři měnové finanční instituce. Budou-li tedy na základě rozhodnutí Rady guvernérů přijatých podle odstavce 2 nebo 3 vybrány méně než tři měnové finanční instituce v určitém členském státě eurozóny, bude skutečný soubor zpravodajských jednotek zahrnovat rovněž jiné měnové finanční instituce z tohoto členského státu eurozóny, které příslušná národní centrální banka považuje za reprezentativní (dále jen „reprezentativní zpravodajské jednotky“), tak aby pro tento členský stát eurozóny byly jako zpravodajské jednotky určeny minimálně tři zpravodajské jednotky.

Reprezentativní zpravodajské jednotky se vyberou z největších úvěrových institucí, které jsou rezidenty v dotčeném členském státě eurozóny, na základě celkových hlavních rozvahových aktiv těchto institucí, pokud národní centrální banky nenavrhnou alternativní kritéria a ECB je písemně nepotvrdí.

5.   ECB nebo příslušná národní centrální banka dotčené měnové finanční instituce vyrozumí o rozhodnutí Rady guvernérů přijatém podle odstavců 2, 3 nebo 4 a o jejich povinnostech na základě tohoto nařízení. Toto oznámení se zasílá písemně alespoň čtyři měsíce před zahájením prvního vykazování.

6.   Bez ohledu na rozhodnutí Rady guvernérů přijatá podle odstavců 2, 3 nebo 4 mohou národní centrální banky na základě národní statistické zpravodajské povinnosti shromažďovat statistiku peněžního trhu rovněž od měnových finančních institucí, které jsou rezidenty v jejich členském státě a které nejsou zpravodajskými jednotkami podle odstavců 2, 3 nebo 4 (dále jen „dodatečné zpravodajské jednotky“). Pokud národní centrální banka tímto způsobem určí dodatečné zpravodajské jednotky, neprodleně je o tom vyrozumí.

Článek 3

Statistická zpravodajská povinnost

1.   Pro účely pravidelného sestavování statistiky peněžního trhu vykazují zpravodajské jednotky národní centrální bance členského státu, v němž jsou rezidenty, na konsolidovaném základě včetně všech svých poboček, které se nacházejí v Unii a ESVO, denní statistické informace o nástrojích peněžního trhu. Požadované statistické informace jsou uvedeny v příloze I, II a III. Statistické informace, které obdrží od zpravodajských jednotek, národní centrální banka předá ECB v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Národní centrální banky vymezí a provedou zpravodajské postupy, kterými se mají zpravodajské jednotky řídit ve vztahu k nástrojům peněžního trhu. Tyto zpravodajské postupy zajistí, aby byly poskytovány požadované statistické informace, a umožňují přesnou kontrolu plnění minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a revize uvedených v příloze IV.

3.   Bez ohledu na zpravodajskou povinnost uvedenou v odstavci 1 může národní centrální banka rozhodnout, že zpravodajské jednotky vybrané podle čl. 2 odst. 2, 3 a 4, které jsou rezidenty členského státu národní centrální banky, vykazují statistické informace uvedené v přílohách I, II a III ECB. Národní centrální banka přiměřeně informuje ECB a zpravodajské jednotky, načež ECB vymezí a provede zpravodajské postupy, kterými se mají řídit zpravodajské jednotky, a převezme úkol požadované údaje shromažďovat přímo od zpravodajských jednotek.

4.   Pokud národní centrální banka vybrala dodatečné zpravodajské jednotky a vyrozuměla je, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6, vykazují tyto jednotky národní centrální bance denní statistické informace o nástrojích peněžního trhu. Statistické informace, které obdrží od dodatečných zpravodajských jednotek, národní centrální banka na žádost ECB předá ECB v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

5.   Národní centrální banky vymezí a provedou zpravodajské postupy, kterými se mají řídit dodatečné zpravodajské jednotky, v souladu s národní statistickou zpravodajskou povinností. Národní centrální banky zajistí, aby vnitrostátní zpravodajské postupy vyžadovaly, aby dodatečné zpravodajské jednotky splňovaly požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům obsaženým v článcích 6 až 8, čl. 10 odst. 3 a článcích 11 a 12 tohoto nařízení. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu plnění minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a revize uvedených v příloze IV.

Článek 4

Lhůty

1.   Pokud národní centrální banka podle čl. 3 odst. 3 rozhodne, že zpravodajské jednotky budou statistické informace uvedené v přílohách I, II a III vykazovat přímo ECB, předávají zpravodajské jednotky tyto informace ECB takto:

a)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 2 se ECB předávají jednou denně mezi 6:00 h v den obchodu a 19:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

b)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 3 a 4 se ECB předávají jednou denně mezi 6:00 h v den obchodu a 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

c)

Údaje, pro které má národní centrální banka výjimku podle článku 5, se ECB předávají jednou týdně mezi 6:00 h v den obchodu a 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci týdne, k němuž se údaje vztahují.

2.   Ve všech ostatních případech s výjimkou odstavce 1 předávají národní centrální banky ECB denní statistické informace o peněžním trhu podle příloh I, II a III, které obdržely od zpravodajských jednotek, takto:

a)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 2 se ECB předávají jednou denně před 7:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

b)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 3 a 4 se ECB předávají jednou denně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

c)

Údaje shromážděné od dodatečných zpravodajských jednotek vybraných podle čl. 2 odst. 6 se ECB předávají jednou denně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu, jednou týdně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci týdne, ke kterému se údaje vztahují, nebo jednou měsíčně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky rozhodnou o periodicitě vykazování a neprodleně o tom vyrozumí ECB. Národní centrální banky mohou periodicitu vykazování každoročně přezkoumávat.

d)

Údaje, pro které má národní centrální banka výjimku podle článku 5, se ECB předávají jednou týdně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci týdne, k němuž se údaje vztahují.

3.   Národní centrální banky rozhodují o tom, dokdy musí od zpravodajských jednotek obdržet údaje, aby byly schopny splnit lhůty pro vykazování, které musí dodržet podle odstavce 2, a přiměřeně o tom vyrozumí zpravodajské jednotky.

4.   Připadá-li termín uvedený v odstavci 1 nebo 2 na den, kdy je systém TARGET2 uzavřen, prodlužuje se termín do následujícího provozního dne systému TARGET2, jak je oznámeno na internetových stránkách ECB.

Článek 5

Výjimka

Pokud byly zpravodajské jednotky vybrány podle čl. 2 odst. 3 nebo 4, může národní centrální banka rozhodnout, že zpravodajské jednotky mohou denní statistiku peněžního trhu národní centrální bance předávat jednou týdně před 13:00 h (SEČ) v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci týdne, k němuž se údaje vztahují, pokud z provozních důvodů nemohou splnit požadavek na denní periodicitu vykazování. ECB může k uplatňování výjimky ze strany národních centrálních bank uložit podmínky.

Článek 6

Fúze, rozdělení, reorganizace a insolvence

1.   V případě fúze, rozdělení, vyčlenění nebo jakékoli jiné reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informuje dotčená zpravodajská jednotka ECB a příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám, a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánuje použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením. Zpravodajská jednotka vyrozumí rovněž ECB a příslušnou národní centrální banku do 14 dnů od dokončení této operace.

2.   Dojde-li k fúzi zpravodajské jednotky sloučením s jinou jednotkou ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2011/35/EU (12) a jedním z fúzujících subjektů byla zpravodajská jednotka, ve vykazování podle tohoto nařízení pokračuje sloučený subjekt.

3.   Dojde-li k fúzi zpravodajské jednotky splynutím s jinou jednotkou ve smyslu směrnice 2011/35/EU a jedním z fúzujících subjektů byla zpravodajská jednotka, vykazování podle tohoto nařízení provádí výsledný subjekt, pokud splňuje definici zpravodajské jednotky.

4.   Dojde-li k rozdělení zpravodajské jednotky na dvě či více jednotek, a to formou rozdělení mezi stávající společnosti nebo se založením nových společností ve smyslu šesté směrnice Rady 82/891/EHS (13), a jedním z nových subjektů je zpravodajská jednotka, provádí vykazování podle tohoto nařízení nový subjekt. Rozdělení zahrnuje rovněž vyčlenění, při němž zpravodajská jednotka převede veškerá svá aktiva a pasiva či jejich část na novou společnost výměnou za akcie nové společnosti.

5.   Ocitne-li se zpravodajská jednotka v úpadku, ztratí svou bankovní licenci nebo jinak přestane vyvíjet bankovní činnost, což potvrdí příslušný orgán dohledu, není nadále povinna provádět vykazování podle tohoto nařízení.

6.   Pro účely odstavce 5 se má za to, že zpravodajská jednotka je v úpadku, nastane-li jedna či více těchto skutečností:

a)

učiní všeobecné postoupení ve prospěch věřitelů nebo pro účely uzavření reorganizace, soudní dohody nebo vyrovnání s věřiteli;

b)

písemně uzná, že není schopna platit své dluhy ve lhůtě splatnosti;

c)

podá návrh na jmenování svěřenského správce, insolvenčního správce, správce majetku, likvidátora nebo obdobného úředníka v této zpravodajské jednotce nebo nad celým majetkem této jednotky nebo jeho podstatnou částí, nebo s tímto jmenováním souhlasí nebo jej tiše akceptuje;

d)

předložení insolvenčního návrhu ve vztahu k této jednotce (s výjimkou návrhu protistrany, pokud se týká povinnosti zpravodajské jednotky vůči této protistraně) k soudu či podání tohoto návrhu k jinému příslušnému orgánu nebo instituci;

e)

nastane-li její likvidace nebo se ocitne v úpadku (nebo vstoupí do jiného obdobného řízení) nebo tato jednotka či jiný veřejný orgán nebo jiný subjekt či osoba podá návrh na její reorganizaci, soudní dohodu, vyrovnání, dobrovolné vyrovnání, nucenou správu, likvidaci, zánik či obdobné podpůrné opatření na základě stávajícího či budoucího právního či správního předpisu, přičemž tento návrh (s výjimkou návrhu na likvidaci nebo jiné obdobné řízení, kdy se neuplatní třicetidenní lhůta) nebyl odložen ani zamítnut ve lhůtě 30 dnů od jeho podání;

f)

jmenování svěřenského správce, insolvenčního správce, správce majetku, likvidátora nebo obdobného úředníka v této zpravodajské jednotce nebo nad celým majetkem této jednotky nebo jeho podstatnou částí; nebo

g)

svolání jakékoli schůze věřitelů pro účely zvážení dobrovolné dohody (nebo jiného obdobného řízení).

Článek 7

Ustanovení o důvěrnosti

1.   Při přijímání a nakládání s údaji podle tohoto nařízení, jež obsahují důvěrné informace, včetně sdílení těchto údajů s jinými národními centrálními bankami eurozóny, ECB a národní centrální banky uplatňují pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článcích 8 a 8c nařízení (ES) č. 2533/98.

2.   S výhradou odstavce 1 se důvěrné informace obsažené ve statistických údajích, které ECB nebo národní centrální banka shromažďuje podle tohoto nařízení, nesmí předávat jinému orgánu nebo jiné třetí osobě s výjimkou ECB a národních centrálních bank eurozóny či je s těmito subjekty sdílet, pokud dotčená zpravodajská jednotka ECB nebo dotčené národní centrální bance předem neudělila výslovný písemný souhlas a pokud ECB, případně příslušná národní centrální banka s touto zpravodajskou jednotkou nepodepsala náležitou dohodu o zachovávání důvěrnosti.

Článek 8

Ověřování a nucené shromažďování

ECB a případně národní centrální banky mají právo ověřovat a v případě nutnosti vynuceně shromažďovat informace, které zpravodajské jednotky poskytují v souladu se statistickou zpravodajskou povinností vymezenou v článku 3 a v přílohách I, II a III tohoto nařízení. Toto právo lze vykonat zejména tehdy, pokud zpravodajská jednotka nesplňuje standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a revize uvedené v příloze IV. Uplatňuje se rovněž článek 6 nařízení (ES) č. 2533/98.

Článek 9

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro statistiku ESCB je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh tohoto nařízení za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek. Výkonná rada o takové změně bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 10

První vykazování

1.   V případě zpravodajských jednotek vybraných podle čl. 2 odst. 2 se podle tohoto nařízení (s výhradou přechodných ustanovení obsažených v článku 12) poprvé vykazují údaje za 1. duben 2016.

2.   V případě zpravodajských jednotek vybraných podle čl. 2 odst. 3 a 4 se podle tohoto nařízení poprvé vykazuje v den, který ECB nebo příslušná národní centrální banka zpravodajské jednotce sdělí podle čl. 2 odst. 5, v každém případě však nejdříve 12 měsíců po přijetí rozhodnutí Rady guvernérů podle čl. 2 odst. 3 nebo 4.

3.   Dochází-li k výběru reprezentativních zpravodajských jednotek podle čl. 2 odst. 4, může reprezentativní zpravodajská jednotka ECB nebo příslušnou národní centrální banku písemně požádat o dočasné odložení prvního dne vykazování, přičemž uvede důvody takového odkladu. První den vykazování lze odložit po dobu až šesti měsíců s tím, že tuto dobu lze prodloužit o dalších až šest měsíců. ECB nebo příslušná národní centrální banka mohou souhlasit s odložením prvního dne vykazování pro reprezentativní zpravodajskou jednotku, která o odklad požádala, považují-li tento odklad za důvodný. Pokud reprezentativní zpravodajská jednotka v první den vykazování nemá k vykázání žádné údaje nebo pouze údaje, které ECB i národní centrální banka nepovažují za reprezentativní, může národní centrální banka souhlasit s tím, že na tuto jednotku se první den vykazování neuplatňuje. Tuto výjimku může národní centrální banka udělit pouze ve spolupráci s ECB, mají-li ECB i národní centrální banka za to, že žádost je důvodná a neohrožuje reprezentativnost zpravodajského výběrového souboru.

4.   V případě měnových finančních institucí, které byly vybrány jako dodatečné zpravodajské jednotky podle čl. 2 odst. 6, se podle tohoto nařízení poprvé vykazuje v den, který národní centrální banka dodatečné zpravodajské jednotce sdělí podle čl. 2 odst. 6.

Článek 11

Ustanovení o pravidelném přezkumu

ECB přezkoumá fungování tohoto nařízení 12 měsíců po prvním vykazování a vydá o tom zprávu. Podle doporučení obsažených v této zprávě může ECB zvýšit nebo snížit počet zpravodajských jednotek a/nebo statistickou zpravodajskou povinnost. Po tomto úvodním přezkumu se každé dva roky bude provádět pravidelná aktualizace skutečného souboru zpravodajských jednotek.

Článek 12

Přechodné ustanovení

V období od 1. dubna 2016 do 1. července 2016 bude zpravodajským jednotkám dovoleno ECB nebo příslušné národní centrální bance vykazovat statistiku peněžního trhu za některé, a nikoli všechny relevantní dny. ECB nebo příslušná národní centrální banka může určit dny, za které bude vykazování vyžadováno.

Článek 13

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 26. listopadu 2014.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2)  Stanovisko ze dne 14. listopadu 2014 (Úř. věst. C 407, 15.11.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(4)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností (Úř. věst. L 110, 29.4.2011, s. 1).

(13)  Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 47).


PŘÍLOHA I

Schéma vykazování pro statistiku peněžního trhu týkající se zajištěných transakcí

ČÁST 1

DRUH NÁSTROJŮ

Zpravodajské jednotky Evropské centrální bance (ECB) nebo příslušné národní centrální bance vykazují všechna repa a transakce, jež byly na jejich základě uzavřeny, včetně třístranných repo obchodů v eurech se splatností do jednoho roku včetně (definované jako transakce se dnem splatnosti maximálně 397 dnů po dni obchodu), které zpravodajská jednotka uzavřela s ostatními měnovými finančními institucemi, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi nebo centrálními bankami pro investiční účely, jakož i s nefinančními podniky klasifikovanými jako „profesionální“ podle Rámce Basel III LCR.

ČÁST 2

DRUH ÚDAJŮ

1.

Druh údajů založených na transakcích (1), jež se mají vykazovat pro každou transakci:

Pole

Popis údajů

Alternativní možnost vykazování (je-li dána) a jiné předpoklady

Transaction identifier (Identifikátor transakce)

Interní jedinečný identifikátor transakce, který zpravodajská jednotka používá pro jednotlivou transakci.

Identifikátor transakce je jedinečný pro každou transakci vykázanou v daný den vykazování pro určitý segment peněžního trhu.

Reporting date (Den vykazování)

Den, kdy jsou údaje předkládány ECB nebo národní centrální bance.

 

Electronic time stamp (Elektronické časové razítko)

Okamžik, kdy je transakce uzavřena nebo zaúčtována.

 

Counterparty code (Kód protistrany)

Identifikační kód, který se pro vykazovanou transakci používá k rozpoznání protistrany zpravodajské jednotky.

Jsou-li transakce uzavírány prostřednictvím centrální clearingové protistrany, musí být uveden identifikátor centrální clearingové protistrany jakožto právního subjektu (LEI).

V případě transakcí s nefinančními podniky, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi a centrálními bankami a v případě všech ostatních vykazovaných transakcí, pro které se neuvádí LEI protistrany, musí být uvedena třída protistrany.

Counterparty code ID (Identifikátor kódu protistrany)

Atribut, který specifikuje druh jednotlivého předávaného kódu protistrany.

Měl by být používán za všech okolností. Poskytuje se jednotlivý kód protistrany.

Counterparty location (Místo, kde se nachází protistrana)

Kód země, v níž je protistrana zapsaná v rejstříku, vymezená Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO).

Povinný údaj, pokud se neuvádí jednotlivý kód protistrany. Jinak fakultativní.

Transaction nominal amount (Nominální hodnota transakce)

Částka původně vypůjčená či půjčená.

 

Collateral nominal amount (Nominální hodnota zajištění)

Nominální hodnota cenného papíru zastaveného jako zajištění.

Kromě třístranných rep a všech ostatních transakcí, v nichž zastavený cenný papír není určen prostřednictvím jediného mezinárodního identifikačního čísla cenných papírů (ISIN).

Trade date (Den obchodu)

Den, kdy strany uzavřou finanční transakci.

 

Settlement date (Den vypořádání)

Den koupě, tj. den, kdy má věřitel dlužníkovi zaplatit hotovost a kdy má dlužník věřiteli převést cenný papír.

V případě otevřených repo obchodů se jedná o den, kdy dochází k vypořádání prodloužení (i když nedochází k výměně hotovosti).

Maturity date (Den splatnosti)

Den zpětného splacení, tj. den, kdy má dlužník věřiteli vrátit hotovost.

V případě otevřených repo obchodů se jedná o den, kdy má být dlužná jistina a úrok vrácen, nedochází-li k dalšímu prodloužení transakce.

Transaction sign (Znaménko transakce)

Výpůjčky hotovosti v případě repo obchodů nebo půjčky hotovosti v případě reverzních rep.

 

ISIN of the collateral (ISIN zajištění)

ISIN přiřazený cenným papírům emitovaným na finančních trzích, složený z 12 alfanumerických znaků, který jednoznačně určuje cenný papír (ve smyslu ISO 6166).

Měl by být vykazován s výjimkou třístranných rep a všech ostatních rep, v nichž zastavené cenné papíry nejsou určeny prostřednictvím jednotlivého ISIN.

Collateral type (Druh zajištění)

K určení třídy aktiva zastaveného jako zajištění, kde se neposkytuje jednotlivý ISIN.

Měl by být poskytnut ve všech případech, kde se neposkytuje jednotlivý ISIN.

Special collateral flag (Zvláštní identifikátor zajištění)

K určení všech repo obchodů prováděných proti obecnému zajištění a repo obchodů prováděných proti zvláštnímu zajištění. Fakultativní pole, které se poskytuje, pouze pokud je to pro zpravodajskou jednotku proveditelné.

Vykazování tohoto pole je fakultativní.

Deal rate (Sazba transakce)

Úroková sazba vyjádřená v souladu se zvyklostí peněžního trhu ACT/360, za kterou bylo repo uzavřeno a kterou je úročena půjčená hotovost.

 

Collateral haircut (Srážka ze zajištění)

Opatření ke kontrole rizika uplatněné na podkladové zajištění, přičemž hodnota podkladového zajištění se vypočte jako tržní hodnota aktiv snížená o určité procento (srážka). Pro účely vykazování se srážka ze zajištění vypočte jako 100 minus poměr mezi půjčenou/vypůjčenou hotovostí a tržní hodnotou včetně naběhlého úroku ze zastaveného zajištění.

Vykazování tohoto pole se vyžaduje pouze pro transakce s jediným zajištěním.

Counterparty code of the tri-party agent (Kód protistrany zástupce tří stran)

Identifikátor kódu protistrany zástupce tří stran.

Vykazuje se pro třístranná repa.

Tri-party agent code ID (Identifikátor kódu zástupce tří stran)

Atribut, který specifikuje druh jednotlivého předávaného kódu zástupce tří stran.

Použije se za všech okolností, kde se poskytuje jednotlivý kód zástupce tří stran.

Beneficiary in case of transactions conducted via CCPs (Příjemce v případě transakcí prováděných prostřednictvím centrálních clearingových protistran)

 

 

2.   Prahová hodnota významnosti

Transakce s nefinančními podniky by měly být vykazovány, pouze pokud se jedná o transakce s nefinančními podniky, které jsou klasifikovány jako profesionální na základě Rámce Basel III LCR. (2)

3.   Výjimky

Neměly by být vykazovány transakce v rámci skupiny.


(1)  Standardy elektronického výkaznictví a technické specifikace údajů jsou vymezeny samostatně. Jsou k dispozici na www.ecb.int.

(2)  Viz „Basel III: The liquidity coverage ratio and liquidity risk monitoring tools“, s. 23 až 27, k dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby: www.bis.org.


PŘÍLOHA II

Schéma vykazování pro statistiku peněžního trhu týkající se nezajištěných transakcí

ČÁST 1

DRUH NÁSTROJŮ

1.

Zpravodajské jednotky vykazují Evropské centrální bance (ECB) nebo příslušné národní centrální bance:

a)

všechny výpůjčky za použití nástrojů uvedených v tabulce níže, které jsou denominovány v eurech se splatností do jednoho roku včetně (definované jako transakce se dnem splatnosti maximálně 397 dnů po dni obchodu), které si zpravodajská jednotka vypůjčila od ostatních měnových finančních institucí, ostatních finančních zprostředkovatelů, pojišťovacích společností, penzijních fondů, vládních institucí nebo centrálních bank pro investiční účely, jakož i od nefinančních podniků klasifikovaných jako „profesionální“ podle Rámce Basel III LCR.

b)

všechny půjčky ostatním úvěrovým institucím se splatností do jednoho roku včetně (definované jako transakce se dnem splatnosti maximálně 397 dnů po dni obchodu) prostřednictvím nezajištěných vkladů nebo prostřednictvím nákupu obchodních cenných papírů, vkladových listů, dluhopisů s proměnlivou sazbou a jiných dluhových cenných papírů se splatností do jednoho roku od emitujících úvěrových institucí.

2.

Níže uvedená tabulka obsahuje podrobný standardní popis kategorií nástrojů pro transakce, které zpravodajské jednotky mají vykazovat ECB. Mají-li zpravodajské jednotky vykazovat transakce národní centrální bance, národní centrální banky tyto popisy kategorií nástrojů na vnitrostátní úrovni provedou v souladu s tímto nařízením.

Druh nástroje

Členění

Deposits (Vklady)

Nezajištěné úročené vklady, které jsou buď s výpovědní lhůtou, nebo mají splatnost kratší než jeden rok, které si zpravodajská jednotka vzala (výpůjčka) nebo uložila.

Certificate of deposit (Vkladový list)

Dluhový nástroj s pevnou sazbou emitovaný měnovou finanční institucí, který držitele opravňuje k výplatě určité pevné úrokové sazby během vymezeného pevně stanoveného období do jednoho roku.

Commercial paper (Obchodní cenný papír)

Dluhový nástroj, který je buď nezajištěný, nebo zajištěný pomocí zajištění poskytnutého emitentem, jehož splatnost je nejvýše jeden rok a je úročený nebo s diskontem.

Floating rate note (Dluhopisy s proměnlivou sazbou)

Dluhový nástroj, jehož pravidelné úrokové výnosy se vypočtou na základě hodnoty, tj. pomocí fixace podkladové referenční sazby (např. Euribor) v předem vymezené dny, které se nazývají dny fixace, a jehož splatnost je nejvýše jeden rok.

Puttable instruments (Nástroje s prodejní opcí)

Dluhový nástroj, jehož držitel má prodejní opci, tj. opci požadovat předčasné splacení od emitenta, přičemž první den pro výkon tento opce nebo výpovědní doba je nejvýše jeden rok od data emise.

Callable instruments (Nástroje s kupní opcí)

Dluhový nástroj, jehož držitel má kupní opci, tj. opci předčasně koupit nástroj, přičemž konečný den splacení je nejvýše jeden rok od data emise.

Other short-term debt securities (Ostatní krátkodobé dluhové cenné papíry)

Nepodřízené cenné papíry jiné než akcie a ostatní účasti emitované zpravodajskými jednotkami se splatností do jednoho roku, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Tato položka zahrnuje:

a)

cenné papíry, které poskytují držiteli nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů a/nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje dnem stanoveným v okamžiku vydání;

b)

neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se následně stanou obchodovatelnými a které jsou překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“.

ČÁST 2

DRUH ÚDAJŮ

1.

Druh údajů založených na transakcích (1), jež se mají vykazovat pro každou transakci:

Pole

Popis údajů

Alternativní možnost vykazování (je-li dána) a dodatečné předpoklady

Transaction identifier (Identifikátor transakce)

Interní jedinečný identifikátor transakce, který zpravodajská jednotka používá pro jednotlivou transakci.

Identifikátor transakce je jedinečný pro každou transakci vykázanou v daný den vykazování pro určitý segment peněžního trhu.

Reporting date (Den vykazování)

Den, kdy jsou údaje předkládány ECB nebo národní centrální bance.

 

Electronic time stamp (Elektronické časové razítko)

Okamžik, kdy je transakce uzavřena nebo zaúčtována.

 

Counterparty code (Kód protistrany)

Identifikační kód, který se pro vykazovanou transakci používá k rozpoznání protistrany zpravodajské jednotky.

Jsou-li transakce uzavírány prostřednictvím centrální clearingové protistrany, musí být uveden identifikátor centrální clearingové protistrany jakožto právního subjektu (LEI).

V případě transakcí s nefinančními podniky, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi a centrálními bankami a v případě všech ostatních vykazovaných transakcí, pro které se neuvádí LEI protistrany, musí být uvedena třída protistrany.

Counterparty code ID (Identifikátor kódu protistrany)

Atribut, který specifikuje druh jednotlivého předávaného kódu protistrany.

Použije se za všech okolností. Poskytne se jednotlivý kód protistrany.

Counterparty location (Místo, kde se nachází protistrana)

Kód země, v níž je protistrana zapsaná v rejstříku, vymezená Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO).

Povinný údaj, pokud se neuvádí jednotlivý kód protistrany. Jinak fakultativní.

Trade date (Den obchodu)

Den, kdy strany uzavřou vykazovanou finanční transakci.

 

Settlement date (Den vypořádání)

Den, kdy věřitel dlužníkovi půjčil hotovost nebo kdy dochází k vypořádání koupě dluhového nástroje.

V případě účtů s možností výběru na požádání („call accounts“) a jiných nezajištěných výpůjček/půjček s výpovědní lhůtou se jedná o den, kdy dochází k prodloužení vkladu (tj. kdy by byl vklad splacen, pokud by bylo požádáno o jeho vrácení/nedošlo k prodloužení).

Maturity date (Den splatnosti)

Den, kdy má dlužník věřiteli vrátit hotovost nebo kdy nastává splatnost dluhového nástroje a má dojít k jeho zpětnému splacení.

V případě nástrojů s kupní opcí se musí uvést konečný den splatnosti. V případě nástrojů s prodejní opcí se musí uvést první den, kdy lze prodejní opci vykonat. V případě účtů s možností výběru na požádání a jiných nezajištěných výpůjček/půjček s výpovědní lhůtou se jedná o první den, kdy lze nástroj splatit.

First call/put date (Den první koupě/prodeje)

První den, kdy lze vykonat kupní/prodejní opci.

Vykazuje se pouze v případě nástrojů s kupní/prodejní opcí se dnem první koupě/prodeje.

Call/put notice period (Výpovědní lhůta koupě/prodeje)

V případě nástrojů s kupní/prodejní opcí se jedná o počet kalendářních dnů, o který musí držitel opce držitele/emitenta nástroje vyrozumět přede dnem, kdy může být opce vykonána. V případě vkladů s výpovědní lhůtou se jedná o počet kalendářních dnů, o který musí držitel vkladu dlužníka vyrozumět přede dnem, kdy může být vklad splacen.

Vykazuje se jen v případě nástrojů s kupní/prodejní opcí s výpovědní lhůtou a v případě vkladů splatných s předem sjednanou výpovědní lhůtou.

Call/put (Koupě/prodej)

Příznak k určení toho, zda se jedná o nástroj s kupní nebo prodejní opcí.

 

Transaction sign (Znaménko transakce)

Znaménko transakce umožňuje rozpoznat, zda hotovost vykázaná v rámci nominální hodnoty transakce je vypůjčená či půjčená.

 

Transaction nominal amount (Nominální hodnota transakce)

Výše hotovosti půjčené či vypůjčené v rámci vkladů. V případě dluhových cenných papírů se jedná o nominální hodnotu emitovaného/koupeného cenného papíru.

 

Transaction price (Transakční cena)

Cena, za kterou je cenný papír emitován, tj. procentuální poměr původních hotovostních výnosů a nominální hodnoty.

V případě nezajištěných vkladů se vykazuje ve výši 100.

Instrument type (Druh nástroje)

Používá se k identifikaci nástroje, jehož prostřednictvím dochází k výpůjčce/půjčce, např. prostřednictvím nezajištěných vkladů, jiných nezajištěných krátkodobých dluhových cenných papírů s pevnou sazbou, jiných nezajištěných krátkodobých dluhových nástrojů s proměnlivou sazbou, obchodních cenných papírů krytých aktivy atd.

 

Type of rate (Druh sazby)

Používá se k určení toho, zda se jedná o nástroj s pevně stanovenou nebo proměnlivou sazbou.

 

Deal rate (Sazba transakce)

Úroková sazba (vyjádřená v souladu se zvyklostí peněžního trhu ACT/360), za kterou byl vklad sjednán a kterou je úročena výše půjčené hotovosti. V případě dluhových nástrojů se jedná o efektivní úrokovou sazbu (vyjádřenou v souladu se zvyklostí peněžního trhu ACT/360), za kterou byl nástroj emitován/nakoupen.

Vykazuje se pouze v případě nástrojů s pevnou sazbou.

Reference rate (Referenční sazba)

Podkladová referenční sazba, na jejímž základě se vypočítávají pravidelné úrokové výnosy.

Vykazuje se pouze v případě nástrojů s proměnlivou sazbou.

Spread (Rozpětí)

Počet bazických bodů připočtených (jsou-li kladné) k podkladové referenční sazbě či odečtených (jsou-li záporné) od podkladové referenční sazby za účelem výpočtu skutečné úrokové sazby uplatňované v daném období.

Vykazuje se pouze v případě nástrojů s proměnlivou sazbou.

2.   Prahová hodnota významnosti

Transakce s nefinančními podniky by měly být vykazovány, pouze pokud se jedná o transakce s nefinančními podniky, které jsou klasifikovány jako profesionální na základě Rámce Basel III LCR.

3.   Výjimky

Neměly by být vykazovány transakce v rámci skupiny.


(1)  Standardy elektronického výkaznictví a technické specifikace údajů jsou vymezeny samostatně. Jsou k dispozici na www.ecb.int.


PŘÍLOHA III

Schéma vykazování pro statistiku peněžního trhu týkající se derivátů

ČÁST 1

DRUH NÁSTROJŮ

Zpravodajské jednotky by měly Evropské centrální bance (ECB) nebo příslušné národní centrální bance vykazovat:

a)

všechny devizové swapy, při nichž je euro v rámci spotové operace nakupováno/prodáváno za cizí měnu a znovu prodáváno či znovu nakupováno v budoucí den za předem sjednaný směnný kurz forwardu, k nimž dochází mezi zpravodajskou jednotkou a ostatními měnovými finančními institucemi, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi nebo centrálními bankami pro investiční účely, jakož i nefinančními podniky klasifikovanými jako „profesionální“ podle Rámce Basel III LCR;

b)

jednodenní indexové swapy (OIS) v eurech mezi zpravodajskou jednotkou a ostatními měnovými finančními institucemi, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi nebo centrálními bankami pro investiční účely, jakož i nefinančními podniky klasifikovanými jako „profesionální“ v souladu s Rámcem Basel III LCR.

ČÁST 2

DRUH ÚDAJŮ

1.

Druh údajů založených na transakci (1) pro devizové swapy, jež se mají vykazovat pro každou transakci:

Pole

Popis údajů

Alternativní možnost vykazování (je-li dána) a jiné předpoklady

Transaction identifier (Identifikátor transakce)

Interní jedinečný identifikátor transakce, který zpravodajská jednotka používá pro jednotlivou transakci.

Identifikátor transakce je jedinečný pro každou transakci vykázanou v daný den vykazování pro určitý segment peněžního trhu.

Reporting date (Den vykazování)

Den, kdy jsou údaje předkládány ECB nebo národní centrální bance.

 

Electronic time stamp (Elektronické časové razítko)

Okamžik, kdy je transakce uzavřena nebo zaúčtována.

 

Counterparty code (Kód protistrany)

Identifikační kód, který se pro vykazovanou transakci používá k rozpoznání protistrany zpravodajské jednotky.

Jsou-li transakce uzavírány prostřednictvím centrální clearingové protistrany, musí být uveden identifikátor centrální clearingové protistrany jakožto právního subjektu (LEI).

V případě transakcí s nefinančními podniky, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi a centrálními bankami a v případě všech ostatních vykazovaných transakcí, pro které se neuvádí LEI protistrany, musí být uvedena třída protistrany.

Counterparty code ID (Identifikátor kódu protistrany)

Atribut, který specifikuje druh jednotlivého předávaného kódu protistrany.

Měl by být používán za všech okolností. Poskytuje se jednotlivý kód protistrany.

Counterparty location (Místo, kde se nachází protistrana)

Kód země, v níž je protistrana zapsaná v rejstříku, vymezená Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO).

Povinný údaj, pokud se neuvádí jednotlivý kód protistrany. Jinak fakultativní.

Trade date (Den obchodu)

Den, kdy strany uzavřou vykazovanou finanční transakci.

 

Spot value date (Den valuty spotové operace)

Den, kdy jedna strana prodá druhé určitou výši určité měny proti zaplacení dohodnuté výše určité jiné měny na základě dohodnutého směnného kurzu, který se nazývá směnný kurz spotové operace.

 

Maturity date (Den splatnosti)

Den, kdy devizový swap pozbyde platnosti a dojde k opětovnému nákupu měny prodané v den valuty spotové operace.

 

Transaction sign (Znaménko transakce)

Používá se k určení toho, zda částka v eurech vykázaná v rámci nominální hodnoty transakce je v den valuty spotové operace nakoupena či prodávána.

Mělo by se jednat o spotovou operaci v eurech, tj. zda v den valuty spotové operace dochází k prodeji či nákupu eura.

Transaction nominal amount (Nominální hodnota transakce)

Částka v eurech nakoupená či prodaná v den valuty spotové operace.

 

Foreign currency code (Kód cizí měny)

Mezinárodní trojmístný ISO kód měny nakoupené/prodané výměnou za euro.

 

Foreign exchange spot rate (Směnný kurz spotové operace)

Směnný kurz mezi eurem a cizí měnou uplatňovaný na spotovou část devizového swapu.

 

Foreign exchange forward points (Body devizového forwardu)

Rozdíl mezi směnným kurzem spotové operace a směnným kurzem forwardové operace vyjádřený v bazických bodech vyjádřených v souladu s převažujícími tržními zvyklostmi pro měnové páry.

 

Beneficiary in case of transactions conducted via CCPs (Příjemce v případě transakcí prováděných prostřednictvím centrálních clearingových protistran)

 

 

2.

Druh údajů založených na transakcích pro transakce OIS, jež se mají vykazovat pro každou transakci

Pole

Popis údajů

Alternativní možnost vykazování (je-li dána) a jiné předpoklady

Transaction identifier (Identifikátor transakce)

Interní jedinečný identifikátor transakce, který zpravodajská jednotka používá pro jednotlivou transakci.

Identifikátor transakce musí být jedinečný pro každou transakci vykázanou v daný den vykazování pro určitý segment peněžního trhu.

Reporting date (Den vykazování)

Den, kdy jsou údaje předkládány ECB nebo národní centrální bance.

 

Electronic time stamp (Elektronické časové razítko)

Okamžik, kdy je transakce uzavřena nebo zaúčtována.

Fakultativní.

Counterparty code (Kód protistrany)

Identifikační kód, který se pro vykazovanou transakci používá k rozpoznání protistrany zpravodajské jednotky.

Jsou-li transakce uzavírány prostřednictvím centrální clearingové protistrany, musí být uveden LEI centrální clearingové protistrany.

V případě transakcí s nefinančními podniky, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, vládními institucemi a centrálními bankami a v případě všech ostatních vykazovaných transakcí, pro které se neuvádí LEI protistrany, musí být uvedena třída protistrany.

Counterparty code ID (Identifikátor kódu protistrany)

Atribut, který specifikuje druh jednotlivého předávaného kódu protistrany.

Měl by být používán za všech okolností. Poskytuje se jednotlivý kód protistrany.

Counterparty location (Místo, kde se nachází protistrana)

ISO kód země, v níž je protistrana zapsaná v rejstříku.

Povinný údaj, pokud se neuvádí jednotlivý kód protistrany. Jinak fakultativní.

Trade date (Den obchodu)

Den, kdy strany uzavřou finanční transakci.

 

Start date (Počáteční den)

Den, kdy se vypočte jednodenní sazba periodicky proměnlivé úrokové sazby.

 

Maturity date (Den splatnosti)

Poslední den období, po které se provádí výpočet složené jednodenní sazby.

 

Fixed interest rate (Pevná úroková sazba)

Pevná sazba používaná při výpočtu výplaty OIS.

 

Transaction sign (Znaménko transakce)

Znaménko, které označuje, zda zpravodajská jednotka pevnou úrokovou sazbu platí nebo přijímá

 

Transaction nominal amount (Nominální hodnota transakce)

Nominální hodnota OIS:

 

3.   Prahová hodnota významnosti

Transakce s nefinančními podniky by měly být vykazovány, pouze pokud se jedná o transakce s nefinančními podniky, které jsou klasifikovány jako profesionální na základě Rámce Basel III LCR.

4.   Výjimky

Neměly by být vykazovány transakce v rámci skupiny.


(1)  Standardy elektronického výkaznictví a technické specifikace údajů jsou vymezeny samostatně. Jsou k dispozici na www.ecb.int.


PŘÍLOHA IV

Minimální standardy závazné pro skutečný soubor zpravodajských jednotek

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance („ECB“).

1.

Minimální standardy pro přenos:

i)

výkazy musí být předávány včas a ve lhůtách, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka;

ii)

forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené ECB a příslušnou národní centrální bankou;

iii)

zpravodajská jednotka musí ECB a příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;

iv)

musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do ECB a příslušné národní centrální banky.

2.

Minimální standardy pro přesnost:

i)

statistické údaje musí být správné;

ii)

zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

iii)

statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery; chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny ECB a příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;

iv)

zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené ECB a příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

3.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

i)

statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

ii)

v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;

iii)

zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.

Minimální standardy pro revize:

Je nutné dodržovat zásady a postupy pro revize, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Revize odchylující se od pravidelných revizí musí být doplněny vysvětlivkami.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU