(EU) č. 1254/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1254/2014 ze dne 11. července 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích větracích jednotek pro obytné budovy Text s významem pro EHP

1)

„specifickou spotřebou energie (SEC)“ (vyjádřenou v kWh/(m2.a)) se rozumí koeficient vyjadřující energii spotřebovanou při větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy, vypočtený pro větrací jednotky pro obytné budovy v souladu s přílohou VIII;

2)

„hladinou akustického výkonu (LWA)“ se rozumí hladina akustického výkonu A vyzařovaného skříní, uváděná v decibelech (dB) a vztažená k referenční hodnotě akustického výkonu jeden pikowatt (1 pW) přenesená vzduchem při referenčním průtoku vzduchu;

3)

„vícerychlostním pohonem“ se rozumí motor ventilátoru, který může fungovat ve třech nebo více pevných rychlostních stupních plus nula („vypnuto“);

4)

„pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický ovladač integrovaný do motoru a ventilátoru nebo pracující jako jeden systém s motorem a ventilátorem nebo dodávaný samostatně, který nepřetržitě upravuje elektrické napájení motoru s cílem řídit průtok;

5)

„systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí část obousměrné větrací jednotky vybavené výměníkem tepla určeným pro přenos tepla obsaženého ve (znečištěném) odváděném vzduchu zpět do (čerstvého) přiváděného vzduchu;

6)

„tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro obytné budovy (ηt)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno v systému zpětného získávání tepla za sucha a za standardních atmosférických podmínek, s vyváženým hmotnostním průtokem při referenčním průtoku, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 13 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru;

7)

„vnitřní netěsností“ se rozumí podíl odváděného vzduchu, který se nachází v přiváděném vzduchu větracích jednotek se systémem zpětného získávání tepla v důsledku netěsností mezi proudy odváděného a přiváděného vzduchu uvnitř skříně, když je jednotka provozována při referenčním objemovém průtoku vzduchu, měřeno na potrubí, přičemž zkouška se provede při 100 Pa;

8)

„přenesením“ se rozumí procentní podíl odváděného vzduchu, který se vrací do přiváděného vzduchu pro regenerační výměník tepla podle referenčního průtoku;

9)

„vnější netěsností“ se rozumí podíl referenčního objemového průtoku vzduchu unikajícího ze skříně jednotky, která je podrobena tlakové zkoušce, přičemž zkouška se provede při 250 Pa pro podtlak i přetlak;

10)

„směšováním“ se rozumí bezprostřední recirkulace nebo zkrat proudů vzduchu mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních tak, že nepřispívají k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu;

11)

„směšovacím poměrem“ se rozumí podíl odváděného proudu vzduchu jako součást celkového referenčního objemu vzduchu, který recirkuluje mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních, a tudíž nepřispívá k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu (měřeno ve vzdálenosti 1 m od vnitřního přívodního potrubí), minus vnitřní netěsnost;

12)

„efektivním příkonem“ (vyjádřeným ve W) se rozumí elektrický příkon při referenčním průtoku a odpovídajícím rozdílu vnějšího celkového tlaku, který zahrnuje elektrickou spotřebu ventilátorů, řízení (včetně dálkového ovládání) a tepelného čerpadla (pokud je integrováno);

13)

„měrným příkonem (SPI)“ (vyjádřeným v W/(m3/h)) se rozumí poměr mezi efektivním příkonem (ve W) a referenčním průtokem (v m3/h);

14)

„diagramem průtoku/tlaku“ se rozumí soubor křivek průtoku (na vodorovné ose) a rozdílu tlaků u jednosměrné větrací jednotky pro obytné budovy nebo na straně přívodu vzduchu u obousměrné větrací jednotky pro obytné budovy, kde každá z křivek představuje jednu rychlost ventilátoru s nejméně osmi rovnoměrně rozloženými zkušebními body, přičemž počet křivek je dán počtem jednotlivých možností otáček ventilátoru (jedna, dvě nebo tři), nebo v případě pohonu ventilátoru s proměnnými otáčkami zahrnuje nejméně minimální, maximální a příslušnou střední křivku, která se blíží referenčnímu objemu vzduchu a rozdílu tlaků pro zkoušky SPI;

15)

„referenčním průtokem“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí hodnota bodu křivky v diagramu průtoku/tlaku na vodorovné ose, která se nachází v referenčním bodě nebo která je nejblíže referenčnímu bodu při nejméně 70 % maximálního průtoku a 50 Pa pro jednotky vedené do potrubí a při minimálním tlaku u bezpotrubních jednotek. U obousměrných větracích jednotek se referenční objemový průtok vzduchu týká výstupního otvoru pro přívod vzduchu;

16)

„faktorem řízení (CTRL)“ se rozumí korekční faktor pro výpočet SEC závislý na typu řízení, které je součástí větrací jednotky, podle popisu v příloze VIII tabulce 1;

17)

„parametrem řízení“ se rozumí měřitelný parametr nebo soubor měřitelných parametrů, které jsou považovány za reprezentativní z hlediska potřeb větrání, např. úroveň relativní vlhkosti (RH), oxid uhličitý (CO2), těkavé organické sloučeniny (VOC) nebo jiné plyny, detekce přítomnosti, pohybu nebo obsazení na základě infračerveného spektra tělesného tepla nebo odrazu ultrazvukových vln, nebo elektrické signály, které jsou důsledkem manipulace člověka se světlem nebo zařízeními;

18)

„ručním řízením“ se rozumí jakýkoli typ řízení, který nepoužívá řízení podle potřeby;

19)

„řízením podle potřeby“ se rozumí zařízení nebo soubor zařízení, integrované nebo dodávané samostatně, které měří kontrolní parametr a používá výsledek k automatické regulaci průtoku jednotky a/nebo průtoků potrubí;

20)

„časovým řízením“ se rozumí rozhraní člověk-stroj, které řídí otáčky ventilátoru/průtok větrací jednotky pomocí hodin (s denním spínacím cyklem) s možností manuálního nastavení nastavitelného průtoku pro nejméně sedm dnů v týdnu s nejméně dvěma obdobími úsporného režimu, tj. obdobími, která vykazují snížený nebo žádný průtok;

21)

„větráním řízeným podle potřeby (DCV)“ se rozumí větrací jednotka, která užívá řízení podle potřeby;

22)

„jednotkou vedenou do potrubí“ se rozumí větrací jednotka určená k větrání jedné nebo několika místností nebo uzavřených prostorů v budově pomocí větracího potrubí, která má být vybavena připojením na potrubí;

23)

„bezpotrubní jednotkou“ se rozumí větrací jednotka určená pro větrání jedné místnosti nebo jednoho uzavřeného prostoru v budově, která není určena k tomu, aby byla vybavena připojením na potrubí;

24)

„centrálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky vedené do potrubí, které na centrální úrovni soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě jednoho senzoru pro celou větranou budovu nebo její část;

25)

„lokálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky, které soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě více než jednoho senzoru pro větrací jednotku vedenou do potrubí nebo jednoho senzoru pro bezpotrubní jednotku;

26)

„statickým tlakem (psf)“ se rozumí celkový tlak po odečtení dynamického tlaku ventilátoru;

27)

„celkovým tlakem (pf)“ se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru;

28)

„stagnačním tlakem“ se rozumí tlak měřený v určitém bodě v proudícím plynu, pokud by byl zastaven izoentropickým dějem;

29)

„dynamickým tlakem“ se rozumí tlak vypočítaný z hmotnostního průtoku a průměrné hustoty plynu na výstupu a v oblasti výstupu jednotky;

30)

„rekuperačním výměníkem tepla“ se rozumí výměník tepla určený k přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého bez pohyblivých částí, jako je například deskový nebo trubkový výměník tepla se souproudem, křížovým proudem nebo protiproudem nebo jejich kombinací, případně deskový nebo trubkový výměník tepla s difuzí vodních par;

31)

„regeneračním výměníkem tepla“ se rozumí rotační výměník tepla vybavený otočným kolem pro účely přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého, včetně materiálu umožňujícího přenos latentního tepla, hnacím mechanismem, skříní nebo rámem a těsněními, jejichž cílem je snížit obtok a únik vzduchu z jednoho proudu do druhého; tyto výměníky tepla mají různý stupeň rekuperace vlhkosti v závislosti na použitém materiálu;

32)

„citlivostí proudu vzduchu na změny tlaku“ u bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí poměr maximální odchylky od maximálního průtoku větrací jednotky pro obytné budovy při rozdílu vnějšího celkového tlaku + 20 Pa a – 20 Pa;

33)

„vnitřní/venkovní vzduchotěsností“ bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí průtok (vyjádřený v m3/h) mezi vnitřním a venkovním prostorem při vypnutém ventilátoru (ventilátorech).

1.

Energetický štítek pro jednosměrné větrací jednotky uvedené na trh po 1. lednu 2016:

Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:

2.

Energetický štítek pro obousměrné větrací jednotky uvedené na trh po 1. lednu 2016:

Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:

3.

Energetické štítky větracích jednotek pro obytné budovy uvedené v bodech 1 až 2 musí mít toto provedení:

Přičemž:

a)

název nebo ochranná známka dodavatele;

b)

identifikační značka modelu používaná dodavatelem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

specifická spotřeba energie (SEC) v kWh/(m2.a) pro každé použitelné klimatické pásmo a každou použitelnou třídu SEC;

d)

deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 tohoto nařízení (jednosměrná nebo obousměrná);

e)

typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami);

f)

typ systému zpětného získávání tepla (rekuperační, regenerační, žádný);

g)

tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla);

h)

maximální průtok (v m3/h):

i)

elektrický příkon pohonu ventilátoru včetně zařízení pro ovládání motoru při maximálním průtoku (W);

j)

hladina akustického výkonu (LWA), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

k)

referenční průtok v m3/s;

l)

referenční tlakový rozdíl v Pa;

m)

SPI ve W/(m3/h);

n)

faktor řízení a typologie řízení v souladu s příslušnými definicemi a klasifikací uvedenými v příloze VIII tabulce 1;

o)

deklarované maximální vnitřní a vnější netěsnosti (%) u obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla) a vnější netěsnosti (%) u jednosměrných větracích jednotek vedených do potrubí;

p)

směšovací poměr bezpotrubních obousměrných větracích jednotek, které nejsou určeny k tomu, aby byly vybaveny připojením na potrubí na straně přívodu ani odvodu vzduchu;

q)

poloha a popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky;

r)

u jednosměrných větracích systémů návod k instalaci regulovaných přívodních/odvodních mřížek na fasádě pro přirozený přívod/odvádění vzduchu;

s)

internetová adresa návodu na předběžnou montáž/demontáž;

t)

pouze u bezpotrubních jednotek: citlivost proudu vzduchu na kolísání tlaku při + 20 Pa a – 20 Pa;

u)

pouze u bezpotrubních jednotek: vnitřní/venkovní vzduchotěsnost v m3/h;

v)

roční spotřeba elektrické energie (AEC) (v kWh elektrické energie/rok);

w)

roční úspora tepla (AHS) (v kWh primární energie/rok) pro jednotlivé typy klimatu („průměrné“, „teplé“, „studené“).

a)

název a adresu dodavatele;

b)

identifikační značka modelu používaná dodavatelem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

c)

případně odkazy na použité harmonizované normy;

d)

případně jiné použité metody výpočtu, normy měření a specifikace;

e)

jméno a podpis osoby oprávněné jednat jménem dodavatele;

f)

případně technické parametry pro měření stanovené v souladu s přílohou VIII;

g)

celkové rozměry;

h)

specifikaci typu větrací jednotky pro obytné budovy;

i)

třída specifické spotřeby energie daného modelu, jak je určena v příloze II;

j)

specifická spotřeba energie (SEC) pro každé použitelné klimatické pásmo;

k)

hladinu akustického výkonu (LWA);

l)

výsledky výpočtů provedených podle přílohy VIII.

1.

Jestliže nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, s výjimkou internetu, jsou informace uvedeny v tomto pořadí:

2.

V případě, že jsou poskytnuty další informace z informačního listu výrobku, jsou uvedeny v podobě a pořadí podle přílohy IV.

3.

Velikost a typ písma, kterým jsou informace uvedené v této příloze vytištěny nebo zobrazeny, musí zaručovat čitelnost textu.

1.

Pro účely bodů 2 až 5 této přílohy se použijí následující definice:

2.

Příslušný energetický štítek zpřístupněný dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) se zobrazí na zobrazovacím mechanismu v blízkosti ceny výrobku v souladu se lhůtami uvedenými v čl. 3 odst. 2 a 3. Velikost tohoto štítku je taková, aby byl jasně viditelný a čitelný, a je přiměřená vzhledem k velikosti uvedené v příloze III. Štítek může být zobrazen pomocí vnořeného zobrazení; v takovém případě obrázek použitý pro přístup k němu splňuje specifikace uvedené v bodě 3 této přílohy. Při použití vnořeného zobrazení se štítek zobrazí po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na daný obrázek nebo rozevření daného obrázku gestem na dotykové obrazovce.

3.

Obrázek použitý pro přístup ke štítku v případě vnořeného zobrazení musí splňovat tyto požadavky:

c)	je v jednom z těchto dvou formátů:

4.

V případě vnořeného zobrazení je posloupnost zobrazení energetického štítku tato:

5.

Na zobrazovacím mechanismu se v blízkosti ceny výrobku zobrazí příslušný informační list výrobku zpřístupněný dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b). Velikost musí být taková, aby byl informační list výrobku zřetelně viditelný a čitelný. Informační list výrobku lze zobrazit pomocí vnořeného zobrazení, v takovém případě musí odkaz pro přístup k informačnímu listu výrobku jasně a čitelně uvádět text „Informační list výrobku“. Při použití vnořeného zobrazení se informační list zobrazí po prvním kliknutí pomocí myši či ukázání myší na odkaz nebo rozevření odkazu gestem na dotykové obrazovce.

1.

Specifická spotřeba energie (SEC) se vypočítá podle této rovnice:

kde

SPI a ηt jsou hodnoty odvozené ze zkoušek a metod výpočtu.

Další parametry a jejich výchozí hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1. SEC klasifikace energetických štítků vychází z „průměrného“ klimatu.

2.

Roční spotřeba elektrické energie na 100 m2 podlahové plochy (AEC) (v kWh/m2.a elektrické energie za rok) a roční úspora tepla ((AHS), která znamená roční úsporu spotřeby energie na vytápění (v kWh spalného tepla paliva ročně)) se vypočte následujícím způsobem s využitím definice v bodě 1 a výchozích hodnot uvedených v tabulce 1 pro jednotlivé typy klimatu (průměrné, teplé a studené):

;

.

Tabulka 1

Parametry výpočtu SEC