(EU) č. 1222/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí Text s významem pro EHP
| Publikováno: | Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 27-36 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
| Přijato: | 8. října 2014 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 5. prosince 2014 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2015 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1222/2014
ze dne 8. října 2014,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (1), a zejména na čl. 131 odst. 18 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnice 2013/36/EU zmocňuje příslušné nebo pověřené orgány členských států, aby uložily vyšší požadavky na kapitál globálním systémově významným institucím (G-SVI) s cílem kompenzovat vyšší riziko, které G-SVI představují pro finanční systém, a možný dopad jejich úpadku na daňové poplatníky. Uvedená směrnice vymezuje určité základní zásady metodiky určování institucí G-SVI a jejich zařazování do podkategorií podle jejich systémové významnosti. V souladu s tímto zařazením bude institucím uložen dodatečný požadavek na kmenový kapitál tier 1, tzv. kapitálová rezerva pro G-SVI. Metodika určování a zařazování institucí G-SVI se opírá o pět kategorií, které měří systémový význam banky pro globální finanční trh, a je dále upřesněna v tomto nařízení. |
|
(2) |
Aby toto nařízení zachovávalo přístup směrnice 2013/36/EU, mělo by zohlednit standardy pro metodiky posuzování globálních systémově významných bank a pro vyšší požadavek na schopnost absorbovat ztrátu, které stanovil Basilejský výbor pro bankovní dohled a které vycházejí z rámce pro globální systémově významné instituce stanoveného Radou pro finanční stabilitu v návaznosti na zprávu „Reducing the moral hazard posed by systemically important financial institutions – FSB Recommendations and Time Lines“ (Omezování morálního hazardu, který představují systémově významné finanční instituce – doporučení a lhůty Rady pro finanční stabilitu). |
|
(3) |
Směrnice 2013/36/EU objasňuje, že metodika určování a zařazování je harmonizována ve všech členských státech pomocí jednotných a transparentních parametrů pro určování celkového skóre subjektu za účelem měření jeho systémového významu. Aby bylo zajištěno, že vzorek bank a bankovních skupin z Unie i bank a bankovních skupin povolených ve třetích zemích, který slouží jako referenční vzorek pro obraz globálního finančního systému, bude napříč Unií jednotný, měl by tento vzorek určit Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Výjimky z tohoto vzorku a jeho doplnění na základě posouzení v rámci dohledu by měly být voleny výhradně pro zajištění funkce referenčního vzorku a neměly by se opírat o jiné důvody. |
|
(4) |
Postup určování institucí G-SVI by měl vycházet ze srovnatelných údajů a měl by zohledňovat skutečnost, že instituce musí jasně vědět, zda a v jaké výši pro ně bude platit požadavek na kapitálovou rezervu, a proto by metodika měla zahrnovat lhůty a postupy tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že určování institucí G-SVI by se mělo opírat o aktuální údaje týkající se vzorku velkých globálních bankovních skupin, z nichž některé jsou povoleny ve třetích zemích, však nebudou potřebné údaje k dispozici dříve než ve druhé polovině každého roku. Aby mohly instituce splnit požadavky, které vyplývají z jejich statusu G-SVI, měl by požadavek na kapitálovou rezervu vstoupit v účinnost přibližně jeden rok po určení dané instituce jako G-SVI. |
|
(5) |
Směrnice 2013/36/EU vymezuje pět kategorií, které měří systémový význam a zahrnují kvantifikovatelné ukazatele. S cílem minimalizovat administrativní zátěž pro instituce a orgány jsou tyto kategorie totožné s kategoriemi, které uplatňuje Basilejský výbor pro bankovní dohled. Při dalším definování kvantifikovatelných ukazatelů by toto nařízení mělo uplatňovat tentýž přístup. Ukazatele by měly být voleny tak, aby odrážely jednotlivé aspekty případných nepříznivých externích vlivů úpadku subjektu a jeho kritické funkce pro stabilitu finančního systému. Referenčním systémem pro posouzení systémového významu by měly být globální finanční trhy a globální ekonomika. |
|
(6) |
Pro stanovení přesné metodiky určování a klasifikace institucí G-SVI v souladu s pravidly uvedenými ve směrnici 2013/36/EU je důležité jasně vymezit pojmy „dotčený subjekt“, „hodnota ukazatele“, „jmenovatel“ a „hraniční skóre“ jejich definováním pro účely tohoto nařízení. |
|
(7) |
Systémový význam každé bankovní skupiny měřený ukazateli na konsolidovaném základě by měl být vyjádřen jako individuální celkové skóre pro určitý rok, které bude měřit postavení skupiny ve vztahu k ostatním subjektům ve vzorku. Na základě tohoto skóre by měly být banky určeny jako instituce G-SVI a zařazeny do podkategorií, pro které budou platit různé požadavky na kapitálovou rezervu. Při výpočtu skóre jako průměru skóre kategorií by každé z pěti kategorií měla být přiřazena váha ve výši 20 %. Pro účely výpočtu celkového skóre by měla být na kategorii nahraditelnosti uplatňována horní hranice vzhledem k tomu, že na základě analýzy údajů do roku 2013 včetně se ukázalo, že tato kategorie má neúměrně vysoký dopad na skóre u bank, jež mají dominantní postavení v poskytování platebních a upisovacích služeb a služeb úschovy aktiv. |
|
(8) |
Relevantní orgány by měly mít možnost využít řádného posouzení v rámci dohledu s cílem přeřadit instituci G-SVI z nižší podkategorie do vyšší podkategorie nebo označit subjekt, jehož celkové skóre je nižší než hraniční skóre nejnižší podkategorie, za instituci G-SVI. Vzhledem k tomu, že určení na základě posouzení v rámci dohledu má tentýž cíl jako řádný postup stanovování skóre, měl by být kritériem, o které se toto posouzení opírá, také systémový význam banky pro globální finanční trh a globální ekonomiku, a to v souladu s metodikou, kterou používá Basilejský výbor pro bankovní dohled. Riziko úpadku banky by nemělo být kritériem, neboť je již zohledněno v ostatních obezřetnostních požadavcích, mimo jiné v hodnotě celkové rizikové expozice, a případně v dalších kapitálových požadavcích, jako je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika. |
|
(9) |
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem EBA. |
|
(10) |
Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2). |
|
(11) |
Toto nařízení by se mělo použít od 1. ledna 2015, neboť požadavek na udržování kapitálové rezervy pro G-SVI stanovený v čl. 131 odst. 4 směrnice 2013/36/EU se použije a bude postupně zaváděn od 1. ledna 2016. Z toho důvodu a s cílem včas informovat instituce o kapitálové rezervě pro G-SVI, která pro ně bude platit, a poskytnout jim dostatek času na zvýšení požadovaného kapitálu, by měly být instituce G-SVI určeny nejpozději počátkem roku 2015. |
|
(12) |
Požadavek kapitálové rezervy pro G-SVI by měl být zaváděn postupně po dobu tří let podle čl. 162 odst. 5 směrnice 2013/36/EU: první krok požadavku uvedený v čl. 162 odst. 5 písm. a) směrnice 2013/36/EU by se měl použít od 1. ledna 2016 pro ty instituce G-SVI, které relevantní orgány určí počátkem roku 2015, a to na základě údajů ke konci účetních období do července 2014. Druhý krok požadavku kapitálové rezervy pro G-SVI uvedený v čl. 162 odst. 5 písm. b) směrnice 2013/36/EU by se měl použít od 1. ledna 2017 pro ty instituce G-SVI, které relevantní orgány určí do konce roku 2015 nebo nejpozději počátkem roku 2016, a to na základě údajů ke konci účetních období do července 2015, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení upřesňuje metodiku, podle níž orgán uvedený v čl. 131 odst. 1 směrnice 2013/36/EU (dále jen „relevantní orgán“) členského státu určuje na konsolidovaném základě dotčený subjekt jako globální systémově významnou instituci (G-SVI), a metodiku pro vymezení podkategorií G-SVI a zařazení institucí do těchto podkategorií podle jejich systémového významu, a v rámci této metodiky také lhůty a údaje, které mají být pro uvedené určení použity.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„dotčeným subjektem“ mateřská instituce v EU nebo mateřská finanční holdingová společnost v EU nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo instituce, která není dceřiným podnikem mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU; |
|
2) |
„hodnotou ukazatele“ pro každý ukazatel stanovený v článku 6 a pro každý dotčený subjekt ve vzorku individuální hodnota ukazatele a pro každou banku povolenou ve třetí zemi srovnatelná individuální hodnota ukazatele zveřejňovaná v souladu se standardy dohodnutými na mezinárodní úrovni; |
|
3) |
„jmenovatelem“ pro každý ukazatel celková souhrnná výše hodnot ukazatelů dotčených subjektů a bank povolených ve třetích zemích obsažených ve vzorku; |
|
4) |
„hraničním skóre“ hodnota skóre, která určuje nejnižší hranici a hranice mezi pěti kategoriemi definovanými v čl. 131 odst. 9 směrnice 2013/36/EU. |
Článek 3
Společné parametry metodiky
1. Orgán EBA určí vzorek institucí nebo skupin, jejichž hodnoty ukazatelů mají být používány jako referenční hodnoty reprezentující globální bankovní sektor pro účely výpočtu skóre, s ohledem na standardy dohodnuté na mezinárodní úrovni, konkrétně vzorek, který používá Basilejský výbor pro bankovní dohled k určování globálních systémově významných bank, a do 31. července každého roku vyrozumí relevantní orgány dotčených subjektů zahrnutých do vzorku.
Vzorek se skládá z dotčených subjektů a bank povolených ve třetích zemích a obsahuje 75 největších z nich podle celkové expozice definované v čl. 6 odst. 1, jakož i dotčené subjekty určené jako instituce G-SVI a banky ve třetích zemích, které byly určeny jako globální systémově významné instituce v předešlém roce.
Orgán EBA vyloučí nebo doplní dotčené subjekty nebo banky povolené ve třetích zemích, pokud to bude nutné k zajištění přiměřeného referenčního systému pro posouzení systémového významu odrážejícího globální finanční trhy a globální ekonomiku, s ohledem na standardy dohodnuté na mezinárodní úrovni, včetně vzorku, který používá Basilejský výbor pro bankovní dohled.
2. Relevantní orgán oznámí orgánu EBA nejpozději do 31. července každého roku hodnoty ukazatelů každého dotčeného podniku s hodnotou expozice vyšší než 200 miliard EUR, který je v jurisdikci relevantního orgánu povolen. Relevantní orgán zajistí, aby byly hodnoty ukazatelů totožné s hodnotami předanými Basilejskému výboru pro bankovní dohled a s hodnotami, které dotčený subjekt zveřejní podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1030/2014 (3). Relevantní orgán použije vzory stanovené v uvedeném nařízení.
3. Orgán EBA vypočítá jmenovatele na základě hodnot ukazatelů oznámených relevantním orgánem podle odstavce 2, s ohledem na standardy dohodnuté na mezinárodní úrovni, zejména na jmenovatele zveřejněné Basilejským výborem pro bankovní dohled za daný rok, a oznámí je relevantním orgánům. Jmenovatelem ukazatele je souhrnná částka hodnot ukazatelů za všechny dotčené subjekty a banky povolené ve třetích zemích obsažené ve vzorku, oznámených za dotčené subjekty podle odstavce 2 a zveřejněných bankami povolenými ve třetích zemích k 31. červenci příslušného roku.
Článek 4
Postup určování
1. Relevantní orgán nejpozději do 15. prosince každého roku vypočte skóre dotčených subjektů zařazených do vzorku oznámeného orgánem EBA, které jsou povoleny v jurisdikci orgánu. Jestliže relevantní orgán při výkonu řádného posouzení v rámci dohledu určí dotčený subjekt jako instituci G-SVI podle čl. 131 odst. 10 písm. b) směrnice 2013/36/EU, poskytne tento orgán podrobné písemné prohlášení o důvodech svého posouzení orgánu EBA nejpozději 15. prosince každého roku.
2. Určení dotčeného subjektu jako instituce G-SVI a jeho zařazení do podkategorie vstupuje v účinnost k 1. lednu druhého roku následujícího po kalendářním roce, kdy byly stanoveny jmenovatele v souladu s článkem 3.
Článek 5
Určení jako instituce G-SVI, stanovení skóre a zařazení do podkategorií
1. Hodnoty ukazatelů vycházejí z údajů dotčeného subjektu vykázaných ke konci předchozího účetního období na konsolidovaném základě, a u bank povolených ve třetích zemích z údajů zveřejněných v souladu se standardy dohodnutými na mezinárodní úrovni. Relevantní orgány mohou použít hodnoty ukazatelů dotčených subjektů, jejichž účetní období končí 30. června, odvozené od jejich situace k 31. prosinci.
2. Relevantní orgán stanoví skóre každého dotčeného subjektu ve vzorku jako prostý průměr skóre kategorií, s výhradou maximálního skóre kategorie ve výši 500 základních bodů za kategorii hodnotící nahraditelnost. Skóre každé kategorie se vypočítá jako prostý průměr hodnot vyplývajících z vydělení hodnot ukazatele dané kategorie jmenovatelem ukazatele, který oznámí orgán EBA. Skóre se vyjadřují v základních bodech a zaokrouhlují na nejbližší celý základní bod.
3. Nejnižší hraniční skóre činí 130 základních bodů. Podkategorie se přiřazují takto:
|
a) |
podkategorie 1 zahrnuje skóre od 130 do 229 základních bodů; |
|
b) |
podkategorie 2 zahrnuje skóre od 230 do 329 základních bodů; |
|
c) |
podkategorie 3 zahrnuje skóre od 330 do 429 základních bodů; |
|
d) |
podkategorie 4 zahrnuje skóre od 430 do 529 základních bodů; |
|
e) |
podkategorie 5 zahrnuje skóre od 530 do 629 základních bodů. |
4. Relevantní orgán určí dotčený subjekt jako instituci G-SVI, jestliže je skóre daného subjektu rovné nebo vyšší než nejnižší hraniční skóre. Rozhodnutí určit dotčený subjekt při výkonu řádného posouzení v rámci dohledu podle čl. 131 odst. 10 písm. b) směrnice 2013/36/EU jako instituci G-SVI se opírá o posouzení toho, zda by úpadek subjektu měl významný nepříznivý dopad na globální finanční trh a globální ekonomiku.
5. Relevantní orgán zařadí instituci G-SVI do podkategorie podle skóre dané instituce. Rozhodnutí přeřadit instituci G-SVI z nižší podkategorie do vyšší podkategorie při výkonu řádného posouzení v rámci dohledu podle čl. 131 odst. 10 písm. a) směrnice 2013/36/EU se opírá o posouzení toho, zda by úpadek instituce G-SVI měl vyšší nepříznivý dopad na globální finanční trh a globální ekonomiku.
6. Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 lze podpořit doplňkovými ukazateli, které nesmí být ukazateli pravděpodobnosti úpadku dotčeného subjektu. Tato rozhodnutí obsahují dobře doložené a ověřitelné kvantitativní a kvalitativní údaje.
Článek 6
Ukazatele
1. Kategorie, která měří velikost skupiny, obsahuje jeden ukazatel rovný celkové expozici skupiny, dále upřesněný v příloze.
2. Kategorie, která měří propojenost skupiny s finančním systémem, obsahuje všechny následující ukazatele, dále upřesněné v příloze:
|
a) |
aktiva ve finančním systému; |
|
b) |
závazky ve finančním systému; |
|
c) |
cenné papíry v oběhu. |
3. Kategorie, která měří nahraditelnost služeb nebo finanční infrastruktury poskytovaných skupinou, obsahuje všechny následující ukazatele, dále upřesněné v příloze:
|
a) |
aktiva v úschově; |
|
b) |
platební činnost; |
|
c) |
upsané transakce na trzích dluhopisů a akciových trzích. |
4. Kategorie, která měří složitost skupiny, obsahuje všechny následující ukazatele, dále upřesněné v příloze:
|
a) |
pomyslná hodnota mimoburzovních derivátů; |
|
b) |
aktiva zařazená na úrovni 3 reálné hodnoty měřené v souladu s nařízením Komise EU č. 1255/2012 (4); |
|
c) |
cenné papíry k obchodování a realizovatelné. |
5. Kategorie, která měří přeshraniční činnost skupiny, obsahuje následující ukazatele, dále upřesněné v příloze:
|
a) |
pohledávky napříč jurisdikcemi, |
|
b) |
závazky napříč jurisdikcemi. |
6. U údajů vykázaných v měnách jiných než euro relevantní orgán použije odpovídající směnný kurz s přihlédnutím k referenčnímu směnnému kurzu zveřejněnému Evropskou centrální bankou a použitelnému dne 31. prosince a k mezinárodním normám. U ukazatele platební činnosti podle odst. 3 písm. b) použije relevantní orgán průměrné směnné kurzy za dotčený rok.
Článek 7
Přechodná ustanovení
Odchylně od prvního pododstavce čl. 3 odst. 1 orgán EBA stanoví vzorek pro určení dotčeného subjektu jako instituce G-SVI pro rok 2014 do 14. ledna 2015. Do 21. ledna 2015 relevantní orgány oznámí orgánu EBA hodnoty ukazatelů pro dotčené subjekty v uvedeném vzorku na základě údajů ke konci účetních období do července 2014. Na základě těchto hodnot ukazatelů orgán EBA do 30. ledna 2015 vypočte jmenovatele pro rok 2014. Relevantní orgány na základě uvedených jmenovatelů stanoví skóre dotčených subjektů pro rok 2014. Rovněž určí instituce G-SVI a zařadí je do podkategorií. Relevantní orgán souběžně oznámí určené instituce G-SVI Komisi, Evropskému výboru pro systémová rizika a Evropskému orgánu pro bankovnictví a zveřejní jejich názvy spolu s jejich skóre za rok 2014 do 28. února 2015.
Odchylně od čl. 4 odst. 2 se určení dotčeného subjektu jako instituce G-SVI a podkategorie, do které je tento dotčený subjekt zařazen, na základě skóre za rok 2014 použije od 1. ledna 2016.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 1. ledna 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 8. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1030/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o jednotné formáty a datum pro účely zveřejnění hodnot používaných pro identifikaci globálních systémově významných institucí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 284, 30.9.2014, s. 14).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 1255/2012 ze dne 11. prosince 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard 12, mezinárodní standard účetního výkaznictví 1, mezinárodní standard účetního výkaznictví 13 a výklad 20 Výboru pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (Úř. věst. L 360, 29.12.2012, s. 78).
PŘÍLOHA
Pro účely článku 6 se ukazatele určí takto:
1. Celková expozice
Celková expozice představuje součet všech rozvahových položek a všech derivátových a podrozvahových položek na konsolidovaném základě, včetně subjektů konsolidovaných pro účetní účely, nikoli však pro regulační účely na základě rizik, snížený o regulační úpravy.
Celková expozice využívá účetní metodu měření expozice (avšak s širším rozsahem konsolidace), s výhradou následujících zásad:
|
— |
rozvahové, jiné než derivátové položky, jsou do měření expozice zahrnuty bez specifických rezerv a úprav v ocenění (například úvěrových úprav v ocenění), |
|
— |
vzájemné započtení úvěrů a vkladů není dovoleno, |
|
— |
fyzický nebo finanční kolaterál, záruky nebo opatření ke snižování úvěrového rizika nabytá za úplatu nesnižují rozvahové expozice. |
Rozvahové položky představují součet následujících položek:
|
a) |
expozice protistrany z derivátových smluv; |
|
b) |
hrubá hodnota obchodů zajišťujících financování (securities financing transactions, SFT); |
|
c) |
expozice protistrany z SFT; |
|
d) |
nejvyšší hodnota z i) ostatních aktiv snížených o cenné papíry získané v obchodech zajišťujících financování zaúčtované jako aktiva a ii) nuly. |
Podrozvahové položky představuje součet následujících položek:
|
a) |
potenciální budoucí expozice z derivátových smluv; |
|
b) |
pomyslná hodnota podrozvahových položek s úvěrovým konverzním faktorem (Credit Conversion Factor, CCF) ve výši 0 % snížená o 100 % bezpodmínečně zrušitelných příslibů z úvěrových karet a o 100 % ostatních bezpodmínečně zrušitelných příslibů; |
|
c) |
10 % bezpodmínečně zrušitelných příslibů z úvěrových karet; |
|
d) |
10 % ostatních bezpodmínečně zrušitelných příslibů; |
|
e) |
pomyslná hodnota podrozvahových položek s CCF 20 %; |
|
f) |
pomyslná hodnota podrozvahových položek s CCF 50 %; |
|
g) |
pomyslná hodnota podrozvahových položek s CCF 100 %; |
U subjektů konsolidovaných pro účetní účely, nikoli však pro regulační účely na základě rizik, se hodnota ukazatele zvyšuje o součet následujících položek:
|
a) |
rozvahová aktiva; |
|
b) |
potenciální budoucí expozice z derivátových smluv; |
|
c) |
10 % bezpodmínečně zrušitelných příslibů; |
|
d) |
ostatní podrozvahové přísliby; |
|
e) |
minus hodnota investic v konsolidovaných subjektech. |
2. Propojenost
Pro účely ukazatelů propojenosti jsou finanční instituce definovány jako instituce zahrnující banky a jiné instituce přijímající vklady, bankovní holdingové společnosti, obchodníky s cennými papíry, pojišťovny, investiční fondy, hedgeové fondy, penzijní fondy, investiční banky a ústřední protistrany. Centrální banky a jiné subjekty veřejného sektoru (například mezinárodní rozvojové banky) jsou vyloučeny, státem vlastněné komerční banky jsou však zahrnuty.
2.1. Aktiva ve finančním systému
Aktiva ve finančním systému představují součet finančních prostředků uložených u jiných finančních institucí nebo půjčených jiným finančním institucím a nečerpaných úvěrových linek přislíbených jiným finančním institucím, držeb cenných papírů emitovaných jinými finančními institucemi, čisté kladné běžné expozice obchodů zajišťujících financování a mimoburzovních (over-the-counter, OTC) derivátů u jiných finančních institucí s čistou kladnou reálnou hodnotou.
a) Finanční prostředky uložené u jiných finančních institucí nebo půjčené jiným finančním institucím a nečerpané úvěrové linky
Finanční prostředky uložené u jiných finančních institucí nebo půjčené jiným finančním institucím a nečerpané úvěrové linky jsou součtem následujících položek:
|
1) |
finanční prostředky uložené u jiných finančních institucí nebo půjčené jiným finančním institucím, včetně vkladních listů; |
|
2) |
nečerpané úvěrové linky přislíbené jiným finančním institucím. |
b) Držby cenných papírů emitovaných jinými finančními institucemi
Tato položka obsahuje všechny držby cenných papírů emitovaných jinými finančními institucemi. Celkové držby se počítají jako reálná hodnota cenných papírů klasifikovaných jako držené k obchodování a realizovatelné cenné papíry; cenné papíry držené do splatnosti se počítají v zůstatkové hodnotě.
Držby cenných papírů emitovaných jinými finančními institucemi představují součet následujících položek:
|
1) |
zajištěné dluhové cenné papíry; |
|
2) |
senioritní nezajištěné dluhové cenné papíry; |
|
3) |
podřízené dluhové cenné papíry; |
|
4) |
obchodní cenné papíry; |
|
5) |
maximální hodnota akcií, včetně nominální a přírůstkové hodnoty kmenových a preferenčních akcií, snížená o započtení krátkých pozic vůči specifickým držbám akcií a nule. |
c) Obchody zajišťující financování
Obchody zajišťující financování představují součet čisté kladné běžné expozice obchodů zajišťujících financování u jiných finančních institucí.
Vykázaná hodnota nemá odrážet částky evidované v rozvaze. Představuje jedinou zákonně dlužnou částku na každou skupinu transakcí se započtením. Započtení se použije pouze v případě, že pro dané transakce platí zákonně vymahatelná dohoda o započtení. Jestliže tato kritéria nejsou splněna, počítá se hrubá rozvahová částka. Úvěrové transakce prostřednictvím účelového subjektu se nezahrnují.
d) Mimoburzovní (OTC) deriváty u jiných finančních institucí s čistou kladnou reálnou hodnotou
Mimoburzovní (OTC) deriváty u jiných finančních institucí s čistou kladnou reálnou hodnotou představují součet následujících položek:
|
1) |
čistá kladná reálná hodnota včetně drženého kolaterálu, jestliže spadá do rámcové dohody o započtení; |
|
2) |
případná budoucí expozice. |
2.2. Závazky ve finančním systému
Celkové závazky ve finančním systému představují součet vkladů finančních institucí, obchodů zajišťujících financování a OTC derivátů u jiných finančních institucí, které mají čistou zápornou reálnou hodnotu.
a) Vklady finančních institucí
Vklady finančních institucí představují součet následujících položek:
|
1) |
vklady splatné depozitářům; |
|
2) |
vklady splatné jiným finančním institucím než depozitářům; |
|
3) |
nečerpané přislíbené úvěrové linky získané od jiných finančních institucí. |
b) Obchody zajišťující financování
Obchody zajišťující financování představují součet čisté záporné běžné expozice obchodů zajišťujících financování u jiných finančních institucí.
c) OTC deriváty u jiných finančních institucí s čistou zápornou reálnou hodnotou
OTC deriváty u jiných finančních institucí s čistou zápornou reálnou hodnotou představují součet následujících položek:
|
1) |
čistá záporná reálná hodnota včetně drženého kolaterálu, jestliže spadá do rámcové dohody o započtení; |
|
2) |
případná budoucí expozice. |
2.3. Cenné papíry v oběhu
Tento ukazatel odráží účetní hodnotu cenných papírů v oběhu emitovaných dotčeným subjektem. Finanční a jiné činnosti v rámci skupiny se nerozlišují.
Cenné papíry v oběhu celkem představují součet následujících položek:
|
a) |
zajištěné dluhové cenné papíry; |
|
b) |
senioritní nezajištěné dluhové cenné papíry; |
|
c) |
podřízené dluhové cenné papíry; |
|
d) |
obchodní cenné papíry; |
|
e) |
vkladní listy; |
|
f) |
kmenové akcie; |
|
g) |
preferenční akcie a jakékoli jiné formy podřízeného financování neuvedené v písmenu c). |
3. Nahraditelnost služeb nebo finanční infrastruktury poskytovaných skupinou
3.1. Platební činnost
Celkovou platební činnost představují platby uskutečněné ve vykazovaném roce vyjma plateb v rámci skupiny.
Příslušná hodnota plateb je celková hrubá hodnota všech plateb v hotovosti zaslaných vykazující skupinou prostřednictvím systémů pro převody vysokých objemů finančních prostředků, spolu s hrubou hodnotu všech hotovostních plateb zaslaných prostřednictvím zprostředkovatelské banky (například pomocí korespondenčního nebo nostro účtu). Jsou zahrnuty hotovostní platby provedené v zastoupení dotčeného subjektu, jakož i platby provedené jménem zákazníků, včetně finančních institucí a jiných komerčních zákazníků. Nejsou zahrnuty platby provedené prostřednictvím retailových platebních systémů. Zahrnují se pouze odchozí platby. Hodnota se vypočítává v eurech.
3.2. Aktiva v úschově
Hodnotu aktiv v úschově představuje hodnota všech aktiv včetně přeshraničních aktiv, které vykazující skupina drží jako uschovatel jménem zákazníků, včetně finančních institucí jiných než vykazující skupina. Nejsou zahrnuta žádná aktiva v řízení nebo ve správě, která nejsou klasifikována jako aktiva v úschově.
3.3. Upsané transakce na trzích dluhopisů a akciových trzích
Celkové upsané transakce na trzích dluhopisů a akciových trzích představují součet činnosti upisování akcií a činnosti upisování dluhopisů.
Jsou zahrnuty veškeré transakce upisování, v nichž je banka zavázána koupit neprodané cenné papíry. Pokud upisování probíhá podle zásady vynaložení nejvyššího úsilí (což znamená, že banka není zavázána odkoupit zbývající položky), zahrnují se jen skutečně prodané cenné papíry.
4. Složitost skupiny
4.1. Pomyslná hodnota mimoburzovních (OTC) derivátů
Tento ukazatel měří rozsah angažovanosti vykazující skupiny v transakcích s OTC deriváty a zahrnuje všechny typy kategorií rizika a nástrojů. Při vykazování pomyslných hodnot derivátů se neodečítá kolaterál.
Celková pomyslná hodnota OTC derivátů je souhrn OTC derivátů zúčtovaných prostřednictvím ústřední protistrany a OTC derivátů zúčtovaných dvoustranně.
4.2. Aktiva na úrovni 3
Aktiva na úrovni 3 představují hodnotu všech aktiv opakovaně oceňovaných vstupy na úrovni 3.
4.3. Cenné papíry k obchodování a realizovatelné
Cenné papíry k obchodování a realizovatelné představují celkovou částku cenných papírů v účetních kategoriích cenných papírů držených k obchodování a realizovatelných cenných papírů sníženou o dílčí soubor cenných papírů držených v těchto kategoriích, které jsou způsobilé ke klasifikaci jako vysoce likvidní aktiva.
5. Přeshraniční činnost skupiny
5.1. Pohledávky napříč jurisdikcemi
Hodnota pohledávek napříč jurisdikcemi je hodnota všech pohledávek ve všech sektorech, které jsou na základě výsledného rizika přeshraničními pohledávkami, místními pohledávkami zahraničních přidružených společností v cizí měně nebo místními pohledávkami zahraničních přidružených společností v místní měně, vyjma činností týkajících se derivátů. Přeshraniční pohledávky zahrnují vztah pobočky v jedné zemi k dlužníkovi v jiné zemi. Místní pohledávky zahraničních přidružených společností v cizí a místní měně zahrnují vztah pobočky banky k dlužníkům na témže místě.
5.2. Závazky napříč jurisdikcemi
Celkové závazky napříč jurisdikcemi představují součet níže uvedených položek snížený o případné zahraniční závazky spřízněných poboček uvedených v písmenu b):
|
a) |
místní závazky v místní měně; |
|
b) |
zahraniční závazky (vyjma místních závazků v místní měně). |