(EU) č. 1152/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic pro výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 309, 30.10.2014, s. 5-8 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 4. června 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 19. listopadu 2014 Nabývá účinnosti: 19. listopadu 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1152/2014

ze dne 4. června 2014,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic pro výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (1), a zejména na čl. 140 odst. 7 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy vyžaduje určení zeměpisné oblasti kapitálových požadavků pro všechny úvěrové expozice dané instituce, včetně expozic držených v obchodním portfoliu a všech sekuritizačních expozic.

(2)

Zeměpisná oblast by měla být určena podle umístění rizika spojeného s expozicemi. Tím bude zajištěno, aby tvorba dodatečných rezerv na základě plnění požadavku na proticyklické rezervy byla přidělena finančnímu systému s nadměrným růstem objemu úvěrů.

(3)

Pro určení zeměpisné oblasti všech úvěrových expozic by se obecně mělo používat místo pobytu povinné osoby nebo dlužníka, neboť se má za to, že nejlépe odráží umístění rizika, což je též důležité pro finanční systém. Určení zeměpisné oblasti úvěrových expozic, jež jsou specializovanými úvěrovými expozicemi ve smyslu čl. 147 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2), by však mělo vycházet z umístění aktiv vytvářejících příjem, jenž je primárním zdrojem splácení závazku.

(4)

Aby opatření pro účely určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic byla chápána jasně a jednoznačně, je nezbytné stanovit seznam definic technických pojmů používaných v tomto nařízení.

(5)

Expozice vůči právnické osobě by měly být v zásadě přiřazeny členskému státu nebo třetí zemi, v níž má daná osoba sídlo. Místo skutečného správního ústředí a sídlo právnické osoby se však mohou lišit. To uznal Soudní dvůr ve svých rozhodnutích ve věcech C-81/87 (Daily Mail), C-212/97 (Centros), C-208/00 (Überseering), C-167/01 (Inspire Art), C-411/03 (Sevic) a C-210/06 (Cartesio). Aby se v těchto případech zajistilo řádné přidělení proticyklické kapitálové rezervy, měly by instituce, jež jsou si tohoto nesouladu ohledně povinné osoby vědomy, přidělit příslušné expozice místu skutečného správního ústředí dané právnické osoby.

(6)

Expozice vůči subjektům kolektivního investování je vhodné přidělit místu osoby povinné z podkladové expozice, jak je definováno v tomto nařízení. Představuje-li určení osoby povinné z podkladové expozice nepřiměřenou zátěž, lze expozici vůči subjektu kolektivního investování přidělit domovskému členskému státu instituce.

(7)

Expozice vůči ostatním aktivům by v případech, kdy nelze určit povinnou osobu, měly být přiděleny domovskému členskému státu instituce.

(8)

S ohledem na instituce, jejichž celková zahraniční expozice nebo činnost v rámci obchodního portfolia je omezená, by měly být uplatněny zásady proporcionality a významnosti a tyto instituce by měly mít možnost použít jednodušší metody určování zeměpisné oblasti. Cílem je zmírnit zátěž menších institucí, jejichž zahraniční aktivita a činnosti v rámci obchodního portfolia jsou zpravidla omezené.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(10)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„obecnou úvěrovou expozicí“ se rozumí objem rizikové expozice vypočtený podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 pro expozici uvedenou v čl. 140 odst. 4 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

2)

„expozicí obchodního portfolia“ se rozumí objem rizikové expozice vypočtený podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 pro expozici uvedenou v čl. 140 odst. 4 písm. b) směrnice 2013/36/EU;

3)

„sekuritizační expozicí“ se rozumí objem rizikové expozice vypočtený podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 pro expozici uvedenou v čl. 140 odst. 4 písm. c) směrnice 2013/36/EU;

4)

„místem povinné osoby“ se rozumí členský stát nebo třetí země, kde má fyzická nebo právnická osoba, která je protistranou instituce v obecné úvěrové expozici, emitentem finančního nástroje nezahrnutého do obchodního portfolia nebo protistranou v expozici neobchodního portfolia, obvyklé místo pobytu (v případě fyzické osoby) nebo sídlo (v případě právnické osoby); v případě právnické osoby, jejíž skutečné správní ústředí se nachází v jiném členském státě nebo třetí zemi, než je členský stát nebo země jejího sídla, se „místem povinné osoby“ rozumí členský stát nebo třetí země jejího skutečného správního ústředí;

5)

„místem dlužníka“ se rozumí členský stát nebo třetí země, kde má fyzická nebo právnická osoba, která je emitentem finančního nástroje zahrnutého do obchodního portfolia nebo protistranou v expozici obchodního portfolia, obvyklé místo pobytu (v případě fyzické osoby) nebo sídlo (v případě právnické osoby); v případě právnické osoby, jejíž skutečné správní ústředí se nachází v jiném členském státě nebo třetí zemi, než je členský stát nebo země jejího sídla, se „místem dlužníka“ rozumí členský stát nebo třetí země jejího skutečného správního ústředí;

6)

„místem příjmů“ se rozumí členský stát nebo třetí země, v níž se nacházejí aktiva vytvářející příjem, který je primárním zdrojem splácení závazku ve vztahu ke specializované úvěrové expozici;

7)

„zahraniční expozicí“ se rozumí obecná úvěrová expozice, jejíž povinná osoba se nenachází v domovském členském státu instituce;

8)

„specializovanou úvěrovou expozicí“ se rozumí obecná úvěrová expozice, která má vlastnosti uvedené v čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 2

Zeměpisná oblast obecných úvěrových expozic

1.   Všechny obecné úvěrové expozice, které nespadají do odstavců 2 až 5 tohoto článku, se přidělují místu povinné osoby.

2.   Obecné úvěrové expozice vůči subjektům kolektivního investování uvedené v čl. 112 písm. o) nařízení (EU) č. 575/2013 se přidělují místu osoby povinné z podkladových expozic. Existuje-li v případě určité expozice vůči subjektu kolektivního investování více než jedno místo osob povinných z podkladových expozic, lze na danou expozici vůči subjektu kolektivního investování uplatnit též čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Specializované úvěrové expozice uvedené v čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013 se přidělují místu příjmů.

4.   Obecné úvěrové expozice vůči ostatním položkám uvedené v čl. 112 písm. q) nařízení (EU) č. 575/2013 se v případě, že instituce nemůže identifikovat příslušnou povinnou osobu, přidělují domovskému členskému státu instituce.

5.   Následující obecné úvěrové expozice lze přiřadit domovskému členskému státu instituce:

a)

expozice vůči subjektům kolektivního investování uvedené v čl. 112 písm. o) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud instituce nemůže určit místo osoby povinné (osob povinných) z podkladových expozic na základě informací, jež má k dispozici interně nebo jež jsou dostupné externě, aniž by musela vynaložit nepřiměřené úsilí;

b)

zahraniční expozice, jejichž souhrn nepřesahuje 2 % souhrnu obecných úvěrových expozic, expozic obchodního portfolia a sekuritizačních expozic této instituce. Souhrn obecných úvěrových expozic, expozic obchodního portfolia a sekuritizačních expozic se počítá s vyloučením obecných úvěrových expozic umístěných v souladu s písmenem a) tohoto odstavce a odstavcem 4.

6.   Instituce počítají procentní podíl uvedený v odst. 5 písm. b) jednou ročně a ad hoc. Výpočet ad hoc se vyžaduje, pokud nastane událost, která ovlivňuje finanční nebo ekonomickou situaci instituce.

Článek 3

Zeměpisná oblast expozic obchodního portfolia

1.   S výhradou odstavců 2 a 3 se expozice obchodního portfolia přidělují místu dlužníka.

2.   V případě expozic obchodního portfolia, na něž se vztahují kapitálové požadavky podle části třetí hlavy IV kapitoly 5 nařízení (EU) č. 575/2013, instituce určí zeměpisnou oblast vynásobením souhrnného objemu jejich rizikové expozice níže uvedeným poměrem:

a)

kapitálové požadavky stanovené podle modelu v části třetí hlavě IV kapitole 5 nařízení (EU) č. 575/2013 pro subportfolia rozdělená podle zeměpisných oblastí;

b)

součet kapitálových požadavků stanovených podle písmene a) za všechny zeměpisné oblasti.

3.   Instituce, jejichž souhrn expozic obchodního portfolia nepřesahuje 2 % souhrnu obecných úvěrových expozic, expozic obchodního portfolia a sekuritizačních expozic, mohou tyto expozice přidělit domovskému členskému státu instituce.

4.   Instituce počítají procentní podíl uvedený v odstavci 3 jednou ročně a ad hoc. Výpočet ad hoc se vyžaduje, pokud nastane událost, která ovlivňuje finanční nebo ekonomickou situaci instituce.

Článek 4

Zeměpisná oblast sekuritizačních expozic

1.   Sekuritizační expozice se přidělují místu osoby povinné z podkladových expozic.

2.   V případě, že existuje více než jedno místo osoby povinné z podkladových expozic dané sekuritizační expozice, lze tuto expozici přidělit místu osoby povinné z podkladových expozic, která má na podkladových sekuritizačních expozicích největší podíl.

3.   Sekuritizační expozice, u nichž nejsou dostupné informace o podkladových sekuritizačních expozicích, mohou být přiděleny domovskému členskému státu instituce, pokud instituce nemůže identifikovat osobu povinnou z podkladových expozic na základě existujících informací dostupných z interních nebo externích zdrojů nebo aniž by musela k získání těchto informací vynaložit nepřiměřené úsilí.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU