(EU) č. 538/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 113-124 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 16. dubna 2014 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 16. června 2014 Nabývá účinnosti: 16. června 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 538/2014

ze dne 16. dubna 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (2) uvádí, že tempo současného vývoje a nejistoty, které provázejí předpokládané budoucí trendy, vyžaduje další kroky k zajištění toho, aby politika v Unii i nadále vycházela ze spolehlivého porozumění stavu životního prostředí, možným variantám řešení a jejich důsledkům. Měly by být vytvořeny nástroje s cílem zajistit přípravu zaručeně kvalitních údajů a ukazatelů a zlepšit její dostupnost. Je důležité, aby byly tyto údaje zpřístupněny ve srozumitelné a přístupné formě.

(2)

Článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 (3) ukládá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování uvedeného nařízení a aby ve vhodných případech navrhla zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou například výdaje a výnosy spojené s ochranou životního prostředí (EPER)/účty výdajů na ochranu životního prostředí (EPEA), sektor environmentálního zboží a služeb (EGSS) a účty energií.

(3)

Tyto nové moduly přímo přispívají k Unií stanoveným politickým prioritám zeleného růstu a účinného využívání zdrojů díky tomu, že poskytují důležité informace o ukazatelích, jako je například tržní produkce a zaměstnanost v sektoru environmentálního zboží a služeb, národní výdaje na ochranu životního prostředí a využívání energií, podrobně rozčleněných podle kategorií NACE.

(4)

Statistická komise OSN přijala na svém 43. zasedání v únoru 2012 centrální rámec Systému environmentálních hospodářských účtů (SEEA) jakožto mezinárodní statistický standard. Nové moduly, které toto nařízení zavádí, jsou plně v souladu se SEEA.

(5)

Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém.

(6)

Za účelem zohlednění technického a vědeckého pokroku a doplnění ustanovení o účtech energií by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o specifikaci seznamu energetických produktů uvedených v oddíle 3 přílohy VI, jak je obsažena v příloze tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(7)

S cílem usnadnit jednotné uplatňování přílohy V, jak je obsažena v příloze tohoto nařízení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4). Při přijímání těchto prováděcích aktů by měl být použit přezkumný postup.

(8)

Nařízení (EU) č. 691/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 691/2011 se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„4)

‚výdaji na ochranu životního prostředí‘ ekonomické zdroje věnované rezidentskými jednotkami na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí zahrnuje všechny činnosti a úkony, jejichž hlavním účelem je prevence, snižování a odstranění znečištění a jakéhokoli jiného zhoršování stavu životního prostředí. Tyto činnosti a úkony zahrnují všechny kroky vedoucí k uvedení životního prostředí do původního stavu před jeho zhoršením. Vyloučeny z této definice jsou činnosti, jejichž primárním cílem je zabezpečení technických potřeb nebo interních požadavků týkajících se hygieny nebo bezpečnosti a ochrany v podniku nebo jiné instituci, i když mají kladný vliv na životní prostředí;

5)

‚sektorem environmentálního zboží a služeb‘ ekonomické činnosti národního hospodářství, které vytvářejí environmentální produkty (environmentální zboží a služby). Environmentální produkty jsou produkty, které byly vyrobeny s cílem ochrany životního prostředí, jak je uvedeno v bodě 4, a hospodaření s přírodními zdroji. Hospodaření s přírodními zdroji zahrnuje ochranu, udržování a zlepšování stavu přírodních zdrojů, a tudíž jejich ochranu před znehodnocováním;

6)

‚účty fyzických energetických toků‘ ucelené sestavování fyzických energetických toků do národního hospodářství, toků obíhajících uvnitř hospodářství a výstupů do jiných hospodářství nebo do životního prostředí.“

2)

Článek 3 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„d)

modul účtů výdajů na ochranu životního prostředí uvedený v příloze IV;

e)

modul účtů sektoru environmentálního zboží a služeb uvedený v příloze V;

f)

modul účtů fyzických energetických toků uvedený v příloze VI.“;

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9 za účelem upřesnění energetických produktů uvedených v oddíle 3 přílohy VI na základě seznamů obsažených v přílohách nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (5).

Uvedené akty v přenesené pravomoci nesmějí znamenat výraznou dodatečnou zátěž pro členské státy ani respondenty. Při sestavování a následné aktualizaci seznamů uvedených v prvním pododstavci Komise řádně odůvodňuje své kroky a v případě potřeby využívá pomoci příslušných odborníků na analýzy nákladové efektivity, včetně posouzení zátěže pro respondenty a výrobních nákladů.

5.   S cílem usnadnit jednotné uplatňování přílohy V vytvoří Komise do 31. prosince 2015 prostřednictvím prováděcích aktů orientační přehled environmentálního zboží a služeb a ekonomických činností, které mají být zahrnuty do přílohy V podle těchto kategorií: specifické environmentální služby, výhradně environmentální produkty (související produkty), upravené zboží a environmentální technologie. Komise tento přehled podle potřeby aktualizuje.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).“"

3)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Za účelem získání výjimky podle odstavce 1 pro přílohy I, II a III předloží dotyčný členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 12. listopadu 2011. Za účelem získání výjimky podle odstavce 1 pro přílohy IV, V a VI předloží dotyčný členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 17. září 2014.“

4)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3 a 4 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 11. srpna 2011. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 a 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

5)

V nařízení (EU) č. 691/2011 se doplňují nové přílohy obsažené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

MODUL ÚČTŮ VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Oddíl 1

CÍLE

Účty výdajů na ochranu životního prostředí poskytují údaje o výdajích na ochranu životního prostředí, tj. o ekonomických zdrojích věnovaných rezidentskými jednotkami na ochranu životního prostředí, a to způsobem, který je slučitelný s údaji vykazovanými v rámci ESA. Tyto účty umožní sestavování národních výdajů na ochranu životního prostředí, které se definují jako úhrn užití služeb ochrany životního prostředí rezidentskými jednotkami, tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) při činnostech ochrany životního prostředí a transferů na ochranu životního prostředí, které nejsou protipoložkou předchozích položek, bez financování nerezidenty.

Účty výdajů na ochranu životního prostředí by měly využít stávajících informací z národních účtů (účet výroby a účet tvorby důchodů; THFK podle NACE, tabulky dodávek a užití; údaje podle klasifikace funkcí vládních institucí), strukturálních statistik podniků, registru hospodářských subjektů a dalších zdrojů.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány pro účely účtů výdajů na ochranu životního prostředí.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Účty výdajů na ochranu životního prostředí mají stejné hranice systému jako ESA a vykazují výdaje na ochranu životního prostředí pro hlavní, vedlejší a pomocné činnosti. Pokrývají tyto sektory:

vládní instituce (včetně neziskových institucí sloužících domácnostem) a podniky jako institucionální sektory produkující služby ochrany životního prostředí. Specializovaní producenti produkují služby ochrany životního prostředí jako svou hlavní činnost,

domácnosti, vládní instituce a podniky jako spotřebitele služeb ochrany životního prostředí,

nerezidenty jako příjemce nebo plátce transferů na ochranu životního prostředí.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vypracovávají účty výdajů na ochranu životního prostředí podle těchto ukazatelů definovaných ve shodě s ESA:

produkce služeb na ochranu životního prostředí, rozlišení tržní produkce, netržní produkce a produkce pomocných činností,

mezispotřeba služeb na ochranu životního prostředí specializovanými producenty,

dovoz a vývoz služeb na ochranu životního prostředí,

daň z přidané hodnoty (DPH) a ostatní daně bez dotací na produkty služeb na ochranu životního prostředí,

tvorba hrubého fixního kapitálu a čisté pořízení nefinančních nevyráběných aktiv pro produkci služeb na ochranu životního prostředí,

konečná spotřeba služeb na ochranu životního prostředí,

transfery na ochranu životního prostředí (přijaté/vyplacené).

Všechny údaje se uvádějí v milionech národní měny.

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

1.

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2.

Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

3.

Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-28. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4.

Prvním referenčním rokem je rok 2015.

5.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2014 do prvního referenčního roku.

6.

Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n – 2, n – 1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2014.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

1.

Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují rozčleněné podle:

druhu producentů/spotřebitelů služeb na ochranu životního prostředí, jak jsou definovány v oddíle 2,

třídy klasifikace činností na ochranu životního prostředí (CEPA) shrnuté takto:

Pro činnosti vládních institucí a dotace na ochranu životního prostředí:

CEPA 2

CEPA 3

souhrn CEPA 1, CEPA 4, CEPA 5 a CEPA 7

CEPA 6

souhrn CEPA 8 a CEPA 9

Pro pomocné činnosti podniků:

CEPA 1

CEPA 2

CEPA 3

souhrn CEPA 4, CEPA 5, CEPA 6, CEPA 7, CEPA 8 a CEPA 9

Pro podniky jako sekundární nebo specializované producenty:

CEPA 2

CEPA 3

CEPA 4

Pro domácnosti jako spotřebitele:

CEPA 2

CEPA 3

následujících kódů NACE pro pomocnou produkci služeb ochrany životního prostředí: NACE Rev. 2, B, C, D, oddíl 36. Údaje pro sekci C se vykazují podle oddílů. Oddíly 10–12, 13–15 a 31–32 se vykazují dohromady. Členské státy, které podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 (1) (pokud jde o definice ukazatelů, technický formát pro předávání údajů, požadavky na dvojí oznamování pro NACE Rev. 1.1 a NACE Rev. 2 a odchylky, které lze udělit pro strukturální statistiku podniků) nemají povinnost shromažďovat údaje pro jeden či více uvedených kódů NACE, nemusí pro tyto kódy NACE údaje poskytovat.

2.

Třídy CEPA uvedené v bodě 1 jsou následující:

CEPA 1 –

Ochrana ovzduší a klimatu

CEPA 2 –

Nakládání s odpadními vodami

CEPA 3 –

Nakládání s odpady

CEPA 4 –

Ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod

CEPA 5 –

Omezování hluku a vibrací

CEPA 6 –

Ochrana krajiny a biodiverzity

CEPA 7 –

Ochrana proti záření

CEPA 8 –

Výzkum a vývoj zaměřený na ochranu životního prostředí

CEPA 9 –

Ostatní činnosti na ochranu životního prostředí.

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předání údajů.

PŘÍLOHA V

MODUL ÚČTŮ SEKTORU ENVIRONMENTÁLNÍHO ZBOŽÍ A SLUŽEB

Oddíl 1

CÍLE

Statistiky o environmentálním zboží a službách zaznamenávají a poskytují údaje o produkčních činnostech národních hospodářství, které vytvářejí environmentální produkty, a to způsobem, který je slučitelný s údaji vykazovanými v rámci ESA.

Účty sektoru environmentálního zboží a služeb by měly využívat stávající informace z národních účtů, strukturálních statistik podniků, registru ekonomických subjektů a dalších zdrojů.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány pro účely účtů sektoru environmentálního zboží a služeb.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Sektor environmentálního zboží a služeb má stejné hranice systému jako ESA a sestává z veškerého environmentálního zboží a služeb, které jsou vytvářeny ve vymezené oblasti výroby. Evropský systém účtů definuje výrobu jako činnost prováděnou pod kontrolou a v odpovědnosti institucionální jednotky, která používá vstupy práce, kapitálové vstupy a vstupy výrobků a služeb pro tvorbu produkce ve formě výrobků a služeb.

Environmentální zboží a služby spadají do těchto kategorií: specifické environmentální služby, výhradně environmentální produkty (související produkty), upravené zboží a environmentální technologie.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vypracovávají statistiky o sektoru environmentálního zboží a služeb podle těchto ukazatelů:

tržní produkce, z toho:

vývoz,

přidaná hodnota tržních činností,

zaměstnanost v tržních činnostech.

Všechny údaje se uvádějí v milionech národní měny s výjimkou ukazatele zaměstnanosti, který se uvádí v zaměstnancích na plný úvazek.

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

1.

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2.

Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

3.

Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-28. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4.

Prvním referenčním rokem je rok 2015.

5.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2014 do prvního referenčního roku.

6.

Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n – 2, n – 1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2014.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

1.

Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují v kombinaci klasifikací podle:

klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (úroveň agregace A*21 v souladu s ESA),

třídy CEPA a klasifikace činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA) shrnuté takto:

CEPA 1

CEPA 2

CEPA 3

CEPA 4

CEPA 5

CEPA 6

souhrn CEPA 7, CEPA 8 a CEPA 9

CReMA 10

CReMA 11

CReMA 13

CReMA 13 A

CReMA 13B

CReMA 13C

CReMA 14

souhrn CReMA 12, CReMA 15 a CReMA 16

2.

Třídy CEPA uvedené v bodě 1 jsou popsány v příloze IV. Třídy CReMA uvedené v bodě 1 jsou následující:

CReMA 10 –

Vodní hospodářství

CReMA 11 –

Lesní hospodářství

CReMA 12 –

Péče o planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy

CReMA 13 –

Hospodaření s energetickými zdroji:

CReMA 13 A –

Výroba energie z obnovitelných zdrojů

CReMA 13B –

Úspory a hospodaření s teplem/energií

CReMA 13C –

Minimalizace spotřeby fosilních energetických zdrojů jako surovin

CReMA 14 –

Hospodaření s nerosty

CReMA 15 –

Výzkum a vývoj zaměřený na hospodaření s přírodními zdroji

CReMA 16 –

Ostatní činnosti zaměřené na hospodaření s přírodními zdroji

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předání údajů.

PŘÍLOHA VI

MODUL ÚČTŮ FYZICKÝCH ENERGETICKÝCH TOKŮ ENERGIÍ

Oddíl 1

CÍLE

Účty fyzických energetických toků poskytují údaje o fyzických energetických tocích vyjádřené v terajoulech, a to způsobem, který je plně slučitelný s ESA. Zaznamenávají energetické údaje v souvislosti s ekonomickými činnostmi rezidentských jednotek národních hospodářství rozčleněné podle ekonomických činností. Poskytují údaje o dodávkách a užití přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí. Ekonomické činnosti zahrnují výrobu, spotřebu a akumulaci.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány pro účely účtů fyzických energetických toků.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Účty fyzických energetických toků mají stejné hranice systému jako ESA a rovněž vycházejí ze zásady rezidence.

V souladu s ESA je jednotka rezidentskou jednotkou země, pokud je její ekonomický zájem soustředěn na ekonomickém území této země, tedy pokud se po delší dobu (jeden rok nebo více) zabývá ekonomickými činnostmi na tomto území.

V účtech fyzických energetických toků se zaznamenávají fyzické energetické toky pocházející z činností všech rezidentských jednotek bez ohledu na to, kde z geografického hlediska k těmto tokům skutečně dochází.

V účtech fyzických energetických toků se zaznamenávají fyzické energetické toky ze životního prostředí do hospodářství, uvnitř hospodářství a z hospodářství zpět do životního prostředí.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vypracovávají statistiky o účtech fyzických energetických toků podle těchto ukazatelů:

fyzické energetické toky rozčleněné do tří obecných kategorií:

i)

přírodní energetické vstupy/zdroje,

ii)

energetické produkty,

iii)

energetická rezidua,

původ fyzických energetických toků rozčleněných do pěti kategorií: výroba, spotřeba, akumulace, nerezidenti a životní prostředí,

určení fyzických energetických toků, rozčleněné do stejných pěti kategorií jako v případě jejich původu.

Všechny údaje jsou uváděny v terajoulech.

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

1.

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2.

Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

3.

Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-28. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4.

Prvním referenčním rokem je rok 2015.

5.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2014 do prvního referenčního roku.

6.

Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n – 2, n – 1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2014.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

1.

Za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují tyto údaje ve fyzických jednotkách:

Tabulka dodávek energetických toků. Tato tabulka zaznamenává v řádcích dodávky z přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí a ve sloupcích původ, tedy ‚dodavatele‘.

Tabulka užití energetických toků. Tato tabulka zaznamenává v řádcích užití přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí a ve sloupcích určení, tedy ‚uživatele‘.

Tabulka užití energetických toků, jejichž užití souvisí s emisemi. Tato tabulka zaznamenává v řádcích užití přírodních energetických zdrojů/vstupů a energetických produktů a ve sloupcích uživatele, tedy producenta emisí.

Převodní tabulka udávající různé prvky, ze kterých sestává rozdíl mezi energetickými účty a energetickými bilancemi.

2.

Struktura rozvržení údajů do sloupců a řádků v tabulkách dodávek a užití energetických toků (včetně energetických toků, jejichž užití souvisí s emisemi) je shodná.

3.

Ve sloupcích se vykazuje původ (dodávka) nebo určení (užití) fyzických toků. Sloupce jsou rozčleněny do pěti kategorií:

‚Výroba‘ se vztahuje k výrobě zboží a služeb. Výrobní činnosti jsou klasifikovány podle NACE Rev. 2 a údaje se poskytují na úrovni agregace A*64.

‚Spotřeba‘ se v případě konečné spotřeby domácností uvádí celkem a rovněž v rozdělení do tří podtříd (doprava, topení/chlazení, ostatní).

‚Akumulace‘ znamená změnu stavu zásob energetických produktů v hospodářství.

‚Nerezidenti‘ zaznamenává toky dovážených a vyvážených produktů.

‚Životní prostředí‘ zaznamenává původ toků z přírodních zdrojů a určení reziduálních toků.

4.

V řádcích se vykazují druhy fyzických toků klasifikované jako v první odrážce oddílu 3.

5.

Klasifikace přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí je následující:

Přírodní energetické zdroje/vstupy jsou rozčleněny na neobnovitelné a obnovitelné přírodní energetické zdroje.

Energetické produkty jsou rozčleněny podle klasifikace používané v evropských energetických statistikách.

Energetická rezidua zahrnují odpad (bez peněžní hodnoty); ztráty během těžby/dobývání, distribuce/dopravy, transformace/přeměny a skladování; jakož i vyrovnávací položky za účelem vyrovnání tabulek dodávek a užití.

6.

‚Převod‘ z ukazatele založeného na zásadě rezidence na ukazatele založeného na územní, principu se vykazuje za národní hospodářství jako celek (bez rozčlenění podle odvětví) a získá se takto:

celková spotřeba energie rezidentskými jednotkami

spotřeba energie rezidentskými jednotkami v zahraničí

+

spotřeba energie nerezidenty na daném území

+

statistické rozdíly

=

hrubá domácí spotřeba energie (na územím principu).

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předání údajů.“


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 13).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU