(EU) č. 342/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 342/2014 ze dne 21. ledna 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro používání metod výpočtu požadavků na kapitálovou přiměřenost u finančních konglomerátů Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 100, 3.4.2014, s. 1-9 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 21. ledna 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 23. dubna 2014 Nabývá účinnosti: 31. října 2012
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 342/2014

ze dne 21. ledna 2014,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro používání metod výpočtu požadavků na kapitálovou přiměřenost u finančních konglomerátů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 49 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (2), a zejména na čl. 21a odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

U finančních konglomerátů, které zahrnují velké bankovní nebo investiční podniky a pojišťovny, je třeba vyloučit vícenásobné použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu na úrovni finančního konglomerátu a rovněž nevhodnou tvorbu kapitálu uvnitř skupiny, aby byla přesně vyjádřena dostupnost kapitálu konglomerátů pro absorbování ztrát a aby byla na úrovni finančního konglomerátu zajištěna doplňková kapitálová přiměřenost.

(2)

Je důležité zajistit, aby kapitál převyšující sektorové požadavky solventnosti byl na úrovni konglomerátu zahrnut pouze tehdy, neexistují-li překážky pro převod aktiv nebo splacení závazků mezi různými subjekty konglomerátu, včetně mezi sektory.

(3)

Finanční konglomerát by měl do výpočtu svého kapitálu zahrnout kapitál, který převyšuje sektorové požadavky solventnosti, pouze tehdy, pokud lze tento kapitál převádět mezi subjekty finančního konglomerátu.

(4)

Příslušná pravidla by měla přihlížet k tomu, že zvláštní sektorové kapitálové požadavky mají pokrýt rizika spojená s daným sektorem, a nikoli rizika mimo tento sektor.

(5)

Aby bylo zajištěno jednotné používání výpočtu doplňkové kapitálové přiměřenosti, měly by být uvedeny sektorové požadavky, které za tímto účelem zahrnují požadavky solventnosti. Těmito požadavky by neměly být dotčeny sektorové předpisy týkající se opatření, která mají být přijata po porušení sektorových požadavků solventnosti. Vznikne-li na úrovni finančního konglomerátu deficit kvůli porušení požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle hlavy VII kapitoly 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3), měla by být potřebná opatření založena na opatřeních uvedených ve zmíněné kapitole.

(6)

Při výpočtu požadavku na doplňkovou kapitálovou přiměřenost finančního konglomerátu by se u neregulovaných finančních subjektů ve finančním konglomerátu měl vypočítat fiktivní požadavek solventnosti i pomyslný kapitál.

(7)

V části II přílohy I směrnice 2002/87/ES jsou stanoveny tři technické metody výpočtu požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost na úrovni finančního konglomerátu: „metoda účetní konsolidace“ (metoda 1), „metoda odpočtu a agregace“ (metoda 2) a „metoda kombinace“ (metoda 3), která umožňuje kombinaci metod 1 a 2. Je třeba upřesnit technické metody výpočtu 1 a 2, aby bylo zajištěno jejich jednotné používání. Mimoto je nutné upřesnit podmínky pro použití metody 3 a mělo by být zajištěno, aby příslušné orgány umožňovaly použití této metody za podobných podmínek, aby uplatňovaly společná kritéria a aby požadovaly jednotné používání této metody ve všech finančních konglomerátech. Příslušné orgány by měly umožnit použití metody 3 pouze tehdy, může-li finanční konglomerát prokázat, že by nebylo přiměřeně možné použít pouze metodu 1 nebo 2. Metoda 3 by se měla používat dlouhodobě a konzistentně, aby byly zajištěny rovné podmínky. Jelikož technické metody výpočtu jsou používány v souladu s technickými zásadami uvedenými v části I přílohy I směrnice 2002/87/ES, je třeba upřesnit rovněž tyto zásady.

(8)

Metoda 1 pro výpočet skupinové solventnosti stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (4) a metoda 1 pro výpočet požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost ve směrnici 2002/87/ES by se měly považovat za rovnocenné, jelikož obě metody jsou v souladu s hlavními cíli doplňkového dozoru. Obě metody zajišťují vyloučení tvorby kapitálu uvnitř skupiny a výpočet kapitálu v souladu s definicemi a limity stanovenými v příslušných sektorových předpisech.

(9)

Pravomoc přijímat regulační technické normy udělená v čl. 49 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013 úzce souvisí s pravomocí v čl. 21a odst. 3 směrnice 2002/87/ES, jelikož se obě ustanovení zabývají jednotným používáním metod výpočtu stanovených v příloze uvedené směrnice. K zajištění soudržnosti metod výpočtu stanovených za účelem těchto legislativních aktů a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se tyto povinnosti vztahují, je vhodné stanovit regulační technické normy přijaté na základě těchto zmocnění v jednom nařízení.

(10)

Toto nařízení by mělo být založeno na nových sektorových režimech solventnosti, které byly v Unii zavedeny s cílem zajistit co nejkonzistentnější používání metod výpočtu. Toto nařízení by se proto nemělo použít přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 575/2013. Pravidla, která jsou závislá na použití směrnice 2009/138/ES, by se měla začít používat ode dne použitelnosti uvedené směrnice. V oblastech, které nebyly aktem harmonizovány v době před jeho uplatňováním v plném rozsahu, se proto bude nadále používat stávající výpočet požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost zavedený na vnitrostátní úrovni, a příslušné výpočty, které vycházejí ze sektorových předpisů, by měly být založeny na sektorových předpisech, které platí v době výpočtu.

(11)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložily společně Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)).

(12)

EBA, EIOPA a ESMA uskutečnily otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5), článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6) a článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) a požádaly o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1094/2010 a skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení upřesňuje technické zásady a technické metody výpočtu uvedené v příloze I směrnice 2002/87/ES pro účely alternativ odpočtu podle čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a pro účely výpočtu kapitálu a požadavku na doplňkovou kapitálovou přiměřenost, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 2 směrnice 2002/87/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„finančním konglomerátem vedeným pojišťovacím sektorem“ finanční konglomerát, jehož nejvýznamnějším finančním sektorem je v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/87/ES pojišťovací sektor;

2)

„finančním konglomerátem vedeným sektorem bankovnictví nebo sektorem investičních služeb“ finanční konglomerát, jehož nejvýznamnějším finančním sektorem je v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/87/ES sektor bankovnictví nebo sektor investičních služeb.

KAPITOLA II

TECHNICKÉ ZÁSADY

Článek 3

Vyloučení vícenásobného použití a tvorby kapitálu uvnitř skupiny

Kapitál, který vyplývá přímo či nepřímo z transakcí uvnitř skupiny, nesmí být zahrnut do výpočtu požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost na úrovni finančního konglomerátu.

Článek 4

Převoditelnost a dostupnost kapitálu

1.   Kapitál vykázaný na úrovni regulovaného subjektu, který převyšuje kapitál potřebný ke splnění sektorových požadavků solventnosti podle článku 9, se nesmí zahrnout do výpočtu kapitálu finančního konglomerátu nebo součtu kapitálu jednotlivých regulovaných a neregulovaných subjektů finančního sektoru ve finančním konglomerátu, ledaže neexistuje žádná skutečná nebo předpokládaná praktická nebo právní překážka převodu kapitálu mezi subjekty ve finančním konglomerátu.

2.   Podnik uvedený v čl. 6 odst. 2 pátém pododstavci směrnice 2002/87/ES musí při předkládání výsledků výpočtu a příslušných údajů pro vypočet podle uvedeného pododstavce koordinátorovi potvrdit a předložit důkazy, že je dodržen odstavec 1.

Článek 5

Kapitál sektoru

1.   Kapitál uvedený v odstavci 2, který je dostupný na úrovni regulovaného subjektu, lze použít ke krytí rizik souvisejících se sektorem, který tento kapitál vykazuje, a nepovažuje se za způsobilý pro krytí rizik jiných finančních sektorů.

2.   Kapitálem uvedeným v odstavci 1 je kapitál jiný než:

a)

položky kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto položky zařazeny do kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 v souladu s čl. 94 odst. 1 a 2 uvedené směrnice.

Článek 6

Deficit kapitálu na úrovni finančního konglomerátu

1.   V případě deficitu kapitálu na úrovni finančního konglomerátu lze k odstranění tohoto deficitu použít pouze položky kapitálu, které jsou podle sektorových předpisů způsobilé jak pro sektor bankovnictví, tak i pro pojišťovací sektor.

2.   Kapitálem uvedeným v odstavci 1 je:

a)

kmenový kapitál tier 1 vymezený v článku 50 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

položky primárního kapitálu, pokud jsou tyto položky zařazeny do kapitálu tier 1 v souladu s čl. 94 odst. 1 směrnice 2009/138/ES a zařazení těchto položek není omezeno akty v přenesené pravomoci, které byly přijaty podle článku 99 uvedené směrnice;

c)

vedlejší kapitál tier 1 vymezený v článku 61 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

položky primárního kapitálu, pokud jsou tyto položky zařazeny do kapitálu tier 1 v souladu s čl. 94 odst. 1 směrnice 2009/138/ES a zařazení těchto položek není omezeno akty v přenesené pravomoci, které byly přijaty podle článku 99 uvedené směrnice;

e)

kapitál tier 2 vymezený v článku 71 nařízení (EU) č. 575/2013 a

f)

položky primárního kapitálu, pokud jsou tyto položky zařazeny do kapitálu tier 2 v souladu s čl. 94 odst. 2 směrnice 2009/138/ES.

3.   Položky kapitálu, které se použijí k odstranění deficitu, musí být v souladu s čl. 4 odst. 1.

Článek 7

Konzistentnost

Regulované subjekty nebo smíšená finanční holdingová společnost ve finančním konglomerátu používají metodu výpočtu dlouhodobě a konzistentně.

Článek 8

Konsolidace

Ve vztahu k finančním konglomerátům vedeným pojišťovacím sektorem se metoda 1 pro výpočet skupinové solventnosti pojišťoven a zajišťoven podle článků 230, 231 a 232 směrnice 2009/138/ES považuje za rovnocennou metodě 1 pro výpočet požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost regulovaných subjektů ve finančním konglomerátu, která je stanovena v příloze I směrnice 2002/87/ES, pokud se oblast působnosti dohledu nad skupinou podle hlavy III směrnice 2009/138/ES významně neliší od oblasti působnosti doplňkového dozoru podle kapitoly II směrnice 2002/87/ES.

Článek 9

Požadavek solventnosti

1.   Mají-li se použít předpisy vztahující se na pojišťovací sektor, považuje se pro účely výpočtu požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost za požadavek solventnosti solventnostní kapitálový požadavek zmíněný v článcích 100 a 218 směrnice 2009/138/ES (včetně veškerého navýšení kapitálového požadavku podle článku 37 uvedené směrnice) vyplývající z čl. 216 odst. 4, čl. 231 odst. 7, článku 232, čl. 233 odst. 6, čl. 238 odst. 2 a 3 uvedené směrnice.

2.   Mají-li se použít předpisy vztahující se na sektor bankovnictví nebo sektor investičních služeb, považují se pro účely výpočtu požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost za požadavky solventnosti kapitálové požadavky stanovené v části třetí hlavě I kapitole 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a požadavky podle uvedeného nařízení nebo podle směrnice 2013/36/EU týkající se držení kapitálu převyšujícího tyto požadavky, včetně požadavku vyplývajícího z interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti v článku 73 uvedené směrnice, veškerých požadavků uložených příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv stanoveného v čl. 128 bodě 6 uvedené směrnice a opatření přijatých podle článků 458 nebo 459 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 10

Kapitál finančního konglomerátu a požadavky solventnosti

1.   S výhradou čl. 14 odst. 7, 8 a 9 se kapitál a požadavky solventnosti finančního konglomerátu vypočítají v souladu s definicemi a limity stanovenými v příslušných sektorových předpisech.

2.   Kapitál společností spravujících aktiva se vypočítá podle čl. 2 odst. 1 písm. l) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (8). Požadavky solventnosti společností spravujících aktiva představují požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice.

3.   Kapitál správců alternativních investičních fondů se vypočítá podle čl. 4 odst. 1 písm. ad) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (9). Požadavky solventnosti správců alternativních investičních fondů představují požadavky stanovené v článku 9 uvedené směrnice.

Článek 11

Zacházení s mezisektorovými kapitálovými investicemi

1.   Pokud má subjekt ve finančním konglomerátu vedeném sektorem bankovnictví nebo sektorem investičních služeb kapitálovou investici v subjektu finančního sektoru náležejícím do pojišťovacího sektoru, která se podle čl. 14 odst. 3 nebo čl. 15 odst. 3 odečítá, nevzniká s ohledem na tuto kapitálovou investici na úrovni finančního konglomerátu žádný požadavek na doplňkovou kapitálovou přiměřenost.

2.   Má-li použití odstavce 1 za následek přímou změnu výše očekávaných ztrát podle přístupu založeného na interním ratingu ve smyslu části třetí hlavy II kapitoly 3 nařízení (EU) č. 575/2013, připočítá se částka odpovídající této změně ke kapitálu finančního konglomerátu.

Článek 12

Požadavky na pomyslný kapitál a fiktivní požadavky solventnosti u neregulovaných subjektů finančního sektoru

1.   Má-li smíšená finanční holdingová společnost kapitálovou investici v neregulovaném subjektu finančního sektoru, vypočítají se pro dotyčný subjekt požadavky na pomyslný kapitál a fiktivní požadavky solventnosti podle sektorových předpisů nejvýznamnějšího sektoru ve finančním konglomerátu.

2.   U neregulovaného subjektu finančního sektoru jiného než subjektu uvedeného v odstavci 1 se požadavky na pomyslný kapitál a fiktivní požadavky solventnosti vypočítají v souladu se sektorovými pravidly finančního sektoru, který je neregulovanému subjektu finančního sektoru nejblíže. Určení nejbližšího finančního sektoru vychází ze škály činností příslušného subjektu a rozsahu, v jakém tyto činnosti vykonává. Pokud nelze nejbližší finanční sektor jednoznačně určit, použijí se sektorové předpisy nejvýznamnějšího sektoru ve finančním konglomerátu.

Článek 13

Sektorová přechodná opatření a opatření k zachování právních účinků

Sektorové předpisy použité při výpočtu požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost zahrnují případná přechodná ustanovení nebo ustanovení o zachování právních účinků, která platí na úrovni daného sektoru.

KAPITOLA III

TECHNICKÉ METODY VÝPOČTU

Článek 14

Upřesnění technického výpočtu podle metody 1 stanovené ve směrnici 2002/87/ES

1.   Kapitál finančního konglomerátu se vypočítá na základě konsolidované účetní závěrky podle příslušného účetního rámce vztahujícího se na oblast působnosti doplňkového dozoru podle směrnice 2002/87/ES, přičemž se případně přihlíží k odstavci 5.

2.   Co se týká finančních konglomerátů vedených sektorem bankovnictví nebo sektorem investičních služeb, při výpočtu kapitálu finančního konglomerátu se u nekonsolidovaných investic použije toto zacházení:

a)

nekonsolidované významné investice v subjektu finančního sektoru ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 575/2013, který náleží do pojišťovacího sektoru, se v plné výši odečítají od kapitálu konglomerátu;

b)

nekonsolidované investice jiné než investice uvedené v písmenu a) v subjektu finančního sektoru, který náleží do pojišťovacího sektoru, se odečítají v plné výši od kapitálu konglomerátu v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 575/2013.

3.   S výhradou odstavce 2 se kapitálové nástroje, které byly vydány subjektem ve finančním konglomerátu a které drží jiný subjekt v tomto finančním konglomerátu, odečítají od kapitálu konglomerátu, nejsou-li již vyloučeny v rámci účetní konsolidace.

4.   S podnikem, který je pro účely příslušného účetního rámce spoluovládanou účetní jednotkou, se zachází podle sektorových předpisů o poměrné konsolidaci nebo zohlednění poměrných podílů.

5.   Je-li součástí finančního konglomerátu subjekt spadající do oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES, vychází výpočet požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost na úrovni finančního konglomerátu z ocenění aktiv a závazků v souladu s hlavou I kapitolou VI oddíly 1 a 2 směrnice 2009/138/ES.

6.   Vztahují-li se na hodnotu aktiv nebo závazků obezřetnostní filtry a odpočty podle části druhé hlavy I nařízení (EU) č. 575/2013, představuje hodnotu aktiv nebo závazků použitou pro účely výpočtu požadavků na doplňkovou kapitálovou přiměřenost hodnota, kterou lze přiřadit příslušným subjektům podle uvedeného nařízení, s výjimkou aktiv a závazků, které lze přiřadit ostatním subjektům finančního konglomerátu.

7.   Pokud se podle sektorových předpisů vyžaduje výpočet prahové hodnoty nebo limitu, vypočítá se prahová hodnota nebo limit na úrovni konglomerátu na základě konsolidovaných údajů finančního konglomerátu a po provedení odpočtů podle odstavců 2 a 3.

8.   Pro účely výpočtu prahových hodnot nebo limitů se regulované subjekty ve finančním konglomerátu, které jsou zahrnuty do konsolidované finanční situace dané instituce podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, posuzují společně.

9.   Pro účely výpočtu prahových hodnot nebo limitů se regulované subjekty ve finančním konglomerátu, které jsou zahrnuty do dohledu nad skupinou podle hlavy III směrnice 2009/138/ES, posuzují společně.

10.   Pro účely výpočtu prahových hodnot nebo limitů na úrovni regulovaného subjektu vypočítají regulované subjekty ve finančním konglomerátu, na něž se nevztahuje odstavec 8 ani odstavec 9, své příslušné prahové hodnoty a limity individuálně podle sektorových předpisů regulovaného subjektu.

11.   Při sčítání příslušných sektorových požadavků solventnosti se neprovádí žádná úprava kromě úpravy požadované v článku 11 nebo v důsledku úprav sektorových prahových hodnot a limitů podle odstavce 7.

Článek 15

Upřesnění technického výpočtu podle metody 2 stanovené ve směrnici 2002/87/ES

1.   Pokud se podle příslušných sektorových předpisů vztahuje na kapitál regulovaného subjektu obezřetnostní filtr, použije se jedno z těchto zacházení:

a)

částka po uplatnění filtru, která představuje čistou částku, jež se vezme v úvahu při výpočtu kapitálu účastí, se připočte k účetní hodnotě účastí v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem směrnice 2002/87/ES, jestliže částka po uplatnění filtru zvyšuje regulatorní kapitál;

b)

částka po uplatnění filtru uvedená v písmenu a) se odečte od účetní hodnoty účastí v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem směrnice 2002/87/ES, jestliže částka po uplatnění filtru snižuje regulatorní kapitál.

2.   U finančních konglomerátů vedených sektorem bankovnictví nebo sektorem investičních služeb se významná investice v subjektu finančního sektoru ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 575/2013 náležejícím do pojišťovacího sektoru, která není účastí, odečte v plné výši od položek kapitálu subjektu, který nástroj drží, v souladu se sektorovými předpisy vztahujícími se na tento subjekt.

3.   Investice uvnitř skupiny do kapitálových nástrojů, které jsou v souladu se sektorovými předpisy použitelné jako kapitál s přihlédnutím k příslušným sektorovým limitům, se odečítají nebo jsou z výpočtu kapitálu vyloučeny.

4.   Výpočet doplňkových kapitálových požadavků se provádí podle vzorce uvedeného v příloze.

Článek 16

Upřesnění podmínek pro použití metody 3 stanovené ve směrnici 2002/87/ES

1.   Příslušné orgány mohou použití metody 3 uvedené v příloze I směrnice 2002/87/ES povolit pouze v některé z níže uvedených situací:

a)

není-li přiměřeně možné použít metodu 1 uvedenou v příloze I směrnice 2002/87/ES na všechny subjekty nebo metodu 2 uvedenou v příloze I směrnice 2002/87/ES na všechny subjekty ve finančním konglomerátu, zejména z toho důvodu, že u jednoho či více subjektů nelze použít metodu 1, jelikož tyto subjekty nejsou zahrnuty do konsolidace, nebo kvůli skutečnosti, že regulovaný subjekt je usazen ve třetí zemi a není možné získat dostatečné informace pro použití jedné z těchto metod na tento subjekt;

b)

subjekty, které by použily pouze jednu z těchto metod, mají společně zanedbatelný význam, pokud jde o cíle dohledu nad regulovanými subjekty ve finančním konglomerátu.

2.   Všechny regulované subjekty ve finančním konglomerátu, které nejsou uvedeny v odstavci 1, použijí buď metodu 1, nebo metodu 2.

3.   Použití metody 3, které příslušný orgán povolil ve vztahu k finančnímu konglomerátu, je dlouhodobé a konzistentní.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení článku 5, čl. 6 odst. 2, článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 5 a 9 se použijí ode dne použitelnosti uvedeného v čl. 309 odst. 1 směrnice 2009/138/ES.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).


PŘÍLOHA

Metodika výpočtu metody 2 podle směrnice 2002/87/ES

Metoda odpočtu a agregace

Výpočet požadavků doplňkové kapitálové přiměřenosti podle metody 2 se provádí na základě použitelného účetního rámce jednotlivých podniků ve skupině podle níže uvedeného vzorce:

Formula

Formula

přičemž z vlastního kapitálu (OFi ) jsou vyloučeny kapitálové nástroje uvnitř skupiny, jež jsou započitatelné jako vlastní kapitál podle sektorových předpisů.

Požadavky doplňkové kapitálové přiměřenosti (scar) se tedy vypočítají jako rozdíl:

1.

součtu vlastního kapitálu (OFi ) každého regulovaného a neregulovaného podniku finančního sektoru ve finančním konglomerátu; započitatelnými prvky jsou prvky splňující podmínky v souladu s relevantními sektorovými předpisy, a

2.

součtu požadavků solventnosti (REQi) pro každý regulovaný a neregulovaný podnik finančního sektoru (i) ve skupině (G); požadavky solventnosti se vypočítají v souladu s odpovídajícími sektorovými předpisy; a účetní hodnoty (BVj) účastí v jiných podnicích (j) skupiny.

V případě neregulovaných podniků finančního sektoru se vypočítá fiktivní požadavek solventnosti podle článku 12. Vlastní kapitál a požadavky solventnosti se zohlední svým poměrným podílem (x), jak je stanoveno v čl. 6 odst. 4 směrnice 2002/87/ES a podle přílohy I uvedené směrnice.

Rozdíl nesmí být záporný.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU