(EU) č. 236/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014 , kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti

Publikováno: Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95-108 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 11. března 2014 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 16. března 2014 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti: 31. prosince 2020

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 236/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská unie by měla přijmout společná pravidla a postupy pro provádění komplexního souboru nástrojů pro financování vnější činnosti zahrnujícího škálu politik souvisejících s touto činností. Těmito nástroji pro financování vnější činnosti na období 2014–2020 jsou: nástroj pro rozvojovou spolupráci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (3), evropský nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 (4) (dále jen „nástroj pro demokracii a lidská práva“), evropský nástroj sousedství, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (5) (dále jen „nástroj sousedství“), nástroj přispívající ke stabilitě a míru, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 (6), nástroj předvstupní pomoci (NPP II), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (7), a nástroj partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi (dále jen „nástroj partnerství“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 (8) (dále společně jen „nástroje“ a jednotlivě „nástroj“).

(2)

Společná pravidla a postupy by měly být v souladu s finančními pravidly o souhrnném rozpočtu Unie stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (9), včetně příslušných pravidel přijatých Komisí (10) k provedení uvedeného nařízení.

(3)

Nástroje obecně stanovují, že činnosti, které mají být financovány na jejich základě, by měly být předmětem víceletého orientačního programování, které vymezuje rámec, v němž by měla být přijímána rozhodnutí o financování v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(4)

Rozhodnutí o financování by měla mít podobu ročních nebo víceletých akčních programů a individuálních opatření, vyplývají-li z plánu stanoveného ve víceletém orientačním programování, podobu zvláštních opatření, jestliže to vyžadují nepředvídané a řádně odůvodněné potřeby nebo okolnosti, a podobu podpůrných opatření. Podpůrná opatření mohou být přijata jako součást ročních nebo víceletých akčních programů nebo mimo působnost orientačních programových dokumentů.

(5)

Rozhodnutí o financování by měla v příloze obsahovat popis každé akce, který upřesní její cíle, hlavní činnosti, očekávané výsledky, způsoby provádění, rozpočet a orientační harmonogram, veškerá související podpůrná opatření a opatření pro monitorování dosažených výsledků, a měla by být schválena v souladu s postupy stanovenými v nařízení (EU) č. 182/2011.

(6)

Tyto prováděcí předpisy by s ohledem na to, že mají povahu strategického programování nebo finančního plnění, a zejména že mají rozpočtové důsledky, měly být přijímány přezkumným postupem, s výjimkou individuálních a zvláštních opatření v mezích předem určených prahových hodnot. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, v nichž je nutná rychlá reakce Unie, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 182/2011 by o nich měl být řádně informován Evropský parlament.

(7)

Pro provádění nástrojů v situacích, kdy je řízením operace pověřen finanční zprostředkovatel, by rozhodnutí Komise mělo zahrnovat především ustanovení týkající se sdílení rizik, transparentnosti, odměny zprostředkovatelům, kteří odpovídají za provádění, používání a opětovného využití finančních prostředků a možných zisků a povinností podávat zprávy a kontrolních mechanismů při zohlednění příslušných ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(8)

Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností a doplňkovostí nástrojů Unie pro vnější činnost, jakož i vytvářením synergie mezi nástroji a jejími dalšími politikami. To by dále mělo přinést vzájemné posílení programů navržených v rámci těchto nástrojů a tam, kde je to vhodné, využití finančních nástrojů s pákovým efektem.

(9)

Podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) má činnost Unie na mezinárodní scéně spočívat na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě, tedy na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, na zásadách rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

(10)

V souladu se závazky, které Unie přijala na 3. a 4. fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci (Akkra 2008 a Pusan 2011), a s doporučením Výboru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro rozvojovou pomoc (OECD-DAC) k poskytování oficiální rozvojové pomoci nejméně rozvinutým zemím a silně zadluženým chudým zemím by Komise měla podporu Unie uvolňovat v co největší míře, mimo jiné pro inovativní mechanismy financování, a podporovat účast subjektů z partnerských zemí na řízeních při zadávání veřejných zakázek.

(11)

V zájmu zviditelnění pomoci Unie u občanů přijímajících zemí a občanů Unie je třeba tam, kde je to vhodné, pomocí vhodných prostředků zajistit cílenou komunikaci a poskytování informací.

(12)

Vnější činnost Unie v rámci nástrojů by měla přispívat k jasným výsledkům (včetně výstupů, výsledků a dopadů) v zemích přijímajících vnější finanční pomoc Unie. Pokud je to možné a vhodné, měly by být výsledky vnější činnosti Unie a účinnost konkrétního nástroje sledovány a posuzovány pomocí předem vymezených, jasných a transparentních ukazatelů, které jsou případně vypracovány pro každou dotčenou zemi, jsou měřitelné a jsou přizpůsobeny zvláštním rysům a cílům dotčeného nástroje.

(13)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků, a případných sankcí. Tato opatření by měla být prováděna v souladu s platnými dohodami uzavřenými s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi.

(14)

Měla by být přijata ustanovení o způsobech financování, ochraně finančních zájmů Unie, pravidlech o státní příslušnosti a původu, hodnocení činností, podávání zpráv a přezkumu a o hodnocení nástrojů.

(15)

Aniž jsou dotčeny mechanismy spolupráce vytvořené s organizacemi občanské společnosti na všech úrovních v souladu s článkem 11 Smlouvy o EU, hrají významnou úlohu v souvislosti s vnější politikou Unie zúčastněné strany přijímajících zemí, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů. Během procesu provádění, zejména při přípravě, provádění, sledování a hodnocení opatření přijatých podle tohoto nařízení, je důležité je řádně konzultovat s cílem zajistit, aby v tomto procesu hrály smysluplnou úlohu, a řádně zohlednit jejich zvláštní rysy.

(16)

V souladu s článkem 208, čl. 209 odst. 3 a článkem 212 Smlouvy o fungování Evropské unie a za podmínek stanovených ve statutu Evropské investiční banky (EIB) a v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU (12) přispívá EIB k provádění opatření nezbytných k plnění cílů rozvojových a jiných vnějších politik Unie a intervenuje v doplňkovosti s nástroji Unie pro vnější činnost. Měly by být využity příležitosti ke kombinování financování z prostředků EIB s rozpočtovými zdroji Unie. EIB je tam, kde je to vhodné, konzultována během programovacího procesu Unie.

(17)

Mezinárodní organizace a rozvojové agentury běžně spolupracují s neziskovými organizacemi jakožto prováděcími partnery a v řádně odůvodněných případech jim mohou svěřit úkoly plnění rozpočtu. Odchylně od čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by mělo toto nařízení obsahovat ustanovení, která umožní svěřit tyto úkoly neziskovým organizacím za stejných podmínek, jaké platí pro Komisi.

(18)

S cílem posílit odpovědnost partnerských zemí za jejich rozvojové procesy a udržitelnost vnější pomoci a v souladu s mezinárodními závazky v oblasti účinnosti pomoci, které přijaly Unie a partnerské země, měla by Unie tam, kde je to s ohledem na povahu dotčených činností vhodné, podporovat využívání vlastních institucí, systémů a postupů partnerských zemí.

(19)

V souladu s Evropským konsensem o rozvoji a s mezinárodním programem zaměřeným na účinnost pomoci a jak bylo zdůrazněno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí, ve sdělení Komise ze dne 13. října 2011 s názvem „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ a v závěrech Rady ze dne 14. května 2012 o budoucím přístupu k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím, má být rozpočtová podpora využívána efektivně s cílem podpořit snižování chudoby a využívání systémů jednotlivých zemí, zvýšit předvídatelnost pomoci a posílit odpovědnost partnerských zemí za rozvojové politiky a reformy. Vyplácení prognózovaných rozpočtových tranší by mělo být podmíněno dosažením pokroku v plnění cílů dohodnutých s partnerskými zeměmi. V zemích, které jsou příjemci tohoto druhu finanční pomoci Unie, Unie podporuje rozvoj parlamentní kontroly, auditorských kapacit, transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím.

(20)

Činnost Unie, jejímž cílem je prosazovat zásady demokracie a posilovat demokratizaci, lze provádět mimo jiné prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti a nezávislých institucí působících v této oblasti, jako je například Evropská nadace pro demokracii.

(21)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(22)

Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (13). Proto by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PROVÁDĚNÍ

Článek 1

Předmět a zásady

1.   Toto nařízení stanoví pravidla a podmínky pro poskytování finanční pomoci Unie na různé činnosti, včetně akčních programů a dalších opatření, v rámci těchto nástrojů pro financování vnější činnosti na období 2014–2020: nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, evropského nástroje sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, nástroje předvstupní pomoci (NPP II) a nástroje partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi.

Pro účely tohoto nařízení pojem „země“ zahrnuje případně území a regiony.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na provádění činností, jejichž prostřednictvím je financován program Erasmus+ podle nařízení (EU) č. 233/2014, nařízení (EU) č. 232/2014, nařízení (EU) č. 231/2014 a nařízení (EU) č. 234/2014. Tyto činnosti se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1288/2013 (14) na základě orientačních programových dokumentů uvedených v použitelném nástroji při zajištění souladu s uvedenými nařízeními.

3.   Komise zajistí, aby jednotlivé činnosti byly prováděny v souladu s cíli použitelného nástroje a v souladu s účinnou ochranou finančních zájmů Unie. Finanční pomoc Unie poskytovaná na základě nástrojů musí být v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, které stanoví základní finanční a právní rámec pro jejich provádění.

4.   Při uplatňování tohoto nařízení použije Komise nejúčinnější a nejefektivnější způsoby provádění. Pokud je to vzhledem k povaze činnosti možné a vhodné, Komise také upřednostní použití nejjednodušších postupů.

5.   S ohledem na odstavec 4 Komise při uplatňování tohoto nařízení upřednostní využívání systémů partnerských zemí, kdykoliv je to vzhledem k povaze činnosti možné a vhodné.

6.   Unie usiluje o podporu, rozvoj a upevnění zásad demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, na nichž je založena, ve vhodných případech na základě dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi a regiony. Unie tyto zásady uplatňuje při provádění nástrojů.

Článek 2

Přijímání akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření

1.   Komise přijme roční akční programy případně vycházející z orientačních programových dokumentů uvedených v příslušném nástroji. Komise může také přijmout víceleté akční programy v souladu s čl. 6 odst. 3.

Akční programy stanoví pro každou činnost sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní aktivity, způsoby provádění, rozpočet a orientační harmonogram, veškerá související podpůrná opatření a opatření pro monitorování dosažených výsledků.

Před přijetím nebo po přijetí ročních či víceletých akčních programů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako individuální opatření.

V případě neočekávaných a řádně odůvodněných potřeb nebo okolností, jež nelze financovat z vhodnějších zdrojů, může Komise přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena v orientačních programových dokumentech, včetně opatření k usnadnění přechodu od mimořádné pomoci k dlouhodobým rozvojovým operacím nebo opatření, jejichž cílem je lépe připravit obyvatelstvo na zvládání opakujících se krizí.

2.   Akční programy, individuální opatření a zvláštní opatření stanovené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3.

3.   Postup uvedený v odstavci 2 se nevyžaduje u:

a)

individuálních opatření, u nichž finanční pomoc Unie nepřesáhne 5 milionů EUR;

b)

zvláštních opatření, u nichž finanční pomoc Unie nepřesáhne 10 milionů EUR;

c)

technických změn akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření. Technickými změnami se rozumějí takové změny, jako jsou:

i)

prodloužení prováděcího období,

ii)

přerozdělení prostředků mezi různé činnosti obsažené v ročním nebo víceletém akčním programu, nebo

iii)

zvýšení či snížení rozpočtu ročních nebo víceletých akčních programů anebo individuálních nebo zvláštních opatření nejvýše o 20 % původního rozpočtu a nejvýše o částku 10 milionů EUR,

pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle dotčeného opatření.

Opatření přijatá podle tohoto odstavce se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům prostřednictvím příslušného výboru podle článku 16 ve lhůtě jednoho měsíce od přijetí.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 týkající se akčních programů a individuálních opatření se nepoužijí pro přeshraniční spolupráci v rámci nástroje sousedství.

5.   V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, jako jsou krize nebo bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise přijmout individuální nebo zvláštní opatření nebo změny stávajících akčních programů a opatření postupem podle čl. 16 odst. 4.

6.   Na úrovni projektu se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (15) a směrnice Rady 85/337/EHS (16), provede náležité prověření z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, a u projektů citlivých z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, se případně provede posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Tam, kde je to vhodné, se při provádění odvětvových programů použije strategické posuzování vlivů na životní prostředí. Zajistí se zapojení zúčastněných stran do posuzování vlivů na životní prostředí a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování.

7.   Při vypracovávání a provádění programů a projektů se řádně zohlední kritéria týkající se přístupu pro osoby se zdravotním postižením.

Článek 3

Podpůrná opatření

1.   Financování Unií může pokrýt výdaje na provádění nástrojů a na dosažení jejich cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, auditorskými a hodnotícími činnostmi přímo nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou k řízení operací financovaných v rámci nástrojů.

2.   Za předpokladu, že činnosti uvedené v písmenech a), b) a c) se vztahují k obecným cílům použitelného nástroje prováděného prostřednictvím akcí, může financování Unií zahrnovat:

a)

studie, zasedání, poskytování informací, osvětu, odbornou přípravu, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro řízení akcí;

b)

výzkumné činnosti a studie o příslušných otázkách a jejich šíření;

c)

výdaje spojené s poskytováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a korporátní komunikace týkající se politických priorit Unie.

3.   Podpůrná opatření mohou být financována mimo působnost orientačních programových dokumentů. V případě potřeby přijme Komise podpůrná opatření přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3.

Přezkumný postup se nepoužije při přijímání podpůrných opatření, u nichž finanční pomoc Unie nepřevyšuje částku 10 milionů EUR.

Podpůrná opatření, u nichž finanční pomoc Unie nepřevyšuje částku 10 milionů EUR, se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům prostřednictvím příslušného výboru podle článku 16 ve lhůtě jednoho měsíce od přijetí.

HLAVA II

USTANOVENÍ O ZPŮSOBECH FINANCOVÁNÍ

Článek 4

Obecná ustanovení o financování

1.   Finanční pomoc Unie může být poskytována prostřednictvím druhů financování uvedených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména:

a)

grantů;

b)

veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce;

c)

obecné či odvětvové rozpočtové podpory;

d)

příspěvků do svěřeneckých fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 187 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

e)

finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky, vlastní či kvazivlastní kapitál, investice nebo účasti, a nástrojů pro sdílení rizik, pokud možno pod vedením EIB v souladu s jejím mandátem pro poskytování úvěr třetím zemím podle rozhodnutí č. 1080/2011/EU, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, například dvoustranných rozvojových bank, případně ve spojení s dalšími granty z jiných zdrojů.

2.   Obecná či odvětvová rozpočtová podpora Unie uvedená v odst. 1 písm. c) je založena na vzájemné odpovědnosti a společné oddanosti všeobecně platným hodnotám a jejím cílem je posílení smluvních partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi v zájmu prosazování demokracie, lidských práv a právního státu, podpory udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu a vymýcení chudoby.

Jakékoli rozhodnutí o poskytnutí souhrnné či odvětvové rozpočtové podpory musí vycházet z politik rozpočtové podpory dohodnutých Unií, souboru jasných kritérií způsobilosti a důkladného posouzení rizik a přínosů.

Jedním z hlavních určujících faktorů pro takové rozhodnutí je posouzení závazků, výsledků a pokroku partnerských zemí, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát. Obecná či odvětvová rozpočtová podpora uvedená v odst. 1 písm. c) je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou a sociální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.

Při poskytování obecné či odvětvové rozpočtové podpory Komise v souladu s článkem 186 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jasně vymezí podmínky tohoto poskytování, sleduje jejich plnění a podporuje rozvíjení možností parlamentní kontroly a auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím. Vyplácení obecné či o odvětvové rozpočtové podpory je podmíněno uspokojivým pokrokem v dosahování cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.

3.   Veškeré subjekty pověřené prováděním finančních nástrojů podle odst. 1 písm. e) musí splňovat požadavky nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a jednat v souladu s cíli, standardy a politikami Unie i osvědčenými postupy týkajícími se využívání finančních prostředků Unie a podávání příslušných zpráv.

Pro účely provádění a podávání zpráv mohou být tyto finanční nástroje seskupeny do rozsáhlejších nástrojů (tzv. facilit).

Finanční pomoc Unie může být rovněž poskytována, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, formou příspěvků do mezinárodních, regionálních a vnitrostátních fondů, například těch, které byly založeny nebo jsou řízeny EIB, členskými státy nebo partnerskými zeměmi a regiony nebo mezinárodními organizacemi, s cílem získat pro společné financování více dárců, nebo do fondů zřízených jedním nebo více dárci za účelem společného provádění projektů.

4.   Je-li to vhodné, je prosazován přístup finančních institucí Unie k finančním nástrojům zřízeným jinými organizacemi na základě vzájemnosti.

5.   Při poskytování finanční pomoci Unie podle odstavce 1 přijme Komise případně veškerá nezbytná opatření, která zajistí zviditelnění finanční podpory Unie. Patří mezi ně i opatření, která pro příjemce finančních prostředků Unie stanovují požadavky ohledně zviditelnění této podpory, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Komise odpovídá za sledování, zda příjemci tyto požadavky dodržují.

6.   Veškeré příjmy vytvořené v rámci finančního nástroje se přidělí odpovídajícímu nástroji jako vnitřní účelově vázané příjmy. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účinnost.

7.   Finanční pomoc Unie provádí Komise podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 přímo prostřednictvím útvarů Komise, delegací Unie a výkonných agentur, v rámci sdíleného řízení s členskými státy nebo nepřímo tak, že úkoly plnění rozpočtu pověří subjekty uvedené v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tyto subjekty zajistí soudržnost s vnější politikou Unie a mohou pověřit úkoly plnění rozpočtu jiné subjekty za stejných podmínek, jaké platí pro Komisi.

Svou povinnost podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 tyto subjekty plní jednou za rok. Pokud je vyžadován výrok auditora, předloží se do jednoho měsíce od předložení zprávy a prohlášení řídícího subjektu a je zohledněn v prohlášení o věrohodnosti podávaném Komisi.

Mezinárodní organizace uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodě ii) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a orgány členských států uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech v) a vi) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pověřené Komisí mohou rovněž pověřit úkoly plnění rozpočtu neziskové organizace s odpovídající provozní a finanční kapacitou za stejných podmínek, jaké platí pro Komisi.

Subjekty splňující kritéria stanovená v čl. 60 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se považují za subjekty splňující kritéria pro výběr uvedená v článku 139 uvedeného nařízení.

8.   Druhy financování uvedené v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 6 odst. 1 a způsoby provádění uvedené v odstavci 3 tohoto článku jsou vybírány na základě své schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a výsledků, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontroly, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.

9.   Akce financované v rámci nástrojů mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.

V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.

V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce. V takovém případě musí být zveřejňování grantů a veřejných zakázek ex post, jak je stanoveno v článku 35 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, v souladu s případnými pravidly, kterými se řídí pověřený subjekt.

10.   Při použití některého z druhů financování uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebo čl. 6 odst. 1 může mít spolupráce mezi Unií a jejími partnery mimo jiné formu:

a)

třístranných dohod, jimiž Unie koordinuje s třetími zeměmi svou pomoc partnerské zemi nebo regionu;

b)

opatření administrativní spolupráce, jako jsou partnerství mezi veřejnými institucemi, místními orgány, vnitrostátními veřejnými subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřenými výkonem veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země nebo regionu, jakož i opatření spolupráce se zapojením odborníků z veřejného sektoru členských států a jejich regionálních a místních orgánů;

c)

příspěvků na nezbytné náklady na zřízení a spravování partnerství veřejného a soukromého sektoru;

d)

programů na podporu odvětvových politik, kterými Unie poskytuje podporu odvětvovému programu partnerské země;

e)

v případě nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci, příspěvků na náklady spojené s účastí dotčených zemí v programech Unie a v jejích agenturách;

f)

úrokových dotací;

g)

financování prostřednictvím grantů udělených agenturám Unie.

11.   Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobu poskytnutí finančních prostředků a správních ustanovení pro řízení grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami přijímajících zemí jejich zvláštní rysy, včetně potřeb a kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a reagovat na jejich potřeby. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou podporovány specifické způsoby, jako jsou partnerské dohody, schvalování kaskádových grantů, přímé poskytnutí finančních prostředků nebo výzvy k předkládání návrhů s omezenou způsobilostí nebo poskytnutí jednorázových částek.

12.   Při provádění podpory transformace a reformy v partnerských zemích Unie případně využívá a sdílí zkušenosti členských států a získané poznatky.

Článek 5

Daně, cla a poplatky

Na pomoc Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.

Je-li to relevantní, musí být s třetími zeměmi sjednána příslušná ustanovení, aby bylo provádění činností finanční pomoci Unie osvobozeno od daní, cel a jiných poplatků. V opačném případě jsou takové daně, cla a poplatky způsobilé podle podmínek stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 6

Zvláštní ustanovení o financování

1.   Vedle druhů financování uvedených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení může být finanční pomoc Unie v rámci těchto nástrojů poskytována v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 rovněž prostřednictvím těchto druhů financování:

a)

v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci a nástroje sousedství – oddlužení v kontextu mezinárodně dohodnutých programů oddlužení;

b)

v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci a v rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, ve výjimečných případech – odvětvových a obecných dovozních programů, které mohou mít podobu:

i)

odvětvových programů pro dovoz v naturáliích;

ii)

odvětvových dovozních programů poskytujících zahraniční měnu k financování dovozu v daném odvětví; nebo

iii)

obecných dovozních programů poskytujících zahraniční měnu k financování obecného dovozu širokého sortimentu výrobků;

c)

v rámci nástroje pro demokracii a lidská práva – přímého udělení:

i)

grantů nízké hodnoty pro obránce lidských práv k financování naléhavých ochranných opatření, případně bez potřeby spolufinancování;

ii)

grantů, případně bez potřeby spolufinancování, na financování akcí v nejobtížnějších podmínkách nebo situacích uvedených v čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 235/2014, pokud by zveřejnění výzvy k předkládání návrhů bylo nevhodné. Hodnota těchto grantů nepřesáhne 1 000 000 EUR a doba jejich trvání je až 18 měsíců, přičemž může být prodloužena o dalších dvanáct měsíců v případě objektivních a nečekaných překážek při jejich provádění;

iii)

grantů pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a pro Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci, jež nabízí evropský magisterský studijní program v oblasti lidských práv a demokratizace a postgraduální stipendijní program EU a OSN, a jeho síti partnerských univerzit umožňujících získání doktorského vzdělání v oblasti lidských práv, včetně stipendií pro studenty a obránce lidských práv ze třetích zemí.

2.   Programy přeshraniční spolupráce se v rámci nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci provádějí zejména prostřednictvím sdíleného řízení s členskými státy nebo nepřímého řízení s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Podrobná pravidla se stanoví v prováděcích aktech přijatých na základě nařízení (EU) č. 232/2014 a nařízení (EU) č. 231/2014.

3.   Komise může přijmout víceleté akční programy:

a)

na dobu až tří let v případě opakujících se akcí a

b)

na dobu až sedmi let v rámci nástroje předvstupní pomoci.

Pokud jsou učiněny víceleté závazky, zahrnují ustanovení o tom, že pro roky následující po počátečním roce vykázání závazku jsou závazky orientační a závisejí na budoucích ročních rozpočtech Unie.

4.   Rozpočtové závazky na akce v rámci nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci, jejichž rozsah přesahuje jeden rok, mohou být rozloženy do ročních splátek po dobu několika let.

V takových případech, nestanoví-li příslušná pravidla jinak, Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na program, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž pověřený subjekt nepředložil certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.

5.   Pravidla upravující přeshraniční spolupráci v rámci nástroje předvstupní pomoci, která je prováděna prostřednictvím sdíleného řízení s členskými státy, musí být v souladu s pravidly obsaženými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (17) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (18).

Článek 7

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření s cílem která zajistit, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním nebo navrácením neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (20) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou v rámci tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které vyplývají z provádění tohoto nařízení, obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi.

HLAVA III

PRAVIDLA O STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI A PŮVODU POUŽITELNÁ PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, UDĚLOVÁNÍ GRANTŮ A JINÁ ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

Článek 8

Společná pravidla

1.   Účast na zadávání veřejných zakázek a na udělování grantů a na jiných zadávacích řízeních, jejichž předmětem jsou činnosti financované podle tohoto nařízení ve prospěch třetích stran, je otevřena všem fyzickým osobám, jež jsou státními příslušníky způsobilé země, která je pro účely použitelného nástroje vymezena v této hlavě, právnickým osobám skutečně usazeným ve způsobilé zemi a mezinárodním organizacím.

Právnické osoby mohou zahrnovat i organizace občanské společnosti, jako jsou nevládní neziskové organizace a nezávislé politické nadace, komunitní organizace a neziskové agentury, instituce a organizace v soukromém sektoru a jejich sítě na místní, celostátní, regionální a mezinárodní úrovni.

2.   V případě akcí sdíleně spolufinancovaných s partnerem nebo jiným dárcem nebo prováděných prostřednictvím některého členského státu v rámci sdíleného řízení nebo prostřednictvím svěřenského fondu vytvořeného Komisí jsou způsobilé rovněž země, které jsou způsobilé podle pravidel dotčeného partnera, jiného dárce nebo členského státu, nebo podle zřizovacího aktu svěřenského fondu.

V případě činností prováděných prostřednictvím jednoho z pověřených subjektů v rámci nepřímého řízení v kategorii uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou způsobilé rovněž země, které jsou způsobilé podle pravidel dotčeného subjektu.

3.   V případě akcí financovaných jedním z nástrojů a kromě toho i jiným nástrojem Unie pro vnější činnost, včetně Evropského rozvojového fondu, jsou země, které byly určeny v rámci některého z těchto nástrojů, považovány za způsobilé pro účely těchto akcí.

V případě akcí globální, regionální nebo přeshraniční povahy financovaných jedním z nástrojů mohou být země, území a regiony, na něž se tato akce vztahuje, považovány za způsobilé pro účely této akce.

4.   Všechny dodávky zakoupené na základě veřejné zakázky nebo v souladu s grantovou dohodou, které jsou financovány podle tohoto nařízení, musí pocházet ze způsobilé země. Mohou však pocházet z jakékoli země, pokud je částka nákupu dodávek pod finančním limitem pro použití soutěžního jednacího řízení. Pro účely tohoto nařízení se „původem“ rozumí původ ve smyslu článků 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (21) a jiných legislativních aktů Unie týkajících se nepreferenčního původu.

5.   Pravidla podle této hlavy se nevztahují na fyzické osoby ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnány způsobilým dodavatelem či subdodavatelem nebo jsou s ním jinak smluvně vázány.

6.   V zájmu podpory místních kapacit, trhů a nákupů jsou v případě, že nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 umožňuje zadání na základě jediné nabídky, upřednostňováni místní a regionální dodavatelé. Ve všech ostatních případech musí být účast místních a regionálních dodavatelů podporována v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení.

7.   Způsobilost podle této hlavy může být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu žadatelů, jestliže taková omezení vyžaduje zvláštní povaha a cíle akce a jsou-li to nezbytná pro její účinné provádění. Tato omezení se mohou vztahovat zejména na účast na zadávacích řízeních v případě činností v rámci přeshraniční spolupráce.

8.   Fyzické a právnické osoby, které získaly smlouvu o zakázce, musí dodržovat platné právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, včetně mnohostranných dohod o životním prostředí, jakož i mezinárodně sjednané základní pracovní normy. (22)

Článek 9

Způsobilost podle nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje sousedství a nástroje partnerství

1.   Pro financování v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje sousedství a nástroje partnerství jsou způsobilí uchazeči, žadatelé a zájemci z těchto zemí:

a)

členských států, příjemců uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 231/2014 a smluvních stran Evropského hospodářského prostoru;

b)

pokud jde o nástroj sousedství, partnerských zemí, na které se tento nástroj vztahuje, a Ruské federace, pokud příslušný postup probíhá v rámci programů spolupráce mezi více zeměmi a v rámci programů přeshraniční spolupráce, kterých se Ruská federace účastní;

c)

rozvojových zemí a území, jak jsou uvedeny na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaném OECD-DAC, které nejsou členy skupiny G-20, a zámořských zemí a území, na které se vztahuje rozhodnutí Rady 2001/822/ES (23);

d)

rozvojových zemí, jak jsou uvedeny na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaném OECD-DAC, které jsou členy skupiny zemí G-20, a dalších zemí a území, pokud jsou příjemci akce financované Unií v rámci nástrojů podle tohoto článku;

e)

zemí, pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti. Přístup na základě vzájemnosti na omezenou dobu alespoň jednoho roku může být udělen, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a ze zemí způsobilých v rámci nástrojů, na něž se vztahuje tento článek. Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti a o délce jeho trvání poradním postupem podle čl. 16 odst. 2 a po konzultaci s dotčenou přijímající zemí nebo zeměmi; a

f)

členské země OECD v případě smluv prováděných v některé z nejméně rozvinutých zemí nebo silně zadlužených chudých zemí, jak jsou uvedeny na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaném OECD-DAC.

2.   Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí nebo dodávky, jejichž původ nesplňuje podmínky způsobilosti, mohou být Komisí přijati za způsobilé v případě:

a)

zemí, které mají tradiční hospodářské, obchodní nebo zeměpisné vazby se sousedními přijímacími zeměmi, nebo

b)

naléhavosti nebo nedostupnosti výrobků a služeb na trzích dotyčných zemí nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo realizaci projektu, programu nebo akce.

3.   Pro činnosti prováděné v rámci sdíleného řízení je příslušný členský stát, který Komise pověřila úkoly plnění, oprávněn přijmout jménem Komise za způsobilé uchazeče, žadatele a zájemce z nezpůsobilých zemí podle odstavce 2 tohoto článku nebo zboží, jehož původ nesplňuje podmínky způsobilosti podle čl. 8 odst. 4.

Článek 10

Způsobilost podle nástroje předvstupní pomoci

1.   Pro financování v rámci nástroje předvstupní pomoci jsou způsobilí uchazeči, žadatelé a zájemci z těchto zemí:

a)

členských států, příjemců uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 231/2014, smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru a partnerských zemí, na něž se vztahuje nástroj sousedství, a

b)

zemí, pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti za podmínek uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. e).

2.   Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí nebo zboží, jehož původ nesplňuje podmínky způsobilosti, mohou být Komisí přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti výrobků a služeb na trzích dotyčných zemí nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo realizaci projektu, programu nebo akce.

3.   Pro činnosti prováděné v rámci sdíleného řízení je příslušný členský stát, který Komise pověřila úkoly plnění, oprávněn přijmout jménem Komise za způsobilé uchazeče, žadatele a zájemce z nezpůsobilých zemí podle odstavce 2 tohoto článku nebo zboží, jehož původ nesplňuje podmínky způsobilosti podle čl. 8 odst. 4.

Článek 11

Způsobilost podle nástroje pro demokracii a lidská práva a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru

1.   Aniž jsou dotčena omezení vyplývající z povahy a cílů akce, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 7, nevztahují se na účast na zadávání zakázek nebo udělování grantů ani na přijímání odborníků v rámci nástroje pro demokracii a lidská práva a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru žádná omezení.

2.   Pro financování v rámci nástroje pro demokracii a lidská práva jsou v souladu s čl. 4 odst. 1, 2 a 3 a čl. 6 odst. 1 písm. c) způsobilí tito aktéři a subjekty:

a)

organizace občanské společnosti, včetně nevládních neziskových organizací a nezávislých politických nadací, komunitní organizace a neziskové agentury, instituce a organizace v soukromém sektoru a jejich sítě na místní, celostátní, regionální a mezinárodní úrovni;

b)

neziskové agentury, instituce a organizace ve veřejném sektoru a jejich sítě na místní, celostátní, regionální a mezinárodní úrovni;

c)

vnitrostátní, regionální a mezinárodní parlamentní orgány, pokud je to nutné pro dosažení cílů nástroje pro demokracii a lidská práva a pokud nemůže být navrhované opatření financováno z jiného nástroje;

d)

mezinárodní a regionální mezivládní organizace;

e)

fyzické osoby, subjekty bez právní subjektivity a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech jiné subjekty nebo aktéři, kteří nejsou uvedeni v tomto odstavci, pokud je to nutné pro dosažení cílů tohoto nástroje.

Článek 12

Monitorování a hodnocení činností

1.   Komise pravidelně monitoruje své akce a posuzuje pokrok v plnění očekávaných výsledků, včetně výstupů a výsledků. Komise rovněž vyhodnocuje dopad a účinnost svých odvětvových politik a činností a účinnost programování, případně pomocí nezávislých externích hodnocení. Návrhy Evropského parlamentu a Rady na nezávislá externí hodnocení musí být řádně zohledněny. Hodnocení se zakládají na zásadách osvědčených postupů OECD-DAC a jsou prováděna s cílem zjistit, zda jsou plněny specifické cíle, v příslušných případech s přihlédnutím k zásadě rovnosti žen a mužů, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích operací. Tato hodnocení se provádějí na základě předem vymezených, jasných a transparentních ukazatelů, které jsou případně vypracovány pro každou dotčenou zemi a jsou měřitelné.

2.   Komise zasílá své hodnotící zprávy Evropskému parlamentu, Radě a členským státům prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 16. Konkrétní hodnocení mohou být na žádost členských států projednána v uvedeném výboru. Výsledky se zohledňují při sestavování programů a přidělování zdrojů.

3.   Komise zapojí ve vhodném rozsahu všechny příslušné zúčastněné strany do fáze hodnocení pomoci poskytnuté Unií podle tohoto nařízení a může tam, kde je to vhodné, usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a rozvojovými partnery.

4.   Zpráva uvedená v článku 13 vyjádří hlavní získané poznatky a reakce na doporučení z hodnocení provedených v předchozích letech.

HLAVA IV

DALŠÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Výroční zpráva

1.   Komise posuzuje pokrok dosažený při provádění opatření vnější finanční pomoci Unie přijatých v rámci vnější činnosti a počínaje rokem 2015 předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o plnění cílů jednotlivých nařízení prostřednictvím ukazatelů, jimiž se měří dosažené výsledky a účinnost dotčeného nástroje. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

2.   Výroční zpráva obsahuje informace týkající se předchozího roku, pokud jde o financovaná opatření, o výsledky monitorování a hodnocení, o zapojení příslušných partnerů a o provádění rozpočtových závazků a prostředků na platby rozčleněné podle jednotlivých zemí, regionů a odvětví spolupráce. Posoudí se v ní výsledky finanční pomoci Unie, pokud možno za použití konkrétních a měřitelných ukazatelů její úlohy při dosahování cílů daných nástrojů. U rozvojové spolupráce posoudí zpráva, je-li to možné a relevantní, i dodržování zásad účinnosti pomoci, a to i u inovativních finančních nástrojů.

3.   Výroční zpráva vypracovaná v roce 2021 musí obsahovat souhrnné informace z výročních zpráv týkajících se let 2014–2020 o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle přijímajících zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb.

Článek 14

Výdaje na opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti

Odhad celkových ročních výdajů na opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti se provádí na základě přijatých orientačních programových dokumentů. Finanční prostředky přidělené v rámci nástrojů podléhají systému každoročního sledování založeného, aniž je vyloučeno použití dostupných přesnějších metod, na metodologii OECD („značky Rio“), která je začleněna do stávající metodiky řízení výkonnosti programů Unie, aby bylo možné vyčíslit výdaje vztahující se k opatřením v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti na úrovni akčních programů a k individuálním a zvláštním opatřením uvedeným v čl. 2 odst. 1 a zanesené do hodnocení a výroční zprávy.

Článek 15

Zapojení zúčastněných stran z přijímajících zemí

Pokud to je možné a vhodné, Komise zajistí, aby příslušné zúčastněné strany přijímajících zemí, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů, byly v procesu provádění řádně konzultovány a měly včas přístup k příslušným informacím, jež jim umožní plnit v tomto procesu smysluplnou úlohu.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi jsou nápomocny výbory zřízené nástroji. Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Přijaté rozhodnutí zůstává v platnosti po dobu trvání přijatého nebo pozměněného dokumentu, akčního programu nebo opatření.

5.   Jednání výboru o otázkách týkajících se EIB se účastní její pozorovatel.

Článek 17

Přezkum v polovině období a hodnocení nástrojů

1.   Nejpozději 31. prosince 2017 předloží Komise zprávu o přezkumu v polovině období o provádění jednotlivých nástrojů a tohoto nařízení. Vztahuje se na období od 1. ledna 2014 do 30. června 2017 a zaměří se na plnění cílů jednotlivých nástrojů prostřednictvím ukazatelů, jimiž se měří dosažené výsledky a účinnost nástrojů.

S cílem splnění cílů jednotlivých nástrojů se zpráva rovněž zabývá přidanou hodnotou jednotlivých nástrojů, možnostmi zjednodušení, vnitřní a vnější soudržností, včetně doplňkovosti a synergie nástrojů, otázkou, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a jakým způsobem opatření přispívají k soudržnosti vnější činnosti Unie a případně k prosazování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Zpráva zohlední veškerá zjištění a závěry o dlouhodobém dopadu nástrojů. Rovněž bude obsahovat informaci o pákovém efektu finančních prostředků, jehož dosáhly fondy jednotlivých finančních nástrojů.

Konkrétním účelem zprávy je zdokonalit provádění pomoci Unie. Obsahuje informace týkající se rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů činností prováděných v rámci nástrojů.

Zpráva rovněž obsahuje souhrnné informace z příslušných výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů Unie, obsahující rozčlenění výdajů podle přijímajících zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb.

Komise vypracuje závěrečnou hodnotící zprávu o období 2014–2020 v rámci přezkumu v polovině období týkajícího se příštího finančního období.

2.   Zpráva o přezkumu v polovině období uvedená v odstavci 1 prvním pododstavci se předkládá Evropskému parlamentu a Radě a případně je doplněna o legislativní návrhy, které zavedou potřebné úpravy nástrojů a tohoto nařízení.

3.   Jako základ pro posouzení toho, do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů, se použijí hodnoty ukazatelů k 1. lednu 2014.

4.   Komise v souladu s mezinárodními závazky týkajícími se účinnosti pomoci požaduje od partnerských zemí, aby jí poskytly veškeré údaje a informace nezbytné k tomu, aby dotčená opatření bylo možné monitorovat a hodnotit.

5.   Dlouhodobé výsledky a dopady a udržitelnost účinků nástrojů se hodnotí v souladu s pravidly a postupy pro monitorování, hodnocení a podávání zpráv použitelnými v dané době.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014 do dne 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. března 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 110.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. března 2014.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014-2020 (viz strana 44 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj pro financování demokracie a lidských práv ve světě (viz strana 85 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (viz strana 77 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii a o zrušení rozhodnutí č. 633/2009/ES (Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, sp. 50).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(16)  Směrnice a Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(21)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.12.1992, s. 1).

(22)  Základní pracovní normy Mezinárodní organizace práce, úmluva o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání, úmluva o odstranění nucené a povinné práce, úmluva o odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a úmluva o zákazu dětské práce.

(23)  Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1).


Prohlášení Evropské komise k používání prováděcích aktů pro stanovení prováděcích ustanovení některých pravidel nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

Evropská komise se domnívá, že smyslem pravidel pro provádění programů přeshraniční spolupráce stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie, a dalších specifických a podrobných prováděcích pravidel v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), je doplnit základní akt, a tudíž by mělo jít o akty v přenesené pravomoci přijímané na základě článku 290 SFEU. Evropská komise nebude bránit přijetí znění schváleného spolutvůrci právních předpisů. Komise však upozorňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v současné době v rámci rozhodování ve věci „biocidů“ prověřuje otázku vymezení působnosti mezi článkem 290 a 291 SFEU.


Prohlášení Evropské komise ke „zpětným tokům“

V souladu s povinnostmi stanovenými v čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Evropská komise do návrhu rozpočtu zahrne rozpočtovou položku, která bude sloužit pro vnitřní účelově vázané příjmy, a kdykoliv to bude možné, uvede výši takového příjmu.

Každý rok během procesu plánování rozpočtu bude rozpočtový orgán informován o výši nakumulovaných zdrojů. Vnitřní účelově vázané příjmy budou zahrnuty do návrhu rozpočtu pouze v takové výši, jaká je známa.


Prohlášení Evropského parlamentu k pozastavení pomoci poskytované z finančních nástrojů

Evropský parlament bere na vědomí, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), neobsahují žádný výslovný odkaz na možnost pozastavení pomoci v případech, kdy přijímající země nedodržuje základní zásady formulované v příslušném nástroji, zejména zásadu demokracie, právního státu a dodržování lidských práv.

Evropský parlament se domnívá, že jakékoli pozastavení pomoci z těchto nástrojů by pozměnilo celkový finanční režim dohodnutý v rámci řádného legislativního postupu. Jako spolutvůrce právních předpisů a složka rozpočtového orgánu je proto v tomto ohledu oprávněn plně uplatňovat své výsady, má-li být takovéto rozhodnutí přijato.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU