(EU) č. 216/2014Nařízení Komise (EU) č. 216/2014 ze dne 7. března 2014 , kterým se mění nařízení (ES) č. 2075/2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 85-92 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. března 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 28. března 2014 Nabývá účinnosti: 28. března 2014
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2015/1375 Pozbývá platnosti: 31. srpna 2015
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 216/2014

ze dne 7. března 2014,

kterým se mění nařízení (ES) č. 2075/2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (1), a zejména na čl. 18 odst. 6, 8, 10 a 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase (2), stanoví pravidla pro odběr vzorků z jatečně upravených těl druhů vnímavých k nákaze trichinelami za účelem určení statusu hospodářství a regionů a podmínky pro dovoz masa do Unie. Rovněž stanoví referenční metody a ekvivalentní metody zjišťování trichinel ve vzorcích jatečně upravených těl.

(2)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 3. října 2011 vědecké stanovisko o nebezpečích pro veřejné zdraví, které má být zohledněno při kontrole masa (prasat) (3). V tomto stanovisku EFSA uvedl, že trichinely představují pro veřejné zdraví střední riziko, které je spojeno s konzumací vepřového masa, a dospěl k závěru, že pokud jde o metody kontroly biologických rizik, je zajištění bezpečnosti jatečně upravených těl prasat, doprovázené řadou preventivních opatření a kontrol jednotně uplatňovaných v hospodářstvích i na jatkách, jediným způsobem, jak zajistit účinnou kontrolu hlavních nebezpečí.

(3)

EFSA vymezil některé epizootologické ukazatele, jež se týkají trichinel. V závislosti na účelu a epizootologické situaci v zemi mohou být indikátory uplatňovány na vnitrostátní či regionální úrovni, na úrovni jatek nebo hospodářství.

(4)

EFSA si je vědom sporadického výskytu trichinel v Unii, zejména u prasat chovaných ve volném výběhu a v malochovu. EFSA rovněž vymezil, že druh systému produkce je jediným hlavním rizikovým faktorem nákazy trichinelami. Kromě toho dostupné údaje ukazují, že riziko nákazy trichinelami je u prasat z úředně uznaných řízených podmínek ustájení zanedbatelné.

(5)

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) již status zanedbatelného rizika pro zemi nebo region v mezinárodním kontextu neuznává. Místo toho se dané uznání váže na jednotky jednoho nebo více hospodářství, které uplatňují zvláštní řízené podmínky ustájení.

(6)

Z důvodu zajištění souladu s mezinárodními normami a s cílem posílit kontrolní systém podle skutečných rizik pro veřejné zdraví by opatření ke zmírnění rizika trichinel, včetně podmínek dovozu, na jatkách a podmínky pro určení statusu zemí, regionů nebo hospodářství postižených nákazou trichinelami měly být přizpůsobeny, racionalizovány a zjednodušeny.

(7)

V roce 2011 oznámily Belgie a Dánsko v souladu s nařízením (ES) č. 2075/2005, že jejich území představuje zanedbatelné riziko trichinel. Status země nebo oblasti představující zanedbatelné riziko již však není uznáván. Nicméně pro podniky a jednotky v Belgii a Dánsku, které splňují řízené podmínky ustájení ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost, by měla být povolena odchylka bez dodatečných podmínek, jako jsou další požadavky v podobě dodatečného úředního uznání příslušným orgánem.

(8)

Referenční laboratoř EU pro parazity doporučila, aby bylo vyjasněno znění nařízení, pokud jde o postup některých ekvivalentních metod pro testování na trichinely.

(9)

Mělo by být stanoveno, že provozovatelé musí zajistit, aby byla uhynulá zvířata sbírána, identifikována a přepravována bez zbytečného prodlení v souladu s články 21 a 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (4) a přílohou VIII nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranicích podle uvedené směrnice (5).

(10)

Počet případů (dovezených a původních) trichinel u lidí, včetně epidemiologických údajů, by se měl vykazovat v souladu s rozhodnutím Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (6).

(11)

Nařízení (ES) č. 2075/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Požadavky stanovené tímto nařízením představují úpravu stávajících postupů jak provozovatelů potravinářských podniků, tak příslušných orgánů. Je proto vhodné povolit odklad použití některých ustanovení tohoto nařízení.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2075/2005 se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„trichinelami“ se rozumí všichni hlísti příslušející k druhu rodu Trichinella;

2)

„řízenými podmínkami ustájení“ se rozumí druh chovu, ve kterém jsou prasata vždy chována za podmínek řízených provozovatelem potravinářského podniku, pokud jde o krmení a ustájení;

3)

„jednotkou“ se rozumí skupina hospodářství, která uplatňují řízené podmínky ustájení. Všechna hospodářství, jež v určitém členském státě uplatňují řízené podmínky ustájení, lze považovat za jednu jednotku.“

2)

Články 2 a 3 se nahrazují tímto:

„Článek 2

Odběr vzorků z jatečně upravených těl

1.   Z jatečně upravených těl domácích prasat se na jatkách odebírají vzorky v rámci vyšetření po porážce, a to takto:

a)

Všechna jatečně upravená těla chovných prasnic či kanců nebo alespoň 10 % jatečně upravených těl zvířat odeslaných k porážce v každém roce z každého hospodářství, jež bylo úředně uznáno jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení, se vyšetří na přítomnost trichinel.

b)

Všechna jatečně upravená těla z hospodářství, která nejsou úředně uznána jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení, musí být systematicky testována na přítomnost trichinel.

Z každého jatečně upraveného těla se odebírá vzorek a tento vzorek se v laboratoři určené příslušným orgánem vyšetří na přítomnost trichinel pomocí jedné z následujících metod zjišťování:

a)

referenční metoda zjišťování uvedená v kapitole I přílohy I, nebo

b)

ekvivalentní metoda zjišťování uvedená v kapitole II přílohy I.

2.   Do doby, než budou známy výsledky vyšetření na přítomnost trichinel, a za podmínky, že provozovatel potravinářského podniku zajistí plnou sledovatelnost, lze tato jatečně upravená těla rozdělit nejvýše na šest dílů, a to na jatkách nebo v bourárně nacházející se ve stejných prostorách jako jatka („prostory“).

Odchylně od prvního pododstavce a na základě schválení příslušného orgánu lze tato jatečně upravená těla porcovat v bourárně připojené k jatkám nebo oddělené od jatek za podmínky, že:

a)

postup podléhá dohledu příslušného orgánu;

b)

jatečně upravená těla nebo jejich části nemají jako místo určení více než jednu bourárnu;

c)

bourárna se nachází na území členského státu a

d)

v případě pozitivního výsledku jsou všechny části prohlášeny za nevhodné pro lidskou spotřebu.

3.   Z jatečně upravených těl koní, divokých prasat a jiných farmových a volně žijících druhů vnímavých k nákaze trichinelami se systematicky odebírají vzorky na jatkách nebo v zařízeních na zpracování zvěře v rámci prohlídky po porážce/postmortálního vyšetření.

Z každého jatečně upraveného těla se odebírá vzorek a tento vzorek se vyšetří podle příloh I a III v laboratoři určené příslušným orgánem.

Článek 3

Odchylky

1.   Odchylně od čl. 2 odst. 1 je z vyšetření na přítomnost trichinel vyňato maso domácích prasat, které prošlo zmrazením podle přílohy II pod dohledem příslušného orgánu.

2.   Odchylně od čl. 2 odst. 1 jsou z vyšetření na přítomnost trichinel vyňata jatečně upravená těla a maso domácích neodstavených prasat starých méně než 5 týdnů.

3.   Odchylně od čl. 2 odst. 1 mohou být z vyšetření na přítomnost trichinel vyňata jatečně upravená těla a maso domácích prasat, pokud zvířata pocházejí z hospodářství nebo jednotky, jež jsou úředně uznány jako hospodářství nebo jednotka uplatňující řízené podmínky ustájení v souladu s přílohou IV, pokud:

a)

nebyly v daném členském státě zjištěny žádné původní nákazy trichinelami u domácích prasat chovaných v hospodářstvích úředně uznaných jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení, a to v posledních třech letech, během nichž bylo prováděno průběžné vyšetření v souladu s článkem 2, nebo

b)

historické údaje o průběžném vyšetřování prováděném u poražené populace prasat poskytují přinejmenším 95 % jistotu, že prevalence trichinel není vyšší než 1 v milionu uvedené populace, nebo

c)

hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení se nacházejí v Belgii a Dánsku.

4.   Pokud členský stát uplatní odchylku uvedenou v odstavci 3, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a předloží Komisi roční zprávu obsahující údaje uvedené v kapitole II přílohy IV. Komise na svých internetových stránkách zveřejní seznam členských států, které uplatňují příslušnou odchylku.

Pokud členský stát nepředloží roční zprávu nebo pokud bude roční zpráva pro účely tohoto článku nedostatečná, přestane odchylka pro daný členský stát platit.“

3)

Články 8 až 12 se nahrazují tímto:

„Článek 8

Úřední uznání hospodářství uplatňujících řízené podmínky ustájení

1.   Pro účely tohoto nařízení může příslušný orgán úředně uznat hospodářství nebo jednotku uplatňující řízené podmínky ustájení, pokud jsou splněny požadavky stanovené v příloze IV.

2.   Hospodářství nebo jednotka, které v den použitelnosti tohoto nařízení uplatňují řízené podmínky ustájení v Dánsku nebo Belgii v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. c), se považují za úředně uznané hospodářství nebo úředně uznanou jednotku uplatňující řízené podmínky ustájení, jak je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 9

Informační povinnost provozovatelů v potravinářství

Provozovatelé potravinářských podniků úředně uznaných za podniky uplatňující řízené podmínky ustájení informují příslušný orgán o jakémkoli požadavku stanoveném v příloze IV, který již není plněn, nebo o jakékoli jiné změně, kterou by mohl být dotčen status hospodářství jako hospodářství prostých trichinel.

Článek 10

Audity hospodářství úředně uznaných jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení

Příslušný orgán zajistí pravidelné provádění auditů hospodářství úředně uznaných jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení.

Četnost auditů musí vycházet z rizika, s přihlédnutím k historii a prevalenci nákazy, předchozím zjištěním, geografické oblasti, místním vnímavým volně žijícím živočichům, postupům v živočišné výrobě, veterinárnímu dohledu a plnění požadavků ze strany zemědělců.

Příslušný orgán ověří, že domácí prasata pocházející z těchto hospodářství byla vyšetřena v souladu s čl. 2 odst. 1.

Článek 11

Programy sledování

Příslušný orgán může zavést program sledování zahrnující domácí prasata, jež pocházejí z hospodářství nebo jednotky úředně uznaných jako hospodářství nebo jednotka uplatňující řízené podmínky ustájení, aby ověřil, že daná populace není trichinelami napadena.

Program sledování stanoví četnost testování, počet testovaných zvířat a plán odběru vzorků. Pro tento účel jsou vzorky masa odebírány a vyšetřovány na přítomnost parazitů rodu Trichinella v souladu s kapitolou I nebo II přílohy I.

Program sledování může jako doplňkový nástroj zahrnovat sérologické metody, jakmile referenční laboratoř Evropské unie validuje vhodný test.

Článek 12

Odejmutí úředního uznání hospodářství jako hospodářství uplatňujících řízené podmínky ustájení

1.   Pokud výsledky auditů provedených podle článku 10 prokáží, že požadavky stanovené v příloze IV přestaly být plněny, odejme neprodleně příslušný orgán daným hospodářstvím příslušné úřední uznání.

2.   Pokud je domácí prase z hospodářství úředně uznaného jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení v testu na přítomnost trichinel pozitivní, příslušný orgán musí neprodleně:

a)

odejmout hospodářství úřední uznání;

b)

vyšetřit všechna domácí prasata z tohoto hospodářství v době porážky;

c)

vysledovat a otestovat všechna chovná zvířata, která přišla do hospodářství, a pokud možno i všechna zvířata, která hospodářství opustila nejméně v posledních šesti měsících před pozitivním nálezem; k tomuto účelu se odebírají vzorky masa a vyšetřují se na přítomnost parazitů rodu Trichinella pomocí metod zjišťování stanovených v kapitolách I a II přílohy I;

d)

případně pokud to bude možné, vyšetřit rozšíření parazitární nákazy způsobené distribucí masa z domácích prasat poražených v období před pozitivním nálezem;

e)

informovat Komisi a ostatní členské státy;

f)

případně zahájit epizootologické šetření pro objasnění příčiny nákazy;

g)

přijmout vhodná opatření v případě, že na jatkách nebude možné zjistit nakažená jatečně upravená těla, včetně:

i)

zvýšení velikosti každého vzorku masa odebraného k testování podezřelých jatečně upravených těl, nebo

ii)

prohlášení jatečně upravených těl za nevhodná k lidské spotřebě,

iii)

přijetí vhodných opatření k likvidaci podezřelých jatečně upravených těl nebo jejich částí a rovněž těch, které vykazují pozitivní výsledek testu.

3.   Po odejmutí uznání mohou být hospodářství opět úředně uznána jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení, jakmile se zjištěné problémy vyřeší a požadavky stanovené v příloze IV budou splněny ke spokojenosti příslušného orgánu.

4.   Pokud kontrola zjistí nedostatek souladu s článkem 9 nebo pozitivní výsledky testů v hospodářství nebo jednotce, mělo by být dotčené hospodářství vyjmuto z příslušné jednotky, než dojde k obnovení souladu.“

4)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Dovozní zdravotní požadavky

Maso živočišných druhů, které mohou být nosiči trichinel, jež obsahuje příčně pruhovanou svalovinu a pochází ze třetí země, lze do Unie dovážet pouze za předpokladu, že před vývozem bylo v dané třetí zemi provedeno vyšetření na přítomnost trichinel v souladu s články 2 a 3.“

5)

Článek 14 se zrušuje.

6)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Dokumenty

Osvědčení o zdravotní nezávadnosti doprovázející dovoz masa podle článku 13 se potvrzují prohlášením úředního veterinárního lékaře o tom, že vyšetření na přítomnost trichinel bylo ve třetí zemi původu provedeno v souladu s článkem 13.

Tento dokument musí maso doprovázet v originálním vyhotovení, pokud nebyla udělena výjimka podle čl. 14 odst. 4 nařízení (ES) č. 854/2004.“

7)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

8)

Znění přílohy IV se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(2)  Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 60.

(3)  EFSA Journal 2011; 9(10):2351 [198 s.], zveřejněno dne 3. října 2011.

(4)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 50.

PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 2075/2005 se mění takto:

1)

V kapitole I, bodu 3, Postup, se doplňuje nový odstavec, který zní:

„IV.   Postupy pro čištění a dekontaminaci po pozitivním nebo nejistém výsledku.

Pokud vyšetření hromadného nebo individuálního vzorku vykáže pozitivní nebo nejistý výsledek latexové aglutinace, musí se veškerý materiál, který přišel do kontaktu s masem (miska míchačky, kádinka, míchací tyčinka, čidlo teploměru, kuželovitá filtrační nálevka, síto a kleště), pečlivě dekontaminovat tak, že se na několik sekund namočí do teplé vody (65 °C až 90 °C). Zbytky masa nebo inaktivované larvy, které by mohly zůstat na jejich povrchu, se musí odstranit čistou houbičkou a vodovodní vodou. V případě potřeby může být k odmaštění zařízení přidáno několik kapek čisticího prostředku. Dále se doporučuje důkladně opláchnout každý kus, aby se odstranily veškeré stopy čisticího prostředku.“

2)

V kapitole II části D se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.   Postup

I.   U kompletních skupin (100 g vzorků najednou)

a)

16 ± 0,5 ml 25 % kyseliny chlorovodíkové (0,2 % ve výsledném roztoku) se přidá do třílitrové kádinky obsahující 2,0 litru ± 200 ml vodovodní vody předehřáté na 46 až 48 °C. Do kádinky se vloží míchací tyčinka, kádinka se umístí na předehřátou ploténku a zahájí se míchání.

b)

Přidá se 10 ± 1 g práškového pepsinu (nebo 30 ± 3 ml tekutého pepsinu).

c)

100–115 g vzorků odebraných podle bodu 2 se rozseká v míchačce se 150 ml ± 15 ml předehřátého trávicího tlumivého roztoku.

d)

Nasekané maso se umístí do třílitrové kádinky obsahující vodu, pepsin a kyselinu chlorovodíkovou.

e)

Sekací hlava míchačky se opakovaně ponoří do trávicí tekutiny v kádince a miska míchačky se opláchne malým množstvím trávené tekutiny, aby se odstranilo všechno na ní dosud ulpělé maso.

f)

Kádinka se zakryje aluminiovou fólií.

g)

Magnetickou míchačku je třeba nastavit tak, aby po celou dobu provozu udržovala konstantní teplotu 44 až 46 °C. Během míchání se musí trávicí tekutina otáčet v dostatečně vysokých otáčkách, aby vytvářela hluboký vír, ale nestříkala ven.

h)

Trávicí tekutina se míchá, nežli zmizí částečky masa (zhruba 30 minut). Poté se míchačka vypne a trávicí tekutina se přelije přes sítko do sedimentační nálevky. Při zpracování určitých druhů masa (jazyk, maso zvěře atd.) může být nutná delší doba trávení (nepřesahující 60 minut).

i)

Proces trávení se považuje za uspokojivý, pokud na sítku nezůstane více než 5 % počáteční hmotnosti vzorku.

j)

Nylonový filtr s oky o velikosti 20 mikrometrů se umístí do podstavce na filtry. Kuželovitá ocelová filtrační nálevka se k podstavci připevní držákem a ocelové sítko s velikostí oka 180 mikrometrů se umístí na nálevku. Vývěva se spojí s filtračním podstavcem a s kovovou nebo plastovou nádrží pro zachycování trávicí tekutiny.

k)

Míchání se zastaví a trávicí tekutina se přelije přes sítko do filtrační nálevky. Kádinka se vypláchne přibližně 250 ml teplé vody. Vyplachovací kapalina se přelije do filtrační rampy až poté, co byla trávicí tekutina úspěšně přefiltrována.

l)

Filtrační membrána se uchopí do kleští a je držena za okraj. Filtrační membrána se přeloží nejméně na čtyřikrát a vloží do kuželovité kyvety o objemu 15 ml. Volba kuželovité kyvety musí být přizpůsobena paličce.

m)

Filtrační membrána se za pomoci paličky zatlačí na dno kuželovité kyvety o objemu 15 ml a silně se přitlačí, přičemž palička, která by podle pokynů výrobce měla být umístěna uvnitř ohybu filtrační membrány, se pohybuje přibližně dvacetkrát tam a zpět.

n)

0,5 ml ± 0,01 ml roztoků k ředění vzorků se pipetou podle pokynů výrobce přidá do kuželovité kyvety o objemu 15 ml a filtrační membrána se paličkou zhomogenizuje krátkými opakovanými pohyby paličky nahoru a dolů po dobu přibližně 30 sekund, přičemž je třeba se vyvarovat příliš rychlých pohybů, aby se omezilo vystříknutí kapaliny.

o)

Každý vzorek, negativní kontrola a pozitivní kontrola se podle pokynů výrobce pipetami nanesou do různých políček karty aglutinačního testu.

p)

Latexové kuličky se podle pokynů výrobce přidají pipetou do každého políčka karty aglutinačního testu, aniž by přišly do kontaktu se vzorkem/vzorky a kontrolami. V každém políčku se poté latexové kuličky jemně míchají tyčinkou na jedno použití, dokud celé políčko nepokrývá stejnorodá kapalina.

q)

Karta aglutinačního testu se položí na 3D třepačku a podle pokynů výrobce se 10 minut ± 1 minutu protřepává.

r)

Po čase, který stanoví výrobce v pokynech, se protřepávání zastaví, karta aglutinačního testu se položí na rovný povrch a podle pokynů výrobce se okamžitě přečtou výsledky reakce. V případě pozitivního vzorku se musí objevit shluky kuliček. V případě negativního vzorku zůstává suspenze stejnorodá bez shluků kuliček.

II.   Skupiny s méně než 100 g, jak stanoví kapitola I bod 3 oddíl II

U skupin s méně než 100 g je třeba dodržet postup stanovený v kapitole I bodě 3 oddíle II.

III.   Pozitivní nebo nejisté výsledky

Pokud vyšetření hromadného vzorku vykáže pozitivní nebo nejistý výsledek latexové aglutinace, odebere se v souladu s kapitolou I bodem 2 písm. a) z každého prasete další dvacetigramový vzorek. Tyto dvacetigramové vzorky z pěti prasat se spojí a vyšetří metodou uvedenou v oddíle I. Tímto způsobem je nutné vyšetřit vzorky z dvaceti skupin po pěti prasatech.

Jestliže se dosáhne pozitivní latexové aglutinace u skupiny pěti prasat, odeberou se z jednotlivých prasat ve skupině další dvacetigramové vzorky a každý z nich se vyšetří odděleně metodou popsanou v kapitole I.

Je-li výsledek latexové aglutinace pozitivní nebo nejistý, musí se za účelem jeho potvrzení pomocí jedné z metod popsaných v kapitole I zaslat do národní referenční laboratoře nejméně 20 g svaloviny prasat.

Vzorky parazitů se musí uchovávat v 90 % etylalkoholu pro konzervaci a určení na úrovni druhu v referenční laboratoři EU nebo v národní referenční laboratoři.

Po odběru parazitů se musí pozitivní tekutiny dekontaminovat zahřátím nejméně na teplotu 60 °C.

IV.   Postupy pro čištění a dekontaminaci po pozitivním nebo nejistém výsledku.

Pokud vyšetření hromadného nebo individuálního vzorku vykáže pozitivní nebo nejistý výsledek latexové aglutinace, musí se veškerý materiál, který přišel do kontaktu s masem (miska míchačky, kádinka, míchací tyčinka, čidlo teploměru, kuželovitá filtrační nálevka, síto a kleště), pečlivě dekontaminovat tak, že se na několik sekund namočí do horké vody (65 °C až 90 °C). Zbytky masa nebo inaktivované larvy, které by mohly zůstat na jejich povrchu, se musí odstranit čistou houbičkou a vodovodní vodou. V případě potřeby může být k odmaštění zařízení přidáno několik kapek čisticího prostředku. Dále se doporučuje důkladně opláchnout každý kus, aby se odstranily veškeré stopy čisticího prostředku.“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA IV

KAPITOLA I

ÚŘEDNÍ UZNÁNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NEBO JEDNOTKY JAKO HOSPODÁŘSTVÍ NEBO JEDNOTKY UPLATŇUJÍCÍCH ŘÍZENÉ PODMÍNKY USTÁJENÍ

A.

Aby hospodářství získala úřední uznání, musí provozovatelé potravinářských podniků splnit tyto požadavky:

a)

provozovatel musí přijmout veškerá praktická opatření ohledně stavební konstrukce a údržby, aby zamezil přístupu hlodavců, jakýchkoli savců a masožravých ptáků do budov, ve kterých jsou chována zvířata;

b)

provozovatel musí provádět program kontroly škůdců, zejména hlodavců, aby zamezil nákaze prasat. Provozovatel musí vést záznamy o programu ke spokojenosti příslušného orgánu;

c)

provozovatel musí zajistit, aby bylo veškeré krmivo získáno ze zařízení, které vyrábí krmivo v souladu se zásadami popsanými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 (1);

d)

provozovatel musí krmivo určené pro druhy zvířat vnímavé k trichinelám skladovat v uzavřených silech nebo jiných kontejnerech neprostupných pro hlodavce. Veškeré další dodávky krmiva musí být tepelně ošetřeny nebo vyrobeny a skladovány ke spokojenosti příslušného orgánu;

e)

provozovatel musí zajistit, aby uhynulá zvířata byla sbírána, identifikována a přepravována bez zbytečného prodlení v souladu s články 21 a 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (2) a přílohou VIII nařízení Komise (EU) č.142/2011 (3);

f)

pokud je v sousedství hospodářství skládka odpadu, musí provozovatel informovat příslušný orgán. Příslušný orgán musí následně vyhodnotit související rizika a rozhodnout, zda má být hospodářství uznáno jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení;

g)

provozovatel musí zajistit, aby selata přicházející do hospodářství zvnějšku a koupená prasata byla narozena a odchována v řízených podmínkách ustájení;

h)

provozovatel musí zajistit, aby byla prasata označena tak, aby bylo možno každé zvíře zpětně vysledovat do hospodářství;

i)

provozovatel může do hospodářství přivést nová zvířata, pouze pokud pocházejí z hospodářství úředně uznaných jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení;

j)

žádné ze zvířat nemá přístup k venkovním zařízením, ledaže provozovatel potravinářského podniku může na základě analýzy rizik prokázat ke spokojenosti příslušného orgánu, že příslušné časové období, zařízení ani okolnosti přístupu do venkovních prostor nepředstavují z hlediska zavlečení trichinel do hospodářství žádné riziko.

B.

Provozovatelé potravinářských podniků uznaných jako podniky uplatňující řízené podmínky ustájení informují příslušný orgán, pokud jakýkoli požadavek stanovený v bodě A již není plněn nebo došlo k jakékoli jiné změně, kterou by mohl být dotčen příslušný status hospodářství.

C.

Příslušné orgány v členských státech mohou uznat hospodářství nebo kategorii hospodářství za předpokladu, že ověřily, že požadavky stanovené v bodě A jsou splněny.

KAPITOLA II

OZNAMOVÁNÍ SITUACE TÝKAJÍCÍ SE PŘÍTOMNOSTI TRICHINEL

a)

Počet případů (dovezených a původních) trichinel u lidí, včetně epidemiologických údajů se oznamuje podle rozhodnutí Komise 2000/96/ES (4).

b)

Počet testů a výsledky testování na přítomnost trichinel u domácích prasat, divokých prasat, koní, zvěře a všech ostatních vnímavých zvířat se předloží v souladu s přílohou IV směrnice 2003/99/ES. Údaje týkající se domácích prasat poskytují konkrétní informace přinejmenším o:

i)

testování zvířat, která byla chována v řízených podmínkách ustájení,

ii)

testování chovných prasnic, kanců a prasat na výkrm.

(1)  Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 50.“

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.