2014/51/EUSměrnice 2014/51/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. dubna 2014 , kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)

(1)

Finanční krize v letech 2007 a 2008 odhalila závažné nedostatky v dohledu nad finančním trhem jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhávají za finanční globalizací a realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních institucí působí přeshraničně. Krize odhalila nedostatky v oblastech spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Unie a důvěry mezi příslušnými vnitrostátními orgány.

(2)

Evropský parlament vyzýval v řadě usnesení přijatých před finanční krizí i v jejím průběhu k přechodu k integrovanějšímu evropskému dohledu, aby byly zajištěny skutečně rovné podmínky pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a aby tento dohled zohlednil rostoucí integraci finančních trhů v Unii (a to zejména v usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu, ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii, ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha, v usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech, ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu, a v postoji ze dne 22. dubna 2009 k pozměněnému návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II) a postoji ze dne 23. dubna 2009 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách).

(3)

V listopadu 2008 Komise zmocnila skupinu odborníků na vysoké úrovni vedenou Jacquesem de Larosièrem, aby učinila doporučení, jakým způsobem mají být posíleny požadavky na dohled za účelem lepší ochrany občanů Unie a obnovení důvěry ve finanční systém. Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 (dále jen „de Larosièrova zpráva“) doporučila skupina odborníků na vysoké úrovni posílit rámec dohledu, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Skupina odborníků na vysoké úrovni doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Unii. De Larosièrova zpráva dále doporučila, aby byl vytvořen Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu, tj. jednoho pro bankovnictví, jednoho pro cenné papíry a jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, a aby byla zřízena Evropská rada pro systémová rizika.

(4)

Finanční stabilita je předpokladem toho, aby reálná ekonomika vytvářela pracovní místa, úvěry a růst. Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal předvídat nepříznivý makroobezřetnostní vývoj nebo zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému.

(5)

Evropská rada v závěrech ze zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. června 2009, doporučila zřízení Evropského systému orgánů dohledu nad finančním trhem, který by se měl skládat ze tří nových evropských orgánů dohledu. Doporučila rovněž, že systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednoty vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami s přeshraniční působností a vytvoření jednotného evropského souboru pravidel, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na vnitřním trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly disponovat pravomocí dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) v krizových situacích.

(6)

V roce 2010 přijaly Evropský parlament a Rada tři nařízení, jimiž se zřizují Evropské orgány dohledu: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4) o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (5) o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo orgán „EIOPA“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6) o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“), jež jsou součástí ESFS.

(7)

Má-li ESFS účinně fungovat, je nutné provést změny legislativních aktů Unie v oblasti fungování zmíněných tří evropských orgánů dohledu. Tyto změny se týkají vymezení rozsahu některých pravomocí evropských orgánů dohledu, začlenění některých pravomocí v rámci stávajících procesů stanovených příslušnými právními předpisy Unie a změn k zajištění řádného a účinného fungování evropských orgánů dohledu v rámci ESFS.

(8)

Zřízení evropských orgánů dohledu by proto mělo být doprovázeno vytvořením jednotného souboru pravidel, aby se zajistila důsledná harmonizace a jednotné uplatňování, a tím se přispělo k ještě účinnějšímu fungování vnitřního trhu a účinnějšímu provádění dohledu na nejnižší úrovni. Nařízení o zřízení ESFS stanoví, že evropské orgány dohledu mohou v oblastech konkrétně stanovených příslušnými právními předpisy vypracovávat návrhy technických norem, které se předkládají Komisi k přijetí v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. Zatímco ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU (7) byl vymezen první soubor takových oblastí, měla by tato směrnice vymezit další soubor oblastí, zejména pro směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2009/138/ES (8), pro nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (9) a pro nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

(9)

Příslušné legislativní akty by měly určit oblasti, v nichž mají evropské orgány dohledu pravomoc vypracovávat návrhy technických norem, a jak by měly takové normy být přijímány. Příslušné legislativní akty by měly stanovit prvky, podmínky a specifikace, jak je uvedeno v článku 290 Smlouvy o fungování EU v případě aktů v přenesené pravomoci.

(10)

V rámci identifikace oblastí, ve kterých by se měly přijmout technické normy, by se měla nalézt přiměřená rovnováha mezi vytvářením jednotného souboru harmonizovaných pravidel a zabráněním zbytečně komplikované regulaci a donucovacím opatřením. Vybranými oblastmi by měly být pouze ty oblasti, ve kterých důsledná technická pravidla pravděpodobně významně a účinně přispějí k dosažení cílů příslušných legislativních aktů a zároveň zajistí, že Evropský parlament, Rada a Komise přijímají politická rozhodnutí v souladu se svými obvyklými postupy.

(11)

Problematika, která je předmětem technických norem, by měla být skutečně odborná, takže jejich příprava bude vyžadovat odborné znalosti odborníků v oblasti dohledu. Regulační technické normy přijaté jako akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU by měly dále rozvíjet, upřesňovat a určovat podmínky pro důslednou harmonizaci pravidel obsažených v legislativních aktech přijatých Evropským parlamentem a Radou a zároveň doplňovat či upravovat některé jiné než podstatné prvky legislativního aktu. Na druhé straně by měly prováděcí technické normy přijaté jako prováděcí akty podle článku 291 Smlouvy o fungování EU stanovit podmínky pro jednotné uplatňování legislativních aktů. Technické normy by neměly zahrnovat politická rozhodnutí.

(12)

V případě regulačních technických norem je vhodné uplatnit postup stanovený v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010. Prováděcí technické normy by měly být přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

(13)

Regulační a prováděcí technické normy by měly přispívat k jednotnému souboru pravidel pro finanční služby, jak potvrdila Evropská rada ve svých závěrech z června 2009. Vzhledem k tomu, že některé požadavky legislativních aktů Unie nejsou plně harmonizovány, a v souladu se zásadou předběžné opatrnosti v oblasti dohledu by regulační a prováděcí technické normy, které rozvíjejí, upřesňují a určují podmínky uplatňování těchto požadavků, neměly členským státům bránit v tom, aby požadovaly dodatečné informace či ukládaly přísnější požadavky. Regulační a prováděcí technické normy by proto měly členským státům umožnit požadovat dodatečné informace či ukládat přísnější požadavky v konkrétních oblastech, v nichž uvedené legislativní akty takovou možnost nabízí.

(14)

V souladu s nařízeními (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, by měly evropské orgány dohledu před předložením regulačních nebo prováděcích technických norem Komisi v případě potřeby uspořádat otevřené veřejné konzultace o regulačních nebo prováděcích technických normách a provést analýzu případných souvisejících nákladů a přínosů.

(15)

Regulační a prováděcí technické normy by měly stanovit přechodná opatření podléhající přiměřeným lhůtám, pokud by náklady na okamžité provedení byly ve srovnání se souvisejícími přínosy nadměrné.

(16)

V okamžiku přijetí této směrnice již probíhá práce související s přípravou a konzultacemi, které se vztahují k prvnímu souboru opatření k provádění rámcových pravidel podle směrnice 2009/138/ES. V zájmu brzké finalizace těchto opatření je vhodné umožnit na přechodnou dobu Komisi přijímat regulační technické normy uvedené v této směrnici v souladu s postupem pro přijímání aktů v přenesené pravomoci. Jakékoli změny těchto aktů v přenesené pravomoci nebo, po uplynutí přechodného období, jakýchkoli regulačních technických norem k provádění směrnice 2009/138/ES by měly být přijímány postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(17)

Dále je vhodné, aby bylo orgánu EIOPA, po uplynutí přechodného období dvou let, umožněno navrhnout aktualizaci řady aktů v přenesené pravomoci v podobě regulačních technických norem. Tato aktualizace by měla být omezena na technické aspekty příslušných aktů v přenesené pravomoci a neměla by představovat strategická či politická rozhodnutí.

(18)

Zatímco orgán EIOPA by měl při přípravě a vypracovávání regulačních technických norem přizpůsobit akty v přenesené pravomoci technickému vývoji na finančních trzích, Komise by měla zajistit, aby byly informace o působnosti těchto návrhů regulačních technických norem předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(19)

Nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 stanoví mechanismus pro urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu. V případě, že vnitrostátní orgán dohledu nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či s nečinností jiného vnitrostátního orgánu dohledu v oblastech uvedených v legislativních aktech Unie v souladu s uvedenými nařízeními a tyto příslušné legislativní akty vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování vnitrostátních orgánů dohledu z více než jednoho členského státu, měl by dotčený evropský orgán dohledu na žádost dotčeného vnitrostátního orgánu dohledu pomoci orgánům dosáhnout dohody ve lhůtě stanovené evropským orgánem dohledu, která zohledňuje veškeré relevantní lhůty v příslušných právních předpisech a naléhavost a složitost sporu. Pokud takový spor přetrvává, měl by být evropský orgán dohledu oprávněn záležitost urovnat.

(20)

Nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 vyžadují, aby případy, v nichž lze použít mechanismu pro urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu, byly uvedeny v odvětvových právních předpisech. Tato směrnice by měla vymezit první soubor takových případů v odvětví pojišťoven a zajišťoven a neměla by jí být dotčena možnost doplnit v budoucnu další případy. Tato směrnice by neměla evropským orgánům dohledu bránit v tom, aby jednaly v souladu s jinými pravomocemi, či v tom, aby plnily své úkoly uvedené v nařízeních (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, včetně nezávazného vyjednávání a podílu na jednotném, účinném a efektivním uplatňování práva Unie. Vedle toho jsou v těch oblastech, kde již příslušné právo zavedlo určitou formu nezávazného vyjednávání nebo kde existují lhůty k přijetí společných rozhodnutí jedním či více vnitrostátními orgány dohledu, zapotřebí změny s cílem zajistit jasnost a minimální narušení procesu přijímání společného rozhodnutí, avšak takovým způsobem, aby v případě potřeby evropské orgány dohledu mohly spory vyřešit. Závazný postup pro urovnávání sporů má řešit situace, kdy vnitrostátní orgány dohledu nemohou mezi sebou vyřešit procedurální či věcné otázky týkající se souladu s právem Unie.

(21)

Tato směrnice by tudíž měla vymezit situace, ve kterých může vznikat potřeba řešit procedurální nebo věcnou otázku týkající se souladu s právem Unie a vnitrostátní orgány dohledu přitom nemusí být schopny danou záležitost vyřešit samy. V takových situacích by měl jeden z příslušných vnitrostátních orgánů dohledu předložit záležitost příslušnému evropskému orgánu dohledu. Tento evropský orgán dohledu by měl jednat v souladu se svým zřizovacím nařízením a s touto směrnicí. Měl by mít možnost požadovat od příslušných vnitrostátních orgánů dohledu, aby za účelem urovnání dané záležitosti a zajištění souladu s právem Unie podnikly určitá opatření nebo od nich upustily, a to se závaznou platností pro tyto příslušné vnitrostátní orgány dohledu. V případech, kdy příslušný legislativní akt Unie přenechává právo rozhodování členským státům, by neměla rozhodnutí evropského orgánu dohledu nahrazovat výkon tohoto práva příslušející v souladu s právem Unie vnitrostátním orgánům dohledu.

(22)

Směrnice 2009/138/ES stanoví možnost společných rozhodnutí, pokud jde o schvalování žádostí o použití interního modelu na úrovni skupiny a dceřiných společností, schvalování žádostí s cílem, aby se na dceřiné společnosti vztahovaly články 238 a 239 uvedené směrnice, a identifikaci orgánu dohledu nad skupinou na základě jiném než na základě kritérií stanovených v článku 247 uvedené směrnice. Ve všech těchto oblastech by změna měla jasně stanovit, že v případě sporu může EIOPA spor vyřešit uplatněním procesu stanoveného v nařízení (EU) č. 1094/2010. Tento přístup ozřejmuje, že i když by orgán EIOPA neměl nahrazovat výkon vlastního rozhodnutí vnitrostátních orgánů dohledu, mělo by být možné, aby spory byly řešeny a spolupráce posílena dříve, než je vnitrostátním orgánem dohledu přijato konečné rozhodnutí nebo je vydáno určené instituci. Orgán EIOPA by měl spory řešit prostřednictvím vyjednávání mezi vnitrostátními orgány dohledu s protikladnými názory.

(23)

Nová struktura dohledu zřízená systémem ESFS bude vyžadovat, aby vnitrostátní orgány dohledu úzce spolupracovaly s evropskými orgány dohledu. Změny příslušných legislativních aktů by měly zajistit, aby plnění povinnosti sdílet informace uvedené v nařízeních (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 nebránily žádné právní překážky a aby poskytování údajů nevytvářelo zbytečnou administrativní zátěž.

(24)

Pojišťovny a zajišťovny by měly svým vnitrostátním orgánům dohledu poskytovat pouze takové informace, jež jsou relevantní pro účely dohledu, a brát v úvahu cíle dohledu, jak je stanoví směrnice 2009/138/ES. Informace týkající se úplného seznamu aktiv, které mají být poskytovány po jednotlivých položkách a jiné informace, jež mají být poskytovány častěji než jednou ročně, by měly být vyžadovány pouze v případě, kdy potřeba vnitrostátních orgánů dohledu získat dodatečné poznatky pro účely sledování finančního zdraví podniků, nebo posoudit potenciální dopady jejich rozhodnutí na finanční stabilitu, převáží nad zátěží spojenou s výpočtem a předložením těchto informací. Po posouzení povahy, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností podniku by vnitrostátní orgány dohledu měly mít pravomoc umožnit omezení četnosti a rozsahu informací, které mají být poskytovány, nebo osvobodit od povinnosti vykazovat po jednotlivých položkách podnik, který nepřekračuje určité prahové hodnoty. Mělo by být zajištěno, aby nejmenší podniky mohly požádat o omezení a výjimku a aby tyto podniky nepředstavovaly v členském státě více než 20 % podíl na trhu s životním a neživotním pojištěním nebo na trhu se zajištěním.

(25)

S cílem zajistit, aby informace obsažené ve zprávě pojišťovny a zajišťovny držící účast nebo pojišťovacích holdingových společností na úrovni skupiny byly přesné a úplné, neměly by vnitrostátní orgány dohledu povolovat omezení informací, které mají být poskytovány, nebo osvobozovat od povinnosti vykazovat po jednotlivých položkách podniky, které patří ke skupině, pokud není vnitrostátní orgán dohledu zcela přesvědčen, že podávání zpráv by bylo nevhodné vzhledem k povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností skupiny.

(26)

V oblastech, kde má Komise v současnosti podle směrnice 2009/138/ES pravomoc přijímat prováděcí opatření, přičemž tato opatření jsou nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé jiné než podstatné prvky uvedené směrnice ve smyslu článku 290 Smlouvy o fungování EU, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s uvedeným článkem nebo regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(27)

Aby se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku (SCR) podle směrnice 2009/138/ES na základě standardního vzorce zajistilo stejné zacházení se všemi pojišťovnami a zajišťovnami, nebo se přihlédlo k vývoji na trhu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o výpočet SCR na základě standardního vzorce.

(28)

Nejsou-li rizika v dostatečné míře pokryta podmodulem, měl by být orgán EIOPA zmocněn vypracovávat návrhy regulačních technických norem, pokud jde o kvantitativní limity a kritéria použitelnosti aktiv pro SCR na základě standardního vzorce.

(29)

Aby pojišťovny a zajišťovny mohly provádět konzistentní výpočet technických rezerv podle směrnice 2009/138/ES, je třeba, aby centrální subjekt odvodil, zveřejňoval a pravidelně aktualizoval určité technické informace týkající se časové struktury bezrizikových úrokových měr a zohledňoval přitom poznatky získané na finančním trhu. Způsob, jakým se odvozuje časová struktura bezrizikových úrokových měr, by měl být transparentní. Tyto úlohy by s ohledem na jejich odbornou a pojišťovací povahu měl vykonávat orgán EIOPA.

(30)

Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr by měla předcházet umělé volatilitě technických rezerv a použitelného kapitálu a být pobídkou ke spolehlivému řízení rizik. Volba výchozího bodu extrapolace bezrizikových úrokových měr by měla podnikům umožňovat vyrovnat s dluhopisy své toky peněz, které jsou diskontovány s neextrapolovanými úrokovými sazbami při výpočtu nejlepšího odhadu. Za podmínek podobných podmínkám v době vstupu této směrnice v platnost by měl počítat výchozí bod pro extrapolaci bezrizikových úrokových měr pro euro se splatností 20 let. Za podmínek podobných podmínkám v době vstupu této směrnice v platnost by extrapolovaná část příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr, zejména u eura, měla konvergovat takovým způsobem ke konečnému forwardovému kurzu, že u splatnosti za 40 let od výchozího bodu extrapolace se extrapolované forwardové sazby neliší o více než tři bazické body od konečného forwardového kurzu. U jiných měn než euro by měla být při stanovování výchozího bodu pro extrapolaci bezrizikových úrokových měr a příslušné doby konvergence ke konečnému forwardového kurzu vzata v úvahu charakteristická povaha místních dluhopisových a swapových trhů.

(31)

Pokud mají pojišťovny a zajišťovny v držení dluhopisy nebo jiná aktiva s podobnými charakteristikami peněžních toků do doby splatnosti, nejsou u těchto aktiv vystaveny riziku změny rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou (spread). Aby se zabránilo tomu, že změny rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou aktiv budou mít dopad na výši kapitálu těchto společností, mělo by jim být umožněno nastavit příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu v souladu s pohyby rozpětí u aktiv. Uplatnění takové vyrovnávací úpravy by mělo podléhat schválení orgánem dohledu a přísné požadavky na aktiva a pasiva by měly zajistit, aby pojišťovny a zajišťovny mohly mít svá aktiva v držení až do doby splatnosti. Zejména peněžní toky aktiv a pasiv by měly být vyrovnané a aktiva by se měla nahrazovat jinými za účelem zachování vyrovnané pozice pouze v případě, že se očekávané peněžní toky podstatně změnily, například při snížení kvality nebo znehodnocení dluhopisu. Pojišťovny a zajišťovny by měly zveřejnit dopad vyrovnávací úpravy na jejich finanční situaci, aby zajistily odpovídající transparentnost.

(32)

Aby se zabránilo procyklickému investičnímu chování, měly by pojišťovny a zajišťovny mít možnost upravit příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu technických rezerv s cílem zmírnit účinky přílišných výkyvů dluhopisových rozpětí. Uvedený koeficient volatility by měl být založen na referenčních portfoliích pro relevantní měny těchto pojišťoven a zajišťoven a v případě potřeby by měl zajistit reprezentativnost referenčních portfolií pro vnitrostátní pojistné trhy. Pojišťovny a zajišťovny by měly zveřejnit vliv koeficientu volatility na jejich finanční situaci, aby zajistily odpovídající transparentnost.

(33)

S ohledem na význam diskontování pro výpočet technických rezerv by směrnice 2009/138/ES měla zajistit jednotné podmínky pro volbu diskontních sazeb pojišťoven a zajišťoven. Za účelem zajištění těchto jednotných podmínek by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu, základní rozpětí pro výpočet vyrovnávací úpravy a koeficientu volatility. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10). Tyto prováděcí akty by měly využívat technických informací získaných a zveřejněných orgánem EIOPA. Při přijímání těchto prováděcích aktů by se měl použít poradní postup.

(34)

Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(35)

Aby byly zmírněny nežádoucí potenciální procyklické účinky, měla by být lhůta pro obnovení dodržování SCR ve výjimečných nepříznivých situacích prodloužena, a to včetně případů prudkých poklesů na finančních trzích, prostředí přetrvávajících nízkých úrokových sazeb a katastrofálních událostí s významnými důsledky, které mají dopad na pojišťovny a zajišťovny se značným podílem na trhu nebo na dotčené druhy pojištění. Orgán EIOPA by měl být odpovědný za vyhlášení výjimečných nepříznivých situací a Komisi by měla být svěřena pravomoc k přijímání opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které by upřesňovaly kritéria a příslušné postupy.

(36)

V souvislosti s vyrovnávací úpravou vztahující se k příslušné časové struktuře bezrizikových úrokových měr, jež byla stanovena podle této směrnice, je nutno požadavek, aby portfolio pojistných nebo zajistných závazků, na které se uplatňuje vyrovnávací úprava, a vyčleněné portfolio aktiv byly identifikovány, organizovány a spravovány odděleně od ostatních činností pojišťovny nebo zajišťovny a požadavek nepoužívat tato aktiva k pokrytí ztrát vyplývajících z jiných činností podniků chápat v ekonomickém smyslu. Nemělo by to znamenat, že členské státy musí začlenit právní koncept účelově vázaného fondu do vnitrostátních právních předpisů. Podniky, které používají vyrovnávací úpravu, by měly vymezit, uspořádat a řídit portfolio aktiv a závazků odděleně od ostatních částí obchodní činnosti, a nemělo by jim proto být povoleno krýt rizika vyplývající z jiné činnosti pomocí tohoto vyhrazeného portfolia aktiv. Zatímco toto umožňuje účinné řízení portfolia, musí se snížená přenositelnost a omezený prostor pro diverzifikaci mezi vyhrazeným portfoliem a zbytkem pojišťovny nebo zajišťovny, pro účely vyrovnávací úpravy, odrazit v úpravách vlastního kapitálu a SCR.

(37)

Rozpětí u referenčního portfolia uvedeného v této směrnici by mělo být stanoveno transparentním způsobem za použití příslušných indexů, jsou-li tyto k dispozici.

(38)

V zájmu zajištění transparentního uplatňování koeficientu volatility, vyrovnávací úpravy a přechodných opatření týkajících se bezrizikových úrokových měr a technických rezerv stanovených na základě této směrnice by pojišťovny a zajišťovny měly zveřejnit dopad neuplatňování těchto opatření na jejich finanční situaci, včetně výše technické rezervy, SCR, minimálního kapitálového požadavku (MCR) podle směrnice 2009/138/ES, základního kapitálu a výše kapitálu ke krytí MCR a SCR.

(39)

Členské státy by měly mít možnost poskytnout ve svých vnitrostátních právních předpisech svým vnitrostátním orgánům dohledu pravomoc povolit, a ve výjimečných případech zamítnout, použití koeficientu volatility.

(40)

Aby bylo zajištěno, že určité technické údaje zadávané do SCR za použití standardního vzorce jsou poskytovány jednotným způsobem, například aby se umožnila harmonizace přístupů při používání ratingů, měly by být orgánu EIOPA přidělovány specifické úkoly. Uznání ratingových agentur by mělo být konzistentní a v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/1013 (11) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU (12). Nemělo by přitom docházet k překrývání s nařízením (ES) č. 1060/2009, a proto je úloha společného výboru evropských orgánů dohledu zřízeného na základě nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 oprávněná. Orgán EIOPA by měl optimálním způsobem využívat odborné znalosti a zkušenosti orgánu ESMA. Podrobný způsob plnění takových úkolů by měl být blíže upřesněn v opatřeních, jež je třeba přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů.

(41)

Seznamy orgánů regionálních vlád a orgánů místní správy zveřejňované orgánem EIOPA by neměly být podrobnější, než je nutné k zajištění toho, aby se těmto vládám a orgánům dostalo stejného zacházení pouze tehdy, pokud jsou rizika vyplývající z expozice stejná jako u centrálních vlád.

(42)

Aby byl zajištěn harmonizovaný přístup podle směrnice 2009/138/ES pro stanovení toho, kdy lze povolit prodloužení nápravné lhůty v případech porušení SCR, měly by být upřesněny podmínky, jež zakládají výjimečně nepříznivou situaci. Orgán EIOPA by měl být odpovědný za vyhlášení výjimečných nepříznivých situací a Komise by měla být zmocněna k přijímání opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které by upřesňovaly kritéria a příslušné postupy, jež je třeba v takových výjimečných nepříznivých situacích dodržet.

(43)

S cílem zajistit provázanost mezi odvětvími a odstranit nesoulad mezi zájmy společností, které „přeměňují“ úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci nebo sponzoři), a zájmy pojišťoven nebo zajišťoven, které do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují, by měla být Komise zmocněna přijmout opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souvislosti s investicemi do přeměněných úvěrů podle směrnice 2009/138/ES, přičemž uvede nejen požadavky, ale i důsledky jejich nedodržení.

(44)

V zájmu většího sbližování postupů schvalování orgány dohledu, které jsou ve směrnici 2009/138/ES stanoveny, u parametrů specifických pro pojišťovny nebo zajišťovny, politik změny modelů, zvláštních účelových jednotek a zavádění a rušení navýšení kapitálu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, které by upřesňovaly příslušné postupy v těchto oblastech.

(45)

Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví usiluje o vypracování globálních norem solventnosti založených na riziku a nadále podporuje větší koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu na mezinárodní úrovni. Ustanovení směrnice 2009/138/ES týkající se aktů Komise v přenesené pravomoci určujících rovnocennost solventnosti třetích zemí a obezřetnostních režimů jsou v souladu s cíli podporovat mezinárodní konvergenci k zavedení solventnostních režimů založených na riziku a obezřetnostních režimů. Aby se přihlédlo ke skutečnosti, že některé třetí země mohou potřebovat více času na změnu a provádění solventnostních a obezřetnostních režimů, které by plně splňovaly kritéria pro jejich uznání jako rovnocenných režimů, je nutno upřesnit podmínky týkající se zacházení s těmito solventnostními režimy třetích zemí, aby mohly být u těchto třetích zemí uznávány jako dočasně rovnocenné. Akty Komise v přenesené pravomoci určující dočasnou rovnocennost by případně měly zohledňovat mezinárodní vývoj. Pokud Komise určí, že obezřetnostní režim třetí země pro dohled nad skupinou je dočasně rovnocenný, mělo by se umožnit dodatečné oznamování orgánům dohledu s cílem zajistit ochranu pojistníků a oprávněných osob v rámci Unie.

(46)

Vzhledem ke zvláštní povaze pojistného trhu a s cílem zajistit rovné podmínky pro pojišťovny a zajišťovny se sídlem v třetích zemích – ať už má jejich mateřský podnik sídlo v Unii, nebo nemá – by Komise měla mít možnost určit, zda je třetí země dočasně rovnocenná pro účely výpočtu požadavků na solventnost skupiny a použitelného kapitálu k uspokojení těchto požadavků.

(47)

Aby se zajistilo, že zúčastněné strany budou náležitě informovány o struktuře pojišťovacích a zajišťovacích skupin, je nezbytné, aby byly informace o jejich právní, řídící a organizační struktuře zpřístupněny veřejnosti. Tyto informace by měly obsahovat přinejmenším informace o jejich názvu, druhu obchodní činnosti a zemi, kde byly zřízeny dceřiné společnosti, důležitých přidružených společnostech a významných pobočkách.

(48)

Rozhodnutí Komise o úplné nebo dočasné rovnocennosti solventnosti třetí země nebo obezřetnostního režimu by měla vzít v příslušných případech v úvahu existenci, trvání a povahu přechodných opatření v těchto režimech třetích zemí.

(49)

Aby evropské družstevní společnosti zřízené nařízením Rady (ES) č. 1435/2003 (13) mohly poskytovat pojišťovací a zajišťovací služby, je nutné rozšířit seznam povolených právních forem pojišťoven a zajišťoven v rámci směrnice 2009/138/ES tak, aby zahrnoval Evropskou družstevní společnost.

(50)

Měla by být přizpůsobena částka (v eurech) dolní meze MCR pro pojišťovny a zajišťovny. Tato potřeba plyne z periodické úpravy stávajících dolních mezí kapitálového požadavku, aby takové podniky mohly zohlednit inflaci.

(51)

Výpočet SCR u zdravotního pojištění by měl odrážet vnitrostátní systémy vyrovnávání a měl by také brát v úvahu změny ve vnitrostátních zdravotnických právních předpisech, protože ty jsou základní součástí systému pojištění na těchto vnitrostátních trzích v oblasti zdravotnictví.

(52)

Některé prováděcí pravomoci stanovené podle článku 202 Smlouvy o založení Evropského společenství by měly být nahrazeny vhodnými ustanoveními podle článku 290 Smlouvy o fungování EU.

(53)

Sjednocení postupů projednávání ve výborech se Smlouvou o fungování EU, a zejména s článkem 290 této Smlouvy, by mělo být prováděno jednotlivě případ od případu. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a aby byly upřesněny požadavky stanovené ve směrnicích ve znění této směrnice, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Akty v přenesené pravomoci by zejména měly být přijímány s ohledem na podrobnosti týkající se požadavků řízení, oceňování, oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací, určení a zařazení kapitálu, standardního vzorce pro výpočet SCR (včetně všech následných změn v oblasti navýšení kapitálového požadavku) a volby metod a předpokladů pro výpočet technických rezerv.

(54)

V prohlášení č. 39 k článku 290 Smlouvy o fungování EU připojeném k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu, vzala tato konference na vědomí, že Komise hodlá při vypracovávání návrhů aktů v přenesené pravomoci v oblasti finančních služeb i nadále konzultovat s odborníky jmenovanými členskými státy, a to v souladu se svými zavedenými postupy.

(55)

Evropský parlament a Rada by měly proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit případné námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady by mělo být možno prodloužit tuto lhůtu o tři měsíce v případě, že se jedná o oblasti významného zájmu. Evropský parlament a Rada by rovněž měly mít možnost oznámit ostatním institucím svůj záměr nevyslovit námitky. Takové časné schválení aktů v přenesené pravomoci je zejména vhodné, jestliže je třeba dodržet lhůty, například v případě, že v základním aktu existují harmonogramy, podle nichž má Komise přijímat akty v přenesené pravomoci.

(56)

Ve světle finanční krize a procyklických mechanismů, které přispěly k jejímu vzniku a zhoršily její působení, vypracovaly Rada pro finanční stabilitu, Basilejský výbor pro bankovní dohled a skupina G20 doporučení na zmírnění procyklických účinků finanční regulace. Tato doporučení mají přímý význam pro pojišťovny a zajišťovny jako důležité součásti finančního systému.

(57)

V zájmu dosažení jednotného používání této směrnice a zajištění makroobezřetnostního dohledu v celé Unii je vhodné, aby Evropská rada pro systémová rizika, která byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (14), vypracovala zásady přímo pro hospodářství Unie.

(58)

Finanční krize ukázala, že finanční instituce velmi podcenily úroveň úvěrových rizik protistran spojených s OTC („over-the-counter“) deriváty. To přimělo G20, aby v září 2009 vyzvala, aby byly OTC deriváty více zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran. Dále požádala, aby se na OTC deriváty, které nebyly zúčtovány ústřední protistranou, vztahovaly vyšší kapitálové požadavky, což by správně odráželo vyšší rizika s nimi spojená.

(59)

Standardní vzorec pro výpočet SCR by měl posuzovat expozice vůči způsobilým ústředním protistranám v souladu s posuzováním takových expozic v kapitálových požadavcích u úvěrových institucí a finančních institucí, jak jsou definovány v čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 575/2013, a to zejména s ohledem na rozdíly v posuzování mezi způsobilými ústředními protistranami a ostatními protistranami.

(60)

Aby bylo zajištěno, že cíl dlouhodobého udržitelného růstu Unie a cíle směrnice 2009/138/ES, jež jsou primárně zaměřeny na ochranu pojistníků a také na zajištění finanční stability, budou nadále plněny, měla by Komise přezkoumat vhodnost metod, předpokladů a standardních parametrů používaných při výpočtu standardního vzorce SCR do pěti let od zahájení uplatňování směrnice 2009/138/ES. Přezkum by měl vycházet především z celkových zkušeností pojišťoven a zajišťoven, jež používaly standardní vzorec SCR během přechodného období. Přezkum by měl rovněž posoudit výkonnost všech tříd aktiv a finančních nástrojů, chování investorů, kteří do těchto aktiv a finančních nástrojů investovali, a vývoj mezinárodních standardů v oblasti finančních služeb. Je potřeba upřednostnit přezkum standardních parametrů u některých tříd aktiv, například u cenných papírů s pevným výnosem a u dlouhodobých investic do infrastruktury.

(61)

V zájmu hladkého přechodu na nový režim podle směrnice 2009/138/ES je nezbytné stanovit možnost postupného zavádění a zvláštní přechodná opatření. Přechodná opatření by měla zabránit narušení trhu a omezit vzájemný přesah ve vztahu ke stávajícím produktům, jakož i zajistit dostupnost pojišťovacích produktů. Přechodná opatření by měla pojišťovny a zajišťovny podněcovat k tomu, aby co nejdříve splnily konkrétní požadavky nového režimu.

(62)

Je nezbytné stanovit přechodný režim pro zaměstnanecké penzijní pojištění, jež zajišťují pojišťovny podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (15), po dobu, kdy Komise provádí revizi uvedené směrnice. Přechodný režim by měl skončit, jakmile změny směrnice 2003/41/ES vstoupí v platnost.

(63)

Nehledě na předpokládané uplatňování směrnice 2009/138/ES, a to zejména pro účely posouzení týkajících se schvalování interních modelů, doplňkového kapitálu, zařazení kapitálu, parametrů specifických pro pojišťovny nebo zajišťovny, zvláštních účelových jednotek, podmodulu akciového rizika založeného na trvání a přechodných ustanovení o výpočtu nejlepšího odhadu s ohledem na závazky pojišťoven nebo zajišťoven, které odpovídají zaplacenému pojistnému u stávajících smluv, by směrnice Rady 64/225/EHS (16), 73/239/EHS (17), 73/240/EHS (18), 76/580/EHS (19), 78/473/EHS (20), 84/641/EHS (21), 87/344/EHS (22), 88/357/EHS (23) a 92/49/EHS (24) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES (25), 2001/17/ES (26), 2002/83/ES (27) a 2005/68/ES (28) (souhrnně uváděné jako „Solventnost I“), ve znění aktů uvedených v části A přílohy VI směrnice 2009/138/ES, měly nadále platit až do konce roku 2015.

(64)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici a ke směrnici 2009/138/ES považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(65)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení fungování vnitřního trhu prostřednictvím zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany pojistníků a oprávněných osob, a tím i podniků a spotřebitelů, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(66)

Směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1)

V čl. 5 odst. 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu ani dodatku, jsou investorům zpřístupněny, zapsány u příslušného orgánu domovského členského státu a oznámeny tímto příslušným orgánem příslušnému orgánu hostitelského členského státu (hostitelských členských států) co nejdříve od okamžiku provedení veřejné nabídky a pokud možno před započetím veřejné nabídky nebo před přijetím k obchodování. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí konečné podmínky Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy). Konečné podmínky obsahují pouze informace, které se týkají popisu cenných papírů, a neslouží k doplnění základního prospektu. V takových případech se použije čl. 8 odst. 1 písm. a).“

2)

V článku 11 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s tímto článkem vypracuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgánu pro cenné papíry a trhy) návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí údaje začleňované ve formě odkazu.

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

3)

V článku 13 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace schvalování prospektů vypracuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí postupy pro schvalování prospektu a podmínek, za nichž lze lhůty upravit.

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

4)

V článku 14 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s tímto článkem vypracuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí ustanovení týkající se zveřejnění prospektu v odstavcích 1 až 4.

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

5)

V článku 15 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s tímto článkem vypracuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí ustanovení týkající se šíření inzerátů oznamujících záměr veřejně nabídnout cenné papíry nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu, zejména předtím, nežli byl prospekt zpřístupněn veřejnosti nebo než bylo zahájeno upisování, a ve kterém upřesní ustanovení uvedená v odstavci 4.

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31a

Zaměstnanci a zdroje Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) posoudí personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se ujme svých pravomocí a povinností v souladu s touto směrnicí, a předloží v souvislosti s výše uvedeným zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

1)

Článek 13 se mění takto:

2)

V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a týkající se seznamů forem stanovených v příloze III, s výjimkou bodů 28 až 29 v částech A, B i C.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Oznamování a zveřejňování povolení nebo odnětí povolení

Každé vydané nebo odňaté povolení musí být oznámeno Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen ‚EIOPA‘ nebo ‚orgán EIOPA‘) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (31). Název každé pojišťovny nebo zajišťovny, které bylo vydáno povolení, se zapíše do seznamu. EIOPA zveřejňuje tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

4)

V článku 29 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Akty v přenesené pravomoci a regulační a prováděcí technické normy přijaté Komisí zohlední zásadu proporcionality a zajistí tak přiměřené uplatňování této směrnice, zejména ve vztahu k malým pojišťovnám.

Návrh regulačních technických norem předkládaný orgánem EIOPA v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010, návrh prováděcích technických norem předkládaný v souladu s článkem 15 uvedeného nařízení a obecné pokyny a doporučení vydané v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení zohlední zásadu proporcionality, aby bylo zajištěno přiměřené uplatňování této směrnice, zejména ve vztahu k malým pojišťovnám.“

5)

V článku 31 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Aniž je dotčen článek 35, článek 51, čl. 254 odst. 2 a článek 256, Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a týkající se odstavce 2 tohoto článku, v nichž upřesní hlavní aspekty, o nichž se zveřejňují souhrnné statistické údaje a obsah a datum zveřejnění.

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 2 tohoto článku, a aniž je dotčen článek 35, článek 51, čl. 254 odst. 2 a článek 256, vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých vymezí šablony a struktury zveřejnění, jak je uvedeno v tomto článku.

EIOPA uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 30. září 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

6)

V článku 33 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„Pokud některý orgán dohledu informuje orgány dohledu hostitelského členského státu o tom, že má v úmyslu v souladu s prvním odstavcem na místě ověřovat informace a pokud je tomuto orgánu dohledu znemožněno vykonávat své právo provádět tato ověřování na místě, nebo pokud orgány dohledu hostitelského členského státu nemohou prakticky vykonávat své právo na účast v souladu s druhým odstavcem, mohou orgány dohledu tuto záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 se může EIOPA účastnit kontrol na místě v případě, že jsou prováděny společně dvěma či více orgány dohledu.“

7)

Článek 35 se mění takto:

8)

Článek 37 se mění takto:

9)

V čl. 38 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud některý orgán dohledu informuje příslušný orgán členského státu poskytovatele služeb o tom, že má v úmyslu provést v souladu s tímto odstavcem inspekci na místě, nebo pokud je tomuto orgánu dohledu při provádění inspekce na místě podle prvního pododstavce znemožněno vykonávat své právo provádět inspekci na místě, může orgán dohledu tuto záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 má EIOPA právo účastnit se kontrol na místě v případě, že jsou prováděny společně dvěma či více orgány dohledu.“

10)

Článek 44 se mění takto:

11)

V článku 45 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a.   Pokud pojišťovna nebo zajišťovna uplatňuje vyrovnávací úpravu uvedenou v článku 77b, koeficient volatility uvedený v článku 77d nebo přechodná opatření uvedená v článcích 308c a 308d, provedou posouzení dodržování kapitálových požadavků uvedených v odstavci 1 písm. b) se zohledněním i bez zohlednění těchto úprav a přechodných opatření.“

12)

Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50

Akty v přenesené pravomoci a regulační technické normy

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, které blíže upřesňují:

2.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souladu s tímto oddílem vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých blíže upřesní:

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s posouzením uvedeným v čl. 45 odst. 1 písm. a) vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých blíže upřesní prvky tohoto posouzení.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

13)

Článek 51 se mění takto:

14)

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Informace pro Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jeho zprávy

1.   Aniž je dotčen článek 35 nařízení (EU) č. 1094/2010, požadují členské státy, aby orgány dohledu poskytovaly orgánu EIOPA každoročně tyto informace:

2.   EIOPA zveřejňuje každoročně tyto informace:

3.   EIOPA poskytuje Evropskému parlamentu, Radě a Komisi informace uvedené v odstavci 2 spolu se zprávou nastiňující stupeň sbližování dohledu v různých členských státech, pokud jde o použití navýšení kapitálového požadavku.“

15)

Článek 56 se nahrazuje tímto:

„Článek 56

Zpráva o solventnosti a finanční situaci: akty v přenesené pravomoci a prováděcí technické normy

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých blíže upřesní informace, které musí být zveřejňovány, a lhůty pro každoroční zveřejnění těchto informací v souladu s oddílem 3.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto oddílu, vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem týkajících se postupů, formátů a šablon.

EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do 30. června 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

16)

V článku 58 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s tímto oddílem může EIOPA vypracovat návrh regulačních technických norem, ve kterých stanoví úplný seznam informací uvedených v čl. 59 odst. 4, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen čl. 58 odst. 2.

Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s tímto oddílem a zohlednění budoucího vývoje vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí úpravy kritérií stanovených v čl. 59 odst. 1.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním a druhém pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

9.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování této směrnice, může EIOPA vypracovat návrh prováděcích technických norem týkajících se postupů, formulářů a šablon používaných v rámci konzultačního procesu mezi příslušnými orgány dohledu podle článku 60.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 65a

Spolupráce s orgánem EIOPA

Členské státy zajistí, aby orgány dohledu spolupracovaly pro účely této směrnice s orgánem EIOPA v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010.

Členské státy zajistí, aby orgány dohledu neprodleně poskytly orgánu EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010.“

18)

Vkládá se nový článek:

„Článek 67a

Vyšetřovací pravomoci Evropského parlamentu

Články 64 a 67 nejsou dotčeny vyšetřovací pravomoci svěřené Evropskému parlamentu v článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ‚Smlouva o fungování EU‘).“

19)

V článku 69 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto informace je možné zveřejnit pouze tehdy, pokud je to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 65 a čl. 68 odst. 1 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě, které je uvedeno v článku 33, směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, od něhož informace pocházejí, nebo orgánu dohledu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.“

20)

Článek 70 se nahrazuje tímto:

„Článek 70

Předávání informací centrálním bankám, měnovým institucím, orgánům dohledu nad platebními systémy a Evropské radě pro systémová rizika

1.   Aniž jsou dotčeny články 64 až 69, orgán dohledu může předávat informace potřebné pro plnění svých úkolů:

2.   V případě vzniku mimořádné situace včetně situace uvedené v článku 18 nařízení (EU) č. 1094/2010 umožní členské státy orgánům dohledu, aby informace bezodkladně sdělily centrálním bankám ESCB, včetně ECB, mají-li takové informace význam pro plnění úkolů, které jim svěřují právní předpisy, včetně provádění měnové politiky a s ní spojeného poskytování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a zajišťování stability finančního systému, a ESRB, mají-li informace význam pro plnění jejích úkolů.

3.   Tyto orgány a subjekty mohou také sdělovat orgánům dohledu informace, které potřebují pro účely článku 67. Informace obdržené v této souvislosti podléhají povinnosti profesního tajemství stanovené v tomto oddílu.

21)

Článek 71 se mění takto:

22)

V článku 75 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví metody a předpoklady, které se použijí pro oceňování aktiv a závazků stanovených v odstavci 1.

3.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s oceňováním aktiv a závazků vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

23)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 77a

Extrapolace příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr

Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr podle čl. 77 odst. 2 se stanoví na základě a v souladu s informacemi odvozenými z příslušných finančních nástrojů. Zohlední se přitom příslušné finanční nástroje s těmi dobami splatnosti, pro něž jsou trhy s těmito finančními nástroji nebo dluhopisy hluboké, likvidní a transparentní. Pro doby splatnosti, pro něž již nejsou trhy s příslušnými finančními nástroji nebo dluhopisy hluboké, likvidní a transparentní, bude příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr extrapolována.

Extrapolovaná část příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr je založena na forwardových sazbách plynule konvergujících od jedné nebo více forwardových sazeb vztahujících se k nejdelším dobám splatnosti, pro něž lze příslušný finanční nástroj a dluhopisy sledovat na hlubokém, likvidním a transparentním trhu, ke konečné forwardové sazbě.

Článek 77b

Vyrovnávací úprava u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr

1.   Pojišťovny a zajišťovny mohou uplatnit vyrovnávací úpravu u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu portfolia závazků životního pojištění a zajištění, včetně důchodů vyplývajících ze smluv týkajících se neživotního pojištění nebo zajištění, za podmínky předchozího schválení orgány dohledu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Bez ohledu na písmeno h) prvního pododstavce mohou pojišťovny nebo zajišťovny využít aktiv, jejichž peněžní toky jsou s výjimkou závislosti na inflaci fixní, za podmínky, že tato aktiva replikují peněžní toky portfolia pojistných nebo zajistných závazků závislých na inflaci.

V případě, že mají emitenti nebo třetí strany právo změnit peněžní toky z určitého aktiva takovým způsobem, že investor obdrží dostatečnou kompenzaci, která mu umožní získat stejné peněžní toky znovuinvestováním do aktiv rovnocenné nebo vyšší úvěrové kvality, právo změnit peněžní toky nebrání způsobilosti daného aktiva k zahrnutí do vyčleněného portfolia v souladu s písmenem h) prvního pododstavce.

2.   Pojišťovny nebo zajišťovny, které uplatňují vyrovnávací úpravu na portfolio pojistných nebo zajistných závazků, se nesmí vrátit k přístupu, který nezahrnuje vyrovnávací úpravu. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna, která uplatňuje vyrovnávací úpravu, už není schopna splnit podmínky stanovené v odstavci 1, okamžitě informuje orgán dohledu a přijme potřebná opatření k opětovnému dosažení souladu s těmito podmínkami. Pokud takováto pojišťovna nebo zajišťovna není schopna opětovně dosáhnout souladu s těmito podmínkami do dvou měsíců ode dne nesouladu, pozastaví uplatňování vyrovnávací úpravy na všechny své pojistné nebo zajistné závazky a nesmí znovu uplatňovat vyrovnávací úpravu před uplynutím lhůty dalších 24 měsíců.

3.   Vyrovnávací úprava nesmí být uplatněna na pojistné nebo zajistné závazky, u nichž příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu těchto závazků zahrnuje koeficient volatility podle článku 77d nebo přechodné opatření týkající se bezrizikových úrokových měr podle článku 308c.

Článek 77c

Výpočet vyrovnávací úpravy

1.   Pro každou měnu se vyrovnávací úprava podle článku 77b vypočítá v souladu s těmito zásadami:

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) je základní rozpětí:

Pravděpodobnost znehodnocení uvedená v písm. a) bodu i) prvním pododstavci je založena na dlouhodobé statistice ztrát, která je relevantní pro aktivum ve vztahu k jeho trvání, úvěrové kvalitě a třídě aktiv.

Pokud nelze ze statistiky ztrát uvedené v druhém pododstavci vyvodit žádné spolehlivé úvěrové rozpětí, rovná se základní rozpětí podílu dlouhodobého průměru rozpětí nad bezrizikovou úrokovou mírou uvedenému v písmenech b) a c).

Článek 77d

Koeficient volatility u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr

1.   Členské státy mohou požadovat předchozí schválení orgánů dohledu k tomu, aby pojišťovny a zajišťovny mohly uplatnit koeficient volatility u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu podle čl. 77 odst. 2.

2.   Pro každou příslušnou měnu je koeficient volatility u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr založen na rozpětí mezi úrokovou sazbou, jíž by bylo možno dosáhnout z aktiv zahrnutých do referenčního portfolia pro danou měnu, a sazbami příslušné základní časové struktury bezrizikových úrokových měr pro danou měnu.

Referenční portfolio pro určitou měnu musí být reprezentativní pro aktiva, která jsou denominována v dané měně a do nichž pojišťovny a zajišťovny investovaly ke krytí nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků denominovaných v dané měně.

3.   Výše koeficientu volatility u bezrizikových úrokových měr odpovídá 65 % rozpětí pro příslušnou měnu očištěného o riziko.

Rozpětí pro příslušnou měnu očištěné o riziko se vypočítá jako rozdíl mezi rozpětím uvedeným v odstavci 2 a podílem tohoto rozpětí, které je možno přiřadit realistickému hodnocení očekávaných ztrát nebo neočekávaných úvěrových nebo jiných rizik z aktiv.

Koeficient volatility se použije pouze u příslušných bezrizikových úrokových měr časové struktury, které nejsou odvozeny extrapolací v souladu s článkem 77a. Extrapolace příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr vychází z takto upravených bezrizikových úrokových měr.

4.   Pro každou příslušnou zemi se koeficient volatility u bezrizikových úrokových měr podle odstavce 3 pro měnu dané země ještě před uplatněním 65 % faktoru zvýší o rozdíl mezi rozpětím pro příslušnou zemi očištěným o riziko a dvojnásobkem rozpětí pro příslušnou měnu očištěného o riziko, je-li tento rozdíl kladný a rozpětí pro příslušnou zemi očištěné o riziko je vyšší než 100 bazických bodů. Takto zvýšený koeficient volatility se použije při výpočtu nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vyplývajících z produktů prodávaných na pojistném trhu v dané zemi. Rozpětí pro příslušnou zemi očištěné o riziko se vypočte stejným způsobem jako rozpětí pro příslušnou měnu dané země očištěné o riziko, ale je založeno na referenčním portfoliu, které je reprezentativní pro aktiva, do nichž pojišťovny a zajišťovny investovaly ke krytí nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vyplývajících z produktů prodávaných na pojistném trhu v dané zemi a denominovaných v měně dané země.

5.   Koeficient volatility nesmí být uplatněn na pojistné nebo zajistné závazky, u nichž příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu těchto závazků zahrnuje vyrovnávací úpravu podle článku 77b.

6.   Odchylně od článku 101 nepokrývá solventnostní kapitálový požadavek riziko ztráty primárního kapitálu v důsledku změn koeficientu volatility.

Článek 77e

Technické informace získané Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

1.   EIOPA stanoví a zveřejní pro každou příslušnou měnu alespoň čtvrtletně tyto technické informace:

2.   Za účelem zajištění jednotných podmínek pro výpočet technických rezerv a primárního kapitálu, může Komise přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví pro každou příslušnou měnu technické informace uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty by měly využívat uvedené informace.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 301 odst. 2.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dostupnosti příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem uvedeným v čl. 301 odst. 3.

3.   Pokud jsou technické informace uvedené v odstavci 1 přijaty Komisí v souladu s odstavcem 2, použijí pojišťovny a zajišťovny tyto technické informace při výpočtu nejlepšího odhadu podle článku 77, vyrovnávací úpravy podle článku 77c a koeficientu volatility podle článku 77d.

U měn a vnitrostátních trhů, pro něž není v prováděcích aktech podle odstavce 2 stanoven koeficient uvedený v odst. 1 písm. c), se na příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu neuplatní žádný koeficient volatility.

Článek 77f

Přezkum opatření týkajících se dlouhodobých záruk a opatření týkajících se akciového rizika

1.   EIOPA každoročně a až do 1. ledna 2021 podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi o dopadu uplatňování článků 77a až 77e a článku 106, čl. 138 odst. 4 a článků 304, 308c a 308d, včetně aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých podle nich.

Orgány dohledu během výše uvedeného období poskytují orgánu EIOPA každoročně informace o:

2.   EIOPA, případně po konzultaci s ESRB a po provedení veřejných konzultací, předloží Komisi stanovisko k posouzení uplatňování článků 77a až 77e a článku 106, čl. 138 odst. 4 a článků 304, 308c a 308d, včetně aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých podle nich. Toto posouzení se provádí ve vztahu k dostupnosti dlouhodobých záruk na pojistné produkty, chování pojišťoven a zajišťoven jako dlouhodobých investorů a obecněji ve vztahu k finanční stabilitě.

3.   Na základě stanoviska předloženého orgánem EIOPA zašle Komise zprávu Evropském parlamentu a Radě nejpozději do 1. ledna 2021, popřípadě dříve, je-li to žádoucí. Zpráva se soustředí zejména na účinky na:

Kromě toho zpráva bude vycházet ze zkušeností s dohledem při uplatňování článků 77a až 77e a článku 106, čl. 138 odst. 4 a článků 304, 308c a 308d, včetně aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých podle nich.

4.   Zpráva Komise je v případě potřeby doplněna vhodnými legislativními návrhy.“

24)

Článek 86 se nahrazuje tímto:

„Článek 86

Akty v přenesené pravomoci a regulační a prováděcí technické normy

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

2.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s metodami a výpočty technických rezerv vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování článku 77b, vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem týkajících se postupů pro schvalování uplatnění vyrovnávací úpravy podle čl. 77b odst. 1.

EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do 31. října 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto prováděcí technické normy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

25)

Článek 92 se mění takto:

26)

Článek 97 se nahrazuje tímto:

„Článek 97

Akty v přenesené pravomoci a regulační technické normy

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví seznam položek kapitálu, a to včetně položek uvedených v článku 96, u nichž se má za to, že splňují kritéria stanovená v článku 94, jenž u každé položky kapitálu obsahuje přesný popis rysů, kterými se určilo její zařazení.

2.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti se zařazením kapitálu vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí metody, které použijí orgány dohledu při schvalování posouzení a zařazení položek kapitálu, na které se nevztahuje seznam uvedený v odstavci 1.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Komise pravidelně přezkoumává seznam uvedený v odstavci 1 a případně jej na základě tržního vývoje aktualizuje.“

27)

Článek 99 se nahrazuje tímto:

„Článek 99

Akty v přenesené pravomoci týkající se použitelnosti kapitálu

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

28)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 109a

Harmonizované technické údaje zadávané do standardního vzorce

1.   Pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce vypracují evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru návrh prováděcích technických norem týkajících se přidělení úvěrových hodnocení externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení stanovené v souladu s čl. 111 odst. 1 písm. n).

Společný výbor evropských orgánů dohledu předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 30. června 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto článku a zjednodušení výpočtu modulu tržního rizika uvedeného v čl. 105 odst. 5, zjednodušení výpočtu modulu rizika selhání protistrany uvedeného v čl. 105 odst. 6, hodnocení technik snižování rizik uvedených v čl. 101 odst. 5 a výpočtu technických rezerv vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem týkajících se:

EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do 30. června 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.   EIOPA zveřejňuje technické informace včetně informací týkajících se symetrické úpravy podle článku 106 alespoň čtvrtletně.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku a pro účely zjednodušení výpočtu modulu zdravotního upisovacího rizika uvedeného v čl. 105 odst. 4 vypracuje EIOPA s přihlédnutím k výpočtům poskytnutým orgány dohledu příslušných členských států návrh prováděcích technických norem, ve kterých vymezí standardní odchylky od specifických vnitrostátních legislativních opatření členských států, které povolují sdílení pojistného plnění v souvislosti se zdravotním rizikem mezi pojišťovnami a zajišťovnami a které splňují kritéria v odstavci 5 a veškerá další kritéria stanovená akty v přenesené pravomoci.

EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do 30. června 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

5.   Prováděcí technické normy uvedené v odstavci 4 se vztahují pouze na vnitrostátní legislativní opatření členských států, která povolují sdílení pojistného plnění v souvislosti se zdravotním rizikem mezi pojišťovnami a zajišťovnami a která splňují tato kritéria:

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, v nichž stanoví další kritéria, jež mají vnitrostátní legislativní opatření splňovat, a metodiku a požadavky pro výpočet standardních odchylek uvedených v odstavci 4 tohoto článku.“

29)

Článek 111 se nahrazuje tímto:

„Článek 111

Akty v přenesené pravomoci regulační a prováděcí technické normy týkající se článků 103 až 109

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

2.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých vymezí postupy orgánů dohledu pro schválení parametrů specifických pro pojišťovny nebo zajišťovny uvedených v odst. 1 písm. k).

EIOPA předloží uvedený návrh prováděcích technických norem Komisi do 31. října 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.   Do 31. prosince 2020 provede Komise posouzení vhodnosti metod, předpokladů a standardních parametrů používaných při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce. Toto posouzení by mělo zejména vzít v potaz výkonnost všech tříd aktiv a finančních nástrojů, chování investorů, kteří do těchto aktiv a finančních nástrojů investovali, a vývoj mezinárodních standardů v oblasti finančních služeb. Přezkoumání některých tříd aktiv může být prioritou. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž případně připojí návrhy na změnu této směrnice nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na jejím základě.

4.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti se solventnostním kapitálovým požadavkem vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí kvantitativní limity a kritéria použitelnosti aktiv v případech, kdy uvedená rizika nejsou v dostatečné míře pokryta podmodulem.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Tyto regulační technické normy se použijí na aktiva kryjící technické rezervy, s výjimkou aktiv držených ve vztahu ke smlouvám týkajícím se životního pojištění, podle nichž nesou investiční riziko pojistníci. Tyto normy přezkoumává Komise se zřetelem k vývoji u standardního vzorce a na finančních trzích.“

30)

Článek 114 se nahrazuje tímto:

„Článek 114

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí technické normy týkající se interních modelů solventnostního kapitálového požadavku

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

2.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy pro:

EIOPA předloží uvedený návrh prováděcích technických norem Komisi do 31. října 2014.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

31)

Článek 127 se nahrazuje tímto:

„Článek 127

Akty v přenesené pravomoci týkající se článků 120 až 126

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a týkající se používání interních modelů v celé Unii v souvislosti s články 120 až 126 s cílem zlepšit posuzování rizikového profilu a řízení činnosti pojišťoven a zajišťoven.“

32)

Článek 129 se mění takto:

33)

Článek 130 se nahrazuje tímto:

„Článek 130

Akty v přenesené pravomoci

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní výpočet minimálního kapitálového požadavku stanoveného v článcích 128 a 129.“

34)

V článku 131 se v prvním odstavci slova „31. října 2012“ nahrazují slovy „31. prosince 2015“ a slova „31. října 2013“ slovy „31. prosince 2016“.

35)

Článek 135 se nahrazuje tímto:

„Článek 135

Akty v přenesené pravomoci a regulační technické normy týkající se kvalitativních požadavků

1.   Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní kvalitativní požadavky v těchto oblastech:

2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

3.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s odst. 2 písm. c) vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí metody pro výpočet zmíněného přiměřeného dodatečného kapitálového požadavku.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

36)

V článku 138 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   V případě výjimečných nepříznivých situací vyhlášených orgánem EIOPA, které mají dopad na pojišťovny a zajišťovny se značným podílem na trhu nebo na dotčené druhy pojištění, a případně po konzultaci s ESRB může orgán dohledu dotčeným pojišťovnám či zajišťovnám prodloužit lhůtu uvedenou v odst. 3 druhém pododstavci nejvýše o sedm let s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, včetně průměrné doby trvání technických rezerv.

Aniž jsou dotčeny pravomoci orgánu EIOPA podle článku 18 nařízení (EU) č. 1094/2010, pro účely tohoto odstavce EIOPA na žádost příslušného orgánu dohledu vyhlásí, že takové výjimečné nepříznivé situace nastaly. Příslušný orgán dohledu může podat takovou žádost, pokud není pravděpodobné, že pojišťovny nebo zajišťovny s významným podílem na trhu nebo s dotčenými druhy pojištění budou schopny splnit jeden z požadavků stanovených v odstavci 3. K výjimečným nepříznivým situacím dochází tehdy, kdy na finanční situaci pojišťoven či zajišťoven s významným podílem na trhu nebo na dotčené druhy pojištění má vážný či nepříznivý dopad jedna z těchto podmínek:

EIOPA ve spolupráci s příslušným orgánem dohledu pravidelně posuzuje, zda podmínky uvedené ve druhém pododstavci stále platí. EIOPA ve spolupráci s příslušným orgánem dohledu vyhlašuje, kdy výjimečná nepříznivá situace skončila.

Dotčená pojišťovna nebo zajišťovna předloží každé tři měsíce svému orgánu dohledu zprávu o pokroku, v níž jsou uvedena přijatá opatření a dosažený pokrok s cílem opětovně dosáhnout úrovně použitelného kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku nebo snížit svůj rizikový profil k zajištění dodržování solventnostního kapitálového požadavku.

Prodloužení podle prvního pododstavce se zruší, pokud ze zprávy o pokroku vyplývá, že nenastal žádný významný pokrok v úsilí o opětovné dosažení úrovně použitelného kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku nebo nedošlo ke snížení rizikového profilu, aby bylo zajištěno dodržování solventnostního kapitálového požadavku ode dne, kdy bylo zjištěno nedodržení solventnostního kapitálového požadavku, do dne předložení zprávy o pokroku.“

37)

Článek 143 se nahrazuje tímto:

„Článek 143

Akty v přenesené pravomoci a regulační technické normy týkající se čl. 138 odst. 4

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých doplní druhy výjimečných nepříznivých situací a ve kterých upřesní faktory a kritéria, k nimž má EIOPA přihlédnout při vyhlašování výjimečných nepříznivých situací a k nimž mají orgány dohledu přihlédnout při stanovování prodloužení lhůty podle čl. 138 odst. 4.

2.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s čl. 138 odst. 2, čl. 139 odst. 2 a článkem 141 vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých stanoví další specifikace k ozdravnému plánu uvedenému v čl. 138 odst. 2 a k plánu financování uvedenému v čl. 139 odst. 2 a k článku 141, přičemž se patřičně snaží zamezit procyklickým účinkům.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

38)

Článek 149 se nahrazuje tímto:

„Článek 149

Změny v povaze rizik nebo závazků

Každá změna, kterou pojišťovna zamýšlí provést v informacích uvedených v článku 147, podléhá postupu stanovenému v článcích 147 a 148.“

39)

Článek 155 se mění takto:

40)

V čl. 158 odst. 2 se za prvním pododstavcem vkládá nový pododstavec, který zní:

„Vedle toho mohou orgány dohledu domovského či hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.“

41)

Článek 159 se nahrazuje tímto:

„Článek 159

Statistické informace o přeshraničních činnostech

Každá pojišťovna musí orgánu dohledu svého domovského členského státu sdělit výši pojistného, nákladů na pojistná plnění a provizí, nesnížené o zajištění, a to zvlášť podle operací prováděných v rámci práva usazování a operací prováděných v rámci volného pohybu služeb, podle jednotlivých členských států a takto:

V případě odvětví 10 v části A přílohy I, s vyloučením odpovědnosti dopravce, informuje dotyčná pojišťovna rovněž uvedený orgán dohledu o četnosti pojistných plnění a průměrné výši nákladů na pojistná plnění.

Orgány dohledu domovského členského státu sdělí údaje uvedené v prvním a druhém pododstavci v přiměřené lhůtě a v souhrnné formě orgánům dohledu každého dotyčného členského státu, který o to požádá.“

42)

Článek 172 se nahrazuje tímto:

„Článek 172

Rovnocennost ve vztahu k zajišťovnám

1.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní kritéria pro posouzení, zda je solventnostní režim třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I.

2.   Splní-li určitá třetí země kritéria přijatá v souladu s odstavcem 1, může Komise s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že solventnostní režim třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi je rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I této směrnice.

Tyto akty v přenesené pravomoci podléhají pravidelnému přezkumu s cílem zohlednit veškeré významné změny v režimu dohledu uvedeném v hlavě I a v režimu dohledu v této třetí zemi.

EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

3.   Pokud se podle odstavce 2 považuje solventnostní režim třetí země za rovnocenný režimu stanovenému touto směrnicí, se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnami nebo zajišťovnami, které mají sídlo v uvedené třetí zemi, se musí nakládat stejně jako se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnou nebo zajišťovnou, která je povolena podle této směrnice.

4.   Odchylně od odstavce 2, a i když kritéria přijatá v souladu s odstavcem 1 nebyla splněna, může Komise na omezené období s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že solventnostní režim třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi je dočasně rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I, v případě, že tato třetí země splňuje alespoň následující kritéria:

Veškeré akty v přenesené pravomoci o dočasné rovnocennosti zohledňují v souladu s čl. 177 odst. 2 zprávy Komise. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou předmětem pravidelného přezkumu prováděného na základě zpráv o pokroku vypracovávaných příslušnou třetí zemí, které se předkládají Komisi a jež Komise posuzuje jednou ročně. Při posuzování těchto zpráv o pokroku je Komisi nápomocen orgán EIOPA.

EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní podmínky stanovené v prvním pododstavci.

5.   Omezené období uvedené v prvním pododstavci odstavce 4 skončí dne 31. prosince 2020 nebo ke dni, k němuž je režim dohledu třetí země v souladu s odstavcem 2 považován za rovnocenný s režimem dohledu, který stanoví hlava I, přičemž se použije datum, které je dřívější.

Toto období může být prodlouženo nejvýše o jeden rok, je-li to nezbytné k tomu, aby EIOPA a Komise provedly posouzení rovnocennosti pro účely odstavce 2.

6.   Se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnami či zajišťovnami se sídlem ve třetí zemi, jejichž režim dohledu je považován za dočasně rovnocenný v souladu s odstavcem 4, se zachází stejně jako se smlouvami podle odstavce 3. Článek 173 se vztahuje rovněž na zajišťovny se sídlem ve třetí zemi, jejichž režim dohledu je považován za dočasně rovnocenný v souladu s odstavcem 4.“

43)

Článek 176 se nahrazuje tímto:

„Článek 176

Informace od členských států Komisi a orgánu EIOPA

Orgány dohledu členských států uvědomí Komisi, EIOPA a orgány dohledu ostatních členských států o každém povolení přímého nebo nepřímého dceřiného podniku, jejichž jeden či více mateřských podniků se řídí právem třetí země.

Uvedené informace musí rovněž obsahovat údaje o struktuře dotčené skupiny.

Kdykoli pojišťovna nebo zajišťovna řídící se právem třetí země získá účast v pojišťovně nebo zajišťovně, jíž bylo vydáno povolení v Unii, na jejímž základě se tato pojišťovna nebo zajišťovna stává dceřiným podnikem uvedené pojišťovny nebo zajišťovny ze třetí země, orgány dohledu domovského členského státu uvědomí Komisi, orgán EIOPA a orgány dohledu ostatních členských států.“

44)

V článku 177 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy informují Komisi a orgán EIOPA o jakýchkoliv obecných obtížích, se kterými se setkají jejich pojišťovny nebo zajišťovny při usazování nebo působení v třetí zemi nebo při provozování svých činností v třetí zemi.“

45)

V článku 210 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní ustanovení uvedená v odstavci 1 tohoto článku s ohledem na sledování, řízení a kontrolu rizik vyplývajících z činností finitního zajištění.“

46)

V článku 211 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní následující kritéria pro dohled:

2a.   V zájmu zajištění jednotných podmínek pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých vymezí postupy pro povolení udělovaná orgány dohledu pro zvláštní účelové jednotky a formáty a šablony používané pro účely odst. 2 písm. f).

EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do 31. října 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2b.   V zájmu zajištění jednotných podmínek k uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku může EIOPA vypracovat návrh prováděcích technických norem, ve kterých vymezí postupy v rámci spolupráce a výměny informací mezi orgány dohledu v případě, že zvláštní účelová jednotka, která přebírá riziko od pojišťovny či zajišťovny, je usazena v členském státu, v němž není pojišťovna či zajišťovna povolena.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.   Zvláštní účelové jednotky povolené před 31. prosincem 2015 se řídí právem členského státu, který tyto jednotky povolil. Na jakoukoli novou činnost této jednotky zahájenou po uvedeném dni se nicméně použijí odstavce 1, 2 a 2a.“

47)

V čl. 212 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

48)

Článek 216 se mění takto:

49)

Článek 217 se mění takto:

50)

Článek 227 se nahrazuje tímto:

„Článek 227

Rovnocennost týkající se souvisejících pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí

1.   Při výpočtu skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v pojišťovně nebo zajišťovně ze třetí země v souladu s článkem 233, je výhradně pro účely tohoto výpočtu tato pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna.

Pokud však ve třetí zemi, ve které má tento podnik sídlo, podnik podléhá povolení a solventnostnímu režimu, který je přinejmenším rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI, mohou členské státy stanovit, že se při výpočtu solventnosti tohoto podniku zohlední solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál, které odpovídají požadavkům stanoveným dotčenou třetí zemí.

2.   V případech, kdy nebyl v souladu s odstavcem 4 nebo 5 tohoto článku přijat žádný akt v přenesené pravomoci, na žádost podniku držícího účast nebo z vlastního podnětu ověří orgán dohledu nad skupinou, zda solventnostní režim uplatňovaný třetí zemí je přinejmenším rovnocenný. EIOPA napomáhá orgánu dohledu nad skupinou v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Orgán dohledu nad skupinou s pomocí orgánu EIOPA rozhodne o rovnocennosti režimů teprve po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu. Toto rozhodnutí je učiněno ve shodě s kritérii přijatými podle odstavce 3. Orgán dohledu nad skupinou nesmí přijmout ve vztahu k třetí zemi žádné rozhodnutí, které by bylo v rozporu s některým z dřívějších rozhodnutí přijatých ve vztahu k této třetí zemi, ledaže by bylo nezbytné zohlednit významné změny režimu dohledu stanoveného v hlavě I kapitole VI a režimu dohledu uplatňovaného v třetí zemi.

Pokud orgány dohledu nesouhlasí s rozhodnutím přijatým v souladu s druhým pododstavcem, mohou do tří měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí orgánem dohledu nad skupinou postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

3.   Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní kritéria pro posouzení, zda je solventnostní režim třetí země rovnocenný s solventnostním režimem, který stanoví hlava I kapitola VI.

4.   Splní-li určitá třetí země kritéria přijatá v souladu s odstavcem 3, může Komise s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že režim dohledu třetí země je rovnocenný s režimem, který stanoví hlava I kapitola VI.

Tyto akty v přenesené pravomoci podléhají pravidelnému přezkumu, aby tak byly zohledněny veškeré změny režimu dohledu stanoveného v hlavě I kapitole VI a režimu dohledu uplatňovaného třetí zemí.

EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

5.   Odchylně od odstavce 4 a i když nebyla splněna kritéria přijatá v souladu s odstavcem 3, může Komise na období uvedené v odstavci 6 s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že solventnostní režim třetí země uplatňovaný na podniky se sídlem v dané třetí zemi je dočasně rovnocenný s režimem, který stanoví hlava I kapitola VI, pokud:

EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

6.   První období prozatímní rovnocennosti uvedené v odstavci 5 trvá 10 let, pokud před koncem tohoto období nedojde:

Platnost prozatímní rovnocennosti se prodlužuje o dalších 10 let, pokud jsou i nadále splněna kritéria uvedená v odstavci 5. Komise přijme každý takový akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a a s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Veškeré akty v přenesené pravomoci určující prozatímní rovnocennost berou v souladu s čl. 177 odst. 2 v úvahu zprávy Komise. Komise tyto akty v přenesené pravomoci pravidelně přezkoumává. Při posuzování těchto rozhodnutí je Komisi nápomocen orgán EIOPA. Komise informuje Parlament o každém přezkumu, k němuž dojde, a podává Evropskému parlamentu zprávu o jeho závěrech.

7.   Je-li v souladu s odstavcem 5 přijat akt v přenesené pravomoci určující, že režim dohledu třetí země je prozatímně rovnocenný, je tato třetí země považována pro účely odst. 1 druhého pododstavce za rovnocennou.“

51)

Článek 231 se nahrazuje tímto:

„Článek 231

Skupinový interní model

1.   Podá-li pojišťovna nebo zajišťovna a její přidružené podniky nebo přidružené podniky pojišťovací holdingové společnosti společně žádost o povolení výpočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku pojišťoven a zajišťoven ve skupině na základě interního modelu, příslušné orgány dohledu společně rozhodnou, zda toto povolení udělí, a v případě potřeby určí podmínky, kterým toto povolení podléhá.

Žádost uvedená v prvním pododstavci bude podána u orgánu dohledu nad skupinou.

Orgán dohledu nad skupinou o tom informuje ostatní členy kolegia orgánů dohledu a neprodleně jim předá žádost obsahující všechny náležitosti.

2.   Příslušné orgány dohledu podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do šesti měsíců ode dne, kdy orgán dohledu nad skupinou obdržel žádost obsahující všechny náležitosti.

3.   Pokud během šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 postoupí kterýkoliv příslušný orgán dohledu záležitost orgánu EIOPA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010, odloží orgán dohledu nad skupinou své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které orgán EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu.

EIOPA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost nelze orgánu EIOPA postoupit po skončení šestiměsíčního období nebo po přijetí společného rozhodnutí.

Je-li rozhodnutí navržené odbornou skupinou v souladu s čl. 41 odst. 2 a 3 a čl. 44 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 zamítnuto, přijme konečné rozhodnutí orgán dohledu nad skupinou. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu. Šestiměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

4.   EIOPA může vypracovat návrh prováděcích technických norem za účelem snazšího přijímání společných rozhodnutí, které zajistí jednotné podmínky uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v odstavci 2, pokud jde o žádosti o povolení uvedené v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

5.   Dosáhnou-li dotyčné orgány dohledu společného rozhodnutí podle odstavce 2, předá orgán dohledu nad skupinou žadateli dokument obsahující řádné odůvodnění.

6.   Není-li společné rozhodnutí přijato do šesti měsíců ode dne, kdy byla doručena žádost skupiny obsahující všechny náležitosti, rozhodne orgán dohledu nad skupinou o této žádosti samostatně.

Orgán dohledu nad skupinou náležitě zohlední veškeré názory a výhrady ostatních příslušných orgánů dohledu vyjádřené během uvedeného šestiměsíčního období.

Orgán dohledu nad skupinou předá žadateli a ostatním příslušným orgánům dohledu dokument obsahující řádné odůvodnění.

Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu.

7.   Pokud kterýkoli z příslušných orgánů dohledu usoudí, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny pod jeho dohledem se podstatně odchyluje od předpokladů interního modelu schváleného skupinou, a pokud tento podnik dostatečně nezohlednil připomínky orgánu dohledu, může tento orgán dohledu v souladu s článkem 37 uložit navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku této pojišťovny nebo zajišťovny stanovenému na základě interního modelu.

Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení kapitálového požadavku nebylo přiměřené, může orgán dohledu požadovat, aby dotčený podnik vypočítal svůj solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce uvedeného v hlavě I kapitole VI oddílu 4 pododdílech 1 a 2. V souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) a c) může orgán dohledu uložit navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku dané pojišťovny nebo zajišťovny stanovenému na základě standardního vzorce.

Orgán dohledu zdůvodní jakékoliv takové rozhodnutí uvedené v prvním a druhém pododstavci jak pojišťovně nebo zajišťovně, tak ostatním členům kolegia orgánů dohledu.

EIOPA může vydat pokyny k zajištění jednotného a souvislého uplatňování tohoto odstavce.“

52)

V čl. 232 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Při určování, zda konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek odpovídajícím způsobem zohledňuje rizikový profil skupiny, věnuje orgán dohledu nad skupinou zvláštní pozornost veškerým případům, v nichž mohou nastat okolnosti uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. a) až d), zejména pokud:“.

53)

V článku 232 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 37 odst. 1 až 5, akty v přenesené pravomoci a prováděcí technické normy přijaté podle čl. 37 odst. 6, 7 a 8 se použijí obdobně.“

54)

V čl. 233 odst. 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 37 odst. 1 až 5, akty v přenesené pravomoci a prováděcí technické normy přijaté podle čl. 37 odst. 6, 7 a 8 se použijí obdobně.“

55)

Článek 234 se nahrazuje tímto:

„Článek 234

Akty v přenesené pravomoci týkající se článků 220 až 229 a 230 až 233

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní technické zásady a metody uvedené v článcích 220 až 229 a uplatňování článků 230 až 233, v nichž se odrazí ekonomický charakter specifických právních struktur.“

56)

Článek 237 se nahrazuje tímto:

„Článek 237

Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: rozhodnutí o žádosti

1.   V případě, že je podána žádost, aby se na pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahovala pravidla stanovená v článcích 238 a 239, příslušné orgány dohledu rozhodnou po společné spolupráci v rámci kolegia orgánů dohledu, zda požadované povolení udělí, a v případě potřeby stanoví podmínky, kterým bude povolení podléhat.

Žádost uvedená v prvním pododstavci se podává pouze orgánu dohledu, který povolil dceřiný podnik. Tento orgán dohledu informuje ostatní členy kolegia orgánů dohledu a předá jim neprodleně žádost obsahující všechny náležitosti.

2.   Příslušné orgány dohledu učiní vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do tří měsíců ode dne, kdy všechny orgány dohledu v kolegiu orgánů dohledu obdrží žádost obsahující všechny náležitosti.

3.   Pokud během tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 postoupí kterýkoliv příslušný orgán dohledu záležitost orgánu EIOPA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010, odloží orgán dohledu nad skupinou své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu.

EIOPA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost nelze orgánu EIOPA postoupit po skončení tříměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Je-li rozhodnutí navržené odbornou skupinou v souladu s čl. 41 odst. 2 a 3 a čl. 44 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 zamítnuto, přijme konečné rozhodnutí orgán dohledu nad skupinou. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu. Tříměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

4.   EIOPA může vypracovat návrh prováděcích technických norem, které v zájmu snazšího přijímání společných rozhodnutí zajistí jednotné podmínky uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v odstavci 2, pokud jde o žádosti o povolení uvedené v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

5.   Dosáhnou-li příslušné orgány dohledu společného rozhodnutí podle odstavce 2, orgán dohledu, který povolil dceřiný podnik, předá žadateli rozhodnutí, které obsahuje řádné odůvodnění. Společné rozhodnutí se považuje za směrodatné a je příslušnými orgány dohledu uplatňováno.

6.   Nepřijmou-li příslušné orgány dohledu společné rozhodnutí v tříměsíční lhůtě stanovené v odstavci 2, orgán dohledu nad skupinou rozhodne o této žádosti samostatně.

Během uvedeného období orgán dohledu nad skupinou náležitě zohlední:

Rozhodnutí se řádně odůvodní a obsahuje vysvětlení všech podstatných odchylek od výhrad ostatních příslušných orgánů dohledu. Orgán dohledu nad skupinou předává kopii rozhodnutí žadateli a ostatním příslušným orgánům dohledu. Rozhodnutí se považuje za směrodatné a je příslušnými orgány dohledu uplatňováno.“

57)

V článku 238 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Kolegium orgánů dohledu učiní vše, co je v jeho pravomoci, aby bylo dosaženo dohody o návrhu orgánu dohledu, který povolil dceřiný podnik, nebo o jiných možných opatřeních.

Tato dohoda je považována za směrodatnou a je příslušnými orgány dohledu uplatňována.“

58)

Ustanovení čl. 238 odst. 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Nedojde-li ke shodě mezi orgánem dohledu a orgánem dohledu nad skupinou, může kterýkoliv orgán dohledu do jednoho měsíce od předložení návrhu orgánem dohledu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem, a přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla záležitost postoupena. Toto měsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení. Záležitost nelze orgánu EIOPA postoupit po uplynutí měsíční lhůty uvedené v tomto pododstavci nebo bylo-li v kolegiu dosaženo dohody v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

Orgán dohledu, který povolil tento dceřiný podnik, odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které EIOPA případně přijme v souladu s článkem 19 uvedeného nařízení, a přijme své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA.

Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu.

V rozhodnutí se uvedou úplné důvody, o něž se rozhodnutí opírá.

Orgán dohledu oznamuje rozhodnutí dceřinému podniku a kolegiu orgánů dohledu.“

59)

V článku 239 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4.   Orgán dohledu nebo orgán dohledu nad skupinou může záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010 pokud mezi nimi nedojde ke shodě ohledně:

V takových případech může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem, a přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla záležitost postoupena.

Záležitost nelze orgánu EIOPA postoupit:

Toto čtyřměsíční nebo měsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

Orgán dohledu, který povolil tento dceřiný podnik, odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které orgán EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme své konečné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu.

V rozhodnutí se uvedou úplné důvody, o něž se rozhodnutí opírá.

Orgán dohledu oznamuje rozhodnutí dceřinému podniku a kolegiu orgánů dohledu.“

60)

Článek 241 se nahrazuje tímto:

„Článek 241

Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: akty v přenesené pravomoci

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní:

61)

V článku 242 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Do 31. prosince 2017 Komise posoudí uplatňování hlavy III, přičemž se zaměří na spolupráci orgánů dohledu v rámci kolegia orgánů dohledu, na fungování tohoto kolegia a na postupy pro dohled týkající se navyšování kapitálového požadavku, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž případně připojí návrhy na změnu této směrnice.“

62)

V čl. 242 odst. 2 se slova „31. října 2015“ nahrazují slovy „31. prosince 2018“.

63)

V článku 244 se odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, pokud jde o definice závažné koncentrace rizik pro účely odstavců 2 a 3 tohoto článku.

5.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s dohledem nad koncentrací rizik vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí, jakým způsobem se pro účely odstavce 3 určuje závažná koncentrace rizik a jakým způsobem se stanovují přiměřené limity.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

6.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých vymezí formuláře a šablony, které se budou používat pro účely odstavce 2 k hlášení těchto koncentrací rizik.

EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží do 30. září 2015 Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

64)

V článku 245 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, pokud jde o definice významných transakcí uvnitř skupiny pro účely odstavců 2 a 3 tohoto článku.

5.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s dohledem nad transakcemi uvnitř skupiny může EIOPA vypracovat návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí, jakým způsobem se pro účely odstavce 3 určují významné transakce uvnitř skupiny.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

6.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku může EIOPA vypracovat návrh prováděcích technických norem, ve kterých vymezí postupy, formuláře a šablony, které se budou používat pro účely odstavce 2 k hlášení těchto transakcí uvnitř skupiny.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

65)

V článku 247 se odstavce 3 až 7 nahrazují tímto:

„3.   Ve zvláštních případech se mohou příslušné orgány dohledu na žádost jakéhokoli jiného orgánu dohledu společným rozhodnutím odchýlit od kritérií uvedených v odstavci 2, pokud by bylo jejich uplatnění nevhodné vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven v jednotlivých zemích, a určit za orgán dohledu nad skupinou jiný orgán dohledu.

Za tímto účelem může kterýkoliv z příslušných orgánů dohledu požadovat, aby bylo projednáno, zda kritéria uvedená v odstavci 2 jsou odpovídající. Takovéto projednání však proběhne nejvýše jednou ročně.

Příslušné orgány dohledu podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí ohledně volby orgánu dohledu nad skupinou, a to do tří měsíců ode dne, kdy byla podána žádost o projednání. Před přijetím rozhodnutí umožní příslušné orgány dohledu skupině vyjádřit své stanovisko.

Určený orgán dohledu nad skupinou předloží dotyčné skupině společné rozhodnutí s řádným odůvodněním.

4.   Pokud během tříměsíčního období uvedeného v odst. 3 třetím pododstavci postoupí kterýkoliv příslušný orgán dohledu záležitost orgánu EIOPA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010, odloží příslušné orgány dohledu své společné rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijmou společné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto společné rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu. Tříměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

5.   EIOPA přijme své rozhodnutí podle odstavce 4do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla záležitost postoupena. Záležitost není orgánu EIOPA postoupena po skončení tříměsíčního období nebo poté, co bylo dosaženo společného rozhodnutí. Určený orgán dohledu nad skupinou předloží dotyčné skupině a kolegiu orgánů dohledu společné rozhodnutí s řádným odůvodněním.

6.   Není-li přijato společné rozhodnutí, úloha orgánu dohledu nad skupinou je svěřena orgánu dohledu, jenž je určen v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

7.   EIOPA informuje nejméně jednou ročně Evropský parlament, Radu a Komisi o hlavních potížích při uplatňování odstavců 2, 3 a 6.

Vyskytnou-li se jakékoli závažnější obtíže při uplatňování kritérií uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých kritéria dále upřesní.“

66)

Článek 248 se mění takto:

67)

Článek 249 se mění takto:

68)

Článek 250 se mění takto:

„Článek 250

Konzultace mezi orgány dohledu

1.   Aniž je dotčen článek 248, příslušné orgány dohledu se před rozhodnutím v jakékoliv věci, která je důležitá pro kontrolní činnost jiných orgánů dohledu, vzájemně informují v rámci kolegia orgánů dohledu o:

Pro účely uvedené v písmenech b) a c) prvního pododstavce musí být orgán dohledu nad skupinou vždy konzultován.

Pokud má být rozhodnutí přijato na základě informací poskytnutých jinými orgány dohledu, příslušné orgány dohledu navíc toto rozhodnutí před jeho přijetím vzájemně konzultují.

2.   Aniž je dotčen článek 248, může orgán dohledu rozhodnout, že v naléhavých případech nebo pokud by konzultace mohla ohrozit účinnost rozhodnutí, konzultaci s jinými orgány dohledu neprovede. V takovém případě tento orgán dohledu neprodleně informuje ostatní příslušné orgány dohledu.“

69)

V čl. 254 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy stanoví, že jejich orgány odpovědné za výkon dohledu nad skupinou mají přístup ke všem informacím důležitým pro účely uvedeného dohledu bez ohledu na povahu dotčené pojišťovny či zajišťovny. Ustanovení čl. 35 odst. 1 až 5 se použijí obdobně.

Orgán dohledu nad skupinou může omezit pravidelné oznamování orgánům dohledu prováděné častěji než jednou ročně v rámci skupiny v případě, že toto omezení je ku prospěchu všech pojišťoven či zajišťoven ve skupině v souladu s čl. 35 odst. 6 s ohledem na povahu, rozsah a komplexnost rizik spjatých s činností podniků, které jsou členy skupiny.

Orgán dohledu nad skupinou může na úrovni skupiny osvobodit od povinnosti vykazovat po jednotlivých položkách v případě, že toto osvobození je ku prospěchu všech pojišťoven či zajišťoven ve skupině v souladu s čl. 35 odst. 7 s ohledem na povahu, rozsah a komplexnost rizik spojených s činností podniků, které jsou členy skupiny, a na cíl finanční stability.“

70)

V čl. 255 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud žádost o ověření určená jinému orgánu dohledu v souladu s tímto odstavcem nebyla vyřízena do dvou týdnů či pokud je orgánu dohledu prakticky znemožněno vykonávat své právo na účast podle třetího pododstavce, může dožadující orgán postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 má EIOPA právo účastnit se kontrol na místě v případě, že jsou prováděny společně dvěma či více orgány dohledu.“

71)

Článek 256 se mění takto:

72)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 256a

Struktura skupiny

Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny, pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti každoročně na úrovni skupiny zveřejňovaly právní strukturu a řídící a organizační strukturu, včetně popisu všech dceřiných podniků, důležitých přidružených podniků a významných poboček patřících k této skupině.“

73)

Ustanovení čl. 258 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a pro účely koordinace donucovacích opatření uvedených v odstavci 1 a 2 tohoto článku.“

74)

Článek 259 se nahrazuje tímto:

„Článek 259

Zprávy orgánu EIOPA

1.   Orgán EIOPA podává jednou ročně zprávu Evropskému parlamentu v souladu s článkem 50 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.   Orgán EIOPA informuje mimo jiné o veškerých významných zkušenostech z činnosti dohledu a ze spolupráce mezi orgány dohledu v rámci hlavy III, a zejména o:

3.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku může orgán EIOPA také případně informovat o poznatcích získaných na základě posouzení uvedených v čl. 248 odst. 6.“

75)

Článek 260 se nahrazuje tímto:

„Článek 260

Mateřské podniky se sídlem mimo Unii: ověření rovnocennosti

1.   V případě uvedeném v čl. 213 odst. 2 písm. c) ověří příslušné orgány dohledu, zda pojišťovny a zajišťovny, jejichž mateřský podnik má své sídlo mimo Unii, podléhají dohledu uplatňovanému orgánem dohledu třetí země a zda je tento dohled rovnocenný dohledu nad skupinou stanovenému v této hlavě pro pojišťovny a zajišťovny uvedené v čl. 213 odst. 2 písm. a) a b).

V případech, kdy nebyl přijat akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavci 2, 3 nebo 5 tohoto článku provede ověření orgán dohledu, který by byl orgánem dohledu nad skupinou, pokud by byla na žádost mateřského podniku nebo kterékoliv z pojišťoven a zajišťoven povolených v Unii nebo z vlastního podnětu použita kritéria stanovená v čl. 247 odst. 2 (dále jen ‚jednající orgán dohledu nad skupinou‘). Orgán EIOPA je nápomocen jednajícímu orgánu dohledu nad skupinou v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Tento jednající orgán dohledu nad skupinou přijme rozhodnutí o rovnocennosti pouze po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a s pomocí orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je učiněno v souladu s kritérii přijatými podle odstavce 2. Jednající orgán dohledu nad skupinou nesmí přijmout ve vztahu ke třetí zemi žádné rozhodnutí, které by bylo v rozporu s některým z dřívějších rozhodnutí přijatých ve vztahu k této třetí zemi, s výjimkou případů, kdy je nezbytné zohlednit významné změny režimu dohledu stanoveného v hlavě I a režimu dohledu uplatňovaného třetí zemí.

Pokud orgány dohledu nesouhlasí s rozhodnutím přijatým v souladu s třetím pododstavcem, mohou do 3 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí jednajícím orgánem dohledu nad skupinou postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

2.   Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní kritéria pro posouzení, zda je obezřetnostní režim třetí země pro dohled nad skupinami rovnocenný s obezřetnostním režimem, který stanoví tato hlava.

3.   Splní-li určitá třetí země kritéria přijatá v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, může Komise s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že obezřetnostní režim této třetí země je rovnocenný režimu stanovenému v této hlavě.

Tento akt v přenesené pravomoci podléhá pravidelnému přezkumu s cílem zohlednit veškeré změny v obezřetnostním režimu pro dohled nad skupinami stanoveném v této hlavě a v obezřetnostním režimu pro dohled nad skupinami v této třetí zemi a jakékoli jiné změny v nařízení, které mohou rozhodnutí o rovnocennosti ovlivnit.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

4.   Pokud Komise nepřijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 nebo odstavcem 5 tohoto článku, uplatní se článek 262.

5.   Odchylně od odstavce 3, a i když kritéria uvedená v odstavci 2 nebyla splněna, může Komise na omezenou dobu s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že obezřetnostní režim třetí země vztahující se na podniky, jejichž mateřský podnik má ke dni 1. ledna 2014 své sídlo mimo Unii, je dočasně rovnocenný s obezřetnostním režimem, který stanoví hlava I, v případě, že tato třetí země splňuje alespoň následující kritéria:

Veškeré akty v přenesené pravomoci o dočasné rovnocennosti zohledňují v souladu s čl. 177 odst. 2 zprávy Komise. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou předmětem pravidelného přezkumu prováděného na základě zpráv o pokroku, které příslušná třetí země každoročně předkládá k posouzení Komisi. Při posuzování těchto zpráv o pokroku je Komisi nápomocen orgán EIOPA.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých blíže upřesní podmínky stanovené v prvním pododstavci. Akty v přenesené pravomoci se mohou rovněž týkat pravomoci orgánů dohledu k zavedení dalších požadavků na oznamování orgánům dohledu během období dočasné rovnocennosti.

6.   Omezená doba uvedená v odstavci 5 skončí 31. prosince 2020 nebo ke dni, k němuž je obezřetnostní režim třetí země v souladu s odstavcem 3 považován za rovnocenný s režimem dohledu, který stanoví tato hlava, přičemž se použije datum, které je dřívější.

Toto období může být prodlouženo nejvýše o jeden rok v případě, že je tato doba nezbytná k tomu, aby orgán EIOPA a Komise mohly provést hodnocení rovnocennosti pro účely odstavce 3.

7.   Pokud je v souladu s odstavcem 5 přijat akt v přenesené pravomoci určující, že obezřetnostní režim třetí země je dočasně rovnocenný, použijí členské státy článek 261, s výjimkou případů, kdy je bilanční suma pojišťovny nebo zajišťovny se sídlem v některém z členských států vyšší než bilanční suma jejího mateřského podniku se sídlem mimo Unii. V takovém případě vykonává úkoly orgánu dohledu nad skupinou jednající orgán dohledu nad skupinou.“

76)

V čl. 262 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   V případě neexistence rovnocenného dohledu uvedeného v článku 260 nebo pokud členské státy v souladu s článkem 260 odst. 7 nepoužijí v případě dočasné rovnocennosti článek 261, použijí členské státy na pojišťovny a zajišťovny jedno z následujících:

77)

V článku 300 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Částky v eurech uvedené v této směrnici se přezkoumávají každých pět let zvýšením základní částky v eurech podle procentní změny harmonizovaných indexů spotřebitelských cen všech členských států, které zveřejňuje Komise (Eurostat), od 31. prosince 2015 do data přezkumu a zaokrouhlují se směrem nahoru na celé statisíce eur.“

78)

Vkládají se následující články, které znějí:

„Článek 301

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, zřízený rozhodnutím Komise 2004/9/ES (33). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011, ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

Článek 301a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Přenesená pravomoc uvedená v článcích 17, 31, 35, 37, 50, 56, 75, 86, 92, 97, 99, 109a, 111, 114, 127, 130, 135, 143, 172, 210, 211, 216, 217, 227, 234, 241, 244, 245, 247, 248, 256, 258, 260 a 308b se Komisi svěřuje na dobu čtyř let od 23. května 2014.

Komise vypracuje zprávu o přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Přenesení pravomoci uvedené v článcích 17, 31, 35, 37, 50, 56, 75, 86, 92, 97, 99, 109a, 111, 114, 127, 130, 135, 143, 172, 210, 211, 216, 217, 227, 234, 241, 244, 245, 247, 248, 256, 258, 260 a 308b může Evropský parlament či Rada kdykoliv zrušit.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 17, 31, 35, 37, 50, 56, 75, 86, 92, 97, 99, 109a, 111, 114, 127, 130, 135, 143, 172, 210, 211, 216, 217, 227, 234, 241, 244, 245, 247, 248, 256, 258, 260 nebo 308b vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě tří měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitku nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 301b

Doložka ‚sunrise clause‘ týkající se regulačních technických norem

1.   Až do 24. května 2016 se Komise při prvním přijímání regulačních technických norem stanovených v článcích 50, 58, 75, 86, 92, 97, 111, 135, 143, 244, 245, 248 a 249 řídí postupem stanoveným v článku 301a. Jakékoli změny těchto aktů v přenesené pravomoci nebo, po uplynutí přechodného období, jakékoli nové regulační technické normy jsou přijímány v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.   Přenesení pravomoci uvedené v odstavci 1 může Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit v souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.   Orgán EIOPA může až do 24. května 2016 předkládat Komisi návrhy regulačních technických norem za účelem přizpůsobení aktů v přenesené pravomoci uvedených v článcích 17, 31, 35, 37, 50, 56, 75, 86, 92, 97, 99, 109a, 111, 114, 127, 130, 135, 143, 172, 210, 211, 216, 217, 227, 234, 241, 244, 245, 247, 248, 256, 258, 260 a 308b technickému vývoji na finančních trzích.

Tyto návrhy regulačních technických norem se omezují na technické aspekty aktů v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci, a to v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

79)

V čl. 304 se odst. 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise do 31. prosince 2020 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání přístupu stanoveného v odstavci 1 a o postupech orgánů dohledu přijatých podle odstavce 1, k níž případně připojí vhodné návrhy. Tato zpráva se zaměří zejména na přeshraniční účinky používání tohoto přístupu s cílem předcházet regulační arbitráži pojišťoven a zajišťoven.“

80)

V kapitole I hlavě VI se vkládá nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 3

POJIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ

Článek 308a

Postupné zavádění

1.   Počínaje 1. dubnem 2015 členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly pravomoc rozhodovat o schválení:

2.   Počínaje 1. dubnem 2015 členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly pravomoc:

3.   Počínaje 1. červencem 2015 členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly pravomoc:

4.   Členské státy uloží za povinnost příslušným orgánům dohledu, aby projednaly žádosti předložené pojišťovnami a zajišťovnami za účelem schválení či udělení povolení v souladu s odstavci 2 a 3. Rozhodnutí přijímaná orgány dohledu týkající se žádostí o schválení či udělení povolení nejsou použitelná před 1. lednem 2016.

Článek 308b

Přechodná opatření

1.   Aniž je dotčen článek 12, na pojišťovny a zajišťovny, které do 1. ledna 2016 přestanou uzavírat nové pojistné a zajistné smlouvy a budou výhradně spravovat své stávající portfolio za účelem ukončení činnosti, se nevztahují hlavy I, II a III této směrnice, a to až do dat stanovených v odstavci 2, přičemž buď

2.   Na pojišťovny či zajišťovny spadající pod:

3.   Na pojišťovny a zajišťovny se přechodná opatření podle odstavců 1 a 2 vztahují pouze v případě, že jsou splněny následující podmínky:

Odstavce 1 a 2 nezabraňují žádné pojišťovně či zajišťovně, aby fungovala v souladu s hlavami I, II a III této směrnice.

4.   Členské státy sestaví seznam dotčených pojišťoven a zajišťoven a předají jej všem ostatním členským státům.

5.   Členské státy zajistí, aby se v období nepřesahujícím čtyři roky od 1. ledna 2016 lhůta pro pojišťovny a zajišťovny k předložení informací uvedených v čl. 35 odst. 1 až 4, předkládaných jednou za rok nebo méně často, zkracovala každý finanční rok o dva týdny, a to tak, aby tato lhůta činila nejméně 20 týdnů po skončení finančního roku pojišťovny či zajišťovny pro finanční rok, který končí 30. června 2016 nebo po tomto datu, avšak před 1. lednem 2017, a nejméně 14 týdnů po skončení finančního roku pojišťovny či zajišťovny pro finanční rok, který končí 30. června 2019 nebo po tomto datu, avšak před 1. lednem 2020.

6.   V období nepřesahujícím čtyři roky od 1. ledna 2016 se lhůta pro pojišťovny a zajišťovny k oznámení informací uvedených v článku 51 zkracuje každý finanční rok o dva týdny, a to tak, aby tato lhůta činila nejméně 20 týdnů po skončení finančního roku pojišťovny či zajišťovny pro finanční rok, který končí 30. června 2016 nebo po tomto datu, avšak před 1. lednem 2017, a nejméně 14 týdnů po skončení finančního roku pojišťovny či zajišťovny pro finanční rok, který končí 30. června 2019 nebo po tomto datu, avšak před 1. lednem 2020.

7.   V období nepřesahujícím čtyři roky od 1. ledna 2016 se lhůta pro pojišťovny a zajišťovny k čtvrtletnímu předkládání informací uvedených v čl. 35 odst. 1 až 4, a to jednou za čtvrt roku, zkracuje každý finanční rok o jeden týden, a to tak, aby tato lhůta činila nejméně osm týdnů pro čtvrtletí končící 1. ledna 2016 nebo po tomto datu, avšak před 1. lednem 2017, a nejméně pět týdnů pro čtvrtletí končící 1. ledna 2019, avšak před 1. lednem 2020.

8.   Členské státy zajistí, aby odstavce 5, 6 a 7 tohoto článku byly použity obdobně na pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti na úrovni skupiny, a to podle článků 254 a 256, přičemž lhůty uvedené v odstavcích 5, 6 a 7 budou prodlouženy o šest týdnů.

9.   Bez ohledu na článek 94 se položky primárního kapitálu, zařadí k primárnímu kapitálu třídy 1 až na 10 let od 1. ledna 2016, za předpokladu že tyto položky:

10.   Bez ohledu na článek 94 se položky primárního kapitálu, zařadí k primárnímu kapitálu třídy 2 až na 10 let od 1. ledna 2016, za předpokladu že tyto položky:

11.   Co se týče pojišťoven a zajišťoven, které investují do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů založených na přeměněných úvěrech, které byly emitovány před 1. lednem 2011, požadavky uvedené v čl. 135 odst. 2 se na ně vztahují pouze za předpokladu, že jsou po 31. prosinci 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice.

12.   Bez ohledu na článek 100, čl. 101 odst. 3 a článek 104 se použijí následující ustanovení:

13.   Bez ohledu na článek 100, čl. 101 odst. 3 a článek 104 se standardní parametry, které se použijí pro akcie, jež pojišťovny či zajišťovny nakoupily do 1. ledna 2016 včetně, při výpočtu podmodulu akciového rizika podle standardního vzorce bez možnosti uvedené v článku 304, vypočítají jako vážený průměr následujících parametrů:

Váha parametru uvedeného v písm. b) prvního pododstavce se bude zvyšovat alespoň lineárně na konci každého roku od 0 % během roku začínajícího 1. lednem 2016 po 100 % 1. ledna 2023.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, které dále upřesňují kritéria, která je nutné splnit, včetně akcií, na které se může vztahovat přechodné období.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto přechodného období vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem týkající se postupů pro používání tohoto odstavce.

Orgán EIOPA uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 30. června 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

14.   Bez ohledu na čl. 138 odst. 3 a aniž je dotčen odstavec 4 uvedeného článku, pokud pojišťovny a zajišťovny dodržují požadovanou míru solventnosti podle článku 16a směrnice 73/239/EHS, článku 28 směrnice 2002/83/ES, nebo článků 37, 38 nebo 39 směrnice 2005/68/ES, jak jsou provedeny v právu členského státu ke dni předcházejícímu zrušení uvedených směrnic podle článku 310 této směrnice, ale v prvním roce použití této směrnice nedodržují solventnostní kapitálový požadavek, požaduje orgán dohledu po dotčené pojišťovně či zajišťovně, aby přijala nezbytná opatření k dosažení úrovně použitelného kapitálu pro krytí solventnostního kapitálového požadavku nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby se zajistilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku do 31. prosince 2017.

Dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna předloží každé tři měsíce svému orgánu dohledu zprávu o pokroku, v níž jsou uvedena přijatá opatření a dosažený pokrok s cílem dosáhnout úrovně použitelného kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku nebo snížit svůj rizikový profil, aby bylo zajištěno dodržování solventnostního kapitálového požadavku.

Prodloužení podle prvního pododstavce se zruší, pokud ze zprávy o pokroku vyplývá, že ode dne, kdy bylo zjištěno nedodržení solventnostního kapitálového požadavku, do data předložení zprávy o pokroku nedošlo k žádnému významnému pokroku, co se týče opětovného dosažení úrovně použitelného kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku nebo snížení rizikového profilu s cílem zajistit dodržování solventnostního kapitálového požadavku.

15.   Pokud domovské členské státy k 23. květnu 2014 uplatnily ustanovení uvedená v článku 4 směrnice 2003/41/ES, mohou tyto členské státy do 31. prosince 2019 nadále uplatňovat právní a správní předpisy, které přijaly za účelem dosažení souladu s články 1 až 19, 27 až 30, 32 až 35 a 37 až 67 směrnice 2002/83/ES platnými k poslednímu dni uplatnění směrnice 2002/83/ES.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci upravující přechodné období stanovené v tomto odstavci v případě, že před datem uvedeným v tomto odstavci byly přijaty změny článků 17 až 17 c směrnice 2003/41/ES.

16.   Členské státy mohou umožnit posledním mateřským pojišťovnám nebo zajišťovnám požádat v období do 31. března 2022 o schválení skupinového interního modelu uplatnitelného na část skupiny v případě, že daný podnik i poslední mateřský podnik má sídlo ve stejném členském státě a že tato část je samostatnou částí s významně odlišným rizikovým profilem od zbytku skupiny.

17.   Bez ohledu na čl. 218 odst. 2 a 3 se přechodná ustanovení uvedená v odstavcích 8 až 12 a 15 tohoto článku a v článcích 308c, 308d a 308e použijí obdobně na úrovni skupiny.

Bez ohledu na čl. 218 odst. 2, 3 a 4 se přechodná ustanovení uvedená v odstavci 14 tohoto článku použijí obdobně na úrovni skupiny a v případě, že pojišťovny a zajišťovny držící účast nebo pojišťovny a zajišťovny ve skupině dodržují upravený požadavek na solventnost uvedený v článku 9 směrnice 98/78/ES, ale nedodržují skupinový solventnostní kapitálový požadavek.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, kterými stanoví změny v solventnosti skupiny v případě, že jsou použitelná přechodná ustanovení uvedená v odstavci 13 tohoto článku, týkající se:

Článek 308c

Přechodné opatření na bezrizikové úrokové míry

1.   Pojišťovny a zajišťovny mohou, za podmínky předchozího schválení jejich orgánem dohledu, využít přechodnou úpravu příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr s ohledem na přípustné pojistné a zajistné závazky.

2.   Tato úprava se pro každou měnu vypočítá jako část rozdílu mezi:

Pokud členské státy přijaly právní a správní předpisy podle čl. 20 odst. 1 písm. B písm. a) bodu ii) směrnice 2002/83/ES, úroková míra uvedená v písm. a) prvního pododstavce tohoto odstavce se určí použitím metody použité pojišťovnou či zajišťovnou k poslednímu dni použití směrnice 2002/83/ES.

Část uvedená v prvním pododstavci se bude lineárně snižovat na konci každého roku od 100 % během roku začínajícího 1. lednem 2016 po 0 % 1. ledna 2032.

V případě, že pojišťovny a zajišťovny uplatňují koeficient volatility uvedený v článku 77d, příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr uvedená v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce je upravená příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr stanovená v článku 77d.

3.   Přípustné pojistné a zajistné závazky jsou tvořeny pouze pojistnými a zajistnými závazky splňujícími následující požadavky:

4.   Pojišťovny a zajišťovny uplatňující odstavec 1:

Článek 308d

Přechodné opatření na technické rezervy

1.   Pojišťovny a zajišťovny mohou, za podmínky předchozího schválení jejich orgánem dohledu, použít přechodný odpočet z technických rezerv. Tento odpočet může být použit na úrovni rizikově homogenních skupin uvedených v článku 80.

2.   Přechodný odpočet odpovídá části rozdílu mezi následujícími částkami:

Maximální odpočitatelná část se bude lineárně snižovat na konci každého roku od 100 % během roku začínajícího 1. lednem 2016 po 0 % 1. ledna 2032.

Pokud pojišťovny a zajišťovny uplatní koeficient volatility podle článku 77d k prvnímu dni použití této směrnice, částka uvedená v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce se vypočítá podle koeficientu volatility k danému dni.

3.   Na základě předchozího schválení orgánem dohledu nebo z iniciativy tohoto orgánu může být výše technických rezerv, případně včetně výše koeficientu volatility, která se použije pro výpočet přechodného odpočtu podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) a b), přepočítána každých 24 měsíců nebo častěji v případě, že se rizikový profil pojišťovny či zajišťovny značně změnil.

4.   Odpočet uvedený v odstavci 2 může být omezen orgánem dohledu, pokud by jeho použití mohlo vést ke snížení požadavků na finanční zdroje, které se vztahují na pojišťovny a zajišťovny, v porovnání s těmi, které se vypočítají v souladu s právními a správními předpisy přijatými podle směrnice 73/239/EHS, směrnice 2002/83/ES a směrnice 2005/68/ES ke dni předcházejícímu zrušení uvedených směrnic podle článku 310 této směrnice.

5.   Pojišťovny a zajišťovny uplatňující odstavec 1:

Článek 308e

Plán postupného zavádění přechodných opatření na bezrizikové úrokové míry a na technické rezervy

Pojišťovny a zajišťovny, které využívají přechodná opatření uvedená v článcích 308c nebo 308d, uvědomí orgán dohledu, jakmile zjistí, že by bez využití těchto přechodných opatření nedodržely solventnostní kapitálový požadavek. Orgán dohledu požaduje po dotyčné pojišťovně nebo zajišťovně, aby přijala nezbytná opatření k zajištění dodržování solventnostního kapitálového požadavku ke konci přechodného období.

Během dvou měsíců od okamžiku, kdy je zjištěno nedodržování solventnostního kapitálového požadavku bez využití těchto přechodných opatření, předloží dotčená pojišťovna či zajišťovna orgánu dohledu plán postupného zavádění, který stanoví plánovaná opatření k dosažení úrovně použitelného kapitálu kryjícího solventnostní kapitálový požadavek nebo snížení rizikového profilu s cílem zajistit ke konci přechodného období dodržování solventnostního kapitálového požadavku. Dotčená pojišťovna či zajišťovna může během přechodného období plán postupného zavádění aktualizovat.

Dotčená pojišťovna či zajišťovna předkládá každý rok svému orgánu dohledu zprávu, v níž jsou uvedena přijatá opatření a dosažený pokrok s cílem zajistit dodržování solventnostního kapitálového požadavku ke konci přechodného období. Orgány dohledu zruší schválení žádosti o využití přechodného opatření, pokud ze zprávy o pokroku vyplývá, že dodržování solventnostního kapitálového požadavku ke konci přechodného období je nerealistické.“

81)

Ustanovení čl. 309 odst. 1 se mění takto:

82)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 310a

Zaměstnanci a zdroje orgánu EIOPA

EIOPA posoudí personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se ujme svých pravomocí a povinností v souladu s touto směrnicí, a předloží v souvislosti s výše uvedeným zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

83)

Článek 311 se nahrazuje tímto:

„Článek 311

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 308a se použije ode dne 1. dubna 2015.

Články 1, 2, 3, 5 až 9, 11, 12, 15, 16, 17, 19 až 22, 24, 25, 33, 57 až 66, 69, 70, 73, 145, 147, 149 až 161, 168 až 171, 174 až 177, 179 až 184, 186 až 189, 191, 193 až 209, 267 až 300, 302, 305 až 308, 308b a přílohy I a II, V, VI a VII se použijí ode dne 1. ledna 2016.

Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci a regulační a prováděcí technické normy před datem uvedeným ve třetím odstavci.“

84)

V příloze III části A se bod 28 nahrazuje tímto:

85)

V příloze III části B se bod 28 nahrazuje tímto:

86)

V příloze III části C se bod 28 nahrazuje tímto:

87)

v příloze VII ve srovnávací tabulce se ve sloupci „Tato směrnice“ vkládá čl. 13 odst. 27 jako odkaz odpovídající čl. 5 písm. d) směrnice 73/239/EHS.

1)

V článku 13 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení této normy. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Pokud Komise přijímá regulační technickou normu, která je shodná s návrhem regulační technické normy předloženým orgánem pro pojišťovnictví, lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vyslovit námitky, činí jeden měsíc ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o jeden měsíc. Toto prodloužení lze z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady dále prodloužit o jeden měsíc;“.

2)

V čl. 17 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro pojišťovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro pojišťovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, a to i co se týče toho, jak jsou akty uvedené v čl. 1 odst. 2 uplatňovány v souladu s právem Unie.“

1)

V článku 13 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení této normy. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Pokud Komise přijímá regulační technickou normu, která je shodná s návrhem regulační technické normy předloženým orgánem pro cenné papíry a trhy lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vyslovit námitky, činí jeden měsíc ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o jeden měsíc. Toto prodloužení lze z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady dále prodloužit o jeden měsíc.“

2)

V čl. 17 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro cenné papíry a trhy neprodleně veškeré informace, které orgán pro cenné papíry a trhy považuje za nezbytné pro své šetření, a to i co se týče toho, jak jsou akty uvedené v čl. 1 odst. 2 uplatňovány v souladu s právními předpisy Unie.“