2014/762/EU2014/762/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 16. října 2014 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom (oznámeno pod číslem C(2014) 7489) Text s významem pro EHP

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 16. října 2014,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom

(oznámeno pod číslem C(2014) 7489)

(Text s významem pro EHP)

(2014/762/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (1), a zejména na čl. 32 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecným cílem mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“) je posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně.

(2)	Jelikož mohou katastrofy udeřit kdykoli, mělo by středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (Emergency Response Coordination Centre, ERCC) zřízené podle článku 7 rozhodnutí č. 1313/2013/EU v kteroukoli dobu zajišťovat úzké styky s kontaktními místy v členských státech.

(3)

Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události (CECIS) je důležitým prvkem mechanismu Unie, protože by měl zajišťovat pravost, integritu a důvěrnost informací vyměňovaných mezi členskými státy v běžných podmínkách i při mimořádných událostech. Vzhledem ke zvláštnostem reakce na nehody způsobující znečištění moří by měla být vytvořena samostatná verze CECIS umožňující přístup sekretariátům regionálních úmluv pro mořské prostředí a třetím zemím, které mají společné regionální moře s Unií.

(4)

Aby se zajistila provozní účinnost, měly by být stanoveny minimální požadavky pro moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky určené podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, jakož i pro operační požadavky, fungování a interoperabilitu těchto modulů, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Zejména pro moduly platí, že by měly být schopny po určitou dobu pracovat samostatně, být rychle připraveny k nasazení a interoperabilní. Za účelem posílení interoperability modulů je třeba zavést opatření na úrovni Unie a členských států.

(5)

V oblasti kapacit by měly být stanoveny a pravidelně přezkoumávány cíle pro evropskou kapacitu pro odezvu na mimořádné události (EERC), aby byl pro nasazení v rámci mechanismu Unie k dispozici dostatečný počet všech potřebných typů modulů, dalších kapacit pro odezvu a odborníků. Aby se zajistila jednotná minimální úroveň kvality a interoperability všech kapacit v rámci EERC, je třeba určit a pravidelně přezkoumávat požadavky na kvalitu a interoperabilitu.

(6)

Aby se potvrdilo, že kapacity v dobrovolném společném souboru kapacit splňují všechny nezbytné požadavky a případně využívají částečné spolufinancování „nákladů na úpravu“ ze strany Unie, je třeba stanovit certifikační a registrační postup, včetně prvků sebehodnocení. Tento certifikační a registrační postup by navíc měl zajišťovat odpovídající zeměpisnou vyváženost kapacit v souladu s rozmístěním rizik a zohlednit účast všech členských států, které projeví zájem.

(7)

Po zjištění potenciálních nedostatků v kapacitě pro odezvu v rámci EERC by Komise a členské státy měly mít možnost společně posoudit, zda nejsou k dispozici odpovídající kapacity v rámci nebo mimo rámec dobrovolného souboru. Členské státy, které je zajišťují jednotlivě nebo prostřednictvím konsorcií, by měly využívat částečného spolufinancování ze strany Unie za předpokladu, že je to nákladově efektivní a potvrzené na základě posouzení rizik.

(8)

Za účelem rozvoje fungování EERC by přístup členských států k dodatečným kapacitám pro řešení dočasných nedostatků při mimořádných katastrofách, tj. katastrofách, které svou povahou a rozsahem překračují to, co lze důvodně předpokládat a na což je možné se připravit, měl být částečně podpořen částkami spolufinancování z Unie prostřednictvím rámcových smluv, rámcových dohod o partnerství nebo podobných ujednání. Tyto kapacity by měly být zahrnuty do dobrovolného souboru kapacit pro nasazení v rámci mechanismu Unie.

(9)

Program odborné přípravy v rámci mechanismu Unie i nadále představuje zásadní prvek připravenosti pracovníků působících v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof a nasazených v souvislosti s mechanismem Unie. Rozsah programu je definován v čl. 13 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a měl by zahrnovat fáze předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně.

(10)

Program mechanismu Unie zaměřený na cvičení by měl i nadále hrát důležitou úlohu pro praktickou připravenost na nasazení se zapojením mechanismu Unie a sdílení zkušeností získaných z provedených opatření v oblasti civilní ochrany v rámci mechanismu Unie. Program zaměřený na cvičení by se měl řídit strategickým rámcem, který stanoví cíle a úlohu cvičení v rámci mechanismu Unie, jakož i specifickými prioritami začleněnými do ročních pracovních programů.

(11)	Měl by být zaveden systematický, cílený a soudržný přístup ke shromažďování, analýze, šíření a uplatňování získaných zkušeností, který by se vztahoval na celý cyklus zvládání katastrof.

(12)	V rámci mechanismu Unie jsou pro zajištění účinné pomoci v případě katastrof důležité jasné operativní postupy pro odezvu na katastrofy, mimo jiné i pro příslušné mezinárodní organizace určené v souladu s čl. 16 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(13)	Aby bylo dosaženo maximální účinnosti a účelnosti mechanismu Unie, měly by být všechny žádosti o pomoc a nabídky pomoci formulovány co nejkonkrétnějším způsobem, včetně všech nezbytných informací.

(14)

Za účelem zajištění účinné koordinace pomoci by ERCC mělo sdílet svá posouzení zásadních potřeb a svá doporučení pro nasazení prostředků z dobrovolného souboru kapacit se všemi členskými státy a vypracovávat odpovídající plány nasazení pro každou žádost o pomoc. Výběr kapacit z dobrovolného souboru by měl vycházet ze specifických a objektivních kritérií, jejichž priorita by měla být posouzena na základě stávajících operačních potřeb.

(15)	Aby se v rámci mechanismu Unie případně zlepšil čas potřebný na odezvu, měly by členské státy přijmout nezbytná předběžná opatření pro nasazení svých kapacit registrovaných v dobrovolném souboru.

(16)	Důležitým prvkem mechanismu Unie je dostupnost technických odborníků a odborníků v oblasti hodnocení a koordinace, včetně vedoucích týmů. Je třeba vymezit úkoly a funkce odborníků a postup pro jejich nasazení.

(17)

Článek 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU stanoví zvláštní ustanovení ohledně poskytování podpory na dopravu v případě katastrofy s cílem usnadnit rychlou a účinnou odezvu s pomocí mechanismu Unie. Je třeba stanovit pravidla a postupy vztahující se k žádostem členských států pro získání finanční podpory z Unie na dopravu pomoci do postižené země a ke zpracování těchto žádostí Komisí.

(18)	Z důvodů transparentnosti, soudržnosti a účinnosti je nutné vymezit informace, jež členské státy a Komise musí uvádět v žádostech o podporu na dopravu a v příslušných odpovědích.

(19)	V případě, že může být finanční pomoc Unie poskytnuta v souladu s rozhodnutím č. 1313/2013/EU, členské státy by měly mít možnost požádat buď o grant, nebo o dopravní službu.

(20)	Rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom (2) a 2007/606/ES, Euratom (3) by měla být zrušena.

(21)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro civilní ochranu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí stanoví podrobná prováděcí pravidla k rozhodnutí č. 1313/2013/EU, pokud jde o:

a)	komunikaci střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) s kontaktními místy členských států;

b)	složky společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS), jakož i organizaci sdílení informací prostřednictvím CECIS;

c)	určení modulů, dalších kapacit pro odezvu a odborníků, jakož i operačních požadavků na fungování a interoperabilitu modulů, včetně jejich úkolů, kapacit, hlavních složek, soběstačnosti a nasazení;

d)	cíle v oblasti kapacit, požadavky na kvalitu a interoperabilitu a certifikační a registrační postup nezbytné pro fungování EERC, včetně finančních ujednání;

e)	určení a odstranění nedostatků v EERC;

f)	organizaci programu odborné přípravy, rámce pro cvičení a programu vyhodnocení získaných zkušeností;

g)	operativní postupy použitelné pro reakci na katastrofy uvnitř Unie, jakož i mimo Unii, včetně určení příslušných mezinárodních organizací;

h)	postup pro nasazování odborných týmů;

i)	organizování podpory při dopravě pomoci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)	„žadatelem o pomoc“ členský stát nebo třetí země, které jsou zasažené katastrofou nebo bezprostředně ohrožené katastrofou nebo které očekávají, že budou bezprostředně ohrožené katastrofou, jakož i OSN a její agentury a další příslušné mezinárodní organizace specifikované v příloze VII;

2)	„pomocí v oblasti civilní ochrany“ týmy, odborníci nebo moduly určené k civilní ochraně s jejich vybavením a dále materiál nebo zásoby pro pomoc nutnou ke zmírnění okamžitých následků katastrofy;

3)	„rezervními kapacitami“ kapacity pro odezvu na katastrofy, jejichž dostupnost a rychlý přístup k těmto kapacitám jsou spolufinancovány podle čl. 21 odst. 2 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU;

4)	„zásahovými týmy“ lidské a materiální zdroje, včetně modulů, vytvořené jedním nebo několika členskými státy pro zásahy v oblasti civilní ochrany;

5)	„týmem pro technickou pomoc a podporu“ lidské a materiální zdroje vytvořené jedním nebo několika členskými státy pro vykonávání pomocných prací, jak je uvedeno v příloze II.

KAPITOLA 2

STŘEDISKO PRO KOORDINACI ODEZVY NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (ERCC)

Článek 3

Komunikace ERCC s kontaktními místy členských států

1.   Každý členský stát určí národní kontaktní místo pro ERCC, které bude mít nepřetržitý provoz. Za tímto účelem použije „profilovou kartu země“ podle přílohy I.

2.   ERCC udržuje úzké styky s kontaktními místy členských států za účelem plnění svých obvyklých povinností a provádění operací odezvy podle tohoto rozhodnutí a rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

KAPITOLA 3

SPOLEČNÝ KOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (CECIS)

Článek 4

Struktura CECIS

Systém CECIS se skládá z těchto tří složek:

a)	síťová vrstva, která propojuje příslušné orgány a kontaktní místa v členských státech a ERCC;

b)

aplikační vrstva, která se skládá z databází a jiných informačních systémů potřebných pro fungování mechanismu Unie, a zejména databází nutných k: i) sdělování oznámení; ii) zajišťování komunikace a sdílení informací mezi ERCC a příslušnými orgány a kontaktními místy; iii) šíření zkušeností získaných při zásazích;

c)	bezpečnostní vrstva, která se skládá ze souboru systémů, pravidel a postupů potřebných k zajišťování pravosti, integrity a důvěrnosti údajů uložených v systému CECIS a vyměňovaných jeho prostřednictvím.

Článek 5

Bezpečnost informací

1.   Systém CECIS je schopen bezpečně nakládat s dokumenty, databázemi a informačními systémy prostřednictvím celoevropské sítě pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (sTESTA) nebo srovnatelné sítě.

2.   Dokumenty a informace klasifikované jako „EU CONFIDENTIAL“ nebo vyšší třídy důvěrnosti se předávají podle zvláštních ujednání mezi jejich původcem a příjemcem nebo příjemci, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (4).

Článek 6

Poskytování informací a aktualizace

1.   Členské státy předávají Komisi příslušné informace na „profilové kartě země“, která je uvedena v příloze I.

2.   Členské státy poskytnou informace o kontaktních místech a v případě potřeby o dalších službách, které se zabývají přírodními, technologickými a radiologickými katastrofami a haváriemi ohrožujícími životní prostředí, včetně znečištění moří v důsledku havárií.

3.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré změny informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Databáze CECIS obsahuje vymezený oddíl s informacemi o registraci a dostupnosti kapacit pro odezvu v rámci EERC. Komise zajistí nepřetržitý přístup do této databáze národním kontaktním místům civilní ochrany.

5.   Členské státy zajistí, aby vymezený oddíl v databázi CECIS byl vždy aktualizován, pokud jde o status dostupnosti a všechny nezbytné faktické údaje týkající se příslušných vlastností všech registrovaných kapacit pro odezvu v rámci EERC.

6.   Členské státy případně mohou udělit přístup do CECIS pouze k nahlížení dalším příslušným vnitrostátním orgánům.

Článek 7

Skupina uživatelů CECIS

Skupina uživatelů, která se skládá ze zástupců jmenovaných členskými státy, napomáhá Komisi při ověřování, zkoušení a dalším rozvoji systému CECIS.

Článek 8

Provádění a další rozvoj

1.   Komise spravuje a dále rozvíjí systém CECIS, přičemž zohledňuje potřeby a požadavky členských států.

2.   Členské státy zavedou pro CECIS na svém území v souladu se závazky učiněnými na základě „profilové karty země“ podle přílohy I odpovídající informační prostředí.

Článek 9

Systém CECIS na pomoc při znečištění moří

1.   Komise zajistí, aby měly členské státy a Evropská agentura pro námořní bezpečnost prostřednictvím internetu k dispozici speciální aplikaci CECIS na pomoc při znečištění moří, která zohlední zvláštnosti reakce na mimořádné události na moři.

2.   Aplikace je prostřednictvím internetu přístupná rovněž třetím zemím, které mají společné regionální moře s Unií. Sekretariátům příslušných regionálních úmluv pro mořské prostředí lze umožnit přístup ad hoc.

KAPITOLA 4

MODULY, TÝMY PRO TECHNICKOU POMOC A PODPORU, DALŠÍ KAPACITY PRO ODEZVU A ODBORNÍCI

Článek 10

Registrace modulů, týmů pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu a odborníků

1.   Členské státy zaregistrují své moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníky zjištěné podle čl. 9 odst. 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU v databázi CECIS.

2.   Moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníci předem vyčlenění pro EERC se zaregistrují do již dříve vymezeného oddílu databáze CECIS.

3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se v případě potřeby aktualizují.

Článek 11

Složení modulů, týmů pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu a odborníků

1.   Moduly i týmy pro technickou pomoc a podporu mohou být složeny ze zdrojů jednoho nebo několika členských států.

2.   Pokud se modul nebo tým pro technickou pomoc a podporu skládá z více než jedné složky, nasazení uvedeného modulu nebo týmu pro technickou pomoc a podporu může být při zásahu omezeno na složky nutné pro uvedený zásah.

Článek 12

Soběstačnost modulů

1.   Podle přílohy II platí pro jednotlivé moduly tyto prvky soběstačnosti:

a)	vhodná ochrana před povětrnostními vlivy;

b)	zdroj elektrické energie a světla pokrývající spotřebu operační základny a vybavení nutného ke splnění mise;

c)	hygienická zařízení určená pro personál modulu;

d)	dostupnost potravin a vody pro personál modulu;

e)	vyšší a střední zdravotnický personál, zdravotnická zařízení a zdravotnické vybavení pro personál modulu;

f)	zařízení pro skladování a údržbu vybavení modulu;

g)	vybavení pro komunikaci s příslušnými partnery, zejména s těmi, kteří mají na starosti koordinaci na místě;

h)	místní přeprava;

i)	logistika, vybavení a personál, které umožňují zřídit operační základnu a zahájit plnění mise bezprostředně po příjezdu na místo.

2.   Soulad s požadavky na soběstačnost zaručí členský stát nabízející pomoc některým z těchto způsobů:

a)	vybaví modul potřebným personálem, vybavením a spotřebním materiálem;

b)	provede nezbytná opatření na místě operace;

c)	provede nezbytná předběžná opatření pro spojení nesoběstačného zásahového týmu s týmem pro technickou pomoc a podporu, aby byly splněny požadavky uvedené v článku 13 před registrací příslušného modulu v souladu s čl. 10 odst. 1.

3.   Doba, po kterou musí být na počátku plnění mise zaručena soběstačnost, nesmí být kratší než:

a)

96 hodin;

b)	období stanovená v příloze II.

Článek 13

Požadavky na moduly a týmy pro technickou pomoc a podporu

1.   Moduly musí být v souladu s obecnými požadavky stanovenými v příloze II.

2.   Týmy pro technickou pomoc a podporu musí splňovat obecné požadavky stanovené v příloze II.

3.   Obecné požadavky stanovené v příloze II se občas revidují.

4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že:

a)	moduly jsou schopné spolupracovat s jinými moduly;

b)	týmy pro technickou pomoc a podporu jsou schopné spolupracovat s jinými týmy pro technickou pomoc a podporu a příslušnými aktéry přímo na místě;

c)	složky modulu jsou schopné spolupracovat jako jeden modul;

d)	složky týmu pro technickou pomoc a podporu jsou schopné spolupracovat jako jeden tým pro technickou pomoc a podporu;

e)	moduly a týmy pro technickou pomoc a podporu jsou v případě nasazení mimo Unii schopny spolupracovat s mezinárodními kapacitami pro reakci na katastrofy, které pomáhají postižené zemi;

f)	vedoucí týmů, jejich zástupci a styčné osoby modulů a týmů pro technickou pomoc a podporu se účastní vhodných vzdělávacích kurzů a cvičení podle článků 26 až 32, které organizuje Komise.

KAPITOLA 5

VÝVOJ EVROPSKÉ KAPACITY PRO ODEZVU NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI (EERC) V PODOBĚ DOBROVOLNÉHO SOUBORU

Článek 14

Cíle kapacity

1.   Cíle EERC v oblasti kapacit jsou stanoveny v příloze III.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy nejméně jednou za dva roky posoudí vhodnost cílů v oblasti kapacit a případně je změní na základě rizik vyplývajících z vnitrostátních posouzení rizik nebo jiných příslušných vnitrostátních nebo mezinárodních zdrojů informací.

3.   Členské státy poskytnou Komisi relevantní informace o rizicích potřebné pro posouzení cílů v oblasti kapacit.

Článek 15

Požadavky na kvalitu a interoperabilitu

1.   Požadavky na kvalitu a interoperabilitu uvedené v příloze IV platí pro moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníky v EERC.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy nejméně jednou za dva roky posoudí vhodnost požadavků na kvalitu a interoperabilitu a případně je změní. Požadavky na kvalitu vycházejí ze zavedených mezinárodních norem, pokud tyto normy již existují.

Článek 16

Certifikační a registrační postup

1.   Certifikační a registrační postupy uvedené v odstavcích 2 až 8 platí pro moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu a odborníky v EERC.

2.   K certifikaci a registraci dochází po splnění požadavků na kvalitu stanovených v příloze IV, s výjimkou rezervních kapacit, na které se vztahuje čl. 25 odst. 3.

3.   Členské státy, které dávají pro začlenění do EERC k dispozici specifický modul, tým pro technickou pomoc a podporu, další kapacitu pro odezvu nebo odborníka, poskytnou informační prvky uvedené v příloze V.

4.   Komise posoudí, zda začlenění daného modulu, týmu pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu nebo daného odborníka do EERC připadá v úvahu, a své závěry neprodleně oznámí příslušnému členskému státu. Komise v tomto posouzení zejména zohlední splnění požadavků na kvalitu, cíle v oblasti kapacit, úplnost předložených informací, zeměpisnou blízkost a účast všech členských států, jakož i další relevantní faktory, které stanoví předem a které lze použít na všechny srovnatelné moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníky.

5.   Připadá-li na základě poskytnutých informací nebo jakýchkoli dalších informací, které si Komise může od příslušného orgánu členského státu vyžádat, začlenění modulu, týmu pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka do EERC v úvahu, zahájí Komise certifikační postup. V případech, kdy Komise na základě dostupných informací považuje požadavky na kvalitu a interoperabilitu za splněné, může modul, tým pro technickou pomoc a podporu, další kapacitu pro odezvu nebo odborníka zaregistrovat do dobrovolného souboru.

6.   Komise příslušnému orgánu členského státu písemně sdělí své hodnocení požadavků ohledně požadované odborné přípravy, cvičení a/nebo pracovních seminářů a dalších relevantních podmínek pro certifikaci a registraci.

7.   Jsou-li splněny všechny podmínky pro certifikaci, Komise prohlásí modul, tým pro technickou pomoc a podporu, další kapacitu pro odezvu nebo odborníka za certifikované pro EERC a sdělí tuto skutečnost členskému státu.

8.   Certifikace modulu, týmu pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka by měla být opětovně vyhodnocena nejpozději po třech letech, jsou-li přihlášeny k opětovné registraci do EERC.

9.   Komise ve spolupráci s členskými státy nejméně jednou za dva roky posoudí vhodnost certifikačních a registračních postupů a případně je změní.

Článek 17

Finanční ujednání ohledně nákladů na úpravu

1.   Členské státy mohou požádat o grant na financování nákladů na úpravu individuálně na jednotlivé moduly, týmy pro technickou pomoc a podporu nebo další kapacity pro odezvu, aniž by Komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů. Náklady na úpravu zahrnou nákladové položky stanovené v čl. 21 odst. 2 písm. c) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   Pro odůvodnění své žádosti členské státy Komisi předloží prováděcí plány pro náklady na úpravu, včetně odhadovaných nákladů a harmonogramu.

3.   Komise posoudí a – pokud budou splněny příslušné požadavky – schválí prováděcí plány uvedené v odstavci 2 a stanoví, které z uvedených nákladů jsou způsobilé jako náklady na úpravu.

4.   Po posouzení žádosti Komise rozhodne o udělení finanční pomoci.

5.   Členské státy sdělí Komisi podrobnosti k nákladům vzniklým v souvislosti s náklady na úpravu.

KAPITOLA 6

ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ V KAPACITÁCH PRO ODEZVU

Článek 18

Monitorování pokroku vzhledem k cílům v oblasti kapacit

Komise ve spolupráci s členskými státy soustavně monitoruje pokrok, pokud jde o cíle v oblasti kapacit, zohledňuje přitom kapacity určené podle článku 20 a pravidelně informuje členské státy o svém hodnocení dosaženého pokroku. Komise dostatečně podrobně informuje členské státy o všech přetrvávajících nedostatcích v kapacitách pro odezvu.

Článek 19

Postup zjišťování nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   V rámci monitorování pokroku, pokud jde o cíle v oblasti kapacit, Komise ve spolupráci s členskými státy hodnotí rozdíly mezi kapacitami členských států registrovanými v EERC a cíli v oblasti kapacit uvedenými v příloze III.

2.   Komise a členské státy považují za kapacity vyčleněné pro EERC pouze ty kapacity, které byly registrovány jako kapacity poskytnuté členskými státy do EERC v souladu s článkem 16.

Článek 20

Postup zjišťování kapacit pro odezvu mimo EERC

1.   Pokud Komise spolu s členskými státy zjistila potenciálně významné nedostatky v kapacitách pro odezvu podle článku 19 tohoto rozhodnutí, přezkoumá v souladu s čl. 12 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU spolu s členskými státy, zda jsou nezbytné kapacity k dispozici mimo EERC.

2.   Komise považuje za kapacity, které jsou k dispozici mimo EERC, pouze tyto kapacity:

a)	kapacity registrované v CECIS;

b)	rezervní kapacity nebo

c)	kapacity, které nespadají pod písmena a) nebo b), avšak které mohou být členskému státu či členským státům snadno poskytnuty v požadovaném objemu a na požadovaném místě, v požadované lhůtě a na potřebnou dobu.

3.   Za účelem zjištění kapacit uvedených v odst. 2 písm. c) Komise zašle žádost vnitrostátním kontaktním místům, v níž vyloží podrobnosti posouzení potenciálně významných nedostatků v kapacitách pro odezvu a vyzve členské státy, aby poskytly informace o všech kapacitách dostupných mimo EERC podle odst. 2 písm. c).

4.   Komise v žádosti stanoví lhůtu k zaslání odpovědi až 60 kalendářních dnů; její přesná délka bude odpovídat očekávané složitosti zjištění kapacit uvedených v odstavci 2 ze strany členských států.

5.   Členské státy ve stanovené lhůtě písemně informují Komisi o podrobnostech ohledně všech kapacit uvedených v odstavci 2.

6.   Pokud členský stát neodpoví písemně ve stanovené lhůtě, má Komise pro účely tohoto posouzení za to, že v daném členském státě nejsou k dispozici žádné kapacity podle odstavce 2.

7.   Na základě informací sdělených členskými státy a při zohlednění pouze těch kapacit, které jsou uvedeny v odstavci 2, Komise posoudí, zda tyto kapacity doplní nedostatečné kapacity pro odezvu zjištěné v souladu s článkem 19 tohoto rozhodnutí. Komise považuje nedostatky v kapacitách za odstraněné pouze tehdy, pokud součet objemu kapacit v rámci EERC a kapacit podle odstavce 2 odpovídá cílům v oblasti kapacit podle přílohy III, nebo tyto cíle překračuje.

Článek 21

Postup při řešení nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   Pokud Komise spolu s členskými státy zjistila potenciálně významné nedostatky v kapacitách pro odezvu podle článku 19, které nelze odstranit v souladu s článkem 20, informuje písemně členské státy, přičemž specifikuje, co považuje za strategické nedostatky v kapacitách pro odezvu.

2.   Komise písemně vyzve členské státy, aby strategické nedostatky v kapacitách pro odezvu podle čl. 12 odst. 3 rozhodnutí č. 1313/2013/EU odstranily.

3.   Členské státy Komisi sdělí, zda, kdy a jak hodlají strategické nedostatky v kapacitách pro odezvu buď samostatně, nebo ve spolupráci s dalšími členskými státy řešit.

Článek 22

Podpora Komise při odstraňování nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   Je-li pro odstranění strategických nedostatků v kapacitách pro odezvu podle čl. 12 odst. 3 a čl. 21 odst. 1 písm. j) rozhodnutí č. 1313/2013/EU potřebná finanční podpora ze strany Unie, zveřejní Komise výzvu k předkládání návrhů na podporu členských států.

2.   Při odpovídání na výzvu k předkládání návrhů členské státy jednají v souladu čl. 21 odst. 1 písm. j) body iii) a iv) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

3.   Členské státy mimo jiné uvedou požadované procento spolufinancování ze strany Unie.

Článek 23

Způsobilé náklady pro účely podpory při odstraňování nedostatků v kapacitách pro odezvu

1.   Způsobilé jsou všechny náklady na vybavení, služby nebo lidské zdroje nezbytné pro prvotní vytvoření kapacit pro odezvu.

2.   Způsobilé nejsou průběžné náklady na údržbu nebo provozní náklady.

KAPITOLA 7

ŘEŠENÍ DOČASNÝCH NEDOSTATKŮ PŘI MIMOŘÁDNÝCH KATASTROFÁCH

Článek 24

Finanční ujednání

1.   Komise v ročním pracovním programu obecně vymezí požadovaný druh a množství rezervních kapacit, přičemž vezme v úvahu možnost určitých mimořádných typů katastrof v členských státech, či jejich mimořádnou intenzitu, nebo jiné faktory, které činí katastrofu mimořádnou, jako je souběžnost s jinou katastrofou, jakož i možnost přechodných nedostatků v těchto scénářích.

2.   Komise pravidelně zahajuje potřebné finanční postupy k pokrytí nákladů stanovených v čl. 21 odst. 2 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, aby zajistila rychlý přístup k rezervním kapacitám vymezeným v ročním pracovním programu.

3.   Rezervní kapacity spolufinancované Komisí doplňují stávající kapacity pro odezvu, které mají členské státy k dispozici v rámci své připravenosti na vnitrostátní úrovni; nenahrazují tedy stávající kapacity pro odezvu.

Článek 25

Podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku Unie

1.   Finanční příspěvek Unie se poskytne za podmínky, že členské státy, které se účastní finančních postupů podle čl. 24 odst. 2, akceptují podmínky vymezené v odstavcích 2 až 9. Komise může ve finančních postupech stanovit další podmínky.

2.   Členské státy dají rezervní kapacity k dispozici jako součást dobrovolného souboru.

3.   Rezervní kapacity splňují nezbytné požadavky na kvalitu a certifikaci vymezené ve finančních postupech podle čl. 24 odst. 2.

4.   Rezervní kapacity jsou v dobrovolném souboru registrovány po celou dobu stanovenou v příslušných rámcových smlouvách, rámcových dohodách o partnerství nebo podobných ujednáních. Všechny podmínky a omezení uložené členským státem či členskými státy registrujícími kapacity musí být řádně odůvodněny operačními požadavky.

5.   Rezervní kapacity nejsou způsobilé pro finanční pomoc podle článku 17.

6.   Komise neprodleně informuje všechny členské státy prostřednictvím CECIS o rezervních kapacitách registrovaných v dobrovolném souboru.

7.   Podle článku 11 rozhodnutí č. 1313/2013/EU jsou rezervní kapacity registrované v dobrovolném souboru k dispozici pro nasazení v rámci mechanismu Unie za stejných všeobecných podmínek jako ostatní kapacity registrované v dobrovolném souboru.

8.   Rezervní kapacity registrované v dobrovolném souboru se na základě žádosti o pomoc prostřednictvím ERCC nasazují v souladu s operativními postupy pro reakci na katastrofy vymezenými v kapitole 11.

9.   Rezervní kapacity registrované v dobrovolném souboru jsou k dispozici pro vnitrostátní využití v členských státech, které dostupnost kapacit spolufinancovaly. Před vnitrostátním využitím tyto členské státy konzultují středisko ERCC, aby se ubezpečily, že:

i)	nedošlo současně k žádné mimořádné katastrofě ani bezprostředně nehrozí taková katastrofa, která by si mohla vyžádat nasazení rezervní kapacity;

ii)	vnitrostátní využití nebude nepřiměřeně bránit rychlému přístupu dalších členských států v případě, že dojde k nové mimořádné katastrofě.

KAPITOLA 8

PROGRAM ODBORNÉ PŘÍPRAVY

Článek 26

Program odborné přípravy

1.   Zavádí se program odborné přípravy, který zahrnuje předcházení katastrofám, připravenost a odezvu na ně. Program zahrnuje obecné a zvláštní kurzy a systém výměny odborníků. Program je zaměřen na cílové skupiny uvedené v článku 27.

2.   Komise odpovídá za koordinaci a organizaci a za stanovení obsahu a rozvrhu programu odborné přípravy.

Článek 27

Účastníci

1.   Cílovými skupinami programu odborné přípravy jsou:

a)	pracovníci členských států působící v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, zejména vedoucí týmů, jejich zástupci a styčné osoby, odborníci členských států ve smyslu článku 41, včetně odborníků v oblasti předcházení a připravenosti, a klíčoví zaměstnanci národních kontaktních míst;

b)	zaměstnanci orgánů a agentur Unie;

c)	vybraní odborníci ze zemí evropské politiky sousedství, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí.

2.   Kurzů odborné přípravy se mohou účastnit rovněž vybraní odborníci z:

a)	OSN a jejích agentur;

b)	mezinárodních organizací uvedených v příloze VII;

c)	třetích zemí, případně další relevantní činitelé.

3.   Členské státy a Komise určí účastníky každé vzdělávací akce.

Článek 28

Kurzy odborné přípravy

1.   Program se skládá ze souboru kurzů – úvodních, operativních a kurzů na řídicí úrovni.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy stanoví počet kurzů, jejich obsah, osnovy a harmonogram, včetně podmínek přihlášení.

3.   Komise zajistí, aby instruktoři a přednášející měli aktuální informace o relevantním vývoji mechanismu Unie.

Článek 29

Výměna odborníků

Systém výměny odborníků mezi členskými státy nebo s Komisí odborníkům umožňuje:

a)	získávat a sdílet zkušenosti;

b)	seznámit se s různými technikami a používanými pracovními postupy;

c)	studovat koncepce ostatních zúčastněných složek a institucí pro řešení mimořádných událostí.

Článek 30

Další vzdělávací akce

V případě potřeby a v souladu s ročním pracovním programem se zajistí další možnosti vzdělávání, aby byly pokryty potřeby, které prokazatelně přispívají k hladkému a účinnému provádění opatření civilní ochrany a zvládání katastrof.

Článek 31

Systém hodnocení

Komise zajistí soulad mezi úrovní vzdělávání a jeho obsahem. Za tímto účelem Komise zavede vhodný systém hodnocení prováděných vzdělávacích akcí.

KAPITOLA 9

RÁMEC PRO CVIČENÍ

Článek 32

Program cvičení, strategický rámec a priority

1.   Komise zavede a bude řídit program cvičení civilní ochrany.

2.   Program cvičení civilní ochrany je určován strategickým rámcem, který stanoví cíle a úlohy cvičení v rámci mechanismu Unie.

3.   Cílem programu cvičení je především:

a)	zlepšit kapacity členských států pro odezvu, zejména pokud jde o týmy a další zdroje poskytované při asistenčních zásazích v rámci mechanismu Unie;

b)	zlepšit a ověřit postupy a zavést společný přístup pro koordinaci asistenčních zásahů v rámci mechanismu Unie a snížit dobu odezvy v případě závažných katastrof;

c)	posílit spolupráci mezi složkami civilní ochrany členských států a Komisí;

d)	vyvodit ponaučení ze získaných zkušeností a šířit je;

e)	otestovat uplatňování získaných zkušeností.

4.   Obecné priority programu cvičení jsou stanoveny v dlouhodobém komplexním plánu. Tento plán obsahuje prvky příslušných krizových scénářů a související kapacity.

5.   Komise:

a)	vypracuje ve spolupráci s členskými státy strategický rámec a dlouhodobý komplexní plán při současném zohlednění programu vyhodnocení získaných zkušeností a dalších relevantních informací;

b)	stanoví cíle cvičení, jakož i jejich úlohu ve vztahu k ostatním složkám mechanismu Unie a

c)	v pracovním programu každoročně předloží návrh specifických priorit cvičení v souladu s dlouhodobým komplexním plánem.

KAPITOLA 10

PROGRAM VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH ZKUŠENOSTÍ

Článek 33

Sledování, analýza a hodnocení

1.   Komise a členské státy sdílejí údaje, informace a hodnocení, které jsou pro ně nezbytné pro sledování, analýzu a hodnocení všech relevantních opatření civilní ochrany v rámci mechanismu Unie.

2.   Komise vytvoří a spravuje databázi, kterou mohou členské státy a Komise využívat při sběru a sdílení údajů, při šíření zjištěných zkušeností a vytváření přehledu o stavu jejich uplatňování.

3.   Komise usnadní zjišťování zkušeností od příslušných zúčastněných stran, mimo jiné prostřednictvím pořádání zasedání.

Článek 34

Podpora uplatňování zjištěných zkušeností

1.   Komise zajistí, aby se zkušeností zjištěné Komisí, členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami promítly do rozhodovacího procesu s cílem dále rozvíjet mechanismus Unie.

2.   Zjištěné zkušenosti mají zejména přispět ke stanovení:

a)	priorit programu odborné přípravy, případně včetně obsahu a osnov kurzů odborné přípravy, a programu cvičení;

b)	priorit každoročních výzev k předkládání návrhů na projekty v oblasti předcházení a připravenosti a

c)	priorit plánování činností uvedených v článku 10 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

3.   Komise pravidelně informuje o programu vyhodnocení získaných zkušeností, včetně seznamu zjištěných poznatků, plánovaných nápravných opatření, pravomocí a lhůt, jakož i o stavu uplatňování zkušeností.

4.   Členské státy pravidelně informují o pokroku, kterého bylo dosaženo při uplatňování zjištěných poznatků, které spadají do jejich vnitrostátní pravomoci.

KAPITOLA 11

OPERATIVNÍ POSTUPY PRO ODEZVU NA KATASTROFY

Článek 35

Žádosti o podporu a odezva

1.   V případě katastrofy uvnitř Unie nebo v případě bezprostřední hrozby takové katastrofy Komise po obdržení žádosti o pomoc prostřednictvím CECIS provede podle situace a neprodleně opatření podle čl. 15 odst. 3 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   V případě katastrofy mimo Unii nebo v případě bezprostřední hrozby takové katastrofy, která může vyžadovat pomoc v oblasti civilní ochrany, může Komise informovat třetí zemi o možnosti požádat o pomoc v rámci mechanismu Unie.

3.   Členský stát nebo třetí země, které jsou zasažené katastrofou nebo bezprostředně ohrožené katastrofou, zašlou, pokud chtějí požádat o pomoc v rámci mechanismu Unie, prostřednictvím svých příslušných vnitrostátních orgánů písemnou žádost o pomoc v oblasti civilní ochrany středisku ERCC. Pokud chce o pomoc v rámci mechanismu Unie požádat OSN a její agentury nebo jakákoli mezinárodní organizace uvedená v příloze VII, zašlou písemnou žádost o pomoc v oblasti civilní ochrany středisku ERCC.

4.   Žadatel o pomoc poskytne ERCC všechny příslušné informace o situaci a zejména o zvláštních potřebách, požadované pomoci a místě zásahu.

5.   Žadatel o pomoc informuje ERCC o harmonogramu, místě vstupu a lokalitě, pro kterou se žádá o pomoc, a o místním operativním kontaktním místě pro řízení katastrofy.

6.   ERCC dle možností vypracuje specifické plány nasazení pro každou žádost o pomoc. Tyto plány obsahují doporučení pro poskytování pomoci, včetně výzev k nasazení modulů, týmů pro technickou pomoc a podporu, dalších kapacit pro odezvu a odborníků registrovaných v EERC, a posouzení možných zásadních potřeb. Specifické plány nasazení se řídí strukturou a popisem uvedeným v příloze VI a vycházejí z obecných předem vytvořených plánů podle čl. 15 odst. 3 písm. c) a čl. 16 odst. 3 písm. b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, které pokrývají nejdůležitější druhy rizik katastrof a berou v úvahu rizikové scénáře uvedené v posouzení rizik členských států. Specifické plány nasazení se předávají všem členským státům.

7.   Při výběru kapacit z EERC se zohlední tato kritéria, jejichž důležitost může být závislá na zvláštnostech žádosti o pomoc:

a)	dostupnost;

b)

vhodnost;

c)	lokalita/vzdálenost;

d)	odhadované trvání dopravy a náklady na dopravu;

e)	předchozí zkušenosti;

f)	dřívější využití zdroje;

g)	další relevantní kritéria jako jazykové schopnosti nebo kulturní blízkost.

8.   Není-li s členskými státy dohodnuto jinak, ERCC nevyzve členské státy, aby nasadily specifické kapacity z EERC do oblastí, kde probíhá nebo hrozí ozbrojený konflikt nebo kde nastaly okolnosti, kdy je ohrožena bezpečnost týmů.

9.   Členské státy, které byly vyzvány k nasazení kapacit z EERC, sdělí EERC své konečné rozhodnutí o jejich nasazení podle čl. 11 odst. 7 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. ERCC stanoví lhůtu, ve které by měl členský stát odpovědět. Tato lhůta vychází z povahy katastrofy a v žádném případě není kratší než dvě hodiny.

10.   Žadatel o pomoc informuje ERCC, které nabídky pomoci přijal.

11.   Pokud je pomoc nezbytná pro řešení zásadní potřeby a není dostupná nebo není dostupná v dostatečné míře v EERC, Komise prostřednictvím CECIS neprodleně informuje všechna vnitrostátní kontaktní místa o dostupné finanční podpoře Unie na dopravu podle čl. 23 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1313/2013/EU.

12.   Pokud jde o žádosti o zásahové týmy a prostředky, ERCC informuje členské státy o výběru žadatele o pomoc. Členské státy poskytující pomoc pravidelně informují ERCC o vysílání zásahových týmů a prostředků, včetně všech kapacit, které jsou součástí EERC.

13.   Komise může v souladu s článkem 17 rozhodnutí č. 1313/2013/EU vybrat, jmenovat a vyslat tým odborníků pro podporu na místě.

Článek 36

Mise odborníků

1.   Vyslaní odborníci provádějí úkoly stanovené v čl. 8 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Pravidelně podávají zprávy orgánům žádajícího státu a ERCC.

2.   ERCC průběžně informuje členské státy o pokroku mise odborníků.

3.   Žadatel o pomoc pravidelně informuje ERCC o průběhu činností na místě.

4.   V případě zásahů v třetích zemích vedoucí týmu pravidelně informuje ERCC o průběhu činností na místě.

5.   ERCC shromažďuje všechny obdržené informace a předává je kontaktním místům a příslušným orgánům členských států.

Článek 37

Ukončení zásahu

1.   Žádající členský stát nebo kterýkoli z členských států poskytujících pomoc informuje co nejdříve ERCC a vyslané odborníky a zásahové týmy, pokud se domnívá, že jeho pomoc již není zapotřebí nebo nemůže být déle poskytována. Řádné ukončení zásahu organizují vhodným způsobem žadatel o pomoc a členské státy. ERCC je o tom informováno.

2.   Ve třetích zemích vedoucí týmu co nejdříve informuje ERCC v případě, že se po přiměřené konzultaci s žadatelem o pomoc domnívá, že pomoci již není zapotřebí, nebo že existují překážky bránící účinnému poskytování pomoci. ERCC předá tyto informace delegaci Unie v dané zemi, jakož i příslušným útvarům Komise, Evropské službě pro vnější činnost a členským státům. ERCC v koordinaci s žadatelem o pomoc zajistí řádné ukončení zásahu vyslaných odborníků a intervenčních týmů.

Článek 38

Podávání zpráv a získané zkušenosti

1.   Příslušné orgány žadatele o pomoc a členských států, které poskytly pomoc, a také vyslaní odborníci mají možnost předložit své závěry ke všem aspektům zásahu ERCC. ERCC vypracuje souhrnnou zprávu o poskytnuté pomoci a všech relevantních získaných zkušenostech.

2.   Dodatečně k ustanovením článků 33 a 34 sleduje ERCC spolu s členskými státy uplatňování získaných zkušeností za účelem zlepšení asistenčních zásahů v rámci mechanismu Unie.

Článek 39

Náklady

1.   Není-li dohodnuto jinak, nese náklady na pomoc poskytnutou členskými státy žadatel o pomoc.

2.   Každý členský stát poskytující pomoc může s přihlédnutím k povaze katastrofy a rozsahu škody nabídnout svou pomoc zcela nebo zčásti bezplatně. Daný členský stát se také může kdykoli zcela nebo zčásti vzdát náhrady svých nákladů.

3.   Není-li dohodnuto jinak, žadatel o pomoc po dobu trvání zásahu zajistí asistenčním týmům ubytování a stravu a bezplatně jim doplňuje zásoby. Asistenční týmy jsou nicméně zpočátku logisticky nezávislé a soběstačné po určitou rozumnou dobu závisející na použitých prostředcích a o své situaci informují ERCC.

4.   Náklady na vyslání odborníků a příslušnou logistickou podporu se hradí v souladu s čl. 22 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Tyto náklady jsou způsobilé pro financování z prostředků Unie.

Článek 40

Náhrada škody

1.   Členský stát žádající pomoc nebude od ostatních členských států žádat náhradu škody v případě, že daná škoda vznikne následkem asistenčního zásahu v rámci mechanismu Unie a tohoto rozhodnutí, neprokáže-li se, že vznikla podvodem či závažným pochybením.

2.   V případě škody, kterou utrpěly třetí strany v důsledku asistenčních zásahů, spolupracuje členský stát žádající pomoc s členským státem poskytujícím pomoc, aby usnadnily náhradu této škody v souladu s platnými právními předpisy a příslušnými rámci.

KAPITOLA 12

POSTUP PRO NASAZOVÁNÍ ODBORNÝCH TÝMŮ

Článek 41

Kategorie odborníků

Členské státy zařadí odborníky do těchto kategorií:

a)	techničtí odborníci;

b)	odborníci na hodnocení;

c)	odborníci na koordinaci;

d)	vedoucí týmů.

Článek 42

Úkoly a funkce

1.   Techničtí odborníci jsou schopni poskytovat poradenství o specifických, vysoce technických tématech a souvisejících rizicích a jsou k dispozici misím.

2.   Odborníci na hodnocení jsou schopni provést hodnocení situace a poskytnout poradenství o vhodné reakci a jsou k dispozici misím.

3.   Odborníky na koordinaci mohou být zástupci vedoucích týmu, osoby odpovědné za logistiku a komunikaci a případně další pracovníci. V případě potřeby mohou být techničtí odborníci a odborníci na hodnocení začleněni do koordinačního týmu, aby pomáhali vedoucímu týmu po celou dobu trvání mise.

4.   Vedoucí týmu odpovídá za vedení hodnoticího a koordinačního týmu během zásahu. Udržuje kontakty s orgány dotčené země, s ERCC včetně styčného úředníka ERCC, s ostatními mezinárodními organizacemi a v případě asistenčních zásahů v rámci mechanismu Unie mimo členské státy také s delegací Unie v dané zemi.

5.   Odborníci vysílaní na přípravné mise mohou být Komisí po dohodě s jejich jmenujícím členským státem pověřeni každou funkcí uvedenou v článku 41 a musejí být schopni poskytovat poradenství ohledně přiměřených opatření na zlepšení připravenosti, včetně správních kapacit, potřeby včasného varování, odborné přípravy, cvičení a zvyšování povědomí, a poskytovat o nich zprávy.

6.   Odborníci vysílaní na preventivní mise mohou být Komisí po dohodě s jejich jmenujícím členským státem pověřeni každou funkcí uvedenou v článku 41 a musejí být schopni poskytovat poradenství ohledně přiměřených preventivních opatření a schopnosti zvládání rizik a poskytovat o nich zprávy.

Článek 43

Databáze odborníků

1.   Údaje o odbornících uloží Komise v databázi odborníků a zpřístupní je prostřednictvím systému CECIS.

2.   Odborníci registrovaní v EERC jsou v databázi podle odstavce 1 konkrétně identifikováni.

Článek 44

Požadavky na odbornou přípravu

Odborníci v případě potřeby absolvují program odborné přípravy zavedený v souladu s článkem 26.

Článek 45

Jmenování

V případě žádosti o pomoc jsou za jmenování dostupných odborníků a sdílení jejich kontaktních údajů s ERCC odpovědné členské státy.

Článek 46

Mobilizace a dohoda o poskytování služeb

1.   ERCC je schopné mobilizovat a vyslat určené odborníky během velmi krátké doby po jejich jmenování do konkrétní mise členskými státy.

2.   Komise s každým odborníkem podepíše dohodu o poskytování služeb, která obsahuje tyto prvky:

a)	cíle mise;

b)

mandát;

c)	předpokládané trvání mise;

d)	informace o místní kontaktní osobě;

e)	podmínky pojistného krytí;

f)	denní příspěvky na náhradu výdajů;

g)	specifické platební podmínky;

h)	pokyny pro technické odborníky, odborníky na hodnocení, odborníky na koordinaci a vedoucí týmů.

KAPITOLA 13

PODPORA DOPRAVY

Článek 47

Formy podpory dopravy

Podpora dopravy může mít tuto formu:

a)	sdružování a sdílení dopravních kapacit;

b)	zjištění zdrojů dopravy na komerčním trhu nebo z jiných zdrojů a usnadnění přístupu členských států k těmto zdrojům; nebo

c)	poskytnutí unijní podpory členským státům prostřednictvím grantů nebo dopravních služeb od soukromých či jiných subjektů.

Článek 48

Postup při podpoře dopravy prostřednictvím mechanismu Unie

1.   U každé žádosti o podporu dopravy se použijí postupy uvedené v článcích 49 a 50.

2.   Žádosti podává příslušný orgán uvedený v článku 56 a zasílá je v písemné podobě Komisi. Žádosti musí obsahovat informace stanovené v části A přílohy VIII.

3.   V případě sdružování dopravních kapacit může jeden členský stát převzít vedoucí úlohu a požádat o finanční podporu ze strany Unie na celou operaci.

4.   Všechny žádosti o podporu dopravy podle tohoto rozhodnutí a související odpovědi a výměna informací mezi členskými státy a Komisí se předávají ERCC, které je zpracovává.

5.   Žádosti se předávají prostřednictvím CECIS nebo elektronickou poštou. Žádosti o financování z prostředků Unie zaslané systémem CECIS, faxem nebo elektronickou poštou se přijímají za předpokladu, že jsou Komisi neprodleně poskytnuty originály podepsané příslušným orgánem.

6.   Komise však může podle článku 179 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5) zavést elektronický systém pro veškerou výměnu informací s příjemci, včetně uzavírání grantových dohod, oznamování rozhodnutí o udělení grantu a jejich případných změn.

Článek 49

Žádosti o podporu dopravy

1.   Komise po obdržení žádosti o podporu tuto skutečnost ihned oznámí kontaktním místům určeným členskými státy podle čl. 9 odst. 7 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   V oznámení může Komise případně vyzvat členské státy, aby ji podrobně informovaly o všech dopravních zdrojích, které mohou dát žádajícímu členskému státu k dispozici, či o všech dalších alternativních řešeních, která mohou pro uspokojení potřeb vyjádřených dotčenou zemí navrhnout. Komise může pro poskytnutí těchto informací stanovit maximální lhůtu.

3.   Poté, co Komise informovala kontaktní místa podle odstavce 1, se požadovaná podpora dopravy stává způsobilou pro spolufinancování ze strany Unie, aniž by byl dotčen článek 53.

Článek 50

Odpovědi na žádosti o podporu dopravy

1.   Členské státy, které mohou poskytnout podporu dopravy, informují Komisi co nejdříve, nejpozději však do 24 hodin po obdržení oznámení podle článku 49, není-li v oznámení stanoveno jinak, o veškerých dopravních zdrojích, které mohou dát dobrovolně k dispozici v reakci na žádost o podporu při sdružování nebo zjišťování dopravních zdrojů. Tyto informace obsahují prvky uvedené v části B přílohy VIII a zahrnují informace o finančních podmínkách nebo dalších případných omezeních.

2.   Komise co nejdříve shrne informace o dostupných dopravních zdrojích a předá je členskému státu, který podává žádost.

3.   Kromě informací uvedených v odstavci 2 sdělí Komise členským státům veškeré ostatní informace o dopravních zdrojích, které má k dispozici z jiných zdrojů, včetně komerčního trhu, a usnadní členským státům přístup k těmto dodatečným zdrojům.

4.   Členský stát, který podává žádost, informuje Komisi o dopravních řešeních, která zvolil, a udržuje spojení s členskými státy, jež tuto podporu poskytují, nebo s hospodářským subjektem určeným Komisí.

5.   O volbě členského státu, který podává žádost, Komise informuje všechny členské státy. Tento členský stát Komisi pravidelně informuje o tom, jak pokračuje poskytování jemu určené pomoci v oblasti civilní ochrany.

Článek 51

Žádost o grant

1.   V případě, že některý členský stát nalezl možné dopravní řešení, avšak pro dopravu pomoci v oblasti civilní ochrany je nutné financování z prostředků Unie, může tento členský stát požádat Unii o grant.

2.   Členský stát ve své žádosti uvede požadované procento spolufinancování ze strany Unie, které nepřekročí 55 % způsobilých nákladů na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a nepřekročí 85 % způsobilých nákladů na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 3 písm. a) a b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Komise o žádosti neprodleně informuje všechny členské státy.

3.   Komise může podle článku 178 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 navazovat rámcová partnerství s relevantními příslušnými orgány členských států.

Článek 52

Žádost o dopravní službu

1.   V případech, kdy členský stát žádající o podporu dopravy nenalezl žádné dopravní řešení, může Komisi požádat, aby za účelem dopravy pomoci v oblasti civilní ochrany do postižené země uzavřela smlouvu na dopravní službu se soukromým nebo jiným subjektem.

2.   Jakmile Komise žádost uvedenou v odstavci 1 obdrží, neprodleně o ní informuje všechny členské státy a zároveň informuje členský stát, který o dopravní službu žádá, o všech dostupných dopravních řešeních a jejich nákladech.

3.   Na základě výměny informací uvedené v odstavcích 1 a 2 členský stát svou žádost o dopravní službu písemně potvrdí spolu se závazkem uhradit Komisi vzniklé náklady v souladu s ustanoveními článku 54. Členský stát uvede, jaké procento nákladů uhradí. Tento procentní podíl nesmí být nižší než 45 % na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a 15 % na opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 3 písm. a) a b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

4.   Členský stát neprodleně oznámí Komisi všechny změny v žádosti o dopravní službu.

Článek 53

Rozhodnutí o financování podpory dopravy z prostředků Unie

1.   Za účelem zjištění, zda jsou splněna kritéria stanovená v čl. 23 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU a zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6), se vezmou v úvahu:

a)	informace obsažené v žádosti o finanční podporu z prostředků Unie předložené členským státem v souladu s čl. 48 odst. 2;

b)	potřeby vyjádřené postiženou zemí;

c)	veškerá posouzení potřeb provedená odborníky, kteří během katastrofy podávají zprávy Komisi;

d)	další relevantní a spolehlivé informace, jež má Komise v době rozhodnutí k dispozici od členských států a mezinárodních organizací;

e)	údaje o účinnosti a účelnosti dopravních řešení, která mají zajistit včasné poskytnutí pomoci v oblasti civilní ochrany;

f)	možnosti zajištění dopravy na místě;

g)	jiné akce prováděné Komisí.

2.   Členské státy poskytnou všechny další informace nutné k vyhodnocení toho, jak jsou plněna kritéria stanovená v čl. 23 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Jakmile členské státy obdrží žádost Komise o tyto informace, informují Komisi co nejdříve.

3.   Komise uvede výši předběžného financování, které má být vyplaceno a které může dosáhnout až 85 % požadovaného finančního příspěvku Unie za předpokladu, že jsou k dispozici rozpočtové prostředky. Předběžné financování není možné u grantů nižších než limit stanovený pro granty nízké hodnoty ve smyslu článku 185 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, ledaže by členský stát požadující finanční podporu prokázal, že by bez předběžného financování bylo ohroženo provedení akce.

4.   Rozhodnutí o finanční podpoře bude neprodleně sděleno členskému státu, který o finanční podporu žádá. Bude sděleno i všem ostatním členským státům.

5.   Jednotlivé žádosti o granty na dopravu, u nichž je požadovaný finanční příspěvek Unie nižší než 2 500 EUR, nejsou způsobilé pro spolufinancování ze strany Unie s výjimkou případů, kdy se na ně vztahují rámcová partnerství uvedená v čl. 51 odst. 3.

Článek 54

Vyplacení finančních prostředků Unie na podporu dopravy

Na náklady, jež Komisi vzniknou postupem podle článku 52, Komise členským státům, které uvedenou finanční podporu Unie přijaly, vystaví do 90 dnů od ukončení dopravní operace, na niž byla finanční podpora Unie poskytnuta, inkasní příkaz na částku, která je uvedena v rozhodnutí vydaném Komisí na žádost o dopravní službu a představuje alespoň 15 % nákladů na dopravu pro opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 3 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a 45 % pro opatření související s dopravou podle čl. 23 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

Článek 55

Náhrada škody

Členský stát žádající o podporu dopravy nebude Unii žádat o náhradu škody způsobené na jeho majetku nebo obslužném personálu v případě, že tato škoda vznikne následkem poskytnutí podpory dopravy, jež se řídí tímto rozhodnutím, neprokáže-li se, že vznikla podvodem či závažným pochybením.

Článek 56

Určení příslušných orgánů

Členské státy určí příslušné orgány oprávněné žádat a přijímat finanční podporu od Komise podle tohoto rozhodnutí a o tomto jmenování informují Komisi do 60 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí. Jakékoliv změny v těchto informacích je třeba Komisi neprodleně oznámit.

Oznámení příslušných orgánů učiněná členskými státy podle článku 12 rozhodnutí 2007/606/ES, Euratom však zůstávají v platnosti, dokud dotčený členský stát neučiní další oznámení.

KAPITOLA 14

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

Zrušení

Zrušují se rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom. Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 58

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.

(2)  Rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom ze dne 29. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (Úř. věst. L 87, 25.3.2004, s. 20).

(3)  Rozhodnutí Komise 2007/606/ES ze dne 8. srpna 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k ustanovením o dopravě obsaženým v rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (Úř. věst. L 241, 14.9.2007, s. 17).

(4)  Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---