466/2014/EURozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 , kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii

Publikováno: Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1-20 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 16. dubna 2014 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 11. května 2014 Nabývá účinnosti: 11. května 2014
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/947 Pozbývá platnosti: 1. ledna 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 466/2014/EU

ze dne 16. dubna 2014,

kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209 a 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii, které zůstává jejím hlavním úkolem i cílem, provádí Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) finanční operace mimo Unii na podporu vnějších politik Unie. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky Unie dostupné pro regiony mimo EU o finanční sílu EIB ve prospěch cílových třetích zemí. Prováděním těchto finančních operací EIB nepřímo přispívá k plnění obecných zásad a cílů politiky Unie, jež zahrnují zmírňování chudoby prostřednictvím růstu podporujícího začlenění a udržitelného rozvoje v hospodářské, environmentální a sociální oblasti, a k prosperitě Unie v měnících se globálních ekonomických podmínkách.

(2)

Ustanovení čl. 209 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) ve spojení s článkem 208 této smlouvy stanoví, že EIB za podmínek stanovených ve svém statutu přispívá k provádění opatření nezbytných k dosahování cílů politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce.

(3)

Za účelem podpory vnější činnosti Unie a k tomu, aby EIB mohla financovat investice mimo Unii, aniž by to mělo nepříznivý dopad na úvěrovou bonitu EIB, využívala většina operací EIB mimo Unii rozpočtovou záruku EU (dále jen „záruka EU“) spravovanou Komisí. To dále posiluje úvěruschopnost EIB vzhledem k finančním trhům, což má prvořadý význam.

(4)

Poslední záruka EU na finanční operace EIB podepsané během období od 1. února 2007 do 31. prosince 2013 byla stanovena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU (2). Záruka EU na finanční operace EIB mimo Unii ve prospěch unijních politik by měla být stanovena s ohledem na víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

(5)

Záruční fond pro vnější vztahy (dále jen „záruční fond“), zřízený nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (3), zajišťuje likvidní rezervu pro rozpočet Unie pro případ ztrát z finančních operací EIB a z makrofinanční pomoci a úvěrů Euratomu mimo Unii.

(6)

Měl by být vypracován seznam zemí, které mohou být potenciálně způsobilé pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU. Je rovněž vhodné vytvořit seznam zemí, které jsou skutečně způsobilé získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU.

(7)

S ohledem na nedávný vývoj, který Unii umožnil otevřít novou kapitolu vztahů s Bhútánem a Myanmarem/Barmou a s cílem podpořit probíhající politické a hospodářské reformy v obou těchto zemích, by měl být Bhútán doplněn na seznam zemí, které jsou skutečně způsobilé získat financování ze strany EIB, a Myanmar/Barma by měl být doplněn na oba uvedené seznamy.

(8)

Za účelem zohlednění zásadního politického vývoje by měl být náležitě přezkoumán seznam zemí, které jsou skutečně způsobilé pro finanční operace EIB v rámci záruky EU, a na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny přílohy III. Změny Komise v příloze III by měly vycházet z celkového hodnocení zahrnujícího ekonomické, sociální, environmentální a politické aspekty, zejména pak ty, které souvisejí s demokracií, lidskými právy a základními svobodami. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(9)

Aby se zohlednil budoucí vývoj skutečných potřeb na dotování záručního fondu podle nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009, je zapotřebí rozdělit maximální strop záruky EU na pevně stanovený strop dosahující maximální částky 27 000 000 000 EUR a nepovinnou dodatečnou částku ve výši 3 000 000 000 EUR. Financování záručního fondu v souhrnném rozpočtu Unie (rozpočtová položka 01 03 06) je zajišťováno zpětně na základě údajů o plnění týkajících se neuhrazených zaručených úvěrů pro třetí země na konci roku n-2. S ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství se na svěřeneckém účtu zřízeném pro účely finančního nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) nahromadily na základě „zpětných toků“ prostředky získané ze středomořského rizikového kapitálu a úvěrových investic v rámci operací sjednaných před rokem 2007, na něž bylo využito rozpočtových prostředků Unie. Část těchto prostředků by měla být využita na záruční fond jako mimořádné opatření k zajištění toho, aby stropy pro finanční operace EIB stanovené tímto rozhodnutím byly v období 2014–2020 udržovány na příslušné úrovni. Zbývající část těchto prostředků by měla být vrácena do souhrnného rozpočtu Unie.

(10)

Otázky, které by měly být posouzeny pro úplné nebo částečné uvolnění nepovinné dodatečné částky, by měly zahrnovat: pokrok při provádění tohoto rozhodnutí ze strany EIB, zejména výsledky operací EIB na základě informací mimo jiné z rámce pro měření výsledků, včetně údajů o dopadu na rozvoj; potřeby financování záručního fondu s přihlédnutím k minulým i budoucím neuhrazeným částkám na veškeré činnosti kryté záručním fondem; makroekonomická, finanční a politická situace způsobilých regionů a zemí v době přezkumu v polovině období.

(11)

Částky kryté zárukou EU v jednotlivých regionech by měly nadále představovat stropy pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU, a nikoliv cíle, které má EIB splnit. Tyto stropy by měly být posouzeny v rámci přezkumu tohoto rozhodnutí v polovině období, zejména s ohledem na případné změny v seznamu regionů a zemí, které jsou skutečně způsobilé získat financování ze strany EIB.

(12)

Finanční operace EIB by měly být v souladu se strategiemi přijímající země. V této souvislosti, v zájmu soudržnější a lépe cílené činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik Unie a maximálního prospěchu příjemců stanoví rozhodnutí č. 1080/2011/EU obecné cíle finančních operací EIB pro všechny způsobilé regiony a země: rozvoj místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků, sociální a hospodářskou infrastrukturu a zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a to na základě komparativních výhod EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Tyto cíle by měly být v zájmu další podpory udržitelného růstu a vytváření pracovních míst zachovány i v tomto rozhodnutí.

(13)

Zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování, a to včetně malých a středních podniků z Unie, které investují v regionech, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, může hrát zásadní roli při oživení hospodářského rozvoje a v boji proti nezaměstnanosti. Chce-li EIB skutečně oslovit malé a střední podniky, její finanční operace by se měly zaměřovat na výsledek. EIB by měla pokud možno investovat do činnosti malých a středních podniků v oblasti výzkumu a inovací s cílem podpořit místní rozvoj. EIB by měla spolupracovat s místními institucemi, které ve způsobilých zemích působí jako finanční zprostředkovatelé a jež by měly být součástí místního hospodářství, zejména s cílem zajistit, aby se část finančních výhod převedla na jejich klienty a aby vznikala přidaná hodnota ve srovnání s jinými zdroji financování. EIB by rovněž měla v co největší možné míře zvyšovat diverzifikaci svých finančních partnerů v zemích, v nichž provádí operace. Během svého důkladného posuzování by EIB měla vyhodnotit, zda jsou finanční operace na podporu malých a středních podniků prováděné finančními zprostředkovateli v souladu s regionálními operačně-technickými pokyny, rámcem pro měření výsledků a standardy EIB. EIB by měla vytvořit mechanismus podávání zpráv s cílem zajistit, že jsou fondy určené malým a středním podnikům využívány k jejich prospěchu. V rámci svého příspěvku k přezkumu v polovině období by EIB měla předložit konsolidovanou zprávu o financování malých a středních podniků podle tohoto rozhodnutí.

(14)

Krytí zárukou EU, které je omezeno na rizika státní nebo politické povahy, není samo o sobě dostatečné k zajištění smysluplné činnosti EIB na podporu mikrofinancování. Proto by tato činnost měla být případně uskutečňována v kombinaci s rozpočtovými prostředky, které jsou k dispozici v rámci jiných nástrojů, a prostřednictvím institucí působících jako zprostředkovatelé, a to i na místní úrovni, s cílem prosazovat růst a nepřímo přispívat ke snížení chudoby v chudších zemích.

(15)

EIB by měla i nadále financovat investiční projekty v oblasti sociální, environmentální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy a energetiky, a měla by zvážit posílení své činnosti na podporu infrastruktury v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, pokud má tato činnost jasnou přidanou hodnotu.

(16)

Pro posílení rozměru záruky EU v oblasti změny klimatu by měl být zaveden cílový celkový objem operací a systém umožňující předběžné posouzení emisí skleníkových plynů u projektů podporovaných v rámci záruky EU. Finanční operace EIB na podporu přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování by měly tvořit nejméně 25 % všech finančních operací EIB s cílem dále podpořit celosvětové cíle Unie v oblasti změny klimatu. EIB by ve spolupráci s Komisí měla poskytovat své odborné znalosti, aby podpořila veřejné i soukromé subjekty, na něž se vztahují finanční operace EIB, při řešení problémů spojených se změnou klimatu a při nejlepším možném využití dostupných finančních prostředků. Pro projekty na podporu přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování by mělo být k dispozici zvýhodněné financování. Finanční operace EIB by měly být podle možnosti a ve vhodných případech doplněny finančními prostředky ze souhrnného rozpočtu Unie prostřednictvím účinné a náležité kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí Unie. Z tohoto hlediska by výroční zpráva Komise pro Evropský parlament a Radu měla obsahovat podrobnou zprávu o finančních nástrojích využívaných k financování těchto projektů, v níž budou uvedeny výše finančních operací EIB a příslušné výše grantů.

(17)

V oblastech, na něž se vztahují obecné cíle, by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace zemí, zejména hospodářská integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, zemí v rámci evropské politiky sousedství a Unie. V této souvislosti a v oblastech, na něž se vztahují obecné cíle, by EIB měla mít možnost podporovat partnerské země prostřednictvím přímých zahraničních investic společností z Unie, které prosazují hospodářskou integraci s Unií a přispívají k podpoře technologií a předávání znalostí za předpokladu, že během odpovídajícího posouzení investičního projektu byla náležitá pozornost věnována minimalizaci rizik, že finanční operace EIB budou mít nepříznivé dopady na zaměstnanost v Unii. EIB by měla být rovněž povzbuzována, aby na své vlastní riziko podporovala přímé zahraniční investice společností z Unie v partnerských zemích, s přihlédnutím ke schopnosti EIB nést riziko.

(18)

EIB by měla u činností podporovaných podle tohoto rozhodnutí pravidelně provádět následná hodnocení nebo hodnocení v polovině období s cílem posoudit jejich relevantnost, výkonnost a účinky na rozvoj a určit aspekty, které by mohly vést ke zlepšení budoucích činností. Taková hodnocení by měla přispívat k odpovědnosti a provedení analýzy udržitelnosti.

(19)

Praktická opatření na propojení obecných cílů záruky EU a jejich provádění by měla být stanovena v regionálních operačně-technických pokynech. Tyto pokyny by měly být v souladu s širším rámcem regionální politiky Unie včetně zásady diferenciace stanovené v rámci evropské politiky sousedství. Regionální operačně-technické pokyny by měly být v návaznosti na přijetí tohoto rozhodnutí přezkoumány a na základě přezkumu tohoto rozhodnutí v polovině období dále aktualizovány, aby se přizpůsobily vývoji vnějších politik a priorit Unie. Aktualizace regionálních operačně-technických pokynů by měla mimo jiné zohlednit odpovídající vývoj ve způsobilých zemích.

(20)

V souladu s protokolem č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o Evropské unie (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU, mají být žádosti podané přímo u EIB o finanční operace EIB uskutečněné podle tohoto rozhodnutí předloženy k vyjádření Komisi ohledně souladu s příslušnými právními předpisy a politikami Unie. Pokud v případě finančních operací EIB spadajících do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí vydá Komise záporné stanovisko ke kterékoli z těchto operací, neměla by se na takovou operaci záruka EU vztahovat.

(21)

I když silnou stránkou EIB zůstává to, že je specifickým modelem jakožto investiční banka ve veřejném vlastnictví, která poskytuje dlouhodobé půjčky určené k naplnění politických cílů stanovených jejími akcionáři, její finanční operace by měly přispívat k naplňování obecných zásad, kterými se podle článku 21 Smlouvy o EU řídí vnější činnost Unie, tedy k upevňování a podpoře demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod a k plnění mezinárodních závazků a dohod, včetně dohod v oblasti životního prostředí, jichž je Unie smluvní stranou. EIB by měla zejména přispívat k hospodářské, finanční a technické spolupráci se třetími zeměmi v souladu s článkem 212 Smlouvy o fungování EU. Činnost EIB by mimoto měla být v souladu s mezinárodním právem, včetně dodržování zásad Charty Organizace spojených národů. V příslušných fázích životnosti projektu by činnost EIB měla být také v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí Evropské hospodářské komise OSN (Aarhuská úmluva). Ve vztahu k rozvojovým zemím by finanční operace EIB měly posilovat udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj, a to zejména v těch zemích, které jsou nejvíce znevýhodněné, jejich hladké a postupné začlenění do světového hospodářství, jakož i zajištění souladu s cíli schválenými Unií v návaznosti na OSN a jiné příslušné mezinárodní organizace. V souladu s čl. 209 odst. 3 Smlouvy o fungování EU by EIB měla v rámci svého příspěvku k provádění opatření, jež jsou nezbytná k podpoře cílů unijní politiky rozvojové spolupráce, ve všech regionech, v nichž rozvíjí své aktivity, usilovat o nepřímou podporu za účelem dosažení rozvojových cílů tisíciletí Organizace spojených národů pro rok 2015 a po roce 2015 za účelem dosažení případných nových rozvojových cílů, které by mohly rozvojové cíle tisíciletí upravit či nahradit.

(22)

Činnost EIB podle tohoto rozhodnutí by měla podporovat provádění Evropského konsensu o rozvoji, Agendy pro změnu a zásad účinnosti podpory uvedených v Pařížském prohlášení z roku 2005, akčním programu z Akkry z roku 2008 a v dohodě o Busanském partnerství z roku 2011. Tato činnost by navíc měla být v souladu se strategickým rámcem EU a akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii, který Rada přijala dne 25. června 2012, a mezinárodními dohodami o životním prostředí včetně závazků v oblasti biologické rozmanitosti. Měla by být realizována prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením schopnosti EIB posuzovat environmentální, sociální a rozvojové aspekty investičních projektů, včetně lidských práv, základních svobod a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací s veřejnými orgány a občanskou společností. V této souvislosti by EIB měla realizovat a dále rozvíjet svůj rámec pro měření výsledků, který představuje podrobný soubor ukazatelů pro měření výkonnosti posuzujících hospodářský, environmentální, sociální a rozvojový dopad jejích finančních operací po celou dobu životnosti projektu EIB. Realizace rámce pro měření výsledků by měla být posouzena v rámci přezkumu tohoto rozhodnutí v polovině období. Při provádění důkladného posouzení v souvislosti s investičními projekty by EIB ve vhodných případech a v souladu se sociálními a environmentálními zásadami Unie a mezinárodními osvědčenými postupy, jakož i s právem Unie a vnitrostátním právem přijímající země, měla požadovat, aby předkladatelé investičních projektů vedli konzultace na místní úrovni a zveřejňovali jejich výsledky s cílem zohlednit dopad projektů na příslušné zúčastněné strany. EIB by měla být v kontaktu s navrhovateli a příjemci projektů po celou dobu jejich vypracovávání. Dohody o financování podepsané během období, na které se vztahuje toto rozhodnutí, a týkající se finančních operací EIB, jejichž stranou jsou veřejné subjekty, by měly obsahovat výslovnou možnost pozastavit vyplácení prostředků, pokud dojde podle tohoto rozhodnutí k odvolání způsobilosti země, kde se investiční projekt realizuje.

(23)

Mělo by být zajištěno, aby finanční operace EIB na všech úrovních, od strategického plánování na výchozí úrovni po navazující rozvoj investičních projektů, byly v souladu s vnějšími politikami Unie a s obecnými cíli stanovenými v tomto rozhodnutí a aby je podporovaly. V zájmu větší vnitřní provázanosti vnější činnosti Unie by měl být dále prohlouben dialog o politice a strategii mezi Komisí a EIB, včetně Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), přičemž Evropský parlament a Rada by měly být náležitě informovány. Kanceláře EIB mimo území Unie by se měly podle možnosti nacházet při delegacích Unie, aby došlo k prohloubení této spolupráce a aby se obě instituce mohly podělit o provozní náklady. Memorandum o porozumění mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou o spolupráci a koordinaci v regionech, na které se vztahuje mandát pro poskytování úvěrů třetím zemím, jež bylo v roce 2013 přezkoumáno za účelem prohloubení spolupráce a včasné vzájemné výměny informací mezi Komisí, ESVČ a EIB na operativní úrovni, by se mělo i nadále uplatňovat. Spolupráce v rámci memoranda o porozumění by měla zejména zahrnovat pravidelný přezkum uplatňování zásady diferenciace v zemích v rámci evropské politiky sousedství. Zvláštní význam v procesu přípravy příslušných programových dokumentů s cílem maximalizovat součinnost mezi činnostmi EIB a Komise, případně včetně ESVČ, pak má včasná a systematická výměna názorů mezi těmito orgány. Je také zapotřebí posílit spolupráci týkající se otázek dodržování lidských práv, základních svobod a předcházení konfliktům. EIB by měla být po dobu životnosti projektu EIB motivována ke spolupráci s delegacemi Unie.

(24)

Vnější vztahy Unie by měly být podpořeny několika nástroji, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (4). S cílem posílit soulad celkové podpory Unie v dotčených regionech je třeba využívat příležitostí k tomu, aby bylo financování EIB ve vhodných případech kombinováno s rozpočtovými zdroji Unie, a to ve formě finančních nástrojů uvedených v hlavě VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (5) a ve formě technické pomoci při přípravě a realizaci projektů prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci II zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (6), nástroje pro evropské sousedství zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (7), nástroje pro rozvojovou pomoc zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (8), nástroje partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 (9), nástroje pro celosvětové prosazování demokracie a lidských práv zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 (10), nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 (11) a nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti zřízeného nařízením Rady (EU) č. 237/2014 (12). Po přijetí rozhodnutí č. 1080/2011/EU Komise zřídila platformu EU pro kombinování zdrojů ve vnější spolupráci s cílem optimalizovat fungování mechanismů pro kombinování grantů a úvěrů mimo Unii, zejména při plnění souhrnného rozpočtu Unie a úvěrů EIB a při výměně osvědčených postupů ohledně správy a řízení a hodnotících kritérií na úrovni projektu. Účast EIB a dalších finančních institucí na mechanismech kombinování grantů a úvěrů by měla být plně v souladu s vnějšími cíli Unie, účinností pomoci a transparentností.

(25)

Při svých finančních operacích mimo Unii, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by EIB měla dále usilovat o posílení koordinace a spolupráce s evropskými a mezinárodními finančními institucemi, a to zejména s těmi, které se účastní platformy EU pro kombinování zdrojů ve vnější spolupráci. K této spolupráci případně patří odvětvové podmínky a vzájemná důvěra v postupy, využívání spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Cílem této koordinace a spolupráce by měla být minimalizace potenciálního zdvojování nákladů a nadbytečného překrývání činností. Spolupráce by se měla zakládat na zásadě vzájemnosti. Ve vhodných případech by měl být prosazován vzájemný přístup EIB k finančním nástrojům zřízeným jinými evropskými a mezinárodními finančními institucemi. Třístranné memorandum o porozumění mezi Komisí, skupinou EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) týkající se spolupráce mimo Unii, které umožňuje, aby se skupina EIB a EBRD ve své činnosti vzájemně doplňovaly a co nejlépe využívaly svých komparativních výhod, bylo v roce 2012 aktualizováno tak, aby zohlednilo rozšíření zeměpisné působnosti EBRD na středomořský region, a mělo by se i nadále uplatňovat. Zásady stanovené v tomto rozhodnutí by se měly rovněž uplatňovat v případech, kdy je financování ze strany EIB prováděno prostřednictvím dohod o spolupráci s jinými evropskými a mezinárodními finančními institucemi.

(26)

EIB by měla být motivována k tomu, aby i nadále financovala operace mimo Unii také na vlastní riziko, mimo jiné i na podporu ekonomických zájmů Unie, v zemích a ve prospěch investičních projektů, které mají podle posouzení EIB dostatečnou bonitu, a s přihlédnutím ke své vlastní schopnosti absorbovat riziko, tak aby mohlo být využívání záruky EU zaměřeno na země a investiční projekty, u nichž záruka EU podle posouzení EIB vede k přidané hodnotě, a to i v oblasti udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje.

(27)

EIB by měla rozšířit řadu nabízených inovačních finančních nástrojů, mimo jiné větším zaměřením na vyvíjení záručních nástrojů. EIB by kromě toho měla aktivně usilovat o účast na nástrojích pro sdílení rizik a na dluhových nástrojích kapitálového trhu pro financování projektů se stabilním a předvídatelným vývojem peněžních toků. Měla by zejména zvážit podporu dluhových nástrojů kapitálového trhu, které byly vydány nebo poskytnuty ve prospěch investičního projektu uskutečňovaného ve způsobilých zemích. Dále by EIB měla zvýšit poskytování úvěrů v místních měnách a vydávání dluhopisů na místních trzích, za předpokladu, že přijímající země zavedou nezbytné strukturální reformy, zejména ve finančním sektoru, jakož i jiná opatření k usnadnění činnosti EIB. Při diverzifikaci a rozšiřování nástrojů kapitálového trhu by se mělo dbát především na to, aby takové nástroje nevedly k rizikovým finančním praktikám a zadlužení, a aby tudíž nemohly ohrožovat finanční stabilitu.

(28)

Komise by měla každý rok předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva by měla posoudit finanční operace EIB a jejich soulad s tímto rozhodnutím, jejich přidanou hodnotu a přínos pro vnější politiky Unie, jejich kvalitu, dopad na rozvoj podle rámce EIB pro měření výsledků a finanční výhody přenesené na příjemce. Tato zpráva by rovněž měla obsahovat informace o čerpání záruky EU, financování opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti podle tohoto rozhodnutí, následných opatřeních týkajících se fungování memoranda o porozumění mezi EIB a evropským veřejným ochráncem práv a popis spolupráce s Komisí a dalšími evropskými a mezinárodními finančními institucemi, včetně spolufinancování. Zpráva by měla být zveřejněna s cílem umožnit příslušným zúčastněným stranám, včetně občanské společnosti, vyjádřit své stanovisko.

(29)

Finanční operace EIB na podporu vnějších politik Unie by měly být nadále prováděny v souladu se zásadami řádné bankovní praxe. Tyto operace by měly být i nadále řízeny v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB, jež by měly ze zásad řádné bankovní praxe vycházet, včetně vhodných kontrolních opatření a souladu s prohlášením EIB o sociálních a environmentálních normách, jakož i v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). S cílem přispět k mezinárodnímu boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a praní peněz by EIB při svých finančních operacích měla náležitě provádět své politiky vůči nedostatečně regulovaným nebo nespolupracujícím jurisdikcím, které za nespolupracující označuje Unie, Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Finanční akční výbor. V zájmu zajištění transparentnosti by EIB ve spolupráci s místními finančními zprostředkovateli měla v rámci možností vytvořit seznam konečných příjemců úvěrů.

(30)

EIB by měla přijmout příslušná opatření, která zajistí, aby při finančních operacích EIB krytých zárukou EU byly uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci, praní peněz a jakémukoli protiprávnímu jednání chráněny finanční zájmy Unie a aby byl úřad OLAF oprávněn provádět kontroly a inspekce na místě v prostorách příjemců. V souladu s pokynem „Politika pro předcházení nedovoleným postupům v činnostech Evropské investiční banky a odrazování od nich“ přijatým v roce 2008 a revidovaným v roce 2013 by EIB měla úzce spolupracovat s příslušnými orgány Unie a členských států s cílem posílit platná opatření proti praní peněz a financování terorismu a přispět ke zlepšení jejich prosazování. V souladu se svou politikou vnitřních informátorů by EIB měla rovněž věnovat zvláštní pozornost informacím od informátorů týkajícím se potenciálních případů podvodu, korupce nebo jiné nezákonné činnosti, aby bylo možné zajistit řádná následná opatření, zpětnou vazby a ochranu proti odvetným opatřením.

(31)

Řídící orgány EIB by měly být motivovány k přijetí nezbytných opatření k úpravě činnosti EIB, tak aby účinným způsobem přispívala k vnějším politikám Unie a náležitě splňovala požadavky stanovené v tomto rozhodnutí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Záruka EU

1.   Unie poskytne Evropské investiční bance (EIB) rozpočtovou záruku za financování operací prováděných mimo území Unie (dále jen „záruka EU“). Záruka EU je poskytnuta jako paušální záruka za všechny platby, na něž má EIB nárok, které však dosud neobdržela, v souvislosti s úvěry, úvěrovými zárukami a dluhovými nástroji kapitálového trhu poskytnutými nebo vydanými ve prospěch investičních projektů EIB, které jsou způsobilé podle odstavce 2.

2.   Pro účely záruky EU jsou způsobilé úvěry, úvěrové záruky a dluhové nástroje kapitálového trhu, které jsou poskytnuty nebo vydány ve prospěch investičních projektů uskutečňovaných ve způsobilých zemích podle vlastních pravidel a postupů EIB, včetně prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách, a na podporu relevantních cílů vnější politiky Unie, jestliže EIB poskytuje finanční prostředky v souladu s podepsanou dohodou, jejíž účinnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“).

3.   Finanční operace EIB na podporu vnějších politik Unie jsou nadále řízeny v souladu se zásadami řádné bankovní praxe.

4.   Záruka EU je omezena na 65 % celkové vyplacené a zaručené částky v rámci finančních operací EIB po odečtení splacených částek a přičtení všech souvisejících částek.

5.   Záruka EU kryje finanční operace EIB podepsané v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

6.   Pokud po uplynutí období uvedeného v odstavci 5 Evropský parlament a Rada nepřijmou rozhodnutí, jímž bude EIB poskytnuta nová záruka EU na krytí ztrát v rámci jejích finančních operací mimo Unii, prodlouží se toto období automaticky jedenkrát o šest měsíců.

Článek 2

Stropy pro finanční operace EIB v rámci záruky EU

1.   Maximální strop pro finanční operace EIB v rámci záruky EU nepřesáhne v období 2014–2020 částku 30 000 000 000 EUR. Částky, které se původně pro finanční operace plánovaly, ale později byly zrušeny, se do tohoto stropu nezapočítávají.

Tento maximální strop je rozdělen na:

a)

pevně stanovený strop s maximální částkou dosahující 27 000 000 000 EUR;

b)

nepovinnou dodatečnou částku ve výši 3 000 000 000 EUR.

Evropský parlament a Rada rozhodnou v souladu s řádným legislativním postupem o úplném nebo částečném uvolnění částky uvedené v písmenu b) a její regionální distribuci na základě přezkumu v polovině období uvedeného v článku 19.

2.   Pevně stanovený strop uvedený v odst. 1 písm. a) se dělí na regionální stropy a podstropy, jak stanoví příloha I. V rámci regionálních stropů zajistí EIB postupně vyvážené rozdělení mezi jednotlivé země v regionech, na něž se vztahuje záruka EU.

Článek 3

Obecné cíle a zásady

1.   Záruka EU se poskytuje pouze na finanční operace EIB, jež mají podle posouzení EIB přidanou hodnotu a podporují některý z těchto obecných cílů:

a)

rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu malých a středních podniků;

b)

rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury a informačních a komunikačních technologií;

c)

přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.

2.   Při zachování specifického charakteru EIB jakožto investiční banky přispívají finanční operace EIB uskutečňované podle tohoto rozhodnutí k naplnění obecného zájmu EU, a to zejména zásad, kterými se podle článku 21 SEU řídí vnější činnost Unie, a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je Unie smluvní stranou. Řídící orgány EIB jsou motivovány k přijetí nezbytných opatření k úpravě činnosti EIB, tak aby účinným způsobem přispívala k vnějším politikám Unie a náležitě splňovala požadavky stanovené v tomto rozhodnutí.

3.   Základním cílem finančních operací EIB v oblastech, na něž se vztahují obecné cíle stanovené v odstavci 1, je regionální integrace zemí, mimo jiné zejména hospodářská integrace zemí usilujících o přistoupení k Unii, zemí v rámci evropské politiky sousedství a Unie. EIB provádí finanční operace v přijímajících zemích v oblastech, na něž se vztahují obecné cíle, podporou přímých zahraničních investic, které prosazují hospodářskou integraci s Unií.

4.   Finanční operace EIB v rozvojových zemích, které jsou vymezeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, jejž sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, přispívají podle článků 208 a 209 Smlouvy o fungování EU nepřímo k plnění cílů politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce, jako je zmírňování chudoby prostřednictvím růstu podporujícího začlenění a udržitelného rozvoje v hospodářské, environmentální a sociální oblasti.

5.   V zájmu zajištění co největšího dopadu investic do soukromého sektoru na rozvoj usiluje EIB o posílení místního soukromého sektoru v přijímajících zemích podporou místních investic, jak je stanoveno v odst. 1 písm. a). Finanční operace EIB na podporu obecných cílů uvedených v odstavci 1 usilují rovněž o to, aby zahrnovaly i podporu, kterou Unie poskytuje investičním projektům malých a středních podniků. Za účelem účinného sledování využití finančních prostředků ve prospěch dotčených malých a středních podniků stanoví EIB společně s finančními zprostředkovateli odpovídající smluvní požadavky, včetně norem pro předkládání zpráv příjemci.

EIB spolupracuje s finančními zprostředkovateli, kteří mohou podpořit konkrétní potřeby malých a středních podniků v zemích operace a kteří se nepodílejí na finančních operacích EIB prováděných ve způsobilé zemi prostřednictvím nástrojů umístěných v zahraniční nespolupracující jurisdikci uvedené v článku 13.

6.   Finanční operace EIB na podporu obecných cílů stanovených v odst. 1 písm. b) podporují investiční projekty převážně v oblastech dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury, informačních a komunikačních technologií, zdraví a vzdělávání. To zahrnuje výrobu a integraci energie z obnovitelných zdrojů, transformaci energetických systémů umožňující přechod na technologie a paliva s nižšími emisemi uhlíku, udržitelnou energetickou bezpečnost a energetickou infrastrukturu, včetně infrastruktury pro produkci plynu a jeho dopravy na energetický trh Unie, jakož i elektrifikaci venkovských oblastí, environmentální infrastruktury, jako jsou voda a hygiena a ekologická infrastruktura, telekomunikace a infrastruktury pro širokopásmové připojení.

7.   Finanční operace EIB na podporu obecných cílů stanovených v odst. 1 písm. c) podporují investiční projekty v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, které přispívají k plnění celkového cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a to zejména zamezením emisí skleníkových plynů nebo jejich snižováním v oblastech obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a udržitelné dopravy nebo zvyšováním odolnosti ohrožených zemí, odvětví a regionů vůči nepříznivým dopadům změny klimatu. Kritéria způsobilosti pro projekty v oblasti změny klimatu jsou vymezena ve strategii EIB týkající se změny klimatu, která bude aktualizována do konce roku 2015. Za tímto účelem by měla být do postupu environmentálního hodnocení zařazena analýza uhlíkové stopy, aby bylo možno určit, zda návrhy projektu optimalizují zlepšení v oblasti energetické účinnosti. Objem těchto operací bude v období, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, představovat alespoň 25 % celkových finančních operací EIB.

8.   Do konce roku 2015 a v souladu s unijními i mezinárodními cíli v oblasti změny klimatu aktualizuje EIB ve spolupráci s Komisí svoji strategii týkající se změny klimatu z hlediska finančních operací EIB. Tato aktualizace by měla mimo jiné zahrnovat konkrétní opatření s cílem zajistit, aby investiční projekty podle tohoto rozhodnutí byly v souladu s cíli Unie v oblasti změny klimatu, a posílit úsilí o podporu obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

9.   Záruka EU se vztahuje pouze na finanční operace EIB uskutečněné ve způsobilých zemích, které s EIB uzavřely rámcovou dohodu o právních podmínkách provádění těchto operací.

Článek 4

Země, na něž se vztahuje záruka EU

1.   Seznam zemí, které jsou potenciálně způsobilé získat financování EIB v rámci záruky EU, je uveden v příloze II. Seznam zemí, které jsou způsobilé získat financování EIB v rámci záruky EU, je uveden v příloze III a neobsahuje žádnou zemi, jež není uvedena v příloze II. U zemí, které nejsou uvedeny v příloze II, se o způsobilosti získat financování EIB v rámci záruky EU rozhodne v jednotlivých případech na základě řádného legislativního postupu.

2.   Pokud jde o změny přílohy III, Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 18. Rozhodnutí Komise vychází z celkového posouzení zahrnujícího ekonomické sociální, environmentální a politické aspekty, a to zejména ty, které se týkají demokracie, lidských práv a základních svobod, i z příslušných usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a závěrů Rady.

3.   Akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha III, není s výhradou odstavce 4 dotčeno krytí zárukou EU, které se vztahuje na finanční operace EIB podepsané před vstupem těchto aktů v přenesené pravomoci v platnost.

4.   Čerpání prostředků z finančních operací EIB, na něž se vztahuje globální záruka podle čl. 8 odst. 1, se neumožňuje zemím, které nejsou uvedeny v příloze III.

5.   Záruka EU se nevztahuje na finanční operace EIB v určité zemi, jestliže dohoda o těchto operacích byla podepsána po přistoupení této země k Unii.

Článek 5

Přínos finančních operací EIB pro politiky Unie

1.   Do jednoho roku po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost aktualizují Komise a EIB stávající regionální operačně-technické pokyny pro finanční operace EIB.

Regionální operačně-technické pokyny jsou v souladu s širším rámcem regionální politiky Unie uvedeným v příloze IV. Regionální operačně-technické pokyny zejména zajistí, aby financování EIB podle tohoto rozhodnutí doplňovalo odpovídající politiky, programy a nástroje Unie v oblasti pomoci v jednotlivých regionech.

Komise a EIB zohlední při aktualizaci regionálních operačně-technických pokynů příslušná usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a závěry Rady. Regionální operačně-technické pokyny jsou v souladu s prioritami obsaženými v případných vnitrostátních či regionálních programech vypracovaných přijímajícími zeměmi a náležitě zohledňují veškeré konzultace s místní občanskou společností, k nimž v průběhu vypracovávání těchto programů došlo.

Komise aktualizované regionální operačně-technické pokyny okamžitě po jejich vydání předá Evropskému parlamentu a Radě.

V rámci stanoveném regionálními operačně-technickými pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

Finanční operace EIB jsou v souladu s regionálními operačně-technickými pokyny a strategiemi přijímající země.

Přezkum regionálních operačně-technických pokynů probíhá v návaznosti na přezkum v polovině období uvedený v článku 19.

2.   V rámci postupu podle článku 19 protokolu č. 5 podává Komise vyjádření k finančním operacím EIB. Pokud v případě finančních operací EIB spadajících do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí vydá Komise nepříznivé stanovisko, záruka EU se na takovou operaci nevztahuje.

Článek 6

Spolupráce s Komisí a ESVČ

1.   Soulad vnějších činností EIB s cíli vnější politiky Unie musí být dále posilován s cílem maximalizovat součinnost mezi finančními operacemi EIB a rozpočtovými zdroji Unie, zejména aktualizací regionálních operačně-technických pokynů uvedených v článku 5, v souvislosti s níž je ve vhodných případech konzultována ESVČ ohledně politických otázek, a pomocí pravidelného a systematického dialogu a včasné výměny informací týkajících se:

a)

strategických dokumentů vypracovaných Komisí nebo případně ESVČ, jako jsou strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony, orientační programy, akční plány a předvstupní dokumenty;

b)

strategických plánovacích dokumentů, přípravy zásoby vhodných investičních projektů EIB a výročních zpráv EIB předkládaných Komisi;

c)

jiných politických a operačních hledisek.

2.   Spolupráce se uskutečňuje na regionálně diferencovaném základě, jakož i na úrovni delegací Unie, při současném zohlednění úlohy EIB i politik Unie v jednotlivých regionech.

Článek 7

Spolupráce s ostatními evropskými a mezinárodními finančními institucemi

1.   Finanční operace EIB se ve vhodných případech provádějí ve spolupráci s dalšími evropskými vícestrannými finančními institucemi a finančními institucemi členských států (dále jen „evropské finanční instituce“) a mezinárodními finančními institucemi, včetně regionálních rozvojových bank (dále jen „mezinárodní finanční instituce“) s cílem maximalizovat součinnost, spolupráci a efektivitu, společně vyvíjet nové inovativní finanční nástroje a zajistit obezřetné a přiměřené sdílení rizik a vzájemně sladěné podmínky pro investiční projekty a jednotlivá odvětví a ve snaze minimalizovat potenciální zdvojování nákladů a nadbytečné překrývání činností.

2.   Spolupráci uvedenou v odstavci 1 usnadní koordinace mezi Komisí, EIB a příslušnými evropskými a mezinárodními finančními institucemi působícími v jednotlivých regionech, případně uskutečňovaná v kontextu memorand o porozumění nebo jiných rámců Unie pro regionální spolupráci.

Článek 8

Krytí a podmínky záruky EU

1.   V případě finančních operací EIB, s výjimkou finančních operací spočívajících v dluhových nástrojích kapitálového trhu, u nichž je jednou ze stran stát nebo za něž se stát zaručil, a jiných finančních operací EIB, u nichž jsou jednou ze stran regionální nebo místní orgány nebo státem vlastněné nebo státem kontrolované veřejné podniky nebo instituce, jestliže u těchto jiných finančních operací EIB provedla EIB náležité hodnocení úvěrového rizika zohledňující situaci dané země, pokud jde o úvěrová rizika, záruka EU kryje veškeré platby, na něž má EIB nárok, které však dosud neobdržela (dále jen „globální záruka“).

2.   Pro účely odstavce 1 je Palestina zastoupena palestinskou samosprávou a Kosovo (13) je zastoupeno kosovskými úřady.

3.   V případě finančních operací EIB neuvedených v odstavci 1 záruka EU kryje veškeré platby, na něž má EIB nárok, které však dosud neobdržela, pokud to bylo způsobeno naplněním jednoho z těchto politických rizik (dále jen „záruka ke krytí politických rizik“):

a)

zastavení devizového transferu;

b)

vyvlastnění;

c)

válka nebo občanské nepokoje;

d)

odepření spravedlnosti po porušení smlouvy.

4.   V případě finančních operací EIB spočívajících v dluhových nástrojích kapitálového trhu se použije pouze záruka ke krytí politických rizik.

5.   Finanční dohody s konkrétními předkladateli projektů v souvislosti s finančními operacemi EIB obsahují také příslušná environmentální a sociální ustanovení v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB.

6.   Komise a EIB stanoví v dohodě o záruce uvedené v článku 14 jasnou a transparentní politiku přidělování, která EIB umožní v rámci její vnější činnosti identifikovat operace, jež mají být financovány podle tohoto rozhodnutí, s cílem zajistit co možná nejúčinnější využití záruky EU. Tato politika přidělování vychází z bonity finančních operací EIB na základě posouzení EIB, ze stropů definovaných v příloze I, z povahy protistrany, ať se jedná o státní subjekt, státem řízený subjekt podle odstavce 1 tohoto článku či o soukromý subjekt, ze schopnosti EIB absorbovat riziko a dalších relevantních kritérií, včetně přidané hodnoty záruky EU. Evropský parlament a Rada jsou informovány o politice přidělování v souladu s článkem 14.

7.   Je-li záruka EU uplatněna, EIB Unii postoupí jakákoli relevantní práva týkající se jakýchkoli povinností v souvislosti se svými finančními operacemi, a to v souladu s dohodou o záruce uvedenou v článku 14.

Článek 9

Posouzení a sledování investičních projektů ze strany EIB

1.   V souvislosti s aspekty investičních projektů, na něž se vztahuje záruka EU, spojenými se sociálními aspekty a s aspekty lidských práv, životního prostřední, hospodářství a rozvoje provede EIB důkladné posouzení a ve vhodných případech požaduje, aby předkladatelé projektů v souladu se sociálními a environmentálními zásadami Unie vedli ve fázi plánování a ve fázi provádění projektu veřejné konzultace na místní úrovni s příslušnými vnitrostátními a místními zúčastněnými stranami, jakož i s občanskou společností, a aby poskytovali informace relevantní pro posouzení přínosu k plnění cílů Unie v oblasti vnější politiky a strategických cílů Unie.

Pokud je to vhodné, toto hodnocení obsahuje posouzení toho, jak zvýšit během doby životnosti projektu kapacity příjemců financování ze strany EIB prostřednictvím technické pomoci. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu investičních projektů a aspektů spojených s lidskými právy a předcházení konfliktů, aby se zajistilo, že investiční projekty podpořené na základě tohoto rozhodnutí jsou environmentálně a sociálně udržitelné.

2.   EIB kromě předběžného posouzení rozvojových aspektů sleduje také provádění finančních operací. Po předkladatelích projektů zejména požaduje, aby důkladně sledovali provádění projektu až do jeho dokončení, mimo jiné i dopady investičního projektu na hospodářství, rozvoj, sociální otázky, životní prostředí a lidská práva. EIB pravidelně ověřuje informace poskytnuté předkladateli projektu a se souhlasem předkladatelů projektů je zpřístupňuje veřejnosti. Pokud je to možné, zprávy o dokončení projektu spojeného s finančními operacemi EIB se, kromě důvěrných informací, zveřejňují.

3.   EIB usiluje o to, aby se sledování vztahovalo také na provádění zprostředkovatelských operací a činnost finančních zprostředkovatelů v oblasti podpory malých a středních podniků.

4.   EIB zřídí ucelený systém předběžného posouzení relativních i absolutních hodnot emisí skleníkových plynů v souvislosti s finančními operacemi EIB v případech, kdy tyto emise dosahují významných prahových hodnot, jak jsou vymezeny v příslušné metodice EIB začleněné ve strategii EIB týkající se změny klimatu, a kdy jsou údaje k dispozici.

5.   Výsledky sledování jsou pokud možno zveřejněny, s výhradou požadavků důvěrnosti a dohody mezi příslušnými stranami.

Článek 10

Vnější účelově vázané příjmy pro záruční fond

Splátky a příjmy ve výši 110 000 000 EUR, které pocházejí z operací uzavřených před rokem 2007, včetně splátek kapitálu, uvolněných jistot a splátek jistin úvěrů, dividend, kapitálového zisku, poplatků za poskytnutí záruk a úroků z úvěrů a z prostředků uložených na svěřeneckých účtech, a které byly uhrazeny na svěřenecký účet zřízený pro nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství a lze je přičítat podpoře poskytované ze souhrnného rozpočtu Unie, představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a využijí se ve prospěch záručního fondu.

Částky nad 110 000 000 EUR, které byly uhrazeny na svěřenecký účet zřízený pro nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství, se po odečtení nákladů na řízení a poplatků zapíší do souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 11

Výroční zprávy a účetnictví

1.   Komise předloží každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva se zveřejní a obsahuje:

a)

posouzení finančních operací EIB na úrovni projektu, odvětví, země a regionu a jejich souladu s tímto rozhodnutím;

b)

souhrnné posouzení přidané hodnoty, očekávané výstupy, výsledky a rozvojové dopady finančních operací EIB, vycházející z výroční zprávy EIB o rámci pro měření výsledků. Za tímto účelem použije EIB ukazatele hodnocení výsledků financovaných projektů z hlediska rozvoje, životního prostředí a sociálních aspektů, včetně lidských práv, a zohlední přitom příslušné ukazatele podle Pařížské deklarace o účinnosti pomoci z roku 2005. Součástí ukazatelů měřících výsledky projektů z hlediska životního prostředí jsou kritéria pro „čisté technologie“, jež se v zásadě zaměřují na energetickou účinnost a technologie na snižování emisí;

c)

posouzení přínosu finančních operací EIB k plnění cílů Unie v oblasti vnější politiky a strategických cílů Unie, přičemž se zohlední regionální operačně-technické pokyny uvedené v článku 5;

d)

souhrnné posouzení finančních výhod přenesených na příjemce finančních operací EIB;

e)

posouzení kvality finančních operací EIB, zejména rozsah zohlednění environmentální a sociální udržitelnosti při důkladném posuzování a sledování financovaných investičních projektů;

f)

podrobné informace o čerpání záruky EU;

g)

informace o objemu financování projektů v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti podle tohoto rozhodnutí, o celkovém dopadu na relativní i absolutní hodnoty emisí skleníkových plynů podle čl. 9 odst. 4, jakož i počet projektů posuzovaných z hlediska klimatických rizik;

h)

popis spolupráce s Komisí a ostatními evropskými a mezinárodními finančními institucemi, včetně spolufinancování. Zpráva obsahuje zejména rozpis finančních zdrojů z Unie a zdrojů z ostatních evropských a mezinárodních finančních institucí využívaných v kombinaci s financováním ze strany EIB, což poskytuje přehled o celkových investicích podporovaných finančními operacemi EIB uskutečněnými podle tohoto rozhodnutí. Zpráva také upozorňuje na sjednání nových memorand o porozumění mezi EIB a dalšími evropskými nebo mezinárodními finančními institucemi, která mají dopad na finanční operace EIB podle tohoto rozhodnutí;

i)

informace o následných opatřeních týkajících se memoranda o porozumění mezi EIB a evropským veřejným ochráncem práv v tom rozsahu, v jakém se toto memorandum týká finančních operací EIB podle tohoto rozhodnutí.

2.   Pro účely předkládání zpráv uvedeného v odstavci 1 poskytne EIB Komisi výroční zprávy o finančních operacích EIB uskutečněných podle tohoto rozhodnutí, včetně všech údajů potřebných k tomu, aby Komise mohla vypracovat zprávy podle odstavce 1. EIB může Komisi poskytnout také dodatečné relevantní informace, aby Evropský parlament a Rada získaly ucelený přehled o vnější činnosti EIB.

3.   EIB poskytne Komisi o každé své finanční operaci statistické, finanční a účetní údaje, jakož i dodatečné informace nezbytné k tomu, aby Komise plnila své povinnosti v oblasti předkládání zpráv nebo reagovala na požadavky Účetního dvora, spolu s osvědčením auditora o částkách nesplacených v rámci finančních operací EIB. EIB poskytne Komisi také jakékoli jiné potřebné doklady v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Pro účely účetnictví a podávání zpráv Komise o rizicích, na která se vztahuje záruka EU, předloží EIB Komisi své hodnocení rizik a informace o bonitě týkající se finančních operací EIB.

5.   EIB alespoň jednou ročně poskytne Komisi orientační víceletý program plánovaného objemu finančních operací EIB, jež mají být podepsány tak, aby se zajistil soulad prognóz EIB se stropy zavedenými tímto rozhodnutím a aby Komise mohla zajistit odpovídající rozpočtové plánování, pokud jde o financování záručního fondu. Komise tuto prognózu zohlední při přípravě návrhu souhrnného rozpočtu Unie.

6.   EIB pravidelně poskytuje Evropskému parlamentu, Radě a Komisi všechny své nezávislé hodnotící zprávy, které posuzují praktické výsledky konkrétních činností zrealizovaných EIB podle tohoto rozhodnutí a v rámci dalších vnějších mandátů.

7.   Informace uvedené v odstavcích 2 až 6 poskytuje EIB na vlastní náklady. Informace uvedené v odstavcích 2, 3 a 6 rovněž EIB obecně zveřejňuje, přičemž ze zveřejnění vyloučí veškeré informace důvěrné povahy.

Článek 12

Transparentnost a zveřejňování informací

1.   EIB v souladu s vlastní politikou transparentnosti a zásadami Unie pro přístup k dokumentům a informacím a postupně i se standardy Mezinárodní iniciativy na podporu transparentnosti rozvojové pomoci zveřejní na svých internetových stránkách informace týkající se:

a)

všech finančních operací EIB uskutečňovaných podle tohoto rozhodnutí po schválení projektu, zejména informace o tom, zda se na daný investiční projekt vztahuje záruka EU a jak přispívá k cílům vnější činnosti Unie, zejména s poukazem na jeho hospodářský, sociální a environmentální dopad;

b)

memorand o porozumění mezi EIB a dalšími evropskými nebo mezinárodními finančními institucemi, která mají dopad na finanční operace EIB podle tohoto rozhodnutí, pokud se na ně nevztahují požadavky na zachování důvěrnosti;

c)

pokud je to možné a vhodné, stávajících rámcových dohod mezi EIB a přijímající zemí. Při podepisování nových dohod nebo změnách stávajících dohod usiluje EIB o to, aby bylo umožněno jejích zveřejnění;

d)

politiky EIB pro přidělování prostředků.

2.   Komise na svých internetových stránkách zveřejní konkrétní informace týkající se všech případů zpětného získávání plateb podle dohody o záruce uvedené v článku 14 a dohody, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se uplatňování nároků, uvedené v čl. 15 odst. 2, pokud se na ně nevztahují požadavky na zachování důvěrnosti.

Článek 13

Nespolupracující jurisdikce

V rámci svých finančních operací netoleruje EIB žádné nezákonné činnosti, včetně praní peněz, financování terorismu, daňových podvodů nebo daňových úniků, korupce a podvodů ohrožujících zájmy Unie. EIB se zejména nepodílí na žádné finanční operaci prováděné ve způsobilé zemi prostřednictvím zahraničního nástroje umístěného v nespolupracující jurisdikci, kterou za nespolupracující označuje Unie, Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Finanční akční výbor.

Ve svých finančních operacích uplatňuje EIB zásady a standardy stanovené v právu Unie upravujícím předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, případně včetně požadavku ohledně přijetí přiměřených opatření ke zjištění totožnosti skutečných vlastníků.

Článek 14

Dohoda o záruce

Komise a EIB podepíší dohodu o záruce, která bude obsahovat podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU podle článku 8, a informují o ní Evropský parlament a Radu.

Článek 15

Zpětné získávání plateb provedených Komisí

1.   Pokud Komise provede jakoukoli platbu v rámci záruky EU, usiluje EIB jménem a na účet Komise o uplatnění nároků z vyplacených částek.

2.   Komise a EIB podepíší samostatnou dohodu, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se uplatňování nároků, a to nejpozději do dne podpisu dohody uvedené v článku 14.

Článek 16

Kontrola Účetním dvorem

Záruku EU a v jejím rámci poskytnuté a zpětně získané platby k tíži nebo ve prospěch souhrnného rozpočtu Unie kontroluje Účetní dvůr.

Článek 17

Opatření proti podvodům

1.   EIB bezodkladně uvědomí úřad OLAF a poskytne mu nezbytné informace, jakmile má v jakékoli fázi přípravy, provádění nebo ukončování projektů, na něž se vztahuje záruka EU, důvodné podezření že došlo k možnému podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávní jednání, které může ohrozit finanční zájmy Unie.

2.   V zájmu ochrany finančních zájmů Evropské unie je úřad OLAF oprávněn provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy vyplývajícími z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (16), aby zjistil, zda ve spojitosti s finančními operacemi nedošlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. OLAF může příslušným orgánům dotčených členských států předat informace získané během vyšetřování.

Jestliže se uvedené protiprávní jednání potvrdí, je EIB nápomocna při vymáhání finančních prostředků s ohledem na své finanční operace a v rámci svých pravomocí.

3.   Finanční dohody podepsané v souvislosti s projekty podpořenými na základě tohoto rozhodnutí obsahují ustanovení umožňující pozastavení finančních operací EIB a v případě potřeby odpovídající opatření k vymáhání finančních prostředků v případech podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání. Rozhodnutí, zda pozastavit nebo zrušit financování EIB, přijímá EIB po náležitém posouzení všech okolností a rizik.

4.   EIB se nadále spoléhá na své jednotné kontaktní místo pro boj proti korupci a podvodům určené zaměstnancům EIB a všem zúčastněným stranám.

5.   EIB při svých finančních operacích uplatňuje svůj Mechanismus pro vyloučení protistran zapojených do podvodného a korupčního jednání, který obsahuje kritéria pro vyloučení uvedená v centrální databázi Unie pro vyloučení s cílem zajistit, aby byla práva všech stran dodržena.

Článek 18

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Přenesená pravomoc uvedená v článku 4 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje dnem 11. května 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení pravomoci se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 19

Přezkum v polovině období

Komise do 31. prosince 2016 ve spolupráci s EIB předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu v polovině období, hodnotící provádění tohoto rozhodnutí v počátečních letech, doplněnou případně o návrh na změnu tohoto rozhodnutí. Zpráva v polovině období vychází z nezávislého externího hodnocení a příspěvku EIB.

Tato zpráva zahrnuje zejména:

a)

posouzení provádění politiky přidělování;

b)

posouzení podávání zpráv EIB a případná doporučení na jeho zlepšení;

c)

posouzení rámce pro měření výsledků, včetně ukazatelů a kritérií výkonnosti a jejich přínosu k dosažení cílů tohoto rozhodnutí;

d)

podrobný popis kritérií posuzovaných pro účely doporučení ohledně případného úplného nebo částečného uvolnění nepovinné dodatečné částky.

Článek 20

Předložení závěrečné zprávy

Do 31. prosince 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii a o zrušení rozhodnutí č. 633/2009/ES (Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014 o nástroji předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014—2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109).

(13)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(16)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).


PŘÍLOHA I

REGIONÁLNÍ STROPY

A.

Země usilující o přistoupení k EU: 8 739 322 000 EUR.

B.

Země v rámci evropské politiky sousedství a partnerství: 14 437 225 000 EUR, které se dělí na tyto orientační podstropy:

i)

země Středomoří: 9 606 200 000 EUR,

ii)

východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko: 4 831 025 000 EUR.

C.

Asie a Latinská Amerika: 3 407 295 000 EUR, které se dělí na tyto orientační podstropy:

i)

Latinská Amerika: 2 288 870 000 EUR,

ii)

Asie: 936 356 000 EUR,

iii)

Střední Asie: 182 069 000 EUR.

D.

Jižní Afrika: 416 158 000 EUR.

Řídící orgány EIB mohou po konzultaci Komise rozhodnout o tom, aby bylo v rámci celkového pevně stanoveného stropu přerozděleno až 20 % regionálních podstropů v rámci regionů a až 10 % regionálních stropů mezi regiony.


PŘÍLOHA II

POTENCIÁLNĚ ZPŮSOBILÉ REGIONY A ZEMĚ

A.   Země usilující o přistoupení k EU

1.

Kandidátské země

Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Island, Srbsko, Turecko

2.

Potenciální kandidátské země

Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo

B.   Země v rámci evropské politiky sousedství a partnerství

1.

Země Středomoří

Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Sýrie, Tunisko

2.

Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko

Východní Evropa: Bělorusko, Moldavská republika, Ukrajina

Jižní Kavkaz: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie

Rusko

C.   Asie a Latinská Amerika

1.

Latinská Amerika

Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Uruguay, Venezuela

2.

Asie

Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Brunej, Čína (včetně zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao), Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen, Jižní Korea, Kambodža, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Myanmar/Barma, Nepál, Pákistán, Singapur, Srí Lanka, Thajsko, Tchaj-wan, Vietnam

3.

Střední Asie

Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

D.   Jižní Afrika

Jižní Afrika


PŘÍLOHA III

ZPŮSOBILÉ REGIONY A ZEMĚ

A.   Země usilující o přistoupení k EU

1.

Kandidátské země

Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Island, Srbsko, Turecko

2.

Potenciální kandidátské země

Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo

B.   Země v rámci evropské politiky sousedství a partnerství

1.

Země Středomoří

Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Tunisko

2.

Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko

Východní Evropa: Moldavská republika, Ukrajina

Jižní Kavkaz: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie

Rusko

C.   Asie a Latinská Amerika

1.

Latinská Amerika

Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Chile, Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Uruguay, Venezuela

2.

Asie

Bangladéš, Brunej, Bhútán, Čína (včetně zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao), Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen, Jižní Korea, Kambodža, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Myanmar/Barma, Nepál, Pákistán, Singapur, Srí Lanka, Thajsko, Vietnam

3.

Střední Asie

Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

D.   Jižní Afrika

Jižní Afrika


PŘÍLOHA IV

RÁMEC REGIONÁLNÍ POLITIKY

Činnost EIB v partnerských zemích účastnících se předvstupního procesu probíhá v rámci stanoveném v přístupových a evropských partnerstvích, která uvádějí priority pro kandidátské a potenciální kandidátské země s cílem dosáhnout pokroku v přibližování k Unii, a která stanovují rámec pomoci Unie. Politickým rámcem Unie pro západní Balkán je proces stabilizace a přidružení. Vychází z progresivního partnerství, ve kterém Unie nabízí obchodní koncese, hospodářskou a finanční pomoc a smluvní vztahy prostřednictvím dohod o stabilizaci a přidružení. Předvstupní finanční pomoc pomáhá kandidátským a potenciálním kandidátským zemím připravit se na povinnosti a úkoly, které z členství v Unii plynou. Tato pomoc podporuje proces reforem, včetně příprav na případné členství. Zaměřuje se na budování institucí, dosažení souladu s acquis Unie, přípravu na politiky a nástroje Unie a podporu opatření k dosažení hospodářské konvergence.

Činnost EIB v zemích sousedství probíhá v rámci nové evropské politiky sousedství stanovené ve společném prohlášení nazvaném „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“, přijatém vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisí dne 25. května 2011, a závěrů Rady přijatých dne 20. června 2011, jež v souladu se zásadami „více za více“ a „vzájemné odpovědnosti“ vyzývají zejména k vyšší podpoře partnerů, kteří jsou odhodláni budovat demokratickou společnost a provádět reformy, a představují strategický politický rámec pro vztahy Unie s jejími sousedy. V rámci této spolupráce se financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí zaměří i na politiky prosazující růst podporující začlenění a vytváření pracovních míst, které přispějí k sociální stabilitě v souladu s pobídkově orientovaným přístupem, jenž podporuje cíle vnější politiky Unie, a to i ve vztahu k otázkám migrace.

K dosažení těchto cílů provádějí Unie a její partneři společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit, včetně priorit v oblasti politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních a sociálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí.

Unie pro Středomoří, Východní partnerství, černomořská synergie, strategie Unie pro Podunají a strategie Unie pro region Baltského moře jsou mnohostranné a regionální iniciativy zaměřené na podporu spolupráce mezi Unií a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Iniciativa Unie pro Středomoří si klade za cíl znovu zahájit proces evropsko-středomořské integrace podporováním vzájemného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje na obou stranách Středozemního moře a podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí, přičemž zdůrazňuje potřebu posílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů. Unie pro Středomoří podporuje zejména budování námořních a pozemních dálkových cest, snížení znečištění Středozemního moře, středomořský solární program, iniciativu pro rozvoj podnikání v oblasti Středozemního moře, iniciativy v oblasti civilní ochrany a zřízení Evropsko-středomořské univerzity.

Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi Unií a východními partnerskými zeměmi. Východní partnerství poskytne další impulz pro hospodářský a sociální a regionální rozvoj partnerských zemí. Usnadní řádnou správu a řízení, mimo jiné ve finančním sektoru, podpoří regionální rozvoj a sociální soudržnost a pomůže snížit socioekonomické rozdíly v partnerských zemích.

Strategie Unie pro region Baltského moře podporuje udržitelnost životního prostředí a optimální hospodářský a sociální rozvoj v tomto regionu. Strategie Unie pro Podunají podporuje zejména rozvoj dopravy, energetických propojení a energetické bezpečnosti, udržitelnost životního prostředí a socioekonomický rozvoj v Podunají. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi Unií a východními partnerskými zeměmi. Rusko a Unii pojí rozsáhlé strategické partnerství, které stojí mimo rámec evropské politiky sousedství a je vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni tyto iniciativy doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi Unií, Ruskem, Norskem a Islandem (Bělorusko, Kanada a Spojené státy mají v rámci Severní dimenze postavení pozorovatelů).

Činnost EIB v Latinské Americe probíhá v rámci strategického partnerství mezi Unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvaném „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“, jsou prioritami EU v oblasti spolupráce s Latinskou Amerikou podpora regionální integrace a vymýcení chudoby a snížení sociální nerovnosti za účelem prosazování udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje. Tyto politické cíle budou podporovány s ohledem na různou úroveň rozvoje v zemích Latinské Ameriky. V oblastech společného zájmu Unie a Latinské Ameriky, včetně životního prostředí, změny klimatu, snižování nebezpečí katastrof, energetiky, vědy, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání, technologie a inovací, bude veden dvoustranný dialog a realizována spolupráce.

V Asii Unie prohlubuje svá strategická partnerství s Čínou a Indií a pokračují jednání o nových dohodách o partnerství a volném obchodu se zeměmi jihovýchodní Asie. Cílem rozvojové strategie Unie pro asijský region je vymýtit chudobu podporou rozsáhlého udržitelného hospodářského růstu, prosazováním příznivého prostředí a podmínek pro obchod a integraci v rámci regionu, zlepšováním správy věcí veřejných, zvyšováním politické a sociální stability a podporou dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015. Společně se zavádějí politiky pro řešení společných náročných úkolů, jako je změna klimatu, udržitelný rozvoj, bezpečnost a stabilita, správa věcí veřejných a lidská práva i předcházení přírodním a humanitárním katastrofám a reakce na ně.

Strategie Unie pro nové partnerství se Střední Asií přijatá Evropskou radou ve dnech 21. až 22. června roku 2007 posílila regionální a dvoustranný dialog a spolupráci Unie se středoasijskými zeměmi ohledně hlavních problémů, se kterými se region potýká, jako je snižování chudoby, udržitelný rozvoj a stabilita. Provádění strategie přineslo významný pokrok v oblastech lidských práv, právního státu, řádné správy věcí veřejných, demokracie a politik týkajících se vzdělávání, hospodářského rozvoje, obchodu, investic, energetiky, dopravy a životního prostředí.

Činnost EIB v Jihoafrické republice probíhá v rámci společného strategického dokumentu EU pro Jihoafrickou republiku. Ústředními oblastmi zájmu označenými v uvedeném strategickém dokumentu je tvorba pracovních míst a rozvoj kapacit pro poskytování služeb a sociální soudržnost. Činnosti EIB v Jihoafrické republice se významně doplňují s programem rozvojové spolupráce Unie, zejména tam, kde se EIB zaměřuje na podporu soukromého sektoru a na investice do rozšiřování infrastruktury a sociálních služeb (bydlení, elektrická energie, čištění na získávání pitné vody a komunální infrastruktura). Přezkum strategického dokumentu EU pro Jihoafrickou republiku v polovině období, který se uskutečnil v letech 2009 a 2010, navrhl posílit opatření v oblasti změny klimatu prostřednictvím činností na podporu tvorby ekologicky orientovaných pracovních míst. Očekává se, že činnost EIB bude v období 2014–2020 podporovat doplňkovým způsobem politiky, programy a nástroje Unie v oblasti vnější spolupráce tím, že se bude i nadále zaměřovat na hlavní priority ve vztahu Unie k Jihoafrické republice, aby podporovala spravedlivý a udržitelný hospodářský růst, přispívala k tvorbě pracovních míst i rozvoji kapacit a podporovala udržitelné poskytování základní infrastruktury a služeb, jakož i spravedlivý přístup k nim.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU