(EU) č. 1382/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2014 až 2020 Text s významem pro EHP

(1)

Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) předpokládá vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, v němž se osoby mohou volně pohybovat. Za tímto účelem může Unie přijmout opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských a trestních věcech a podporovat akce členských států v oblasti předcházení trestné činnosti. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba zajistit dodržování základních práv a obecných zásad, jako jsou zákaz diskriminace, rovnost žen a mužů, účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát a dobře fungující nezávislý soudní systém.

(2)

Ve Stockholmském programu (4) Evropská rada znovu potvrdila prioritu, kterou představuje budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a za svou politickou prioritu vyhlásila vytvoření Evropy práva a spravedlnosti. Financování bylo označeno jako jeden z významných nástrojů pro úspěšné provádění politických priorit Stockholmského programu. Ambiciózních cílů stanovených ve Smlouvách a Stockholmském programu je třeba dosáhnout mimo jiné zřízením flexibilního a účinného programu Spravedlnost na období 2014 až 2020 (dále jen „program“), který usnadní plánování a provádění. Obecné a specifické cíle programu by měly být vykládány v souladu s odpovídajícími strategickými hlavními směry stanovenými Evropskou radou.

(3)

Sdělení Komise ze dne 3. března 2010 o strategii „Evropa 2020“stanoví strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích, by se měl stát klíčovým prvkem při podpoře specifických cílů a hlavních iniciativ strategie Evropa 2020 a při usnadnění mechanismů určených na podporu růstu.

(4)

Pro účely tohoto nařízení by pojem „soudci a soudní zaměstnanci“ měl být vykládán tak, aby zahrnoval soudce, státní zástupce a soudní úředníky, jakož i jiné právní odborníky spojené se soudnictvím, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé, probační úředníci, mediátoři a soudní tlumočníci.

(5)

Justiční vzdělávání je zásadním prvkem při budování vzájemné důvěry a zlepšování spolupráce mezi justičními orgány a právními odborníky v různých členských státech. Justiční vzdělávání by mělo být považováno za základní prvek při podpoře skutečně evropské justiční kultury v souvislosti se sdělením Komise ze dne 13. září 2011 s názvem „Budování důvěry v celoevropskou justici. Nový rozměr evropského justičního vzdělávání.“, usnesením Rady o dalším vzdělávání soudců, státních zástupců a soudních zaměstnanců v Evropské unii (5), závěry Rady ze dne 27. a 28. října 2011 o evropském justičním vzdělávání a usnesením Evropského parlamentu ze dne 14. března 2012 o justičním vzdělávání.

(6)

Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, soudní a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN), Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení.

(7)

Unie by měla usnadnit vzdělávací činnosti zaměřené na provádění práva Unie tím, že platy účastnících se soudců a soudních zaměstnanců vyplácené orgány členských států bude považovat za způsobilé náklady nebo za spolufinancování formou věcných příspěvků, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) (dále jen „finanční nařízení“).

(8)

Přístup ke spravedlnosti by měl zejména zahrnovat přístup k soudům, k alternativním metodám urovnávání sporů a k osobám zastávajícím veřejnou funkci, které mají podle zákona povinnost poskytovat stranám nezávislé a nestranné právní poradenství.

(9)

Rada v prosinci roku 2012 potvrdila Protidrogovou strategii EU (2013–2020) (7), jejímž cílem je zaujmout vyvážený přístup založený na současném snižování poptávky po drogách a nabídky drog, přičemž uznala, že snižování poptávky po drogách a snižování nabídky drog jsou vzájemně se posilujícími prvky politiky boje proti zakázaným drogám. Jedním z hlavních cílů uvedené strategie je nadále přispívat k měřitelnému snížení poptávky po drogách, drogové závislosti a zdravotních a sociálních rizik a škod spojených s užíváním drog. Zatímco program Drogová prevence a informovanost o drogách, zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1150/2007/ES (8), vycházel z právního základu pro oblast veřejného zdraví a vztahoval se na tyto aspekty, tento program vychází z různých právních základů a jeho cílem by měl být další rozvoj evropského prostoru práva založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, zejména prosazováním justiční spolupráce. V reakci na potřebu zjednodušení a v souladu s právním základem každého programu může tedy program Zdraví pro růst podporovat opatření doplňující činnost členských států při dosahování cíle, jímž je snížení škodlivých účinků drog na zdraví, a to i v oblasti informovanosti a prevence.

(10)

Dalším důležitým prvkem Protidrogové strategie EU (2013–2020) je omezení nabídky drog. Zatímco nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost by měl podporovat činnosti zaměřené na předcházení a boj proti obchodu s drogami a jiným formám trestné činnosti a zejména opatření zaměřená na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz a vývoz nedovolených drog, včetně držení a nákupu s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami, měl by se tento program vztahovat na ty aspekty protidrogové politiky, na které se nevztahuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost ani program Zdraví pro růst a které úzce souvisejí s obecným cílem tohoto programu.

(11)

V každém případě je třeba zajistit trvalé financování priorit programového období 2007–2013, které byly zachovány jako cíle v rámci nové Protidrogové strategie EU (2013–2020), a proto by měly být k dispozici finanční prostředky z programu Zdraví pro růst, nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost a tohoto programu v souladu s jejich příslušnými prioritami a právními základy a při vyloučení dvojího financování.

(12)

Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), článku 24 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte, včetně práva na řádný proces, práva porozumět průběhu soudního řízení, práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na integritu a důstojnost. Program by měl být zaměřen zejména na zvýšení ochrany dítěte v rámci jednotlivých soudních systémů a na zlepšení přístupu dětí k spravedlnosti a prosazování práv dítěte by mělo být součástí provádění všech jeho činností.

(13)

Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by tento program měl podporovat zohlednění rovnosti žen a mužů a cílů v oblasti zákazu diskriminace ve všech svých činnostech. Mělo by být prováděno pravidelné sledování a hodnocení, které umožní posoudit, jak činnosti programu reagují na otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace.

(14)

Ze zkušeností s činností na úrovni Unie vyplývá, že plnění cílů programu v praxi vyžaduje spojení jednotlivých nástrojů, včetně právních předpisů, politických iniciativ a financování. Financování je důležitý nástroj, který doplňuje legislativní opatření.

(15)

Ve svých závěrech přijatých ve dnech 22. a 23. září 2011 o zlepšení účinnosti budoucích finančních programů Unie na podporu justiční spolupráce Rada zdůraznila významnou úlohu finančních programů Unie v účinném provádění acquis Unie a opětovně vyjádřila potřebu transparentnějšího, flexibilnějšího, soudržnějšího a jednoduššího přístupu k těmto programům.

(16)

Sdělení Komise nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ze dne 29. června 2011 zdůrazňuje potřebu racionalizovat a zjednodušit financování Unie. Zejména vzhledem ke stávající hospodářské krizi je nanejvýš důležité, aby finanční prostředky Unie byly strukturovány a spravovány co nejsvědomitěji. Smysluplného zjednodušení a účinného řízení financování lze dosáhnout snížením počtu programů a racionalizací, zjednodušením a harmonizací pravidel a postupů v oblasti financování.

(17)

V reakci na potřebu zjednodušit a účinně řídit poskytování finančních prostředků a usnadnit přístup k nim by tento program měl pokračovat v činnostech prováděných v minulosti na základě tří programů zavedených rozhodnutím Rady 2007/126/SVV (9), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1149/2007/ES (10) a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1150/2007/ES a rozvíjet tyto činnosti. Hodnocení těchto programů v polovině období zahrnují doporučení s cílem zlepšit jejich provádění. Výsledky těchto hodnocení v polovině období, jakož i výsledky příslušných hodnocení ex post je třeba zohlednit při provádění tohoto programu.

(18)

Sdělení Komise nazvané „Přezkum rozpočtu EU“ ze dne 19. října 2010 a sdělení Komise nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 rovněž zdůrazňují potřebu zacílit financování na činnosti, které mají zřejmou evropskou přidanou hodnotu, tj. na případy, kdy zásah Unie může oproti opatřením na úrovni členských států přinést přidanou hodnotu. Akce, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly přispívat k vytvoření evropského prostoru práva tím, že podpoří zásadu vzájemného uznávání, posílí vzájemnou důvěru mezi členskými státy, zdokonalí přeshraniční spolupráci a vytváření sítí a umožní správné, soudržné a jednotné uplatňování práva Unie. Činnosti v oblasti financování by měly rovněž přispívat k tomu, aby všichni zúčastnění získávali účinnější a lepší znalosti o právu a politikách Unie, a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj práva a politik Unie, a přispívat tak k jejich vymáhání a řádnému provádění. Opatření na úrovni Unie umožní, aby tyto akce byly prováděny jednotně v rámci celé Unie a aby přinášely úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe reagovat na přeshraniční situace, než mohou členské státy, a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností.

(19)

Při výběru akcí, jež mají být financovány z programu, by Komise měla návrhy posuzovat podle předem určených kritérií. Tato kritéria by měla zahrnovat posouzení evropské přidané hodnoty navrhovaných akcí. I u vnitrostátních projektů a projektů malého rozsahu lze prokázat, že obsahují evropskou přidanou hodnotu.

(20)

Orgány a subjekty, které mají přístup k programu, by měly zahrnovat celostátní, regionální a místní orgány.

(21)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (11).

(22)

S cílem zajistit, aby byl program dostatečně pružný na to, aby reagoval na měnící se potřeby a odpovídající politické priority během svého trvání, by měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu procentních podílů stanovených v příloze tohoto nařízení pro každý specifický cíl, která by tyto podíly přesáhla o více než 5 procentních bodů. K posouzení potřeby takového aktu v přenesené pravomoci by se tyto procentní podíly měly vypočítat na základě finančního krytí programu pro celou dobu jeho trvání, a nikoli na základě ročních prostředků. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(23)

Toto nařízení by mělo být prováděno v plném souladu s finančním nařízením. Zejména pokud jde o podmínky způsobilosti daně z přidané hodnoty (DPH), kterou platí příjemci grantů, by způsobilost DPH neměla záviset na právním postavení příjemců pro činnosti, jež mohou provádět soukromé a veřejné orgány a subjekty za stejných právních podmínek. S ohledem na zvláštní povahu cílů a činností, na něž se vztahuje toto nařízení, je ve výzvách k podávání návrhů třeba upřesnit, že pro činnosti, jež mohou provádět veřejné i soukromé orgány a subjekty, má být za způsobilou považována neodpočitatelná DPH odváděná veřejnými orgány a subjekty, pokud je placena v souvislosti s prováděním činností jako odborné vzdělávání nebo zvyšování informovanosti, které nelze považovat za výkon veřejné moci. Toto nařízení by mělo rovněž využívat nástroje pro zjednodušení, které byly zavedeny finančním nařízením. Cílem kritérií pro určování akcí, jež mají být podporovány, by navíc mělo být poskytování dostupných finančních prostředků na akce, jež mají největší dopad na sledované cíle politiky.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro schvalování ročních pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(25)

Roční pracovní programy přijímané Komisí podle tohoto nařízení by měly zajistit vhodné rozdělení finančních prostředků mezi granty a veřejné zakázky. Program by měl nejprve přidělit finanční prostředky na granty a zároveň zachovat dostatečné úrovně financování pro zakázky. Minimální podíl ročních výdajů, které mají být přiděleny na granty, by měl být stanoven v ročním pracovním programu a neměl by být nižší než 65 %. Pro usnadnění plánování projektů a spolufinancování zúčastněnými stranami by Komise měla stanovit jasný harmonogram pro výzvy k podávání návrhů, výběr projektů a rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

(26)

Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v případě tohoto programu a programu Práva, rovnost a občanství, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (13), nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost programu Zdraví pro růst, programu Erasmus+, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (14), rámcového programu Horizont 2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (15), a nástroje předvstupní pomoci (NPP II).

(27)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s finančním nařízením.

(28)

V zájmu uplatňování zásady řádného finančního řízení by toto nařízení mělo upravovat vhodné nástroje pro posouzení jeho výsledků. Za tímto účelem by mělo definovat obecné a specifické cíle. Aby bylo možné posoudit plnění těchto specifických cílů, je zapotřebí vytvořit soubor konkrétních a měřitelných ukazatelů, které by měly zůstat v platnosti po celou dobu trvání programu. Komise by měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledování, která by se měla zakládat mimo jiné na ukazatelích stanovených v tomto nařízení a která by měla podat informace o využití dostupných finančních prostředků.

(29)

Program by měl být prováděn účinným způsobem, který by dodržoval zásadu řádného finančního řízení a zároveň by umožnil účinný přístup k programu potenciálním žadatelům. S cílem podpořit účinný přístup k programu by Komise měla vyvinout maximální úsilí zaměřené na zjednodušení a harmonizaci postupů podávání žádostí a dokumentů, správních formalit a požadavků v oblasti finančního řízení, na odstranění administrativní zátěže a na podporu žádostí o poskytnutí grantu podávaných subjekty, které se nacházejí v členských státech, jež jsou v programu nedostatečně zastoupeny. Informace o programu, jeho cílech, jednotlivých výzvách k podávání návrhů a jejich harmonogramu by měla Komise zveřejnit na zvláštní internetové stránce. Základní dokumenty a pokyny týkající se výzev k podávání návrhů by měly být k dispozici ve všech úředních jazycích orgánů Unie.

(30)

V souladu s čl. 180 odst. 1 písm. l) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (16) (dále jen „prováděcí pravidla“) by grantová dohoda měla obsahovat ustanovení, jimiž se řídí zviditelnění finanční podpory, kterou Unie poskytuje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy její prezentace vůči veřejnosti není možná či vhodná.

(31)

V souladu s čl. 35 odst. 2 a 3 finančního nařízení a článkem 21 prováděcích pravidel by Komise měla vhodným způsobem včas zpřístupnit informace o příjemcích finančních prostředků a o povaze a účelu opatření financovaných ze souhrnného rozpočtu Unie. Při zpřístupnění těchto informací by měly být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud je o ochranu osobních údajů.

(32)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž konkrétně přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva, založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, zejména podporou justiční spolupráce v civilních a trestních věcech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(33)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného k Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(34)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného k Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(35)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(36)

S cílem zabezpečit kontinuitu financování činností dříve prováděných na základě rozhodnutí 2007/126/SVV, rozhodnutí č. 1149/2007/ES a rozhodnutí č. 1150/2007/ES by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

a)

usnadnění a podpora justiční spolupráce v občanských a trestních věcech;

b)

podpora a prosazování justičního vzdělávání, včetně jazykového vzdělávání v oblasti právní terminologie, s cílem podporovat společnou právní a justiční kulturu;

c)

usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti pro všechny, včetně prosazování a podpory práv obětí trestných činů, při respektování práv na obhajobu;

d)

podpora iniciativ v oblasti protidrogové politiky, pokud jde o aspekty spojené s justiční spoluprací a předcházením trestné činnosti, které úzce souvisejí s obecným cílem programu, pokud se na ně nevztahuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost nebo program Zdraví pro růst.

a)

zlepšováním veřejného povědomí a znalostí o právu a politikách Unie;

b)

s cílem zajistit účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, zlepšováním znalostí o právu Unie, včetně hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce a příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, a o srovnávacím právu;

c)

podporou účinného, uceleného a jednotného provádění a používání nástrojů Unie v členských státech a jejich sledováním a hodnocením;

d)

podporou přeshraniční spolupráce, zlepšováním vzájemných znalostí a porozumění v oblasti občanského a trestního práva a právních a justičních systémů členských států a posilováním vzájemné důvěry;

e)

zdokonalováním znalostí a porozumění ohledně případných překážek pro řádné fungování evropského prostoru práva;

f)

zlepšováním účinnosti justičních systémů a jejich spolupráce prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací.

a)

analytické činnosti, jako je shromažďování údajů a statistik; rozvoj společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů; workshopy, semináře, setkání odborníků a konference;

b)

vzdělávací činnosti, jako jsou například výměny zaměstnanců, workshopy, semináře, školící programy pro školitele, včetně jazykového vzdělávání v oblasti právní terminologie, a rozvíjení internetových a dalších vzdělávacích modulů pro soudce a soudní zaměstnance;

c)

vzájemná výměna zkušeností, spolupráce, zvyšování povědomí a šíření informací, jako je například identifikace a výměna osvědčených postupů, inovativních přístupů a zkušeností; organizace vzájemného hodnocení a vzájemné výměny zkušeností; pořádání konferencí, seminářů, informačních kampaní včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli programu; shromažďování a zveřejňování materiálů pro šíření informací o programu a jeho výsledcích; rozvíjení, provozování a údržba systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie, včetně dalšího rozvoje portálu evropské e-justice jako nástroje ke zlepšení přístupu občanů ke spravedlnosti;

d)

podpora hlavních aktérů, jejichž činnosti přispívají k provádění cílů programu, jako je podpora pro členské státy při provádění práva a politik Unie, podpora klíčových evropských aktérů a sítí na evropské úrovni, včetně sítí v oblasti justičního vzdělávání; a podpora činností sítí na evropské úrovni mezi specializovanými orgány a subjekty, jakož i celostátními, regionálními a místními orgány a nevládními organizacemi.

a)

členských státech,

b)

zemích Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené dohodě;

c)

kandidátských zemích, potenciálních kandidátech a zemích přistupujících k Unii, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými pro účast těchto zemí na programech Unie zavedených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích rad přidružení nebo podobných dohodách.

a)

akce, jež mají být uskutečněny v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3 a čl. 4 odst. 1, včetně orientačního přidělení finančních zdrojů;

b)

základní kritéria způsobilosti, výběru a udělování grantů, podle nichž se vybírají návrhy, které mají obdržet finanční příspěvky v souladu s článkem 84 finančního nařízení a článkem 94 prováděcích pravidel;

c)

minimální procentní podíl ročních výdajů, které mají být přiděleny na granty.

a)

výroční zprávu o sledování na základě ukazatelů stanovených v čl. 15 odst. 2 a o využití dostupných finančních prostředků;

b)

průběžnou hodnotící zprávu do 30. června 2018;

c)

zprávu o hodnocení ex post do 31. prosince 2021.

a)

počet a procentní podíl osob v cílové skupině, které byly osloveny činnostmi na zvyšování povědomí financovanými z programu;

b)

počet a procentní podíl soudců a soudních zaměstnanců v cílové skupině, kteří se zúčastnili činností v oblasti vzdělávání, výměn, studijních pobytů, workshopů a seminářů financovaných z programu;

c)

zvýšení úrovně znalostí o právu a politikách Unie ve skupinách účastnících se činností financovaných z programu ve srovnání s celou cílovou skupinou;

d)

počet případů, činnosti a výsledky v oblasti přeshraniční spolupráce, mimo jiné prostřednictvím nástrojů informačních technologií a postupů zavedených na úrovni Unie;

e)

hodnocení účastníků činností, jichž se zúčastnili, a jejich (očekávané) udržitelnosti;

f)

zeměpisné pokrytí činností financovaných z programu.

a)

vnímaný dopad programu na otázku přístupu ke spravedlnosti na základě kvalitativních a kvantitativních údajů shromážděných na evropské úrovni;

b)

počet a kvalita nástrojů a prostředků vypracovaných prostřednictvím akcí financovaných programem;

c)

evropská přidaná hodnota programu, včetně zhodnocení činností programu s přihlédnutím k podobným iniciativám vytvořeným na vnitrostátní či evropské úrovni a bez finanční podpory Unie a k jejich (očekávaným) výsledkům a výhody či nevýhody financování Unií ve srovnání s vnitrostátním financováním dotyčného druhu činnosti;

d)

úroveň financování v poměru k dosaženým výsledkům (účinnost);

e)

případné administrativní, organizační nebo strukturální překážky bránící hladšímu, účinnějšímu a účelnějšímu provádění programu (prostor pro zjednodušení).