(EU) č. 1303/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1303/2013

ze dne 17. prosince 2013

o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanoviska Výboru regionů (2),

s ohledem na stanoviska Účetního dvora (3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Článek 175 Smlouvy o fungování EU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů.

(2)

V zájmu lepší koordinace a harmonizace provádění fondů poskytujících podporu v rámci politiky soudržnosti, tedy Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti, s fondy pro rozvoj venkova, tedy Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a pro námořní a rybolovné odvětví, tedy s opatřeními financovanými na základě sdíleného řízení v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), by měla být pro všechny tyto fondy (dále jen „evropské strukturální a investiční fondy - fondy ESI“) přijata společná ustanovení. Toto nařízení dále obsahuje obecná ustanovení, která se vztahují na EFRR, ESF a Fond soudržnosti, ale nevztahují se na EZRFV a ENRF, a rovněž ustanovení, která jsou společná pro EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF, ale nevztahují se na EZRFV. Vzhledem ke zvláštnostem jednotlivých fondů ESI by měla být zvláštní pravidla vztahující se na každý fond ESI a na cíl Evropská územní spolupráce v rámci EFRR stanovena v samostatných nařízeních.

(3)

V souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, by se Unie a členské státy měly snažit o provádění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a současně přispívat k harmonickému rozvoji Unie a snižování regionálních rozdílů. Fondy ESI by při plnění cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění měly hrát významnou úlohu.

(4)

Pokud jde o společnou zemědělskou politiku (SZP), bylo již dosaženo významné součinnosti tím, že byla harmonizována a sladěna pravidla pro řízení a kontrolu u prvního pilíře (Evropský zemědělský záruční fond, EZZF) a druhého pilíře (EZFRV) společné zemědělské politiky. Proto by EZZF a EZFRV měly zůstat nadále pevně propojeny a měly by být zachovány struktury, které již v členských státech fungují.

(5)	Nejvzdálenější regiony by měly využívat zvláštních opatření a dodatečného financování, aby se jejich strukturální sociální a hospodářská situace vyrovnala se znevýhodněními, která jsou důsledkem faktorů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(6)	Severní řídce osídlené regiony by měly mít možnost využívat zvláštních opatření a dodatečného financování, aby se vyrovnala jejich závažná a přírodní nebo demografická znevýhodnění uvedená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

(7)	Aby se zajistil správný a jednotný výklad jednotlivých ustanovení a aby se napomohlo právní jistotě pro členské státy a příjemce, je nutné vymezit určité pojmy, které jsou v tomto nařízení použity.

(8)

Pokud je v souladu s tímto nařízením stanovena lhůta, v níž má Komise přijmout nebo změnit rozhodnutí, lhůta pro přijetí nebo změnu takového rozhodnutí by neměla zahrnovat období začínající dnem, kdy Komise zaslala své připomínky členskému státu, a končící dnem, kdy tento členský stát na uvedené připomínky odpoví.

(9)

Toto nařízení se skládá z pěti částí – první část stanoví předmět a definice, druhá část obsahuje pravidla použitelná pro všechny fondy ESI, třetí část obsahuje ustanovení použitelná pouze pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti (dále jen „fondy“), čtvrtá část obsahuje ustanovení použitelná pouze pro fondy a ENRF a pátá zahrnuje závěrečná ustanovení. Aby se zajistila soudržnost při výkladu různých částí tohoto nařízení a mezi tímto nařízením a zvláštními nařízeními týkajícími se fondů, je důležité jasně stanovit jejich různé vzájemné vztahy. Zvláštní pravidla stanovená ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy mohou být také doplňková, ale od odpovídajících ustanovení tohoto nařízení by se měla odchylovat pouze tehdy, pokud je taková výjimka v tomto nařízení konkrétně stanovena.

(10)

Podle článku 317 Smlouvy o fungování EU a v rámci sdíleného řízení by měly být stanoveny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění rozpočtu Unie a rovněž by měly být vyjasněny oblasti odpovědnosti v rámci spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by mělo umožnit Komisi ujistit se o tom, že členské státy využívají fondy ESI zákonným a správným způsobem a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (dále jen „finanční nařízení“') (4). Členské státy na příslušné územní úrovni v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem a subjekty jimi určené pro tento účel by měly být odpovědné za přípravu a provádění programů. Tyto podmínky by měly rovněž zajistit, aby se věnovala pozornost zajištění potřebné doplňkovosti a soudržnosti příslušného zásahu Unie, dodržování zásady proporcionality a zohlednění celkového cíle snížit administrativní zátěž.

(11)

V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým programem by měl každý členský stát navázat partnerství se zástupci příslušných regionálních, místních, městských a jiných orgánů veřejné správy, s hospodářskými a sociálními partnery a s ostatními příslušnými subjekty zastupujícími občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, nevládních organizací a subjektů zodpovědných za prosazování sociálního začlenění, rovnosti žen a mužů a nediskriminace, a případně také se zastřešujícími organizacemi těchto orgánů a subjektů. Účelem takového partnerství je zajistit respektování zásad víceúrovňové správy a též zásady subsidiarity a proporcionality a zvláštnosti různých institucionálních a právních rámců členských států, a rovněž zajistit vlastní odpovědnost zúčastněných stran za plánované zásahy a navázat na zkušenosti a know-how příslušných zúčastněných stran. Členské státy by měly určit nejreprezentativnější příslušné partnery. Mezi tyto partnery by měly patřit instituce, organizace a skupiny, které mohou mít vliv na přípravu programů nebo které by mohly být přípravou a prováděním programů ovlivněny. V této souvislosti by členské státy měly mít rovněž možnost označit případně za příslušné partnery zastřešující organizace, jež jsou sdruženími, federacemi nebo konfederacemi příslušných regionálních, místních a městských orgánů či jiných subjektů v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Komise by měla být svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, jímž stanoví evropský kodex chování o partnerství s cílem podpořit členské státy při organizaci partnerství, pokud jde o důsledné zajištění účasti příslušných partnerů na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení dohod o partnerství a programů, a tuto činnost jim usnadnit. Přijatý akt v přenesené pravomoci by za žádných okolností neměl mít zpětný účinek nebo sloužit jako základ ke zjišťování nesrovnalostí vedoucích k finančním opravám, ani by takovým způsobem neměl být v žádném případě vykládán. Přijatý akt v přenesené pravomoci by neměl stanovit dřívější den použitelnosti, než je den přijetí daného aktu. Přijatý akt v přenesené pravomoci by pod podmínkou dosažení cílů stanovených tímto nařízením měl členským státům umožnit rozhodnout o nejvhodnějších podmínkách provádění partnerství v souladu s jejich institucionálními a právními rámci a s jejich vnitrostátními a regionálními pravomocemi.

(12)	Činnosti fondů ESI a operace, které podporují, by měly být v souladu s platným právem Unie a se souvisejícími vnitrostátními právními předpisy, jimiž je přímo či nepřímo prováděno toto nařízení a pravidla pro daný fond.

(13)

V rámci svého úsilí o zvýšení hospodářské, územní a sociální soudržnosti by Unie měla ve všech fázích provádění fondů ESI usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měla by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak je stanoveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), článku 10 Smlouvy o fungování EU a článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, jakož i čl. 5 odst. 2 Listiny základních práv, který stanoví, že od nikdo se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce.

(14)

Cíle fondů ESI by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Za tímto účelem a v souladu s ambicí vyčlenit na cíle v oblasti změny klimatu nejméně 20 % rozpočtu Unie by členské státy měly poskytovat informace o podpoře uvedených cílů s použitím metodologie, jež bude založena na kategoriích zásahů, oblastech zaměření nebo opatření přijatých Komisí prostřednictvím prováděcího aktu a jež bude zohledňovat zásadu proporcionality.

(15)

Za účelem přispět ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a ke zvláštním úlohám jednotlivých fondů, které plní v souladu se svými cíli stanovenými ve Smlouvě, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, by měly fondy ESI svou podporu zaměřit na omezený počet společných tematických cílů. Konkrétní působnost každého fondu ESI by se měla stanovit ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů. Tuto působnost by mělo být možné omezit jen na některé tematické cíle vymezené v tomto nařízení.

(16)

V zájmu co největší podpory z fondů ESI a stanovení strategických hlavních zásad pro usnadnění procesu programování na úrovni členských států a regionů by měl být zaveden společný strategický rámec (dále jen „SSR“). SSR by měl zjednodušit odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů ESI a ostatních příslušných politik a nástrojů Unie v souladu se záměry a cíli stanovenými ve strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, s přihlédnutím k hlavním územním problémům různých typů území.

(17)

SSR by měl stanovit, jakým způsobem mají fondy ESI přispívat k naplňování strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, opatření na podporu integrovaného využívání fondů ESI, opatření pro koordinaci mezi fondy ESI a dalšími příslušnými politikami a nástroji Unie, horizontální zásady a průřezové politické cíle pro provádění fondů ESI, ustanovení řešící hlavní územní problémy a prioritní oblasti spolupráce v rámci fondů ESI.

(18)

Členské státy a regiony stále více čelí výzvám, které souvisí s důsledky globalizace, environmentálními a energetickými problémy, stárnutím obyvatelstva a demografickými změnami, požadavky na technologické změny a inovace a se sociální nerovností. Vzhledem ke komplexní povaze a provázanosti těchto výzev by řešení podporovaná fondy ESI měla být integrovaná, víceodvětvová a komplexní. V této souvislosti a v zájmu zvýšení účinnosti a účelnosti politik by mělo být možné kombinovat fondy ESI do integrovaných balíčků tak, aby byly uzpůsobeny zvláštním územním potřebám.

(19)

V důsledku klesajícího počtu osob v produktivním věku a rostoucího podílu důchodců v celkové skladbě obyvatelstva, jakož i problémů spojených s rozptýlením obyvatelstva se i nadále očekává, že bude vyvíjen tlak mimo jiné na vzdělávací systémy a systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských států, a tak i na hospodářskou konkurenceschopnost Unie. Přizpůsobení se těmto demografickým změnám představuje jednu z hlavních výzev, jimž tyto členské státy a regiony mají čelit v nadcházejících letech, a měla by jim být věnována mimořádná pozornost v regionech, jež jsou demografickou změnou nejvíce postiženy.

(20)

Na základě SSR by každý členský stát ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Komisí měl vypracovat dohodu o partnerství. Tato dohoda o partnerství by měla převést prvky stanovené v SSR do vnitrostátního kontextu a stanovit pevné závazky pro dosažení cílů Unie prostřednictvím programování fondů ESI. Dohoda o partnerství by měla stanovit opatření k zajištění souladu se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a se zvláštními úkoly jednotlivých fondů v souladu s cíli stanovenými ve Smlouvě, opatření k zajištění účinného a účelného provádění fondů ESI a opatření týkající se zásady partnerství a integrovaný přístup k územnímu rozvoji. Je třeba rozlišovat mezi podstatnými prvky dohody o partnerství, které podléhají rozhodnutí Komise, a ostatními prvky, na něž se rozhodnutí Komise nevztahuje a mohou být změněny členským státem. Je nezbytné přijmout zvláštní ustanovení pro předkládání a přijímání dohody o partnerství a programů pro případ, že by se opozdil vstup jednoho nebo několika zvláštních nařízení týkajících se fondu nebo fondů v platnost nebo by se takové prodlevy daly očekávat. Jejich součástí by byla ustanovení, jež umožní předložit a přijmout dohodu o partnerství i tehdy, chybí-li určité prvky vztahující se ke fondu či fondům ESI dotčeným prodlevou, a později – poté, co vstoupí v platnost opožděné či opožděná zvláštní nařízení týkající se fondů – předložit revidovanou dohodu o partnerství. Vzhledem k tomu, že programy spolufinancované z fondu ESI, jehož se prodleva týká, by měly být v takovém případě předkládány a přijímány až poté, co vstoupí v platnost zvláštní nařízení týkající se daného fondu, měly by být stanoveny také přiměřené lhůty pro předkládání programů dotčených touto prodlevou.

(21)

Členské státy by měly soustředit podporu tak, aby zásadním způsobem přispěla k dosažení cílů Unie v souladu s jejich celostátními a regionálními potřebami rozvoje. Měly by být vymezeny předběžné podmínky, jakož i stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování, aby se zajistily nezbytné předpoklady účinného a účelného využívání podpory Unie. Za tímto účelem by se předběžná podmínka měla použít na prioritu daného programu pouze tehdy, je-li přímo a skutečně provázána s účinným a účelným splněním konkrétního cíle některé investiční nebo unijní priority nebo má-li na dosažení tohoto cíle přímý dopad, neboť předběžná podmínka stanovená v pravidlech pro daný fond se nemusí vztahovat na všechny konkrétní cíle. Při posouzení použitelnosti předběžné podmínky by se měla případně zohlednit zásada proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory. Splnění použitelných předběžných podmínek by měly hodnotit dotčené členské státy v rámci své přípravy programů a případně dohody o partnerství. Komise by měla vyhodnotit ucelenost a adekvátnost informací poskytnutých členskými státy. V případech, kdy nebude použitelná předběžná podmínka splněna ve stanovené lhůtě, by Komise měla mít za přesně stanovených podmínek pravomoc pozastavit průběžné platby na dotčenou prioritu programu.

(22)

V roce 2019 by Komise měla na základě výkonnostního rámce a ve spolupráci s členskými státy provést přezkum výkonnosti. Pro každý program by měl být vymezen výkonnostní rámec, aby se umožnilo sledování pokroku při dosahování cílů a záměrů stanovených pro každou prioritu v průběhu programového období 2014 až 2020 (dále jen „programové období“). V zájmu zajištění toho, aby se s rozpočtovými prostředky neplýtvalo a nepoužívaly se neúčelným způsobem, měla by mít Komise možnost pozastavit platby programu nebo uplatnit na konci programového období finanční opravy, pokud se prokáže, že priorita zdaleka nedosáhla milníků týkajících se pouze finančních ukazatelů, ukazatelů výstupů a klíčových prováděcích kroků stanovených ve výkonnostním rámci v důsledku jasně zjištěných nedostatků v provádění, o nichž již Komise předtím informovala, a že členský stát nepřijal nezbytná nápravná opatření. Při uplatňování finančních oprav by se měly zohlednit – s patřičným přihlédnutím k zásadě proporcionality – úroveň absorpce a vnější faktory, které k nesplnění přispěly. Finanční opravy by se neměly uplatnit, pokud cíle nebyly splněny v důsledku socio-ekonomických nebo environmentálních faktorů, výrazným změnám v ekonomických nebo environmentálních podmínkách v určitém členském státě nebo z důvodů vyšší moci, které vážně narušily plnění dotčených priorit. Pro účely pozastavení plateb nebo finančních oprav by se nemělo přihlížet k ukazatelům výsledků.

(23)

Aby se usnadnilo zaměření na výkonnost a dosahování cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, měla by se pro každý členský stát stanovit výkonnostní rezerva ve výši 6 % z celkového přídělu na cíl Investice pro růst a zaměstnanost, jakož i pro EZFRV a opatření financované v rámci sdíleného řízení podle budoucího právního aktu Unie, jímž se stanoví podmínky pro finanční podporu v oblasti námořní a rybářské politiky pro programové období 2014 až 2020 (dále jen „nařízení O ENRF“). Pokud jde o programy podle cíle „Evropská územní spolupráce“, pro ně by žádná výkonnostní rezerva existovat neměla, jelikož jsou velmi různorodé a mají nadnárodní charakter. Zdroje přidělené na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí definovanou v operačním programu v souladu s nařízením (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 1304/2013 (5) (dále jen "nařízení o ESF"); na technickou pomoc z podnětu Komise; převody z prvního pilíře společné zemědělské politiky do EZFRV podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (6); převody do EZFRV podle ustanovení o dobrovolných úpravách přímých plateb v roce 2013 a o převodech do EZFRV stanovených v nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (7) za kalendářní roky 2013 a 2014; převody do nástroje pro propojení Evropy z Fondu soudržnosti; převody do Evropského fondu pomoci nejchudším osobám, jak bude vymezen v budoucím právním aktu Unie; a inovativní opatření pro udržitelný rozvoj měst by neměly být do výpočtu výkonnostní rezervy zahrnuty.

(24)

Těsnější propojení politiky soudržnosti se správou ekonomických záležitostí Unie je nezbytné k zajištění toho, aby účinnost výdajů z fondů ESI byla podpořena zdravými hospodářskými politikami a aby fondy ESI v případě nutnosti mohly být přesměrovány tak, aby mohly řešit problémy, kterým daný členský stát čelí. V rámci první složky opatření propojujících účinnost fondů ESI s řádnou správou ekonomických záležitostí by Komise měla mít možnost žádat o změny v dohodě o partnerství a v programech s cílem podpořit příslušná doporučení Rady nebo maximalizovat dopad dostupných fondů ESI na růst a konkurenceschopnost v případech, kdy členské státy přijímají příslušnou finanční pomoc. Ke změnám programů by se mělo přistupovat pouze tehdy, kdy by mohly skutečně mít přímý dopad na úpravu výzev určených v příslušných doporučeních Rady v rámci mechanismů v oblasti správy ekonomických záležitostí, aby se zabránilo častým změnám programů, jež by negativně ovlivňovaly předvídatelnost správy fondů. V rámci druhé složky opatření propojujících účinnost fondů ESI s řádnou správou ekonomických záležitostí, pokud členský stát nepřijme účinná opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, by měla Komise učinit návrh Radě, aby částečně nebo zcela pozastavila všechny prostředky na závazky nebo na platby určené na programy dotčeného členského státu. Je nezbytné vytvořit různé postupy pro pozastavování prostředků na závazky a na platby. V obou případech by však Komise při přípravě návrhu na pozastavení prostředků měla zohlednit všechny příslušné informace a řádně se zaměřit na prvky a stanoviska zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu s Evropským parlamentem. Míra a výše pozastavení by měly být přiměřené a účinné a respektovat zásadu rovného zacházení mezi členskými státy. Pozastavení plateb by také mělo zohledňovat hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu i případný celkový hospodářský dopad na členský stát vyplývající z jednotlivých kroků postupu při nadměrném schodku a postupu při nadměrné nerovnováze.

(25)

V souladu s Protokolem č. 15 o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, připojeným ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se některá ustanovení o nadměrném schodku a souvisejících postupech nepoužijí na Spojené království. Ustanovení o úplném či částečném pozastavení plateb a závazků by se proto neměla použít na Spojené království.

(26)

Vzhledem k tomu, že zásada spolufinancování má pro provádění fondů ESI zásadní význam umožňující zajistit odpovědnost za příslušné politiky na místě a, v souladu s proporcionálním uplatňováním pozastavování prostředků, by každé rozhodnutí o pozastavení přijaté v rámci druhé složky opatření propojujících účinnost fondů ESI s řádnou správou ekonomických záležitostí mělo zohledňovat zvláštní požadavky vztahující se na dotčený členský stát, týkající se poskytování spolufinancování na programy financované z fondů ESI. Pozastavení by mělo být zrušeno a finanční prostředky by měly být dotčenému členskému státu znovu zpřístupněny, jakmile přijme nezbytná opatření.

(27)

Fondy ESI by měly být prováděny prostřednictvím programů pro programové období stanovené v dohodě o partnerství. Programy by měly být vypracovávány členskými státy na základě transparentních postupů v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Členské státy a Komise by měly spolupracovat na zajištění koordinace a souladu ustanovení o programování fondů ESI. Vzhledem k tomu, že obsah programů úzce souvisí s obsahem dohody o partnerství, měly by být programy předkládány do tří měsíců od předložení dohody o partnerství. Pro předkládání programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce by měla být stanovena lhůta devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby bylo možné zohlednit jejich nadnárodní povahu. Rozlišovat by se mělo zejména mezi hlavními prvky dohody o partnerství a programy, jež by měly podléhat rozhodnutí Komise, a dalšími prvky, na něž se rozhodnutí Komise nevztahuje a jež mohou být změněny v rámci pravomocí členského státu. Programování by mělo zajistit soulad se SSR a s dohodou o partnerství a koordinaci mezi fondy ESI a dalšími stávajícími nástroji pro financování a případným příspěvkem Evropské investiční banky.

(28)

S cílem zajistit soudržnost programů podporovaných z různých fondů ESI, zejména pokud jde o jejich přispění ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, je nezbytné stanovit minimální společné požadavky na obsah programů, jež mohou být doplněny pravidly pro daný fond, aby byla zohledněna zvláštní povaha každého fondu ESI.

(29)

Je nezbytné stanovit jasné postupy Komise pro posuzování, přijímání a změny programů. Aby byla zajištěna soudržnost mezi dohodou o partnerství a programy, mělo by být stanoveno, že programy, s výjimkou programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, nesmí být schváleny dříve, než Komise přijme rozhodnutí o schválení dohody o partnerství. Za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy by poté, co Komise schválí změny určitých částí programu, měly být automaticky upraveny i příslušné části dohody o partnerství. Dále je třeba zajistit také okamžité uvolnění prostředků přidělených na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí stanovením zvláštních pravidel pro postup předkládání a schvalování specializovaných operačních programů pro iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

(30)

S cílem maximálně zúročit investice v oblasti výzkumu a inovací, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fungováním fondů ESI a programu Horizont 2020, jak byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (8), přičemž by měly být respektovány jejich odlišné cíle. Klíčovými mechanismy k dosažení této součinnosti by mělo být uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont 2020 v případě podobných operací a příjemců a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie, včetně fondů ESI a programu Horizont 2020, v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Pro posílení výzkumných a inovačních kapacit vnitrostátních a regionálních subjektů a pro dosažení cíle „Cesty ke špičkovému výzkumu“ v méně rozvinutých regionech a v méně výkonném výzkumu, vývoji a inovacích by měly členské státy a regiony rozvíjet úzkou součinnost mezi fondy ESI a programem Horizont 2020 ve všech příslušných programových prioritách.

(31)

Územní soudržnost je podle Smlouvy o fungování EU dalším cílem hospodářské a sociální soudržnosti a je nezbytné zabývat se úlohou měst, funkčních zeměpisných oblastí a dílčích regionálních oblastí, jež čelí zvláštním zeměpisným nebo demografickým problémům. Za tímto účelem a za účelem lepší mobilizace potenciálu na místní úrovni je třeba posílit a usnadnit iniciativy komunitně vedeného místního rozvoje tím, že se stanoví společná pravidla pro všechny příslušné fondy ESI a zajistí se mezi nimi úzká koordinace. Komunitně vedený místní rozvoj by měl zohlednit potřeby a potenciál dotčených lokalit a rovněž relevantní sociokulturní charakteristiky. Hlavní zásadou by mělo být, že odpovědnost za vypracování a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje by měly nést místní akční skupiny zastupující zájmy komunity. V rámci příslušných programů by měly být v souladu s pravidly pro daný fond vymezeny oblasti a obyvatelstvo, na něž se strategie komunitně vedeného místního rozvoje uplatní.

(32)

V zájmu snazšího a zvládnutelnějšího začlenění do procesu programování by komunitně vedený místní rozvoj měl být prováděn v rámci jediného tematického cíle – buď cíle na podporu sociálního začleňování a boje proti chudobě, nebo cíle na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků –, bez ohledu na to, že opatření financovaná jako součást komunitně vedeného místního rozvoje mohou přispívat ke všem ostatním tematickým cílům.

(33)

Pokud strategie městského nebo územního rozvoje vyžaduje integrovaný přístup, jelikož jde o investice na základě více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů, mělo by být možné, aby byl příslušná opatření podporovaná z fondů, jež mohou být doplněna finanční podporou z EZFRV nebo ENRF, prováděna jako integrovaná územní investice v rámci operačního programu nebo operačních programů.

(34)	Finanční nástroje jsou stále důležitější, protože znásobují využívání fondů ESI, jsou schopny kombinovat různé formy veřejných a soukromých zdrojů na podporu cílů veřejné politiky a protože revolvingové formy financování činí tuto podporu udržitelnější z dlouhodobého hlediska.

(35)

Finanční nástroje podporované z fondů ESI by se měly používat k řešení zvláštních potřeb trhu rentabilním způsobem v souladu s cíli programů a neměly by vytlačovat soukromé financování. Rozhodnutí o financování podpůrných opatření prostřednictvím finančních nástrojů by proto měla vycházet z předběžného hodnocení, které průkazně odhalilo selhání trhu či ne právě optimální investiční situaci, a z odhadované výše a rozsahu potřebných veřejných investic. Toto nařízení by mělo jasně vymezit základní prvky předběžného hodnocení. Vzhledem k tomu, že předběžné hodnocení je velmi podrobné, mělo by být umožněno provádět předběžná hodnocení postupně a také je přezkoumávat a aktualizovat během provádění.

(36)

Finanční nástroje by se měly koncipovat a využívat tak, aby podporovaly podstatnou účast investorů a finančních institucí ze soukromého sektoru na základě vhodného rozložení rizik. Aby byly dostatečně přitažlivé pro soukromý sektor, je důležité, aby finanční nástroje byly koncipovány a využívány pružně. Řídicí orgány by proto měly rozhodovat o nejvhodnějších formách provádění finančních nástrojů, jež umožňují řešit zvláštní potřeby cílových regionů, v souladu s cíli příslušného programu, s výsledky předběžného hodnocení a s platnými pravidly pro poskytování státní podpory. Pružné využívání finančních nástrojů by mělo také umožňovat opětovné využití části zdrojů, jež byly zaplaceny zpět, během období způsobilosti, aby se umožnilo preferenční odměňování soukromých investorů nebo veřejných investorů působících v souladu se zásadami tržní ekonomiky. Preferenční odměňování by mělo zohledňovat tržní standardy a zajistit, aby veškerá státní podpora byla poskytnuta v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem, aby se omezila na minimální částku nezbytnou k tomu, aby se vyvážil nedostatek soukromého kapitálu, a aby zohledňovala selhání trhu nebo ne právě optimální investiční situaci.

(37)

Aby se zohlednila vratná povaha podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů a aby se zajistil soulad s tržními postupy, mělo by být možné, aby podpora z fondů ESI poskytovaná konečným příjemcům v podobě kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček či záruk nebo jiných nástrojů pro sdílení rizik pokrývala veškeré investice uskutečněné konečnými příjemci, bez rozlišení nákladů spojených s DPH. V souladu s tím by způsob zohledňování DPH na úrovni konečného příjemce měl být pro účely určení způsobilosti výdaje spojeného s grantem relevantní pouze v případech, kdy jsou finanční nástroje kombinované s granty.

(38)

Pokud určité části investice nevytvářejí přímé finanční výnosy, mohlo by být odůvodněné kombinovat prostředky z finančních nástrojů s grantovou podporou do výše povolené platnými pravidly pro poskytování státní podpory, aby byla zajištěna ekonomická udržitelnost projektů. V takovém případě by měly být stanoveny zvláštní podmínky k zamezení dvojího financování.

(39)

Aby se zajistilo, že zdroje přidělené na finanční nástroje ve prospěch malých a středních podniků dosáhnou účelného a účinného kritického množství nového dluhového financování pro malé a střední podniky, mělo by být možné tyto zdroje využívat na celém území dotčeného členského státu bez ohledu na kategorie regionů. Avšak při jednání o dohodě o financování mezi členským státem a EIB by mělo být možné umožnit navrácení zdrojů regionu nebo skupině regionů v rámci téhož členského státu na poměrném základě jako součást jediného specializovaného národního programu podle finančního příspěvku z EFRR a EZFRV.

(40)

Příspěvky členských států na společné neomezené záruky a sekuritizace finančních nástrojů ve prospěch malých a středních podniků by měly být postupně během let 2014, 2015 a 2016 odstraněny a částky, které mají členské státy platit EIB, by měly být odpovídajícím způsobem rozvrženy v dohodě o financování, v souladu se standardním bankovním postupem a s cílem rozložit účinky na prostředky na platby v každém jednotlivém roce.

(41)	V případě sekuritizace transakcí je při uzavření programu třeba zajistit, že na cíl podpory malých a středních podniků byla použita alespoň částka odpovídající příspěvku Unie, v souladu se zásadami týkajícími se finančních nástrojů stanovenými ve finančním nařízení.

(42)

Řídicí orgány by měly mít možnost flexibilně rozhodovat o přispívání prostředků z programů na finanční nástroje vytvořené na úrovni Unie a řízené přímo či nepřímo Komisí nebo na nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni a spravované řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost. Řídicí orgány by rovněž měly mít možnost uplatňovat finanční nástroje přímo, prostřednictvím stávajících nebo nově vytvořených fondů nebo prostřednictvím fondů fondů.

(43)

S cílem zajistit přiměřená kontrolní opatření a zachovat přidanou hodnotu finančních nástrojů by zamýšlení koneční příjemci neměli být odrazováni nadměrnou administrativní zátěží. Subjekty odpovědné za audit programů by měly audity provádět v první řadě na úrovni řídicích orgánů a orgánů provádějících finanční nástroje, včetně fondů fondů. Mohou však nastat zvláštní situace, kdy dokumenty potřebné k uzavření těchto auditů nejsou na úrovni řídicích orgánů nebo na úrovni orgánů provádějících finanční nástroje k dispozici nebo kdy tyto dokumenty nejsou pravdivým a přesným záznamem poskytnuté podpory. V těchto zvláštních případech jsou tedy zapotřebí stanovit určitá ustanovení, která umožní provedení auditu i na úrovni konečných příjemců.

(44)

Výše prostředků kdykoli vyplacených z fondů ESI na finanční nástroje by měla odpovídat částce nezbytné k provedení plánovaných investic a plateb konečným příjemcům, včetně správních nákladů a poplatků. Žádosti o průběžné platby by proto měly být podávány postupně. Částka, která má být vyplacena jako průběžná platba, by měla dosahovat maximálně 25 % celkové částky příspěvků z programu vyčleněné na daný finanční nástroj podle příslušné dohody o financování, přičemž následné průběžné platby by měly být podmíněny minimálním procentním podílem skutečných částek zahrnutých do předchozích žádostí, které byly vynaloženy jako způsobilé výdaje.

(45)

Je třeba stanovit zvláštní pravidla, pokud jde o částky, které mají být schváleny jako způsobilé výdaje při uzavření programu, má-li se zajistit, aby tyto částky, včetně nákladů a poplatků týkajících se řízení, placené z fondů ESI na finanční nástroje byly účinně využity na investice do konečných příjemců. Pravidla by měla být dostatečně flexibilní, aby bylo možné podporovat nástroje akciového kapitálu ve prospěch podniků, jimž je pomoc určena, a měla by proto zohlednit určité charakteristické vlastnosti akciových nástrojů určených podnikům, jako jsou tržní postupy pro následné financování fondů rizikového kapitálu. Podniky, jimž je pomoc určena, by měly mít možnost – v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení – čerpat pro takové nástroje nadále podporu z fondů ESI i po skončení období způsobilosti.

(46)	Je rovněž nezbytné stanovit zvláštní pravidla pro opětovné využití zdrojů, které připadají na podporu z fondů ESI až do konce období způsobilosti, a stanovit další pravidla pro využití zdrojů po skončení období způsobilosti.

(47)

Obecně by mělo platit, že podpora z fondů ESI by neměla být používána na financování investic, které již byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny ke dni, kdy bylo přijato investiční rozhodnutí. Pokud však jde o investice do infrastruktury, jejichž cílem je podpořit rozvoj nebo obnovu měst, či o podobné investice do infrastruktury, jež mají diverzifikovat nezemědělskou činnost ve venkovských oblastech, mohla by být zapotřebí určitá částka na podporu reorganizace dluhového portfolia, pokud jde o infrastrukturu, která je součástí nové investice. V těchto případech by mělo být možné použít na reorganizaci dluhového portfolia podporu z fondů ESI, a sice maximálně ve výši 20 % celkové podpory programu z prostředků finančního nástroje na investici.

(48)

Členské státy by měly monitorovat programy s cílem přezkoumat jejich provádění a pokrok směrem k dosažení cílů programu. Za tímto účelem by členské státy měly v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem zřídit monitorovací výbory a vymezit jejich složení a funkce pro fondy ESI. Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro monitorovací výbory programů, jež sledují cíl evropské územní spolupráce, vzhledem ke zvláštní povaze těchto programů. Mohl by být zřízen společný monitorovací výbor, aby se zjednodušila koordinace mezi jednotlivými fondy ESI. V zájmu zajištění účinnosti by měl mít monitorovací výbor možnost předkládat řídicím orgánům připomínky k provádění a hodnocení programu, včetně opatření na snížení administrativní zátěže příjemců, a měl by monitorovat opatření přijatá na základě svých připomínek.

(49)

Pro zjednodušení ustanovení o řízení na všech úrovních je nezbytné sladit ustanovení o monitorování a podávání zpráv v souvislosti s fondy ESI. Je třeba zajistit vyvážené požadavky na podávání zpráv, ale rovněž dostupnost souhrnných informací o dosaženém pokroku, pokud jde o zásadní přezkumné body. Proto je nutné, aby požadavky na podávání zpráv odrážely informační potřeby v daných letech a aby byly sladěny s načasováním přezkumu výkonnosti.

(50)	Za účelem sledování pokroku programů by se mělo každý rok konat přezkumné jednání mezi každým členským státem a Komisí. Členský stát a Komise by však měly mít možnost se dohodnout, že toto jednání uspořádají výlučně v letech 2017 a 2019, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži.

(51)

Aby mohla Komise sledovat pokrok učiněný při plnění cílů Unie a úkolů, které jednotlivé fondy plní v souladu se svými cíli stanovenými ve Smlouvě, měly by členské státy předkládat zprávy o pokroku při provádění svých dohod o partnerství. Na základě těchto zpráv by Komise měla v letech 2017 a 2019 připravit strategickou zprávu o pokroku. V zájmu zajištění pravidelné politicko- strategické diskuse o přispění fondů ESI k plnění cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a v zájmu zefektivnění výdajů a politiky v souladu s evropským semestrem, by měla o strategických zprávách jednat Rada. Na základě této diskuse by Rada měla být schopna poskytnout podklady pro jarní zasedání Evropské rady věnované hodnocení úlohy všech politik a nástrojů Unie při zajištění udržitelného růstu a vytváření pracovních míst v celé Unii.

(52)

Je třeba posuzovat účinnost, účelnost a dopad pomoci z fondů ESI, aby se zlepšila kvalita koncepce a provádění programů, a určit dopad programů na cíle v rámci strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a případně, s ohledem na rozsah programu, na cíle dotčené programové oblasti týkající se hrubého domácího produktu (HDP) a nezaměstnanosti. Měly by být stanoveny oblasti odpovědnosti členských států a Komise v tomto ohledu.

(53)	Za účelem zlepšení kvality koncepce každého programu a za účelem ověření, zda lze dosáhnout jeho záměrů a cílů, by se mělo provádět předběžné hodnocení každého programu.

(54)

Řídicí orgán nebo členský stát by měl vypracovat plán hodnocení. Plán hodnocení by se mohl vztahovat na více programů. V průběhu programového období by měly řídicí orgány zajistit, aby byla prováděna hodnocení, jejichž účelem bude posoudit účinnost, účelnost a dopad programu. Monitorovací výbor a Komise by měly být informovány o výsledcích tohoto hodnocení, aby se usnadnila strategická rozhodnutí.

(55)

Měla by se provádět následná hodnocení za účelem posouzení účinnosti a efektivity fondů ESI a jejich dopadu na obecné cíle fondů ESI a strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to s přihlédnutím k cílům stanoveným v rámci této strategie Unie. Pro každý fond ESI by Komise měla vypracovat souhrnnou zprávu, v níž nastíní hlavní závěry následných hodnocení.

(56)	Měly by být určeny druhy činností, které lze provádět z podnětu Komise a členských států jakožto technickou pomoc s podporou fondů ESI.

(57)

Aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů Unie a aby se předešlo nadměrnému financování operací, jež po ukončení vytvářejí čisté příjmy, měly by být pro stanovení čistého příjmu takovýchto operací použity odlišné metody, včetně zjednodušeného přístupu založeného na paušálních sazbách pro odvětví nebo dílčí odvětví. Tyto paušální sazby by měly vycházet z dosavadních údajů dostupných Komisi, potenciálu návratnosti nákladů a v příslušných případech ze zásady „znečišťovatel platí“. Mělo by rovněž existovat ustanovení, které prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci umožní rozšířit paušální sazby na nová odvětví, zavést dílčí odvětví nebo přezkoumat sazby pro budoucí projekty v případě, že budou zpřístupněny nové údaje. Použití paušálních sazeb by mohlo být zvlášť vhodné pro činnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, výzkumu, vývoje a inovací a energetické účinnosti. Navíc v zájmu uplatňování zásady proporcionality a zohlednění dalších právních nebo správních předpisů a smluvních ustanovení, která by se mohla použít, je třeba stanovit výjimky z těchto pravidel.

(58)

Je důležité zajistit přiměřený přístup a zamezit dvojímu ověřování finančních potřeb v případě operací, které po ukončení vytvářejí čistý příjem a na než se rovněž vztahují pravidla pro poskytování státní podpory za předpokladu, že tato pravidla také stanoví maximální výši podpory, kterou lze udělit. Je-li tedy čerpána podpora de minimis, slučitelná státní podpora pro malé a střední podniky, u níž je stanovena maximální intenzita či výše podpory, nebo slučitelná státní podpora pro velké podniky, v jejímž případě se individuálně ověřují finanční potřeby v souladu s platnými pravidly pro poskytování státní podpory, neměl by se uplatňovat požadavek na výpočet čistého příjmu. Mělo by být nicméně na rozhodnutí dotčeného členského státu, zda použije metody pro výpočet čistého příjmu, pokud tak stanoví vnitrostátní pravidla.

(59)

Účinným prostředkem k realizaci projektů, jenž zajistí dosažení cílů veřejné politiky sdružením různých forem veřejných a soukromých zdrojů, může být partnerství veřejného a soukromého sektoru. V zájmu snazšího používání fondů ESI na podporu operací prováděných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru by toto nařízení mělo zohlednit určité charakteristické rysy partnerství veřejného a soukromého sektoru a náležitě přizpůsobit některá společná ustanovení o fondech ESI.

(60)

Počátek a konec období způsobilosti výdajů by měly být vymezeny tak, aby poskytly jednotné a spravedlivé pravidlo platné pro provádění fondů ESI v celé Unii. Aby se usnadnilo provádění programů, je vhodné stanovit, že počáteční datum pro způsobilost výdajů může být před 1. lednem 2014, pokud dotyčný členský stát předloží program před tímto dnem. S přihlédnutím k naléhavé potřebě uvolnit zdroje přidělené v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a podpořit její okamžité provádění by počátečním datem pro způsobilost výdajů mělo být výjimečně 1. září 2013. Aby se zajistilo účinné využívání fondů ESI a snížilo riziko pro rozpočet Unie, je nutné zavést omezení v případě podpor pro dokončené operace.

(61)

V souladu se zásadou subsidiarity a s výhradou výjimek stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (9), nařízení o ESF, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 (10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (11), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (12) a v nařízení o ENRF by členské státy měly přijmout vnitrostátní pravidla upravující způsobilost výdajů.

(62)

S cílem zjednodušit využívání fondů ESI a snížit riziko chyb, ale zároveň umožnit v případě potřeby diferenciaci odrážející specifika politiky, je vhodné vymezit formy podpory, harmonizované podmínky pro vyplácení grantů a vratné pomoci, financování paušální sazbou, zvláštní pravidla způsobilosti pro granty a vratnou pomoc a zvláštní podmínky upravující způsobilost operací podle místa.

(63)	Podporu z fondů ESI by mělo být možné poskytovat ve formě grantů, cen, vratné pomoci nebo finančních nástrojů či jejich kombinace s cílem umožnit příslušným orgánům výběr nejvhodnějšího druhu podpory k řešení zjištěných potřeb.

(64)

Aby byla zajištěna účinnost, spravedlnost a trvale udržitelný efekt zásahů fondů ESI, měla by existovat ustanovení, která zaručí, že investice do podniků a infrastruktury budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy ESI využívaly k nepatřičným výhodám. Zkušenosti ukázaly, že dostatečná minimální doba činí pět let, s výjimkou případů, kdy pravidla státní podpory stanoví jinou dobu. Nicméně v souladu se zásadou proporcionality je možné, aby bylo odůvodněno stanovení kratší, tříleté doby v případech, kdy investice souvisí s udržováním investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky. V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo investici do produkce, jejímž příjemcem není malý nebo střední podnik, by se měl příspěvek z fondů ESI vrátit, jestliže je do 10 let od poslední platby příjemci produktivní činnost přesunuta mimo Unii. Z obecných požadavků na trvalost je vhodné vyloučit činnosti podporované ESF a činnosti, které nezahrnují produktivní investice nebo investice do infrastruktury, pokud tyto požadavky nevyplývají z platných pravidel státní podpory, a je vhodné vyloučit příspěvky do finančních nástrojů nebo z nich. Neoprávněně vyplacené částky by měly být vráceny a měly by podléhat postupům pro případy nesrovnalostí.

(65)

Členské státy by měly přijmout přiměřená opatření, aby zajistily řádné nastavení a fungování svých systémů řízení a kontroly, a tím poskytly jistotu, pokud jde o zákonné a řádné využívání fondů ESI. Proto by měly být specifikovány povinnosti členských států, pokud jde o systémy řízení a kontroly programů a prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Unie.

(66)

Za řízení a kontrolu programů by měly v souladu se zásadami sdíleného řízení zodpovídat členské státy a Komise. Za provádění a kontrolu operací v rámci programů by měly v prvé řadě odpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. Aby se posílila účinnost kontroly nad výběrem a prováděním operací a fungování systému řízení a kontroly, měly by být specifikovány funkce řídicího orgánu.

(67)

Členské státy by měly plnit povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nést následnou odpovědnost v souladu s pravidly sdíleného řízení obsaženými v tomto nařízení, ve finančním nařízení a v pravidlech pro daný fond. Členské státy by měly zajistit, aby byla v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení zavedena účinná opatření pro posuzování stížností týkajících se fondů ESI. V souladu se zásadou subsidiarity by členské státy měly na žádost Komise prošetřit stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich opatření, a měly by Komisi informovat o výsledcích požadovaného šetření.

(68)

Měly by být stanoveny pravomoci a odpovědnosti Komise, pokud jde o ověřování účinnosti fungování systémů řízení a kontroly a požadování zásahu ze strany členského státu. Komise by rovněž měla mít pravomoc provádět na místě audity a kontroly zaměřené na otázky související s řádným finančním řízením, aby mohla vyvodit závěry o výkonnosti fondů ESI.

(69)	Rozpočtové závazky Unie by se měly proplácet každý rok. Aby bylo zajištěno účinné řízení programů, je nutno stanovit společná pravidla pro předběžné financování, žádosti o průběžné platby a konečný zůstatek, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla týkající se každého fondu ESI.

(70)

Předběžná platba na počátku programů zajišťuje, že členský stát má prostředky k tomu, aby poskytl podporu příjemcům při provádění programu od okamžiku zahájení programu, tak aby tito příjemci případně mohli obdržet zálohu potřebnou na realizaci plánovaných investic a aby jim byly předložené žádosti o platbu rychle proplaceny. Proto by se měla přijmout ustanovení pro počáteční předběžné financování z fondů ESI. Počáteční předběžné financování by se mělo zcela vyúčtovat při uzavření programu.

(71)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měla být stanovena časově omezená opatření, která pověřenému schvalujícímu úředníkovi umožní přerušit platbu v případě, že existují jasné důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování systémů řízení a kontroly, důkazy o pochybení souvisejícím s žádostí o platbu nebo nedodržení povinnosti předložit dokumenty pro účely kontroly a schválení účetní závěrky. Toto přerušení by mělo trvat nejvýše šest měsíců s možností prodloužení této lhůty, se souhlasem členského státu, na devět měsíců, s cílem poskytnout dostatek času na odstranění příčin přerušení, a předejít tak pozastavení plateb.

(72)

V zájmu ochrany rozpočtu Unie může být nezbytné, aby Komise prováděla finanční opravy. Aby se zajistila právní jistota pro členské státy, je nezbytné vymezit okolnosti, za kterých porušení použitelného práva Unie nebo práva členských států souvisejícího s jeho uplatňováním může vést k finančním opravám ze strany Komise. Aby se zajistila souvislost finančních oprav ukládaných Komisí členským státům s ochranou finančních zájmů Unie, měly by být takové opravy omezeny pouze na případy, kdy se porušení platného práva Unie nebo práva jednotlivých členských států souvisejícího s uplatňováním příslušného práva Unie přímo nebo nepřímo týká způsobilosti, správnosti, řízení nebo kontroly operací a souvisejících výdajů vykázaných Komisi. Pro zajištění proporcionality je důležité, aby Komise při rozhodování o finanční opravě zvážila povahu a závažnost dotčeného porušení a související finanční důsledky pro rozpočet Unie.

(73)

Za účelem podpory finanční kázně je vhodné stanovit opatření ke zrušení kterékoli části rozpočtového závazku v rámci některého programu, zejména pokud částka může být vyňata ze zrušení závazku a pokud prodlevy při provádění vyplývají z mimořádných nebo nepředvídatelných okolností nezávislých na dotyčné straně, jejichž následkům nelze ani přes veškeré prokázané úsilí zabránit, jakož i v situaci, kdy byla předložena žádost o platbu, avšak lhůta pro její uhrazení byla přerušena nebo platba byla pozastavena.

(74)

Postup zrušení závazku je tedy nezbytnou součástí mechanismu pro přidělování výkonnostní rezervy a v takových případech by mělo být možné získat prostředky zpět a následně je přidělit na závazky pro další programy a priority. Při provádění některých specifických finančních nástrojů ve prospěch malých a středních podniků, v jejichž případě dochází k rušení závazků v důsledku přerušení účasti některého členského státu na těchto finančních nástrojích, je také třeba stanovit přidělení zpětně získaných prostředků na závazky pro další programy. Vzhledem k tomu, že bude nezbytné stanovit ve finančním nařízení dodatečná ustanovení, která takovéto zpětné získávání prostředků umožní, měly by tyto postupy platit pouze s účinností od data vstupu v platnost odpovídající změny finančního nařízení.

(75)

Je zapotřebí dalších obecných ustanovení, pokud jde o konkrétní fungování fondů. Aby se zvýšila jejich přidaná hodnota a jejich příspění k prioritám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a úkolům jednotlivých fondů podle cílů stanovených ve Smlouvě, mělo by být fungování těchto fondů zjednodušeno a fondy by se měly soustředit na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce.

(76)	Dodatečná ustanovení pro konkrétní fungování EZFRV a ENRF jsou uvedena v příslušných odvětvových právních předpisech.

(77)

Aby se přispělo k plnění cílů SFEU spočívajících v hospodářské, sociální a územní soudržnosti, měl by cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ podporovat všechny regiony. Aby se poskytovala vyrovnaná a postupná podpora a zohlednil se hospodářský a sociální rozvoj, měly by se zdroje v rámci tohoto cíle přidělovat z EFRR a ESF mezi méně rozvinuté regiony, přechodové regiony a více rozvinuté regiony podle jejich HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem EU-27. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti investic ze strukturálních fondů, konsolidaci dosaženého rozvoje a stimulaci hospodářského růstu a sociální soudržnosti regionů Unie, by regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v programovém období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27, měly obdržet nejméně 60 % svého orientačního průměrného ročního přídělu na období 2007–2013. Celkové příděly z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti pro určitý členský stát by měly představovat alespoň 55 % celkového přídělu tohoto členského státu na období 2007–2013. Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, by měly z Fondu soudržnosti čerpat prostředky v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

(78)

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (13) ve znění nařízení Komise (ES) č. 105/2007 (14).

(79)

Aby Komise mohla určit přiměřený finanční rámec pro fondy, měla by za použití objektivní a transparentní metody a prostřednictvím prováděcích aktů stanovit orientační roční rozpis dostupných prostředků na závazky s cílem zaměřit se na regiony, jejichž rozvoj zaostává, včetně těch, které dostávají přechodnou podporu. Aby bylo možné zohlednit zvláště složitou situaci členských států, které trpí krizí, a v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (15), měla by Komise na základě nejnovějších dostupných statistik přezkoumat celkové příděly všech členských států v roce 2016 a případně tyto příděly upravit, pokud existuje kumulativní rozdíl více než 5 %. Požadovaná úprava by měla být rovnoměrně rozložena do let 2017–2020.

(80)

Aby se v celé Unii podpořilo nezbytné urychlení rozvoje dopravní a energetické infrastruktury, jakož i infrastruktury informačních a komunikačních technologií, je vytvořen nástroj pro propojení Evropy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (16). Na projekty realizující hlavní sítě nebo na projekty a horizontální činnosti určené v části I přílohy uvedeného nařízení by měla být poskytována podpora z Fondu soudržnosti.

(81)	Přidělování ročních prostředků z fondů členskému státu by mělo být omezeno stropem, který by byl stanoven s ohledem na HDP tohoto konkrétního členského státu.

(82)

Je nezbytné stanovit limity zdrojů pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost a přijmout objektivní kritéria pro jejich přidělování regionům a členským státům. Členské státy by měly podporu zaměřovat tak, aby zabezpečily dostatečné investice na zaměstnanost mladých lidí, mobilitu pracovníků, znalosti, sociální začleňování a boj proti chudobě, aby bylo zajištěno, že procentní podíl ESF z celkových kombinovaných zdrojů pro strukturální fondy a Fond soudržnosti na úrovni Unie, s výjimkou podpory z Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu v rámci nástroje pro propojení Evropy a podpory ze strukturálních fondů na pomoc nejchudším osobám, nebyla v členských státech nižší než 23,1 %.

(83)

Vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba řešit nezaměstnanost mládeže v nejvíce postižených regionech Unie i v celé Unii, měla by být vytvořena Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí financovaná zvláštním přídělem a cílenými investicemi z ESF, aby doplnila a posílila významnou podporu již poskytnutou z fondů ESI. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by se měla zaměřit na podporu mladých lidí, zejména těch bez práce a neúčastnících se vzdělávacího procesu ani profesní přípravy s bydlištěm ve způsobilých regionech. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla být prováděna v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

(84)

Kromě toho je v souladu s hlavním cílem snižování chudoby nezbytné přeorientovat Fond evropské pomoci nejchudším osobám na podporu sociálního začleňování. Mělo by se zvážit vytvoření mechanismu, který by do tohoto nástroje převáděl zdroje z prostředků, které jsou jednotlivým členským státům přidělovány ze strukturálních fondů.

(85)	S ohledem na současné hospodářské okolnosti by neměla maximální úroveň převodů (strop) z fondů jednotlivým členským státům znamenat přidělení prostředků vyšší než 110 % jejich úrovně v reálných hodnotách pro programové období 2007 až 2013.

(86)

Aby byl zajištěn přiměřený příděl pro každou kategorii regionů, neměly by se zdroje z fondů převádět mezi méně rozvinutými, přechodovými a více rozvinutými regiony s výjimkou řádně odůvodněných okolností souvisejících se splněním jednoho nebo více tematických cílů. Tyto převody by neměly představovat více než 3 % z celkových prostředků určených pro dotyčnou kategorii regionů.

(87)

Aby byl zajištěn skutečný hospodářský dopad, neměla by podpora z fondů nahrazovat výdaje z veřejných zdrojů nebo rovnocenné strukturální výdaje členských států za podmínek tohoto nařízení. Kromě toho, má-li podpora z fondů zohledňovat širší hospodářské souvislosti, měla by být úroveň výdajů z veřejných zdrojů stanovena podle obecných makroekonomických podmínek, ve kterých financování probíhá, a to na základě ukazatelů uvedených v programech stability a v konvergenčních programech každoročně předkládaných členskými státy v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/1997 (17). Ověření zásady adicionality, které provádí Komise, by se mělo zaměřit na členské státy, kde v méně rozvinutých a přechodových regionech žije nejméně 15 % obyvatel, a to kvůli rozsahu finančních prostředků, jež jim jsou přidělovány.

(88)

Je nezbytné přijmout dodatečná ustanovení ohledně programování, řízení, monitorování a kontroly operačních programů podporovaných z fondů v zájmu většího zaměření na výsledky. Zejména je nutné stanovit podrobné požadavky na obsah těchto operačních programů. To by mělo usnadnit zavedení ucelené intervenční logiky, jež umožní řešit zjištěné rozvojové potřeby, stanovit rámec pro hodnocení výkonnosti a podpořit účinné a účelné čerpání fondů. Obecně by mělo platit, že prioritní osa by měla pokrývat jeden tematický cíl, jeden fond a jednu kategorii regionů. V zájmu zvýšení účinnosti tematicky uceleného integrovaného přístupu by mělo být případně možné, aby se prioritní osa týkala více kategorií regionů a aby v rámci jednoho nebo více tematických cílů slučovala jednu nebo několik doplňujících se investičních priorit EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

(89)	Pokud členský stát připraví pro každý fond pouze jeden operační program, takže se programy i dohoda o partnerství připravují na celostátní úrovni, měla by být přijata zvláštní opatření k zajištění doplňkovosti těchto dokumentů.

(90)

Má-li se nalézt kompromis mezi potřebou stručných operačních programů, jež stanoví jasné závazky členských států, a potřebou umožnit flexibilně se přizpůsobovat měnícím se okolnostem, je třeba rozlišovat mezi základními prvky operačního programu, které podléhají rozhodnutí Komise, a ostatními prvky, které rozhodnutí Komise nepodléhají a členské státy je mohou měnit. V důsledku toho by měly být stanoveny postupy, jejichž prostřednictvím by bylo možné měnit některé nepodstatné tyto jiné než základní prvky operačních programů na vnitrostátní úrovni bez rozhodnutí Komise.

(91)	Za účelem zlepšení doplňkovosti a jednoduššího provádění by mělo být možné podporu z Fondu soudržnosti a EFRR kombinovat s podporou z ESF ve společných operačních programech v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

(92)

Velké projekty zaujímají významný podíl na financování Unie a často mají strategický význam pro plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto je odůvodněné, aby operace přesahující určitou mezní hodnotu nadále podléhaly zvláštním schvalovacím postupům podle tohoto nařízení. Tato mezní hodnota by měla být stanovena ve vztahu k celkovým způsobilým nákladům a s ohledem na očekávané čisté příjmy, přičemž mezní hodnota pro dopravní projekty by měla být vyšší vzhledem k obvykle většímu rozsahu investic v tomto odvětví. K zajištění jednoznačnosti je vhodné pro tento účel vymezit obsah žádosti velkého projektu. Žádost by měla obsahovat nezbytné informace ujišťující, že finanční příspěvek z fondů nebude mít za následek podstatnou ztrátu pracovních míst ve stávajících výrobních lokalitách v Unii

(93)

Schvalovací postup Komise by měl být zjednodušen s cílem podpořit přípravu a provádění velkých projektů na řádném ekonomickém a technickém základě a využití poradenství odborníků v ranné fázi, kdy nezávislí odborníci za technické pomoci Komise nebo – po dohodě s Komisí – jiní nezávislí odborníci jsou schopni poskytovat jasná stanoviska k proveditelnosti a ekonomické životaschopnosti velkých projektů. Komise by měla mít možnost zamítnout finanční příspěvek pouze v případě, že v nezávislém přezkumu kvality odhalí významné nedostatky.

(94)	Pokud není vypracován nezávislý přezkum kvality velkých projektů, členské státy by měly Komisi předložit všechny potřebné informace, aby mohla posoudit velké projekty a stanovit, zda je požadovaný finanční příspěvek opodstatněný.

(95)

S cílem zajistit kontinuitu provádění, zabránit vzniku nadbytečné administrativní zátěže a pro účely uvedení v soulad s rozhodnutím Komise o pokynech k ukončení programového období 2007–2013 jsou přijata ustanovení týkající se jednotlivých fází velkých projektů schválených na základě nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (18), u nichž se očekává, že období jejich provádění bude delší než programové období upravené tímto nařízením. Za určitých podmínek by mělo být umožněno použití urychleného postupu pro oznámení a schválení druhé nebo následující fáze velkého projektu, jehož předcházející fázi nebo fáze Komise schválila v rámci programového období 2007–2013. Každá jednotlivá fáze takové vícefázové operace, která sleduje stejný obecný cíl, by měla být prováděna podle pravidel příslušných programových období.

(96)

Aby členské státy měly možnost provádět část operačního programu s použitím přístupu založeného na výsledcích, je užitečné vytvořit společný akční plán zahrnující projekt nebo skupinu projektů, které má příjemce provádět a které by měly přispět k dosažení cílů operačního programu. Aby se zjednodušila a posílila orientace fondů na výsledky, řízení společného akčního plánu by mělo být založeno výlučně na společně dohodnutých milnících, výstupech a výsledcích vymezených v rozhodnutí Komise, kterým se přijímá společný akční plán. Kontrola a audit společného akčního plánu by měly být rovněž omezeny na to, zda dosahují těchto milníků, výstupů a výsledků. Je tudíž nezbytné stanovit pravidla pro vypracování, obsah, přijetí, finanční řízení a kontrolu tohoto společného akčního plánu.

(97)	Je nutné přijmout zvláštní pravidla, pokud jde o funkce monitorovacího výboru a výroční zprávy o provádění operačních programů podporovaných z fondů. Dodatečná ustanovení pro konkrétní fungování EZFRV jsou uvedena v příslušných odvětvových právních předpisech.

(98)

Aby se zajistila dostupnost zásadních a aktualizovaných údajů o provádění programů, je nezbytné, aby členské státy poskytovaly Komisi tyto klíčové údaje pravidelně. Aby se předešlo dodatečné zátěži pro členské státy, měl by být tento požadavek omezen na údaje shromažďované průběžně a jejich předávání by mělo probíhat elektronickou výměnou.

(99)	S cílem posílit sledování pokroku při provádění fondů a usnadnit finanční řízení je nutné, aby byly včas zpřístupněny základní finanční údaje o pokroku při provádění fondů.

(100)

V souladu s článkem 175 Smlouvy o fungování EU má Komise každé tři roky předkládat Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávy o soudržnosti popisující pokrok dosažený při upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie. Je nezbytné přijmout ustanovení týkající se obsahu této zprávy.

(101)

Je důležité upozorňovat na úspěchy fondů širokou veřejnost a zvyšovat povědomí o cílech politiky soudržnosti. Občané by měli mít právo vědět, jak jsou finanční zdroje Unie investovány. Povinnost zajistit vhodné informování veřejnosti by měly mít jak řídicí orgány a příjemci, tak orgány Unie a poradní subjekty. Aby se zajistila větší účinnost při komunikaci s veřejností a lepší součinnost mezi jednotlivými komunikačními činnostmi z iniciativy Komise, měly by zdroje přidělené na komunikační činnosti podle tohoto nařízení pokrývat rovněž sdělování politických priorit Unie, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

(102)

Aby se posílila dostupnost a transparentnost informací o možnostech financování a příjemcích podpory, měla by být v každém členském státě zpřístupněna jediná internetová stránka nebo internetový portál poskytující informace o všech operačních programech, včetně seznamu operací podporovaných v rámci každého operačního programu.

(103)

Aby bylo zajištěno šíření informací o úspěších fondů a úloze, kterou přitom má Unie, a aby byli potenciální příjemci informováni o možnostech financování, měla by být v tomto nařízení vymezena podrobná pravidla pro informační a komunikační opatření s ohledem na rozsah operačních programů v souladu se zásadou proporcionality, jakož i určité technické vlastnosti takových opatření.

(104)

Má-li se zajistit, aby byl příděl pro každý fond zaměřený na strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a na zvláštní úkoly jednotlivých fondů v souladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, je nutné stanovit stropy přídělu na technickou pomoc členskému státu. Rovněž je nutné zajistit, aby právní rámec pro programování technické pomoci usnadňoval vytváření zjednodušených způsobů jejího poskytování v případě, kdy členské státy provádějí několik fondů současně, a aby zahrnoval pro tento rámec několik kategorií regionů.

(105)

Je nezbytné určit prvky pro úpravu míry spolufinancování z fondů na prioritní osy, zejména za účelem posílení multiplikačního účinku prostředků Unie. Je rovněž nutné stanovit míry spolufinancování podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků.

(106)

Je nezbytné, aby členské státy určily pro každý operační program řídicí orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán. Aby se zajistila flexibilita pro členské státy při zřizování jejich systémů kontroly, je vhodné umožnit, aby funkce certifikačního orgánu mohl vykonávat i řídicí orgán. Členské státy by měly mít rovněž možnost určit zprostředkující subjekty, které mají provádět určité úkoly řídicího orgánu nebo certifikačního orgánu. Členské státy by měly v takovém případě jasně stanovit jejich povinnosti a funkce.

(107)

Aby se přihlédlo ke zvláštní organizaci systémů řízení a kontroly u fondů a ENRF a k potřebě zajistit vyvážený přístup, měla by být stanovena zvláštní ustanovení pro určení řídicího orgánu a certifikačního orgánu. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži, předběžné ověření souladu s kritérii jmenování uvedenými v tomto nařízení by se mělo týkat pouze řídicího orgánu a certifikačního orgánu a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení by neměla být požadována žádná další auditní činnost, je-li systém v zásadě totožný jako v programovém období 2007–2013. Nemělo by být požadováno, aby jmenování schválila Komise. Nicméně v zájmu zvýšení právní jistoty by členské státy za určitých podmínek stanovených v tomto nařízení měly mít možnost předložit Komisi dokumenty týkající se jmenování. Sledování souladu s kritérii jmenování prováděné prostřednictvím auditu a kontrolních mechanismů by v případě, že výsledky prokáží nesplnění kritérií, mělo vést k nápravným opatřením a případně k možnosti ukončení jmenování.

(108)

Řídicí orgán má hlavní odpovědnost za účinné a účelné provádění fondů a ENRF, a proto plní mnoho funkcí souvisejících s řízením a monitorováním programu, finančním řízením a kontrolami a rovněž výběrem projektů. Měly by tedy být stanoveny oblasti odpovědnosti a funkce řídicího orgánu.

(109)

Certifikační orgán by měl vypracovávat a předkládat Komisi žádosti o platby. Měl by vypracovávat účetní závěrky, osvědčovat jejich úplnost, přesnost a věcnou správnost a to, že v nich zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými unijními a vnitrostátními předpisy. Měly by tedy být stanoveny oblasti odpovědnosti a funkce certifikačního orgánu.

(110)

Auditní orgán by měl zajišťovat, aby se prováděly audity systémů řízení a kontroly za použití vhodného vzorku operací a účetní závěrky. Měly by být stanoveny oblasti odpovědnosti a funkce auditního orgánu. Audity vykázaných výdajů by se měly provádět na reprezentativním vzorku operací, aby bylo možno z jejich výsledků vyvozovat závěry. Obecně platí, že k získání spolehlivého reprezentativního vzorku by se měla používat statistická metoda výběru vzorků. Auditní orgány by však měly mít možnost za řádně odůvodněných okolností použít jinou než statistickou metodu výběru, jsou-li splněny podmínky stanovené v tomto nařízení.

(111)

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, měla by se v této oblasti prohloubit spolupráce mezi členskými státy a Komisí a měla by být stanovena kritéria, jež Komisi umožní, aby v souvislosti se svou strategií kontroly vnitrostátních systémů určila úroveň ujištění, kterou by jí měly poskytovat vnitrostátní auditní subjekty.

(112)

Kromě společných pravidel pro finanční řízení týkající se fondů ESI by měla být stanovena dodatečná ustanovení pro fondy a ENRF. Zejména s cílem zajistit přiměřenou jistotu pro Komisi před schválením účetní závěrky by se měly žádosti o průběžné platby proplácet ve výši 90 % částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování pro každou prioritu stanovenou v rozhodnutí o přijetí operačního programu na způsobilé výdaje pro danou prioritu. Zůstatek dlužných částek by měl být členským státům vyplacen po schválení účetní závěrky, pokud Komise dospěje k závěru, že je úplná, přesná a pravdivá.

(113)

Příjemci by měli obdržet podporu v plné výši nejpozději 90 dní ode dne, kdy předložili žádost o platbu, v závislosti na dostupných finančních prostředcích z počátečního a ročního předběžného financování a z průběžných plateb. Řídicí orgán by měl mít možnost tuto lhůtu přerušit, nejsou-li předložené doklady úplné nebo existuje-li důkaz o nesrovnalosti vyžadující další šetření. Mělo by být stanoveno počáteční a roční předběžné financování, aby se zajistilo, že členské státy budou mít dostatečné prostředky, aby mohly za těchto podmínek provádět programy. Roční předběžné financování by mělo být zúčtováno každý rok v rámci schválení účetní závěrky.

(114)

S cílem omezit riziko vykazování neoprávněných výdajů by certifikační orgán měl mít možnost bez nutnosti dodatečného odůvodnění zahrnout částky, které vyžadují další ověření, do žádosti o průběžnou platbu po skončení účetního období, kdy byly zaúčtovány do jeho účetního systému.

(115)

Aby se zajistilo vhodné používání obecných pravidel o zrušení závazku, pravidla stanovená pro fondy a ENRF by měla podrobně uvádět, jak se určují lhůty pro zrušení závazků.

(116)

S cílem uplatnit požadavky finančního nařízení na finanční řízení fondů a ENRF je nezbytné stanovit postupy pro sestavování, kontrolu a schvalování účetní závěrky, které by měly zajistit jasný základ a právní jistotu pro tato ustanovení. Navíc by mělo být členskému státu umožněno, aby v zájmu řádného plnění svých povinností vyloučil částky, u nichž probíhá posuzování jejich zákonnosti a správnosti.

(117)

V zájmu snížení administrativní zátěže pro příjemce by měly být stanoveny konkrétní lhůty, během nichž jsou řídicí orgány povinny zajistit dostupnost dokladů týkajících se operací v návaznosti na uplatnění výdajů nebo dokončení operace. V souladu se zásadou proporcionality by doba uchovávání dokumentů měla být rozlišena podle celkových způsobilých výdajů operace.

(118)

Vzhledem k tomu, že účetní závěrka je ověřována a schvalována každý rok, měl by být výrazně zjednodušen postup uzavření programu. Konečné uzavření programu by tak mělo vycházet pouze z dokladů vztahujících se k závěrečnému účetnímu roku a závěrečné zprávě o provádění nebo k poslední zprávě o provádění bez nutnosti poskytovat jakékoli dodatečné doklady.

(119)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie a poskytnutí prostředků pro zajištění účinného provádění programů by měla být stanovena ustanovení umožňující pozastavení plateb Komise na úrovni priorit nebo operačních programů.

(120)

Aby se členským státům poskytla právní jistota, je vhodné přijmout zvláštní ustanovení a postupy v souladu se zásadou proporcionality pro finanční opravy členských států a Komise, pokud jde o fondy a ENRF.

(121)

Je třeba vybudovat takový právní rámec, který umožňuje vytvoření solidních systémů řízení a kontroly na celostátní a regionální úrovni a odpovídající rozdělení úloh a povinností v souvislosti se sdíleným řízením. Úloha Komise by proto měla být přesně určena a vysvětlena a měla by být stanovena přiměřená pravidla pro provádění finančních oprav Komisí.

(122)

Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondů a ENRF. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 200 000 EUR v případě EFRR a Fondu soudržnosti, 150 000 EUR v případě ESF a 100 000 EUR v případě ENRF. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo – v rámci auditního vzorku – po uzavření dokončené operace. Komise by měla mít možnost přezkoumat auditní stopu dotyčného auditního orgánu nebo se zúčastnit auditů na místě prováděných auditním orgánem. Pokud Komise nezíská nezbytnou jistotu ohledně účinného fungování auditního orgánu těmito prostředky, měla by mít možnost auditní výkon opakovat, pokud je to v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý. V zájmu snížení administrativní zátěže pro příjemce by měla být zavedena konkrétní pravidla pro snížení rizika překrývání auditů, které u stejných operací provádějí různé orgány, zejména Evropský účetní dvůr, Komise a auditní orgán.

(123)

Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o evropský kodex chování o partnerské spolupráci; doplnění a změny oddílů 4 a 7 SSR; kritéria, na jejichž základě se určí úroveň použitelné finanční opravy; zvláštní pravidla ohledně nákupu pozemků a spojení technické podpory s finančními nástroji; úlohu, závazky a odpovědnost subjektů provádějících finanční nástroje, řízení a kontrolu finančních nástrojů; zrušení plateb do finančních nástrojů a následné úpravy žádostí o platby; zavedení systému kapitalizace ročních splátek pro finanční nástroje; zvláštní pravidla stanovící kritéria pro určení správních nákladů a poplatků na základě výkonnosti a příslušné prahové hodnoty a pravidla pro úhradu kapitalizovaných správních nákladů a poplatků pro akciové nástroje a mikroúvěry, přizpůsobení paušálních sazeb pro operace vytvářející čisté příjmy v určitých sektorech, jakož i stanovení paušálních sazeb pro sektory nebo subsektory v oblasti informačních a komunikačních technologií, výzkumu, vývoje, inovací a energetické účinnosti a doplňování sektorů a subsektorů; metodu výpočtu současné hodnoty diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících příjmy; dodatečná pravidla pro nahrazení příjemce v rámci operací partnerství veřejného a soukromého sektoru, minimální požadavky, jež musí být obsaženy v dohodách o partnerství veřejného a soukromého sektoru a jsou nezbytné pro uplatnění odchylky týkající se způsobilosti výdajů; vymezení paušální sazby na nepřímé náklady v případě grantů, které je založeno na stávajících metodách a odpovídajících sazbách platných pro politiky Unie, metodické pokyny pro provedení přezkumu kvality velkého projektu, kritéria pro určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, údajů, jež je třeba poskytnout, a podmínek a postupů, jež se mají použít k rozhodnutí o tom, zda mají členské státy uhradit částky, které nelze získat zpět; údaje, jež má řídicí orgán v rámci systému monitorování zaznamenat a uchovat v elektronické podobě; minimální požadavky na auditní stopu, rozsah a obsah auditu operací a metodiku pro výběr vzorku operací; používání údajů shromážděných během auditů; a kritéria pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, pro stanovení úrovně finanční opravy, která se uplatní, a pro uplatnění finančních oprav na základě paušální sazby nebo extrapolace. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(124)

Pokud jde o veškeré fondy ESI, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení prvků dohod o partnerství a jejich změn, rozhodnutí o schválení prvků revidovaných dohod o partnerství, rozhodnutí o programech a prioritách, které dosáhly svých milníků a na které lze získat příděl z výkonnostní rezervy, rozhodnutí o změnách programů v důsledku nápravných opatření týkajících se převodů finančních přídělů na jiné programy, rozhodnutí o výročních plánech akcí, jež mají být financovány z technické pomoci z podnětu Komise, a v případě zrušení závazků, rozhodnutí o změně rozhodnutí o přijetí programů; a pokud jde o EFRR, ESF a Fond soudržnosti, rozhodnutí vymezující regiony a členské státy, jež splňují kritéria týkající se Investic pro růst a zaměstnanost; rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis prostředků na závazky mezi členské státy; rozhodnutí o podpoře, která má být poskytnuta z přídělu členského státu z Fondu soudržnosti na nástroj pro propojení Evropy; rozhodnutí o částce, která má být z přídělu každého členského státu v rámci strukturálních fondů převedena na pomoc nejchudším osobám; rozhodnutí, kterým se přijímá převod části prostředků z cíle Evropská územní spolupráce na cíl Investice pro růst a zaměstnanost; rozhodnutí o provedení či neprovedení finančních oprav v případě nesouladu s adicionalitou; rozhodnutí o schválení a změně operačních programů; rozhodnutí o zamítnutí finančního příspěvku na velký projekt, rozhodnutí o schválení finančního příspěvku na vybraný velký projekt a prodloužení doby pro realizaci podmínek týkajících se schválení velkého projektu, a rozhodnutí o společných akčních plánech; a pokud jde o EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF, rozhodnutí o odmítnutí účetní závěrky a o částce k tíži, pokud účetní závěrka nebyla schválena, rozhodnutí o pozastavení průběžných plateb a rozhodnutí o finančních opravách.

(125)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vzor, který má být použit pro předkládání zprávy o pokroku; vzor operačního programu pro fondy; metodické pokyny, které se mají použít při provádění analýzy nákladů a přínosů velkého projektu; formát pro předkládání informací o velkém projektu a; vzor společného akčního plánu; vzor výroční a závěrečné zprávy o provedení operačního programu; četnost podávání zpráv o nesrovnalostech a formát těchto zpráv; vzor prohlášení řídicího orgánu; a vzor auditní strategie, výroku auditora a výroční kontrolní zprávy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19).

(126)

V zájmu zajištění potřebných vstupů a lepšího zapojení členských států v případě, kdy Komise vykonává své prováděcí pravomoci s cílem uplatňovat toto nařízení v určitých zvláště citlivých oblastech politik souvisejících s fondy ESI, a v zájmu posílení úlohy členských států při přijímání jednotných podmínek v tomto ohledu nebo jiných výkonných opatření, která mají zásadní důsledky nebo potenciálně významný dopad na národní hospodářství, státní rozpočet nebo na řádné fungování veřejné správy členských států, by prováděcí akty týkající se metodiky poskytování informací o podpoře plnění cílů v oblasti změny klimatu; podrobných ujednání pro zajištění jednotného přístupu při určení milníků a cílů pro každou prioritu ve výkonnostním rámci a pro hodnocení dosažení milníků a cílů; standardních podmínek pro monitorování finančních nástrojů; podrobných ujednání pro převody a správu příspěvků z programu spravovaných subjekty provádějícími finanční nástroje; vzoru dohody o financování vztahující se ke společné neomezené záruce a sekurizaci finančních nástrojů ve prospěch malých a středních podniků; vzorů, které mají být použity při podávání dodatečných informací týkajících se finančních nástrojů v souvislosti s žádostmi o platby podávanými Komisi; podmínek týkajících se systému pro elektronickou výměnu dat pro řízení a kontrolu; nomenklatury, na základě které lze určit kategorie zásahů v souvislosti s prioritní osou v operačních programech; formátu pro oznámení vybraného velkého projektu; technických vlastností informačních a komunikačních opatření k určité operaci a pokynů pro vytvoření znaku a vymezení jeho standartních barev; vzoru, který se má použít při předávání finančních údajů Komisi pro účely monitorování; podrobných pravidel pro výměnu informací mezi příjemci a řídicími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími orgány; vzoru pro zprávu a stanovisko nezávislého auditního orgánu a popisu funkcí a postupů zavedených pro řídicí orgán a případně pro certifikační orgány; technických specifikací systémů řízení a kontroly; vzorů žádostí o platby a vzoru účetní závěrky měly být přijímány přezkumným postupem podle nařízení (EU) č. 182/2011.

(127)

V případě některých prováděcích aktů, které mají být přijímány v souladu s přezkumným postupem podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011, jsou potenciální dopady a důsledky pro členské státy natolik významné, že je odůvodněná výjimka z obecného pravidla. Podle této výjimky, pokud výbor nepřijme stanovisko, by Komise neměla přijímat návrh prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se týkají stanovení metodiky pro poskytování informací o podpoře plnění cílů v oblasti změny klimatu; stanovení metodiky pro milníky týkající se výkonnostního rámce; stanovení standardních podmínek týkajících se finančních nástrojů; stanovení ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, pokud jde o některé finanční nástroje; přijímání vzoru pro dohodu o financování, pokud jde o společné finanční nástroje pro nelimitované záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků; stanovení vzorů, které mají být použity při podávání zpráv o finančních nástrojích Komisi; určování nomenklatury, na základě které lze definovat kategorie zásahů, pokud jde o prioritní osu v operačních programech; stanovení technických charakteristik informačních a komunikačních opatření, pokud jde o činnost a pokyny pro vytvoření znaku a určení jeho standardních barev; stanovení technických specifikací pro záznam a uchovávání údajů v souvislosti se systémem řízení a kontroly. Na tyto prováděcí akty by se tudíž měl použít čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(128)

Jelikož toto nařízení nahrazuje nařízení (ES) č. 1083/2006, mělo by být uvedené nařízení zrušeno. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1083/2006 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc použije ke dni 31. prosince 2013. Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1083/2006 by tedy měly zůstat v platnosti. Měla by být rovněž stanovena zvláštní přechodná pravidla odchylně od čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 pro případ, kdy řídicí orgán může pokračovat ve výkonu funkcí certifikačního orgánu u operačních programů prováděných podle předcházejícího legislativního rámce pro účely hodnocení Komise podle čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, použije-li se čl. 123 odst. 5 tohoto nařízení a jedná-li se o postup schválení velkých projektů podle čl. 102 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

(129)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a to z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cílů.

(130)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených v tomto nařízení, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecná pravidla použitelná na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), které provádí svou činnost ve společném rámci (dále jen „evropské strukturální a investiční fondy“ či "fondy ESI"). Stanoví rovněž ustanovení nezbytná k zajištění účinnosti fondů ESI a jejich koordinace mezi sebou i s dalšími nástroji Unie. Společná pravidla, která se použijí na fondy ESI, jsou stanovena v části druhé.

Část třetí stanoví obecná pravidla pro EFRR, ESF (společně dále jen „strukturální fondy“) a Fond soudržnosti, pokud jde o úkoly, přednostní cíle a uspořádání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“), kritéria, jež musí členské státy a regiony splnit, aby se staly způsobilými pro získání podpory z fondů ESI, dostupné finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

Část čtvrtá stanoví obecná pravidla pro fondy a ENRF, pokud jde o řízení a kontrolu, finanční řízení, účetnictví a finanční opravy.

Pravidla stanovená v tomto nařízení se použijí, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (20) a zvláštní ustanovení následujících nařízení (dále jen "nařízení pro jednotlivé /dané fondy") v souladu s pátým pododstavcem tohoto článku:

1)	nařízení (EU) č. 1301/2013 (dále jen „nařízení o EFRR“);

2)	nařízení (EU) č. 1304/2013 (dále jen „nařízení o ESF“);

3)	nařízení (EU) č. 1300/2013 (dále jen „nařízení o Fondu soudržnosti“);

4)	nařízení (EU) č. 1299/2013 (dále jen „nařízení o EÚS“);

5)	nařízení (EU) č. 1305/2013 (dále jen „nařízení o EZFRV“); a

6)	budoucí právní akt Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory v rámci námořní a rybářské politiky na programové období 2014 až 2020 (dále jen "nařízení o ENRF").

Část druhá tohoto nařízení se použije na všechny fondy ESI, v výjimkou případů, kdy umožňuje výslovně se od ní odchýlit Část třetí tohoto nařízení stanoví doplňující pravidla k části druhé, která se použijí na fondy nebo na fondy a ENRF, a může výslovně umožnit se od ní odchýlit v dotyčných nařízeních pro dané fondy. Nařízení pro dané fondy mohou stanovit doplňující pravidla k části druhé tohoto nařízení pro fondy ESI, k části třetí tohoto nařízení pro fondy a k části čtvrté tohoto nařízení pro fondy a ENRF. Doplňující pravidla v nařízeních pro dané fondy nesmí být v rozporu s částí druhou, třetí a čtvrtou tohoto nařízení. V případě pochybností o tom, která ustanovení mají být použita, mají přednost část druhá, třetí nebo čtvrtá tohoto nařízení před nařízeními pro dané fondy.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ záměry a sdílené cíle, jež slouží jako vodítka pro opatření členských států a Unie, vymezené v závěrech, které přijala Evropská rada dne 17. června 2010 jako přílohu I (nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst – hlavní cíle EU), v doporučení Rady ze dne 13. července 2010 (21) a v rozhodnutí Rady 2010/707/EU (22) a v jakékoli revizi těchto záměrů a sdílených cílů;

2)	„strategickým politickým rámcem“ rámec tvořený jedním nebo více dokumenty vypracovanými na celostátní nebo regionální úrovni, který stanoví omezený počet ucelených priorit určených na základě důkazů a časový rámec pro plnění těchto priorit a který může zahrnovat kontrolní mechanismus;

3)

„strategií pro inteligentní specializaci“ celostátní nebo regionální inovační strategie, které stanoví priority pro vytvoření konkurenční výhody vybudováním vlastních výzkumných a inovačních kapacit, jež budou odpovídat potřebám podniků s cílem uceleným způsobem reagovat na nové příležitosti a vývoj na trhu a zároveň zabránit zdvojování a tříštění úsilí; strategie pro inteligentní specializaci může mít podobu celostátního nebo regionálního strategického politického rámce pro výzkum a inovace nebo mohou být do něj zahrnuty;

4)	„pravidly pro daný fond“ ustanovení obsažená v části třetí nebo čtvrté tohoto nařízení či v nařízení, jímž se řídí jeden nebo několik fondů ESI, uvedeném v čl. 1 čtvrtém pododstavci, nebo zavedená na jejich základě;

5)

„programováním“ proces organizace, rozhodování a přidělování finančních prostředků v několika fázích, do nějž jsou zapojeni partneři v souladu s článkem 5, s cílem realizovat během několika let společnou akci Unie a členských států za účelem dosažení cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

6)	„programem“„operační program“, jak je uveden v části třetí nebo čtvrté tohoto nařízení a v nařízení o ENRF, a „program pro rozvoj venkova“, jak je uveden v nařízení o EZFRV;

(7)	"programovou oblastí" zeměpisná oblast, na kterou se vztahuje daný program, nebo v případě programu vztahujícího se na více než jednu kategorii regionu, zeměpisná oblast odpovídající každé jednotlivé kategorii regionu;

8)	„prioritou“ v části druhé a čtvrté tohoto nařízení „prioritní osa“, jak je uvedena v části třetí tohoto nařízení pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti, a „priorita Unie“, jak je uvedena v nařízení o ENRF a v nařízení o EZFRV;

9)

„operací“ projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, které byly vybrány řídicími orgány dotyčných programů nebo z jejich pověření a které přispívají k dosažení cílů priority nebo priorit; v souvislosti s finančními nástroji tvoří operaci finanční příspěvky z programu na finanční nástroje a následná finanční podpora, kterou tyto finanční nástroje poskytují;

10)

„příjemcem“ veřejný nebo soukromý subjekt a pouze pro účely nařízení o EZFRV a nařízení o ENRF rovněž fyzická osoba, odpovědné za zahájení nebo za zahájení a provádění operací; a v souvislosti se systémy státní podpory, jak jsou vymezeny v bodě 13 tohoto článku, subjekt, který dostává podporu; a v souvislosti s finančními nástroji podle části druhé hlavy IV tohoto nařízení subjekt, který provádí finanční nástroj, popřípadě fond fondů;

11)	„finančními nástroji“ finanční nástroje vymezené ve finančním nařízení, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak;

12)	„konečným příjemcem“ právnická nebo fyzická osoba, která dostává finanční podporu z finančního nástroje;

13)

„státní podporou“ podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, přičemž pro účely tohoto nařízení se má za to, že tento výraz zahrnuje rovněž podporu de minimis ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 (23), nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 (24) a nařízení Komise (ES) č. 875/2007 (25);

14)	„dokončenou operací“ operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byl jim vyplacen odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů;

15)

„veřejným výdajem“ jakýkoli příspěvek z veřejných zdrojů na financování operací, jehož zdrojem je rozpočet celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, rozpočet Unie související s fondy ESI, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů a který může - pro účely stanovení podílu spolufinancování pro programy ESF nebo priority - zahrnovat případné finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci;

16)

„veřejnoprávním subjektem“ jakýkoli subjekt, na který se vztahuje veřejné právo ve smyslu čl. 1 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (26), a jakékoli evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zřízené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (27), bez ohledu na to, zda je ESÚS podle příslušných vnitrostátních prováděcích předpisů považován za subjekt veřejného či soukromého práva;

17)	„dokladem“ tištěné nebo elektronické médium obsahující informace významné v souvislosti v tímto nařízením;

18)	„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídicí nebo certifikační orgán nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace;

19)	„komunitně vedeným místním rozvojem“ ucelená soustava operací za účelem splnění cílů a potřeb na místní úrovni, a která přispívá k dosažení strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a která je koncipována a prováděna místní akční skupinou;

20)

„dohodou o partnerství“ dokument vypracovaný členským státem za účasti partnerů v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a opatření pro účinné a efektivní využívání fondů ESI za účelem plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a který je schválen Komisí na základě posouzení a dialogu s dotyčným členským státem.

21)	„kategorií regionů“ rozdělení regionů do kategorií „méně rozvinuté regiony“, „přechodové regiony“ nebo „více rozvinuté regiony“ podle čl. 90 odst. 2;

22)	„žádostí o platbu“ žádost o platbu nebo výkaz výdajů předložený členským státem Komisi;

23)	„EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky;

24)

„partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ formy spolupráce veřejných subjektů a soukromého sektoru, jejichž cílem je zlepšit provádění investic do infrastrukturních projektů nebo jiných typů operací, jež zajišťují veřejné služby, prostřednictvím sdílení rizik a odborných znalostí soukromého sektoru nebo poskytováním dalších zdrojů kapitálu;

25)	„operací partnerství veřejného a soukromého sektoru“ operace, jež se provádí má být prováděna ve struktuře partnerství veřejného a soukromého sektoru;

26)

„účelově vázaným účtem“ bankovní účet, na který se vztahuje písemná dohoda mezi řídicím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem a subjektem provádějícím finanční nástroj, nebo v případě operace prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru, písemná dohoda mezi veřejným subjektem, který je příjemcem, a soukromým partnerem schváleným řídicím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem, a který byl zřízen výhradně k uložení prostředků, jež mají být vyplaceny po skončení období způsobilosti, výhradně pro účely stanovené v čl. 42 odst. 1 písm. c), čl. 42 odst. 2, čl. 42 odst. 3 a článku 64, nebo bankovní účet zřízený za podmínek poskytujících rovnocenné záruky na výplatu prostředků z fondů;

27)	„fondem fondů“ fond zřízený s cílem poskytovat podporu z programu či programů několika finančním nástrojům; pokud jsou finanční nástroje prováděny prostřednictvím fondu fondů, považuje se subjekt provádějící fond fondů za jediného příjemce ve smyslu bodu 10 tohoto článku;

28)	„malými a středními podniky“ mikropodniky, malé nebo střední podniky vymezené v doporučení Komise 2003/361/ES (28);

29)

„účetním obdobím“ pro účely části třetí a čtvrté, období od 1. července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období programového období, u nějž se tím rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2015. Poslední účetní období je období od 1. července 2023 do 30. června 2024;

30)	„rozpočtovým rokem“ pro účely části třetí a čtvrté, období od 1. ledna do 31. prosince;

31)

„makroregionální strategií“ integrovaný rámec schválený Evropskou radou, který může být podporován mj. fondy ESI a který se má zabývat společnými výzvami stanovené zeměpisné oblasti, jež se týkají členských států a třetích zemí, které leží v téže zeměpisné oblasti, a tak těží z posílené spolupráce přispívající k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

32)

„strategií pro přímořskou oblast“ strukturovaný rámec spolupráce týkající se dané zeměpisné oblasti vytvořený orgány Unie, členskými státy, jejich regiony a případně třetími zeměmi, které leží v dané přímořské oblasti; strategie pro přímořskou oblast bere v úvahu geografická, klimatická, hospodářská a politická specifika dotčené přímořské oblasti;

33)	„použitelnou předběžnou podmínkou“ konkrétní a předem přesně vymezený podstatný faktor, který je nezbytným předpokladem pro účinné a účelné splnění specifického cíle investiční priority nebo priority Unie, je s tímto cílem přímo a skutečně spojen a má přímý vliv na jeho účinné a efektivní splnění;

34)	„specifickým cílem“ výsledek, k jehož dosažení přispívá investiční priorita nebo priorita Unie ve specifickém celostátním nebo regionálním kontextu prostřednictvím akcí nebo opatření provedených v rámci dané priority;

35)

„příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijatými podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU“ a „příslušnými doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU“ doporučení týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, jež spadají přímo do oblasti působnosti fondů ESI, jak je uvedeno v nařízeních pro dané fondy;

36)

„nesrovnalostí“ jakékoli porušení ustanovení unijního nebo vnitrostátního právního předpisu týkajícího se jeho uplatňování, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění fondů ESI, a v důsledku jehož je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z rozpočtu Unie uhrazen neoprávněný výdaj.

37)	„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba a ostatní subjekty, které se podílejí na provádění pomoci z fondů ESI, s výjimkou členského státu při výkonu veřejných pravomocí;

38)

„systémovou nesrovnalostí“ nesrovnalost, jež se může opakovat, u níž je vysoká pravděpodobnost, že se bude vyskytovat u podobných typů operací, a která je důsledkem závažného nedostatku v účinném fungování systémů řízení a kontroly včetně nezavedení odpovídajících postupů v souladu s tímto nařízením a pravidly pro daný fond;

39)

„závažným nedostatkem v účinném fungování systému řízení a kontroly“ pro účely provádění fondů a ENRF v rámci části čtvrté, nedostatek, který vyžaduje podstatná zlepšení systému, který vystavuje fondy a ENRF závažnému riziku nesrovnalostí a jehož existence je neslučitelná s výrokem auditora bez výhrad ohledně fungování systému řízení a kontroly.

Článek 3

Výpočet lhůt pro rozhodnutí Komise

Pokud je podle čl. 16 odst. 2 a 3, čl. 29 odst. 3, čl. 30 odst. 2 a 3, čl. 102 odst. 2, čl. 107 odst. 2 a čl. 108 odst. 3 stanovena lhůta, v níž má Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout nebo změnit rozhodnutí, nezapočítává se do ní doba, která začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zašle své připomínky členskému státu, a končí dnem, kdy členský stát na tyto připomínky odpoví.

ČÁST DRUHÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA FONDY ESI

HLAVA I

ZÁSADY PODPORY UNIE PRO FONDY ESI

Článek 4

Obecné zásady

1.   Fondy ESI poskytují prostřednictvím víceletých programů podporu, která doplňuje celostátní, regionální a místní zásahy, za účelem splnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zvláštních úkolů stanovených pro jednotlivé fondy v souladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, při zohlednění příslušných integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 a příslušných doporučení pro jednotlivé země přijatých podle s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušných doporučení Rady přijatých podle s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k příslušnému národnímu programu reforem.

2.   Komise a členské státy s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v jednotlivých členských státech zajistí, aby byla podpora z fondů ESI v souladu s příslušnými politikami, horizontálními zásadami podle článků 5, 7 a 8 a prioritami Unie a vzájemně se doplňovala s dalšími nástroji Unie.

3.   Podpora z fondů ESI se provádí v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy v souladu se zásadou subsidiarity.

4.   Členské státy na odpovídající územní úrovni a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem a subjekty určené členskými státy pro tento účel zodpovídají za přípravu a provádění programů a za plnění svých úkolů v partnerství s příslušnými partnery uvedenými v článku 5 v souladu s tímto nařízením a pravidly pro daný fond.

5.   Opatření pro provádění a využívání fondů ESI a zejména nezbytné finanční a správní zdroje potřebné pro přípravu a provádění programů v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv, hodnocením, řízením a kontrolou musí dodržovat zásadu proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory a musí přihlížet k obecnému cíli snižování administrativní zátěže pro subjekty zapojené do řízení a kontroly programů.

6.   Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci mezi jednotlivými fondy ESI a mezi fondy ESI a dalšími příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie včetně těch, jež spadají do rámce vnější činnosti Unie.

7.   Část rozpočtu Unie přidělená fondům ESI je plněna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise, v souladu s článkem 59 finančního nařízení, s výjimkou částky podpory z Fondu soudržnosti převedené na nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 tohoto nařízení, inovativních opatření z podnětu Komise podle článku 8 nařízení o EFRR, technické pomoci z podnětu Komise a podpory pro přímé řízení podle nařízení o ENRF.

8.   Komise a členské státy ctí zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem 30 finančního nařízení.

9.   Komise a členské státy zajistí účinnost fondů ESI při přípravě a provádění ve vztahu ke monitorování, podávání zpráv a hodnocení.

10.   Komise a členské státy plní své úlohy v souvislosti s fondy ESI s cílem snížit administrativní zátěž pro příjemce.

Článek 5

Partnerství a víceúrovňová správa

1.   V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým jednotlivým programem naváže každý členský stát v souladu se svým institucionálním a právním rámcem partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány. Partnerská spolupráce zahrnuje také tyto partnery:

a)	příslušné městské a jiné orgány veřejné správy;

b)	hospodářské a sociální partnery; a

c)	příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, nevládních organizací a subjektů zodpovědných za prosazování sociálního začlenění, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

2.   V souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě zapojí členské státy partnery uvedené v odstavci 1 do přípravy dohod o partnerství a zpráv o pokroku a po celou dobu přípravy a provádění programů, včetně účasti v monitorovacích výborech pro jednotlivé programy v souladu s článkem 48.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, aby stanovila evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci (dále jen "kodex chování") s cílem podpořit členské státy a zjednodušit jim situaci při organizaci partnerské spolupráce v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Kodex chování stanoví rámec, v němž členské státy v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a také se svými vnitrostátními a regionálními pravomocemi provádějí dohody o partnerství. Kodex chování – při plném respektování zásad subsidiarity a proporcionality – stanoví:

a)	hlavní zásady týkající se transparentních postupů, jimiž je třeba se řídit při určování příslušných partnerů, včetně jejich případných zastřešujících organizací, aby mohly členské státy snadněji určit ty nejreprezentativnější příslušné partnery v souladu se svým institucionálním a právním rámcem;

b)	hlavní zásady a osvědčené postupy týkající se zapojení různých kategorií příslušných partnerů, jak je uvedeno v odstavci 1, do přípravy dohod o partnerství a programů, informace týkající se zapojení, které mají být poskytnuty, a různé fáze provádění;

c)	osvědčené postupy týkající se formulace pravidel členství a vnitřní postupy monitorovacích výborů, o nichž mají rozhodnout členské státy, popřípadě monitorovací výbory pro jednotlivé programy v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond;

d)

hlavní cíle a osvědčené postupy v případech, kdy řídicí orgán zapojí příslušné partnery do přípravy výzev k předkládání návrhů, a zejména osvědčené postupy pro zabránění možnému střetu zájmů v případech, kdy je možné, že příslušní partneři jsou rovněž potenciálními příjemci, a pro zapojení příslušných partnerů do přípravy zpráv o pokroku a do práce související s monitorováním a hodnocením programů v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond;

e)	orientační oblasti, témata a osvědčené postupy o tom, jak příslušné orgány členských států mohou využívat fondy ESI včetně technické pomoci při posilování institucionálních kapacit příslušných partnerů v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond;

f)	úlohu Komise při šíření osvědčených postupů;

g)	hlavní zásady a osvědčené postupy, které mohou usnadnit členským státům posuzování toho, jak jsou prováděny dohody o partnerství a jaký je jejich přínos.

Ustanovení kodexu chování nesmějí být jakkoli v rozporu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond.

4.   Komise oznámí akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 3 tohoto článku, týkající se evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci současně Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2014 Tento akt v přenesené pravomoci nesmí stanovit za den použitelnosti den předcházející dni jeho přijetí.

5.   Porušení povinnosti, kterou členským státům ukládá tento článek nebo akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 3 tohoto článku, není považováno za nesrovnalost vyžadující finanční opravu podle článku 85.

6.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění podpory z fondů ESI, a to pro každý fond ESI, a o výsledku těchto konzultací podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 6

Soulad s právem Unie a členských států

Operace podporované z fondů ESI jsou v souladu s platným právem Unie a členských států týkajícím se jeho uplatňování (dále jen „použitelné právo“).

Článek 7

Podpora rovnosti žen a mužů a nediskriminace

Členské státy a Komise zajistí zohlednění a podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví po celou dobu přípravy a provádění programů, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením.

Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy a provádění programů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění programů je zejména třeba zohlednit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Článek 8

Udržitelný rozvoj

Cíle fondů ESI jsou sledovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje a prosazováním cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“.

Členské státy a Komise při přípravě a provádění dohod o partnerství a programů zajistí podporu požadavků na ochranu životního prostředí, účinného využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, biologické rozmanitosti, odolnosti proti katastrofám a předcházení rizikům. Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti změny klimatu s použitím metodiky založené na kategoriích zásahů, oblastech zájmu nebo opatřeních, v závislosti na daném fondu ESI. Tato metodika spočívá v přidělení specifického koeficientu podpoře poskytované v rámci fondů ESI, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Přidělený specifický koeficient se rozlišuje na základě toho, zda daná podpora přispívá k těmto cílům v oblasti změny klimatu významným, nebo skromným způsobem. Pokud daná podpora k těmto cílům nepřispívá nebo pouze bezvýznamně, je jí přidělen nulový koeficient. V případě EFRR, ESF a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny kategoriím zásahů stanoveným v rámci nomenklatury přijaté Komisí. V případě EZRFV jsou koeficienty přiděleny oblastem zájmu stanoveným v nařízení o EZRFV a v případě ENRF opatřením stanoveným v nařízení o ENRF.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu stanoví jednotné podmínky pro uplatňování této metodiky uvedené v druhém pododstavci pro každý z fondů ESI. Prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

KAPITOLA I

Tematické cíle fondů ESI a společný strategický rámec

Článek 9

Tematické cíle

S cílem přispět ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k plnění zvláštních úkolů stanovených pro jednotlivé fondy v souladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, každý fond ESI podporuje tyto tematické cíle:

1)	posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací;

2)	zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií;

3)	zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF);

4)	podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

5)	podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik;

6)	zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;

7)	podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách;

8)	podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil;

9)	podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci;

10)	investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení;

11)	posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě.

Tematické cíle se promítají do konkrétních priorit každého fondu ESI, které jsou stanoveny v pravidlech pro daný fond.

Článek 10

Společný strategický rámec

1.   S cílem podpořit harmonický, vyrovnaný a udržitelný rozvoj Unie se stanoví společný strategický rámec (dále jen „SSR“) v souladu s přílohou I. SSR stanoví strategické hlavní zásady, jež usnadní proces programování a odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů ESI a s ostatními příslušnými politikami a nástroji Unie v souladu se záměry a cíli strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a současně zohlední hlavní územní problémy různých typů území.

2.   Strategické hlavní zásady uvedené v SSR se stanoví v souladu s účelem každého fondu ESI a v rámci podpory poskytované z těchto fondů, a v souladu s pravidly, kterými se řídí fungování každého fondu ESI a která jsou definována v tomto nařízení a v pravidlech pro daný fond. SSR členským státům neukládá další povinnosti k povinnostem stanoveným v rámci příslušných odvětvových politik Unie.

3.   SSR usnadní přípravu dohody o partnerství a programů v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a s ohledem na pravomoci na vnitrostátní a regionální úrovni s cílem rozhodnout o specifických a vhodných politických a koordinačních opatřeních.

Článek 11

Obsah

SSR stanoví:

a)

mechanismy k zajištění příspěvku z fondů ESI ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k soudržnosti a souladu programováním fondů ESI s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijatými podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a s příslušnými doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně na vnitrostátní úrovni s národními programy reforem;

b)	opatření na podporu integrovaného využívání fondů ESI;

c)	opatření pro koordinaci mezi fondy ESI a dalšími příslušnými politikami a nástroji Unie včetně vnějších nástrojů pro spolupráci;

d)	horizontální zásady uvedené v článcích 5, 7 a 8 a průřezové politické cíle pro provádění fondů ESI;

e)

ustanovení řešící hlavní územní problémy městských, venkovských, pobřežních a rybolovných oblastí, demografické problémy regionů nebo specifické potřeby zeměpisných oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování EU, a specifické problémy nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU;

f)	prioritní oblasti spolupráce fondů ESI, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti.

Článek 12

Přezkum

Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii nebo ke změnám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, může Komise předložit návrh na přezkum SSR, nebo Evropský parlament či Rada mohou Komisi v souladu s články 225 nebo 241 Smlouvy o fungování EU požádat o předložení takového návrhu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149 s cílem doplnit nebo změnit oddíly 4 a 7 přílohy I, pokud je nutné zohlednit změny v politikách a nástrojích Unie uvedených v oddílu 4 nebo změny v činnostech spolupráce uvedených v oddílu 7 či zohlednit zavedení nových unijních politik, nástrojů nebo činností spolupráce.

Článek 13

Pokyny pro příjemce

1.   Komise vypracuje pokyny ohledně toho, jak lze získat efektivní přístup k fondům ESI a jak tyto fondy účinně používat a jak lze využít doplňkovosti těchto fondů s ostatními nástroji relevantních politik Unie.

2.   Tato příručka bude vypracována do 30. června 2014 a pro každý tematický cíl poskytne přehled dostupných relevantních nástrojů na úrovni Unie a podrobně uvede zdroje informací, příklady osvědčených postupů, jak kombinovat dostupné nástroje financování v rámci jednotlivých oblastí politik a napříč těmito oblastmi, popíše příslušné orgány a subjekty zapojené do řízení jednotlivých nástrojů a uvede kontrolní seznam pro potenciální příjemce, který jim pomůže určit ty nejvhodnější zdroje financování.

3.   Příručka bude zveřejněna na internetových stránkách příslušných generálních ředitelství Komise. Komise a řídicí orgány jednající v souladu s pravidly pro daný fond zajistí ve spolupráci s Výborem regionů šíření příručky potenciálním příjemcům.

KAPITOLA II

Dohoda o partnerství

Článek 14

Příprava dohody o partnerství

1.   Každý členský stát připraví dohodu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2.   Dohodu o partnerství vypracují členské státy ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Dohoda o partnerství se připraví v dialogu s Komisí. Členské státy vypracují dohodu o partnerství postupy, které jsou pro veřejnost transparentní, a v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.

3.   Dohoda o partnerství se vztahuje na veškerou podporu z fondů ESI v dotčeném členském státě.

4.   Každý členský stát předloží svou dohodu o partnerství Komisi do 22. dubna 2014.

5.   Pokud jedno nebo více nařízení pro jednotlivé fondy nevstoupí v platnost nebo se neočekává, že by vstoupilo v platnost do 22. února 2014, dohoda o partnerství předložená členským státem podle odstavce 4 nemusí obsahovat prvky uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. a) bodech ii), iii), iv) a v) pro ten fond ESI, který je dotčen takovým opožděním či očekávaným opožděním vstupu zvláštního nařízení pro daný fond v platnost.

Článek 15

Obsah dohody o partnerství

1.   Dohoda o partnerství stanoví:

a)

opatření, která zajistí soulad se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a se zvláštními úkoly stanovenými pro jednotlivé fondy v souladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to včetně: i) analýzy rozdílů, potřeb rozvoje a růstového potenciálu s ohledem na tematické cíle a územní problémy a případně na národní program reforem, dále s přihlédnutím k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijatým podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a k příslušným doporučením Rady přijatým podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU; ii) souhrnu předběžných hodnocení programů nebo hlavních zjištění předběžných hodnocení dohody o partnerství, pokud je členský stát z vlastního podnětu provedl uvedené hodnocení; iii) vybraných tematických cílů a pro každý z těchto vybraných tematických cílů přehledu hlavních očekávaných výsledků u každého z fondů ESI; iv) orientačního rozdělení podpory poskytované Unií podle tematických cílů na vnitrostátní úrovni pro každý z fondů ESI; rovněž včetně celkové orientační částky předpokládané podpory na cíle v oblasti změny klimatu; v) použití horizontálních principů uvedených v článcích 5, 7 a 8 a cílů politik pro provádění fondů ESI; vi) seznamu programů v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, s výjimkou programů spadajících pod cíl Evropská územní spolupráce a programů EZFRV a ENRF, spolu s příslušnými orientačními příděly pro každý fond ESI na každý rok; vii) informací o prostředcích přidělených na výkonnostní rezervu a rozčleněných podle fondů ESI a případně podle kategorií regionů a o částkách vyloučených z výpočtu výkonnostní rezervy v souladu s článkem 20;

b)

opatření k zajištění účinného provádění fondů ESI, a to včetně: i) opatření podle institucionálního rámce daného členského státu, která zajistí koordinaci mezi fondy ESI a dalšími finančními nástroji Unie a členských států a s EIB; ii) informací požadovaných pro předběžné ověření souladu s pravidly pro adicionalitu, jak jsou stanovena v části třetí; iii) souhrnného hodnocení toho, jak jsou plněny použitelné předběžné podmínky v souladu s článkem 19 a přílohou XI na vnitrostátní úrovni, a v případě, že použitelné předběžné podmínky plněny nejsou, přehledu opatření, jež je nutno přijmout, odpovědných orgánů a harmonogramu jejich provádění; iv) metodiky a mechanismů k zajištění jednotného fungování výkonnostního rámce v souladu s článkem 21; v) posouzení toho, zda je třeba posílit správní kapacitu orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a případně příjemců, a v případě potřeby i včetně souhrnu opatření, jež je nutno za tímto účelem přijmout; vi) přehledu plánovaných opatření v rámci programů, včetně orientačního harmonogramu pro dosažení snížení administrativní zátěže příjemců;

c)	opatření pro zásadu partnerství podle článku 5;

d)	orientační seznam partnerů uvedených v článku 5 a souhrn opatření přijatých k jejich zapojení podle článku 5 a jejich úloh při přípravě dohody o partnerství a zprávy o pokroku, jak jsou uvedeny v článku 52.

2.   Dohoda o partnerství rovněž stanoví:

a)

integrovaný přístup k územnímu rozvoji podporovaný z fondů ESI nebo souhrn integrovaných přístupů k územnímu rozvoji založený na obsahu operačních programů s uvedením: i) opatření, která mají zajistit integrovaný přístup k využívání fondů ESI pro územní rozvoj konkrétních subregionálních oblastí, zejména prováděcí opatření k článkům 32, 33 a 36, včetně zásad pro určování městských oblastí, v nichž mají být integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst prováděna; ii) hlavních prioritních oblastí spolupráce v působnosti fondů ESI, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti; iii) případně integrovaného přístupu k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí chudoba, diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel a osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané osoby a mladé lidi, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy; iv) případně integrovaného přístupu k řešení demografických problémů regionů nebo specifických potřeb zeměpisných oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování EU;

b)

opatření k zajištění účinného provádění fondů ESI, a to včetně posouzení stávajících systémů pro elektronickou výměnu dat a souhrnu plánovaných opatření, jež mají postupně umožnit, aby veškeré výměny informací mezi příjemci a orgány odpovědnými za řízení a kontrolu programů probíhaly formou elektronické výměny dat.

Článek 16

Přijetí a změny dohody o partnerství

1.   Komise posoudí soulad dohody o partnerství s tímto nařízením, přičemž přihlédne k případnému národnímu programu reforem a k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijatým podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, k příslušným doporučením Rady přijatým podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a k předběžnému hodnocení programů a své připomínky vyjádří do tří měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem. Dotyčný členský stát poskytne veškeré nezbytné dodatečné informace a případně dohodu o partnerství upraví.

2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení prvků dohody o partnerství podle čl. 15 odst. 1 a rovněž těch, které spadají do působnosti čl. 15 odst. 2,, využil-li členský stát ustanovení čl. 96 odst. 8 pro prvky vyžadující rozhodnutí Komise podle čl. 96 odst. 10, a to nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem za předpokladu, že byly náležitě zohledněny případné připomínky Komise. Dohoda o partnerství nevstoupí v platnost před 1. lednem 2014.

3.   Do 31. prosince 2015 připraví Komise pro každý členský stát zprávu o výsledcích jednání ohledně dohod o partnerství a programů, jež bude obsahovat přehled klíčových otázek. Tuto zprávu předloží současně Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.   Pokud členský stát navrhne změnu prvků dohody o partnerství, na něž se vztahuje rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 2, provede Komise posouzení podle odstavce 1 a případně do tří měsíců ode dne předložení návrhu změny členským státem přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o jejím schválení.

5.   Pokud členský stát změní prvky dohody o partnerství, na něž se rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 2 nevztahuje, oznámí tuto skutečnost Komisi do jednoho měsíce ode dne přijetí rozhodnutí o provedení změny.

Článek 17

Přijetí revidované dohody o partnerství v případě opožděného vstupu v platnost nařízení pro daný fond

1.   Pokud se použije čl. 14 odst. 5, předloží každý členský stát Komisi revidovanou dohodu o partnerství, která zahrnuje chybějící prvky dohody o partnerství pro daný fond ESI, do dvou měsíců ode dne, kdy opožděné nařízení pro daný fond vstoupí v platnost.

2.   Komise posoudí soulad revidované dohody o partnerství s tímto nařízením podle čl. 16 odst. 1 a přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení revidované dohody o partnerství podle čl. 16 odst. 2.

KAPITOLA III

Tematické zaměření, předběžné podmínky a přezkum výkonnosti

Článek 18

Tematické zaměření

Členské státy v souladu s pravidly pro daný fond soustředí podporu na zásahy, jež mají pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění největší přidanou hodnotu, přičemž berou v potaz hlavní územní problémy různých typů území v souladu se SSR, případně problémy zjištěné v národním programu reforem, příslušná doporučení pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU. Ustanovení o tematickém zaměření uvedená v pravidlech pro daný fond se nepoužijí na technickou pomoc.

Článek 19

Předběžné podmínky

1.   Členské státy posoudí v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a v kontextu přípravy programů a případně dohody o partnerství, zda jsou předběžné podmínky stanovené v příslušných pravidlech pro daný fond a obecné předběžné podmínky stanovené v příloze XI části II použitelné pro zvláštní cíle sledované v rámci priorit jejich programů a zda jsou použitelné předběžné podmínky splněny.

Ve vztahu ke specifickým cílům sledovaným v rámci priorit programu se předběžné podmínky použijí pouze v rozsahu definice stanovené v čl. 2 bodu 33 a v souladu s ní. Aniž je dotčena definice uvedená v čl. 2 bodu 33, při posouzení použitelnosti se v souladu s čl. 2 případně zohlední zásada proporcionality v souladu s čl. 4 odst. 5 s ohledem na výši přidělené podpory. Posouzení splnění se omezí na kritéria stanovená ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů a v příloze XI části II.

2.   Dohoda o partnerství uvádí přehled posouzení toho, jak jsou plněny použitelné předběžné podmínky na vnitrostátní úrovni, a u podmínek, které podle posouzení uvedeného v odstavci 1 nejsou plněny ke dni předložení dohody o partnerství, opatření, jež je nutno přijmout, odpovědné orgány a harmonogram provádění těchto opatření. Každý program uvádí, které předběžné podmínky stanovené v příslušných pravidlech pro daný fond a obecné předběžné podmínky stanovené v příloze XI části II jsou použitelné pro program a které z nich jsou podle posouzení uvedeného v odstavci 2 splněny ke dni předložení dohody o partnerství a programů. V případě, že nejsou splněny použitelné předběžné podmínky, jsou v programu popsána opatření, jež je nutno přijmout, odpovědné orgány a harmonogram provádění těchto opatření. Členské státy tyto předběžné podmínky splní nejpozději do 31. prosince 2016 a jejich splnění oznámí nejpozději ve výroční zprávě o provádění v roce 2017 v souladu s čl. 50 odst. 3 nebo ve zprávě o pokroku v roce 2017 v souladu s čl. 46 odst. 2 písm. c).

3.   Ucelenost a adekvátnost informací, které členský stát poskytl ohledně použitelnosti předběžných podmínek a ohledně splnění použitelných předběžných podmínek, Komise posoudí v rámci svého posouzení programů a případně dohody o partnerství.

Při uvedeném posouzení použitelnosti Komisí se v souladu s čl. 4 odst. 5 případně zohlední zásada proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory. Toto posouzení splnění Komisí se omezí na kritéria stanovená v pravidlech pro daný fond a na kritéria stanovená v příloze XI části II a respektuje vnitrostátní a regionální pravomoci, pokud jde o rozhodování o konkrétních a přiměřených politických opatřeních včetně obsahu strategií.

4.   V případě neshody mezi Komisí a členským státem, pokud jde o použitelnost určité předběžné podmínky na specifický cíl priorit programu nebo její splnění, Komise prokáže použitelnost podle definice stanovené v čl. 2 bodu 33 i nesplnění.

5.   Komise se při schvalování programu může rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby na příslušnou prioritu daného programu nebo jejich část, dokud nedojde k dokončení opatření uvedených v odstavci 2, pokud je to nezbytné k zabránění tomu, aby se významně snížila účinnost a efektivita dosahování specifických cílů dané priority. Nedokončení opatření ke splnění použitelné předběžné podmínky, která nebyla splněna ke dni předložení dohody o partnerství a příslušných programů, ve lhůtě stanovené v odstavci 2 je důvodem pro pozastavení průběžných plateb na dotčené priority tohoto programu ze strany Komise. Rozsah pozastavení je v obou případech úměrný opatřením, jež mají být přijata, a ohroženým finančním prostředkům.

6.   Ustanovení odstavce 5 se nepoužijí v případě dohody mezi Komisí a členským státem týkající se nepoužitelnosti předběžné podmínky nebo o skutečnosti, že použitelná předběžná podmínka byla splněna, jak vyplývá ze schválení programu a dohody o partnerství, nebo v případě, že Komise nevznese připomínky do 60 dnů od předložení zprávy podle odstavce 2.

7.   Komise pozastavení průběžných plateb pro prioritu neprodleně zruší, pokud členský stát dokončil opatření související se splněním předběžných podmínek použitelných pro daný program, které nebyly splněny v době, kdy Komise o tomto pozastavení rozhodla. Komise toto pozastavení rovněž neprodleně zruší v případě, že po změně programu souvisejícího s příslušnou prioritou již příslušná předběžná podmínka není použitelná.

8.   Odstavce 1 až 7 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Článek 20

Výkonnostní rezerva

6 % ze zdrojů přidělených pro EFRR, ESF a Fondu soudržnosti v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost uvedeného v čl. 89 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, jakož i pro EZFRV a pro opatření financovaná v rámci sdíleného řízení v souladu s nařízením o ERNF tvoří výkonnostní rezervu, která je stanovena v dohodě o partnerství a programech a je přidělena na specifické priority v souladu s článkem 22 tohoto nařízení.

Do výpočtu výkonnostní rezervy se nezahrnují následující zdroje:

a)	zdroje přidělené na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí vymezené v operačním programu v souladu s článkem 18 nařízení o ESF;

b)	zdroje přidělené na technickou pomoc z podnětu Komise;

c)	zdroje převedené z prvního pilíře společné zemědělské politiky do EZFRV podle čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013

d)	převody do EZFRV v souladu s články 10b, 136 a 136b nařízení Rady (ES) č. 73/2009 za kalendářní roky 2013 a 2014;

e)	zdroje převedené do nástroje pro propojení Evropy z Fondu soudržnosti v souladu s čl. 92 odst. 6 tohoto nařízení;

f)	zdroje převedené do Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v souladu s čl. 92 odst. 7 tohoto nařízení;

g)	zdroje přidělené na inovativní opatření pro udržitelný rozvoj měst v souladu s čl. 92 odst. 8 tohoto nařízení.

Článek 21

Přezkum výkonnosti

1.   Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá výkonnost programů v každém členském státě v roce 2019 (dále jen „přezkum výkonnosti“) s ohledem na výkonnostní rámec stanovený v příslušných programech. Způsob stanovení výkonnostního rámce je uveden v příloze II.

2.   Přezkum výkonnosti posoudí dosažení milníků programů na úrovni priorit na základě informací a hodnocení uvedených ve výroční zprávě o provádění předložené členskými státy v roce 2019.

Článek 22

Uplatňování výkonnostního rámce

1.   Výkonnostní rezerva představuje mezi 5 a 7 % z podílu pro každou prioritu v rámci programu, s výjimkou priorit zaměřených na technickou pomoc a programy zaměřené na finanční nástroje v souladu s článkem 39. Celková výše výkonnostní rezervy přidělené na fondy ESI a kategorie regionů činí 6 %. Částky odpovídající výkonnostní rezervě jsou uvedeny v programech, rozdělené podle priorit a případně podle fondů ESI a kategorií regionů.

2.   Na základě přezkumu výkonnosti přijme Komise do dvou měsíců od obdržení příslušných výročních zpráv o provádění operačních programů v roce 2019 prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, jímž pro každý fond ESI a členský stát určí programy a priority, které dosáhly svých milníků, a pokud se priorita týká více než jednoho fondu ESI nebo kategorie regionu, rozčlení tyto informace podle fondů ESI a kategorií regionů.

3.   Výkonnostní rezerva je přidělována pouze programům a prioritám, které dosáhly svých milníků. Pokud priority dosáhly svých milníků, je částka výkonnostní rezervy stanovená pro danou prioritu považována za definitivně přidělenou na základě rozhodnutí Komise podle odstavce 2.

4.   Pokud priority svých milníků nedosáhly, navrhne členský stát přerozdělení odpovídající částky výkonnostní rezervy na priority uvedené v rozhodnutí Komise podle odstavce 2 a ostatní změny programu, které z přerozdělení výkonnostní rezervy vyplývají, do tří měsíců od přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.

Komise schválí změnu dotčených programů v souladu s čl. 30 odst. 3 a 4. Pokud členský stát nepředloží informace podle čl. 50 odst. 5 a 6, výkonnostní rezerva pro dotčené programy nebo priority se na dané programy nebo priority nepřidělí.

5.   Návrh členského státu na přerozdělení výkonnostní rezervy musí být v souladu s požadavky na tematické zaměření a s minimálními příděly stanovenými v tomto nařízení a ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy. Pokud však jedna nebo více priorit spojených s požadavky na tematické zaměření nebo minimálními příděly nedosáhly svých milníků, mohou členské státy odchylně navrhnout přerozdělení rezervy, která nesplňuje výše uvedené požadavky a minimální příděly.

6.   Pokud z přezkumu výkonnosti ohledně priority vyplývá, že došlo k závažnému selhání, pokud jde o dosažení milníků pro tuto prioritu, týkajících se pouze finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a klíčových prováděcích kroků stanovených ve výkonnostním rámci, a že je toto selhání důsledkem jasně zjištěných nedostatků v provádění, o nichž Komise již dříve informovala podle čl. 50 odst. 8 po úzkých konzultacích s dotčeným členským státem, a že tento členský stát neučinil potřebná nápravná opatření, aby tyto nedostatky odstranil, může Komise po uplynutí pěti měsíců od takového sdělení zcela nebo zčásti pozastavit průběžné platby na prioritu programu v souladu s postupem stanoveným ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy.

Jakmile daný členský stát přijme potřebná nápravná opatření, Komise pozastavení průběžných plateb neprodleně zruší. Pokud se nápravná opatření týkají převodu finančních přídělů na jiné programy nebo priority, které svých milníků dosáhly, Komise prostřednictvím prováděcího aktu schválí potřebnou změnu dotčených programů v souladu s čl. 30 odst. 2. V takovémto případě Komise odchylně od čl. 30 odst. 2 rozhodne o této změně nejpozději do dvou měsíců od předložení žádosti členského státu o změnu.

7.   Pokud Komise na základě přezkumu závěrečné zprávy o provádění programu zjistí závažné selhání při plnění cílů týkajících se pouze finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění stanovených ve výkonnostním rámci z důvodu jasně zjištěných nedostatků v provádění, o nichž Komise již dříve informovala podle čl. 50 odst. 87 po úzkých konzultacích s dotčeným členským státem, a členský stát neučinil potřebná nápravná opatření, aby tyto nedostatky odstranil, může Komise bez ohledu na článek 85 v souvislosti s dotyčnými prioritami uplatnit finanční opravy v souladu s pravidly pro daný fond.

Při uplatnění finančních oprav Komise zohlední – s patřičným přihlédnutím k zásadě proporcionality – míru absorpce a vnější faktory, které k selhání přispěly.

Finanční opravy se neuplatní, pokud selhání při plnění cílů zapříčinily socio-ekonomické nebo environmentální faktory, výrazné změny v ekonomických nebo environmentálních podmínkách v dotčeném členském státě nebo vyšší moc, která vážně narušila provádění daných priorit.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149 za účelem stanovení podrobných pravidel týkajících se kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být uplatněna.

Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podrobná opatření za účelem zajištění jednotného přístupu k určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci pro každou prioritu a pro hodnocení dosahování milníků a cílů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle č. 150 odst. 3.

KAPITOLA IV

Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí

Článek 23

Opatření propojující účinnost fondů ESI s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.   Komise může členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady nebo maximalizoval dopad fondů ESI na růst a konkurenceschopnost v členských státech přijímajících finanční pomoc.

Taková žádost může být učiněna z následujících důvodů:

a)	na podporu provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, které je určeno dotyčnému členskému státu,

b)

na podporu provádění příslušných doporučení Rady určených dotyčnému členskému státu, která byla přijata v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (29),má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekonomické nerovnováhy; nebo

c)

k maximalizaci dopadu dostupných fondů ESI na růst a konkurenceschopnost, pokud členský stát splňuje jednu z následujících podmínek: i) má přístup k finanční pomoci Unie podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 (30); ii) má přístup k finanční pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (31); iii) má přístup k finanční pomoci, která spouští makroekonomický ozdravný program v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (32) nebo spouští rozhodnutí Rady v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Pro účely druhého pododstavce písm. b) se uvedené podmínky považují za splněné, pokud byla taková pomoc členskému státu zpřístupněna před nebo po 21. prosince 2013 a má k ní i nadále přístup.

2.   Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení nebo případně maximalizovat dopad fondů ESI na růst a konkurenceschopnost a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn. Takovou žádost nelze učinit před rokem 2015 nebo po roce 2019 ani v souvislosti s týmž programem ve dvou po sobě následujících letech.

3.   Členský stát předloží svou odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců od jejího obdržení a uvede změny v dohodě o partnerství a programech, které považuje za nezbytné, důvody těchto změn, určí dotčené programy a popíše povahu navrhovaných změn a jejich očekávané účinky na provádění doporučení i na provádění fondů ESI. Komise v případě potřeby sdělí své připomínky do jednoho měsíce od obdržení této odpovědi.

4.   Členský stát předloží návrh na změnu dohody o partnerství a příslušných programů do dvou měsíců ode dne předložení odpovědi uvedené v odstavci 3.

5.   Pokud Komise žádné připomínky nesdělí nebo pokud je Komise spokojena, že připomínky byly řádně zohledněny, přijme rozhodnutí o schválení změn dohody o partnerství a příslušných programů bez zbytečného odkladu a v každém případě nejpozději do tří měsíců od jejich předložení členským státem v souladu s odstavcem 3.

6.   Pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 ve lhůtách stanovených v odstavcích 3 a 4, může Komise do tří měsíců od sdělení svých připomínek podle odstavce 3 nebo od předložení návrhu členským státem podle odstavce 4 navrhnout Radě, aby částečně nebo úplně pozastavila platby pro dotčené programy nebo priority. Komise v návrhu zdůvodní svůj závěr, že členský stát nepřijal účinná opatření. Při přípravě svého návrhu zohlední Komise všechny významné informace a řádně se zaměří na prvky a stanoviska zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu podle odstavce 15.

Rada o tomto návrhu rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se vztahuje pouze na žádosti o platbu předložené po dni přijetí tohoto prováděcího aktu.

7.   Rozsah a míra pozastavení plateb, o němž bylo rozhodnuto v souladu s odstavcem 6, jsou úměrné a účinné a respektují zásadu rovného zacházení mezi členskými státy, zejména s přihlédnutím k dopadu takového pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Programy, které mají být pozastaveny, jsou určeny na základě potřeb zjištěných v žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2.

Pozastavení plateb nepřesáhne 50 % plateb na každý dotčený program. Rozhodnutí může stanovit navýšení pozastavení plateb až na 100 %, pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 do tří měsíců od rozhodnutí pozastavit plateb podle odstavce 6.

8.   Pokud členský stát navrhl změny dohody o partnerství a příslušných programů podle žádosti Komise, rozhodne Rada na návrh Komise o zrušení pozastavení plateb.

9.   Komise podá návrh Radě, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u programů členského státu v následujících případech:

a)	pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku;

b)	pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření,

c)	pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

d)	pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření k provedení ozdravného programu podle nařízení (EU) č. 407/2010 nebo nařízení (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;

e)	pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Při podání svého návrhu Komise respektuje odstavec 11 a zohlední všechny související významné informace a řádně se zaměří na prvky a stanoviska zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu podle odstavce 15.

Upřednostňuje se pozastavení závazků – platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platby předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení.

10.   Návrh Komise uvedený v odstavci 9 a týkající se pozastavení závazků je považován za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne prostřednictvím prováděcího aktu o zamítnutí takového návrhu kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise. Pozastavení závazků se vztahuje na závazky z fondů ESI pro dotčený členský stát od 1. ledna roku následujícího po přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Rada přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o návrhu Komise uvedeném v odstavci 9 a týkajícím ses pozastavení plateb.

11.   Rozsah a míra pozastavení závazků nebo plateb, uloženého na základě odstavce 10, jsou úměrné, respektují rovné zacházení mezi členskými státy a berou ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti v dotčeném členském státě ve srovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Dopad pozastavení na programy, které mají zásadní význam pro řešení nepříznivých hospodářských či sociálních podmínek, je specifickým faktorem, který je třeba zohlednit.

Podrobná ustanovení pro určení rozsahu a míry pozastavení jsou uvedena v příloze III.

Pozastavení závazků podléhá nižšímu z následujících stropů:

a)

nejvýše 50 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 9 prvního pododstavce písm. a) a nejvýše 25 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 9 prvního pododstavce písm. b) nebo při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle v odst. 9 prvního pododstavce písm. c). Míra pozastavení se postupně zvyšuje až na nejvýše 100 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v případě postupu při nadměrném schodku a až na 50 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v případě postupu při nadměrné nerovnováze, a to podle závažnosti neplnění požadavků;

b)

nejvýše 0,5 % nominální úrovně HDP v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 9 prvního pododstavce písm. a) a nejvýše 0,25 % nominální úrovně HDP v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 9 prvního pododstavce písm. b) nebo při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle v odst. 9 prvního pododstavce písm. c). Pokud neplnění požadavků ohledně nápravných opatření podle v odst. 9 prvního pododstavce písm. a), b) a c) přetrvává, procentuální podíl tohoto stropu HDP se postupně zvýší až na: — nejvýše 1 % nominální úrovně HDP v případě přetrvávajícího neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 9 prvního pododstavce písm. a); a — nejvýše 0,5 % nominální úrovně HDP v případě přetrvávajícího neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 9 prvního pododstavce písm. b) nebo c), a to podle závažnosti neplnění požadavků.

c)

nejvýše 50 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI nebo nejvýše 0,5 nominální úrovně HDP v prvním případě neplnění požadavků uvedených v odst. 9 prvním pododstavci písm. d) a e). Při určování míry pozastavení a toho, zda pozastavit závazky nebo platby, se zohlední fáze programového cyklu a zejména období, které zbývá pro využití finančních prostředků po opětovném zapsání pozastavených závazků do rozpočtu.

12.   Aniž jsou dotčena pravidla pro rušení závazků stanovená v článcích 86 až 88, Komise pozastavení závazků neprodleně zruší v následujících případech:

a)	pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení Rady (EC) č. 1467/97 (33) nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

b)

pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;

c)	pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal přiměřená opatření k plnění ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení Rady (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Při zrušení pozastavení závazků Komise opětovně zapíše pozastavené závazků do rozpočtu v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013.

Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise, pokud jsou splněny platné podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a), b) a c).

13.   Odstavce 6 až 12 se nepoužijí na Spojené království, pokud se pozastavení závazků nebo na plateb týká otázek, na něž se vztahují odst. 1 druhý pododstavec písm. a), b) a c) bod iii) nebo odst. 9 první pododstavec písm. a),b) nebo c).

14.   Tento článek se nepoužije na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

15.   Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise okamžitě informuje Evropský parlament v případě, kdy některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 6 nebo odst. 9 prvním pododstavci 9 písm. a) až e), a sdělí mu podrobnosti o fondech ESI a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení závazků nebo plateb.

Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku, zejména s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci.

Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo plateb nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě okamžitě po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh.

16.   V roce 2017 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku. Za tímto účelem připraví Komise zprávu, kterou předá Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí legislativní návrh.

17.   Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii, může Komise předložit návrh na přezkum uplatňování tohoto článku, nebo může o předložení takového návrhu Komisi požádat Evropský parlament nebo Rada v souladu s články 225 nebo 241 Smlouvy o fungování EU.

Článek 24

Zvýšení plateb pro členský stát s dočasnými rozpočtovými problémy

1.   Na žádost členského státu lze průběžné platby a platby konečného zůstatku navýšit o 10 procentních bodů nad míru spolufinancování platnou pro jednotlivé priority v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti nebo pro jednotlivá opatření v rámci EZFRV a ENRF. Pokud členský stát po 21. prosince 2013 splňuje některou z následujících podmínek, uplatní se v případě žádostí o platby tohoto členského státu podaných na období do 30. června 2016 vyšší míra, která nesmí přesáhnout 100 %:

a)	dotyčný členský stát obdržel půjčku od Unie na základě nařízení Rady (EU) č. 407/2010;

b)	dotyčný členský stát obdržel střednědobou finanční pomoc v souladu s nařízením Rady (ES) č. 332/2002 pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu;

c)	dotyčný členský stát má přístup k finanční pomoci pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 472/2013.

Tento odstavec se nevztahuje na programy podle nařízení o EÚS.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 nesmí být podpora Unie poskytovaná prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než podpora z veřejných zdrojů nebo maximální výše podpory z fondů ESI pro jednotlivé priority v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, nebo pro jednotlivá opatření v rámci EZFRV a ENRF, která je stanovena v rozhodnutí Komise o schválení programu.

3.   Komise přezkoumá uplatňování odstavců 1 a 2 a do 30. června 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující hodnocení a v případě potřeby legislativní návrh.

Článek 25

Řízení technické pomoci pro členské státy s dočasnými rozpočtovými obtížemi

1.   Na žádost členského státu s dočasnými rozpočtovými obtížemi, který splňuje podmínky stanovené v čl. 24 odst. 1, může být část zdrojů uvedených v článku 59 a programovaných v souladu se zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy po dohodě s Komisí převedena na technickou pomoc z podnětu Komise pro provádění opatření v souvislosti s dotčeným členským státem v souladu s čl. 58 odst. 1 třetím pododstavcem písm. k) prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení.

2.   Zdroje uvedené v odstavci 1 jsou doplňkové k částkám stanoveným v souladu se stropy uvedenými ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy, které se týkají technické pomoci z podnětu Komise. Je-li ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy stanoven strop pro technickou pomoc z podnětu členského státu, částka, která má být převedena, se zahrne do výpočtu souladu s tímto stropem.

3.   Členský stát požádá o převod uvedený v odstavci 2 za kalendářní rok, v němž splňuje podmínky stanovené v čl. 24 odst. 1, do 31. ledna roku, v němž má k převodu dojít. Žádost doprovází návrh na změnu programu nebo programů, z nichž bude převod učiněn. V dohodě o partnerství se učiní odpovídající změny v souladu s č. 30 odst. 2 a stanoví se v ní celková částka převedená každý rok Komisi.

Pokud členský stát ke dni 1. ledna 2014 splňuje podmínky stanovené v čl. 24 odst. 1, může předat žádost za tento rok současně s předložením své dohody o partnerství, která stanoví částku, jež má být převedena na technickou pomoc z podnětu Komise.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o fondech ESI

Článek 26

Příprava programů

1.   Fondy ESI se provádějí prostřednictvím programů v souladu s dohodou o partnerství. Každý program pokrývá období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2.   Programy sestavují členské státy nebo jakýkoli orgán jimi určený ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Členské státy vypracují programy transparentními postupy ve vztahu k veřejnosti, a to v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.

3.   Členské státy a Komise spolupracují s cílem zajistit účinnou koordinaci při přípravě a provádění programů pro fondy ESI, popřípadě včetně programů využívajících více fondů, s přihlédnutím k zásadě proporcionality.

4.   Členské státy předloží programy Komisi do tří měsíců od předložení dohody o partnerství. Programy Evropské územní spolupráce musí být předloženy do 22. září 2014. Ke všem programům musí být připojeno předběžné hodnocení podle článku 55.

5.   Pokud mezi 22. února 2014 a 22. června 2014 vstoupí v platnost jedno nebo více nařízení pro jednotlivé fondy ESI, musí být program či programy podporované z fondu ESI, u něhož/nichž došlo k opožděnému vstupu nařízení pro daný fond v platnost, předloženy do tří měsíců od předložení revidované dohody o partnerství uvedené v čl. 17 odst. 1.

6.   Pokud jedno nebo více zvláštních nařízení pro fondy ESI vstoupí v platnost po 22. června 2014, musí být program či programy podporované z fondu ESI, u něhož došlo k opožděnému vstupu nařízení pro daný fond v platnost, předloženy do tří měsíců od vstupu v platnost nařízení pro daný fond, u něhož došlo ke zpoždění.

Článek 27

Obsah programů

1.   Každý program stanoví, na základě jaké strategie bude program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, která je v souladu s tímto nařízením, s pravidly pro daný fond a s obsahem dohody o partnerství.

Každý program zahrnuje opatření k zajištění efektivního, účinného a koordinovaného provádění fondů ESI a opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce.

2.   Každý program vymezí priority prostřednictvím stanovení zvláštních cílů, finančních prostředků na podporu z fondů ESI a odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování, včetně částky týkající se výkonnostní rezervy, které může plynout z veřejných nebo soukromých zdrojů v souladu s pravidly pro daný fond.

3.   Pokud se členské státy a regiony účastní makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti, v příslušném programu a v souladu s potřebami programové oblasti, které určí příslušný členský stát, se určí příspěvek plánovaných zásahů do těchto strategií.

4.   Každá priorita stanoví ukazatele a odpovídající cílové hodnoty vyjádřené kvantitativně nebo kvalitativně – v souladu s pravidly pro daný fond – za účelem hodnocení pokroku při provádění programu směřujícímu k dosažení cílů jako základ pro monitorování, hodnocení a přezkum výkonnosti. Mezi tyto ukazatele patří:

a)	finanční ukazatele týkající se přidělených výdajů;

b)	ukazatele výstupů týkající se podporovaných operací;

c)	ukazatele výsledků týkající se dotyčné priority.

Pravidla pro daný fond stanoví pro každý fond ESI společné ukazatele a mohou též obsahovat ustanovení týkající se specifických ukazatelů pro jednotlivé programy.

5.   Každý program, s výjimkou programů, které se týkají výhradně technické pomoci, zahrnuje popis opatření v souladu s pravidly pro daný fond zohledňujících zásady uvedené v článcích 5, 7 a 8.

6.   Každý program, s výjimkou programů, kde se technická pomoc poskytuje v rámci zvláštního programu, stanoví orientační částku podpory a cíle v oblasti změny klimatu vycházející z metodologie podle článku 8.

7.   Členské státy program navrhnou v souladu s pravidly pro daný fond.

Článek 28

Zvláštní ustanovení týkající se obsahu programů zaměřených na společné nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci, které umožňují snížení kapitálových požadavků prováděné EIB

1.   Odchylně od článku 27 specializované programy uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) zahrnují:

a)	prvky stanovené v čl. 27 odst. 1 prvním pododstavci a v odstavcích 2, 3 a 4 uvedeného článku, pokud jde o zásady stanovené v článku 5;

b)	určení orgánů uvedených v článcích 125, 126 a 127 tohoto nařízení a čl. 65 odst. 2 nařízení o EZFRV za orgány příslušné pro daný fond;

c)

pro každou předběžnou podmínku stanovenou v souladu s článkem 19 a přílohou XI, jež se vztahuje na daný program, posouzení toho, zda je tato předběžná podmínka splněna ke dni předložení dohody o partnerství a programu, a pokud předběžné podmínky splněny nejsou, popis opatření potřebných ke splnění dané předběžné podmínky, odpovědné orgány a harmonogram těchto opatření, a to v souladu se shrnutím předloženým v rámci dohody o partnerství.

2.   Odchylně od článku 55 se za předběžné hodnocení těchto programů považuje předběžné posouzení uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. a).

3.   Pro účely programů uvedených v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení se nepoužije čl. 6 odst. 2 a čl. 59 odst. 5 a 6 nařízení o EZFRV. Kromě prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku se pro programy v rámci EZFRV použijí pouze ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu i) a písm. f), h), i) a m) bodů i) až iii) nařízení o EZFRV.

Článek 29

Postup přijímání programů

1.   Komise posoudí soulad programů s tímto nařízením a s pravidly pro daný fond, jejich účinné přispění k vybraným tematickým cílům a k prioritám Unie týkajícím se jednotlivých fondů ESI, ale také jejich soulad s dohodou o partnerství, a to s přihlédnutím k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijatým v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a k příslušným doporučením Rady přijatým v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a také k předběžnému hodnocení. Posuzování se zaměří zejména na přiměřenost strategie programu, na odpovídající cíle, ukazatele, dílčí cíle a na přidělování rozpočtových zdrojů.

2.   Odchylně od odstavce 1 nemusí Komise posuzovat soulad specializovaných operačních programů pro iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí uvedenou v čl. 18 druhém pododstavci písm. a) nařízení o ESF a specializovaných programů uvedených v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení s dohodou o partnerství, pokud členský stát svou dohodu o partnerství nepředloží ke dni předložení takového specializovaného programu.

3.   Komise vyjádří své připomínky do tří měsíců od předložení programu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný program upraví.

4.   Komise v souladu se zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy schválí jednotlivé programy nejpozději do šesti měsíců od jejich předložení dotyčným členským státem za předpokladu, že byly odpovídajícím způsobem zohledněny případné připomínky Komise, avšak nikoli před 1. lednem 2014 nebo předtím, než Komise přijme rozhodnutí o schválení dohody o partnerství.

Odchylně od požadavku uvedeného v prvním pododstavci mohou být programy v rámci cíle evropské územní spolupráce schvalovány Komisí před přijetím rozhodnutí o schválení dohody o partnerství, specializované operační programy pro iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí uvedené v čl. 18 druhém pododstavci písm. a) nařízení o ESF a specializované programy uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení mohou být schvalovány Komisí před předložením dohody o partnerství.

Článek 30

Změny programů

1.   Žádosti o změnu programů předložené členským státem musí být řádně odůvodněné a zejména v nich musí být uveden očekávaný dopad změn programu na dosahování strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a specifických cílů stanovených v programu s ohledem na toto nařízení a pravidla pro daný fond, horizontální zásady uvedené v článcích 5, 7 a 8 a dohodě o partnerství. Musí k nim být přiložen revidovaný program.

2.   Komise informace poskytnuté v souladu s odstavcem 1 posoudí s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem. Komise může do jednoho měsíce od předložení revidovaného programu vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace. Komise v souladu pravidly pro daný fond schválí žádosti o změnu programu co nejdříve, avšak nejpozději do tří měsíců od jejich předložení členským státem za předpokladu, že byly odpovídajícím způsobem zohledněny případné připomínky Komise.

Pokud má změna programu dopad na informace poskytované podle dohody o partnerství v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a) body iii), iv) a vi), představuje schválení změny programu ze strany Komise zároveň schválení navazující revize informací v dohodě o partnerství.

3.   Odchylně od odstavce 2, pokud je Komisi předložena žádost o změnu s cílem přerozdělit výkonnostní rezervu na základě přezkumu výkonnosti, učiní Komise připomínky pouze v případě, kdy se domnívá, že navrhovaný příděl není v souladu s platnými pravidly, není v souladu s rozvojovými potřebami dotčeného členského státu či regionu nebo je s ním spjato značné riziko, že se cílů uvedených v návrhu nepodaří dosáhnout. Komise schválí žádost o změnu programu co nejdříve a nejpozději do dvou měsíců od jejího předložení členským státem, pokud byly odpovídajícím způsobem zohledněny případné připomínky Komise. Schválení změny programu Komisí znamená zároveň schválení navazujícího přezkumu informací v dohodě o partnerství.

4.   Odchylně od odstavce 2 mohou být nařízením o ENRF stanoveny zvláštní postupy pro změny operačních programů.

Článek 31

Účast EIB

1.   EIB se může na žádost členských států podílet na přípravě dohody o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, zejména velkých projektů, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

2.   Komise může konzultovat EIB před přijetím dohody o partnerství nebo programů.

3.   Komise může požádat EIB, aby posoudila technickou kvalitu, hospodářskou a finanční udržitelnost a životaschopnost velkých projektů a byla jí nápomocna, pokud jde o finanční nástroje, jež mají být prováděny nebo vytvořeny.

4.   Komise může při provádění tohoto nařízení udělit EIB granty nebo zakázky na služby zahrnující iniciativy, které jsou prováděny na víceletém základě. Závazky z rozpočtu Unie v souvislosti s těmito granty nebo zakázkami na služby se proplácejí každoročně.

KAPITOLA II

Komunitně vedený místní rozvoj

Článek 32

Komunitně vedený místní rozvoj

1.   Komunitně vedený místní rozvoj je podporován z EZFRV, který je označován jako LEADER – místní rozvoj, a může být podporován z EFRR, ESF nebo ENRF. Pro účely této kapitoly se na tyto fondy dále odkazuje jako na „příslušné fondy ESI“.

2.   Komunitně vedený místní rozvoj:

a)	se zaměřuje na konkrétní subregionální oblasti;

b)

je veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, v nichž na rozhodovací úrovni ani veřejné orgány definované podle vnitrostátních předpisů ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nepředstavují více než 49 % hlasovacích práv;

c)	se uskutečňuje na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje zaměřených na dotyčnou oblast;

d)	je koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případně spolupráci.

3.   Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z příslušných fondů ESI je jednotná a koordinovaná mezi jednotlivými příslušnými fondy ESI. To se zajišťuje mimo jiné prostřednictvím koordinovaného posilování kapacit, výběru, schvalování a financování strategií komunitně vedeného místního rozvoje a místních akčních skupin.

4.   Pokud výběrová komise pro strategie komunitně vedeného místního rozvoje zřízená podle čl. 33 odst. 3 zjistí, že provádění zvolené strategie komunitně vedeného místního rozvoje vyžaduje podporu z více než jednoho fondu, může v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy určit hlavní fond na podporu všech provozních nákladů a nákladů na oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 35 odst. 1 písm. d) a e).

5.   Komunitně vedený místní rozvoj podporovaný z příslušných fondů ESI se provádí v rámci jedné či více priorit příslušného programu nebo programů v souladu s pravidly pro příslušný fond ESI.

Článek 33

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

1.   Strategie komunitně vedeného místního rozvoje obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje;

b)	analýzu rozvojových potřeb a potenciálu území, včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb;

c)

popis strategie a jejích cílů, popis integrovaných a inovativních rysů strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky. V případě výsledků lze cíle uvádět v kvantitativním nebo kvalitativním vyjádření. Strategie je v souladu s příslušnými programy všech fondů ESI, které jsou zapojeny;

d)	popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie;

e)	akční plán, který ukazuje, jak se cíle promítají do jednotlivých opatření;

f)	popis opatření pro řízení a sledování strategie prokazující schopnost místní akční skupiny realizovat strategii a popis zvláštních opatření pro hodnocení;

g)	finanční plán strategie, včetně plánovaných přídělů z každého z příslušných fondů ESI.

2.   Členské státy vymezí kritéria pro výběr strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

3.   Strategie komunitně vedeného místního rozvoje vybírá komise, kterou pro tento účel zřídí odpovědný řídicí orgán nebo orgány, a schvaluje je odpovědný řídicí orgán nebo orgány.

4.   První kolo výběru strategií komunitně vedeného místního rozvoje se dokončí do dvou let ode dne schválení dohody o partnerství. Členské státy mohou i po uplynutí této lhůty vybírat další strategie komunitně vedeného místního rozvoje, avšak nejpozději do 31. prosince 2017.

5.   V rozhodnutí o schválení strategie komunitně vedeného místního rozvoje jsou stanoveny příděly z jednotlivých příslušných fondů ESI. Je v něm také stanovena odpovědnost za řídící a kontrolní úkoly v rámci programu nebo programů, které se týkají strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

6.   Počet obyvatel oblasti uvedené v odst. 1 písm. a) nesmí být nižší než 10 000 a vyšší než 150 000. V řádně odůvodněných případech a na návrh členského státu však Komise může ve svém rozhodnutí podle čl. 15 odst. 2 a 3 přijmout nebo změnit tato omezení počtu obyvatel za účelem schválení nebo změny dohody o partnerství pro tento členský stát, s cílem zohlednit řídce nebo hustě osídlené oblasti nebo s cílem zajistit územní soudržnost oblastí, na něž se vztahují strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

Článek 34

Místní akční skupiny

1.   Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

Členské státy vymezí jednotlivé úkoly místní akční skupiny a orgánů odpovědných za provádění příslušných programů pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

2.   Odpovědný řídicí orgán nebo orgány zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo aby se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.

3.   Mezi úkoly místních akčních skupin patří:

a)	zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací, včetně jejich schopností v oblasti projektového řízení;

b)	vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a objektivních kritérií pro výběr operací, jež brání střetu zájmů a zajišťují, aby nejméně 50 % hlasů při rozhodování o výběru měli partneři, kteří nejsou veřejnými orgány, a umožní provádět výběr na základě písemného postupu;

c)	při výběru operací zajišťování souladu se strategií komunitně vedeného místního rozvoje tím, že stanoví jejich pořadí podle přínosu těchto operací k plnění záměrů a cílů strategií;

d)	příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů nebo průběžného postupu pro předkládání projektů, včetně vymezení kritérií výběru;

e)	přijímání a posuzování žádostí o podporu;

f)	výběr operací a stanovení výše podpory, případně předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;

g)	sledování průběhu provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje a podporovaných operací a vykonávání zvláštních hodnotících činností souvisejících s touto strategií.

4.   Aniž je dotčen odst. 3 písm. b), místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

5.   V případě spolupráce místních akčních skupin podle čl. 35 odst. 1 písm. c) může úkoly stanovené v odst. 3 písm. f) tohoto článku provádět odpovědný řídicí orgán.

Článek 35

Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů ESI

1.   Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z příslušných fondů ESI zahrnuje:

a)

náklady na přípravné podpůrné činnosti, jež spočívají v budování kapacit, odborné přípravě a vytváření sítí za účelem vypracování a provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Tyto náklady mohou zahrnovat jeden či více následujících prvků: i) školicí akce pro místní zúčastněné strany; ii) studie dané oblasti; iii) náklady na koncepci strategie komunitně vedeného místního rozvoje, včetně nákladů na konzultace a nákladů na činnosti spojené s konzultacemi se zúčastněnými stranami za účelem přípravy strategie; iv) správní náklady (provozní a personální náklady) organizace, která žádá o přípravné podpůrné činnosti během přípravné fáze; v) podpora malých pilotních projektů. Tyto přípravné podpůrné činnosti jsou způsobilé k financování bez ohledu na to, zda je strategie komunitně vedeného místního rozvoje koncipovaná místní akční skupinou, která je příjemcem podpory, vybrána k financování výběrovou komisí zřízenou podle čl. 33 odst. 3.

b)	provádění operací v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje;

c)	přípravu a provádění kooperačních činností místní akční skupiny;

d)

provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje, které zahrnují provozní náklady, personální náklady, náklady na vzdělávání, náklady na styk s veřejností, finanční náklady a náklady související se sledováním a hodnocením strategie podle čl. 34 odst. 3 písm. g);

e)	oživení strategie místního rozvoje, do níž jsou zapojeny místní komunity, s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.

2.   Podpora provozních nákladů a nákladů na oživení, uvedená v odst. 1 písm. d) a e), nepřekročí 25 % celkových veřejných výdajů vzniklých v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

KAPITOLA III

Územní rozvoj

Článek 36

Integrované územní investice

1.   V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní strategie nebo územní pakt uvedený v čl. 12 odst. 1 nařízení o ESF vyžaduje integrovaný přístup zahrnující investice z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů, lze opatření provádět jako integrovanou územní investici.

Opatření prováděná jako integrované územní investice lze doplnit finanční podporou z EZFRV nebo ENRF.

2.   V případě, že je integrovaná územní investice podporována z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti, příslušný operační program či programy obsahují popis způsobu použití nástroje pro integrované územní investice a orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy v souladu s pravidly pro daný fond.

Je-li integrovaná územní investice doplněna finanční podporou z EZFRV nebo ENRF, orientační finanční příděl a související opatření jsou stanovena v příslušném programu či programech v souladu s pravidly pro daný fond.

3.   Členský stát nebo řídicí orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, k výkonu řízení a provádění integrovaných územních investic v souladu s pravidly pro daný fond.

4.   Členský stát nebo příslušné řídicí orgány zajistí, aby monitorovací systém pro program či programy umožňoval určení operací a výstupů prioritní osy nebo priority Unie přispívajících k integrované územní investici.

HLAVA IV

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 37

Finanční nástroje

1.   Fondy ESI lze využívat k podpoře finančních nástrojů v rámci jednoho nebo více programů, a to včetně případů, kdy k tomu dochází prostřednictvím fondů fondů, s cílem přispět k dosahování specifických cílů stanovených v rámci priority.

Finanční nástroje se používají na podporu investic, které budou podle očekávání finančně životaschopné a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. Při uplatňování této hlavy musí řídicí orgány, subjekty provádějící fondy fondů a subjekty provádějící daný finanční nástroje postupovat v souladu s platnými právními předpisy, zejména s těmi, které upravují poskytování státní podpory a zadávání veřejných zakázek.

2.   Finanční nástroje se podporují na základě předběžného posouzení, které prokázalo různá selhání trhu či neoptimální investiční situace, a na základě odhadované míry a rozsahu potřeb v oblasti veřejných investic, včetně typů finančních nástrojů, které mají získat podporu. Takovéto předběžné posouzení zahrnuje:

a)

analýzu selhání trhu, neoptimálních investičních situací, investičních potřeb v oblastech politik a v rámci tematických cílů nebo investičních priorit, které je třeba řešit, má-li se přispět k dosažení konkrétních cílů stanovených v rámci priority a které mají být podpořeny finančními nástroji. Tato analýza je založena na dostupné metodologii osvědčených postupů;

b)	posouzení přidané hodnoty finančních nástrojů, u nichž se zvažuje podpora z fondů ESI, soulad s jinými formami veřejné intervence zaměřené na stejný trh, možné dopady státní podpory, přiměřenost zamýšlené intervence a opatření pro minimalizaci narušení trhu;

c)

odhad dodatečných veřejných a soukromých zdrojů, které lze pomocí finančního nástroje potenciálně získat, a to až po úroveň konečného příjemce (očekávaný pákový efekt), včetně, je-li to relevantní, posouzení potřeby a míry preferenčního odměňování s cílem přilákat doplňkové prostředky od soukromých investorů nebo popis mechanismů, které budou použity ke zjištění potřeby a rozsahu takového preferenčního odměňování, jako je například konkurenční nebo náležitě nezávislý proces posuzování;

d)	posouzení zkušeností získaných při využívání podobných nástrojů a ponaučení z předběžných posouzení, která provedly členské státy v minulosti, a toho, jak bude těchto zkušeností využito v budoucnu;

e)	navrhovanou investiční strategii, včetně posouzení možností pro prováděcí opatření ve smyslu článku 38, finanční produkty, které mají být nabízeny, konečné cílové příjemce a popřípadě předpokládanou kombinaci s podporou z grantů;

f)	přesné vymezení očekávaných výsledků a toho, jak má daný finanční nástroj přispět k dosažení specifických cílů stanovených v rámci příslušné priority, včetně ukazatelů tohoto přínosu;

g)

ustanovení, jež podle potřeby umožní přezkoumat a aktualizovat předběžné posouzení během provádění jakéhokoli finančního nástroje, který byl použit na základě tohoto posouzení, pokud řídicí orgán v prováděcí fázi usoudí, že předběžné posouzení již přesně nevystihuje aktuální podmínky na trhu v době provádění.

3.   Předběžné posouzení uvedené v odstavci 2 lze provádět postupně. Musí však být v každém případě dokončeno dříve, než řídicí orgán rozhodne, že finanční nástroj obdrží příspěvek z programu.

Do tří měsíců od dokončení předběžných posouzení finančních nástrojů se zveřejní souhrnný přehled jejich zjištění a závěrů.

Předběžné posouzení se pro informaci předkládá monitorovacímu výboru v souladu s pravidly pro daný fond.

4.   Pokud finanční nástroje podporují financování podniků, včetně malých a středních podniků, tato podpora se zaměří na zakládání nových podniků, na počáteční kapitál, tj. zárodečný a startovní kapitál, kapitál na rozšíření podniku, kapitál na podporu všeobecných činností podniku nebo na realizaci nových projektů, pronikání na nové trhy či na nový rozvoj stávajících podniků, aniž by byla dotčena platná pravidla Unie pro státní podporu a v souladu s pravidly pro daný fond. Podpora může zahrnovat investice do hmotného a nehmotného majetku i provozní kapitál v mezích platných pravidel Unie pro státní podporu, a to s cílem stimulovat soukromý sektor jako poskytovatele financování podniků. Rovněž může zahrnovat náklady na převod vlastnických práv v podnicích za předpokladu, že se takový převod uskuteční mezi nezávislými investory.

5.   Investice, které mají být podporovány prostřednictvím finančních nástrojů, nesmí být ke dni, kdy bylo přijato investiční rozhodnutí, fyzicky dokončeny nebo plně provedeny.

6.   Pokud se z finančních nástrojů poskytuje podpora konečným příjemcům na investice do infrastruktury, jejichž cílem je podpořit rozvoj nebo obnovu měst, či na podobné investice do infrastruktury, jež mají diverzifikovat nezemědělskou činnost ve venkovských oblastech, může tato podpora zahrnovat částku potřebnou pro reorganizaci dluhového portfolia souvisejícího s infrastrukturou, která je součástí nové investice, a sice do výše maximálně 20 % celkové podpory programu z prostředků finančního nástroje na investici.

7.   Finanční nástroje lze kombinovat s granty, se subvencemi úrokových sazeb a se subvencemi poplatků za záruky. Pokud je podpora z fondů ESI poskytována prostřednictvím finančních nástrojů a je spojena do jediné operace s dalšími formami podpory přímo souvisejícími s finančními nástroji zaměřenými na tytéž konečné příjemce, včetně technické podpory, subvencí úrokových sazeb a subvencí poplatků za záruky, vztahují se ustanovení použitelná pro finanční nástroje na veškeré formy podpory seskupené v dané operaci. V těchto případech musí být dodržena příslušná pravidla Unie pro poskytování státní podpory a pro každou formu podpory musí být vedeny samostatné záznamy.

8.   Koneční příjemci podpory poskytované prostřednictvím finančního nástroje některého fondu ESI mohou obdržet pomoc i v rámci jiné priority nebo programu fondů ESI nebo prostřednictvím jiného nástroje podporovaného z rozpočtu Unie v souladu s platnými pravidly Unie pro poskytování státní podpory. V tomto případě jsou vedeny samostatné záznamy pro každý jednotlivý zdroj pomoci a podpora z finančního nástroje fondů ESI bude součástí operace se způsobilými výdaji oddělenými od jiných zdrojů pomoci.

9.   Spojení podpory poskytované prostřednictvím grantů a finančních nástrojů podle odstavců 5 a 7, je-li v souladu s platnými pravidly Unie pro poskytování státní podpory, se může týkat stejné položky výdajů za předpokladu, že celková částka všech spojených forem podpory nepřekročí celkovou částku dotčené položky výdajů. Granty se nepoužijí na proplacení podpory obdržené z finančních nástrojů. Finanční nástroje se nepoužijí na předběžné financování grantů.

10.   Věcné příspěvky nesmějí být způsobilým výdajem v rámci finančních nástrojů, s výjimkou příspěvků formou pozemků nebo nemovitého majetku v rámci investic, jejichž cílem je podpora rozvoje venkova a rozvoje nebo obnovy měst, pokud pozemky nebo nemovitý majetek tvoří součást investice. Tyto příspěvky ve formě pozemku nebo nemovitého majetku jsou způsobilé, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 69 odst. 1.

11.   DPH není způsobilým výdajem operace, s výjimkou DPH, která je podle vnitrostátních právních předpisů pro DPH nevratná. Nakládání s DPH na úrovni investic provedených konečnými příjemci se pro účely posouzení způsobilosti výdajů v rámci finančního nástroje nezohledňuje. Pokud jsou však finanční nástroje spojeny s granty podle odstavců 7 a 8 tohoto článku, uplatní se na grant ustanovení čl. 69 odst. 3.

12.   Pro účely použití tohoto článku jsou platnými pravidly Unie pro poskytování státní podpory pravidla platná v okamžiku, kdy se řídicí orgán nebo subjekt provádějící fond fondů smluvně zaváže, že z určitého programu budou poskytovány příspěvky určitému finančnímu nástroji, nebo v okamžiku, kdy se smluvně zaváže finanční nástroj, že příspěvky z určitého programu budou poskytnuty konečným příjemcům.

13.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví další zvláštní pravidla ohledně nákupu pozemků a spojení technické podpory s finančními nástroji.

Článek 38

Provádění finančních nástrojů

1.   Při provádění článku 37 mohou řídicí orgány poskytnout finanční příspěvek na tyto finanční nástroje:

a)	finanční nástroje zřízené na úrovni Unie, spravované přímo nebo nepřímo Komisí;

b)	finanční nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni, spravované řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost.

2.   Příspěvky z fondů ESI na finanční nástroje podle odst. 1 písm. a) se umístí na samostatné účty a používají se v souladu s cíli jednotlivých fondů ESI k podpoře opatření a konečných příjemců v souladu s programem nebo programy, z nichž jsou příspěvky poskytnuty.

Poskytování příspěvků na finanční nástroje uvedené v prvním pododstavci se řídí tímto nařízením, nejsou-li výslovně stanoveny výjimky.

Druhým pododstavcem nejsou dotčena pravidla upravující vytváření a fungování finančních nástrojů podle finančního nařízení, nejsou-li tato pravidla v rozporu s pravidly tohoto nařízení – v takovém případě se přednostně použije toto nařízení.

3.   U finančních nástrojů podle odst. 1 písm. b) může řídicí orgán poskytnout finanční příspěvek na tyto finanční nástroje:

a)	nástroje, které jsou v souladu se standardními podmínkami stanovenými Komisí v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce;

b)	již existující nebo nově vytvořené nástroje, které jsou zvlášť navrženy k dosažení specifických cílů stanovených v rámci příslušné priority.

Komise přijme prováděcí akty o standardních podmínkách, které musí splňovat finanční nástroje uvedené v prvním pododstavci písm. a). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

4.   Při podpoře finančních nástrojů uvedených v odst. 1 písm. b) řídicí orgán může:

a)

investovat do kapitálu stávajících nebo nově vytvořených právnických osob (včetně těch, které jsou financovány z jiných fondů ESI), jež se věnují provádění finančních nástrojů v souladu s cíli jednotlivých fondů ESI a jež se ujmou prováděcích úkolů; podpora těchto subjektů je omezena částkou nezbytnou pro provádění nových investic v souladu s článkem 37 a musí být v souladu s cíli tohoto nařízení;

b)	svěřit prováděcí úkoly: i) EIB; ii) mezinárodním finančním institucím, jejichž akcionářem je členský stát, nebo finančním institucím se sídlem v členském státě, jejichž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy; iii) veřejnoprávnímu nebo soukromoprávnímu subjektu; nebo

c)	v případě finančních nástrojů, které jsou tvořeny pouze půjčkami nebo zárukami, se ujmout prováděcích úkolů přímo. V tomto případě se řídicí orgán považuje za příjemce ve smyslu čl. 2 bodu 10.

Při provádění finančního nástroje musí subjekty uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) zajistit soulad s platnými právními předpisy, včetně pravidel vztahujících se na fondy ESI, poskytování státní podpory, zadávání veřejných zakázek a příslušných norem a platných právních předpisů v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu a daňových podvodů. Tyto subjekty nesmí být usazeny na územích, jejichž jurisdikce nespolupracují s Unií při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů, ani udržovat obchodní styky se subjekty tam usazenými, a tyto požadavky jsou povinny začlenit do svých smluv s vybranými finančními zprostředkovateli.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 149 akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví další zvláštní pravidla týkající se úlohy, závazků a odpovědnosti subjektů provádějících finanční nástroje, souvisejících kritérií výběru a produktů, jež lze prostřednictvím finančních nástrojů poskytovat v souladu s článkem 37. Komise tyto akty v přenesené pravomoci oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě do 22. dubna 2014

5.   Subjekty uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) a b) mohou při provádění fondů fondů svěřit část provádění finančním zprostředkovatelům za předpokladu, že tyto subjekty na vlastní odpovědnost zajistí, aby finanční zprostředkovatelé splňovali kritéria stanovená v čl. 140 odst. 1, 2 a 4 finančního nařízení. Finanční zprostředkovatelé se vybírají prostřednictvím otevřených, transparentních, přiměřených a nediskriminačních postupů, kdy je vyloučen střet zájmů.

6.   Subjekty uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. b), jimž byly svěřeny prováděcí úkoly, si mohou na své vlastní jméno a z pověření řídicího orgánu otevřít svěřenské účty nebo vytvořit finanční nástroj jako samostatný blok finančních prostředků v rámci finanční instituce. V případě samostatného bloku finančních prostředků se účetně rozlišují zdroje z programu investované do daného finančního nástroje a jiné zdroje, které jsou k dispozici v dané finanční instituci. Aktiva na svěřenských účtech a tyto samostatné bloky finančních prostředků musí být spravovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení vhodných pravidel obezřetnosti a musí mít odpovídající likviditu.

7.   Pokud je finanční nástroj prováděn podle odst. 4 prvního pododstavce písm. a) a b), s výhradou prováděcí struktury finančního nástroje, podmínky pro příspěvky z programů na finanční nástroje se stanoví v dohodách o financování v souladu s přílohou III na těchto úrovních:

a)	v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu a subjektem, který provádí fond fondů; a

b)	mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu, popřípadě subjektem, který provádí fond fondů, a subjektem, který provádí daný finanční nástroj.

8.   Pokud je finanční nástroj prováděn podle odst. 4 prvního pododstavce písm. c), musí být podmínky pro příspěvky z programů na finanční nástroje stanoveny ve strategickém dokumentu v souladu s přílohou IV, který přezkoumá monitorovací výbor.

9.   Vnitrostátní veřejné a soukromé příspěvky, včetně případných věcných příspěvků uvedených v čl. 37 odst. 10, mohou být poskytovány na úrovni fondu fondů, na úrovni finančního nástroje nebo na úrovni konečných příjemců v souladu pravidly pro daný fond.

10.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné podmínky ohledně způsobu převodu a správy příspěvků z programů, které jsou spravovány subjekty uvedenými v odst. 4 prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

Článek 39

Příspěvky z EFRR a EZFRV na společné finanční nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků prováděné EIB

1.   Pro účely tohoto článku se „dluhovým financováním“ rozumí půjčky, leasing nebo záruky.

2.   Členské státy mohou využít EFRR a EZFRV za účelem poskytnutí finančního příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, které jsou nepřímo spravovány Komisí a v souvislosti s nimiž jsou EIB svěřeny prováděcí úkoly v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iii) a čl. 139 odst. 4 finančního nařízení, pokud jde o následující činnosti:

a)	neomezené záruky umožňující snížení kapitálových požadavků pro finanční zprostředkovatele v případě nových portfolií dluhového financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4 tohoto nařízení;

b)

sekuritizaci, jak je definována v čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (34), týkající se: i) stávajících portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky a jiné podniky s méně než 500 zaměstnanci; ii) nových portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky.

Finanční příspěvek uvedený v prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce přispívá k druhořadým nebo mezaninovým tranším portfolií zmíněných v témže ustanovení za předpokladu, že si příslušný finanční zprostředkovatel ponechá dostatečný podíl rizika portfolií, který odpovídá alespoň požadavku na ponechání si rizika stanovenému ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (35) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s cílem zajistit dostatečné sladění zájmů. V případě sekuritizace podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce je finanční zprostředkovatel povinen vytvořit nové dluhové financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4 tohoto nařízení.

Každý členský stát, který se hodlá na těchto finančních nástrojích podílet, přispívá částkou, jež je v souladu s potřebami malých a středních podniků v daném členském státě týkajícími se dluhového financování a s odhadovanou poptávkou po takovémto dluhovém financování malých a středních podniků, přičemž zohlední předběžné posouzení uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. a). Tento podíl není v žádném případě vyšší než 7 % přídělu z EFRR a EZFRV pro tento členský stát. Celkový příspěvek do EFRR a EZFRV od všech zúčastněných členských států podléhá globálnímu stropu ve výši 8 500 000 000 EUR (ceny na úrovni roku 2011).

Dojde-li Komise po konzultaci s EIB k závěru, že celkový minimální příspěvek na nástroj, který představuje úhrn příspěvků všech zúčastněných členských států, je nedostatečný, a to při řádném zohlednění minimálního kritického množství definovaného v předběžném posouzení uvedeném v odst. 4 písm. a), provádění finančního nástroje se ukončí a příspěvky se vrátí členským státům.

Nemohou-li se členský stát a EIB shodnout na podmínkách dohody o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, členský stát podá žádost o změnu programu zmíněného v odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a přerozdělí příspěvek ve prospěch jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.

Jsou-li splněny podmínky pro ukončení příspěvku členského státu na nástroj stanovené v dohodě o financování mezi dotyčným členským státem a EIB uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c), členský stát podá žádost o změnu programu zmíněného v odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a přerozdělí zbývající příspěvek ve prospěch jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.

Je-li ukončena účast některého členského státu, tento členský stát podá žádost o změnu programu. Zruší-li se nevyužité rozpočtové prostředky na závazky, uvolní se tyto zrušené prostředky opět pro dotčený členský stát, aby mohly být využity v rámci jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.

3.   Malé a střední podniky, které jsou příjemci nového dluhového financování, se v důsledku nového portfolia vytvořeného finančním zprostředkovatelem v rámci finančního nástroje uvedeného v odstavci 2, považují za konečné příjemce příspěvku z EFRR a EZFRV na dotyčný finanční nástroj.

4.   Finanční příspěvek uvedený v odstavci 2 musí splňovat tyto podmínky:

a)

odchylně od čl. 37 odst. 2 je založen na předběžném posouzení na úrovni Unie, které provede EIB a Komise; Na základě dostupných zdrojů údajů o bankovním dluhovém financování a malých a středních podnicích předběžné posouzení mimo jiné obsahuje analýzu potřeb malých a středních podniků v oblasti financování na úrovni Unie, podmínky a potřeby v oblasti financování malých a středních podniků i informace o schodku financování malých a středních podniků v jednotlivých členských státech, profil hospodářské a finanční situace malých a středních podniků na úrovni členských států, minimální kritické množství souhrnných příspěvků, rozsah odhadovaného celkového objemu půjček, který tyto příspěvky vytvářejí, a přidanou hodnotu.

b)	je poskytován každým zúčastněným členským státem jako součást jediného specializovaného národního programu na základě finančního příspěvku z EFRR a EZFRV podporujícího tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci odst. 3;

c)

podléhá podmínkám stanoveným v dohodě o financování uzavřené mezi každým zúčastněným členským státem a EIB, včetně mimo jiné: i) úkolů a povinností EIB včetně odměny; ii) minimálního pákového efektu, jehož má být dosaženo podle jasně stanovených milníků během období způsobilosti uvedeného v čl. 65 odst. 2; iii) podmínek pro nové dluhové financování; iv) ustanovení týkajících se nezpůsobilých činností a kritérií pro vyloučení; v) harmonogramu plateb; vi) sankcí v případě špatného výkonu finančních zprostředkovatelů; vii) výběru finančních zprostředkovatelů viii) monitorování, podávání zpráv a auditu; ix) viditelnosti; x) podmínek pro vypovězení dohody; Pro účely provádění nástroje uzavře EIB smluvní ujednání s vybranými finančními zprostředkovateli;

d)	v případě, že dohoda o financování uvedená v písm. c) není uzavřena do šesti měsíců od přijetí programu podle písm. b), má členský stát právo tento příspěvek přerozdělit ve prospěch jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, jímž stanoví vzor dohody o financování uvedené v prvním pododstavci písm. c). Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

5.   V každém zúčastněném členském státě musí být dosažen minimální pákový efekt v rámci milníků stanovených v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c), který se počítá jako poměr mezi novým dluhovým financováním pro způsobilé malé a střední podniky pocházejícím od finančních zprostředkovatelů a odpovídajícím příspěvkem dotyčného členského státu z EFRR a EZFRV na finanční nástroje. Tento minimální pákový efekt se může v jednotlivých zúčastněných členských státech lišit.

Nedosáhne-li finanční zprostředkovatel minimálního pákového efektu stanoveného v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c), je smluvně zavázán platit sankce ve prospěch zúčastněného členského státu, a to v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o financování.

Skutečnost, že finanční zprostředkovatel nedosáhl minimálního pákového efektu stanoveného v dohodě o financování, nemá vliv na poskytnuté záruky ani na příslušné sekuritizační transakce.

6.   Odchylně od čl. 38 odst. 2 prvního pododstavce mohou být finanční příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku uloženy na oddělené účty podle členských států nebo, pokud s tím souhlasí dva nebo více zúčastněných členských států, na jediný účet všech těchto členských států, a mohou být použity v souladu se specifickými cíli programů, z nichž jsou příspěvky poskytovány.

7.   Odchylně od čl. 41 odst. 1 a 2, pokud jde o finanční příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku, vychází žádost členského státu o platbu předložená Komisi ze 100 % výše částek, které má členský stát uhradit EIB v souladu s rozpisem stanoveným v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku. Tyto žádosti o platbu jsou založeny na částkách požadovaných EIB, které se považují za nezbytné pro pokrytí závazků v souvislosti se smlouvami o zárukách nebo sekuritizačními transakcemi, které mají být dokončeny během tří následujících měsíců. Platby členských států EIB se provádějí bezodkladně a v každém případě před přijetím závazků ze strany EIB.

8.   Při uzavření programu představují způsobilé výdaje celkovou částku příspěvků z programu vyplacenou na finanční nástroj, která odpovídá:

a)	u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku zdrojům uvedeným v čl. 42 odst. 3 prvním pododstavci písm. b);

b)	u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku souhrnné částce nového dluhového financování vyplývajícího ze sekuritizačních transakcí vyplacené způsobilým malým a středním podnikům nebo v jejich prospěch v průběhu období způsobilosti uvedeného v čl. 65 odst. 2.

9.   Pro účely článků44 a 45 se nevyžádané záruky a částky získané zpět v souvislosti s nelimitovanými zárukami, respektive se sekuritizačními transakcemi považují za zdroje znovu vložené do finančních nástrojů. Po skončení finančních nástrojů se čistý likvidační zisk po odečtení nákladů, poplatků a plateb dlužných částek věřitelům, které mají přednost před platbami poskytnutými z EFRR a EZFRV, vrátí příslušným členským státům v poměrné výši k jejich příspěvkům do finančního nástroje.

10.   Zpráva uvedená v čl. 46 odst. 1 obsahuje následující dodatečné prvky:

a)	celkovou výši podpory z EFRR a EZFRV vloženou do finančního nástroje, pokud jde o nelimitované záruky nebo sekuritizační transakce, podle programu a priority nebo opatření;

b)	pokrok při vytváření nového dluhového financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4.

11.   Bez ohledu na čl. 93 odst. 1 lze zdroje přidělené na nástroje podle odstavce 2 tohoto článku použít za účelem vytvoření nového dluhového financování pro malé a střední podniky na celém území členského státu bez ohledu na kategorie regionů, není-li v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c) uvedeno jinak.

12.   Článek 70 se nevztahuje na programy vytvořené za účelem provádění finančních nástrojů podle tohoto článku.

Článek 40

Řízení a kontrola finančních nástrojů

1.   Subjekty určené v souladu s článkem 124 tohoto nařízení pro EFRV, Fond soudržnosti, ESF a ENRF a v souladu s článkem 65 nařízení o EZFRV pro EZFRV neprovádějí u operací, které zahrnují finanční nástroje prováděné podle čl. 38 odst. 1 písm. a), ověřování na místě. Tyto určené subjekty dostávají pravidelně zprávy o kontrolách od subjektů pověřených prováděním těchto finančních nástrojů.

2.   Subjekty odpovědné za audit programů neprovádějí audity operací zahrnujících použití finančních nástrojů prováděných podle čl. 38 odst. 1 písm. a) a systémů řízení a kontroly týkajících se těchto finančních nástrojů. Zprávy o kontrolách jim pravidelně předávají auditoři jmenovaní v dohodách o zřízení těchto finančních nástrojů.

3.   Subjekty odpovědné za audit programů mohou provádět audity na úrovni konečných příjemců pouze tehdy, nastane-li alespoň jedna z těchto situací:

a)	na úrovni řídicího orgánu nebo na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje nejsou k dispozici podklady poskytující důkazy o podpoře poskytované z finančního nástroje konečným příjemcům a o tom, že tato podpora byla použita k zamýšleným účelům v souladu s platnými právními předpisy;

b)	existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo orgánů provádějících finanční nástroje, nejsou pravdivým a přesným záznamem poskytnuté podpory.

4.   Komisi je v souladu s článkem 149 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se řízení a kontroly finančních nástrojů uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. b), včetně kontrol, které mají být prováděny řídicími a auditními orgány, opatření pro uchovávání podkladů, prvků, které mají být doloženy podklady, a řídících, kontrolních a auditních mechanismů. Komise oznámí uvedené akty v přenesené pravomoci současně Evropskému parlamentu a Radě do 22. dubna 2014

5.   Subjekty provádějící finanční nástroje jsou odpovědné za zajištění toho, aby byly podklady k dispozici, a nesmí ukládat konečným příjemcům požadavky na vedení záznamů, jež by překračovaly nezbytné minimum, které jim umožňuje tuto povinnost plnit.

Článek 41

Žádosti o platby včetně plateb pokrývajících výdaje na finanční nástroje

1.   Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) a finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) prováděné v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. a) a b), jsou v jednotlivých fázích podávány žádosti o průběžné platby příspěvků z programu vyplácených na dotyčný finanční nástroj během období způsobilosti stanoveného v čl. 65 odst. 2 (dále jen „období způsobilosti“) v souladu s těmito podmínkami:

a)

částka příspěvku z programu vyplácená na dotyčný finanční nástroj, která je obsažena v každé žádosti o průběžnou platbu podané během období způsobilosti, nesmí překročit 25 % celkové částky příspěvků z programu na finanční nástroj podle příslušné dohody o financování odpovídající výdajům ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d), která má být vyplacena během období způsobilosti; žádosti o průběžnou platbu podané po uplynutí období způsobilosti obsahují celkovou částku způsobilých výdajů ve smyslu článku 42;

b)

každá žádost o průběžnou platbu uvedená v písmenu a) tohoto odstavce může obsahovat až 25 % celkové částky vnitrostátního spolufinancování uvedené v čl. 38 odst. 9, která má být vyplacena na dotyčný finanční nástroj, nebo na úrovni konečných příjemců výdajů ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d), a to během období způsobilosti;

c)

následné žádosti o průběžnou platbu podané během období způsobilosti se podávají teprve: i) v případě druhé žádosti o průběžnou platbu poté, co bylo nejméně 60 % částky, která byla předmětem první žádosti o průběžnou platbu, vynaloženo jako způsobilé výdaje ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d); ii) v případě třetí a jakékoli další žádosti o průběžnou platbu poté, co bylo nejméně 85 % částky, která byla předmětem předchozích žádostí o průběžnou platbu, vynaloženo jako způsobilé výdaje ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d);

d)

každá žádost o průběžnou platbu, která uvádí výdaje související s finančními nástroji, samostatně uvede celkovou částku příspěvků z programu na dotyčný finanční nástroj a částky vyplacené jako způsobilé výdaje ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d). Při uzavření programu musí žádost o výplatu konečného zůstatku obsahovat celkovou částku způsobilých výdajů podle článku 42.

2.   Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) prováděné v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. c), zahrnují žádosti o průběžné platby a o výplatu konečného zůstatku celkovou částku plateb provedených řídicím orgánem za účelem investice do konečných příjemců podle čl. 42 odst. 1 písm. a) a b).

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, jimiž se stanoví pravidla pro zrušení plateb na finanční nástroje a následné úpravy žádostí o platby.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijímá prováděcí akty, jimiž stanoví vzory, které mají být použity při podávání dodatečných informací týkajících se finančních nástrojů v souvislosti s žádostmi o platby podávanými Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

Článek 42

Způsobilé výdaje při uzavření

1.   Při uzavření programu představují způsobilé výdaje finančního nástroje celkovou skutečně vyplacenou částku příspěvků z programu, nebo v případě záruk částku vyčleněnou, prostřednictvím finančního nástroje během období způsobilosti, která odpovídá:

a)	platbám poukázaným konečným příjemcům a v případech uvedených v čl. 37 odst. 7 platbám ve prospěch konečných příjemců;

b)

prostředkům vyčleněným na smlouvy o zárukách, bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda se již staly splatnými, aby bylo možno vyplatit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny na základě obezřetného předběžného posouzení rizik a které zahrnují více částek příslušných nových půjček či jiných rizikových nástrojů pro nové investice do konečných příjemců;

c)

kapitalizovaným subvencím úrokových sazeb nebo subvencím poplatků za záruky, jež mají být zaplaceny za období nepřesahující 10 let po období způsobilosti, použitým v kombinaci s finančními nástroji, zaplacenými na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu, pro účinné vyplácení po období způsobilosti, avšak v souvislosti s půjčkami nebo jinými rizikovými nástroji použitými k úhradě investic do konečných příjemců během období způsobilosti;

d)	úhradě vynaložených nákladů týkajících se správy nebo úhradě poplatků za správu finančního nástroje.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, jimiž se stanoví zvláštní pravidla týkající se zavedení systému kapitalizace ročních splátek pro subvence úrokových sazeb a subvence poplatků za záruky uvedené v prvním pododstavci písm. c).

2.   V případě akciových nástrojů a mikroúvěrů lze kapitalizované náklady nebo poplatky týkající se správy, jež mají být placeny po dobu nepřesahující šesti let po skončení období způsobilosti, pokud jde o investice do konečných příjemců, které byly provedeny v tomto období způsobilosti a na něž se nemohou vztahovat články 44 nebo45, považovat za způsobilé výdaje, pokud jsou placeny na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu.

3.   V případě akciových nástrojů zaměřených na podniky uvedených v čl. 37 odst. 4, v souvislosti s nimiž byla do 31. prosince 2017 podepsána dohoda o financování uvedená v čl. 38 odst. 7 prvním pododstavci písm. b) a které do konce období způsobilosti investovaly alespoň 55 % programových prostředků vyčleněných v rámci příslušné dohody o financování, je možné omezené částky plateb investic do konečných příjemců, které mají být uskutečňovány po dobu nepřesahující čtyři roky po skončení období způsobilosti, považovat za způsobilé výdaje, pokud jsou vypláceny na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu a za předpokladu, že jsou dodržována pravidla státní podpory a splněny všechny níže uvedené podmínky.

Částka poukázaná na účelově vázaný účet:

a)	se použije pouze na následné investice do konečných příjemců, kteří v období způsobilosti obdrželi počáteční kapitálové investice z finančního nástroje, jež jsou stále zcela nebo částečně nesplaceny,

b)

se použije výhradně na následné investice, které mají být provedeny v souladu s tržními standardy a smluvními ujednáními, které tržním standardům odpovídají, jsou omezeny na minimum nutné ke stimulaci společného investování ze strany soukromého sektoru a musí zajišťovat kontinuitu financování pro cílové podniky tak, aby investice byly přínosné pro veřejné i soukromé investory,

c)	nepřekročí 20 % způsobilých výdajů akciového nástroje uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), z jehož stropu se odečtou kapitálové zdroje a výnosy vrácené do tohoto akciového finančního nástroje během období způsobilosti.

Veškeré částky poukázané na účelově vázaný účet, které nejsou využity pro investice do konečných příjemců uskutečněné v období uvedeném v prvním pododstavci, se použijí v souladu s článkem 45.

4.   Způsobilé výdaje zveřejněné podle odstavců 1 a 2 nesmí překročit:

a)	celkovou výši podpory z fondů ESI vyplacenou pro účely odstavců l a 2; a

b)	odpovídající vnitrostátní spolufinancování.

5.   Náklady a poplatky na správu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a v odstavci 2 tohoto článku mohou být účtovány subjektem provádějícím fond fondů nebo subjekty provádějícími finanční nástroje podle čl. 38 odst. 4 písm. a) a b) a nesmějí překročit prahové hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 6 tohoto článku. Zatímco správní náklady zahrnují položky přímých i nepřímých nákladů hrazené na základě vykázaných výdajů, správní poplatky vycházejí ze smluvené ceny za poskytované služby, která byla stanovena v rámci konkurenčního tržního procesu, je-li to relevantní. Správní náklady a poplatky musí vycházet z metodiky výpočtu založené na výkonnosti.

Správní náklady a poplatky mohou zahrnovat poplatky za zprostředkování. Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nesmí být vykázány jako způsobilé výdaje.

Správní náklady a poplatky, včetně nákladů a poplatků vzniklých při přípravných pracích v souvislosti s dotčeným finančním nástrojem před podpisem příslušné dohody o financování, jsou způsobilými výdaji ode dne podpisu této dohody.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví zvláštní pravidla ohledně kritérií pro výpočet správních nákladů a poplatků na základě výkonnosti a příslušných prahových hodnot a pravidla pro úhradu kapitalizovaných správních nákladů a poplatků v případě akciových nástrojů a mikroúvěrů.

Článek 43

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů ESI

1.   Podpora z fondů ESI poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na úročené účty vedené u finančních institucí v členských státech a je na přechodnou dobu investována v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

2.   Úroky a jiné výnosy, jež připadají na podporu fondů ESI poskytovanou na finanční nástroje, se používají ke stejným účelům – včetně úhrady vynaložených nákladů nebo poplatků za správu finančního nástroje v souladu s čl. 42 odst. 1 prvním pododstavcem písm. d) a výdajů vynakládaných v souladu s čl. 42 odst. 2 – jako počáteční podpora fondů ESI buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo po skončení dotčeného finančního nástroje u jiných finančních nástrojů nebo forem podpory v souladu se specifickými cíli stanovenými v rámci určité priority až do konce období způsobilosti.

3.   Řídicí orgán zajistí vedení přiměřených záznamů o použití úroků a jiných výnosů.

Článek 44

Opakované použití prostředků připadajících na podporu z fondů ESI až do skončení období způsobilosti

1.   Zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic nebo z uvolnění prostředků vyčleněných na smlouvy o zárukách, včetně kapitálových splátek a výnosů a jiných příjmů, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené investicemi, které mohou být připsány podpoře z fondů ESI, se až do výše nezbytných částek a v pořadí dohodnutém v příslušných dohodách o financování znovu použijí k těmto účelům:

a)	na další investice prostřednictvím stejných nebo jiných finančních nástrojů v souladu se specifickými cíli stanovenými v rámci určité priority;

b)	k případnému preferenčnímu odměňování soukromých investorů nebo veřejných investorů působících podle zásady tržní ekonomiky, kteří poskytují doplňkové zdroje, jež odpovídají výši podpory z fondů ESI poskytované na finanční nástroj, nebo kteří se podílejí na investicích na úrovni konečných příjemců;

c)	v příslušných případech k úhradě vynaložených nákladů na správu nebo úhradu poplatků za správu finančního nástroje.

Potřeba a míra preferenčního odměňování podle prvního pododstavce písm. b) se určí v předběžném hodnocení. Preferenční odměňování nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání doplňkových soukromých zdrojů a nesmí příliš kompenzovat soukromé investory nebo veřejné investory působící v souladu se zásadou tržní ekonomiky. Sladění zájmů se zajistí přiměřeným sdílením rizika a zisku a musí být provedeno na běžném komerčním základě a být slučitelné s pravidly Unie pro státní podporu.

2.   Řídicí orgán zajistí vedení přiměřených záznamů o použití zdrojů uvedených v odstavci 1.

Článek 45

Využití zdrojů po skončení období způsobilosti

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se zdroje vložené zpět do finančních nástrojů, včetně kapitálových splátek a výnosů a dalších příjmů vytvořených po dobu nejméně osmi let po skončení období způsobilosti, které mohou být připsány podpoře z fondů ESI poskytované na finanční nástroje podle článku 37, využívaly v souladu s cíli programu nebo programů, buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo poté, co tyto zdroje opustí finanční nástroj, u jiných finančních nástrojů, za předpokladu, že v obou případech posouzení tržních podmínek prokáže, že je i nadále zapotřebí takové investice nebo jiných forem podpory.

Článek 46

Zpráva o provádění finančních nástrojů

1.   Řídicí orgán zašle Komisi zvláštní zprávu o operacích zahrnujících použití finančních nástrojů jako přílohu k výroční zprávě o provádění.

2.   Zvláštní zpráva uvedené v odstavci 1 obsahuje u každého finančního nástroje tyto informace:

a)	uvedení programu a priority nebo opatření, v jejichž rámci se podpora z fondů ESI poskytuje;

b)	popis finančního nástroje a prováděcích opatření;

c)	určení orgánů provádějících finanční nástroje, případně orgánů provádějících fondy fondů, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 písm. a) a čl. 38 odst. 4 písm. a), b) a c) a finančních zprostředkovatelů uvedených v čl. 38 odst. 6;

d)	celková výše příspěvků z programu v členění podle priorit nebo opatření, které byly vyplaceny na finanční nástroj;

e)

celková výše podpory vyplacené konečným příjemcům nebo v jejich prospěch nebo vázané ve smlouvách o zárukách prostřednictvím finančního nástroje, a to na investice u konečných příjemců a také na vzniklé správní náklady nebo zaplacené správní poplatky, v členění podle programů, priorit nebo opatření;

f)	výkonnost finančního nástroje, včetně pokroku při jeho vytváření a při výběru subjektů provádějících finanční nástroj, včetně subjektu provádějícího fond fondů;

g)	úroky a jiné výnosy vytvořené díky podpoře z fondů ESI poskytnuté finančnímu nástroji a programové zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic, jak je uvedeno v článcích 43 a 44;

h)	pokrok při vytváření předpokládaného pákového efektu investic provedených prostřednictvím finančního nástroje a hodnota investic a podílů;

i)	hodnota kapitálových investic oproti předchozím rokům;

j)	příspěvek finančního nástroje ke splnění ukazatelů dotyčné priority nebo opatření.

Informace podle prvního pododstavce písm. h) a j) mohou být uvedeny pouze v příloze k výročním zprávám o provádění programu, jež budou předloženy v roce 2017 a 2019, a v závěrečné zprávě o provádění programu. Oznamovací povinnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) až j) se nepoužijí na úrovni konečných příjemců.

3.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví vzory, které se mají používat při podávání zpráv o finančních nástrojích Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

4.   Počínaje rokem 2016 Komise každoročně do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro předložení výročních zpráv o provádění uvedených v čl. 111 odst. 1 pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti, v článku 75 nařízení o EZFRV pro EZFRV a v příslušných ustanoveních pravidel pro daný fond pro ENRF poskytne souhrn údajů o pokroku dosaženém při financování a provádění finančních nástrojů, které zaslaly řídicí orgány v souladu s tímto článkem. Tyto souhrny jsou předávány Evropskému parlamentu a Radě a jsou zveřejňovány.

HLAVA V

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

KAPITOLA I

Monitorování

Oddíl I

Monitorování programů

Článek 47

Monitorovací výbor

1.   Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí Komise o přijetí programu členskému státu zřídí členský stát po dohodě s řídicím orgánem a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem výbor, jehož úkolem je monitorovat provádění programu. (dále jen „monitorovací výbor“).

Členský stát může pro více programů spolufinancovaných z fondů ESI zřídit jediný monitorovací výbor.

2.   Každý monitorovací výbor vypracuje a přijme svůj jednací řád v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem daného členského státu.

3.   Do tří měsíců ode dne, kdy bylo členským státům oznámeno rozhodnutí o přijetí programu spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce, zřídí členské státy účastnící se tohoto programu spolupráce a třetí země, které přijaly pozvání k účasti v tomto programu spolupráce, po dohodě s řídicím orgánem monitorovací výbor tohoto programu. Monitorovací výbor vypracuje a přijme svůj jednací řád.

Článek 48

Složení monitorovacího výboru

1.   O složení monitorovacího výboru rozhodnou členské státy za předpokladu, že se monitorovací výbor skládá ze zástupců příslušných orgánů členských států a zprostředkujících subjektů a zástupců partnerů uvedených v článku 5. Zástupci partnerů jsou delegováni jako členové monitorovacího výboru příslušnými partnery transparentním postupem. Každý člen monitorovacího výboru může mít hlasovací právo.

Složení monitorovacího výboru programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce dohodnou členské státy účastnící se programu a třetí země, které přijaly pozvání k účasti v programu spolupráce. Monitorovací výbor zahrnuje také příslušné zástupce uvedených členských států a třetích zemí. Monitorovací výbor může zahrnovat zástupce ESÚS, které provádí činnosti související s programem v rámci dané programové oblasti.

2.   Seznam členů monitorovacího výboru se zveřejní.

3.   Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradce.

4.   Pokud na program přispívá EIB, může se účastnit práce monitorovacího výboru jako poradce.

5.   Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídicího orgánu.

Článek 49

Funkce monitorovacího výboru

1.   Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje provádění programu a pokrok při plnění jeho cílů. Přitom zohledňuje finanční údaje, společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy, včetně změn hodnoty ukazatelů výsledků, pokrok při plnění vyčíslených cílových hodnot a milníky vymezené ve výkonnostním rámci podle čl. 21 odst. 1 a případně výsledky kvalitativních analýz.

2.   Monitorovací výbor se zabývá všemi aspekty, které ovlivňují výkonnost programu, včetně závěrů v rámci přezkumů výkonnosti.

3.   Monitorovací výbor je konzultován v otázce jakýchkoli změn programu navrhovaných řídicím orgánem, a pokud uzná za vhodné, vydává k těmto změnám své stanovisko.

4.   Monitorovací výbor může řídicímu orgánu sdělit připomínky ohledně provádění programu a jeho hodnocení, včetně opatření přijatých s cílem snížit administrativní zátěž příjemců. Monitorovací výbor sleduje opatření přijatá na základě jeho připomínek.

Článek 50

Zprávy o provádění

1.   Od roku 2016 až do roku 2023 včetně předkládá každý členský stát Komisi výroční zprávu o provádění programu v předchozím rozpočtovém roce. Každý členský stát předloží Komisi závěrečnou zprávu o provádění programu pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti a výroční zprávu o provádění pro EZFRV a ENRF ve lhůtě stanovené v pravidlech pro jednotlivé fondy.

2.   Výroční zprávy o provádění obsahují klíčové informace o provádění programu a jeho priorit, co se týče finančních údajů, společných ukazatelů a ukazatelů specifických pro jednotlivé programy a vyčíslených cílových hodnot, včetně případných změn hodnoty ukazatelů výsledků, a počínaje výroční zprávou o provádění programu, jež má být předložena v roce 2017, milníků vymezených ve výkonnostním rámci. Předané údaje se týkají hodnot ukazatelů pro plně provedené operace, jakož i – je-li to možné – pro vybrané operace s ohledem na fázi provádění. Rovněž uvádějí souhrnný přehled zjištění všech hodnocení programu, která jsou k dispozici z předchozího rozpočtového roku, a jakýchkoli záležitostí, které ovlivňují výkonnost programu, a přijatá opatření. Ve výroční zprávě o provádění, jež má být předložena v roce 2016, mohou být rovněž, je-li to podstatné, uvedena opatření přijatá za účelem splnění předběžných podmínek.

3.   Odchylně od odstavce 2 mohou být zvláštní pravidla týkající se údajů, které mají být předány pro ESF, stanovena v nařízeni o ESF.

4.   Výroční zpráva o provádění, jež má být předložena v roce 2017, popisuje a zároveň analyzuje informace uvedené v odstavci 2 a pokrok při dosahování cílů programu, včetně příspěvku fondů ESI ke změnám hodnoty ukazatelů výsledků, pokud to příslušná hodnocení programu dokazují. Výroční zpráva o provádění programu uvádí opatření přijatá ke splnění předběžných podmínek, které v době schválení programů nebyly naplněny. Zpráva rovněž posuzuje provádění opatření zohledňujících zásady uvedené v článcích 7 a 8, úlohu partnerů uvedených v článku 5 při provádění programu a informuje o podpoře cílů týkajících se změny klimatu.

5.   Výroční zpráva o provádění, jež má být předložena v roce 2019, a závěrečná zpráva o provádění pro fondy ESI musí kromě informací a hodnocení uvedených v odstavcích 2 a 3 obsahovat rovněž informace o cílech programu a jeho přínosu pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zhodnotit pokrok při jejich dosahování.

6.   Aby byly přípustné, musí výroční zprávy o provádění uvedené v odstavcích 1 až 4 obsahovat všechny informace požadované v uvedených odstavcích a v pravidlech pro daný fond.

O tom, že určitá výroční zpráva o provádění není přípustná, vyrozumí Komise členský stát do 15 pracovních dnů ode dne jejího obdržení; pokud tak Komise neučiní, má se za to, že je dotyčná zpráva přípustná.

7.   Komise výroční zprávy a závěrečnou zprávu o provádění přezkoumá a uvědomí členský stát o svých připomínkách do dvou měsíců od obdržení výroční zprávy o provádění programu a do pěti měsíců od obdržení závěrečné zprávy o provádění programu. Pokud Komise nesdělí své připomínky v těchto lhůtách, považují se zprávy za schválené.

8.   Komise může řídicímu orgánu sdělit připomínky ohledně jakýchkoli záležitostí, které značně ovlivňují provádění programu. Jsou-li takové připomínky vysloveny, poskytne řídicí orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních.

9.   Výroční a závěrečná zpráva o provádění programu, jakož i jejich shrnutí určené občanům, se zpřístupní veřejnosti.

Článek 51

Výroční přezkumné jednání

1.   Každoročně od roku 2016 do roku 2023 včetně se uspořádá výroční přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů s ohledem na výroční zprávu o provádění programu a na případné připomínky Komise.

2.   Výroční přezkumné jednání se může zabývat více než jedním programem. V letech 2017 a 2019 se bude výroční přezkumné jednání zabývat všemi programy v členském státu a rovněž zohlední zprávy o pokroku předložené v dotyčných letech členským státem v souladu s článkem 52.

3.   Odchylně od odstavce 1 se mohou členský stát a Komise dohodnout, že v některých letech kromě let 2017 a 2019 výroční přezkumné jednání ohledně některého programu neuspořádají.

4.   Výročnímu přezkumnému jednání předsedá Komise nebo, požaduje-li to členský stát, spolupředsedají mu členský stát a Komise.

5.   Členské státy zajistí, aby po skončení výročního přezkumného jednání byla učiněny vhodné kroky v reakci na připomínky Komise o záležitostech, které významným způsobem ovlivňují provádění programu, a případně Komisi do tří měsíců informují o přijatých opatřeních.

Oddíl II

Strategický pokrok

Článek 52

Zpráva o pokroku

1.   Do 31. srpna 2017 předloží členský stát Komisi zprávu o pokroku při provádění dohody o partnerství ke dni 31. prosince 2016 a do 31. srpna 2019 zprávu o pokroku při provádění uvedené dohody dni 31. prosince 2018.

2.   Zpráva o pokroku musí zahrnovat a analyzovat tyto informace:

a)	změny rozvojových potřeb, které v členském státě nastaly od přijetí dohody o partnerství;

b)

pokrok při plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a při plnění zvláštních úkolů jednotlivých fondů uvedených v čl. 4 odst. 1 prostřednictvím přispění fondů ESI ke splnění vybraných tematických cílů, a to zejména s ohledem na milníky stanovené ve výkonnostním rámci pro jednotlivé programy a na podporu cílů v oblasti změny klimatu;

c)	zda byla opatření přijatá ke splnění použitelných předběžných podmínek stanovených v dohodě o partnerství, jež ke dni jejího přijetí nebyly splněny, prováděna v souladu se stanoveným harmonogramem. Toto písmeno se použije pouze na zprávu o pokroku, která má být předložena v roce 2017;

d)	provádění mechanismů k zajištění koordinace mezi fondy ESI a dalšími nástroji Unie a vnitrostátními finančními nástroji a EIB;

e)	provádění integrovaného přístupu k územnímu rozvoji nebo přehled provádění integrovaných přístupů založených na programech, včetně pokroku dosaženého v prioritních oblastech stanovených pro spolupráci;

f)	případně opatření přijatá k posílení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat fondy ESI;

g)	přijatá opatření a dosažený pokrok, pokud jde o snížení administrativní zátěže pro příjemce;

h)	úloha partnerů uvedených v článku 5 při provádění dohody o partnerství.

i)	přehled opatření přijatých v souvislosti s uplatňováním horizontálních principů uvedených v článcích 5, 7 a 8 a cílů politiky při provádění fondů ESI.

3.   Pokud Komise do dvou měsíců ode dne předložení zprávy o pokroku zjistí, že předložené informace jsou neúplné nebo nejasné do té míry, že to významně ovlivňuje kvalitu a spolehlivost dotčeného posouzení, může si od členského státu vyžádat další informace za předpokladu, že tím nezpůsobí neopodstatněné prodlevy a že údajnou nejasnost a nespolehlivost zdůvodní. Členský stát poskytne Komisi požadované informace ve lhůtě tří měsíců a případně zprávu o pokroku odpovídajícím způsobem upraví.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijímá provádění akty, jimiž stanoví vzor, který má být použit pro předložení zprávy o pokroku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

Článek 53

Podávání zpráv ze strany Komise a rozprava o fondech ESI

1.   Počínaje rokem 2016 předává Komise každoročně Evropskému parlamentu, Radě Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů souhrnnou zprávu o programech fondů ESI, která vychází z výročních zpráv o provádění programu, které členské státy předkládají podle článku 50, a spolu s ní souhrn zjištění z dostupných hodnocení programů. V letech 2017 a 2019 je tato souhrnná zpráva součástí strategické zprávy uvedené v odstavci 2.

2.   V letech 2017 a 2019 vypracuje Komise strategické zprávy, v nichž shrne zprávy o pokroku předkládané členskými státy, a do 31. prosince 2017 a do 31. prosince 2019 je předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tyto orgány se vyzvou, aby o nich vedly rozpravu.

3.   Rada se při rozpravě o strategické zprávě soustředí zejména na přispění fondů ESI k dosažení cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a vyzývá se, aby tyto podklady připravila pro jarní zasedání Evropské rady.

4.   Komise jednou za dva roky, počínaje rokem 2018, zařadí do své výroční zprávy o pokroku určené pro jarní zasedání Evropské rady oddíl, v němž shrne nejaktuálnější zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2, zejména s ohledem na přispění fondů ESI k pokroku při plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

KAPITOLA II

Hodnocení

Článek 54

Obecná ustanovení

1.   Hodnocení se provádí za účelem zkvalitnění koncepce a provádění programů a také za účelem posouzení jejich účinnosti a dopadu. Dopad programů se hodnotí s ohledem na úkoly jednotlivých fondů ESI v souvislosti s realizací cílů podle strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a případně s ohledem na rozsah programu v souvislosti s HDP a nezaměstnaností v dané programové oblasti.

2.   Členské státy poskytnou zdroje nezbytné pro provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a případně i ukazatelů specifických pro jednotlivé programy.

3.   Hodnocení provádějí interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na řídicích orgánech, které jsou odpovědné za provádění programu. Bezprostředně po vstupu toto nařízení v platnost poskytne Komise návod, jak hodnocení provádět.

4.   Všechna hodnocení se zpřístupní veřejnosti.

Článek 55

Předběžné hodnocení

1.   Členské státy provádějí předběžná hodnocení s cílem zlepšit kvalitu koncepce jednotlivých programů.

2.   Provádění předběžných hodnocení je povinností orgánu odpovědného za přípravu programů. Předběžná hodnocení se předkládají Komisi současně s programem a se shrnutím. Pravidla pro daný fond mohou stanovit prahové hodnoty, do jejichž výše lze předběžné hodnocení kombinovat s hodnocením jiného programu.

3.   V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky:

a)	přínos pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění s ohledem na zvolené tematické cíle a priority a při zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb a potenciálu pro rozvoj a poučení z předchozích programových období;

b)	vnitřní soudržnost navrhovaného programu nebo činnosti a jejich návaznost na ostatní příslušné nástroje;

c)	soulad mezi přidělováním rozpočtových prostředků a cíli programu;

d)	soulad vybraných tematických cílů, priorit a odpovídajících cílů programů s SSR, dohodou o partnerství a relevantními doporučeními pro jednotlivé země, jež byla přijata v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, a případně na vnitrostátní úrovni s národním programem reforem;

e)	relevance a srozumitelnost navržených ukazatelů programu;

f)	jak očekávané výstupy přispějí k výsledkům;

g)	zda jsou vyčíslené cílové hodnoty ukazatelů reálné s ohledem na plánovanou výši podpory z fondů ESI;

h)	odůvodnění navrhované formy podpory;

i)	přiměřenost lidských zdrojů a správní kapacity pro řízení programu;

j)	vhodnost postupů pro monitorování programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení;

k)	vhodnost zvolených milníků pro výkonnostní rámec;

l)	přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a opatření k předcházení jakékoli diskriminaci, zejména s ohledem na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením;

m)	přiměřenost plánovaných opatření na podporu udržitelného rozvoje;

n)	opatření na zmírnění administrativní zátěže příjemců.

4.   Předběžná hodnocení v případě potřeby zahrnují požadavky na strategické posuzování vlivů na životní prostředí stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (36) s ohledem na potřebu přizpůsobit se změně klimatu.

Článek 56

Hodnocení během programového období

1.   Řídicí orgán nebo členský stát vypracuje plán hodnocení, který může zahrnovat více programů. Tento plán se předkládá v souladu s pravidly pro daný fond.

2.   Členské státy zajistí, aby byly pro hodnocení uvolněny příslušné kapacity.

3.   Během programového období řídicí orgán zajistí, aby hodnocení jednotlivých programů bylo prováděno na základě plánu hodnocení, a to včetně hodnocení k posouzení účinnosti, efektivity a dopadu, a aby se na každé hodnocení vztahovala vhodná následná opatření v souladu s pravidly pro daný fond. Nejméně jednou za programové období se v rámci hodnocení posoudí, jak podpora z fondů ESI přispěla k dosahování cílů jednotlivých priorit. Všechna hodnocení přezkoumává monitorovací výbor, který je zasílá Komisi.

4.   Komise může hodnocení programů provádět z vlastního podnětu. Komise informuje řídicí orgán a výsledky zašle řídicímu orgánu a poskytne příslušnému monitorovacímu výboru.

5.   Odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku se nepoužijí na specializované programy uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).

Článek 57

Následné hodnocení

1.   Následná hodnocení provádí Komise nebo členské státy v úzké spolupráci s Komisí. V rámci těchto hodnocení je posuzována účinnost a efektivita fondů ESI a jejich přispění k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to s přihlédnutím k cílům stanoveným v rámci uvedené strategie Unie a v souladu se zvláštními požadavky stanovenými v pravidlech pro daný fond.

2.   Následné hodnocení se dokončí do 31. prosince 2024.

3.   Následná hodnocení specializovaných programů uvedených v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) provede Komise, a to do 31. prosince 2019.

4.   Komise pro každý z fondů ESI vypracuje do 31. prosince 2025 souhrnnou zprávu s přehledem hlavních závěrů následných hodnocení.

HLAVA VI

TECHNICKÁ POMOC

Článek 58

Technická pomoc z podnětu Komise

1.   Z fondů ESI lze z podnětu Komise financovat opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, která se zaměřují na přípravu, monitorování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu.

Opatření uvedená v prvním pododstavci mohou být prováděna buď přímo Komisí, nebo nepřímo subjekty a osobami, jimiž nejsou členské státy, v souladu s článkem 60 finančního nařízení.

Mezi opatření uvedená v prvním pododstavci může patřit zejména:

a)	pomoc při přípravě a posuzování projektů, včetně spolupráce s EIB;

b)	podpora zaměřená na posilování institucí a budování správních kapacit pro účinné řízení fondů ESI;

c)	studie související se zprávami Komise o fondech ESI a se zprávou o soudržnosti;

d)	opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů ESI a opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a správní pomoc;

e)	hodnocení, znalecké zprávy, statistiky a studie (včetně těch, které mají obecnou povahu) týkající se stávající a budoucí činnosti fondů ESI, jež mohou být případně prováděny EIB;

f)	opatření k šíření informací, podpoře sítí, provádění komunikačních činností, zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i s třetími zeměmi.

g)	instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;

h)	opatření ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;

i)	opatření týkající se auditu;

j)	posilování celostátní a regionální kapacity, pokud je o plánování investic, posuzování potřeb, přípravu, návrh a provádění finančních nástrojů, společných akčních plánů a velkých projektů, včetně společných iniciativ s EIB;

k)	šíření osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům posílit kapacity jejich příslušných partnerů uvedených v článku 5 a jejich zastřešujících organizací;

l)	opatření na identifikaci, upřednostnění a provádění strukturálních a správních reforem v reakci na hospodářské a sociální výzvy v členských státech, jež splňují podmínky stanovené v čl. 24 odst. 1.

Ve snaze zajistit větší efektivitu při sdělování informací široké veřejnosti a větší provázanost mezi komunikačními činnostmi z podnětu Komise přispějí prostředky, které byly v rámci tohoto nařízení vyčleněny na komunikaci, rovněž k institucionální komunikaci v oblasti politických priorit Unie, mají-li vztah k obecným cílům tohoto nařízení.

2.   Pokud se předpokládá příspěvek z fondů ESI, stanoví Komise každý rok prostřednictvím prováděcích aktů své plány týkající se druhu opatření souvisejících s opatřeními uvedenými v odstavci 1.

Článek 59

Technická pomoc z podnětu členských států

1.   Fondy ESI mohou z podnětu členského státu podporovat opatření v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a komunikace, vytváření sítí, řešení stížností, kontroly a auditu. Členský stát může fondy ESI využívat na podporu opatření ke snížení administrativní zátěže příjemců, a to i prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat a opatření ke zvýšení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat tyto fondy. ESI fondy mohou být rovněž využívány na podporu opatření na posílení kapacit příslušných partnerů v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. e) a podporu výměny osvědčených postupů mezi těmito partnery. Opatření uvedená v tomto odstavci se mohou týkat předchozích i následujících programových období.

2.   V pravidlech pro daný fond lze stanovit další opatření, která mohou být financována z technické pomoci v rámci jednotlivých fondů ESI, případně vyloučit, která opatření takto financována být nemohou.

HLAVA VII

FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ ESI

KAPITOLA I

Podpora z fondů ESI

Článek 60

Určení míry spolufinancování

1.   V rozhodnutí Komise o přijetí programu se stanoví míra nebo míry spolufinancování a maximální výše podpory z fondů ESI podle pravidel pro daný fond.

2   Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100 % výši.

Článek 61

Operace, které po dokončení vytvářejí čistý příjem

1.   Tento článek se vztahuje na operace, které po dokončení vytvářejí čistý příjem. Pro účely tohoto článku se „čistým příjmem“ rozumí přítoky peněžních prostředků přímo od uživatelů zboží nebo služeb, které jsou poskytovány v rámci operace, například poplatky hrazené přímo uživateli za využívání infrastruktury, prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo platby za služby po odečtení veškerých provozních nákladů a reprodukčních nákladů zařízení s krátkou životností vzniklých během příslušného období. Úspory provozních nákladů dosažené prostřednictvím operace se považují za čistý příjem, nejsou-li kompenzovány rovnocenným snížením provozních dotací.

Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé veškeré investiční náklady, přidělí se čistý příjem v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části investičních nákladů.

2.   Způsobilé výdaje operace, která má být z fondů ESI spolufinancována, se předem sníží s ohledem na potenciál operace vytvářet čistý příjem během určitého referenčního období zahrnujícího jak provádění operace, tak i dobu po jejím dokončení.

3.   Potenciální čistý příjem z operace se určí předem pomocí jedné z následujících metod, kterou pro určitý sektor, subsektor nebo druh operace zvolí řídicí orgán:

a)	použití paušální procentní sazby čistých příjmů pro daný sektor nebo subsektor na danou operaci, jak je stanoveno v příloze V nebo v kterémkoli aktu v přenesené pravomoci uvedeném v druhém, třetím a čtvrtém pododstavci.

b)

výpočet diskontovaného čistého příjmu z operace s přihlédnutím k referenčnímu období přiměřenému pro daný sektor nebo subsektor a použitelnému u dané operace, k běžně očekávané ziskovosti dané kategorie investice, k uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a případně ke kapitálu v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu nebo regionu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v řádně odůvodněných případech akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o změnu přílohy V přizpůsobením paušálních sazeb v ní stanovených při zohlednění údajů z minulých let, potenciál návratnosti nákladů a případně zásadu „znečišťovatel platí“.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví paušální sazby pro sektory nebo subsektory v oblasti informačních a komunikačních technologií, výzkumu, vývoje, inovací a energetické účinnosti. Komise tyto akty v přenesené pravomoci oznámí Evropskému parlamentu a Radě nejpozději 30. června 2015.

Kromě toho je Komisi svěřena pravomoc přijímat v řádně odůvodněných případech akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o zařazení dalších sektorů nebo subsektorů, které spadají pod tematické cíle vymezené v čl. 9 prvním pododstavci a jsou podporovány z fondů ESI, do přílohy V.

Je-li použita metoda uvedená v prvním pododstavci písm. a), má se za to, že uplatněním paušální sazby je zohledněn veškerý čistý příjem vytvořený během provádění operace i po jejím dokončení, a tudíž se tento čistý příjem následně neodečítá od způsobilých výdajů operace.

Jestliže byla aktem v přenesené pravomoci v souladu s třetím a čtvrtým pododstavcem stanovena paušální sazba pro nový sektor nebo subsektor, může řídicí orgán rozhodnout, že u nových operací, jež mají vztah k danému sektoru nebo subsektoru, použije metodu uvedenou v prvním pododstavci písm. a).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149,které stanoví metodu uvedenou v prvním pododstavci písm. b). Je-li použita uvedená metoda, odečte se od způsobilých výdajů operace nejpozději v konečné žádosti o platbu předložené příjemcem čistý příjem vytvořený během provádění operace, který pochází ze zdrojů, jež nebyly při určování potenciálního čistého příjmu z operace zohledněny.

4.   Metoda, kdy se čistý příjem odečítá od výdajů operace zahrnutých do žádosti o platbu, jež byla předložena Komisi, se určí v souladu s vnitrostátními předpisy.

5.   Alternativně k použití metod uvedených v odstavci 3 se v okamžiku přijetí programu pro určitou prioritu nebo opatření, v jejichž rámci by se u všech operací, jež mají obdržet podporu v rámci této priority nebo tohoto opatření, mohla uplatnit jednotná paušální sazba podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a), může na žádost členského státu snížit maximální míra spolufinancování uvedená v čl. 60 odst. 1. Toto snížení musí být přinejmenším rovnocenné částce, která vznikne vynásobením maximální míry spolufinancování ze strany Unie, jež vyplývá z pravidel týkajících se jednotlivých fondů, příslušnou paušální sazbou uvedenou v odst. 3 prvním pododstavci písm. a).

Je-li použita metoda uvedená v prvním pododstavci, má se za to, že uplatněním snížené míry spolufinancování je zohledněn veškerý čistý příjem vytvořený během provádění operace i po jejím dokončení, a tudíž se tento čistý příjem následně neodečítá od způsobilých výdajů operací.

6.   Pokud není objektivně možné předem určit příjmy za použití metod uvedených v odstavcích 3 a 5, odečtou se od výdajů vykázaných Komisi čisté příjmy vytvořené do tří let od dokončení operace nebo do termínu pro překládání dokladů pro uzavření programu, stanoveného ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy, podle toho, co nastane dříve.

7.   Odstavce 1 až 6 se nevztahují na:

a)	operace nebo části operací, které jsou podporovány výhradně z ESF;

b)	operace, jejichž celkové způsobilé náklady před uplatněním odstavců 1 až 6 nepřesahují 1 000 000 EUR;

c)	vratnou pomoc, která musí být vrácena v plné výši, a na ceny;

d)	technickou pomoc;

e)	podporu z finančních nástrojů nebo v jejich prospěch;

f)	operace, u nichž je podpora z veřejných zdrojů poskytována formou jednorázových částek či na základě standardní stupnice jednotkových nákladů;

g)	operace prováděné v rámci společného akčního plánu;

h)	operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze I nařízení o EZFRV.

V případě, že členský stát použije odstavec 5, může bez ohledu na první pododstavec písm. b) tohoto odstavce zahrnout do příslušné priority nebo opatření operace, jejichž celkové způsobilé náklady před uplatněním odstavců 1 až 6 nepřekračují částku 1 000 000 EUR.

8.   Odstavce 1 až 6 se navíc nevztahují na operace, u nichž podpora v rámci programu představuje:

a)	podporu de minimis;

b)	slučitelnou státní podporu malým a středním podnikům, u které je v souvislosti se státní podporou omezena intenzita nebo výše podpory;

c)	slučitelnou státní podporu, v jejímž případě bylo provedeno individuální ověření potřeb financování v souladu s platnými pravidly pro státní podporu.

Bez ohledu na první pododstavec, může řídicí orgán uplatnit ustanovení odstavců 1 až 6 na operace, které spadají pod první pododstavec písm. a) až c) tohoto odstavce, stanoví-li tak vnitrostátní předpisy.

KAPITOLA II

Zvláštní pravidla podpory z fondů ESI pro partnerství veřejného a soukromého sektoru

Článek 62

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Fondy ESI mohou být použity na podporu operací partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tyto operace musí být v souladu s platnými právními předpisy, zejména s předpisy o poskytování státní podpory a o zadávání veřejných zakázek.

Článek 63

Příjemce u operací partnerství veřejného a soukromého sektoru

1.   Odchylně od čl. 2 bodu 10 může být u operace partnerství veřejného a soukromého sektoru příjemcem buď:

a)	veřejnoprávní subjekt zahajující operaci nebo

b)	subjekt soukromého práva určitého členského státu (dále jen „soukromý partner“), jenž byl nebo má být vybrán k provádění operace.

2.   Veřejnoprávní subjekt, který je iniciátorem operace partnerství veřejného a soukromého sektoru, může navrhnout, aby byl pro účely podpory z fondů ESI příjemcem soukromý partner, který bude vybrán po schválení operace. V takovém případě je rozhodnutí o schválení podmíněno tím, že se řídicí orgán přesvědčí o tom, že vybraný soukromý partner splňuje a přebírá všechny příslušné povinnosti příjemce podle tohoto nařízení.

3.   Soukromý partner vybraný k provedení operace může být coby příjemce během provádění nahrazen, vyžadují-li to podmínky partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo finanční dohoda mezi soukromým partnerem a finanční institucí spolufinancující operaci. V takovém případě se příjemcem stává nahrazující soukromý partner nebo veřejnoprávní subjekt, pokud se řídicí orgán přesvědčí o tom, že nahrazující partner splňuje a přebírá všechny příslušné povinnosti příjemce podle tohoto nařízení.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví dodatečná pravidla pro nahrazení příjemce a související povinnosti.

5.   Nahrazení příjemce se nepovažuje za změnu vlastnictví ve smyslu čl. 71 odst. 1 písm. b), pokud toto nahrazení splňuje platné podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku.

Článek 64

Podpora operací partnerství veřejného a soukromého sektoru

1.   V případě operace partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je příjemcem veřejnoprávní subjekt, mohou být výdaje související s operací partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež vznikly soukromému partnerovi a tento je uhradil, považovány odchylně od čl. 65 odst. 2 za výdaje vzniklé příjemci a příjemcem uhrazené a mohou být zahrnuty do žádosti o platbu podané Komisi, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)	příjemce uzavřel dohodu o partnerství veřejného a soukromého sektoru se soukromým partnerem;

b)	řídicí orgán ověřil, že výdaje vykázané příjemcem uhradil soukromý partner a že operace je v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, programem a podmínkami podpory operace.

2.   Platby příjemcům provedené s ohledem na výdaje, jež jsou zahrnuty v žádosti o platbu v souladu s odstavcem 1, jsou placeny na vázaný účet zřízený k tomuto účelu na jméno příjemce.

3.   Prostředky převedené na vázaný účet uvedený v odstavci 2 se použijí na platby v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně veškerých plateb, které mají proběhnout v případě ukončení dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví minimální požadavky, jež musí být obsaženy v dohodách o partnerství veřejného a soukromého sektoru a jsou nezbytné pro uplatnění odchylky podle odstavce 1 tohoto článku, včetně ustanovení, jež souvisejí s ukončením dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru, a pro účely zajištění odpovídající auditní stopy.

KAPITOLA III

Způsobilost výdajů a trvalost

Článek 65

Způsobilost

1.   Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v pravidlech pro daný fond či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních právních předpisů.

2.   Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů ESI, jestliže vznikly příjemci a byly uhrazeny v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2014 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2023. Příspěvek z EZFRV na výdaje lze kromě toho poskytnout jen tehdy, jestliže byla odpovídající podpora platební agenturou skutečně vyplacena mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2023.

3.   Odchylně od odstavce 2 jsou výdaje v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí způsobilé od 1. září 2013.

4.   V případě nákladů hrazených podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) musí být opatření, která tvoří základ pro poskytnutí náhrady, provedena v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023.

5.   Odchylně od odstavce 4 je počátečním dnem, pokud jde o náklady hrazené na základě čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) u opatření v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, 1. září 2013.

6.   Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů ESI, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny dříve, než příjemce předloží žádost o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda příjemce provedl všechny související platby či nikoli.

7   Tímto článkem nejsou dotčena pravidla způsobilosti technické pomoci z podnětu Komise stanovená v článku 58.

8.   Tento odstavec se vztahuje na operace, jež během provádění vytvářejí čistý příjem a na něž se nevztahuje čl. 61 odst. 1 až 6.

Způsobilé výdaje operace, jež má být spolufinancována z fondů ESI, se sníží o čistý příjem, který nebyl zohledněn při schvalování operace a který byl přímo vytvořen pouze během jejího provádění nejpozději do okamžiku, kdy příjemce předloží závěrečnou žádost o platbu. Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé všechny výdaje, rozdělí se čisté příjmy v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části výdajů.

Tento odstavec se nevztahuje na:

a)	technickou pomoc;

b)	finanční nástroje;

c)	vratnou pomoc, která musí být vrácena v plné výši;

d)

ceny;

e)	operace podléhající pravidlům pro státní podporu;

f)	operace, u nichž je podpora z veřejných zdrojů poskytována formou jednorázových částek či na základě standardní stupnice jednotkových nákladů za předpokladu, že čisté příjmy byly zohledněny předběžně,

g)	operace prováděné v rámci společného akčního plánu za předpokladu, že čisté příjmy byly zohledněny předběžně;

h)	operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze I nařízení o EZFRV; nebo

i)	operace, u nichž celkové způsobilé náklady nepřesahují 50 000 EUR.

Pro účely tohoto článku a článku 61 se za příjem nepovažují a od způsobilých výdajů operace neodečítají platby, které příjemce obdrží ze smluvních pokut v důsledku porušení smlouvy mezi příjemcem a třetí osobou či osobami nebo které vznikají v důsledku toho, že třetí osoba vybraná podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek svou nabídku stáhne (peněžní jistota).

9.   Výdaje, které se stávají způsobilými v důsledku změny programu, jsou způsobilé až ode dne, kdy byla žádost o změnu předložena Komisi, nebo uplatní-li se čl. 96 odst. 11, ode dne, kdy vstupuje v platnost rozhodnutí o změně programu.

Zvláštní pravidla pro ENRF se mohou odchýlit od prvního pododstavce.

10.   Odchylně od odstavce 9 může nařízení o EZFRV stanovit zvláštní ustanovení o počátečním dni pro způsobilost.

11.   Operace může získat podporu z jednoho nebo více fondů ESI nebo z jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie za předpokladu, že položka výdajů uvedená v žádosti o proplacení prostřednictvím jednoho z fondů ESI neobdrží podporu z jiného fondu nebo nástroje Unie ani podporu z téhož fondu v rámci jiného programu.

Článek 66

Formy podpory

Fondy ESI se používají pro poskytování podpory ve formě grantů, cen, vratné pomoci a finančních nástrojů nebo jejich kombinace.

V případě vratné pomoci se podpora vrácená subjektu, který ji poskytl, nebo jinému příslušnému orgánu členského státu uloží na zvláštním účtu nebo se vydělí pomocí účetních kódů a znovu se použije ke stejnému účelu nebo v souladu s cíli programu.

Článek 67

Formy grantů a vratné pomoci

1.   Granty a vratná pomoc mohou být poskytnuty v jedné z těchto forem:

a)	úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly a byly zaplaceny, jakož i případných věcných příspěvků a odpisů;

b)	standardní stupnice jednotkových nákladů;

c)	jednorázové částky příspěvku z veřejných zdrojů nepřesahující 100 000 EUR;

d)	financování paušální sazbou, která se určí za použití procentního podílu z jedné nebo více stanovených kategorií nákladů.

Formy grantů nebo vratné pomoci uplatňované pro určité operace mohou být omezeny pravidly pro jednotlivé fondy.

2.   Odchylně od odstavce 1 může nařízení o ENRF stanovit další formy grantů a metody výpočtu ENRF.

3.   Možnosti uvedené v odstavci 1 lze kombinovat pouze tehdy, pokud se každá z nich vztahuje na jinou kategorii nákladů nebo pokud se použijí pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo na jednotlivé po sobě jdoucí fáze operace.

4.   Pokud se operace nebo projekt, který je součástí operace, provádí výhradně prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na zboží, práce nebo služby, použije se pouze odst. 1 první pododstavec písm. a). Pokud je zadávání veřejných zakázek v rámci operace nebo projektu, který tvoří součást operace, omezeno na určité kategorie nákladů, lze použít všechny možnosti uvedené v odstavci 1.

5.   Částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:

a)	přiměřenými, spravedlivými a ověřitelnými metodami výpočtu založenými na: i) statistických údajích nebo jiných objektivních informacích; nebo ii) ověřených údajích jednotlivých příjemců v minulých let; nebo za iii) použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

b)	v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace a příjemce;

c)	v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace a příjemce;

d)	sazbami stanovenými tímto nařízením nebo pravidly pro daný fond;

e)	zvláštními metodami pro určení částek stanovenými v souladu s pravidly pro daný fond.

6.   Dokument, který stanoví podmínky podpory pro jednotlivé operace, stanoví metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

Článek 68

Financování nepřímých nákladů a nákladů na zaměstnance týkajících se grantů a vratné pomoci paušální sazbou

1.   Pokud provádění operace vede ke vzniku nepřímých nákladů, lze tyto náklady vypočítat prostřednictvím jedné z následujících paušálních sazeb:

a)	paušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu nebo metody, která se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na obdobný druh operace a příjemce;

b)	paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

c)	paušální sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v rámci politik Unie pro obdobný druh operace a příjemce.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o definici paušální sazby a související metody uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce.

2.   Pro účely stanovení nákladů na zaměstnance souvisejících s prováděním operace může být hodinová sazba vypočtena tak, že se poslední doložené roční hrubé mzdové náklady vydělí 1 720 hodinami.

Článek 69

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty a vratnou pomoc

1.   Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé za podmínky, že to pravidla fondů ESI a programu upravující způsobilost stanovují a že jsou splněna všechna tato kritéria:

a)	podpora z veřejných zdrojů poskytnutá na operaci, jejíž součástí jsou věcné příspěvky, nesmí s výjimkou věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci operace;

b)	hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na dotyčném trhu;

c)	hodnotu a poskytnutí příspěvku lze nezávisle posoudit a ověřit;

d)	v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí může být učiněna platba v hotovosti za účelem plnění smlouvy o pronájmu, jejíž roční nominální hodnota nepřesahuje jednotku měny členského státu.

e)	v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje s přihlédnutím k ověřenému objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci.

Hodnotu pozemků nebo nemovitostí uvedenou v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit stanovený v odst. 3 písm. b).

2.   Odpisy lze za způsobilé považovat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	umožňují to pravidla způsobilosti programu;

b)	jsou-li výdaje propláceny ve formě uvedené v čl. 67 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), je jejich výše doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota pro způsobilost nákladů je rovnocenná fakturám;

c)	náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daná operace podporována;

d)	na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů.

3.   Pro příspěvek z fondů ESI a z částky podpory převedené z Fondu soudržnosti na nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 nejsou způsobilé tyto náklady:

a)	úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

b)

nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. V případě opuštěných ploch a ploch dříve využívaných k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy, se tento strop zvýší na 15 %. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí tento strop zvýšit nad výše uvedené procentní hodnoty.

c)	daň z přidané hodnoty, kromě případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů neodpočitatelná.

Článek 70

Způsobilost operací podle místa

1.   S výhradou odchylek uvedených v odstavcích 2 až 3 a v pravidlech pro daný fond musí operace podporované z fondů ESI probíhat v programové oblasti.

2.   Řídicí orgán může připustit, aby se operace prováděla mimo programovou oblast, ale v rámci Unie za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)	operace je ve prospěch programové oblasti;

b)	celková částka přidělená v rámci programu na operace mimo programovou oblast nepřesáhne 15 % podpory z EFRR, Fondu soudržnosti a MFF na úrovni priority, nebo 5 % podpory z EZFRV na úrovni programu;

c)	monitorovací výbor dal k dotyčné operaci nebo druhu operace souhlas;

d)	povinnosti orgánů programu v oblasti řízení, kontroly a auditu týkající se dotyčné operace plní orgány odpovědné za program, v jehož rámci je daná operace podporována, nebo orgány programu uzavřou dohody s orgány v oblasti, ve které je operace prováděna.

3.   U operací týkajících se technické pomoci nebo propagačních činností lze prostředky vynakládat mimo Unii za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) a povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu týkající se operace.

4.   Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce a odstavce 2 a 3 se nepoužijí na operace podporované z ESF.

Článek 71

Trvalost operací

1.   V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici se musí příspěvek z fondů ESI vrátit, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u operace k:

a)	zastavení nebo přemístění výrobní činnosti mimo programovou oblast;

b)	změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje nepatřičnou výhodu; nebo

c)	podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

Částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s operací musí členský stát vrátit zpět v poměru k období, v němž požadavky nebyly splněny.

Členské státy mohou lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.

2.   V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici se musí příspěvek z fondů ESI vrátit, jestliže je do 10 let od poslední platby příjemci výrobní činnost přemístěna mimo území Unie, s výjimkou případů, kdy je příjemcem malý nebo střední podnik. Pokud má příspěvek z fondů ESI podobu státní podpory, nahradí se období 10 let lhůtou platnou podle pravidel pro poskytování státní podpory.

3.   U operací podporovaných z ESF a operací podporovaných z jiných fondů ESI, které nejsou investicemi do infrastruktury nebo produktivními investicemi, se příspěvek z fondu vrací pouze tehdy, pokud se na tyto operace vztahuje povinnost zachování investice podle platných pravidel pro státní podporu a pokud u nich dojde k zastavení nebo přemístění výrobní činnosti ve lhůtě stanovené v takových pravidlech.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na příspěvky poskytnuté na finanční nástroje nebo jejich prostřednictvím na operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

5.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na fyzické osoby, které jsou příjemci investiční podpory a které po dokončení investiční operace mohou obdržet a obdrží podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013, jestliže dotčená investice je přímo spojena s typem činnosti, který je považován za způsobilý pro podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

HLAVA VIII

ŘÍZENÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

Systém řízení a kontroly

Článek 72

Obecné zásady systémů řízení a kontroly

V souladu s čl. 4 odst. 8 systémy řízení a kontroly sestávají z:

a)	popisu funkcí jednotlivých subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých subjektů;

b)	dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci takových subjektů;

c)	postupů pro zajištění správnosti a řádnosti vykazovaných výdajů;

d)	počítačových systémů pro účetnictví, ukládání a přenos finančních údajů a údajů o ukazatelích, monitorování a podávání zpráv;

e)	systémů podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

f)	opatření pro audit fungování systémů řízení a kontroly;

g)	systémů a postupů pro zabezpečení odpovídající auditní stopy;

h)	předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, jejich odhalování a náprava a vymáhání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky z prodlení.

Článek 73

Odpovědnosti v rámci sdíleného řízení

V souladu se zásadou sdíleného řízení jsou členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu programů v souladu se svými povinnostmi stanovenými v tomto nařízení a v pravidlech pro daný fond.

Článek 74

Odpovědnosti členských států

1.   Členské státy plní povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající odpovědnosti, které stanoví pravidla sdíleného řízení obsažená ve finančním nařízení a pravidla pro daný fond.

2.   Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly programů byly zavedeny v souladu s pravidly pro daný fond a aby tyto systémy účinně fungovaly.

3.   Členské státy zajistí, aby existovala účinná opatření na přezkum stížností týkajících se fondů ESI. Rozsah působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti podané Komisi, jež spadají do působnosti jejich opatření. Členské státy na žádost informují Komisi o výsledcích těchto šetření.

4.   Všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí se provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podmínky, jež má uvedený systém pro elektronickou výměnu dat splňovat. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

KAPITOLA II

Pravomoci a odpovědnosti Komise

Článek 75

Pravomoci a odpovědnosti Komise

1.   Komise se na základě dostupných informací, včetně informací o určení orgánů odpovědných za řízení a kontrolu, dokumentů každoročně poskytovaných v souladu s čl. 59 odst. 5 finančního nařízení uvedenými určenými orgány, kontrolních zpráv, výročních zpráv o provádění programu a auditů provedených subjekty členských států a subjekty Unie přesvědčí, že členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s tímto nařízením a s pravidly pro daný fond, a že tyto systémy během provádění programů účinně fungují.

2.   Úředníci nebo pověření zástupci Komise mohou provádět audity nebo kontroly na místě, které alespoň 12 pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů, náležitě oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Komise dodržuje zásadu proporcionality a za tímto účelem zohledňuje potřebu zamezit bezdůvodnému zdvojování auditů či kontrol prováděných členskými státy, úroveň rizika pro rozpočet Unie a potřebu minimalizovat administrativní zátěž příjemců v souladu s pravidly pro daný fond. Rozsah takových auditů nebo kontrol může zahrnovat zejména ověření účinného fungování systémů řízení a kontroly v rámci programu nebo jeho části a posouzení řádného finančního řízení operací nebo programů. Těchto auditů nebo kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů nebo kontrol na místě mají přístup ke všem potřebným záznamům, dokladům a metadatům, které se týkají operací podporovaných z fondů ESI nebo systémů řízení a kontroly, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy. Na žádost poskytnou členské státy kopie takových záznamů, dokladů a metadat Komisi.

Pravomocemi stanovenými v tomto odstavci není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů. Tito úředníci a pověření zástupci však mají přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů, a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů.

3.   Komise může požádat členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění účinného fungování systémů řízení a kontroly nebo správnosti výdajů v souladu s pravidly pro daný fond.

HLAVA IX

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, PROVĚŘENÍ A SCHVÁLENÍ ÚČTŮ A FINANČNÍ OPRAVY, ZRUŠENÍ ZÁVAZKU

KAPITOLA I

Finanční řízení

Článek 76

Rozpočtové závazky

Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Rozpočtové závazky týkající se výkonnostní rezervy v každém programu se přijmou odděleně od ostatních přídělů na program.

Rozhodnutí Komise o přijetí programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 84 finančního nařízení a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

U každého programu platí, že rozpočtový závazek na první splátku následuje po přijetí programu Komisí.

S výjimkou případů, kdy se použije článek 16 finančního nařízení, provádí rozpočtové závazky na další splátky Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém pododstavci tohoto článku do 1. května každého roku.

Po uplatnění výkonnostního rámce v souladu s článkem 22 v případech, kdy priority nedosáhly svých milníků, Komise případně zruší příslušné prostředky na závazky přidělené na dotčené programy jako součást výkonnostní rezervy a znovu je uvolní pro programy, u nichž došlo k navýšení přídělu v důsledku změny schválené Komisí v souladu s čl. 22 odst. 5.

Článek 77

Společná pravidla pro platby

1.   Platby příspěvků z fondů ESI na jednotlivé programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotyčného fondu.

2.   Platby související s prostředky na závazky do výkonnostní rezervy nesmí být provedeny před konečným přidělením výkonnostní rezervy, v souladu s čl. 22 odst. 3 a 4.

3.   Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku.

4.   U forem podpory podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), c) a d) a článků 68 a 69 se náklady vypočtené na příslušném základě považují za způsobilé výdaje.

Článek 78

Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a platby konečného zůstatku

Pravidla pro daný fond stanoví výpočet částky, která má být uhrazena formou průběžného financování a formou konečného zůstatku. Tato částka je odvozena od zvláštní míry spolufinancování, která je použitelná pro způsobilé výdaje.

Článek 79

Žádosti o platbu

1.   Zvláštní postup a informace, které mají být předány v souvislosti s žádostmi o platbu ve vztahu k jednotlivým fondům ESI, se stanoví v pravidlech pro daný fond.

2.   Žádost o platbu předkládaná Komisi musí poskytovat veškeré informace, které Komise potřebuje k sestavování účetních závěrek v souladu s čl. 68 odst. 3 finančního nařízení.

Článek 80

Použití eura

Částky uváděné v programech předložených členskými státy, v odhadech výdajů, výkazech výdajů, žádostech o platby a účetních závěrkách a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných zprávách o provádění se vyjadřují v eurech.

Článek 81

Vyplácení počátečních předběžných plateb

1.   V návaznosti na rozhodnutí Komise o přijetí programu vyplatí Komise počáteční předběžnou platbu na celé programové období. Počáteční předběžná platba se provádí ve splátkách podle rozpočtových potřeb. Výše splátek jsou stanoveny v pravidlech pro daný fond.

2.   Počáteční předběžné financování lze použít pouze pro platby příjemcům při provádění programu. Za tímto účelem musí být okamžitě k dispozici odpovědnému orgánu.

Článek 82

Zúčtování počátečních předběžných plateb

Částku vyplacenou v rámci počátečního předběžného financování Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření programu.

Článek 83

Přerušení platební lhůty

1.   Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může na dobu nejvýše šesti měsíců přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu, pokud:

a)	informace poskytnuté auditorským subjektem členského státu nebo Unie jasně ukazují na možnost významných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly;

b)	pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky;

c)	nebyl předložen jeden z dokumentů požadovaných podle čl. 59 odst. 5. finančního nařízení.

Členské státy mohou povolit, aby bylo přerušení platební lhůty prodlouženo o další tři měsíce.

Pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní základy pro přerušení plateb souvisejících s nesplněním pravidel platných pro společnou rybářskou politiku, které by mělo být přiměřené s ohledem na povahu, závažnost, trvání a opakování nesplnění povinnosti.

2.   Pověřená schvalující osoba omezí přerušení platební lhůty pouze na tu část výdajů, na něž se vztahuje žádost o platbu ovlivněná situacemi uvedenými v prvním pododstavci odstavce 1, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Pověřená schvalující osoba okamžitě písemně informuje členský stát a řídicí orgán o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření.

KAPITOLA II

Kontrola a schválení účetní závěrky

Článek 84

Lhůta pro kontrolu a schválení účetní závěrky ze strany Komise

Do 31. května roku následujícího po skončení účetního období uplatní Komise v souladu s čl. 59 odst. 6 finančního nařízení postup kontroly a schvalování účetní závěrky a informuje členské státy o tom, zda účetní závěrku schvaluje jako úplnou, přesnou a pravdivou v souladu s pravidly pro daný fond.

KAPITOLA III

Finanční opravy

Článek 85

Finanční opravy prováděné Komisí

1.   Komise provádí finanční opravy prostřednictvím úplného nebo částečného zrušení příspěvku Unie na daný program a získání částky zpět od členského státu s cílem vyloučit z financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy.

2.   Porušení platných právních předpisů vede k finanční opravě pouze v souvislosti s výdaji, které byly vykázány Komisi, a v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:

a)	porušení ovlivnilo výběr operace ze strany orgánu odpovědného za podporu z fondů ESI, nebo existuje-li důvodné riziko, že toto porušení mělo takový dopad a z důvodu povahy dotčeného porušení není možné tento dopad stanovit;

b)	porušení ovlivnilo výši výdajů, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie, nebo existuje-li důvodné riziko, že toto porušení mělo takový dopad a z důvodu povahy dotčeného porušení není možné jeho finanční dopad kvantifikovat.

3.   Při rozhodování o finanční opravě podle odstavce 1 dodržuje Komise zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu a závažnost porušení právních předpisů a jeho finanční důsledky pro rozpočet Unie. Komise informuje Evropský parlament o rozhodnutích o provedení finančních oprav.

4.   Kritéria a postupy týkající se použití finančních oprav se stanoví v pravidlech pro daný fond.

KAPITOLA IV

Zrušení závazku

Článek 86

Zásady

1.   Všechny programy podléhají postupu zrušení závazku, tedy skutečnosti, že částky spojené se závazkem, na které se ve stanoveném období nevztahuje předběžné financování nebo žádost o platbu, včetně všech žádostí o platby, které celé nebo z části podléhají přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb, se zruší.

2.   Závazek týkající se posledního roku období se zruší podle pravidel, která se používají pro uzavření programů.

3.   V pravidlech pro jednotlivé fondy se stanoví přesné provádění pravidla o zrušení závazku pro každý fond ESI.

4.   Část závazků, která je dosud otevřená, se zruší, pokud nebude kterýkoli z dokumentů požadovaných pro uzavření předložen Komisi do termínů stanovených v pravidlech pro daný fond.

5.   Rozpočtové závazky týkající se výkonnostní rezervy podléhají pouze postupu zrušení závazku stanovenému v odstavci 4.

Článek 87

Výjimka ze zrušení závazku

1.   Částka, jíž se zrušení týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:

a)	jsou operace pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem; nebo

b)	nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části.

Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc podle prvního pododstavce písm. b) odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) a b) lze o snížení požádat jednou, pokud pozastavení nebo vyšší moc trvaly nejdéle jeden rok, nebo vícekrát podle trvání vyšší moci nebo počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí.

2.   Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se má vykázat do konce předcházejícího roku.

Článek 88

Postup

1.   Komise uvědomí členský stát a řídicí orgán s dostatečným předstihem vždy, když hrozí nebezpečí uplatnění pravidla zrušení závazku podle článku 86.

2.   Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát a řídicí orgán o výši zrušeného závazku podle těchto informací.

3.   Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.

4.   Do 30. června předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený rozpočtový rok pro jednu nebo více priorit programu, přičemž případně zohlední příděl podle fondu a podle kategorie regionu. Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán financování snížením příspěvku z fondů ESI na dotčený rozpočtový rok. Toto snížení se promítne úměrně na částky pro každou prioritu.

5.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů pozmění rozhodnutí o přijetí programu nejpozději do 30. září.

ČÁST TŘETÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ PRO EFRR, ESF A FOND SOUDRŽNOSTI

HLAVA I

CÍLE A FINANČNÍ RÁMEC

KAPITOLA I

Úloha, cíle a zeměpisné pokrytí podpory

Článek 89

Úloha a cíle

1.   Fondy přispívají k vytváření a provádění opatření Unie vedoucích k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU.

Opatření podporovaná fondy rovněž přispívají k dosahování strategie Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

2.   Pro účely úlohy uvedené v odstavci 1 se sledují tyto cíle:

a)	Investice pro růst a zaměstnanost v členských státech a regionech, který má být podporován všemi fondy, a

b)	Evropská územní spolupráce, který má být podporován EFRR.

Článek 90

Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

1.   Strukturální fondy podporují cíl Investice pro růst a zaměstnanost ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení (ES) č. 105/2007.

2.   Prostředky pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

a)	méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v EU-27;

b)	přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru HDP v EU-27;

c)	rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 90 % průměru HDP v EU-27.

Regiony se do těchto tří kategorií rozdělí na základě poměru HDP na obyvatele každého regionu, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období let 2007 - 2009, ve vztahu k HDP v EU-27 za stejné referenční období.

3.   Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž HND na obyvatele, měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za období let 2008 - 2010, je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27 za stejné referenční období.

Členské státy, které sice budou způsobilé k financování z Fondu soudržnosti v roce 2013, avšak jejichž nominální HND na obyvatele převyšuje 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27, vypočteného podle prvního pododstavce, dostávají podporu z Fondu soudržnosti přechodně a na zvláštním základě.

4.   Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise prováděcím aktem rozhodnutí, které stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria tří kategorií regionů uvedená v odstavci 2, a členských států, jež splňují kritéria odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

5.   V roce 2016 Komise přezkoumá způsobilost členských států pro podporu z Fondu soudržnosti na základě údajů Unie o HND v EU-27 za období let 2012 - 2014. Členské státy, jejichž nominální HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27, jsou nově způsobilé pro podporu z Fondu soudržnosti a členské státy, které byly způsobilé pro čerpání z Fondu soudržnosti a jejichž nominální HND na obyvatele převyšuje 90 %, přestávají být způsobilé a získají podporu z Fondu soudržnosti přechodně a na zvláštním základě.

KAPITOLA II

Finanční rámec

Článek 91

Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

1.   Celkové prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2014 - 2020, činí 325 145 694 739 EUR v cenách roku 2011, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze VI, z nichž 322 145 694 739 EUR představuje celkové finanční zdroje přidělené na EFRR, ESF a Fond soudržnosti a 3 000 000 000 EUR představují zvláštní příděl na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Pro účely programování a následného zahrnutí do rozpočtu Unie se částka prostředků na hospodářskou, sociální a územní soudržnost indexuje sazbou 2 % ročně.

2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce a roční rozpis prostředků ze zvláštního přídělu na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle členských států spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v přílohách VII a VIII, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku nebo čl. 92 odst. 8.

3.   Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se po odečtení podpory pro nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 a pomoci pro nejchudší osoby podle čl. 92 odst. 7 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 92

Prostředky na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce

1.   Prostředky na cíl Investice pro růst a zaměstnanost činí 96,33 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 313 197 435 409 EUR) a přidělí se takto:

a)	52,45 % (tzn. celkem 164 279 015 916 EUR) pro méně rozvinuté regiony;

b)	10,24 % (tzn. celkem 32 084 931 311 EUR) pro přechodové regiony;

c)	15,67 % (tzn. celkem 49 084 308 755 EUR) pro rozvinutější regiony;

d)	21,19 % (tzn. celkem 66 362 384 703 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

e)	0,44 % (tzn. celkem 1 386 794 724 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

2.   Vedle částek uvedených v článku 91 a odstavci 1 tohoto článku se na rok 2014 uvolní další částka ve výši 94 200 000 EUR a na rok 2015 částka ve výši 92 400 000 EUR, jak je stanoveno v „dodatečných úpravách“ v příloze VII. Tyto částky jsou určeny v rozhodnutí Komise podle čl. 91 odst. 2.

3.   V roce 2016 Komise ve své technické úpravě na rok 2017 v souladu s články 4 a 5 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, přezkoumá celkové příděly v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost pro každý členský stát na období 2017–2020 a uplatní metodu přidělování stanovenou v odstavcích 1 až 16 přílohy VII na základě nejnovějších dostupných statistik a, v případě členských států s omezením, srovnání mezi kumulovaným HDP daného členského státu v letech 2014–2015 a odhadem kumulovaného HDP tohoto státu na totéž období učiněným v roce 2012 v souladu s odstavcem 10 přílohy VII. Pokud kumulativní rozdíl mezi revidovanými a celkovými příděly přesáhne +/-5 %, jsou celkové příděly odpovídajícím způsobem upraveny. V souladu s článkem 5 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, se úpravy rovnoměrně rozloží do let 2017–2020 a příslušné stropy finančního rámce se odpovídajícím způsobem upraví. Celkový čistý dopad takových úprav, ať už pozitivní, nebo negativní, nesmí přesáhnout 4 000 000 000 EUR. Po technické úpravě přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, kterým se stanoví revidovaný roční rozpis celkových zdrojů pro každý členský stát.

4.   Aby byly zajištěny dostatečné investice na zaměstnanost mladých lidí, mobilitu pracovních sil, znalosti, sociální začleňování a boj proti chudobě, nesmí být podíl zdrojů ze strukturálních fondů, jenž je k dispozici na programování operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a jenž je v každém členském státě přidělen ESF, nižší než odpovídající podíl ESF pro daný členský stát, jenž je v operačních programech určen pro cíle Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost na programové období 2007–2013. K tomuto podílu bude pro každý členský stát přidána dodatečná částka, jejíž výše se určí v souladu s metodou stanovenou v příloze IX, aby bylo zajištěno, že procentní podíl ESF z celkových spojených zdrojů pro fondy na úrovni Unie, s výjimkou podpory z Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu v rámci nástroje pro propojení Evropy podle odstavce 6 a podpory ze strukturálních fondů na pomoc pro nejchudší osoby podle odstavce 7, bude v členských státech činit alespoň 23,1 %. Pro účely tohoto odstavce se investice poskytnutá z ESF na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného ESF.

5.   Zdroje na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí činí 3 000 000 000 EUR ze zvláštního přídělu na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a alespoň 3 000 000 000 EUR z cílených investic ESF.

6.   Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do nástroje pro propojení Evropy, činí 10 000 000 000 EUR. Využije se na projekty dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013 výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu z Fondu soudržnosti do nástroje pro propojení Evropy a která bude určena na poměrném základě na celé období. Příděl z Fondu soudržnosti pro každý stát se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory z Fondu soudržnosti zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek nástroje pro propojení Evropy od rozpočtového procesu pro rok 2014.

Částka převedená z Fondu soudržnosti do nástroje pro propojení Evropy, uvedená v prvním pododstavci, je prováděna zahájením specifických výzev týkajících se projektů realizace základních sítí nebo projektů a horizontálních činností určených v části I přílohy I nařízení (EU) č. 1316/2013.

Na specifické výzvy uvedené ve čtvrtém pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) č. 1316/2013. Do 31. prosince 2016 odpovídá výběr projektů způsobilých k financování vnitrostátním přídělům v rámci Fondu soudržnosti. Od 1. ledna 2017 jsou zdroje převedené do nástroje pro propojení Evropy, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, uvolněny všem ostatním členským státům způsobilým k financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013.

Na podporu členských států způsobilých k financování z Fondu soudržnosti, které mohou mít problémy při navrhování dostatečně zralých nebo kvalitních projektů s dostatečnou přidanou hodnotou pro Unii, se věnuje zvláštní pozornost podpůrným opatřením programu zaměřeným na posílení institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s rozvojem a prováděním projektů uvedených v části I přílohy I nařízení (EU) č. 1316/2013.Aby bylo možné převedené prostředky maximálně využít ve všech členských státech, které jsou způsobilé k financování z Fondu soudržnosti, může Komise uspořádat dodatečné výzvy.

7.   Podpora ze strukturálních fondů pro pomoc nejchudším osobám v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost činí nejméně 2 500 000 000 EUR a může být navýšena až o 1 000 000 000 EUR z dodatečné podpory odsouhlasené na dobrovolném základě členskými státy.

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu ze strukturálních fondů na pomoc nejchudším osobám na celé období. Příděl každého členského státu ze strukturálních fondů se odpovídajícím způsobem sníží na základě poměrného snížení podle kategorií regionů.

Roční prostředky odpovídající výši podpory ze strukturálních fondů zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek nástroje pro pomoc nejchudším osobám v rámci rozpočtového procesu pro rok 2014.

8.   Částka ve výši 330 000 000 EUR z prostředků strukturálních fondů určených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost se přidělí na inovativní opatření pod přímou či nepřímou správou Komise v oblasti udržitelného rozvoje měst.

9.   Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce činí 2,75 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2014 - 2020 (tzn. celkem 8 948 259 330 EUR).

10.   Pro účely tohoto článku, článků 18, 91, 93, 95, 99, 120, přílohy I a přílohy X tohoto nařízení, článku 4 nařízení o EFRR, článků 4 a 16 až 23 nařízení o ESF a čl. 3 odst. 3 nařízení o EÚS se nejvzdálenější region Mayotte považuje za region na úrovni NUTS 2 spadající do kategorie méně rozvinutých regionů. Pro účely čl. 3 odst. 1 a 2 nařízení o EÚS se Mayotte a Svatý Martin považují za regiony na úrovni NUTS 3.

Článek 93

Nepřevoditelnost zdrojů mezi kategoriemi regionů

1.   Celkové prostředky přidělené každému členskému státu na podporu méně rozvinutých regionů, přechodových regionů a rozvinutějších regionů nelze mezi těmito kategoriemi regionů převádět.

2.   Odchylně od odstavce 1 může Komise za řádně odůvodněných okolností souvisejících s prováděním jednoho nebo několika tematických cílů přijmout návrh některého členského státu uvedený v jeho prvním podání dohody o partnerství nebo, za řádně odůvodněných okolností, v době přidělení výkonnostní rezervy, nebo v podstatné revizi dohody o partnerství, aby byla až 3 % z celkové výše prostředků určených pro některou kategorii regionů převedena na jiné kategorie regionů.

Článek 94

Nepřevoditelnost zdrojů mezi cíli

1.   Celkové prostředky přidělené každému členskému státu na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a na cíl Evropská územní soudržnost nelze mezi těmito cíli převádět.

2.   Odchylně od odstavce 1 může Komise s cílem dodržet účinný příspěvek fondů k úkolům uvedeným v čl. 89 odst. 1 za řádně odůvodněných okolností a pod podmínkou stanovenou v odstavci 3 přijmout prostřednictvím prováděcího aktu návrh členského státu v jeho prvním podání dohody o partnerství na převedení části jeho prostředků z cíle Evropská územní spolupráce na cíl Investice pro růst a zaměstnanost.

3.   Podíl cíle Evropská územní spolupráce v členském státě, který podává návrh podle odstavce 2, nesmí být nižší než 35 % celkové částky přidělené tomuto členskému státu na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a na cíl Evropská územní spolupráce a po převodu nesmí být tento podíl nižší než 25 % celkových prostředků.

Článek 95

Adicionalita

1.   Pro účely tohoto článku a přílohy X se rozumí:

1)

„tvorbou hrubého fixního kapitálu“ veškeré pořízení mínus úbytky dlouhodobých aktiv u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus určité zvýšení k hodnotě nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek vymezených v nařízení Rady (ES) č. 2223/96 (37);

2)	„fixními aktivy“ veškerá hmotná a nehmotná aktiva vznikající jako výstupy z výrobního procesu, která se sama o sobě používají opakovaně nebo průběžně ve výrobních procesech po dobu delší než jeden rok;

3)	„vládní institucí“ souhrn institucionálních jednotek, které kromě plnění svých politických úkolů a své úlohy spočívající v hospodářské regulaci produkují především netržní služby (případně zboží) pro individuální nebo kolektivní spotřebu a přerozdělují důchody a jmění

4)	„veřejnými nebo rovnocennými strukturálními výdaji“ tvorba hrubého fixního kapitálu vládních institucí;

2.   Příspěvky z fondů pro Investice pro růst a zaměstnanost nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.

3.   Členské státy budou v období let 2014 až 2020 udržovat veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje v ročním průměru na úrovni, která se přinejmenším rovná referenční úrovni stanovené v dohodě o partnerství.

Při stanovování referenční úrovně uvedené v prvním pododstavci zohlední Komise a členské státy obecné makroekonomické podmínky a zvláštní nebo výjimečné okolnosti, jako je například privatizace či mimořádná úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu v programovém období 2007 až 2013 a vývoj dalších ukazatelů veřejných investic. Zohlední též změny výše prostředků přidělených danému státu z fondů ve srovnání s roky 2007 až 2013.

4.   Zda je úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na dané období zachována, se ověřuje pouze v těch členských státech, ve kterých na méně rozvinuté regiony připadá alespoň 15 % z celkového počtu obyvatel.

V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté regiony zahrnují alespoň 65 % všech obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní úrovni.

V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté regiony zahrnují více než 15 % a méně než 65 % všech obyvatel, se toto ověření provádí na regionální úrovni. Uvedené členské státy za tím účelem poskytnou Komisi informace o výdajích v méně rozvinutých a regionech v každé fázi procesu ověřování.

5.   Ověření, zda se úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost udržuje na stejné úrovni, se provádí při předložení dohody o partnerství (předběžné ověření), v roce 2018 (ověření v polovině období) a v roce 2022 (následné ověření).

Podrobná pravidla týkající se ověření adicionality jsou stanovena v bodě 2 přílohy X.

6.   Pokud Komise při následném ověření zjistí, že členský stát nedodržel referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost stanovenou v dohodě o partnerství, a jak je uvedeno v příloze X, může Komise v závislosti na stupni nedodržení této referenční úrovně provést finanční opravu přijetím rozhodnutí prostřednictvím prováděcího aktu. Při rozhodování, zda provést finanční opravu, vezme Komise v úvahu, zda se hospodářská situace daného členského státu výrazně změnila od ověření v polovině období. Podrobná pravidla týkající se sazeb finančních oprav jsou stanovena v bodě 3 přílohy X.

7.   Odstavce 1 až 6 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

HLAVA II

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o fondech

Článek 96

Obsah, přijetí a změna operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

1.   Operační program se skládá z prioritních os. Prioritní osa se týká jednoho fondu a jedné kategorie regionu, kromě Fondu soudržnosti, a odpovídá, aniž je dotčen článek 59, tematickému cíli a zahrnuje jednu nebo více investičních priorit uvedeného tematického cíle, v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy. Za účelem zvýšení jeho dopadu a účinnosti prostřednictvím tematicky soudržného integrovaného přístupu prioritní osa případně může:

a)	týkat se více než jedné kategorie regionů;

b)	kombinovat jednu nebo více vzájemně se doplňujících investičních priorit z EFRR, Fondu soudržnosti a ESF do jednoho tematického cíle;

c)	v řádně odůvodněných případech kombinovat jednu nebo více doplňujících se investičních priorit z různých tematických cílů za účelem dosažení maximálního přínosu uvedené prioritní osy;

d)	u ESF kombinovat investiční priority z různých tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci bodech 8, 9, 10 a 11, aby byl usnadněn jejich přínos pro další prioritní osy a aby došlo k realizaci sociálních inovací a nadnárodní spolupráce.

Členské státy mohou kombinovat dvě nebo více možností uvedených v písm. a) až d).

2.   Operační program přispívá ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a stanoví:

a)

odůvodnění výběru tematických cílů, odpovídajících investičních priorit a přidělených finančních prostředků s ohledem na dohodu o partnerství na základě určení regionálních a případně celostátních potřeb, včetně potřeby řešení výzev uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, s přihlédnutím k předběžnému hodnocení v souladu se článkem 55;

b)

pro každou prioritní osu s výjimkou technické pomoci: i) investiční priority a odpovídající specifické cíle; ii) očekávané výsledky pro specifické cíle a odpovídající ukazatele výsledků, spolu se základní hodnotou a cílovou hodnotou, případně vyčíslenou, v souladu s pravidly pro daný fond s cílem posílit zaměření programů na výsledky; iii) popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována v rámci jednotlivých investičních priorit, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodě i), včetně hlavních zásad pro výběr operací, a případně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území, druhů příjemců, plánovaného využití finančních nástrojů a velkých projektů; iv) ukazatele výstupů pro každou investiční prioritu, včetně vyčíslené cílové hodnoty, které by podle očekávání měly v souladu s pravidly pro daný fond přispět k dosažení výsledků; v) určení prováděcích opatření a finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a případně ukazatelů výsledků, které se mají použít jako milníky a cílů pro výkonnostní rámec v souladu s čl. 21 odst. 1 a přílohou II; vi) odpovídající kategorie zásahů na základě nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků; vii) případně přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců;

c)

pro každou prioritní osu týkající se technické pomoci: i) specifické cíle; ii) očekávané výsledky pro jednotlivé specifické cíle a v objektivně odůvodněných případech vzhledem k obsahu opatření odpovídající ukazatele výsledků spolu se základní hodnotou a cílovou hodnotou, a to v souladu s pravidly pro daný fond; iii) popis opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodu i); iv) ukazatele výstupů, které by podle očekávání měly přispět k dosažení výsledků; v) odpovídající kategorie zásahů na základě nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků. Bod ii) se nepoužije, pokud příspěvek Unie k prioritní ose nebo osám týkajícím se technické pomoci v rámci operačního programu nepřesahuje částku 15 000 000 EUR.

d)

plán financování obsahující tyto tabulky: i) tabulky, ve kterých se pro jednotlivé roky v souladu s články 60, 120 a 121 uvede celková výše předpokládané finanční podpory z každého fondu a částky týkající se výkonnostní rezervy; ii) tabulky, ve kterých se pro celé programové období, pro operační program a pro každou prioritní osu uvede celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování a částky týkající se výkonností rezervy. U prioritních os, které se týkají několika kategorií regionů, se v tabulkách uvede výše celkových finančních prostředků z fondů a vnitrostátní spolufinancování pro jednotlivé kategorie regionů. U prioritních os, které kombinují investiční priority z různých tematických cílů, se v tabulce uvede výše celkových finančních prostředků z každého z fondů a vnitrostátní spolufinancování pro každý z odpovídajících tematických cílů. Pokud se vnitrostátní spolufinancování skládá z veřejného a soukromého spolufinancování, uvede se v tabulce orientační rozdělení na veřejnou a soukromou složku. Tabulka pro informaci uvádí předpokládanou účast EIB;

e)	seznam velkých projektů, jejichž realizace je plánována během programového období. Komise přijme prováděcí akty týkající se nomenklatury uvedené v prvním pododstavci písm. b) bodu vi) a písm. c) bodu v). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

3.   V operačním programu se s přihlédnutím k jeho obsahu a cílům popíše integrovaný přístup k územnímu rozvoji s ohledem na dohodu o partnerství a uvede, jak tento operační program přispívá k dosažení svých cílů a očekávaných výsledků, a současně se případně upřesní:

a)	přístup k využívání nástrojů k zajištění komunitně vedeného místního rozvoje a zásady pro určení oblastí, v nichž bude tento přístup uplatňován;

b)	orientační částka podpory z EFRR na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, která mají být prováděna v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení o EFRR, a orientační příděl podpory z ESF na integrovaná opatření;

c)	přístup k využívání nástroje pro integrované územní investice kromě případů, na něž se vztahuje písmeno b), a orientační výše finančních prostředků přidělených v rámci jednotlivých prioritních os;

d)	ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření v rámci operačních programů s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státu;

e)	přínos plánovaných intervencí programu k realizaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti v závislosti na potřebách programové oblasti určených příslušným členským státem, v případě, že se členské státy a regiony do těchto strategií zapojují.

4.   Kromě toho operační program upřesní:

a)

případně zda a jakým způsobem řeší specifické potřeby zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel a osoby se zdravotním postižením, a případně přínos k integrovanému přístupu stanovenému za tímto účelem v dohodě o partnerství;

b)

případně zda a jak řeší demografické výzvy regionů nebo specifické potřeby oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování EU, a přínos k integrovanému přístupu stanovenému za tímto účelem v dohodě o partnerství.

5.   V operačním programu se určí:

a)	řídicí orgán, případně certifikační orgán, a auditní orgán;

b)	subjekt, kterému má Komise poukazovat platby;

c)	opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů uvedených v článku 5 do přípravy operačního programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení operačního programu.

6.   V operačním programu musí být s ohledem na obsah dohody o partnerství a s přihlédnutím k institucionálnímu a právnímu rámci členských států stanoveny rovněž:

a)	mechanismy, které zajistí koordinaci mezi fondy, EZFRV, ENRF a dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a s EIB, přičemž zohlední příslušná ustanovení SSR;

b)

pro každou předběžnou podmínku, která je stanovena v souladu s článkem 19 a přílohou XI a vztahuje se na operační program, posouzení toho, zda je tato předběžná podmínka splněna ke dni předložení dohody o partnerství a operačního programu, a pokud předběžné podmínky splněny nejsou, popis opatření nezbytných ke splnění uvedené předběžné podmínky, odpovědné orgány a harmonogram těchto opatření, v souladu se shrnutím předloženým v rámci dohody o partnerství;

c)	shrnutí zhodnocení administrativní zátěže pro příjemce a v případě potřeby plánovaná opatření na snížení administrativní zátěže spolu s časovým rámcem.

7.   Jednotlivé operační programy s výjimkou těch, u nichž je technická pomoc realizována v rámci specifického operačního programu, musí v závislosti na řádně odůvodněném posouzení jejich relevance z hlediska obsahu a cílů operačních programů provedeného členským státem obsahovat popis:

a)	konkrétních opatření, jež mají zohlednit požadavky na ochranu životního prostředí, účinné využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnost vůči katastrofám a předcházení rizikům a řešení rizik při výběru operací;

b)

zvláštních opatření, jež mají podporovat rovné příležitosti a zabránit diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v průběhu přípravy, koncipování a provádění operačního programu, a to zejména v souvislosti s přístupem k financování s ohledem na potřeby jednotlivých cílových skupin ohrožených takovou diskriminací a zejména požadavky na zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

c)	přínosu operačního programu k prosazování rovnosti žen a mužů a případně opatření k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni operačních programů a operací.

Členské státy mohou předložit stanovisko vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení k opatřením uvedeným v prvním pododstavci písm. b) a c) spolu s návrhem operačního programu v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

8.   Pokud členský stát připraví nejvýše jeden operační program pro každý fond, mohou být prvky daného operačního programu, na něž se vztahuje odst. 2 první pododstavec písm. a), odst. 3 písm. a), c) a d) a odstavce 4 a 6, začleněny výlučně do příslušných ustanovení dohody o partnerství.

9.   Operační program se připraví v souladu se vzorem. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví uvedený vzor. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

10.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení všech prvků operačního programu, včetně případných budoucích změn operačního programu, na něž se vztahuje tento článek, s výjimkou prvků, na něž se vztahuje odst. 2 první pododstavec písm. b) bod vi), písm. c) bod v) a písmeno e), odstavce 4 a 5, odst. 6 písm. a) a c) a odstavec 7, za něž jsou i nadále odpovědné členské státy.

11.   Řídicí orgán oznámí Komisi každé rozhodnutí o změně prvků operačního programu, na něž se rozhodnutí Komise podle odstavce 10 nevztahuje, do jednoho měsíce ode dne přijetí uvedeného rozhodnutí o změně. V rozhodnutí o změně je upřesněn den jeho vstupu v platnost, který nesmí předcházet dni jeho přijetí.

Článek 97

Specifická ustanovení programů na podporu společných nástrojů pro nelimitované záruky a sekuritizaci v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

V souladu s článkem 28 obsahují operační programy podle čl. 39 odst. 4 prvního pododstavce písm. b) pouze prvky podle čl. 96 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bodů i), ii) a iv) a písm. d)), čl. 96 odst. 5 a čl. 96 odst. 6 písm. b).

Článek 98

Společná podpora z fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

1.   Fondy mohou společně poskytovat podporu pro operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

2.   Z EFRR a ESF lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % finančních prostředků poskytovaných Unií na každou prioritní osu operačního programu financovat tu část operace, jejíž náklady jsou způsobilé pro poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k uspokojivému provedení operace a přímo s ní souvisejí.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Článek 99

Územní působnost operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

Není-li mezi Komisí a členským státem dohodnuto jinak, vypracovávají se operační programy pro EFRR a ESF na vhodné zeměpisné úrovni, přinejmenším na úrovni NUTS 2, v souladu s institucionálním a právním rámcem členského státu.

Operační programy podporované z Fondu soudržnosti se vypracovávají na vnitrostátní úrovni.

KAPITOLA II

Velké projekty

Článek 100

Obsah

EFRR a Fond soudržnosti mohou jako součást operačního programu nebo operačních programů, jež podléhají rozhodnutí Komise podle čl. 96 odst. 10 tohoto nařízení nebo podle čl. 8 odst. 12 nařízení o EÚS, podporovat operaci skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli a u nichž celkové způsobilé náklady přesahují 50 000 000 EUR, a v případě operací přispívajících k tematickému cíli podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 7, u nichž celkové způsobilé náklady přesahují 75 000 000 EUR (dále jen „velký projekt“). Finanční nástroje se za velké projekty nepovažují.

Článek 101

Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů

Před schválením velkého projektu zajistí řídicí orgán, aby byly k dispozici tyto informace:

a)	údaje o subjektu, který má odpovídat za realizaci velkého projektu, a o jeho schopnosti;

b)	popis investice a jejího umístění;

c)	celkové náklady a celkové způsobilé náklady s ohledem na požadavky stanovené v článku 61;

d)	vypracované studie proveditelnosti, včetně analýzy variant, a výsledky;

e)	analýza nákladů a přínosů, včetně hospodářské a finanční analýzy a posouzení rizik;

f)	analýza dopadů na životní prostředí s ohledem na potřebu přizpůsobit se změně klimatu a zmírnit její dopady a odolnost vůči katastrofám;

g)	vysvětlení, jak je velký projekt v souladu s příslušnými prioritními osami dotyčného operačního programu nebo operačních programů a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto prioritních os a očekávaný přínos pro socioekonomický rozvoj;

h)	plán financování, ve kterém jsou uvedeny celkové plánované finanční zdroje a plánovaný příspěvek z fondů, od EIB a ze všech dalších zdrojů financování, spolu s materiálními a finančními ukazateli pro sledování pokroku, s ohledem na zjištěná rizika;

i)	harmonogram realizace velkého projektu, a pokud se předpokládá, že období realizace bude delší než programové období, rovněž údaje o tom, pro které fáze se žádá o podporu z fondů během programového období.

Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví metodické pokyny, vycházející z uznávaných osvědčených postupů, pro provedení analýzy nákladů a přínosů podle prvního pododstavce písm. e). Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

Z podnětu členských států mohou být informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až i) posouzeny nezávislými odborníky za technické asistence Komise nebo jinými nezávislými odborníky po dohodě s Komisí (dále jen „přezkum kvality“). V ostatních případech předloží členské státy Komisi informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až i), jakmile budou k dispozici.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými se stanoví metodické pokyny pro provedení přezkumu kvality velkého projektu.

Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví formát pro předkládání informací uvedených v prvním pododstavci písm. a) až i). Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

Článek 102

Rozhodnutí o velkém projektu

1.   Pokud nezávislí odborníci při přezkumu kvality ohodnotí velký projekt pozitivně na základě posouzení informací uvedených v čl. 101 prvním pododstavci, řídicí orgán může velký projekt vybrat v souladu s čl. 125 odst. 3. Řídicí orgán oznámí Komisi vybraný velký projekt. Toto oznámení sestává z těchto prvků:

a)

dokument uvedený v čl. 125 odst. 3 písm. c), který stanoví: i) subjekt, který odpovídá za provedení velkého projektu; ii) popis investice, její umístění, harmonogram a očekávaný přínos velkého projektu k plnění specifických cílů příslušné prioritní osy nebo prioritních os; iii) celkové náklady a celkové způsobilé náklady s ohledem na požadavky stanovené v článku 61; iv) plán financování a materiální a finanční ukazatele pro sledování pokroku s ohledem na zjištěná rizika;

b)	přezkum kvality provedený nezávislými odborníky, který poskytuje jasné prohlášení ohledně proveditelnosti investice a hospodářské životaschopnosti velkého projektu.

Finanční příspěvek na velký projekt vybraný členským státem se považuje za schválený Komisí, pokud není do tří měsíců ode dne oznámení uvedeného v prvním pododstavci vydáno prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž se finanční příspěvek zamítá. Komise zamítne finanční příspěvek pouze v případě, že zjistí významné nedostatky v nezávislém přezkumu kvality.

Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví formát pro oznámení uvedené v prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

2.   V případech neuvedených v odstavci 1 tohoto článku Komise velký projekt posoudí na základě informací uvedených v článku 101, aby zjistila, zda je požadovaný finanční příspěvek na velký projekt vybraný řídicím orgánem podle čl. 125 odst. 3 oprávněný. Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o schválení finančního příspěvku na vybraný velký projekt nejpozději do tří měsíců ode dne předložení informací uvedených v článku 101.

3.   Schválení Komisí podle odst. 1 druhého pododstavce a odstavce 2 je podmíněno zadáním první zakázky, nebo v případě operací prováděných v rámci struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru podpisem dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi veřejným a soukromým subjektem do tří let ode dne schválení. V případě řádně odůvodněné žádosti členského státu, zejména v případě prodlev vyplývajících ze správních a soudních řízení souvisejících s prováděním velkých projektů, podané do tří let, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout o prodloužení tohoto období o nejvýše dva roky.

4.   Jestliže Komise finanční příspěvek na vybraný velký projekt neschválí, uvede ve svém rozhodnutí důvody tohoto zamítnutí.

5.   Velké projekty oznámené Komisi podle odstavce 1 nebo předložené ke schválení podle odstavce 2 musí být uvedeny v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu.

6.   Výdaje spojené s velkým projektem mohou být zahrnuty do žádosti o platbu po oznámení uvedeném v odstavci 1 nebo po předložení ke schválení uvedeném v odstavci 2. Pokud Komise velký projekt vybraný řídicím orgánem neschválí, výkaz výdajů se po přijetí rozhodnutí Komise odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 103

Rozhodnutí o velkém projektu podléhajícím postupnému provádění

1.   Odchylně od čl. 101 třetího pododstavce a čl. 102 odst. 1 a 2 se postupy stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku vztahují na operace splňující tyto podmínky:

a)

operace sestává z druhé či následné fáze velkého projektu z předchozího programového období, u něhož předchozí fázi nebo fáze schválila Komise v souladu s nařízením (ES) č. 1083/2006 nejpozději dne 31. prosince 2015; nebo v případě členských států, které k Unii přistoupily po 1. lednu 2013, nejpozději dne 31. prosince 2016;

b)	celková výše způsobilých nákladů všech fází velkého projektu přesahuje jednotlivé úrovně stanovené v článku 100;

c)	žádost týkající se velkého projektu a posouzení Komise v rámci předchozího programového období se vztahuje na všechny plánované fáze;

d)	nedošlo k žádným podstatným změnám informací uvedených v čl. 101 prvním pododstavci tohoto nařízení o velkém projektu ve srovnání s informacemi uvedenými v žádosti týkající se velkého projektu předložené v souladu s nařízením (ES) č. 1083/2006, zejména pokud jde o celkové způsobilé náklady;

e)	fáze velkého projektu, která má být provedena v rámci předchozího programového období, je či bude připravena k použití pro zamýšlený účel uvedený v rozhodnutí Komise do lhůty pro předložení závěrečných dokladů k příslušnému operačnímu programu nebo programům.

2.   Řídicí orgán může velký projekt vybrat v souladu s čl. 125 odst. 3 a předložit oznámení obsahující veškeré prvky stanovené v čl. 102 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) spolu s potvrzením, že byla splněna podmínka uvedená v odst. 1 písm. d) tohoto článku. Přezkum kvality uvedených informací nezávislými odborníky se nevyžaduje.

3.   Finanční příspěvek na velký projekt vybraný řídicím orgánem se považuje za schválený Komisí, pokud není do tří měsíců ode dne oznámení uvedeného v odstavci 2 vydáno prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, jímž se finanční příspěvek na velký projekt zamítá. Komise finanční příspěvek zamítne pouze na základě toho, že došlo k podstatným změnám informací uvedených v odst. 1 písm. d) nebo že tento velký projekt není v souladu s příslušnou prioritní osou dotčeného operačního programu nebo programů.

4.   Na rozhodnutí o velkém projektu podléhajícím postupnému provádění se použijí čl. 102 odst. 3 až 6.

KAPITOLA III

Společný akční plán

Článek 104

Oblast působnosti

1.   Společný akční plán je operace, jejíž rozsah je vymezen a řízen ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých má být dosaženo. Skládá se z projektu nebo ze skupiny projektů, které nespočívají v poskytování infrastruktury, za které odpovídá příjemce v rámci operačního programu nebo programů. Výstupy a výsledky společného akčního plánu se sjednávají mezi členským státem a Komisí, přispívají k plnění specifických cílů operačních programů a tvoří základ podpory z fondů. Výsledky se vztahují k přímým účinkům společného akčního plánu. Příjemcem společného akčního plánu je veřejnoprávní subjekt. Společné akční plány nejsou považovány za velké projekty.

2.   Výdaje z veřejných zdrojů přidělené na společný akční plán musí činit nejméně 10 000 000 EUR nebo 20 % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu nebo programů podle toho, která z obou částek je nižší. Pro účely realizace pilotního projektu mohou být minimální výdaje z veřejných zdrojů vyčleněné na jeden společný akční plán pro každý operační program sníženy na 5 000 000 EUR.

3.   Odstavec 2 se nepoužije na operace, jež obdržely podporu z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Článek 105

Příprava společných akčních plánů

1.   Členský stát, řídicí orgán nebo kterýkoli určený veřejnoprávní subjekt může podat návrh na společný akční plán při předložení dotčených operačních programů nebo později. Tento návrh musí obsahovat všechny informace uvedené v článku 106.

2.   Společný akční plán se vztahuje na část období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023. Výstupy a výsledky společného akčního plánu vedou k vyplacení podpory pouze v případě, pokud jich bylo dosaženo po dni vydání rozhodnutí o schválení společného akčního plánu podle článku 107 a před koncem prováděcího období stanoveného uvedeným rozhodnutím.

Článek 106

Obsah společných akčních plánů

Společný akční plán obsahuje:

1)

analýzu rozvojových potřeb a cílů, které jej odůvodňují, s ohledem na cíle operačních programů a případně příslušná doporučení pro jednotlivé země a hlavní směry hospodářských politik členských států a Unie podle čl. čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušná doporučení Rady, ke kterým mají členské státy podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přihlédnout ve svých politikách zaměstnanosti;

2)	rámec popisující vztahy mezi obecnými a specifickými cíli společného akčního plánu, milníky a cíle pro výstupy a výsledky a předpokládané projekty nebo druhy projektů;

3)	společné a specifické ukazatele, jež slouží ke sledování výstupů a výsledků, případně pro jednotlivé prioritní osy;

4)	informace o jeho zeměpisném pokrytí a cílových skupinách;

5)	jeho předpokládanou dobu provádění;

6)	analýzu jeho dopadů na podporu rovnosti žen a mužů a předcházení diskriminaci;

7)	případně analýzu jeho dopadů na podporu udržitelného rozvoje;

8)

jeho prováděcí ustanovení, a to včetně: a) určení příjemce zodpovědného za provádění společného akčního plánu a poskytnutí záruky jeho způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení; b) ujednání pro řízení společného akčního plánu, v souladu s článkem 108; c) ujednání pro monitorování a hodnocení společného akčního plánu, včetně ujednání k zajištění kvality, shromažďování a uchovávání údajů o dosahování milníků, výstupů a výsledků; d) ujednání zajišťující šíření informací a komunikaci týkající se společného akčního plánu a fondů;

9)

jeho finanční ujednání, a to včetně: a) nákladů na dosahování stanovených milníků, výstupů a výsledků s ohledem na bod 2, a to na základě metod uvedených v čl. 67 odst. 5 tohoto nařízení a článku 14 nařízení o ESF; b) orientačního harmonogramu plateb příjemci v souvislosti s milníky a cíli; c) plánu financování v členění podle operačních programů a prioritních os, včetně celkové způsobilé částky a částky výdajů z veřejných zdrojů.

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví formát vzoru společného akčního plánu. Tyto prováděcí akty se přijmou poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

Článek 107

Rozhodnutí o společném akčním plánu

1.   Komise společný akční plán posoudí na základě informací uvedených v článku 106, aby se zjistilo, zda je podpora z fondů oprávněná.

Pokud Komise do dvou měsíců po předložení návrhu společného akčního plánu usoudí, že návrh nesplňuje požadavky hodnocení uvedené v článku 104, předá své připomínky členskému státu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně společný akční program odpovídajícím způsobem upraví.

2.   Za předpokladu, že byly dostatečně zohledněny všechny připomínky, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení společného akčního plánu nejpozději do čtyř měsíců po jeho předložení členským státem, nikoli však před přijetím dotčených operačních programů.

3.   V rozhodnutí podle odstavce 2 se uvede příjemce a obecné a specifické cíle společného akčního plánu, milníky a cíle pro výstupy a výsledky, náklady na dosažení těchto milníků a cílů pro výsledky a výstupy a plán financování pro jednotlivé operační programy a prioritní osy, včetně celkové způsobilé částky a částky výdajů z veřejných zdrojů, období provádění společného akčního plánu a případně zeměpisného pokrytí a cílových skupin společného akčního plánu.

4.   Jestliže Komise prostřednictvím prováděcího aktu zamítne přidělení podpory pro společný akční plán z fondů, oznámí členskému státu své důvody ve lhůtě stanovené v odstavci 2.

Článek 108

Řídící výbor a změny společného akčního plánu

1.   Členský stát nebo řídicí orgán ustaví řídící výbor pro společný akční plán, odlišný od monitorovacího výboru pro příslušné operační programy. Řídící výbor se schází nejméně dvakrát ročně a podává zprávu řídicímu orgánu. Řídící výbor informuje příslušný monitorovací výbor o výsledcích práce vykonané řídícím výborem a o pokroku v provádění společného akčního plánu v souladu s čl. 110 odst. 1 písm. e) a čl. 125 odst. 2 písm. a).

O složení řídícího výboru rozhodne členský stát po dohodě s příslušným řídicím orgánem ve shodě se zásadou partnerství.

Komise se může účastnit činnosti řídícího výboru jako poradce.

2.   Řídící výbor vykonává tyto činnosti:

a)	hodnotí pokrok při dosahování milníků, výstupů a výsledků společného akčního plánu;

b)	posuzuje a schvaluje veškeré návrhy na změnu společného akčního plánu tak, aby byly zohledněny veškeré otázky ovlivňující jeho výkonnost.

3.   Žádosti o změnu společných akčních plánů předložené Komisi členským státem musí být řádně odůvodněné. Komise posoudí, zda je žádost o změnu oprávněná, s přihlédnutím k informacím poskytnutým členským státem. Komise může vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace. Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí ohledně žádosti o změnu nejpozději do tří měsíců po jejím oficiálním předložení členským státem za předpokladu, že byly případné připomínky Komise uspokojivě zohledněny. Změna vstoupí v platnost dnem uvedeného rozhodnutí, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak.

Článek 109

Finanční řízení a kontrola společného akčního plánu

1.   Platby příjemci v rámci společného akčního plánu se provádějí jako jednorázové částky nebo standardní stupnice jednotkových nákladů. Strop pro jednorázové částky stanovený v čl. 67 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) se nepoužije.

2.   Finanční řízení, kontrola a audit společného akčního plánu jsou zaměřeny výhradně na ověření, zda byly splněny podmínky vymezené v rozhodnutí o schválení společného akčního plánu.

3.   Příjemce společného akčního plánu a subjekty jednající z jeho pověření mohou použít své účetní postupy pro náklady na provádění operací. Tyto účetní postupy a náklady skutečně vynaložené příjemcem nepodléhají auditu prováděnému auditním orgánem nebo Komisí.

HLAVA III

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, INFORMACE A KOMUNIKACE

KAPITOLA I

Monitorování a hodnocení

Článek 110

Funkce monitorovacího výboru

1.   Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)	veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost operačního programu;

b)	pokrok dosažený při provádění plánu hodnocení a opatření přijatá v návaznosti na závěry hodnocení;

c)	provádění komunikační strategie;

d)	provádění velkých projektů;

e)	provádění společných akčních plánů;

f)	opatření na podporu rovnosti mezi muži a ženami, rovných příležitostí a zákazu diskriminace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

g)	opatření na podporu udržitelného rozvoje;

h)	v případě, že ke dni předložení dohody o partnerství a operačního programu nejsou splněny platné předběžné podmínky, pokrok v rámci opatření ke splnění platných předběžných podmínek;

i)	finanční nástroje.

2.   Odchylně od čl. 49 odst. 3 monitorovací výbor prověřuje a schvaluje:

a)	uplatňovanou metodiku a kritéria výběru operací;

b)	výroční a závěrečné zprávy o provádění programu;

c)	plán hodnocení pro operační program a případné změny tohoto plánu, a to i tehdy, je-li součástí společného plánu hodnocení podle čl. 114 odst. 1;

d)	komunikační strategii pro operační program a případné změny této strategie;

e)	jakýkoli návrh řídicího orgánu na případnou změnu operačního programu.

Článek 111

Prováděcí zprávy pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost

1.   Do 31. května 2016 a do stejného dne každého následujícího roku až do roku 2023 včetně předloží členský stát Komisi výroční zprávu o provádění programu podle čl. 50 odst. 1. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje rozpočtové roky 2014 a 2015, jakož i období mezi počátečním dnem způsobilosti výdajů a 31. prosincem 2013.

2.   U zpráv předložených v letech 2017 a 2019 je lhůtou uvedenou v odstavci 1 30. červen.

3.   Ve výročních zprávách o provádění se uvádějí informace o:

a)	provádění operačního programu podle čl. 50 odst. 2;

b)	pokroku při přípravě a provádění velkých projektů a společných akčních plánů.

4.   Ve výročních zprávách o provádění programů předložených v roce 2017 a 2019 se uvedou a posoudí informace požadované podle čl. 50 odst. 4 a 5 a informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku spolu s těmito informacemi:

a)	pokrok při provádění plánu hodnocení a opatření přijatá v návaznosti na závěry hodnocení;

b)	výsledky informačních a propagačních opatření fondů prováděných v rámci komunikační strategie;

c)	zapojení partnerů do provádění, monitorování a hodnocení operačního programu

Výroční zprávy o provádění programů podané v letech 2017 a 2019 mohou v závislosti na obsahu a cílech operačních programů stanovit tyto informace a vyhodnotit.:

a)	pokrok při provádění integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, včetně rozvoje regionů, které čelí demografickým výzvám a jsou trvale znevýhodněny nebo znevýhodněny přírodními podmínkami, udržitelného rozvoje měst a komunitně vedeného místního rozvoje v rámci operačního programu;

b)	pokrok při provádění opatření k posílení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat fondy;

c)	pokrok při provádění jakýchkoli meziregionálních a nadnárodních opatření;

d)	případně přínos k makroregionálním strategiím a strategiím pro pobřežní oblasti;

e)	zvláštní opatření na podporu rovnosti žen a mužů a k předcházení diskriminaci, zejména přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a provedená opatření, která mají zajistit začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do operačního programu a jednotlivých operací;

f)	opatření přijatá na podporu udržitelného rozvoje v souladu s článkem 8;

g)	případně pokrok při provádění opatření v oblasti sociálních inovací;

h)

pokrok při provádění opatření k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí chudoba, diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané a mladé lidi bez zaměstnání, případně včetně použitých finančních prostředků;

Odchylně od prvního a druhého pododstavce a za účelem zajištění jednotnosti mezi dohodou o partnerství a zprávou o pokroku mohou členské státy s maximálně jedním operačním programem na fond zahrnout informace týkající se předběžných podmínek podle čl. 50 odst. 3, informace vyžadované podle čl. 50 odst. 4 a informace podle písm. a), b), c) a h) druhého pododstavce tohoto odstavce do zprávy o pokroku namísto do výročních zpráv o provádění programů předkládaných v letech 2017 a 2019 a závěrečné zprávy o provádění programu, aniž je dotčen čl. 110 odst. 2 písm. b).

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzory pro výroční a závěrečné zprávy o provádění programů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

Článek 112

Předávání finančních údajů

1.   Do 31. ledna, 31. července a 31. října předá členský stát elektronicky Komisi pro účely monitorování tyto údaje za každý operační program a každou prioritní osu:

a)	celkové a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na všechny operace a počet operací vybraných k poskytnutí podpory;

b)	celková výše způsobilých výdajů, jež příjemci vykázali řídicímu orgánu.

2.   Kromě toho musí předání učiněné ke dni 31. ledna obsahovat výše uvedené údaje rozčleněné podle kategorií zásahu. Toto předání se považuje za splnění požadavku na předložení finančních údajů podle čl. 50 odst. 2.

3.   Převody, které mají být provedeny do 31. ledna a 31. července, musí být doprovázeny odhadem částky, na kterou hodlají členské státy podat žádosti o platby pro stávající rozpočtový rok a následující rozpočtový rok.

4.   Datum uzávěrky pro údaje předkládané podle tohoto článku se stanoví na konec měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor, který má být použit při předkládání finančních údajů Komisi pro účely monitorování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

Článek 113

Zpráva o soudržnosti

Zpráva Komise podle článku 175 Smlouvy o fungování EU obsahuje:

a)	popis pokroku v dosahování hospodářské, sociální a územní soudržnosti, včetně socioekonomické situace a rozvoje regionů, jakož i začlenění priorit Unie;

b)	popis úlohy fondů, financování EIB a ostatních nástrojů, jakož i vlivu dalších politik Unie a členských států na dosažený pokrok;

c)	případně uvedení budoucích opatření a politik Unie potřebných k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti i ke splnění priorit Unie.

Článek 114

Hodnocení

1.   Řídicí orgán nebo členský stát vypracuje pro jeden nebo více operačních programů plán hodnocení. Plán hodnocení se předloží monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku po přijetí operačního programu.

2.   Do 31. prosince 2022 předloží řídicí orgány Komisi pro každý operační program zprávu shrnující závěry hodnocení provedených v průběhu programového období a hlavní výstupy a výsledky operačního programu, přičemž informace uvedené ve zprávě doplní připomínkami.

3.   Komise provádí následná hodnocení v úzké spolupráci s členskými státy a řídicími orgány.

4.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí na specializované programy uvedené v čl. 39 prvním pododstavci odst. 4 písm. b).

KAPITOLA II

Informace a komunikace

Článek 115

Informace a komunikace

1.   Členské státy a řídicí orgány zodpovídají za:

a)	vypracování komunikačních strategií;

b)	zajištění vytvoření jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího informace o všech operačních programech v daném členském státu a přístup k nim, včetně informací o harmonogramu provádění programování a o veškerých souvisejících procesech veřejné konzultace;

c)	informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačních programů;

d)	informování občanů Unie o úloze a úspěších politiky soudržnosti a fondů prostřednictvím informačních a komunikačních činností seznamujících s výsledky a dopady dohod o partnerství, operačních programů a operací.

2.   Za účelem zajištění transparentnosti týkající se podpory z fondů vedou členské státy nebo řídicí orgány seznam operací rozčleněný podle operačních programů a fondů v tabulkovém formátu umožňujícím třídění, vyhledávání, výpisy, srovnávání a snadné zveřejnění údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Seznam operací je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled všech operačních programů v daném členském státu.

Za účelem podpory následného využívání seznamu operací v soukromém sektoru, občanskou společností nebo vnitrostátními orgány veřejné správy mohou internetové stránky jasně uvádět příslušná licenční pravidla, jimiž se zveřejnění údajů řídí.

Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za šest měsíců.

Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, jsou stanoveny v příloze XII.

3.   Podrobná pravidla týkající se informačních a komunikačních opatření pro veřejnost a informačních opatření pro žadatele a příjemce jsou stanovena v příloze XII.

4.   Komise přijme prováděcí akty upravující, které upravují technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k určité operaci a pokyny pro vytvoření znaku a vymezení standardních barev. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

Článek 116

Komunikační strategie

1.   Členský stát nebo řídicí orgány vypracují pro každý operační program komunikační strategii. Pro několik operačních programů může být vypracována společná komunikační strategie. V komunikační strategii se zohlední rozsah dotyčného operačního programu či programů v souladu se zásadou proporcionality.

Komunikační strategie obsahuje prvky stanovené v příloze XII.

2.   Komunikační strategie se předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 110 odst. 2 písm. d), a to nejpozději do šesti měsíců od přijetí dotyčného operačního programu či programů.

Je-li pro několik operačních programů vypracována společná komunikační strategie, jež se týká několika monitorovacích výborů, může členský stát určit jeden monitorovací výbor, jenž je pověřen, aby na základě konzultací s ostatními příslušnými monitorovacími výbory schválil společnou komunikační strategii i veškeré následné změny této strategie.

Členský stát nebo řídicí orgány mohou komunikační strategii v případě potřeby během programového období změnit. Změněnou komunikační strategii řídicí orgán předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 110 odst. 2 písm. d).

3.   Odchylně od odst. 2 třetího pododstavce řídicí orgán podle čl. 110 odst. 1 písm. c) informuje pověřený monitorovací výbor nebo výbory nejméně jednou ročně o pokroku při provádění komunikační strategie a o své analýze výsledků, jakož i o plánovaných informačních a komunikačních činnostech, jež mají být uskutečněny v nadcházejícím roce. Uzná-li monitorovací výbor za vhodné, předloží stanovisko k činnostem plánovaným na následující rok.

Článek 117

Informační a komunikační pracovníci a jejich sítě

1.   Každý členský stát určí informačního a komunikačního pracovníka, jehož úkolem je koordinovat informační a komunikační činnosti týkající se jednoho nebo více fondů, včetně příslušných programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, a uvědomí o tom Komisi.

2.   Informační a komunikační pracovník je pověřen koordinací vnitrostátní sítě komunikátorů fondu, pokud taková síť existuje, vytvářením a udržováním internetových stránek nebo internetového portálu podle přílohy XII a poskytováním přehledu komunikačních opatření přijatých na úrovni členského státu.

3.   Každý řídicí orgán určí jednu osobu zodpovědnou za informování a komunikaci na úrovni operačního programu a informuje Komisi o těchto určených osobách. Ve vhodných případech může být pro několik operačních programů určena jediná osoba.

4.   Komise zřídí unijní sítě tvořené členy určenými členskými státy, aby byla zajištěna výměna informací o výsledcích provádění komunikačních strategií, výměna zkušeností s prováděním informačních a komunikačních opatření a výměna osvědčených postupů.

HLAVA IV

TECHNICKÁ POMOC

Článek 118

Technická pomoc z podnětu Komise

Fondy mohou s přihlédnutím k odpočtům podle čl. 91 odst. 3 podporovat technickou pomoc až do výše 0,35 % svého ročního přídělu.

Článek 119

Technická pomoc členských států

1.   Výše přídělů z fondů na technickou pomoc je omezena na 4 % z celkové výše prostředků fondů přidělených na operační programy v daném členském státě, případně v každé kategorii regionů, v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

Členské státy mohou zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí zohlednit ve výpočtu stropu celkové částky finančních prostředků přidělených na technickou pomoc každého členského státu.

2.   Z každého fondu lze podpořit operace technické pomoci způsobilé pro podporu z kteréhokoli jiného fondu. Aniž je dotčen odstavec 1, prostředky přidělené na technickou pomoc z fondu nesmí přesáhnout 10 % z celkové výše prostředků případně přidělených z tohoto fondu na operační programy v určitém členském státě v každé kategorii regionů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

3.   Odchylně od čl. 70 odst. 1 a 2 mohou být operace technické pomoci prováděny mimo programovou oblast, avšak v rámci Unie, jsou-li tyto operace pro operační program přínosné nebo jsou-li v případě operačního programu technické pomoci přínosné pro ostatní dotčené programy.

4.   V případě strukturálních fondů, kdy jsou příděly uvedené v odstavci 1 použity na podporu operací technické pomoci vztahujících se na více než jednu kategorii regionů, může být výdaj související s těmito operacemi uskutečněn v rámci prioritní osy spojující různé kategorie regionů a přidělen na poměrném základě s ohledem na příděl v rámci každé kategorie regionů jako podíl z celkového přídělu pro členský stát.

5.   Pokud celkový objem prostředků přidělených členskému státu v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nepřesahuje 1 000 000 000 EUR, může být odchylně od odstavce 1 částka přidělená na technickou pomoc zvýšena až na 6 % z této celkové částky nebo na 50 000 000 EUR, podle toho, která částka je nižší.

6.   Technická pomoc má podobu jednofondové prioritní osy v rámci operačního programu nebo podobu zvláštního operačního programu nebo obě podoby.

HLAVA V

FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ

Článek 120

Určení míry spolufinancování

1.   V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritní osu. Pokud se prioritní osa týká více než jedné kategorie regionů nebo více než jednoho fondu, stanoví v nutných případech rozhodnutí Komise míru spolufinancování podle kategorie regionu a fondu.

2.   U každé prioritní osy se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se míra spolufinancování pro danou prioritní osu má vztahovat na:

a)	celkové způsobilé výdaje, včetně výdajů z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů; nebo

b)	způsobilé výdaje z veřejných zdrojů.

3.   Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy, a případně podle kategorie regionu a fondu, operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nesmí přesáhnout:

a)	85 % pro Fond soudržnosti;

b)

85 % pro méně rozvinuté regiony členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období let 2007 - 2009 byl nižší než 85 % průměru EU-27 v průběhu stejného období, a pro nejvzdálenější regiony, včetně dodatečných přídělů pro nejvzdálenější regiony v souladu s čl. 92 odst. 1 písm. e) a čl. 4 odst. 2 nařízení o EÚS;

c)

80 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmeni b) a pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele – používaný jako kritérium způsobilosti - za programové období 2007 až 2013 byl nižší než 75 % průměru EU-25 za totéž období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % HDP průměru EU-27, jakož i pro regiony definované v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1083/2006, které na programové období 2007 až 2013 čerpají přechodnou podporu;

d)	60 % pro přechodové regiony, které nejsou uvedeny v písmeni c);

e)	50 % pro rozvinutější regiony, které nejsou uvedeny v písmeni c);

Pro období od 1. ledna 2014 do 30. června 2017 nesmí být míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy pro všechny operační programy na Kypru vyšší než 85 %.

Komise provede přezkum k posouzení toho, zda je odůvodněné zachovat míru spolufinancování uvedenou v druhém pododstavci po 30. červnu 2017 a případně předloží do 30. června 2016 legislativní návrh.

Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce nesmí přesáhnout 85 %.

Maximální míra spolufinancování podle prvního pododstavce písm. b), c), d) a e) se navýší u každé prioritní osy provádějící Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a pokud je prioritní osa určena pro sociální inovace nebo nadnárodní spolupráci nebo pro jejich kombinaci. Navýšení se stanoví v souladu s pravidly pro daný fond.

4.   Míra spolufinancování dodatečného přídělu podle čl. 92 odst. 1 písm. e) pro regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 nepřesáhne 50 %.

5.   Maximální míra spolufinancování podle odstavce 3 na úrovni prioritní osy se zvýší o deset procentních bodů, pokud se celá prioritní osa provádí prostřednictvím finančních nástrojů nebo prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje.

6.   Příspěvek z fondů na každou prioritní osu nesmí být nižší než 20 % způsobilých výdajů z veřejných zdrojů.

7.   V rámci operačního programu lze zřídit samostatnou prioritní osu s mírou spolufinancování až 100 % za účelem podpory operací prováděných prostřednictvím finančních nástrojů zřízených na úrovni Unie a řízených přímo či nepřímo Komisí. Pokud je pro tento účel zřízena samostatná prioritní osa, nesmí se podpora v rámci této osy provádět jinými prostředky.

Článek 121

Úprava míry spolufinancování

Míru spolufinancování z fondů na určitou prioritní osu lze upravit s ohledem na:

1)	důležitost prioritní osy pro dosahování strategie Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění při zohlednění zvláštních nedostatků, které je třeba řešit;

2)	ochranu a zlepšení životního prostředí, zejména uplatňováním zásady předběžné opatrnosti, zásady preventivních opatření a zásady „znečišťovatel platí“;

3)	míru mobilizace soukromých finančních prostředků;

4)

pokrytí oblastí, jež jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, které jsou definovány takto: a) ostrovní členské státy způsobilé v rámci Fondu soudržnosti a jiné ostrovy s výjimkou těch, na jejichž území se nachází hlavní město členského státu nebo jež mají pevné spojení s pevninou, b) hornaté oblasti vymezené vnitrostátními právními předpisy členského státu, c) řídce (tzn. méně než 50 obyvatel na čtvereční kilometr) a velmi řídce (méně než 8 obyvatel na čtvereční kilometr) osídlené oblasti. (d) začlenění nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

ČÁST ČTVRTÁ

OBECNÁ USTANOVENÍ PRO FONDY A ENRF

HLAVA VI

ŘÍZENÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

Systémy řízení a kontroly

Článek 122

Povinnosti členských států

1.   Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly operačních programů byly zavedeny v souladu s články 72, 73 a 74.

2.   Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznámí Komisi nesrovnalosti v příspěvcích z fondů přesahující 10 000 EUR a průběžně ji informují o podstatném pokroku v souvisejících správních a soudních řízení.

Členské státy neoznamují Komisi nesrovnalosti související s:

a)	případy, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace uvedené ve spolufinancovaném operačním programu z důvodu úpadku příjemce;

b)	případy, na něž příjemce upozornil řídicí či certifikační orgán dobrovolně a dříve, než je některý z těchto orgánů odhalil, ať již před nebo po vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů;

c)	případy, které řídicí nebo certifikační orgán odhalil a napravil dříve, než byly příslušné výdaje zahrnuty do výkazu výdajů předkládaných Komisi.

Ve všech ostatních případech, zejména před úpadkem nebo existuje-li podezření z podvodu, se zjištěné nesrovnalosti a související preventivní a nápravná opatření oznámí Komisi.

Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie členský stát. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondů, pokud nepřesahuje 250 EUR bez zahrnutí úroku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví další podrobná pravidla týkající se kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, a údajů, jež je třeba poskytnout, a pro podmínky a postupy, jež se mají použít k rozhodnutí o tom, zda mají členské státy uhradit částky, které nelze získat zpět.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví četnost podávání zpráv o nesrovnalostech a jejich formát. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2

3.   Členské státy zajistí, aby nejpozději do 31. prosince 2015 mohly všechny výměny informací mezi příjemci a řídicím orgánem, certifikačním orgánem, auditním orgánem a zprostředkujícími subjekty probíhat prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu údajů.

Systémy uvedené v prvním pododstavci usnadňují interoperabilitu s vnitrostátními a unijními rámci a umožňují příjemcům předkládat všechny informace uvedené v prvním pododstavci pouze jednou.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se výměny informací podle tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

4.   Odstavec 3 se nepoužije na ENRF.

KAPITOLA II

Řídicí a kontrolní orgány

Článek 123

Určení orgánů

1.   Každý členský stát určí pro každý operační program celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný či soukromý subjekt jako řídicí orgán. Tentýž řídicí orgán může být určen pro více operačních programů.

2.   Členský stát určí pro každý operační program celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt jako certifikační orgán, aniž je dotčen odstavec 3. Tentýž certifikační orgán může být určen pro více operačních programů.

3.   Členský stát může pro operační program určit řídicí orgán, který je veřejným orgánem nebo subjektem a který navíc plní i funkce certifikačního orgánu.

4.   Členský stát určí pro každý operační program celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídicím orgánu a certifikačním orgánu jako auditní orgán. Tentýž auditní orgán může být určen pro více operačních programů.

5.   Za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídicí orgán, případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán v případě fondů spjatých s cílem Investice pro růst a zaměstnanost a v případě ENRF součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu.

Pokud celková výše podpory z fondů na operační program přesáhne částku 250 000 000 EUR, nebo přesáhne 100 000 000 EUR z ENRF, může být auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu jako řídicí orgán buď v případě, že Komise v souladu s platnými ustanoveními předchozího programového období informovala přede dnem přijetí dotčeného operačního programu členský stát o svém závěru, že se členský stát může spolehnout zejména na stanovisko svého auditora, nebo v případě, že je Komise na základě zkušenosti z předchozího programového období přesvědčena, že institucionální organizace a odpovědnost auditního orgánu poskytuje odpovídající záruky jeho funkční nezávislosti a spolehlivosti.

6.   Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých úkolů řídicího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu. Příslušná ujednání mezi řídicím orgánem nebo certifikačním orgánem a zprostředkujícími subjekty musí být oficiálně písemně zaznamenána.

7.   Členský stát nebo řídicí orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídicím orgánem (dále jen „globální grant“). Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení.

8.   Členský stát může z vlastního podnětu určit koordinační orgán, jehož úkolem je udržovat kontakt s Komisí a poskytovat jí informace, koordinovat činnost ostatních příslušných určených orgánů a podporovat harmonizované uplatňování platných právních předpisů.

9.   Členský stát stanoví písemně pravidla upravující jeho vztahy s řídicími orgány, certifikačními orgány a auditními orgány, vztahy mezi těmito orgány navzájem a vztahy těchto orgánů s Komisí.

Článek 124

Postup pro určení řídicího orgánu a certifikačního orgánu

1.   Předtím, než předloží Komisi první žádost o průběžnou platbu, oznámí jí členský stát den a formu určení řídicího a případně certifikačního orgánu, které bylo provedeno na příslušné úrovni.

2.   Určení uvedené v odstavci 1 vychází ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu, které hodnotí, zda orgány dodržují kritéria týkající se prostředí vnitřní kontroly, řízení rizik, řídící a kontrolní činnosti a monitorování stanovená v příloze XIII. Nezávislým auditním subjektem je auditní orgán nebo jiný veřejnoprávní či soukromoprávní subjekt, který má potřebnou auditorskou způsobilost, je nezávislý na řídicím orgánu, a případně i na certifikačním orgánu, a při výkonu své činnosti bere v úvahu mezinárodně uznávané auditorské standardy. Dospěje-li nezávislý auditní subjekt k závěru, že část řídícího a kontrolního systému, která se týká řídicího orgánu nebo certifikačního orgánu, je v zásadě stejná jako v předchozím programovém období a že na základě auditorské činnosti provedené v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 1083/2006 a nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 (38) lze doložit jejich účinné fungování během tohoto období, může přijmout závěr, že příslušná kritéria jsou splněna, aniž by prováděl další auditorskou práci.

3.   Pokud celková částka podpory z fondů na operační program přesahuje částku 250 000 000 EUR nebo z ENRF přesahuje částku 100 000 000 EUR, může si Komise do jednoho měsíce od oznámení o určení uvedeného v odstavci 1 vyžádat zprávu a stanovisko nezávislého auditního subjektu uvedeného v odstavci 2 a popis funkcí a postupů zavedených pro řídicí orgán a případně pro certifikační orgán. Komise rozhodne, zda si vyžádá tyto dokumenty na základě svého posouzení rizik s ohledem na informace o podstatných změnách ve funkcích a postupech řídicího orgánu a případně certifikačního orgánu ve srovnání s funkcemi a postupy zavedenými v předchozím programovém období a s ohledem na příslušné doklady jejich účinného fungování.

Komise může vznést připomínky do dvou měsíců od obdržení dokumentů uvedených v prvním pododstavci. Aniž je dotčen článek 83, posuzování těchto dokumentů nepřeruší vyřizování žádostí o průběžné platby.

4.   Pokud celková částka podpory z fondů na operační program přesahuje částku 250 000 000 EUR nebo zv ENRF přesahuje částku 100 000 000 EUR, a pokud došlo k podstatným změnám ve funkcích a postupech řídicího orgánu a případně certifikačního orgánu ve srovnání s funkcemi a postupy zavedenými v předchozím programovém období, může členský stát z vlastního podnětu do dvou měsíců od oznámení určení uvedeného v odstavci 1 předložit Komisi dokumenty uvedené v odstavci 3. Komise se k těmto dokumentům vyjádří do tří měsíců od jejich obdržení.

5.   Pokud ze stávajících výsledků auditu a kontroly vyplývá, že určený orgán již nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 2, členský stát na odpovídající úrovni a podle závažnosti problému stanoví zkušební dobu, během níž musí být učiněna nezbytná nápravná opatření.

Pokud určený orgán neprovede požadovaná nápravná opatření ve zkušební době stanovené členským státem, členský stát na odpovídající úrovni ukončí určení tohoto orgánu.

Je-li pro některý určený orgán stanovena zkušební doba, členský stát o tom neprodleně informuje Komisi, přičemž jí poskytne údaje o dané zkušební době, o jejím ukončení v návaznosti na provedení nápravných opatření, jakož i o ukončení určení některého orgánu. Aniž je dotčeno použití článku 83, oznámení o tom, že členský stát stanovil pro některý určený orgán zkušební dobu, nepřeruší vyřizování žádostí o průběžné platby.

6.   Je-li určení řídicího orgánu nebo certifikačního orgánu ukončeno, členský stát určí v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2 nový subjekt, který převezme funkce řídicího orgánu nebo certifikačního orgánu, a oznámí to Komisi.

7.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzor pro zprávu a stanovisko nezávislého auditního orgánu a popis funkcí a postupů zavedených pro řídicí orgán a případně pro certifikační orgán. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

Článek 125

Funkce řídicího orgánu

1.   Řídicí orgán zodpovídá za řízení operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

2.   Pokud jde o řízení operačního programu, řídicí orgán:

a)	podporuje činnost monitorovacího výboru uvedeného v článku 47 a poskytuje mu informace, které výbor potřebuje k plnění svých úkolů, zejména údaje týkající se pokroku operačního programu v dosahování cílů, finanční údaje a údaje týkající se ukazatelů a milníků;

b)	vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění programu uvedené v článku 50 a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

c)	zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům a příjemcům informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, respektive pro provádění operací;

d)	zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících operací;

e)	zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni d) byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému uvedeném v písmeni d) a aby údaje o ukazatelích byly rozděleny podle pohlaví, pokud to vyžadují přílohy I a II nařízení o ESF.

3.   Pokud jde o výběr operací, řídicí orgán:

a)	vypracovává a po schválení uplatňuje vhodné postupy a kritéria výběru, jež: i) zajistí, aby operace přispěly k dosažení konkrétních cílů a výsledků příslušné priority; ii) jsou nediskriminační a transparentní, iii) zohledňují obecné zásady stanovené v článcích 7 a 8;

b)	zajišťuje, aby vybraná operace spadala do působnosti dotčeného fondu nebo fondů a aby mohla být přiřazena ke kategorii zásahu, nebo v případě ENRF opatření, určené v prioritě nebo prioritách operačního programu;

c)	zajišťuje, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů nebo služeb, jež mají být dodány v rámci operace, plánu financování a lhůty pro její provedení;

d)	se před schválením operace přesvědčí, že příjemce má správní, finanční a provozní způsobilost ke splnění podmínek uvedených v písmeni c);

e)	se přesvědčí, že pokud operace začala před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, byly dodrženy platné právní předpisy vztahující se na danou operaci;

f)	zajistí, aby po přemístění výrobní činnosti mimo programovou oblast nebyly do operací, které by měly získat podporu z fondů, začleněny činnosti, které byly nebo měly být předmětem řízení o zpětném získání vyplacených částek podle článku 71;

g)	určí kategorii zásahů, nebo v případě ENRF opatření, kterým se mají připisovat výdaje operace.

4.   Pokud jde o finanční řízení a kontrolu operačního programu, řídicí orgán:

a)	ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že výdaje, jež příjemci vykázali, byly skutečně zaplaceny a že je dodržen soulad s platnými právními předpisy, operačním programem a jsou splněny podmínky podpory operace;

b)	zajišťuje, aby příjemci zapojení do provádění operací hrazených na základě skutečně vynaložených způsobilých nákladů vedli buď oddělený účetní systém nebo používali vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací;

c)	zavádí účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

d)	stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro zajištění odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 72 písm. g);

e)	vypracovává prohlášení řídicího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok podle čl. 59 odst. 5 písm. a) a b) finančního nařízení.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může nařízení o EÚS stanovit zvláštní pravidla pro ověřování programů spolupráce.

5.   Ověřování podle odst. 4 prvního pododstavce písm. a) musí zahrnovat tyto postupy:

a)	správní ověření každé žádosti o úhradu předložené příjemcem,

b)	ověření operací na místě.

Frekvence a rozsah ověření na místě musí být úměrné výši podpory z veřejných zdrojů poskytnuté na danou operaci a úrovni rizika zjištěného při těchto ověřeních a auditech prováděných auditním orgánem u systému řízení a kontroly jako celku.

6.   Ověření jednotlivých operací na místě podle odst. 5 prvního pododstavce písm. b) lze provádět na základě výběru vzorků.

7.   Pokud je v rámci operačního programu řídicí orgán rovněž příjemcem, je třeba přijmout pro ověření uvedená v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) taková opatření, která zajistí odpovídající oddělení funkcí.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví pravidla upřesňující informace týkající se údajů, jež je třeba v rámci systému monitorování uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku zaznamenat a uchovat v elektronické podobě.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace systému zavedeného podle odst. 2 písm. d) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví podrobné minimální požadavky na auditní stopu uvedenou v odst. 4 prvním pododstavci písm. d) tohoto článku, pokud jde o účetní záznamy, které mají být uchovány, a o podklady, které mají být uchovávány na úrovni certifikačního orgánu, řídicího orgánu, zprostředkujících subjektů a příjemců podpory.

10.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku, Komise přijme prováděcí akty týkající se vzoru prohlášení řídicího subjektu uvedeného v odst. 4 prvním pododstavci písm. e) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

Článek 126

Funkce certifikačního orgánu

Certifikační orgán operačního programu zejména:

a)	vypracovává a předkládá žádosti o platbu Komisi a potvrzuje, že tyto žádosti pocházejí ze spolehlivých účetních systémů, zakládají se na ověřitelných podkladech a byly ověřeny řídicím orgánem;

b)	vypracovává účetní závěrky uvedené v čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení;

c)	potvrzuje úplnost, přesnost a věrohodnost účetní závěrky a osvědčuje, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými právními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování podle kritérií platných pro daný operační program a v souladu s platnými právními předpisy;

d)

zajišťuje, aby existoval systém, který v počítačové podobě zaznamenává a ukládá účetní záznamy za každou operaci a který umožňuje zaznamenávat a ukládat všechny údaje potřebné k vypracování žádostí o platby a účetní závěrky, včetně záznamů o částkách, jež mají být získány zpět, částkách získaných zpět a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci či operační program nebo části tohoto příspěvku;

e)	zajišťuje, aby pro účely vypracování a předkládání žádostí o platbu obdržel od řídicího orgánu přiměřené informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

f)	při vypracování a předkládání žádostí o platbu zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

g)	vede v počítačové podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům;

h)	vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části. Částky získané zpět se vracejí do rozpočtu Unie před uzavřením operačního programu tak, že se odečtou z následného výkazu výdajů.

Článek 127

Funkce auditního orgánu

1.   Auditní orgán zajišťuje, aby se prováděly audity řádného fungování systému řízení a kontroly operačního programu a audity vhodného vzorku operací na základě vykázaných výdajů. Audity vykázaných výdajů vycházejí z reprezentativního vzorku a jsou zpravidla založeny na statistických metodách výběru vzorků.

V řádně odůvodněných případech v souladu s mezinárodně uznávanými účetními standardy a ve všech případech, kdy počet operací v účetním roce nestačí k tomu, aby bylo možné použít statistickou metodu výběru vzorků, je možné na základě odborného úsudku auditního orgánu použít jinou než statistickou metodu výběru vzorků.

V těchto případech musí být velikost vzorku dostatečná k tomu, aby auditnímu orgánu umožnila vypracovat platný výrok auditora podle čl. 59 odst. 5 druhého pododstavce finančního nařízení.

Jiná než statistická metoda výběru vzorků se vztahuje alespoň na 5 % operací, jejichž výdaje byly vykázány Komisi v účetním roce, a na 10 % výdajů, které byly vykázány Komisi v účetním roce.

2.   Provádí-li audity jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl takový subjekt nezbytnou funkční nezávislost.

3.   Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditní normy.

4.   Do osmi měsíců od schválení operačního programu vypracuje auditní orgán auditní strategii pro provádění auditů. Auditní strategie stanoví metodiku auditu, způsob výběru vzorků pro audity operací a plánování auditů v souvislosti s aktuálním účetním rokem a dvěma následujícími účetními roky. Od roku 2016 do roku 2022 včetně se auditní strategie každoročně aktualizuje. Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden operační program, může být pro dotčené operační programy vypracována jediná auditní strategie. Na žádost předkládá auditní orgán auditní strategii Komisi.

5.   Auditní orgán vypracovává:

a)	výrok auditora v souladu s čl. 59 odst. 5 druhým pododstavcem finančního nařízení;

b)	kontrolní zprávu uvádějící hlavní zjištění auditů provedených v souladu odstavcem 1, včetně zjištění ohledně nedostatků v systémech řízení a kontroly, a navrhovaná a provedená nápravná opatření.

Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden operační program, lze informace požadované podle prvního pododstavce písm. b) seskupit do jediné zprávy.

6.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzory pro auditní strategii, výrok auditora a kontrolní zprávu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví rozsah a obsah auditu operací a auditů účetnictví a metodiku pro výběr vzorku operací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, jimiž stanoví podrobná pravidla pro používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise.

KAPITOLA III

Spolupráce s auditními orgány

Článek 128

Spolupráce s auditními orgány

1.   Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a způsobů auditu a neprodleně si s těmito orgány sděluje výsledky auditů zaměřených na systémy řízení a kontroly.

2.   Pokud členský stát určí více auditních orgánů, může za účelem usnadnění této spolupráce určit koordinační subjekt.

3.   Komise, auditní orgány a případný koordinační orgán se scházejí pravidelně, zpravidla nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily výroční kontrolní zprávu, výrok auditora a strategii auditu a vyměnili si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

HLAVA II

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, SESTAVENÍ, KONTROLA A SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY, UZAVÍRÁNÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A FINANČNÍ OPRAVY

KAPITOLA I

Finanční řízení

Článek 129

Společná pravidla pro platby

Členský stát zajistí, aby do uzavření operačního programu byla výše výdajů z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům nejméně rovna příspěvku z fondů vyplacenému členskému státu Komisí.

Článek 130

Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku

1.   Jako průběžnou platbu uhradí Komise 90 % z částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu v rozhodnutí o přijetí operačního programu na způsobilé výdaje na danou prioritu uvedenou v žádosti o platbu. Komise určí výši zbývajících prostředků, které mají být vyplaceny jako průběžné platby nebo vráceny zpět v souladu s článkem 139.

2.   Příspěvek z fondů nebo z ENRF na určitou prioritu poskytovaný prostřednictvím průběžných plateb a platby konečného zůstatku nesmí být vyšší než:

a)	způsobilé veřejné výdaje uvedené v žádosti o platbu pro danou prioritu; nebo

b)	příspěvek z fondů nebo z ENRF na prioritu stanovený v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

Článek 131

Žádosti o platbu

1.   Žádosti o platbu musí pro každou prioritu obsahovat:

a)	celkovou výši způsobilých výdajů, které vznikly příjemci a které byly uhrazeny při provádění operací, zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu;

b)	celkovou výši výdajů z veřejných zdrojů vynaložených při provádění operací zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu;

2.   Způsobilé výdaje zahrnuté v žádosti o platbu musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty, kromě forem podpory podle čl. 67 prvního pododstavce odst. 1 písm. b), c) a d), článku 68, čl. 69 odst. 1 a článku 109 tohoto nařízení a podle článku 14 nařízení o ESF. Pro tyto formy podpory se částky zahrnuté v žádosti o platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném použitelném základě.

3.   V případě programů podpor podle článku 107 Smlouvy o fungování EU, příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající výdajům uvedeným v žádosti o platbu vyplácí příjemcům orgán poskytující podporu.

4.   Odchylně od odstavce 1 může žádost o platbu v případě státní podpory zahrnovat zálohy placené příjemci orgánem poskytujícím podporu, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)	tyto zálohy jsou předmětem záruky poskytnuté bankou nebo jinou finanční institucí usazenou v příslušném členském státě nebo se na ně vztahuje nástroj poskytovaný jako záruka veřejným subjektem nebo příslušným členským státem

b)	tyto zálohy nepřesahují 40 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci pro danou operaci;

c)

tyto zálohy jsou kryty výdaji placenými příjemci při provádění příslušné operace a doloženy příjmovými fakturami nebo účetními doklady rovnocenné průkazné hodnoty do tří let od roku vyplacení zálohy nebo do 31. prosince 2023, podle toho, conastane dříve, přičemž v případě nedodržení těchto podmínek se příští žádost o platbu odpovídajícím způsobem opraví.

5.   V každé žádosti o platbu, která zahrnuje druhy záloh podle odstavce 4, se uvede samostatně celková částka hrazená z operačního programu jako záloha, částka uhrazená z výdajů příjemců do tří let po vyplacení zálohy v souladu s odst. 4 písm. c) a částka, která nebyla kryta výdaji příjemci a pro kterou neuplynula lhůta tří let.

6.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor žádostí o platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

Článek 132

Vyplácení příjemcům

1.   Řídicí orgán v závislosti na dostupných finančních prostředcích z počátečního a ročního předběžného financování a záloh zajistí, aby příjemci obdrželi celkovou částku způsobilých výdajů z veřejných zdrojů v plné výši a ve lhůtě 90 dnů od data předložení své žádosti o platbu.

Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.

2.   Platební lhůta uvedená v odstavci 1 může být řídicím orgánem přerušena v jednom z těchto řádně odůvodněných případů:

a)	částka uvedená v žádosti o platbu je nesprávná nebo nebyly předloženy příslušné podklady, včetně dokladů nutných k řízení ověřování podle čl. 125 prvního pododstavce odst. 4 písm. a);

b)	bylo zahájeno řízení v souvislosti s možnými nesrovnalostmi týkajícími se příslušných výdajů.

Dotyčný příjemce je písemně informován o přerušení platební lhůty a jeho důvodech.

Článek 133

Použití eura

1.   Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů vynaložených v národní měně. Tyto částky se přepočítají na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje certifikační orgán dotčeného operačního programu. Směnný kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

2.   Odchylně od odstavce 1 může nařízení o EÚS stanovit zvláštní pravidla harmonogramu přepočtu na euro.

3.   Pokud se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 1 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

Článek 134

Vyplácení předběžných plateb

1.   Počáteční předběžná platba se provádí v těchto splátkách:

a)

v roce 2014: 1 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program nebo 1,5 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc v souladu s články 122 a 143 Smlouvy o fungování EU nebo z evropského nástroje finanční stability nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2013 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU;

b)

v roce 2015: 1 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program nebo 1,5 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc v souladu s články 122 a 143 Smlouvy o fungování EU nebo z evropského nástroje finanční stability nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2014 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU;

c)	v roce 2016: 1 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program.

Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

2.   Roční částka předběžného financování se vyplatí před 1. červencem v letech 2016 až 2023. Je jí následující procentuální hodnota z částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program:

—

2016: 2 %

—	2017: 2,625 %

—	2018: 2,75 %

—	2019: 2,875 %

—	2020 to 2023: 3 %.

3.   Při výpočtu částky počátečního předběžného financování uvedené v odstavci 1 nezahrnuje částka podpory na celé programové období částky z výkonnostní rezervy, které byly původně přiděleny na operační program.

Při výpočtu částky ročního předběžného financování uvedené v odstavci 2 do roku 2020 včetně nezahrnuje částka podpory na celé programové období částky z výkonnostní rezervy, které byly původně přiděleny na operační program.

Článek 135

Lhůty pro podávání žádostí o průběžné platby a pro jejich vyplácení

1.   Certifikační orgán podává v souladu s čl. 131 odst. 1 pravidelně žádosti o průběžné platby k pokrytí částek zanesených v účetním systému v daném účetním roce. Pokud to však certifikační orgán považuje za nezbytné, může uvést takové částky v žádostech o platbu předložených v následujících účetních letech.

2.   Certifikační orgán předloží konečné žádosti o průběžnou platbu do 31. července po konci předchozího účetního roku a v každém případě před první žádosti o průběžnou platbu na další účetní rok.

3.   První žádost o průběžnou platbu nesmí být podána dříve, než je Komisi oznámeno určení řídicího orgánu a certifikačního orgánu podle článku 124.

4.   Průběžné platby se neposkytují na operační program, pokud výroční zpráva o provádění nebyla zaslána Komisi v souladu s pravidly pro daný fond.

5.   V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžnou platbu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žádost o platbu zaregistrována u Komise.

Článek 136

Zrušení závazku

1.   Komise zruší jakýkoli díl částky v operačním programu, který nebyl použit pro platbu počátečního a ročního předběžného financování a průběžné platby do 31. prosince třetího rozpočtového roku následujícího po roce, v němž byl přijat rozpočtový závazek v rámci operačního programu nebo v souvislosti s nímž nebyla v souladu s článkem 131 předložena žádost o platbu podle odstavce 135.

2.   Ta část závazků, které zůstanou otevřené ke dni 31. prosince 2023, se zruší, pokud nebude do lhůty stanovené v čl. 141 odst. 1 předložen Komisi některý z dokladů požadovaných podle čl. 141 odst. 1.

KAPITOLA II

Sestavení, kontrola a schválení účetní závěrky, uzavírání operačních programů a pozastavení plateb

Oddíl I

Sestavení, kontrola a schválení účetní závěrky

Článek 137

Sestavení účetní závěrky

1.   Komisi se předkládá účetní závěrka uvedená v čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení za každý operační program. Tato účetní závěrka pokrývá účetní rok a na úrovni každé priority, případně fondu a kategorie regionů zahrnuje:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů vedenou v účetních systémech certifikačního orgánu, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi v souladu s článkem 131 a čl. 135 odst. 2 do 31. července následujícího po ukončení účetního roku, celkovou výši odpovídajících výdajů z veřejných zdrojů vynaložených při provádění operací a celkovou částku odpovídajících plateb vyplacených příjemcům podle čl. 132 odst. 1;

b)	částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního roku, částky, které mají být získány zpět na konci účetního roku, částky získané zpět podle článku 71 a částky, které zpět získat nelze;

c)	částky příspěvků na programy vyplacené do finančních nástrojů podle čl. 41 odst. 1 a zálohy státní podpory podle čl. 131 odst. 4;

d)	pro každou prioritu porovnání výdajů uvedených podle písmene a) s výdaji vykázanými za tentýž účetní rok v žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů.

2.   Pokud jsou výdaje předtím uvedené v žádosti o průběžnou platbu pro daný účetní rok vyjmuty členským státem z jeho účetní závěrky z důvodu probíhajícího posouzení zákonnosti a správnosti těchto výdajů, mohou být v žádosti o průběžnou platbu související s následujícími účetními roky uvedeny některé nebo všechny výdaje, které jsou následně shledány zákonnými a správnými.

3.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku, Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor účetní závěrky uvedené v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.

Článek 138

Předkládání informací

Členské státy předloží za každý rok od roku 2016 do roku 2025 včetně ve lhůtě stanovené v čl. 59 odst. 5 finančního nařízení dokumenty uvedené ve zmíněném článku, a to:

a)	účetní závěrku uvedenou v čl. 137 odst. 1 tohoto nařízení za předchozí účetní rok;

b)	prohlášení řídícího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok uvedené v čl. 125 odst. 4 prvním pododstavci písm. e) tohoto nařízení za předchozí účetní rok;

c)	výrok auditora a kontrolní zprávu uvedené v čl. 127 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto nařízení za předchozí účetní rok.

Článek 139

Kontrola a schválení účetní závěrky

1.   Komise provede kontrolu dokumentů předložených členským státem podle článku 138. Na žádost Komise poskytne členský stát veškeré dodatečné informace potřebné k tomu, aby umožnil Komisi ve lhůtě uvedené v článku 84 zjistit, zda je účetní závěrka úplná, přesná a pravdivá.

2.   Komise schválí účetní závěrku, pokud dospěje k závěru, že je úplná, přesná a pravdivá. Komise dojde k takovému závěru v případě, že auditní orgán poskytl výrok bez výhrad, pokud jde o úplnost, přesnost a pravdivost účetní závěrky, pokud Komise nemá konkrétní důkazy o tom, že je výrok auditora ohledně účetní závěrky nespolehlivý.

3.   Komise oznámí členskému státu ve lhůtě stanovené v článku 84, zda může účetní závěrku schválit.

4.   Pokud z důvodů na straně členského státu nemůže Komise schválit účetní závěrku ve lhůtě stanovené v článku 84, uvědomí o tom členské státy a v souladu s odstavcem 2 tohoto článku uvede důvody svého rozhodnutí a opatření, která je třeba přijmout, a lhůtu pro jejich provedení. Na konci lhůty pro provedení těchto opatření oznámí Komise členským státům, zda může účetní závěrku schválit.

5.   Komise pro účely schválení účetní závěrky nezohledňuje otázky související se zákonností a správností příslušných transakcí týkajících se výdajů uvedených v účetní závěrce. Aniž jsou dotčeny články 83 a 142, postup kontroly a schvalování účetní závěrky nepřeruší zpracovávání žádostí o průběžné platby a nepovede k pozastavení plateb.

6.   Na základě schválené účetní závěrky Komise vypočítá částku k tíži fondů a ENRF za příslušný účetní rok a následné úpravy, pokud jde o platby převáděné členským státům. Komise vezme v úvahu:

a)	zaúčtované částky uvedené v čl. 137 odst. 1 písm. a) a částky, u kterých se použije míra spolufinancování pro každou prioritu;

b)	celkovou částku plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního roku, která se skládá z: i) částky průběžných plateb vyplacených Komisí v souladu s čl. 130 odst. 1 a článkem 24 a ii) částky ročního předběžného financování vyplaceného podle čl. 134 odst. 2.

7.   Po provedení výpočtu podle odstavce 6 Komise zúčtuje příslušné každoroční předběžné financování a vyplatí veškeré dodatečné splatné částky během 30 dnů po schválení účetní závěrky. Pokud existuje částka, která má být získána zpět od členského státu, musí být předmětem inkasního příkazu vydaného Komisí, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu v rámci následujících plateb na stejný operační program. Takové zpětné získání finanční částky nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného operačního programu poskytovanou z fondů. Částka získaná zpět představuje v souladu s čl. 177 odst. 3 finančního nařízení účelově vázaný příjem.

8.   Pokud po uplatnění postupu uvedeného v odstavci 4 nemůže Komise schválit účetní závěrku, rozhodne na základě dostupných informací a v souladu s odstavcem 6 o částce k tíži fondů pro daný účetní rok a informuje o tom členský stát. Pokud členský stát během dvou měsíců po předání informací Komisí oznámí Komisi svůj souhlas, použije se odstavec 7. V případě nesouhlasu přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, v němž stanoví částku k tíži fondů pro daný účetní rok. Toto rozhodnutí nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného operačního programu poskytovanou z fondů. Na základě takového rozhodnutí Komise provede v souladu s odstavcem 7 úpravy plateb členskému státu.

9.   Schválením účetní závěrky Komisí nebo rozhodnutím Komise podle odstavce 8 tohoto článku není dotčeno provádění oprav podle článků 144 a 145.

10.   Aniž jsou dotčeny články 144 a 145, členské státy mohou nahradit nesprávné částky, které jsou zjištěny po předložení účetní závěrky, provedením odpovídajících úprav v účetní závěrce za účetní rok, v němž jsou nesrovnalosti odhaleny.

Článek 140

Dostupnost dokladů

1.   Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídicí orgán zajistí, aby všechny doklady o výdajích podporovaných z fondů o operacích, u nichž jsou celkové způsobilé výdaje nižší než 1 000 000 EUR, byly dány na požádání k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru po dobu tří let od 31. prosince následujícího po předložení účetní závěrky, v níž jsou výdaje na operaci uvedeny.

V případě operací neuvedených v prvním pododstavci jsou všechny doklady k dispozici po dobu dvou let od 31. prosince následujícího po předložení účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace.

Řídicí orgán může rozhodnout, že na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 1 000 000 EUR, použije pravidlo uvedené v druhém pododstavci.

Lhůta uvedená v prvním pododstavci se přeruší buď v případě právního řízení, anebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise.

2.   Řídicí orgán informuje příjemce o datu, kdy začíná běžet lhůta uvedená v odstavci 1.

3.   Doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, případně na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě.

4.   Tyto doklady se uchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány.

5.   Postup ověřování souladu dokladů uchovávaných na běžných nosičích dat s originály dokladů stanoví vnitrostátní orgány, přičemž tento postup zajistí, aby uchovávané verze splňovaly podmínky vnitrostátních právních předpisů a byly dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

6.   Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zajistí, že uchovávané doklady splňují požadavky vnitrostátních právních předpisů a jsou dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

Oddíl II

Uzavírání operačních programů

Článek 141

Předkládání závěrečných dokladů a platba konečného zůstatku

1.   Kromě dokladů uvedených v článku 138 za poslední účetní rok od 1. července 2023 do 30. června 2024, členské státy předloží závěrečnou zprávu o provádění operačního programu nebo nejnovější výroční zprávu o provádění operačního programu, který čerpá podporu z ENRF.

2.   Konečný zůstatek bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední účetní rok nebo do jednoho měsíce od data schválení závěrečné zprávy o provádění, podle toho, co nastane později.

Oddíl III

Pozastavení plateb

Článek 142

Pozastavení plateb

1.   Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni priorit nebo operačních programů pozastavit, jestliže je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)	v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, který ohrožuje příspěvek Unie k operačnímu programu a v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;

b)	určitý výdaj ve výkazu výdajů je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla napravena;

c)	členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 83;

d)	existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti monitorovacího systému nebo údajů o společných a specifických ukazatelích;

e)	nebyla dokončena opatření ke splnění předběžných podmínek, s výhradou podmínek stanovených v článku 19;

f)	z přezkumu výkonnosti určité priority vyplývá, že se došlo k závažnému selhání, pokud jde o dosažení milníků této priority týkajících se finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a klíčových prováděcích kroků stanovených ve výkonnostním rámci, s výhradou podmínek stanovených v článku 22.

Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro přerušení plateb v souvislosti s neplněním pravidel společné rybářské politiky, které jsou přiměřené a zohledňují povahu, závažnost, dobu trvání a opakování neplnění pravidel.

2.   Komise se může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky.

3.   Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.

KAPITOLA III

Finanční opravy

Oddíl I

Finanční opravy prováděné členskými státy

Článek 143

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.   Za vyšetřování nesrovnalostí, provedení potřebných finančních oprav a vymáhání neoprávněně vyplacených částek zodpovídají v prvé řadě členské státy. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát své vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

2.   Členské státy provádějí finanční opravy potřebné v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Finanční opravy spočívají ve zrušení celého příspěvku na operaci nebo operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondům nebo ENRF vznikla, a uplatní přiměřenou opravu. Finanční opravy zaznamená řídicí orgán do účetní závěrky za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.   Příspěvek z fondů nebo ENRF zrušený podle odstavce 2 může členský stát znovu použít v rámci daného operačního programu s výhradou odstavce 4.

4.   Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci, která byla předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti – na žádnou operaci ovlivněnou touto systémovou nesrovnalostí.

5.   Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy ze strany členských států v souvislosti s neplněním pravidel společné rybářské politiky, které jsou přiměřené a zohledňují povahu, závažnost, dobu trvání a opakování neplnění pravidel.

Oddíl II

Finanční opravy prováděné komisí

Článek 144

Kritéria pro finanční opravy

1.   Komise provede finanční opravy prostřednictvím prováděcích aktů zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části podle článku 85, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že

a)	vyskytují se závažné nedostatky v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na daný operační program;

b)	členský stát nesplnil před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 143.

c)	výdaje uvedené v žádosti o platbu nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce.

Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k tomu, zda se jedná o systémovou nesrovnalost. Pokud nelze přesně vyčíslit výši nesprávných výdajů uplatněných u fondů nebo ENRF, použije Komise finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace.

2.   Při rozhodování o provedení opravy podle odstavce 1 Komise dodržuje zásadu proporcionality zohledněním povahy a závažnosti nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných v systému řízení a kontroly daného operačního programu.

3.   Jestliže Komise zakládá své stanovisko na výrocích jiných auditorů než auditorů svých vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry ohledně finančních důsledků po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 143 odst. 2, oznámení zaslaných podle čl. 122 odst. 2 a případných odpovědí členského státu.

4.   V souladu s čl. 22 odst. 7, pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o provádění operačního programu u fondů nebo nejnovější výroční zprávy o provádění u ENRF zjistí závažné neplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci, může v souvislosti s dotyčnými prioritami uplatnit prostřednictvím prováděcích aktů finanční opravy.

5.   Pokud členský stát neplní své povinnosti podle článku 95, může Komise v závislosti na míře porušování těchto povinností provést finanční opravu zrušením celého příspěvku ze strukturálních fondů pro dotyčný členský stát nebo části tohoto příspěvku.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, jimiž stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, dále základní typy těchto nedostatků, kritéria, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být použity, a kritéria pro použití paušální sazby nebo extrapolovaných finančních oprav.

7.   Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s neplněním pravidel společné rybářské politiky, které jsou přiměřené a zohledňují povahu, závažnost, dobu trvání a opakování neplnění pravidel.

Článek 145

Postup

1.   Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením předběžných závěrů svého šetření členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

2.   Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 1.

3.   Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Nepřijme-li členský stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěru Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

5.   V případě dohody a aniž je dotčen odstavec 6 tohoto článku může členský stát opětovně použít příslušné fondy v souladu s čl. 143 odst. 3.

6.   V zájmu uplatnění finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne obdržení dalších informací, pokud členský stát souhlasil s tím, že tyto dodatečné informace po slyšení předloží. Komise vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku ke slyšení.

7.   Zjistí-li Komise při vykonávání svých funkcí podle článku 75 nebo Evropský účetní dvůr nesrovnalosti dokládající závažné nedostatky v účinném fungování systémů řízení a kontroly, sníží výsledná finanční oprava podporu z fondů na daný operační fond.

První pododstavec se nepoužije v případě závažných nedostatků v účinném fungování systémů kontroly a řízení, které byly před jejich zjištěním ze strany Komise nebo Evropského účetního dvora:

a)	zjištěny v prohlášení řídícího subjektu, výroční kontrolní zprávě nebo výroku auditora předložených Komisi v souladu s čl. 59 odst. 5 finančního nařízení nebo v jiných zprávách o auditu auditního orgánu předložených Komisi a pokud byla přijata příslušná opatření; nebo

b)	předmětem náležitých nápravných opatření ze strany členského státu.

Posouzení závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly vychází z platných právních předpisů v době, kdy byly předloženy příslušná prohlášení řídících subjektů, výroční kontrolní zprávy a výroky auditora.

Komise při rozhodování o finanční opravě:

a)	dodržuje zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu a rozsah závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly a jejich finanční důsledky pro rozpočet Unie;

b)

pro účely použití paušální sazby nebo opravy extrapolací vyloučí výdaje, u nichž nesrovnalosti odhalil již členský stát a které byly předmětem úpravy v účetní uzávěrce v souladu s čl. 139 odst. 10, jakož i výdaje podléhající probíhajícímu posuzování jejich zákonnosti a správnosti podle čl. 137 odst. 2;

c)	zohlední paušální sazbu nebo opravy extrapolací použité na výdaje ze strany členského státu z důvodu jiných závažných nedostatků, které členský stát odhalil při určování zbytkového rizika pro rozpočet Unie.

8.   Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit doplňková procesní pravidla pro finanční opravy podle čl. 144 odst. 7.

Článek 146

Povinnosti členských států

Finanční opravou ze strany Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle čl. 143 odst. 2 tohoto nařízení a státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (39).

Článek 147

Vrácení platby

1.   Každá částka, která má být vrácena do rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 73 finančního nařízení. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

HLAVA III

PŘIMĚŘENÁ KONTROLA OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Článek 148

Přiměřená kontrola operačních programů

1.   Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují v případě EFRR a Fondu soudržnosti 200 000 EUR, v případě ESF 150 000 EUR nebo v případě ENRF 100 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace. Operace nepodléhají auditu ze strany Komise nebo auditního orgánu v roce, kdy audit již provedl Evropský účetní dvůr, pokud mohou být výsledky auditní činnosti, kterou Evropský účetní dvůr s ohledem na tyto operace provedl, použity auditním orgánem nebo Komisí za účelem splnění jejich příslušných povinností.

2.   U operačních programů, jež podle posledního výroku auditora nevykazují žádné významné nedostatky, se může Komise s auditním orgánem při následujícím setkání podle čl. 128 odst. 3 dohodnout, že lze úroveň potřebné auditní činnosti snížit tak, aby byla úměrná zjištěné míře rizika. V takových případech neprovádí Komise své vlastní audity na místě, pokud neexistují důkazy naznačující nedostatky v systému řízení a kontroly, jež nepříznivě ovlivňují výdaje vykázané Komisi v účetním roce, za který byla účetní závěrka přijata Komisí.

3.   V případě operačních programů, u nichž Komise dojde k závěru, že se může spolehnout na výrok auditního orgánu, se může s auditním orgánem dohodnout, že omezí vlastní audity Komise na místě, jejichž předmětem je práce auditního orgánu, pokud neexistují důkazy o nedostatcích v práci auditního orgánu za účetní rok, za který byla účetní závěrka přijata Komisí.

4.   Bez ohledu na odstavec 1 mohou, auditní orgán a Komise provádět audity operací v případě, že se při posuzování rizik nebo v rámci auditu ze strany Evropského účetního dvora zjistí zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu, v případě důkazů o závažných nedostatcích v účinném fungování systému řízení a kontroly daného operačního programu a po dobu uvedenou v čl. 140 odst. 1. Komise může za účelem hodnocení práce auditního orgánu přezkoumat auditní stopu dotyčného auditního orgánu nebo se zúčastnit auditů na místě prováděných auditním orgánem, a pokud je to z hlediska získání jistoty o účinném fungování auditního orgánu nutné v souladu s mezinárodně přijatými auditními standardy, může Komise provádět i audit operací.

ČÁST PĚT

USTANOVENÍ O PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Ustanovení o přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 149

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 3, čl. 12 druhém pododstavci, čl. 22 odst. 7 čtvrtém pododstavci, čl. 37 odst. 13, čl. 38 odst. 4 třetím pododstavci, čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 42 odst. 6, čl. 61 odst. 3 druhém, třetím, čtvrtém a sedmém pododstavci, čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 4, čl. 68 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 101 čtvrtém pododstavci, čl. 122 odst. 2 pátém pododstavci, čl. 125 odst. 8 prvním pododstavci a odst. 9, čl. 127 odst. 7 a 8 a čl. 144 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu od 21. prosince 2013 do 31. prosince 2020.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3, čl. 12 druhém pododstavci, čl. 22 odst. 7 čtvrtém pododstavci, čl. 37 odst. 13, čl. 38 odst. 4 třetím pododstavci, čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 42 odst. 6, čl. 61 odst. 3 druhém, třetím, čtvrtém a sedmém pododstavci, čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 4, čl. 68 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 101 čtvrtém pododstavci, čl. 122 odst. 2 pátém pododstavci, čl. 125 odst. 8 prvním pododstavci a odst. 9, čl. 127 odst. 7 a 8 a čl. 144 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 3, čl. 12 druhého pododstavce, čl. 22 odst. 7 čtvrtého pododstavce, čl. 37 odst. 13, čl. 38 odst. 4 třetího pododstavce, čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 42 odst. 6, čl. 61 odst. 3 druhého, třetího, čtvrtého a sedmého pododstavce, čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 4, čl. 68 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 101 čtvrtého pododstavce, čl. 122 odst. 2 pátého pododstavce, čl. 125 odst. 8 prvního pododstavce a odst. 9, čl. 127 odst. 7 a 8 a čl. 144 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 150

Postup projednávání ve výboru

1.   Při uplatňování tohoto nařízení, nařízení o EFRR, nařízení o EÚS, nařízení o ESF a nařízení o Fondu soudržnosti je Komisi nápomocen Výbor pro koordinaci Evropských strukturálních a investičních fondů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme, pokud jde o prováděcí pravomoci uvedené v čl. 8 třetím pododstavci, čl. 22 odst. 7 pátém pododstavci, čl. 38 odst. 3 druhém pododstavci a odst. 10, čl. 39 odst. 4 druhém pododstavci, čl. 46 odst. 3, čl. 96 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 115 odst. 4 a čl. 125 odst. 8 druhém pododstavci, a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 151

Přezkum

Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 2020 postupem podle článku 177 Smlouvy o fungování EU.

Článek 152

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno ani pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1083/2006 či jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se tudíž použijí na uvedenou pomoc nebo dotčené operace i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje pomoc operační programy a velké projekty.

2.   Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1083/2006 zůstávají v platnosti.

3.   Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 123 odst. 3, může předložit Komisi žádost, aby pro příslušné operační programy prováděné na základě nařízení (ES) č. 1083/2006 vykonával funkce certifikačního orgánu řídicí orgán, odchylně od čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006. K žádosti se přiloží posouzení auditního orgánu. Pokud se Komise na základě informací poskytnutých auditním orgánem a vyplývajících z jejích vlastních auditů přesvědčí, že řídící a kontrolní systémy těchto operačních programů fungují účinně a že jejich fungování není dotčeno řídicím orgánem vykonávajícím funkce certifikačního orgánu, informuje členské státy o svém souhlasu do dvou měsíců od obdržení žádosti.

Článek 153

Zrušení

1.   Nařízení (ES) č. 1083/2006 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2014, aniž je dotčen článek 152.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XIV.

Článek 154

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 20 až 24, čl. 29 odst. 3, čl. 38 odst. 1 písm. a), články 58, 60, 76 až 92, 118, 120, 121 a články 129 až 147 se použijí s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Ustanovení čl. 39 odst. 2 sedmého pododstavce druhé věty a čl. 76 pátého pododstavce se použijí s účinkem ode dne, k němuž vstoupí v platnost změna finančního nařízení týkající se zrušení závazků.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 30, Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 76 a Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 101.

(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 58 a Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 56.

(3)  Úř. věst. C 47, 17.2.2011, s. 1, Úř. věst. C 13, 16.1.2013, s. 1 a Úř. věst. C 267, 17.9.2013, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Viz strana 470 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Viz strana 608 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Viz strana 104 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Viz strana 289 v tomto čísle Úředního věstníku).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (Viz strana 281 v tomto čísle Úředního věstníku).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Viz strana 259 v tomto čísle Úředního věstníku).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Viz strana 487 v tomto čísle Úředního věstníku).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(14)  Nařízení Komise č. 105/2007 ze dne 1. února 2007, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 39, 10.2.2007, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Viz strana 884 v tomto čísle Úředního věstníku).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).

(21)  Doporučení Rady ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28).

(22)  Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).

(23)  Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5).

(24)  Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 35).

(25)  Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 (Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 6).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(28)  Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(30)  Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(31)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.05.2013, s. 1).

(33)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(36)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(37)  Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1).

(38)  Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).

(39)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---