(EU) č. 412/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 131, 15.5.2013, s. 1-45 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 13. května 2013 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 16. května 2013 Nabývá účinnosti: 16. května 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 412/2013

ze dne 13. května 2013

o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí, po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Komise nařízením (EU) č. 1072/2012 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno dne 16. února 2012 (3) na základě podnětu, který byl podán jménem výrobců v Unii (dále jen „žadatelé“) představujících více než 30 % celkové výroby keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání vývojových tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.2.   Následný postup

(4)

Po sdělení základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímního antidumpingového cla, zúčastněným stranám (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“) se některé z nich k těmto prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Dva dovozci a jeden vyvážející výrobce požádali o slyšení v přítomnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod a této žádosti bylo vyhověno.

(5)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(6)

Kromě toho, jak je vysvětleno v 55. bodě odůvodnění, byla provedena inspekce na místě u thajského výrobce, jejímž cílem bylo prošetřit, zda je Thajsko vhodná srovnatelná země.

(7)

Následně byly všem stranám sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k uvedenému poskytnutí konečných informací předložit své připomínky. Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz výrobků lehkého průmyslu a řemeslných výrobků (dále jen „CCCLA“) a jedna skupina dovozců požádaly o slyšení za účasti úředníka pro slyšení z generálního ředitelství pro obchod a této žádosti bylo vyhověno.

(8)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

1.3.   Výběr vzorku

(9)

Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany zpochybnily vzorek vyvážejících výrobců z ČLR s tvrzením, že vzorek není reprezentativní, neboť vychází pouze z největších objemů vývozu, a tudíž nebere v úvahu další činitele, které charakterizují rozmanitost a roztříštěnost keramického průmyslu v ČLR.

(10)

Jak vyplývá z čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“), výběr společností, které budou zahrnuty do vzorku, může být omezen na největší reprezentativní objem vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vzhledem k roztříštěnosti odvětví se vycházelo z toho, že výběr na základě objemu vývozu by umožnil sestavení reprezentativního vzorku, který mohl být v době, která byla k dispozici, přezkoumán. V tomto ohledu je však třeba poznamenat, že vybrané společnosti se nacházejí ve třech různých regionech v ČLR a produkují významný objem dotčeného výrobku z různých typů keramických materiálů, např. z porcelánu a kameniny, jakož i širokou škálu typů výrobků. Tuto námitku tudíž nelze přijmout.

(11)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že použití různých metodik pro výběr vzorku výrobního odvětví Unie a dovozců v porovnání s výběrem vzorku vyvážejících výrobců se rovná diskriminaci a že měla být použita stejná kritéria. Použití různých metodik je diskriminační vůči vyvážejícím výrobcům a porušením zásady rovného zacházení.

(12)

Výběr vzorku vyvážejících výrobců slouží pouze k prošetření existence dumpingu dotčeného výrobku z ČLR. V tomto ohledu je nezbytné pokrýt maximální objem dovozu dotčeného výrobku v období šetření. Na druhé straně byl vzorek výrobců v Unii vybrán pro účely posouzení, zda výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, a to na základě řady různých ukazatelů. Pokud jde o dovozce, shromážděné informace se používají převážně pro posouzení zájmu Unie. Z toho vyplývá, že pokud jde o dovozce a výrobce v Unii, je důležité sbírat informace od řady společností působících například v různých segmentech výrobků. Základní důvody pro výběr společností do vzorku výrobců a dovozců Unie na jedné straně a do vzorku vyvážejících výrobců na straně druhé jsou odlišné, a proto se nenacházejí v podobném postavení. Zásada nediskriminace ani zásada rovného zacházení proto nevyžadují použití stejné metodiky výběru příslušných vzorků. Z toho vyplývá, že tato námitka je naprosto neopodstatněná, a proto se zamítá.

(13)

Jeden vyvážející výrobce trval na své žádosti o zařazení do vzorku, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato společnost však nepředložila žádné nové argumenty, které by zdůvodnily její zařazení do vzorku. Z toho důvodů a s ohledem na zjištění v 10. bodě odůvodnění tohoto nařízení se potvrzují závěry v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Týž vyvážející výrobce nezařazený do vzorku tvrdil, že mu po poskytnutí konečných informací nebyl poskytnut dostatek času na předložení připomínek a že poskytnutí konečných informací bylo navíc nedostatečné, protože nebyly zveřejněny například údaje o náhradách, prodejních cenách, úpravách atd. Nebylo tudíž respektováno jeho právo na obhajobu.

(15)

Podle čl. 20 odst. 5 základního nařízení by na předložení připomínek k poskytnutí konečných informací měla zúčastněná strana dostat lhůtu činící nejméně deset dnů. Dotyčný vyvážející výrobce obdržel konečné informací elektronickou poštou dne 25. února 2013 a na předložení připomínek dostal čas do 8. března 2013, tj. jedenáct dnů. Dokument s konečnými informacemi mu byl navíc následující den zaslán doporučenou poštou. Z toho vyplývá, že dotčené straně, byl poskytnut dostatek času na předložení připomínek, a toto tvrzení se proto musí zamítnout. V této souvislosti se rovněž konstatuje, že dotčená strana předložila připomínky ve stanovené lhůtě a nepožádala o prodloužení lhůty. Komise kromě toho, s ohledem na povinnost chránit důvěrné informace, zveřejnila všechny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala navrhnout uložení konečných opatření. Konkrétněji řečeno, respektování práva na obhajobu nevyžaduje, aby údaje o prodeji konkrétní společnosti nebo o úpravách pro společnosti zařazené do vzorku, které byly použity ke stanovení individuálních dumpingových rozpětí, byly sděleny straně, pro níž se nepočítá individuální rozpětí.

(16)

Z uvedeného vyplývá, že tvrzení o nerespektování práva na obhajobu je neopodstatněné, a proto se zamítá.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Úvod

(17)

Jak je uvedeno v 24. a v 56. až 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčeným výrobkem je keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, v současnosti kódů KN ex 6911 10 00, ex 6912 00 10, ex 6912 00 30, ex 6912 00 50 a ex 6912 00 90, pocházející z ČLR, s výjimkou keramických nožů (dále jen „dotčený výrobek“).

2.2.   Tvrzení

(18)

Po poskytnutí prozatímních informací žádná ze stran nezpochybnila, že keramické (kuchyňské) nože se podstatně liší od ostatních druhů keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v důsledku rozdílů ve fyzikálních vlastnostech, výrobních procesech a konečném použití. Všechny připomínky zúčastněných stran byly zkoumány a žádost o vyloučení keramických nožů z definice výrobku v tomto šetření je s konečnou platností přijata.

(19)

Po zveřejnění prozatímních opatření několik stran uvedlo, že určité keramické mlýnky na přísady a koření a jejich keramické mlecí části a součástí by měly být vyloučeny z definice výrobku.

(20)

Tato žádost se zakládá na tvrzení, že vzhledem k jejich specifickým vlastnostem nelze tyto mlýnky a jiné typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní považovat za jediný výrobek. Na výrobu mlecích kotoučů v těchto mlýncích se používá hlavně keramický materiál z oxidu hlinitého, který se nepoužívá pro „standardní“ stolní nádobí, jako jsou hrnky a talíře, a který se vypaluje při vysoké teplotě. Míra zaměnitelnosti s hlavními kategoriemi výrobku, který je předmětem tohoto šetření, je u nich velmi omezená. To by také platilo pro keramické mlecí mechanismy bez krytu, jež jsou běžně deklarované pod výše uvedenými kódy.

(21)

Šetření ukázalo, že keramická složka v těchto mlýncích představuje obvykle pouze jeho malou část. Šetření navíc ukázalo, že keramické mlýnky s keramickým mlecím kotoučem, včetně svých keramických částí a součástí, nemají stejné základní fyzikální vlastnosti a základní použití jako keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní. Keramické mlecí části a součásti se liší od keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní tvarem, pevností a konstrukcí.

(22)

Některé strany tvrdily, že dotyčné mlýnky by měly být vyloučeny z definice výrobku na základě toho, že mají tytéž fyzikální vlastnosti, průmyslový design a konečné použití jako mlýnky s mlecími mechanismy z kovu a že, jsou-li součástí sady mlýnků, jsou běžně zařazeny pod číslem tarifního sazebníku 8210. Tvrdily také, že keramické prvky v těchto případech obvykle nepřevyšují 2 % hodnoty výrobku. S ohledem na četné možnosti klasifikace mlýnků a sad mlýnků však šetření nemohlo tyto argumenty uznat pro určení toho, zda by keramické mlýnky měly být vyloučeny z definice výrobku, který je předmětem šetření.

(23)

Několik stran argumentovalo, že by tyto mlýnky měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku na základě toho, že v některých mlýncích je nutné používat keramické mlecí kotouče spíše než kovové, zejména v mlýncích na sůl, jelikož sůl způsobuje korozi kovových mlýnků. Z šetření však vyplynulo, že mlýnky na sůl nemusí nutně používat keramické mlecí mechanismy.

(24)

Na základě výše uvedeného dospělo šetření k závěru, že mlýnky na koření a přísady s keramickými mlecími prvky se podstatně liší od jiných druhů keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v důsledku rozdílů v základních fyzikálních vlastnostech a v použití keramických materiálů používaných na pracovní součásti. Proto se přijímá tvrzení, aby byly vyloučeny z definice výrobku v tomto šetření, včetně samostatných keramických mlecích mechanismů a jejich součástí.

(25)

Po zveřejnění prozatímních opatření některé strany tvrdily, že brousky keramických nožů mají být vyloučeny z definice výrobku z důvodu rozdílů ve výrobních procesech, konečného použití a skutečnosti, že tyto předměty neslouží k uchovávání potravin vzhledem k jejich zvláštnímu designu a fyzikálním vlastnostem. Šetření tyto argumenty potvrdilo. Proto bylo vyhověno žádosti o jejich vyloučení z definice výrobku v tomto šetření.

(26)

V témže duchu se také zkoumalo, zda by měly být z definice výrobku vyloučeny keramické škrabky Šetření totiž potvrdilo, že keramické škrabky se podstatně liší od ostatních druhů keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z důvodu rozdílného designu a fyzikálních vlastností (tvar a pevnost) keramického materiálu použitého pro pracovní části, výrobních procesů a konečného použití. Keramické škrabky by proto měly být rovněž vyloučeny z definice produktu v tomto šetření.

(27)

Po zveřejnění prozatímních opatření jedna strana také tvrdila, že pečící kameny na pizzu (tzv. pizza-stone) z kordieritové keramiky by měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku kvůli jejich odlišným fyzikálním vlastnostem (tvar a tvrdost), průmyslovému designu a použití. Kordieritová keramika je z hlinito-křemičitanu hořečnatého, který se vyznačuje zvláštními vlastnostmi, zejména vynikající odolností proti tepelným šokům. Šetření potvrdilo, že pečící kámen na pizzu z kordieritové keramiky má stejné fyzikální vlastnosti (tvar a tvrdost), průmyslový design a použití jako cihly pro vysoké pece nebo trouby. V důsledku toho se liší od ostatního keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní. Po poskytnutí konečných informací upozornili žadatelé na podobnost mezi pečícími kameny na pizzu z kordieritové keramiky a jinými výrobky, jichž se řízení týká. Nedokázali však prokázat, že pečící kameny na pizzu z kordieritové keramiky mají stejné základní fyzikální vlastnosti a konečné použití. Proto bylo vyhověno žádosti o jejich vyloučení z definice výrobku v tomto šetření.

(28)

Po zveřejnění prozatímních opatření jedno nizozemské sdružení tvrdilo, že keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, které má být použito jako propagační produkty, by mělo být vyloučeno z definice dotčeného výrobku na základě toho, že se neprodává za účelem jeho používání jako stolního nebo kuchyňského nádobí a náčiní, že je důležitou ekonomickou hybnou silou v odvětví maloobchodu, že ho spotřebitelé velmi oceňují a že pouze výrobci v ČLR mohou nabízet množství potřebná v krátkém období. Žádosti o vyloučení keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, které má být použito na propagační účely, z definice výrobku v tomto šetření však nemůže být vyhověno, neboť jeho fyzikální vlastnosti, výrobní procesy a konečné použití jsou stejné jako u jiných druhů keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní.

(29)

Po zveřejnění prozatímních opatření a opět po poskytnutí konečných informací jeden německý dovozce a velkoobchodník a jeden čínský spolupracující vyvážející výrobce tvrdili, že kameninové zboží se zvláštní povrchovou úpravou určenou pro sublimační potisk, u něhož lze sublimační povrchovou úpravu odstranit mechanickým škrábáním, by mělo být vyloučeno z definice produktu na základě toho, že se jedná o polotovary, u nichž se konečná úprava (tzv. fotofinišing) provádí v Unii prostřednictvím specifických kanálů, kvůli odlišnému vnímání ze strany spotřebitelů, z toho důvodu, že tato sublimační povrchová úprava převyšuje hodnotu nepotahovaných keramických předmětů, a kvůli tomu, že v Unii tento produkt nikdo nevyrábí. Šetřením bylo zjištěno, že tento produkt je na pohled totožný s ostatními sublimací nepotahovaným stolním nádobím, a proto je obtížné je rozlišit, je-li to vůbec možné. Šetření dále prokázalo, že tyto výrobky mají obvykle stejné konečné použití jako ostatní druhy kuchyňského a stolního nádobí a náčiní. Rovněž bylo zjištěno, že několik výrobců v Unii tyto produkty vyrábí a že produkty vyráběné v Unii a dovážené produkty si přímo konkurují. S ohledem na výše uvedené se žádost o vyloučení produktů ze speciálně potahované kameniny pro sublimační potisk zamítá.

(30)

Po zveřejnění prozatímních opatření a opět po poskytnutí konečných informací tvrdil dovozce, který požadoval vyloučení stolního nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou z definice produktu, že předběžná analýza Komise v tomto ohledu byla chybná, protože nebrala v úvahu existenci tržních segmentů, rozdíly v kvalitě mezi různými typy stolního nádobí, luxusní a křehčí povahu stolního nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou a jeho omezenou zaměnitelnost v důsledku souvisejícího vnímání ze strany spotřebitele. Rovněž tvrdil, že stolní nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou lze požívat i jako ozdobu.

(31)

Pokud jde o tvrzení týkající se rozdílů v jakosti mezi různými typy stolního nádobí a náčiní a luxusní a křehčí povahy stolní nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou, tyto vlastnosti nejsou specifické pro ozdobné ručně malované stolní nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou. Kromě toho, pokud jde o omezenou zaměnitelnost v důsledku souvisejícího vnímání spotřebitelů, nebyl podán žádný nový argument, který by změnil závěr uvedený v 45. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že průměrný spotřebitel nerozlišuje mezi stolním nádobím a náčiním s ruční malbou pod glazurou a ostatními typy keramického stolního nádobí a náčiní. Komise analyzovala existenci segmentů trhu ve 157. až 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato argumentace proto nemůže zvrátit závěry uvedené v 45. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Po uložení prozatímních opatření bylo dále rozpracováno tvrzení uvedené v 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato tvrzení byla zopakována po poskytnutí konečných informací. Dovozce s výrobou v ČLR tvrdil, že výrobky stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, které jsou zcela glazované a/nebo smaltované na 100 % povrchu, s výjimkou spodku nebo jeho části, a pokud je 100 % glazovaného a/nebo smaltovaného povrchu obarveno jinou než bílou barvou, by měly být vyloučeny z definice výrobku. Toto tvrzení bylo řádně analyzováno a šetření prokázalo, že fyzikální vlastnosti, výrobní procesy a konečné použití těchto výrobků jsou stejné jako u jiných glazovaných a/nebo smaltovaných výrobků keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní. Toto tvrzení se proto definitivně zamítá.

(33)

CCCLA trvala na tom, že by z definice výrobku v rámci tohoto šetření měl být vyloučen (jemný) kostní porcelán na základě toho, že se jedná o křehký a luxusní produkt s nízkou mechanickou pevností, a napadla také tvrzení, že je odolný proti oštěpům. Je však třeba poznamenat, že CCCLA sama dříve uvedla, že (jemný) kostní porcelán má vysokou mechanickou pevnost a odolnost proti oštěpům. Tato protichůdná tvrzení jasně zpochybnila tvrzení CCCLA. V každém případě vznesené argumenty nemění závěry shrnuté v 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Žádost o vynětí (jemného) kostního porcelánu z definice výrobku se proto definitivně zamítá.

(34)

Táž strana zopakovala, že by odolný porcelán měl být vyřazen ze škály výrobků, jichž se šetření týká. Tvrdila, že není pravdou, že nemá nesporné znaky, a že je pevný díky více než 24 % obsahu hliníkového kaolínu, a poté zpochybnila schopnost Unie vyrobit tento produkt. Různé názory na odolný porcelán jsou však rozporuplné, pokud jde například o podíl surovin a obsah hliníkového prášku v něm. Kromě toho nebylo zpochybněno, že se odolný porcelán vyrábí také v Unii a že výrobci v ČLR vyrábějí odolný porcelán, který přímo konkuruje odolnému porcelánu vyrobenému v Unii, jakož i jiným výrobkům, které jsou předmětem tohoto šetření. Žádost o vynětí odolného porcelánu z definice výrobku se proto definitivně zamítá.

(35)

Všechny druhy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní lze považovat za různé druhy téhož výrobku. Proto se tvrzení vznesené po poskytnutí předběžných a opětovně po poskytnutí konečných informací o tom, že šetření se týká široké škály podobných výrobků, a v důsledku toho je nutné provést samostatnou analýzu reprezentativnosti, dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie pro každý segment výrobků, pokládá za neopodstatněné. Jedna strana tvrdila, že definice výrobku je příliš široká, a předložila srovnání výrobků s různou úrovní výzdoby, ale její tvrzení o konečném použití (pro zahradu a dětí v jednom případě, pro ozdobu v jiném) je pochybné, jelikož není jednoznačné a lze na něj spíše pohlížet jako na potvrzení závěru uvedeného v 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Je také třeba poznamenat, že jeden dovozce s výrobou v ČLR uvedl, že více než 99 % výrobků keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodávaných v Unii bylo převážně nebo výhradně bílé. Některé strany zpochybnily 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení na základě toho, že v rámci šetření orgány neprovedly žádné zkoušky, zda určité zboží nebylo vhodné pro volný obchod v Unii. Tato skutečnost však nevyvrací závěr uvedený v 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.3.   Závěr

(36)

S ohledem na výše uvedené je výrobek s konečnou platností vymezen jako keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, s výjimkou keramických nožů, keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí a součástí, keramických škrabek, brousků keramických nožů, a kamenů z kordieritové keramiky používaných pro pečení pizzy nebo chleba, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 6911 10 00, ex 6912 00 10, ex 6912 00 30, ex 6912 00 50 a ex 6912 00 90.

(37)

Vzhledem k tomu, že nebyly další připomínky ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku, všechna ostatní zjištění v 24. až 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

3.   DUMPING

3.1.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(38)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden vyvážející výrobce, jeden výrobce v Unii a jeden dovozce tvrdili, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství bylo učiněno opožděně, tj. po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a že šetření by proto mělo být zastaveno bez uložení antidumpingových opatření. Tato žádost týkající se rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství byla vznesena již v prozatímní fázi, ale Komise ji zamítla v 72. a 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po poskytnutí konečných informací podalo podobnou žádost pět dalších vyvážejících výrobců. Na podporu svého tvrzení se dovolávali rozsudků Soudního dvora v právních věcech Brosmann a Aokang Shoes  (4).

(39)

Především je třeba připomenout, že právní věci Brosmann a Aokang Shoes nejsou relevantní pro posouzení legality analýzy o zacházení jako v tržním hospodářství v tomto šetření, neboť tyto případy se, na rozdíl od tohoto šetření, týkají situací, kde se zacházení jako v tržním hospodářství vůbec neposuzovalo.

(40)

Právní věci Brosmann a Aokang Shoes dále nejsou relevantní pro posuzování legality tohoto šetření vzhledem k tomu, že základní nařízení bylo mezitím změněno (5). Ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení v platném znění stanoví, že Komise rozhodne o zacházení jako v tržním hospodářství u společností zařazených do vzorku podle článku 17 základního nařízení a že toto rozhodnutí přijme do sedmi měsíců, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců od zahájení šetření, a tato ustanovení se vztahují na všechna nová a probíhající šetření od 15. prosince 2012, a tudíž i na toto šetření.

(41)

V každém případě je nutné potvrdit výklad judikatury, tj. že nedošlo k porušení jako takovému práva na rozhodnutí o statusu tržního hospodářství, bez ohledu na skutečnost, že nebyla dodržena tříměsíční lhůta. Závěr uvedený v 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzuje.

(42)

Vzhledem k vysokému počtu žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a potřebě vykonat za účelem ověření těchto žádostí mnoho inspekcí na místě nebylo rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství učiněno ve lhůtě sedmi měsíců. Bylo však přijato ve lhůtě osmi měsíců po zahájení šetření, jak vyžaduje základní nařízení ve znění nařízení (EU) č. 1168/2012. Jak bylo vysvětleno výše, tvrzení, že v tomto ohledu došlo ke zbavení nějakého práva se zpětnou působností, není opodstatněné.

(43)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se žádost o ukončení šetření bez uložení antidumpingových opatření kvůli nepřijetí rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství ve lhůtě tří měsíců zamítá.

(44)

Jeden do vzorku nezařazený vyvážející výrobce navíc neprokázal, že má jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy, a jeho žádost o zacházení jako v tržním hospodářství byla tudíž zamítnuta. Přesto trval na tom, že údajné chyby v účetnictví, pokud vůbec existovaly, kvůli nimž byla jeho žádost zamítnuta, nebyly podstatné, a proto bylo rozhodnutí o zamítnutí zacházení jako v tržním hospodářství nepřiměřené a v rozporu se zásadou proporcionality. Po poskytnutí konečných informací tento vyvážející výrobce na svém tvrzení trval, ale nepředložil žádné nové argumenty.

(45)

Tvrzení o závažnosti účetních záznamů jsou v podstatě totožná s těmi, která byla použita během šetření týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství, a Komise je vyvrátila ještě před rozhodnutím o zacházení jako v tržním hospodářství. Pokud však jde o tvrzení, že odmítnutí přiznat zacházení jako v tržním hospodářství je v rozporu se zásadou proporcionality, je třeba připomenout, že kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení jsou kumulativní, a pokud nejsou splněna všechna, zacházení jako v tržním hospodářství nelze přiznat. Kromě toho, jelikož důkazní břemeno leží na společnosti, která žádá o zacházení jako v tržním hospodářství a ta neprokázala, že vede jednoznačné a jasné účetnictví, Komise neměla jinou možnost než zamítnout žádost o zacházení jako v tržním hospodářství. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství tudíž nelze považovat za porušení zásady proporcionality. V každém případě, pokud podle čl. 2 odst. 7 písm. d) základního nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1168/2012 (6) Komise omezí své šetření na vzorek, omezuje se rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství pouze na strany zařazené do vzorku.

3.2.   Individuální zacházení

(46)

Je třeba připomenout, že ačkoli šestnáct vyvážejících výrobců požádalo o individuální zacházení, podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení byly posouzeny a následně přijaty pouze žádosti společností zařazených do vzorku. Ze zbývajících jedenácti vyvážejících výrobců sedm požádalo o individuální zjišťování.

(47)

V souladu s čl. 9 odst. 5 a čl. 9 odst. 6 základního nařízení se individuální clo uplatní na dovoz od vývozců či výrobců, kterým bude přiznáno individuální zjišťování, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Proto nebylo možné přiznat individuální clo čtyřem společnostem, které žádaly o individuální zacházení, nikoli však o individuální zjišťování.

(48)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že ve stanovených lhůtách předložil všechny požadované informace, a proto by měla být jeho žádost o individuální zacházení posouzena a stanoveno individuální dumpingové rozpětí v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Brosmann  (7).

(49)

Této žádosti nelze vyhovět. Dotyčná společnost nebyla zařazena do vzorku a její žádost o přiznání individuálního zacházení bylo možno posoudit pouze v souvislosti s individuálním zjišťováním, pokud by se provádělo podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(50)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se individuálního zacházení, 79. až 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

3.3.   Individuální zjišťování

(51)

Žádosti o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení podalo sedm vyvážejících výrobců, kteří zastupovali deset právnických osob. Jak je vysvětleno v 82. a 83. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ve fázi prozatímních opatření Komise o těchto žádostech nerozhodla.

(52)

Dne 21. prosince 2012 byli vyvážející výrobci informováni o tom, že jejich žádosti o individuální zjišťování nelze přijmout, protože by to představovalo nepřiměřeně velkou zátěž a bránilo by to včasnému ukončení šetření.

(53)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení je individuální zjišťování zákonným právem a že odmítnutí individuálního zjišťování Komisí je nepodložené, neboť ani počet společností, ani potřebná zjišťování by s ohledem na zdroje Komise nepředstavovala nepřiměřenou zátěž či nebránila včasnému dokončení šetření. Po poskytnutí konečných informací bylo toto tvrzení zopakováno, ale nebyly předloženy žádné nové argumenty.

(54)

Rozhodnutí o tom, zda akceptovat či neakceptovat individuální zjišťování, jsou přijímána případ od případu, přičemž je zohledněn počet podaných žádostí a doba, která je k dispozici pro účely jejich posouzení. V tomto případě je třeba připomenout, že Komise měla právní povinnost posoudit zacházení jako v tržním hospodářství u šestnácti právnických osob v ČLR, včetně společností, které nebyly zahrnuty do vzorku. Vzhledem k omezenému času danému procesněprávními lhůtami nebylo možné před poskytnutím prozatímních informací vykonat žádné individuální zjišťování. Vzhledem k omezenému času, který byl k dispozici poté, a vzhledem k počtu podaných žádostí a omezeným dostupným zdrojům útvarů, které v Komisi odpovídají za antidumpingová šetření, byl učiněn závěr, že v tomto případě by bylo nepřiměřeně zatěžující provést individuální zjišťování.

3.4.   Běžná hodnota

3.4.1.   Volba srovnatelné země

(55)

Po uložení prozatímních opatření byl prozkoumán výběr vhodné srovnatelné země. V této souvislosti se uskutečnila inspekce na místě v prostorách thajského vyvážejícího výrobce, který zaslal odpověď na dotazník, jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po prošetření a ověření informací obdržených od spolupracujícího výrobce v Thajsku byl nicméně učiněn závěr, že thajský výrobce nemůže poskytnout dostatečně podrobné údaje, pokud jde o typy výrobků prodávaných na domácím trhu. Proto bylo rozhodnuto, že nejvhodnější srovnatelnou zemí by měla zůstat Brazílie.

(56)

Informace získané z Thajska však posloužily pro podporu některých zjištění v Brazílii, zejména co se týče úrovně cenového rozdílu mezi značkovými a neznačkovými výrobky (viz 91. bod odůvodnění).

(57)

Po poskytnutí konečných informací jedno odvětvové sdružení napadlo výběr Brazílie za vhodnou srovnatelnou zemi. V podstatě tvrdilo, že podle všeho byla jediným důvodem pro výběr Brazílie skutečnost, že nebyla po ruce žádná jiná vhodná země. Toto tvrzení nelze přijmout. Z 84. až 88. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jasně vyplývá, že Brazílie byla shledána za vhodnou srovnatelnou zemi na základě faktické situace na domácím trhu. To, že po poskytnutí konečných informací Komise pokračovala ve zkoumání dalších potenciálních srovnatelných zemí, nevede k závěru, že Brazílie není vhodnou volbou.

(58)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné další věcné připomínky ohledně výběru Brazílie za vhodnou srovnatelnou zemi, 84. až 88. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

3.4.2.   Stanovení běžné hodnoty

(59)

Po poskytnutí prozatímních informací několik zúčastněných stran tvrdilo, že stanovení běžné hodnoty bylo chybné v tom, že údajně nebyla zjištěna pro prodej obdobných výrobků v Brazílii, a proto došlo ke zkresleným a neobjektivním výsledkům, zejména pokud jde o produkty z kameniny a jiné druhy výrobků, které nebyly vyrobeny a prodány ve srovnatelné zemi. Někteří vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že nebyla řádně zveřejněna metoda použitá k určení vypočítané běžné hodnoty, uvedené v 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Z připomínek obdržených po poskytnutí prozatímních informací vyplývá, že metoda použitá ke stanovení běžné hodnoty nebyla některým zúčastněným stranám zcela jasná. V reakci na tyto připomínky je dále vysvětlena metodika pro určení běžné hodnoty.

(61)

Vzhledem k tomu, že byly zamítnuty všechny žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství pro všechny vyvážející výrobce z ČLR zařazené do vzorku, byla běžná hodnota stanovena na základě informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(62)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v Brazílii nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že spolupracující brazilský výrobce prodává obdobný výrobek na domácím brazilském trhu v reprezentativním množství v porovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 1 odst. 4 základního nařízení se „obdobným výrobkem“ rozumí výrobek, který je shodný, tj. podobný ve všech ohledech s posuzovaným výrobkem, nebo není-li takový výrobek k dispozici, jiný výrobek, který, ačkoliv není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzovaného výrobku.

(63)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, že se jednotková cena rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Za tím účelem byly zjištěny výrobní náklady spolupracujícího brazilského výrobce.

(64)

Toto zkoumání ukázalo, že u všech typů výrobku se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu převyšující náklady a že vážená průměrná prodejní cena všech typů se rovnala jednotkovým výrobním nákladů, nebo byla vyšší.

(65)

Proto byla vypočtena běžná hodnota podle typu výrobku jako vážený průměr skutečných domácích cen všech prodejů, bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje ziskové, či nikoli. Z uvedeného vyplývá, že v rozporu s tím, co bylo uvedeno v 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyla vypočítána běžná hodnota u neziskových prodejů.

3.4.3.   Vývozní cena

(66)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky ohledně vývozních cen, 95. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

3.4.4.   Srovnání

(67)

Po poskytnutí prozatímních informací několik zúčastněných stran tvrdilo, že metodika použitá pro srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla obecně chybná, protože neporovnávala obdobné výrobky, a že nebylo dostatečně vysvětleno, na jakém základě byly prováděny úpravy. Konkrétně jeden vyvážející výrobce uvedl, že u produktů z kameniny, které srovnatelný výrobce nevyráběl a neprodával, měla Komise srovnávat vývozní ceny s náležitě upravenou domácí cenou za zboží z póroviny, místo aby vypočítávala běžnou hodnotu. Někteří vyvážející výrobci kromě toho argumentovali, že u několika jiných typů výrobku, které vyrobili a prodávali vyvážející výrobci, vedlo srovnání vývozní ceny a průměrné ceny za kilogram typu generického výrobku podávaného v Brazílii, pouze na základě typu použitého keramického materiálu, nevyhnutelně ke srovnávání výrobků, které nejsou obdobné a tudíž i k chybnému výsledku. Kromě toho jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že úprava kvůli značce podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení byla podhodnocena, zatímco jiný vyvážející výrobce tvrdil, že úroveň takové úpravy nevychází z žádných spolehlivých či doložených údajů, a proto není oprávněná. Tentýž vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že jeho vývozní ceny by měly být upraveny o rozdíly v prodaném množství na různých obchodních úrovních. A konečně, některé zúčastněné strany tvrdily, že metodika použitá pro úpravy o rozdíly ve fyzikálních vlastnostech není opodstatněná a není jasné, na základě kterých údajů byly tyto úpravy provedeny.

(68)

Na základě obdržených připomínek byla metodika použitá pro srovnání cen a úpravy za účelem srovnatelnosti cen podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení revidována. Zejména byly výrobky, které byly v prozatímní fázi porovnány výhradně na základě průměrné ceny za 1 kg keramického materiálu použitého k výrobě generického neznačkového výrobku, nyní porovnány s nejpodobnějším výrobkem (viz 77. bod odůvodnění tohoto nařízení), což umožnilo přesnější a spravedlivější srovnání cen.

(69)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Dumpingová rozpětí byla stanovena na základě srovnání jednotlivých cen ze závodu výrobců zařazených do vzorku s domácí prodejní cenou srovnatelného výrobce obdobného výrobku. Některé vývozní transakce se však týkaly netypických typů výrobků, např. kroužků na ubrousky, podstavců pod nůž nebo podložek pod čajník, u nichž nebylo možné zajistit objektivní srovnání. Proto, a také s ohledem na to, že byly zanedbatelné, jelikož jejich podíl na objemu vývozu nečinil ani 0,5 % objemu vývozu, byly tyto transakce vyloučeny.

(70)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Ve vhodných případech byly provedeny úpravy s ohledem na rozdíly ve fyzikálních vlastnostech, obchodní úrovni a jiných faktorech ovlivňujících srovnatelnost cen, zejména značkách.

(71)

Za prvé se ověřovalo, zda je odůvodněna úprava s ohledem na rozdíly ve fyzikálních vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení.

(72)

V případech, kdy byla běžná hodnota stanovena na základě nejpodobnějšího výrobku (viz 68. bod odůvodnění), byla provedena úprava o rozdíly ve fyzikálních vlastnostech, aby byla zajištěna spravedlivá cenová srovnatelnost obdobných výrobků.

(73)

Pokud jde o výrobky z kameniny, vývozní cena byla porovnána s prodejní cenou nejpodobnějšího výrobku na domácím trhu vyrobeného a prodávaného ve srovnatelné zemi, tj. prodejní cenou výrobků zhotovených z póroviny namísto kameniny, ovšem ve všech ostatních aspektech shodných, a upravenou směrem nahoru o 5 %, což odráží cenový rozdíl mezi kameninou a pórovinou.

(74)

Jeden vyvážející výrobce tvrdí, že jak výrobní náklady, tak maloobchodní cena výrobků z póroviny je vyšší, než u výrobků z kameniny. Vývozní cena jeho výrobků z kameniny měla být proto snížená, nikoli zvýšená. Ve své argumentaci se tento vyvážející výrobce opírá v podstatě o vlastní odhady výrobních nákladů výrobků z póroviny a kameniny a na výtah z ceníku maloobchodních cen výrobků z póroviny a kameniny.

(75)

Tyto informace, které byly předloženy ve velmi pozdní fázi řízení a až po poskytnutí konečných informací, jsou v příkrém protikladu s informacemi, které Komisi poskytly v průběhu šetření ostatní zúčastněné strany, tj. žadatel, výrobní odvětví Unie a výrobce ve srovnatelné zemi. Všechny tyto strany uváděly, že výrobky z kameniny jsou kvalitnější, tj. jsou odolnější než výrobky z póroviny, a jejich výroba je nákladnější, jelikož kamenina je v podstatě kaolín vypálený při vysoké teplotě a pórovina je kaolín vypálený při nízké teplotě. Kameninu lze tedy obecně prodávat za vyšší cenu. Tyto informace byly dále potvrzeny veřejně dostupnými tržními informacemi.

(76)

Dále je třeba uvést, že dotyčný vyvážející výrobce sám výrobky z póroviny nevyrábí, a proto poskytl pouze odhad nákladů na jejich výrobu. Předložený ceník kromě toho přesvědčivým způsobem neprokazuje, že výrobky z póroviny jsou obecně dražší než výrobky z kameniny. Předložené důkazy tudíž neprokazují, že úprava provedená za účelem spravedlivého cenového srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny kameninových výrobků je chybná, a toto tvrzení se proto zamítá.

(77)

V případě ostatních typů výrobku, u nichž srovnání v prozatímní fázi vycházelo z průměrné ceny za kilogram a které byly pouze z keramického materiálu, Komise dále analyzovala dotčené typy výrobku a srovnávala vývozní cenu s nejpodobnějším typem výrobku vyráběného a prodávaného ve srovnatelné zemi. Pokud se lišily pouze jednou malou fyzikální vlastností, např. typem glazování nebo zdobením, zatímco všechny ostatní základní vlastnosti daného typu výrobku byly totožné, byla prodejní cena nejpodobnějšího typu upravena o skutečný cenový rozdíl vzniklý kvůli rozdílu ve fyzikální vlastnosti. U jiných typů výrobku, kde se lišilo více fyzikálních vlastností, byla vývozní cena srovnána s průměrnou prodejní cenou nejpodobnějšího výrobku. U těchto typů výrobků měl nejpodobnější výrobek všechny následující základní fyzikální vlastnosti nebo několik z nich: keramický materiál, druh zboží, základní tvar, zdobení a glazování.

(78)

Dva do vzorku zařazení vyvážející výrobci tvrdili, že podobně jako při úpravách v případech, kdy byla jiná jen jedna méně významná fyzikální vlastnost, je třeba učinit úpravu také v případech, kdy se liší více fyzikálních vlastností nejpodobnějšího výrobku.

(79)

Je třeba připomenout, že v případech, kdy byla jiná jen jedna méně významná fyzikální vlastnost, byla prodejní cena nejpodobnějšího výrobku upravena proto, aby byl zohledněn zjištěný rozdíl skutečných cen kvůli danému rozdílu ve fyzikální vlastnosti, zatímco na druhé straně v případě, kdy se lišila více fyzikálních vlastností, se srovnávalo na základě průměrné prodejní ceny výrobku s totožnými fyzikálními vlastnostmi. V tomto druhém případě proto nebyla zapotřebí úprava kvůli rozdílu ve fyzikálních vlastnostech mezi podobnými výrobky, protože jejich základní fyzikální vlastnosti byly stejné. Toto tvrzení tudíž nelze přijmout.

(80)

Jeden z uvedených vyvážejících výrobců požadoval též další úpravy za účelem zohlednění rozdílů ve fyzikálních vlastnostech, pokud jde o hmotnost a bělost příslušného výrobku. Tvrdil, že používá méně hodnotnou surovinu, a proto jsou náklady a cena jeho výrobků nižší než náklady a cena podobného výrobku vyrobeného ve srovnatelné zemi. Jeho vývozní cenu je proto třeba upravit o přiměřenou částku. V této souvislosti je třeba především připomenout, že této společnosti nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, a její výrobní náklady tedy nebyly ověřeny. Navíc tvrzení, že její výrobky jsou přibližně o 5 % těžší než standardní výrobky, nebylo podloženo žádnými ověřitelnými doklady nebo podklady, a proto se považuje za neopodstatněné. Co se týče bělosti, s ohledem na skutečnost, že tento vyvážející výrobce ve svém podání uvedl, že jeho výrobky mají normální bílou barvu, nevysvětlil, proč by se mu v tomto ohledu měla poskytovat úprava. Tato tvrzení se proto zamítají.

(81)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že Komise nesrovnala některé jeho vývozní ceny s běžnou hodnotou vhodného nejpodobnějšího výrobku. V tomto vývozu šlo o prodej zdobených výrobků prostřednictvím obchodníka, který nebyl ve spojení a který údajně zajistil výzdobu (obtisk) bezplatně. V důsledku toho vývozní cena nezahrnovala náklady na výzdobu, a proto by se měla porovnat s běžnou hodnotou stanovenou pro nezdobené výrobky, případně s průměrnou běžnou hodnotou zdobeného a nezdobeného zboží.

(82)

Je třeba připomenout, že výrobní náklady nejsou relevantním faktorem pro srovnatelnost cen, která vychází výhradně ze srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou podobných výrobků. Z poskytnutých informací taktéž jasně vyplývá, že dané vyvážené výrobky byly ve skutečnosti zdobené, ačkoli vyvážející výrobce údajně nenesl plné náklady spojené s přidanou hodnotou, kterou možno připsat zdobení. Tato skutečnost však nepředstavuje faktor, který by mohl odůvodnit cenovou úpravu za účelem zohlednění rozdílu ve fyzikálních vlastnostech oproti podobnému výrobku ve srovnatelné zemi. V každém případě vzhledem k pokročilé fázi řízení, během níž bylo toto tvrzení předloženo, nelze ověřit údaje poskytnuté na jeho podporu. Toto tvrzení se proto zamítá.

(83)

Vzhledem k rozmanitosti možných kombinací souprav keramického stolního nádobí vyráběného a prodávaného v ČLR a v Brazílii bylo za účelem dosažení objektivní srovnatelnosti cen rozhodnuto rozdělit různé soupravy do skupin podle počtu a druhu předmětů v soupravě. Průměrná prodejní cena za různé kombinace souprav nádobí zařazených do jednotlivých skupin na domácím trhu ve srovnatelné zemi byla tedy porovnána s vývozní cenou za kombinace souprav, které patří do těchto skupin.

(84)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že vzhledem k široké škále možných kombinací předmětů tvořících soupravu neumožňuje metodika sestavování skupin spravedlivé porovnání cen, protože nezohledňuje vlastnosti jednotlivých kusů, které tvoří soupravu. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že soupravy by se proto měly vyjmout z výpočtu dumpingového rozpětí.

(85)

Je třeba připomenout, že výpočet dumpingu je v případě souprav založen na srovnání průměrné prodejní ceny za kg, a nikoli za jednotlivé kusy. Za účelem spravedlivého srovnání cen souprav proto není nutné určit přesnou kombinaci různých kusů. Použitá metodika sestavování skupin zohledňuje základní vlastnosti různých kombinací souprav, pokud jde o soupravy vymezené například jako kávové nebo čajové, jídelní nebo jiné soupravy a také pokud je vymezen počet kombinovaných kusů. Za těchto okolností se má za to, že v případě souprav bylo provedeno spravedlivé srovnání ve smyslu čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Z toho vyplývá, že toto tvrzení nelze přijmout.

(86)

Kromě toho, jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetřením bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci obecně zařazují své výrobky do pěti různých tříd od A do E se značnými cenovými rozdíly. Velká většina vývozu do Unie se však týká výrobků v jakostní třídě A, B nebo C či jejich kombinace. Tato klasifikace však není univerzální ani není založena na obecných odvětvových normách, nýbrž je spíše specifická pro jednotlivé společnosti a umožňuje rozdíly v cenách. Oproti tomu výrobce ve srovnatelné zemi prodává na domácím brazilském trhu pouze výrobky odpovídající jakostní třídě A, a bylo tudíž zjištěno, že je tím dotčena srovnatelnost cen. Vývozní cena byla proto upravena směrem nahoru na úroveň čínské jakostní třídy A, aby byla srovnatelná s výrobkem, který výrobce ve srovnatelné zemi prodává na brazilském trhu. V případě potřeby byla úroveň této úpravy stanovena individuálně pro každou ze společností zařazených do vzorku na základě skutečného a ověřeného cenového rozdílu mezi různými jakostními třídami.

(87)

Po poskytnutí konečných informací jeden do vzorku zařazený vyvážející výrobce tvrdil, že část jeho vývozu byla prodána prostřednictvím obchodníka, který nebyl ve spojení, a tato část se skládala z kombinace výrobků třídy A a třídy B, a proto by měl být tento vývoz také upraven a přizpůsoben cenové úrovni třídy A. Tvrdil, že cenový rozdíl představoval až 25 %, a doložil to kopiemi faktur a cenových nabídek.

(88)

Tyto informace však nebyly předloženy ani v průběhu šetření, včetně inspekce na místě, ani po poskytnutí prozatímních informací Komise. Naopak, tento výrobce v průběhu šetření uváděl, že vyvážel jenom výrobky třídy A. Nebyl předložen kompletní ceník, přestože o to byl v dotazníku požádán, aby bylo možné vyčíslit údajný cenový rozdíl mezi jednotlivými třídami, a předložil pouze omezený počet cenových nabídek. Za těchto okolností a vzhledem k velmi pozdní fázi řízení, v níž byly tyto informace poskytnuty, je jejich spolehlivost pochybná a nelze je nijak ověřit. Toto tvrzení se proto zamítá.

(89)

Za druhé, jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zkoumáno, zda je odůvodněna úprava o rozdíly v obchodních úrovních podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení. Bylo zjištěno, že se vývozní cena na jiné obchodní úrovni liší od běžné hodnoty, protože čínský vývoz se v zásadě uskutečňuje na velkoobchodní úrovni, zatímco prodej na domácím trhu ve srovnatelné zemi se uskutečňuje i na maloobchodní úrovni. Šetřením bylo dále zjištěno, že na obou trzích ovlivňují výši cen, a tudíž i spravedlivé srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty, různé distribuční kanály. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou byla tudíž stanovena běžná cena podle typu výrobků upravená podle obchodní úrovně pomocí zjištěných cenových rozdílů mezi různými obchodními úrovněmi ve srovnatelné zemi. Je třeba připomenout, že v případě potřeby byla provedena další úprava s ohledem na obchodní úroveň v prozatímním nařízení na základě zjištěného cenového rozdílu s ohledem na množství prodávané na každé obchodní úrovni (98. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Toto další úprava byla považována za odůvodněnou, jelikož šetření v prozatímní fázi naznačilo, že se většina čínského vývozu uskutečňuje ve velkých objemech, zatímco většina domácího prodeje ve srovnatelné zemi se uskutečnila v menším množství, což mělo na těchto dvou relevantních trzích za následek cenové rozdíly na stejné obchodní úrovni. Další šetření a podrobnější analýza transakcí na domácím trhu ve srovnatelné zemi však, na rozdíl od předběžných zjištění, prokázaly, že poměr malých a velkých množství výrobků prodaných výrobcem ve srovnatelné zemi je podobný jako v případě čínských vyvážejících výrobců. Proto se tato úprava už nepovažuje za vhodnou ani odůvodněnou.

(90)

Za třetí, jak je uvedeno ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetřením bylo zjištěno, že brazilský výrobce prodává na brazilském trhu pouze značkové výrobky, zatímco čínští vyvážející výrobci neprodávají značkové výrobky, nýbrž tzv. výrobky „soukromých značek“ nebo neznačkové keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní. Značkové výrobky pokládají zákazníci obvykle za výrobky, které mají určitou prestiž, zaručenou kvalitu a design, a vyžadují proto vyšší tržní ceny, zatímco neznačkové výrobky nebo výrobky soukromých značek mají sice stejné fyzikální a technické vlastnosti, obvykle se však prodávají za podstatně nižší ceny. Ačkoliv přidanou hodnotu značkového výrobku nelze obecně přesně vyčíslit, jelikož je u každé značky jiná a závisí na mnoha různých činitelích, jako je vnímání spotřebitelů, rozpoznání značky a na dalších nevyčíslitelných faktorech, brazilský výrobce v tomto konkrétním případě potvrdil, že jeho značkové výrobky mohou být na brazilském trhu prodávány za podstatně vyšší ceny než jiné neznačkové výrobky. Navíc bylo ve zprávě o brazilském trhu se stolním a kuchyňským nádobím a náčiním potvrzeno, že brazilští zákazníci si na značku velice potrpí a že brazilský výrobce ze srovnatelné země je velmi známý výrobce s dlouhou tradicí. Vzhledem k těmto skutečnostem byla podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení upravena běžná hodnota směrem dolů o 40 % prodejní ceny na domácím trhu.

(91)

S ohledem na výše uvedenou úpravu je třeba připomenout, že dva vyvážející výrobci zpochybnili jak základ, z něhož úprava vycházela, tak úroveň úpravy (viz 67. bod odůvodnění). Je však nesporné, že značkový výrobek vyžaduje vyšší prodejní cenu než stejný neznačkový výrobek a že je tudíž ovlivněna srovnatelnost cen. Vhodnou úroveň úpravy navíc potvrdily nejen informace od výrobce ve srovnatelné zemi, ale i skutečné a ověřené cenové údaje od spolupracujícího výrobce v Thajsku a informace získané od jednoho výrobce v Unii po poskytnutí prozatímních informací. Bylo zjištěno, že zejména situace na trhu v Thajsku je srovnatelná se situací v Brazílii, protože je jen několik málo velmi známých a dlouho zavedených značek. Proto tato tvrzení nelze přijmout.

(92)

Po poskytnutí konečných informací žádný vyvážející výrobce netrval na námitce proti této úpravě, zatímco sdružení žadatelů tvrdilo, že úprava kvůli značce je příliš vysoká, zejména u neporcelánových výrobků. Na podporu tohoto tvrzení poukázal žadatel na ceníky a informace, které poskytli někteří výrobci z Unie.

(93)

I když tyto předložené informace potvrzují nálezy Komise o tom, že přidaná hodnota značky na kterémkoli trhu závisí od konkrétní společnosti/značky, nezpochybňují úroveň úpravy, která byla stanovena pro značkové výrobky prodávané srovnatelným výrobcem na domácím brazilském trhu, neboť poskytnuté informace se týkaly jen trhu Unie. Vzhledem k velkému počtu výrobců v Unii, rozmanitosti trhu Unie s jeho regionálními rozdíly, a to i pokud jde o orientaci na značku, a vzhledem k vysokému podílu čínského dovozu je situace na trhu Unie úplně jiná než situace na brazilském trhu. Z toho důvodu a s ohledem na úvahy uvedené v 90. a 91. bodě odůvodnění nelze toto tvrzení akceptovat.

(94)

Jak je uvedeno ve 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly v případě potřeby provedeny další úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že ovlivňují srovnatelnost cen.

3.5.   Dumpingová rozpětí

(95)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, metodika použitá pro výpočet dumpingového rozpětí, jak je uvedena v 102. až 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se potvrzuje.

(96)

Po poskytnutí prozatímních informací byla Komise informována, že některé obchodní společnosti, které nevyrábějí dotčený výrobek, byly chybně uvedeny v příloze I prozatímního nařízení, a tudíž se na ně vztahuje dumpingové clo stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce. Komise informovala tyto společnosti, že má v úmyslu odstranit je z přílohy I a poskytla jim příležitost předložit připomínky. Po prošetření obdržených připomínek bylo několik obchodních společností odstraněno z přílohy I. Kde to bylo vhodné, byly nahrazeny spřízněným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(97)

Vzhledem k úpravě běžné hodnoty a vývozní ceny, jak je uvedeno v 67. až 94. bodě odůvodnění, a vzhledem k tomu, že nebyly podány další připomínky, byla konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením stanovena takto:

Společnost

Clo v %

Hunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd

18,3

Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd

13,1

CHL Porcelain Industries Ltd

23,4

Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited; Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd; Shandong Silver Phoenix Co., Ltd; Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd; Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd; Linyi Silver Phoenix Ceramics Co., Ltd; Linyi Chunguang Ceramics Co., Ltd: Linyi Zefeng Ceramics Co., Ltd

17,6

Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd

22,9

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

17,9

Všechny ostatní společnosti

36,1

4.   ÚJMA

4.1.   Posuzované období

(98)

Po poskytnutí konečných informací některé zúčastněné strany opakovaly, že posuzované období by mělo začínat v roce 2009, a nikoli v roce 2008, protože v roce 2008 začala hospodářská krize a trend mezi roky 2009 a 2011 by byl jednoznačný. Co se týče tohoto tvrzení, je třeba uvést, že rok 2009 není vhodnějším počátečním rokem posuzovaného období vzhledem k tomu, že účinky hospodářské krize se naplno projevily právě v tomto roce, což vedlo k výraznému poklesu spotřeby ve srovnání s rokem 2008. Toto tvrzení se proto definitivně zamítá.

4.2.   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(99)

Několik dovozců ve společném podání zpochybnilo způsob výpočtu číselného údaje o výrobě v Unii, který je uveden v 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Několik zúčastněných stran tyto připomínky zopakovalo po poskytnutí konečných informací. Konkrétně měly za to, že daný požadavek by žadatelé nesplnili, jelikož z dostupné statistiky PRODCOM by vyplynula mnohem vyšší úroveň výroby podobného výrobku v Unii než je 240 200 tun, tj. údaj uvedený ve zmíněném odůvodnění, a v důsledku toho by žadatelé představovali méně než 25 % výroby podobného výrobku v Unii. Tyto strany vypočítaly, že výroba v Unii během období šetření činila 313 187 tun, a k tomuto číslu se dopracovaly s využitím kompletních údajů PRODCOM o porcelánovém keramickém stolním a kuchyňském nádobí a náčiní a následnou úpravou o 20 % dolů pro případ neporcelánového keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, což je analogie s metodikou, kterou použil žadatel a která byla použita v šetření pro určení objemu dovozu.

(100)

V tomto ohledu je třeba především poznamenat, že v rámci právní analýzy antidumpingového podnětu a v souladu s čl. 5 odst. 4 základního nařízení provedly útvary Komise před zahájením řízení důkladné šetření reprezentativnosti. Komise analyzovala údaje v podnětu, oslovila všechny známé výrobce v Unii a požádala je, aby rovněž poskytli údaje o výrobě i své stanovisko ke stížnosti a aby pomohli Komisi s nalezením případných potenciálních výrobců. Informace o výrobě poskytlo také sdružení výrobců.

(101)

Pokud jde o toto tvrzení, je třeba dále poznamenat, že zdroj údajů a metodika výpočtu o objemu výroby v Unii v každém roce posuzovaného období byly uvedeny také v 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. v souladu s tím, co bylo učiněno ve fázi podání podnětu, vychází z údajů, které poskytla evropská a vnitrostátní sdružení a které byly porovnány s údaji předloženými jednotlivými výrobci a rovněž s jinými statistickými zdroji (zejména PRODCOM).

(102)

Jak vysvětlili žadatelé v průběhu šetření, údaje poskytnuté evropským sdružením o porcelánových výrobcích vycházely z údajů PRODCOM týkajících se porcelánového stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, neboť kód PRODCOM pro tento výrobek se shodoval s porcelánovými výrobky, jichž se týká toto šetření. Pokud jde o neporcelánové výrobky, údaje PRODCOM nebylo možné použít, protože zahrnovaly mnohem více výrobků než jsou neporcelánové výrobky, kterých se týká toto šetření. V případě těchto výrobků proto vnitrostátní sdružení shromáždila relevantní údaje na základě svých hlubokých znalostí příslušných trhů a evropské sdružení tyto informace zkontrolovalo předtím, než byly Komisi předloženy celkové údaje. Tyto údaje byly během šetření aktualizovány. Ve spisu s informacemi nedůvěrné povahy se nacházel také seznam všech známých výrobců a Komise byla upozorněna jen na existenci dalších tří výrobců v Rumunsku. Rozdíl mezi statistikou PRODCOM a číslem 240 200 vyplývá z toho, že definice produktu se v tomto šetření zcela neshoduje s kódy statistických údajů PRODCOM pro neporcelánové výrobky, tj. je mnohem užší. V případě statistik úřadu EUROSTAT o dovozu lze tento rozdíl připsat úpravě o 20 % směrem dolů, což však nebylo vhodné v případě údajů o výrobě v Unii uvedených v databázi PRODCOM. Zejména údaje PRODCOM týkající se dvou členských států by se jevily jako velice nadhodnocené, kdyby se použila stejná metodika.

(103)

Metodika, kterou použily dotčené strany a která je uvedena v 99. bodě odůvodnění, je tedy chybná. Kromě toho nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by výroba vykazovaná kterýmkoli členským státem včetně dvou výše uvedených členských států a zahrnutá do spisu s informacemi nedůvěrné povahy byla podhodnocena. Je třeba rovněž uvést, že v případě některých členských států byly údaje, které poskytlo evropské sdružení a které byly použity v tomto šetření, výrazně vyšší, než kdyby se použily upravené údaje PRODCOM. Vzhledem k výše uvedenému není důvod pochybovat o údajích o výrobě vykázaných v tomto šetření ani o výsledku šetření reprezentativnosti.

(104)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, 107. až 108. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.3.   Spotřeba v Unii

(105)

Několik dovozců ve společném podání napadlo údaje o spotřebě v Unii uvedené v 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo založeno na chybném použití statistických údajů PRODCOM o výrobě a prodeji v Unii, jak je vysvětleno v oddíle 4.2, a proto se zamítá.

(106)

Po opětovném přezkoumání statistických údajů Eurostatu o dovozu však bylo zjištěno, že od uložení prozatímních opatření byly tyto údaje aktualizovány a výsledkem bylo několik méně významných změn. V zájmu úplnosti a na základě aktualizované statistiky Eurostatu o dovozu a na základě podání týkajícího se prodejů výrobního odvětví Unie na trhu Unie se tedy spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Objem (v tunách)

2008

2009

2010

Období šetření

Spotřeba v Unii

826 897

687 587

750 828

727 411

Index (2008 = 100)

100

83

91

88

(107)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, 109., 111. a 112. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.4.   Dovoz z dotčené země

4.4.1.   Objem, cena a podíl dumpingového dovozu z dotčené země na trhu

(108)

Několik dovozců ve společném podání napadlo údaje uvedené v 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo založeno na chybném použití statistických údajů PRODCOM, a proto se zamítá.

(109)

Na základě aktualizované statistiky Eurostatu o dovozu (viz 106. bod odůvodnění) se objem, podíl na trhu a průměrné ceny dovozu dotčeného výrobku vyvíjely takto:

Tabulka 2

Dovoz z ČLR

2008

2009

2010

Období šetření

Objem dovozu (v tunách)

535 593

449 325

516 624

486 170

Index (2008 = 100)

100

84

96

91

Podíl na trhu (v %)

64,8

65,3

68,8

66,8

Průměrná dovozní cena (EUR/t)

1 274

1 307

1 473

1 498

Index (2008 = 100)

100

103

116

118

(110)

Aktualizované objemy, hodnoty a trendy jsou téměř shodné s ukazateli, jež byly analyzovány v prozatímním nařízení. Podíl čínského dovozu na trhu se během období šetření zvýšil z 64,8 % v roce 2008 na 66,8 %. Dovozní cena vzrostla v posuzovaném období téměř o 18 % z 1 274 EUR/t na 1 498 EUR/t.

(111)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že neexistuje žádný vztah mezi cenami a objemy čínského dovozu. V tomto směru se v souladu s čl. 3 odst. 3 základního nařízení posuzuje, zda došlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě v Unii. Pokud jde o účinek dumpingového dovozu na ceny, posoudí se, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie existuje značné cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu nebo zda tento dovoz jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Žádné z uvedených kritérií samo o sobě nemusí být rozhodující.

(112)

Ve výše uvedené souvislosti je třeba uvést následující. Za prvé, v době, kdy se spotřeba Unie oživila (2009–2010), došlo k významnému zvýšení cen čínského dovozu, což naznačuje, že určitý vztah tu je. Co je však důležitější, vývoj čínských cen během posuzovaného období by se měl posuzovat v souvislosti s velmi významným cenovým rozdílem, který existoval již v roce 2008 a který ilustrují průměrné ceny čínského dovozu (tabulka 2) a průměrné prodejní ceny Unie (tabulka 9) uvedené v prozatímním nařízení. Tyto velké cenové rozdíly potvrzuje vysoká úroveň cenového podbízení během období šetření. Zvýšení cen tedy nezabránilo tomu, aby čínský dovoz získal podíl na trhu v posuzovaném období. Ve skutečnosti tento dovoz nadále vyvíjel silný tlak na ceny výrobního odvětví Unie, které v posuzovaném období klesly o 12 %. Tato připomínka proto nemůže být přijata.

(113)

Pokud jde o vývoj dovozních cen (zvýšení) a objemu dovozu (pokles) od roku 2008 do roku 2011 a poté v roce 2012, na který upozornila jedna skupina čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, pozorovaný trend růstu průměrných cen dovozu nemůže zpochybnit nález dumpingu působícího újmu během období šetření. Co se týče vývoje objemu čínského dovozu, jak již bylo zvýrazněno ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a znovu v 109. bodě odůvodnění tohoto nařízení, ukazatel podílu na trhu indikuje růst tržního podílu čínského dovozu o 2 procentní body. Kromě toho, jak je podrobněji vysvětleno v 116. a 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 111. bodě odůvodnění tohoto nařízení, došlo k významnému cenovému podbízení čínského dovozu.

4.4.2.   Cenové podbízení

(114)

Po poskytnutí prozatímních informací požádaly některé zúčastněné strany o další podrobnosti o výpočtu cenového podbízení navíc k těm, která jsou již uvedena ve 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Byly poskytnuty i další informace, pokud to umožňovala jejich citlivá povaha a skutečnost, že výrobcům v Unii byla zaručena anonymita.

(115)

Podobně jako u rozhodnutí učiněného po uložení prozatímních opatření o vyloučení ze seznamu vyvážených výrobků některých „atypických“ výrobků za účelem výpočtu dumpingu (viz 69. bod odůvodnění tohoto nařízení) byly tyto výrobky vyloučeny také ze seznamu vyvážených výrobků použitého pro výpočet újmy. Tato změna měla jen malý vliv na rozpětí cenového podbízení, které proto zůstalo ve stejném rozmezí, jaké je uvedeno ve 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(116)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, 113. až 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.   Situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecně

(117)

Některé zúčastněné strany uvedly, že mezi rokem 2009 či 2010 a obdobím šetření se zlepšilo několik činitelů, které měly vliv na újmu, což svědčí o tom, že se výrobní odvětví Unie vyvíjí příznivě. Je však třeba poznamenat, že tato analýza není úplná a opomíjí vývoj těchto činitelů v průběhu celého posuzovaného období. V tomto ohledu je nutno brát v úvahu také vysvětlení v 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

Na žádost jedné zúčastněné strany se potvrzuje, že makroekonomické ukazatele byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie a mikroekonomické ukazatele byly analyzovány na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku, kam patřily také společnosti, které nepodaly žádost.

(119)

CCCLA tvrdila, že mikroekonomické a makroekonomické ukazatele uvedené v prozatímním nařízení nejsou reprezentativní, protože celková výroba v Unii je mnohem vyšší než údaje použité v rámci tohoto šetření. Vzhledem k analýze a závěrům, k nimž se dospělo v oddíle 4.2, se však tento argument zamítá.

(120)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, 118. až 121. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.   Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(121)

Jak je uvedeno v oddíle 4.1, několik dovozců napadlo údaje o výrobě uvedené v 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto údaje však byly zkontrolovány a potvrzeny.

(122)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, 122. až 124. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(123)

Aktualizace v tabulce 2 nemá dopad na tabulky 4 a 5 prozatímního nařízení.

(124)

Jelikož nebyly předloženy významné připomínky týkající se objemu prodeje a podílu na trhu, 125. a 126. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.3.   Zaměstnanost a produktivita

(125)

Několik dovozců ve společném podání zpochybnilo údaje o zaměstnanosti a produktivitě uvedené ve 127. a 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a tvrdilo, že neodpovídají obrázku v určitých statistikách Eurostatu (8).

(126)

Čísla u obou těchto ukazatelů byla však zkontrolována a shledána přesnými. Číselné údaje předložené stranami byly příliš široké a netýkaly výroby obdobného výrobku. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zaměstnanosti a produktivity, 127. a 128. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.4.   Velikost dumpingového rozpětí

(127)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně velikosti dumpingového rozpětí, 129. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

4.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1.   Zásoby

(128)

Několik dovozců ve společném podání napadlo číselné údaje o zásobách uvedené ve 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a jejich význam ve srovnání s veřejně dostupnými údaji o určitých výrobcích v Unii. Rovněž nesouhlasili s tvrzením, že výrobní odvětví Unie v podstatě vyrábí na zakázku.

(129)

Pokud jde o práci na zakázku, šetření potvrdilo, že tak tomu skutečně bylo v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku a že se v tomto odvětví jedná o obvyklou praxi. Čísla o zásobách uvedená v prozatímním nařízení se kromě toho týkala ověřených údajů od výrobců z Unie zařazených do vzorku, které jsou považovány za nejspolehlivější.

(130)

Po poskytnutí konečných informací byly uvedené připomínky zopakovány, nebyly však předloženy žádné nové argumenty. Jelikož nebyly vzneseny další připomínky ohledně stavu zásob, 130. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

4.5.3.2.   Prodejní ceny

(131)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se prodejních cen uvedených v prozatímním nařízení, 131. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

4.5.3.3.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál a mzdy

(132)

Po poskytnutí informací byla odhalena administrativní chyba ve výpočtu čistého zisku výrobního odvětví Unie a návratnosti investic. Tato chyba byla opravena a revidované údaje jsou tyto:

Tabulka 3

 

2008

2009

2010

Období šetření

Čistý zisk při prodeji v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % z čistého obratu z prodeje)

3,8

2,8

–0,5

3,2

Index (2008 = 100)

100

74

–13

84

Návratnost investic (čistý zisk v % čisté účetní hodnoty investic)

16,4

6,3

–6,8

20,5

Index (2008 = 100)

100

38

–41

125

(133)

Tato korekce podstatně neovlivňuje předběžná zjištění, pokud jde o tyto dva ukazatele. Vážená průměrná úroveň zisku výrobců zařazených do vzorku však byla během posuzovaného období mírně nižší, než jak bylo předběžně zjištěno, neboť se snížila z 3,8 % na 3,2 % (namísto z 4,2 % na 3,5 %). Návratnost investic do značné míry kopírovala trend pozorovaný v případě zisku, ale, jak po poskytnutí konečných informací poukázalo několik zúčastněných stran, v průběhu posuzovaného období se celkově vyvíjela spíše příznivě než nepříznivě.

(134)

Jedna zúčastněná strana zpochybnila nejistý stav výrobního odvětví Unie na začátku posuzovaného období, jak je uvedeno v 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato strana uvedla, že do úvahy lze vzít pouze újmu způsobenou dumpingem a že dumping byl zjištěn pouze v roce 2011. Zmínka o stavu výrobního odvětví Unie v tomto bodě odůvodnění byla uvedena pouze za účelem analýzy, zda zisk dosažený na začátku posuzovaného období lze brát v úvahu jako zisk, který výrobní odvětví obvykle dosahuje. Ukázalo se, že to není možné.

(135)

Některé strany zpochybnily srovnávací měřítko zisku uvedené v 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebo jiná (nižší) navržená srovnávací měřítka.

(136)

Skupina čínských vyvážejících výrobců uvedla, že úroveň zisku během období šetření byla dobrou mírou rentability. Toto tvrzení však nebylo podloženo. Jiná strana také uvedla, že úroveň zisku uvedenou v prozatímním nařízení lze považovat za běžnou úroveň, přičemž vycházela z veřejně dostupných údajů o zisku jednoho německého výrobce v letech 1999 až 2007. Jiná zúčastněná strana uvedla, že úroveň zisku v období šetření uvedenou v prozatímním nařízení lze považovat za „běžnou“ na základě závěrů studie Komise (9), která zahrnovala údaje o zisku jednoho německého výrobce v letech 2004 až 2007. Podobná tvrzení se ozývala po poskytnutí konečných informací.

(137)

V tomto ohledu je nutno připomenout, že v prozatímním nařízení byl vyvozen závěr, že zisk dosažený na začátku posuzovaného období nelze považovat za běžný zisk, jelikož výrobní odvětví Unie bylo již v té době v nejisté situaci, jak je vysvětleno v 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho bylo zjištěno, že výše zmíněné veřejně dostupné údaje o zisku jednoho německého výrobce v letech 1999–2007 se týkaly nejen výroby keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, ale i jiných důležitých segmentů. Co se týká studie Komise uvedené v 136. bodě odůvodnění tohoto nařízení, vzhledem k jejímu rozsahu, cíli a době bylo shledáno, že nemůže sloužit jako relevantní základ pro určení ziskovosti. V souvislosti s dotčeným výrobkem se například týkala zisku pouze jedné společnosti. Všechna tři podání, o nichž se mluví v 136. bodě odůvodnění tohoto nařízení, která jsou v rozporu s podáním uvedeným ve 141. bodě odůvodnění tohoto nařízení, nejsou dostatečně podložena. Potvrzuje se proto, že míra zisku ve výši 3,2 % zaznamenaná během období šetření nemohla být považována pro tento výrobek za přijatelnou.

(138)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jako srovnávací měřítko by se měla vzít úroveň zisku interiérového designu, nábytku nebo potravin švédského maloobchodního odvětví. Tato námitka by však měla být zamítnuta mimo jiné vzhledem k rozdílům v úrovních investic do výroby a do maloobchodního prodeje.

(139)

Po poskytnutí konečných informací jedna strana tvrdila, že 6 % zisk, který byl považován za přiměřený v rámci šetření týkajícího se obuvi, není v daném případě vhodné považovat za běžnou úroveň zisku, protože byla stanovena v roce 2006, kdy byla hospodářská situace mnohem příznivější než v roce 2013. Tento argument nelze přijmout. Především tato strana odkazuje na hospodářskou situaci obecně, a nikoli na konkrétní situaci na trhu se stolním nádobím a náčiním. Je pravda, že v roce 2009 spotřeba výrazně klesla, ale od té doby došlo k jejímu značnému oživení. Ještě důležitější však je, že na vývoj spotřeby by se nemělo pohlížet izolovaně. Vzhledem k vysokému objemu dumpingového dovozu (66,8 % podíl na trhu), úrovni dumpingu (dumpingové rozpětí od 13,1 % do 36,1 %) a úrovni cenového podbízení (od 26,5 % do 47,6 %) by byla hospodářská soutěž na trhu Unie úplně jiná, kdyby dovoz probíhal za nedumpingové ceny. Tento argument se proto zamítá.

(140)

Některé jiné strany navrhly srovnávací měřítko použité v jiném antidumpingovém šetření, tj. šetření týkající se keramických obkládaček (10). Podobné připomínky došly po poskytnutí konečných informací. Je však třeba poznamenat, že keramické obkládačky, na rozdíl od kožené obuvi a stolního nádobí a náčiní, nelze stejným způsobem považovat za spotřební výrobek. Domácnosti například nakupují nebo nahrazují předměty keramického stolního nádobí a náčiní v míře, která je bližší kožené obuvi než keramickým dlaždicím. Totéž platí o způsobu uvádění na trh a nakonec i o prodeji zákazníkům. Proto se zamítá žádost o použití cílového zisku, který byl použit v šetření týkajícího se keramických obkládaček.

(141)

Žadatelé uvedli, že srovnávací měřítko úrovně zisku by mělo být spíše nad 10 %, protože výroba stolního a kuchyňského nádobí a náčiní je kapitálově náročná a navíc vyžaduje vysoký stupeň nových investic a inovace. Třebaže je potvrzeno, že dotyčné odvětví je kapitálově náročné a že vyžaduje neustálou potřebu investic, informace předložené na podporu tohoto tvrzení nedokázaly změnit prozatímně použité měřítko. Šetření nemohlo dojít k závěru, že toto srovnávací měřítko by bylo nejvhodnější pro všechny výrobce v Unii.

(142)

Jedna skupina dovozců zpochybnila údaje o ziskovosti v prozatímním nařízení a na základě údajů o výrobních nákladech, o prodejní ceně a objemu v Unii a o vývozní prodejní ceně v prozatímním nařízení vypočítala ziskovost a dospěla k závěru, že během období šetření výrobní odvětví Unie ve skutečnosti dosáhlo zisku ve výši 6 %. Tento výpočet však byl chybný, protože kombinoval údaje z různých zdrojů (údaje o výrobcích v Unii vybraných do vzorku, údaje o výrobním odvětví Unie jako celku a údaje od Eurostatu).

(143)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další relevantní připomínky, 132. až 137. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.3.4.   Výrobní náklady

(144)

Několik dovozců se ve společném podání domnívalo, že údaje o výrobních nákladech ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení neodpovídaly údajům o vývoji pracovních nákladů a nákladů na energie podle Eurostatu. Strany upozornily, že náklady práce v členských státech vzrostly. Stejně tak vývoj nákladů na energie v Unii nezdůvodňoval snížení výrobních nákladů.

(145)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že údaje o nákladech práce a nákladech na energie, které strany poskytly, byly příliš obecné. Kromě toho skutečnost, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo snížit výrobní náklady v době, pro kterou byl charakteristický opačný obecný trend, svědčí o mimořádném úsilí, které výrobní odvětví Unie vyvinulo směrem ke snižování nákladů a udržení konkurenceschopnosti.

(146)

Údaje o výrobních nákladech uvedené v prozatímním nařízení představují ověřené výrobní náklady u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, 138. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

4.5.3.5.   Závěr o újmě

(147)

Některé strany zpochybnily závěr o újmě formulovaný v prozatímním nařízení na základě toho, že několik ukazatelů újmy se v úplně poslední části posuzovaného období zlepšilo. Tato věc však nemůže zpochybnit skutečnost, že většina ukazatelů újmy se v průběhu posuzovaného období zhoršila. Toto zhoršení ukazatelů újmy lze pozorovat u většiny makroekonomických ukazatelů, jako je objem výroby, kapacita, prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zaměstnanost, jakož i u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost a investice.

(148)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, 139. až 143. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

5.1.   Úvod

(149)

144. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje, jelikož k němu nebyly vzneseny žádné připomínky.

5.2.   Účinek dumpingového dovozu

(150)

Některé strany zpochybnily závěr uvedený v 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ačkoliv některé poměrné hodnoty uvedené v 145. a 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly, jak je vysvětleno výše, mírně upraveny, nic to nemění na faktech a závěrech obsažených v 145. až 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(151)

Vzhledem k vývoji podílu čínského dumpingového dovozu na trhu je jasné, že 147. bod odůvodnění prozatímního nařízení, zejména pokud jde o tvrzení, že pokles prodejních cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie a jeho ziskovosti lze přičíst stlačování cen, které na trhu Unie způsoboval dumpingový dovoz z ČLR, není v rozporu se vývojem podílu výrobního odvětví Unie na trhu, jak tvrdila jedna strana.

(152)

Navíc to, že ceny dovozu z ČLR během posuzovaného období rostly, jak uvedlo několik stran, nevyvrací nález cenového podbízení ani škodlivého dumpingu během období šetření.

(153)

Jelikož ohledně účinků dumpingového dovozu nebyly předloženy žádné další připomínky, 145. až 148. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.   Účinky jiných činitelů

5.3.1.   Dovoz z jiných třetích zemí než z dotčené země

(154)

Jak již bylo zmíněno v 106. bodě odůvodnění, po uložení prozatímních opatření byly aktualizovány údaje Eurostatu týkající se dovozu. Při porovnání nových údajů s předchozím údaji obsaženými v prozatímním nařízení byla odhalena administrativní chyba ve výpočtu údajů o dovozu z Thajska a Turecka. Tato chyba byla odstraněna, a konečné údaje týkající se dovozu obdobného výrobku z třetích zemí podle údajů Eurostatu tedy vypadají takto:

Tabulka 4

 

2008

2009

2010

Období šetření

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí (v tunách)

100 972

81 464

81 595

89 146

Index (2008 = 100)

100

81

81

88

Podíl na trhu (v %)

12,2

11,8

10,9

12,3

Průměrná dovozní cena (EUR/t)

2 378

2 354

2 590

2 519

Index (2008 = 100)

100

99

109

106

Objem dovozu z Turecka (v tunách)

26 978

25 303

25 485

29 336

Index (2008 = 100)

100

94

94

109

Podíl na trhu (v %)

3,3

3,7

3,4

4

Průměrná dovozní cena (EUR/t)

2 776

2 649

2 802

2 855

Index (2008 = 100)

100

95

101

103

Objem dovozu z Thajska (v tunách)

25 916

20 660

20 600

25 213

Index (2008 = 100)

100

80

79

97

Podíl na trhu (v %)

3,1

3

2,7

3,5

Průměrná dovozní cena (EUR/t)

1 246

1 183

1 403

1 356

Index (2008 = 100)

100

95

113

109

(155)

Dovoz ze třetích zemí se v posuzovaném období snížil o 12 %, zatímco podíl tohoto dovozu na trhu byl poměrně stálý.

(156)

Je třeba podotknout, že průměrné ceny dovozu z ostatních třetích zemí v posuzovaném období vzrostly o 6 % a byly trvale vyšší než průměrná prodejní cena čínského vývozu (v období šetření o 68 %).

(157)

Před zveřejněním prozatímního nařízení CCCLA zjistila, že se dovoz z Turecka v letech 2010 a 2011 zvýšil o 8 % a dovozní ceny z Turecka byly údajně jen asi o 20 % vyšší než ceny dovozu z ČLR. Některé strany následně zpochybnily závěr o tureckém dovozu z prozatímního nařízení.

(158)

Majíce na paměti, že ve vykazování tureckého dovozu v prozatímním nařízení se vyskytla významná zjevná chyba, a s ohledem na výše uvedené aktualizované údaje, nic nesvědčí o tom, že turecký dovoz, vzhledem k jeho ceně a podílu na trhu, může narušit příčinnou souvislost mezi čínským vývozem dotčeného výrobku a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Je třeba rovněž poznamenat, že nezahrnutí dovozu pocházejícího z Turecka do podnětu nelze označit za diskriminační, jelikož v počáteční fázi nebyly dostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, pokud jde o dovoz z Turecka.

(159)

Podíl dovozu z Thajska na trhu během období šetření nikdy nepřesáhl 3,5 %.

(160)

Z výše uvedených důvodů byl učiněn závěr, že dovoz z jiných třetích zemí podstatně neovlivnil situaci výrobního odvětví Unie natolik, aby to narušilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.3.2.   Segmenty trhu

(161)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné nové připomínky týkající se segmentů trhu, 156. až 158. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.3.   Spotřeba a poptávka

(162)

Jedna strana tvrdila, že újma by se mohla připsat na vrub dlouhodobého snižování poptávky po výrobcích vyráběných v Unii. Šetření však takovou tendenci nepotvrdilo, jak již bylo vysvětleno ve 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(163)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, pokud jde o spotřebu a poptávku, 159. až 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.4.   Vývoz výrobního odvětví Unie

(164)

Jedna strana upozornila na to, že během posuzovaného období byly průměrné vývozní ceny Unie nižší než průměrné prodejní ceny na trhu Unie. To by mohlo mít vliv na schopnost výrobního odvětví Unie investovat nebo přijímat nové zaměstnance. Podobný argument se zopakoval po poskytnutí konečných informací. Jak však již bylo uvedeno v 169. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, většina ukazatelů újmy nemůže být ovlivněna vývozní výkonností. Kromě toho by bylo možno rovněž tvrdit, že tyto prodeje představovaly jistý způsob částečné kompenzace újmy způsobené na trhu Unie. Dále, jelikož průměrné ceny byly vypočteny vydělením celkové hodnoty prodeje obdobného výrobku celkovým objemem tohoto prodeje, může odlišná sortimentní skladba prodeje na trhu Unie ve srovnání s vývozním prodejem rovněž vést k velkým rozdílům v průměrné celkové hodnotě prodeje. A konečně, tento vývozní prodej představoval necelých 37 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie, tj. dominantním trhem pro výrobní odvětví Unie byl nepochybně domácí trh Unie. Tvrzení, že tento vývozní prodej způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu do té míry, že došlo k porušení příčinné souvislosti mezi dovozy z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, se proto zamítá.

(165)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné nové připomínky týkající se vývozu výrobního odvětví Unie, 167. až 170. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.5.   Zrušení dovozních kvót

(166)

Po uložení prozatímních opatření jiná strana tvrdila, že zrušení dovozních kvót v průběhu posuzovaného období mělo dopad na výrobce v Unii. Nebyly však předloženy žádné nové skutečnosti, které by mohly změnit závěr učiněný v 173. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(167)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové podložené připomínky ohledně zrušení dovozních kvót, 171 až 173. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.6.   Protisoutěžní praktiky na trhu Unie

(168)

Po uložení prozatímních opatření trvalo několik stran na tom, že nebylo řádně zohledněno šetření kartelu zahájené německými orgány, o němž se zmiňuje 175. bod odůvodnění prozatímního nařízení, ani pokuta uložená kartelu zmíněná v tomtéž bodě odůvodnění. Co se týká těchto tvrzení, návdavkem k tomu, co již bylo uvedeno v 174. a 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, lze uvést následující.

(169)

Německé šetření kartelu, v němž se vyšetřuje údajné stanovování cen od července 2005 do února 2008, stále probíhá. Jelikož výrobcům z Unie je zaručena důvěrnost a vzhledem k tomu, že konečné výsledky probíhajícího německého šetření dosud nebyly zveřejněny, není možné se vyjádřit k podrobnostem provedené analýzy. Lze však potvrdit, že žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku není vyšetřován v tomto dosud neukončeném šetření. Šetření dospělo také k závěru, že mikroekonomické ukazatele nebyly ovlivněny šetřenými praktikami a makroekonomické ukazatele byly ovlivněny jen velmi omezeně, pokud vůbec.

(170)

Pokud jde o nález kartelu v případě koupelnové výbavy a příslušenství, je třeba připomenout, že tento cenový kartel bylo shledán aktivním v letech 1992 až 2004 a že pouze jediný z výrobců z těch, kterým byla udělena pokuta, je současně činný v odvětví stolního a kuchyňského nádobí a náčiní. Na údaje, které tento výrobce poskytl v rámci zjišťování reprezentativnosti a újmy, nemají vliv kartelové praktiky, jelikož byly použity pouze údaje o stolním a kuchyňském nádobí a náčiní, a nikoli jeho konsolidované údaje. Proto pokuta za tento kartel neměla vliv na údaje, které poskytl tento výrobce. Dále je třeba připomenout, že ke stanovení cen docházelo dlouho před posuzovaným obdobím. Vzhledem k tomu, že totožnost výrobců v Unii je důvěrná, nelze ji zveřejnit bez ohledu na to, zda daná společnost je nebo není zařazená do vzorku. Pokud by však výrobce v Unii zařazený do vzorku zaznamenal na svých účtech jakékoli položky (např. pokutu za kartel), které by za účelem tohoto šetření zkreslovaly obrázek o jeho újmě, orgán provádějící šetření by je izoloval s cílem zabránit zkreslení relevantních činitelů, které mají vliv na újmu.

(171)

Proto se tvrzení, která se týkala dopadu výše uvedeného vyšetřování kartelu na újmu a analýzu příčinných souvislostí, zamítají.

(172)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že se jednalo o protiprávní cenová ujednání a rozdělení trhu mezi výrobci v Unii, avšak toto tvrzení nepodložil žádnými důkazy, a proto se zamítá.

(173)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové připomínky týkající se protisoutěžních praktik na trhu Unie, 174. až 176. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.7.   Výrobní metody

(174)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné nové připomínky k výrobním metodám, 177. a 178. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(175)

Jeden dovozce po poskytnutí konečných informací zopakoval podobná tvrzení, přičemž argumentoval rozdílem ve výrobních metodách používaných výrobci v Unii oproti tradičnějším metodám v čínských továrnách. Nebyly však předloženy žádné věcné argumenty, které by mohly změnit závěr učiněný v 178. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a toto tvrzení se proto s konečnou platností zamítá.

5.3.8.   Trhy s použitým zbožím

(176)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné nové připomínky, pokud jde o trhy s použitým zbožím, 179. a 180. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.9.   Hospodářská krize

(177)

Jedna strana uvedla, že 183. bod odůvodnění prozatímního nařízení uvádí mylnou analýzu situace v období hospodářského oživení mezi roky 2010 a 2011 a že dopad hospodářské krize byl podhodnocen. Tyto připomínky se opakovaly po poskytnutí konečných informací. Tato tvrzení však byla nepodložená. Je třeba také zdůraznit, že v citovaném bodě odůvodnění je uvedeno, že dumpingový dovoz z ČLR zvýšil dopady hospodářského poklesu. Pokud jde o dopad hospodářské krize, v 184. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se jednoznačně uvádí, že hospodářská krize mohla přispět ke špatné výkonnosti výrobního odvětví Unie, třebaže nemohla narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla výrobnímu odvětví způsobena v období šetření.

(178)

Vzhledem k tomu, že ohledně hospodářské krize nebyly vzneseny žádné nové připomínky, 181. až 184. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.3.10.   Jiné činitele

(179)

Několik dovozců ve společném podání tvrdilo, že pokles zaměstnanosti byl běžným vývojem v odvětví spotřebního zboží. Toto tvrzení však nebylo podloženo. Kromě toho, i kdyby byl tento trend v tomto odvětví běžný, nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a významnými ztrátami pracovních míst v tomto odvětví. Toto tvrzení se proto zamítá.

(180)

Jedna strana tvrdila, že zbývající strukturální schodky výrobního odvětví Unie ve spojení s existující nadbytečnou kapacitou, jak ukazuje tabulka 3 prozatímního nařízení, mohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobcům v Unii. Pokud jde o toto tvrzení, ačkoli se výrobní odvětví Unie nacházelo v nejisté situaci již na začátku posuzovaného období a prošlo restrukturalizací, šetření potvrdilo, že bylo konkurenceschopné a náležitě se vyrovnávalo s poptávkou ze všech trhů. Co se týče tabulky 3 prozatímního nařízení, na pokles výroby je třeba nahlížet ve spojení s tlakem vyplývajícím z velkého objemu levného dovozu z ČLR, jelikož vývoz výrobního odvětví Unie zůstal stabilní. Toto tvrzení proto nebylo možné přijmout.

(181)

Jedna strana měla za to, že Komise nezohlednila kumulativní účinek všech ostatních škodlivých činitelů. Toto tvrzení vzneslo též několik stran po poskytnutí konečných informací. Vzhledem k výsledkům šetření v souvislosti s různými jinými faktory, jichž se zúčastněné strany dovolávaly, však není možné si představit, že by jejich kumulativní účinek mohl narušit příčinnou souvislost. Ve skutečnosti byl dopad ostatních činitelů, na které zúčastněné strany upozornily, malý, pokud ne nulový.

(182)

Jedna strana měla za to, že orgán provádějící šetření nerozlišoval mezi souběžným výskytem a příčinnou souvislostí. Poskytnuté podpůrné informace nebyly v tomto ohledu zdaleka přesvědčivé, a toto tvrzení se proto zamítá.

(183)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné nové připomínky týkající se dalších činitelů, 185. až 190. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.4.   Závěr týkající se příčinné souvislosti

(184)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné nové připomínky, 191. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

6.   ZÁJEM UNIE

6.1.   Předběžné poznámky

(185)

192. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje, jelikož k němu nebyly vzneseny žádné připomínky.

6.2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(186)

Jeden polský výrobce, který nepodal žádost, uvítal opatření a jeden výrobce ze Spojeného království, který nepodal žádost, ale měl zájem na dovozu daného výrobku, vyslovil nesouhlas s opatřeními. Druhá uvedená strana má za to, že clo by mělo nepříznivý dopad na ty výrobce, kteří doplňují svůj sortiment výrobků dovozem z ČLR a přizpůsobili se globalizaci prostřednictvím modelu podnikání, v němž se práce s vysokou přidanou hodnotou vykonává v Unii. Zákazníci by navíc měli menší sklon nakupovat jejich výrobky, protože by již nenabízeli celý sortiment výrobků.

(187)

Pokud jde o tvrzení druhé strany, byla prozkoumána situace této společnosti. Bylo zjištěno, že čínský dovoz stolního nádobí a náčiní představoval malou část jejich celkového dovozu. Společnost ovšem tvrdila, aniž to blíže upřesnila, že tento dovoz byl pro ně důležitý. Společnost neposkytla žádné údaje o vlastní výrobě. Podle finančních výkazů dosáhla tato společnost v roce 2011 zisk před zdaněním přes 10 %, přičemž většinu z toho na trzích mimo Unii (o dotčeném výrobku nebyly poskytnuty žádné číselné údaje). Na tomto základě se neočekává, že by uložení opatření ohrozilo životaschopnost této společnosti. Pokud jde o tvrzení, že mnohé jiné podniky by v důsledku opatření také čelily potížím, nebylo podloženo konkrétními důkazy. Podle odpovědí obdržených v průběhu zjišťování reprezentativnosti před zahájením řízení a podle následně došlých podání nic nenasvědčuje tomu, že se v takové situaci nachází významný počet společností.

(188)

Cla by měla kladný vliv na výrobní činnost výrobního odvětví Unie. Od nedávného zavedení prozatímních antidumpingových cel byl zaznamenán pozitivní vývoj v několika případech.

(189)

Výše uvedený pozitivní vývoj potvrzuje tvrzení žadatelů, že výroba Unie by se mohla ve velmi krátkém čase podstatně zvýšit s pomocí zařízení, strojů a pracovních sil, které již jsou k dispozici, a větší zvýšení by bylo možné v dlouhodobém horizontu. Narovnání nekalých cenových praktik na trhu jim proto přinese výhodu, jelikož díky úrovni cen by bylo atraktivnější vyrábět více výrobků v Unii, ať už pro velké nebo malé zakázky, ve zvláštním provedení nebo jako běžné neznačkové výrobky. Výsledkem by byla tvorba nových pracovních míst vyžadujících různé dovednosti, a nezaměstnanost by proto klesla.

(190)

Pokud jde o nemožnost nabízet celý sortiment výrobků, toto tvrzení nelze přijmout, protože spotřebitelé vyžadují neustále se měnící sortiment výrobků od více dodavatelů.

(191)

Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné další připomínky, 193. až 198. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

6.3.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(192)

Dva největší dovozci ve vzorku zpochybnili úroveň své spolupráce, pokud jde o úplné údaje o ziskovosti a o rozpětí mezi nákupními a prodejními cenami pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, a jeden z nich odepřel přístup ke svým účtům a tvrdil, že kdyby byl přístup poskytnut, nic by se nezměnilo. Strany uvedly, že jim jejich velikost a obchodní model nedovoluje poskytnout tak podrobné údaje, jak je požadováno. V konečné fázi se potvrzuje, že jeden z nich znovu odepřel přístup ke svému účetnictví dovozce a že oba, třebaže se o to snažili, nedokázali poskytnout úplné a použitelné údaje o ziskovosti a informace o rozpětí mezi kupní cenou a cenou při dalším prodeji pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, tak, aby je mohly instituce využít pro analýzu situace dovozců, kteří nejsou ve spojení. Omezené informace poskytnuté oběma společnostmi o svých kupních cenách a cenách při dalším prodeji byly sice celkově neprůkazné, ale byly plně v souladu s obecnými informacemi o přirážkách, které byly shrnuty v 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(193)

V 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly zúčastněné strany vyzvány, aby předložily dodatečné, úplné a ověřitelné údaje pro další analýzu dopadu opatření na dodavatelský řetězec.

(194)

V návaznosti na prozatímní opatření zaslali dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, nové odpovědi na dotazník. Došla také podání o zájmu Unie od dalších dovozců nezařazených do vzorku, Sdružení evropského a mezinárodního obchodu („Foreign Trade Association“), švédského sdružení dovozců, velkoobchodníků a maloobchodníků (Svensk Handel), CCCLA a jednoho výrobce v Unii se zájmy v oblasti dovozu. Žádné z těchto podání neobsahovalo přesvědčivé údaje o dopadu opatření na dodavatelský řetězec.

(195)

Jedna strana tvrdila, že údaj o clem ovlivněné zaměstnanosti v navazujících odvětvích je podceněný, jelikož statistické údaje Eurostatu ukazují, že distribuční obchodní podniky zaměstnávají celkem více lidí (33 milionů) než výrobní podniky (31 milionů). Poskytnuté údaje se však týkaly dovozních a výrobních podniků obecně a pro účely tohoto šetření se použít nedaly.

(196)

Několik dovozců ve společném podání uvedlo, že pět dovozců zařazených do vzorku zaměstnávalo více než 10 000 pracovníků v souvislosti s dotčeným výrobkem, a nikoli 350, jak se uvádí v 200. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto číselné údaje byly znovu zkontrolovány. Je třeba zdůraznit, že v rámci analýzy zájmů dovozců se bere v úvahu počet pracovních míst souvisejících s dovozem a dalším prodejem příslušného výrobku včetně podpůrných funkcí. Zaměstnanost související s jinými výrobky nebo původem nebo s takovými činnostmi, jako je velkoobchod či maloobchod, by se samozřejmě do tohoto čísla neměla počítat. Je třeba poznamenat, že v dřívější fázi řízení skupina 14 dovozců odhadla celkový příslušný počet pracovních míst na úrovni dovozců na 7 000. Toto číslo se zdá být rozumným odhadem založeným na extrapolaci situace dovozců zařazených do vzorku, pokud jejich údaje bylo možné použít.

(197)

Některé strany si stěžovaly na vysoký údaj o hrubém rozpětí obsažený v 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a tvrdily, že je určitě zavádějící. Šetření však ukázalo, že velká většina dovozců, kteří odpověděli na dotazy určené pro výběr vzorku dovozců, nahlásila hrubé rozpětí mezi kupní cenou a cenou při dalším prodeji v rozmezí od 50 % do 200 % a do vzorku zařazení dovozci se nacházeli v podobné situaci. Po poskytnutí prozatímních informací předložili dále žadatelé několik příkladů na podporu informací z veřejně přístupného článku, o němž je zmínka v 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. potvrzení poměru dovozní ceny a maloobchodní ceny dotčeného výrobku.

(198)

Jeden výrobce ze Spojeného království se zájmy v oblasti dovozu vysvětloval, že takové rozpětí je zapotřebí k pokrytí určitých nákladů vynaložených v Unii. Nebyly poskytnuty žádné údaje, které by umožnily výpočet těchto rozpětí na základě obratu.

(199)

Jelikož použitelné údaje o zisku z dovozu dotčeného výrobku bylo možné získat a ověřit pouze od tří dovozců zařazených do vzorku a tito tři dovozci představovali jen asi 3 % dovozu dotčeného výrobku, nebyl příslušný vážený průměrný zisk shledán průkazným, a proto nebyl uveden v prozatímním nařízení. Je však třeba poznamenat, že tento vážený průměrný zisk byl zdravý (v rozmezí 6 % až 10 % – toto rozpětí se uvádí z důvodu důvěrné povahy údajů).

(200)

Jeden dovozce tvrdil, že v Unii se nevyrábí dostatečný objem barveného kameninového zboží, a proto nemá jinou možnost, než ho dovážet z ČLR. Stejné tvrzení se objevilo po poskytnutí informací. Šetřením však bylo zjištěno, že barvené kameninové zboží lze odebírat z několika zdrojů, včetně od výrobců v Unii. Výrobci v Unii mají kromě toho výrobní kapacitu pro větší objem prodeje na trhu Unie.

(201)

Informace shromážděné v průběhu šetření neumožnily řádnou kvantifikaci toho, do jaké míry by dovozci mohli přenášet zvýšení kupní ceny v důsledku navrhované sazby cla. Pokud by však byl dovoz z ČLR předmětem konečného antidumpingového cla, vzhledem k informacím o hrubém a čistém rozpětí nic nenaznačuje, že by byla ohrožena životaschopnost dovozců. Jeden dovozce rovněž uvedl, že velké hospodářské subjekty na trhu a dovozci, jejichž hlavním předmětem podnikáni není keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, by nebyli nepříznivě ovlivněni.

(202)

Vyvozuje se proto závěr, že uložení opatření v navrhované výši nemá jako celek významný nepříznivý dopad na situaci dovozců dotčeného výrobku, kteří nejsou ve spojení.

(203)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné nové připomínky ohledně zájmu dovozců, kteří nejsou ve spojení, 199. až 211. bod prozatímního nařízení se potvrzují.

6.4.   Zájem ostatních hospodářských odvětví

(204)

V návaznosti na výzvu obsaženou v 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise v den zveřejnění prozatímních opatření kontaktovala přímo příslušné maloobchodníky a sdružení maloobchodníků, dovozce s možnou maloobchodní činností a také návrháře průmyslových vzorů, kteří byli Komisi známí, a vyzvala je, aby vyplnili příslušné dotazníky. Někteří respondenti, kteří původně tvrdili, že jsou maloobchodníci, odpověděli, že se jich šetření netýká, jelikož v tomto oboru podnikání nepůsobí. Komise nakonec obdržela sedm nových odpovědi na dotazník pro maloobchodníky. Těchto sedm maloobchodníků představovalo 1 % dovozu z ČLR během období šetření. Tyto odpovědi byly většinou v mnoha ohledech nedostatečné, byly však v nejvyšší možné míře analyzovány. Nedošly žádné odpovědi na dotazník pro návrháře průmyslových vzorů.

(205)

Takto získané informace v podstatě neposkytly žádné nové důkazy o zájmu jiných hospodářských odvětví, které by mohly zpochybnit závěr učiněný v 217. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(206)

Po zveřejnění prozatímních opatření došla podání týkající se zájmu Unie v jiných hospodářských odvětvích od dovozců zařazených i nezařazených do vzorku (včetně jednoho polského dovozce působícího v sektoru propagačních předmětů), sdružení evropského a mezinárodního obchodu (Foreign Trade Association), švédského sdružení dovozců, velkoobchodníků a maloobchodníků (Svensk Handel), několika maloobchodníků, CCCLA a osmi pražíren kávy (sedm z nich se sídlem v Itálii, jedna s ústředím v Rakousku).

(207)

Pražírny kávy tvrdily, že kvůli velmi nízkému počtu výrobců v Unii, kteří zajišťují potřeby jejich trhu (maximálně 5) a z nichž většina dováží z ČLR, a to buď přímo, nebo prostřednictvím sesterských podniků, a kvůli velmi vysokému počtu přístrojů na pražení kávy (1 500–3 000), by jim opatření v navrhovaném měřítku mohla v prozatímní fázi bránit v pořizování přesně stejných výrobků v budoucnosti. Toto tvrzení nelze přijmout. Za prvé, konečná opatření jsou nižší než prozatímní opatření. Za druhé, šetření ukázalo, že kdyby byla odstraněna újma způsobená dumpingovým dovozem z ČLR, výrobci v Unii dokáží lépe využít svého výrobního potenciálu a dále uspokojovat potřeby odvětví pražení kávy. Vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii je velmi pravděpodobné, že by počet výrobců v Unii, kteří by mohli přijímat objednávky od výrobců pražené kávy, byl vyšší než pět.

(208)

Pražírny kávy argumentovaly, že by antidumpingová opatření poškodila jejich vývoz kvůli ztrátě konkurenceschopnosti a možné odvetě čínských orgánů. Neexistuje však žádný důkaz, který by naznačoval, že úroveň uložených opatření by měla za následek ztrátu konkurenceschopnosti, přičemž je třeba mít na paměti, že ostatní členové WTO mají antidumpingová opatření týkající se tohoto druhu výrobku. Tvrzení o odvetných opatřeních bylo shledáno neopodstatněným.

(209)

Pražírny kávy uvedly, že antidumpingová opatření by nevyhnutelně vedla k všeobecnému poklesu jejich podnikatelské činnosti, ke snížení jejich prodeje, k celkovému zvýšení ceny kávy v hotelích, restauracích a cateringových službách a k poklesu kvality výrobků a služeb. To vše by údajně ohrožovalo značný počet přímých a nepřímých pracovních míst. Pokud však budeme mít na paměti hlavní předmět podnikání pražíren kávy a závěry týkající se účinků opatření na dodavatelský řetězec, tato tvrzení nelze uznat. Rovněž je třeba poznamenat, že celkový počet pracovních míst spojených s celosvětovým provozem jedné společnosti na výrobu pražené kávy nelze považovat za vhodný základ pro výpočet počtu pracovních míst, jež by byly ohroženy v důsledku uložení antidumpingových opatření.

(210)

Dva maloobchodníci tvrdili, že v Unii se nevyrábí dostatek nového kostního porcelánu a kostního porcelánu a že nemají jinou možnost než dovážet z ČLR. Se stejným tvrzením přišlo sdružení dovozců po poskytnutí informací. Především je třeba obecně poznamenat, že cílem antidumpingových opatření je znovu nastolit spravedlivý obchod, a nikoli zamezit dovoz. V tomto případě nelze úroveň opatření považovat za prohibitivní. Za druhé, při šetření bylo zjištěno, že tyto výrobky lze získat z několika zdrojů, včetně od výrobců v Unii. A konečně, výrobci v Unii mají výrobní kapacitu pro větší objem prodeje na trhu Unie a mohli by dále využít svého potenciálu, kdyby byla antidumpingová opatření s konečnou platností zavedena.

(211)

Jeden maloobchodník tvrdil, že opatření by mohla mít nepříznivý dopad na některé objekty, které slouží v odvětví cestovního ruchu. Toto tvrzení však nebylo podloženo věcnými informacemi. Rovněž váha dotyčných objektů v daném odvětví je jen omezená.

(212)

Jeden dovozce a jeden velkoobchodník tvrdili, že uložení opatření by vedlo k vertikální konsolidaci trhu ze strany některých velkých aktérů. Vzhledem k současnému počtu hráčů na trhu by to bylo v krátkodobém až střednědobém výhledu nepravděpodobné.

(213)

V návaznosti na otázky, které již byly řešeny v prozatímním nařízení, je třeba poznamenat, že některé strany shledaly, že nebyl dostatečně zohledněn zájem malých podniků, jako jsou maloobchodníci, distributoři a podniky, které se zabývají propagačními předměty. Toto tvrzení zopakovalo několik stran po poskytnutí konečných informací. Je třeba uznat, že celkově by mikropodniky a malé podniky mohly být citlivější na jakékoli zvýšení cen v důsledku antidumpingových cel. Neexistuje však důkaz, že úroveň opatření bude mít významný nepříznivý vliv na ostatní zúčastněné hospodářské subjekty z řad malých a středních podniků. Toto tvrzení se proto definitivně zamítá.

(214)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně zájmu ostatních hospodářských odvětví, 212. až 217. bod prozatímního nařízení se potvrzují.

6.5.   Zájem spotřebitelů (domácností)

(215)

Přestože se na ně Komise obrátila, žádná ze stran přímo zastupujících zájmy konečných kupujících, jako sdružení spotřebitelů, nepodala připomínky.

(216)

Některé strany napadly závěr v 222. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o vyšší ceny. Podobná tvrzení se objevila po poskytnutí konečných informací.

(217)

V nepravděpodobném případě, že by se clo zcela přeneslo na spotřebitele, a za předpokladu, že úroveň dovozu a ceny zůstanou stejné, znamenala by antidumpingová cla dodatečné náklady na domácnost za rok ve výši necelého 1 EUR. Tento výpočet je založen na objemu a hodnotě dovozu v období šetření, na navrhované výši cla a na počtu domácností v Unii.

(218)

Tento účinek nelze považovat za dostatečný k vyvážení pozitivního dopadu na výrobní odvětví Unie plynoucího z omezení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR.

(219)

Jedna strana tvrdila, že v důsledku opatření by nastal nedostatek levnějšího stolního nádobí a náčiní. Toto tvrzení se zopakovalo po poskytnutí konečných informací. Toto tvrzení nelze přijmout, protože, jak je uvedeno v 157. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie zásobuje všechny trhy (včetně levnějšího stolního nádobí a náčiní).

(220)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně zájmu spotřebitelů (domácností), 218. až 226. bod prozatímního nařízení se potvrzují.

6.6.   Závěr o zájmu Unie

(221)

S ohledem na výše uvedené se posouzení v prozatímním nařízení potvrzuje.

(222)

Potvrzují se proto 227. až 229. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

7.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

7.1.   Úroveň pro odstranění újmy

(223)

Bylo namítnuto, že ziskové rozpětí použité k výpočtu výše cla, která je nezbytná k odstranění účinků dumpingu působícího újmu, je příliš velké. Tato námitka byla zamítnuta, jak je vysvětleno v oddíle 4.5.3.3.

(224)

Některé strany zpochybnily cílový zisk, který byl použit pro výpočet rozpětí újmy. O těchto připomínkách pojednává 135. až 142. bod odůvodnění. Na základě analýzy těchto připomínek byl učiněn závěr, že by měl být zachován cílový zisk ve výši 6 %.

(225)

Jelikož ohledně úrovně pro odstranění újmy nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se metodika popsaná v 230. až 234. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

7.2.   Konečná opatření

(226)

Vzhledem k závěrům o dumpingu, újmě, příčinné souvislosti a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy. Je tudíž třeba stanovit všechny celní sazby na úrovni dumpingových rozpětí.

(227)

Menší úpravy uvedené v 115. a 132. bodě odůvodnění vedly k mírně revidovaným rozpětím cenového podbízení, jak je zohledněno v níže uvedených rozpětích újmy. Navrhovaná konečná antidumpingová cla jsou následující:

Společnost

Dumpingové rozpětí (v %)

Rozpětí újmy (v %)

Sazba konečného cla (v %)

Hunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd and Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd

18,3

44,8

18,3

Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd

13,1

92,6

13,1

CHL Porcelain Industries Ltd

23,4

110,1

23,4

Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited; Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd; Shandong Silver Phoenix Co., Ltd; Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd; Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd; Linyi Silver Phoenix Ceramics Co., Ltd; Linyi Chunguang Ceramics Co., Ltd, and Linyi Zefeng Ceramics Co., Ltd

17,6

79,1

17,6

Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd

22,9

45,7

22,9

Všechny ostatní spolupracující vyvážející výrobci

17,9

79,0

17,9

Všechny ostatní společnosti

36,1

110,1

36,1

(228)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly určeny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Pro dovoz dotčeného výrobku vyrobeného kteroukoli jinou společností, jejíž název není výslovně uveden v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nelze těchto sazeb využít a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(229)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze II tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému na všechny ostatní vývozce.

(230)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(231)

Každou žádost o použití individuální sazby antidumpingového cla (například po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba neprodleně podat Komisi (11) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz, například v souvislosti s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby pak bude toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno a seznam společností, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, bude aktualizován.

(232)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se celostátní celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(233)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení pro nové vývozce a spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a uvedené v příloze I tohoto nařízení, mělo by se vážené průměrné clo uložené posledně jmenovaným společnostem vztahovat i na všechny nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(234)

Všem stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (poskytnutí konečných informací). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací předložit připomínky.

(235)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

7.3.   Konečný výběr prozatímních antidumpingových cel

(236)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu cel, která byla s konečnou platností uložena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, s výjimkou keramických nožů, keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických škrabek, brousků keramických nožů a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba, v současnosti kódů KN ex 6911 10 00, ex 6912 00 10, ex 6912 00 30, ex 6912 00 50 a ex 6912 00 90 (kódy TARIC 6911100090, 6912001011, 6912001091, 6912003010, 6912005010 a 6912009010), pocházejících z ČLR.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Hunan Hualian China Industry Co., Ltd;

Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd;

Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd;

Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd.

18,3

B349

Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd

13,1

B350

CHL Porcelain Industries Ltd

23,4

B351

Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited;

Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd;

Shandong Silver Phoenix Co., Ltd;

Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd;

Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd;

Linyi Silver Phoenix Ceramics Co., Ltd;

Linyi Chunguang Ceramics Co., Ltd;

Linyi Zefeng Ceramics Co., Ltd.

17,6

B352

Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd

22,9

B353

Společnosti uvedené v příloze I

17,9

 

Všechny ostatní společnosti

36,1

B999

3.   Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li uvedeno jinak, použijí se platné předpisy týkající se cel.

Článek 2

1.   Částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (EU) č. 1072/2012 na dovoz keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických škrabek, brousků keramických nožů a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba pocházejících z ČLR se uvolňují.

2.   Částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (EU) č. 1072/2012 na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, s výjimkou keramických nožů, keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických škrabek, brousků keramických nožů a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba pocházejících z ČLR, se vybírají s konečnou platností. Částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, se uvolňují.

Článek 3

Ustanovení čl. 1 odst. 2 může být změněno zařazením nového vyvážejícího výrobce mezi spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, na něž se tudíž vztahuje vážená průměrná sazba cla ve výši 17,9 %, pokud nový vyvážející výrobce v ČLR poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

a)

v období šetření (tj. od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1;

b)

není ve spojení s žádným vývozcem nebo výrobcem v ČLR, na kterého se vztahují opatření uložená tímto nařízením; a

c)

skutečně vyvezl do Unie dotčený výrobek po skončení období šetření, z něhož vycházejí příslušná opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. května 2013.

Za Radu

předseda

S. COVENEY


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 318, 15.11.2012, s. 28.

(3)  Úř. věst. C 44, 16.2.2012, s. 22.

(4)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 2. února 2012 ve věci C-249/10 P, Brosmann Footwear HK and Others v. Rada Evropské unie, a rozsudek Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2012 ve věci C-247/10 P, Zhejiang Aokang Shoes Co. Ltd v. Rada Evropské unie.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Úř. věst. L 344, 14.12.2012, s. 1.

(6)  Tamtéž.

(7)  Viz poznámka pod čarou 4.

(8)  Statistiky Eurostatu o zaměstnanosti ve výrobě textilu, oděvů, usní, dřeva, korku, slámy, papíru a papírenských výrobků a v tisku a rozmnožování nahraných nosičů.

(9)  Competitiveness of the Ceramics Sector, final report 13 October 2008, p. 29.

(10)  Úř. věst. L 238, 15.9.2011, s. 1.

(11)  Evropská komise Generální ředitelství pro obchod, ředitelství H, kancelář: NERV-105, 08/020, 1049 Bruxelles/Brusel, BELGIQUE/ BELGIE.


PŘÍLOHA I

Čínští spolupracující vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku

Název

Doplňkový kód TARIC

Amaida Ceramic Product Co., Ltd.

B357

Asianera Porcelain (Tangshan) Ltd.

B358

Beiliu Changlong Ceramics Co., Ltd.

B359

Beiliu Chengda Ceramic Co., Ltd.

B360

Beiliu City Heyun Building Materials Co., Ltd.

B361

Beiliu Jiasheng Porcelain Co., Ltd.

B362

Beiliu Quanli Ceramic Co., Ltd.

B363

Beiliu Shimin Porcelain Co., Ltd.

B364

Beiliu Windview Industries Ltd.

B365

Cameo China (Fengfeng) Co., Ltd.

B366

Changsha Happy Go Products Developing Co., Ltd.

B367

Chao An Huadayu Craftwork Factory

B368

Chaoan County Fengtang Town HaoYe Ceramic Fty

B369

Chao'an Lian Xing Yuan Ceramics Co., Ltd.

B370

Chaoan Oh Yeah Ceramics Industrial Co., Ltd.

B371

Chaoan Shengyang Crafts Industrial Co., Ltd

B372

Chaoan Xin Yuan Ceramics Factory

B373

Chao'an Yongsheng Ceramic Industry Co., Ltd.

B374

Chaozhou Baodayi Porcelain Co., Ltd.

B375

Chaozhou Baode Ceramics Co., Ltd,

B376

Chaozhou Baolian Ceramics Co., Ltd.

B377

Chaozhou Big Arrow Ceramics Industrial Co., Ltd.

B378

Chaozhou Boshifa Ceramics Making Co., Ltd.

B379

Chaozhou Cantake Craft Co., Ltd.

B380

Chaozhou Ceramics Industry and Trade General Corp.

B381

Chaozhou Chaofeng Ceramic Making Co., Ltd.

B382

Chaozhou Chengxi Jijie Art & Craft Painted Porcelain Fty.

B383

Chaozhou Chengxinda Ceramics Industry Co., Ltd.

B384

Chaozhou Chenhui Ceramics Co., Ltd.

B385

Chaozhou Chonvson Ceramics Industry Co., Ltd.

B386

Chaozhou Daxin Arts & Crafts Co., Ltd.

B387

Chaozhou DaXing Ceramics Manufactory Co., Ltd

B388

Chaozhou Dayi Ceramics Industries Co., Ltd.

B389

Chaozhou Dehong Ceramics Making Co., Ltd.

B390

Chaozhou Deko Ceramic Co., Ltd.

B391

Chaozhou Diamond Ceramics Industrial Co., Ltd.

B392

Chaozhou Dongyi Ceramics Co., Ltd.

B393

Chaozhou Dragon Porcelain Industrial Co., Ltd.

B394

Chaozhou Fairway Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

B395

Chaozhou Feida Ceramics Industries Co., Ltd.

B396

Chaozhou Fengxi Baita Ceramics Fty.

B397

Chaozhou Fengxi Dongtian Porcelain Fty. No.2

B398

Chaozhou Fengxi Fenger Ceramics Craft Fty.

B399

Chaozhou Fengxi Hongrong Color Porcelain Fty.

B400

Chaozhou Fengxi Jiaxiang Ceramic Manufactory

B401

Chaozhou Fengxi Porcelain Industrial Trade Imp & Exp. Corp

B402

Chaozhou Fengxi Shengshui Porcelain Art Factory

B403

Chaozhou Fengxi Zone Jinbaichuan Porcelain Crafts Factory

B404

Chaozhou Fromone Ceramic Co., Ltd.

B405

Chaozhou Genol Ceramics Manufacture Co., Ltd.

B406

Chaozhou Good Concept Ceramics Co., Ltd.

B407

Chaozhou Grand Collection Ceramics Manufacturing Co. Ltd.

B408

Chaozhou Guangjia Ceramics Manufacture Co., Ltd.

B409

Chaozhou Guidu Ceramics Co., Ltd.

B410

Chaozhou Haihong Ceramics Making Co., Ltd.

B411

Chaozhou Hengchuang Porcelain Co., Ltd.

B412

Chaozhou Henglibao Porcelain Industrial Co., Ltd.

B413

Chaozhou Hongbo Ceramics Industrial Co., Ltd.

B414

Chaozhou Hongjia Ceramics Making Co., Ltd.

B415

Chaozhou Hongye Ceramics Manufactory Co., Ltd.

B416

Chaozhou Hongye Porcelain Development Co., Ltd.

B417

Chaozhou Hongyue Porcelain Industry Co., Ltd.

B418

Chaozhou Hongzhan Ceramic Manufacture Co., Ltd.

B419

Chaozhou Hua Da Ceramics Making Co., Ltd.

B420

Chaozhou Huabo Ceramic Co., Ltd.

B421

Chaozhou Huade Ceramics Manufacture Co., Ltd.

B422

Chaozhou Huashan Industrial Co., Ltd.

B423

Chaozhou Huayu Ceramics Co., Ltd.

B424

Chaozhou Huazhong Ceramics Industries Co., Ltd.

B425

Chaozhou Huifeng Ceramics Craft Making Co., Ltd.

B426

Chaozhou J&M Ceramics Industrial Co., Ltd.

B427

Chaozhou Jencymic Co., Ltd.

B428

Chaozhou Jiahua Ceramics Co., Ltd.

B429

Chaozhou Jiahuabao Ceramics Industrial Co., Ltd.

B430

Chaozhou JiaHui Ceramic Factory

B431

Chaozhou Jiaye Ceramics Making Co., Ltd.

B432

Chaozhou Jiayi Ceramics Making Co., Ltd.

B433

Chaozhou Jiayu Ceramics Making Co., Ltd.

B434

Chaozhou Jin Jia Da Porcelain Industry Co., Ltd.

B435

Chaozhou Jingfeng Ceramics Craft Co., Ltd.

B436

Chaozhou Jinqiangyi Ceramics Co., Ltd.

B437

Chaozhou Jinxin Ceramics Making Co., Ltd

B438

Chaozhou Jinyuanli Ceramics Manufacture Co., Ltd.

B439

Chaozhou Kaibo Ceramics Making Co., Ltd.

B440

Chaozhou Kedali Porcelain Industrial Co., Ltd.

B441

Chaozhou King's Porcelain Industry Co., Ltd.

B442

Chaozhou Kingwave Porcelain & Pigment Co., Ltd.

B443

Chaozhou Lemontree Tableware Co., Ltd.

B444

Chaozhou Lianfeng Porcelain Co., Ltd.

B445

Chaozhou Lianjun Ceramics Co., Ltd.

B446

Chaozhou Lianyu Ceramics Co., Ltd.

B447

ChaoZhou Lianyuan Ceramic Making Co., Ltd.

B448

Chaozhou Lisheng Ceramics Co., Ltd.

B449

Chaozhou Loving Home Porcelain Co., Ltd.

B450

Chaozhou Maocheng Industry Dve. Co., Ltd.

B451

Chaozhou MBB Porcelain Factory

B452

Chaozhou Mingyu Porcelain Industry Co., Ltd.

B453

Chaozhou New Power Co., Ltd.

B454

Chaozhou Ohga Porcelain Co.,Ltd.

B455

Chaozhou Oubo Ceramics Co., Ltd.

B456

Chaozhou Pengfa Ceramics Manufactory Co., Ltd.

B457

Chaozhou Pengxing Ceramics Co., Ltd.

B458

Chaozhou Qingfa Ceramics Co., Ltd.

B459

Chaozhou Ronghua Ceramics Making Co., Ltd.

B460

Chaozhou Ronglibao Porcelain Co., Ltd.

B461

Chaozhou Rui Cheng Porcelain Industry Co., Ltd.

B462

Chaozhou Rui Xiang Porcelain Industrial Co., Ltd.

B463

Chaozhou Ruilong Ceramics Co., Ltd.

B464

Chaozhou Sanhua Ceramics Industrial Co., Ltd.

B465

Chaozhou Sanming Industrial Co., Ltd.

B466

Chaozhou Santai Porcelain Co., Ltd.

B467

Chaozhou Shuntai Ceramic Manufactory Co., Ltd.

B468

Chaozhou Songfa Ceramics Co.,Ltd.

B469

Chaozhou Sundisk Ceramics Making Co., Ltd.

B470

Chaozhou Teemjade Ceramics Co., Ltd.

B471

Chaozhou Thyme Ceramics Co., Ltd.

B472

Chaozhou Tongxing Huajiang Ceramics Making Co., Ltd

B473

Chaozhou Totye Ceramics Industrial Co., Ltd.

B474

Chaozhou Trend Arts & Crafts Co., Ltd.

B475

Chaozhou Uncommon Craft Industrial Co., Ltd.

B476

Chaozhou Weida Ceramic Making Co., Ltd.

B477

Chaozhou Weigao Ceramic Craft Co., Ltd.

B478

Chaozhou Wingoal Ceramics Industrial Co., Ltd.

B479

Chaozhou Wood House Porcelain Co., Ltd.

B480

Chaozhou Xiangye Ceramics Craft Making Co., Ltd.

B481

Chaozhou Xin Weicheng Co., Ltd.

B482

Chaozhou Xincheng Ceramics Co., Ltd.

B483

Chaozhou Xinde Ceramics Craft Factory

B484

Chaozhou Xingguang Ceramics Co., Ltd.

B485

Chaozhou Xinhui Porcelain Co., Ltd.

B486

Chaozhou Xinkai Porcelain Co., Ltd.

B487

Chaozhou Xinlong Porcelain Industrial Co., Ltd.

B488

Chaozhou Xinyu Porcelain Industrial Co., Ltd.

B489

Chaozhou Xinyue Ceramics Manufacture Co., Ltd.

B490

Chaozhou Yangguang Ceramics Co., Ltd.

B491

Chaozhou Yaran Ceramics Craft Making Co., Ltd.

B492

Chaozhou Yinhe Ceramics Co., Ltd.

B493

Chaozhou Yongsheng Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

B494

Chaozhou Yongxuan Domestic Ceramics Manufactory Co., Ltd.

B495

Chaozhou Yu Ri Ceramics Making Co., Ltd.

B496

Chaozhou Yuefeng Ceramics Ind. Co., Ltd.

B497

Chaozhou Yufeng Ceramics Making Factory

B498

Chaozhou Zhongxia Porcelain Factory Co., Ltd.

B499

Chaozhou Zhongye Ceramics Co., Ltd.

B500

Dabu Yongxingxiang Ceramics Co., Ltd.

B501

Dapu Fuda Ceramics Co., Ltd.

B502

Dapu Taoyuan Porcelain Factory

B503

Dasheng Ceramics Co., Ltd. Dehua

B504

De Hua Hongshun Ceramic Co., Ltd.

B505

Dehua Hongsheng Ceramic Co., Ltd.

B506

Dehua Jianyi Porcelain Industry Co., Ltd.

B507

Dehua Kaiyuan Porcelain Industry Co., Ltd.

B508

Dehua Ruyuan Gifts Co., Ltd.

B509

Dehua Xinmei Ceramics Co., Ltd.

B510

Dongguan Kennex Ceramic Ltd.

B511

Dongguan Shilong Kyocera Co., Ltd.

B512

Dongguan Yongfuda Ceramics Co., Ltd.

B513

Evershine Fine China Co., Ltd.

B514

Excellent Porcelain Co., Ltd.

B515

Fair-Link Limited (Xiamen)

B516

Far East (Boluo) Ceramics Factory Co., Ltd.

B517

Far East (chaozhou) Ceramics Factory Co., Ltd.

B518

Fengfeng Mining District Yuhang Ceramic Co. Ltd. („Yuhang“)

B519

Foshan Metart Company Limited

B520

Fujian De Hua Jiashun Art&Crafts Co., Ltd.

B521

Fujian Dehua Chengyi Ceramics Co., Ltd.

B522

Fujian Dehua Five Continents Ceramic Manufacturing Co., Ltd.

B523

Fujian Dehua Fujue Ceramics Co., Ltd.

B524

Fujian Dehua Full Win Crafts Co., Ltd.

B525

Fujian Dehua Fusheng Ceramics Co., Ltd.

B526

Fujian Dehua Gentle Porcelain Co., Ltd.

B527

Fujian Dehua Guanhong Ceramic Co., Ltd.

B528

Fujian Dehua Guanjie Ceramics Co., Ltd.

B529

Fujian Dehua Hiap Huat Koyo Toki Co., Ltd.

B530

Fujian Dehua Hongda Ceramics Co., Ltd.

B531

Fujian Dehua Hongsheng Arts & Crafts Co., Ltd.

B532

Fujian Dehua Hongyu Ceramic Co., Ltd.

B533

Fujian Dehua Huachen Ceramics Co., Ltd.

B534

Fujian Dehua Huaxia Ceramics Co., Ltd.

B535

Fujian Dehua Huilong Ceramic Co., Ltd.

B536

Fujian Dehua Jingyi Ceramics Co., Ltd.

B537

Fujian Dehua Jinhua Porcelain Co., Ltd.

B538

Fujian Dehua Jinzhu Ceramics Co., Ltd.

B539

Fujian Dehua Lianda Ceramic Co., Ltd.

B540

Fujian Dehua Myinghua Ceramics Co., Ltd.

B541

Fujian Dehua Pengxin Ceramics Co., Ltd.

B542

Fujian Dehua Rongxin Ceramic Co., Ltd.

B543

Fujian Dehua Shisheng Ceramics Co., Ltd.

B544

Fujian Dehua Will Ceramic Co., Ltd.

B545

Fujian Dehua Xianda Ceramic Factory

B546

Fujian Dehua Xianghui Ceramic Co., Ltd.

B547

Fujian Dehua Xingye Ceramic Co., Ltd.

B548

Fujian Dehua Yonghuang Ceramic Co., Ltd.

B549

Fujian Dehua Yousheng Ceramics Co., Ltd.

B550

Fujian Dehua You-Young Crafts Co., Ltd.

B551

Fujian Dehua Zhenfeng Ceramics Co., Ltd.

B552

Fujian Dehua Zhennan Ceramics Co., Ltd.

B553

Fujian Jackson Arts and Crafts Co., Ltd.

B554

Fujian Jiamei Group Corporation

B555

Fujian Profit Group Corporation

B556

Fujian Province Dehua County Beatrot Ceramic Co., Ltd.

B557

Fujian Province Yongchun County Foreign Processing and Assembling Corporation

B558

Fujian Quanzhou Longpeng Group Co., Ltd.

B559

Fujian Quanzhou Shunmei Group Co., Ltd.

B560

Fung Lin Wah Group

B561

Ganzhou Koin Structure Ceramics Co., Ltd.

B562

Global Housewares Factory

B563

Guangdong Baofeng Ceramic Technology Development Co., Ltd.

B564

Guangdong Bening Ceramics Industries Co., Ltd.

B565

Guangdong Daye Porcelain Co., Ltd.

B566

Guangdong Dongbao Group Co., Ltd.

B567

Guangdong Huaxing Ceramics Co., Ltd.

B568

Guangdong Quanfu Ceramics Ind. Co., Ltd.

B569

Guangdong Shunqiang Ceramics Co., Ltd

B570

Guangdong Shunxiang Porcelain Co., Ltd.

B571

Guangdong Sitong Group Co., Ltd.

B572

Guangdong Songfa Ceramics Co.,Ltd.

B573

GuangDong XingTaiYi Porcelain Co., Ltd

B574

Guangdong Yutai Porcelain Co., Ltd.

B575

Guangdong Zhentong Ceramics Co., Ltd

B576

Guangxi Baian Ceramic Co. Ltd

B577

Guangxi Beiliu City Ming Chao Porcelain Co., Ltd.

B578

Guangxi Beiliu Guixin Porcelain Co., Ltd.

B579

Guangxi Beiliu Huasheng Porcelain Ltd.

B580

Guangxi Beiliu Newcentury Ceramic Llc.

B581

Guangxi Beiliu Qinglang Porcelain Trade Co., Ltd.

B582

Guangxi Beiliu Rili Porcelain Co.,Ltd.

B583

Guangxi Beiliu Xiongfa Ceramics Co., Ltd.

B584

Guangxi Beiliu Yujie Porcelain Co., Ltd.

B585

Guangxi Beiliu Zhongli Ceramics Co., Ltd

B586

Guangxi Nanshan Porcelain Co., Ltd.

B587

Guangxi Xin Fu Yuan Co. Ltd.

B588

Guangxi Yulin Rongxing Ceramics Co., Ltd.

B589

Guangzhou Chaintime Porcelain Co., Ltd.

B590

Haofa Ceramics Co., Ltd. of Dehua Fujian

B591

Hebei Dersun Ceramic Co., Ltd.

B592

Hebei Great Wall Ceramic Co., Ltd.

B593

Henan Ruilong Ceramics Co., Ltd

B594

Henghui Porcelain Plant Liling Hunan China

B595

Huanyu Ceramic Industrial Co., Ltd. Liling Hunan China

B596

Hunan Baihua Ceramics Co., Ltd.

B597

Hunan Eka Ceramics Co., Ltd.

B598

Hunan Fungdeli Ceramics Co., Ltd.

B599

Hunan Gaofeng Ceramic Manufacturing Co., Ltd.

B600

Hunan Huari Ceramic Industry Co., Ltd

B601

Hunan Huawei China Industry Co., Ltd

B602

Hunan Huayun Ceramics Factory Co., Ltd

B603

Hunan Liling Tianxin China Industry Ltd.

B604

Hunan Provincial Liling Chuhua Ceramic Industrial Co., Ltd.

B605

Hunan Quanxiang Ceramics Corp. Ltd.

B606

Hunan Rslee Ceramics Co., Ltd

B607

Hunan Taisun Ceramics Co., Ltd.

B608

Hunan Victor Imp. & Exp. Co., Ltd

B609

Hunan Wing Star Ceramic Co., Ltd.

B610

Hunan Xianfeng Ceramic Industry Co.,Ltd

B611

Jiangsu Gaochun Ceramics Co., Ltd.

B612

Jiangsu Yixing Fine Pottery Corp., Ltd.

B613

Jiangxi Global Ceramic Co., Ltd.

B614

Jiangxi Kangshu Porcelain Co.,Ltd.

B615

Jingdezhen F&B Porcelain Co., Ltd.

B616

Jingdezhen Yuanjing Porcelain Industry Co., Ltd.

B617

Jiyuan Jukang Xingxing Ceramics Co., Ltd.

B618

Joyye Arts & Crafts Co., Ltd.

B619

Junior Star Ent's Co., Ltd.

B620

K&T Ceramics International Co., Ltd.

B621

Kam Lee (Xing Guo) Metal and Plastic Fty. Co., Ltd.

B622

Karpery Industrial Co., Ltd. Hunan China

B623

Kilncraft Ceramics Ltd.

B624

Lian Jiang Golden Faith Porcelain Co., Ltd.

B625

Liling Gaojia Ceramic Industry Co., Ltd

B626

Liling GuanQian Ceramic Manufacture Co., Ltd.

B627

Liling Huahui Ceramic Manufacturing Co., Ltd.

B628

Liling Huawang Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

B629

Liling Jiahua Porcelain Manufacturing Co., Ltd

B630

Liling Jialong Porcelain Industry Co., Ltd

B631

Liling Jiaxing Ceramic Industrial Co., Ltd

B632

Liling Kaiwei Ceramic Co., Ltd.

B633

Liling Liangsheng Ceramic Manufacture Co., Ltd.

B634

Liling Liuxingtan Ceramics Co., Ltd

B635

Liling Minghui Ceramics Factory

B636

Liling Pengxing Ceramic Factory

B637

Liling Quanhu Industries General Company

B638

Liling Rongxiang Ceramic Co., Ltd.

B639

Liling Ruixiang Ceramics Industrial Co., Ltd.

B640

Liling Santang Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

B641

Liling Shenghua Industrial Co., Ltd.

B642

Liling Spring Ceramic Industry Co., Ltd

B643

Liling Tengrui Industrial and Trading Co.,Ltd.

B644

Liling Top Collection Industrial Co., Ltd

B645

Liling United Ceramic-Ware Manufacturing Co., Ltd.

B646

Liling Yonghe Porcelain Factory

B647

Liling Yucha Ceramics Co., Ltd.

B648

Liling Zhengcai Ceramic Manufacturing Co., Ltd

B649

Linyi Jinli Ceramics Co., Ltd.

B650

Linyi Pengcheng Industry Co., Ltd.

B651

Linyi Wanqiang Ceramics Co., Ltd.

B652

Linyi Zhaogang Ceramics Co., Ltd.

B653

Liveon Industrial Co., Ltd.

B654

Long Da Bone China Co., Ltd.

B655

Meizhou Gaoyu Ceramics Co., Ltd.

B656

Meizhou Lianshunchang Trading Co., Ltd.

B657

Meizhou Xinma Ceramics Co., Ltd.

B658

Meizhou Yuanfeng Ceramic Industry Co., Ltd.

B659

Meizhou Zhong Guang Industrial Co., Ltd.

B660

Miracle Dynasty Fine Bone China (Shanghai) Co., Ltd.

B661

Photo USA Electronic Graphic Inc.

B662

Quanzhou Allen Light Industry Co., Ltd.

B663

Quanzhou Chuangli Craft Co., Ltd.

B664

Quanzhou Dehua Fangsheng Arts Co., Ltd.

B665

Quanzhou Haofu Gifts Co., Ltd.

B666

Quanzhou Hongsheng Group Corporation

B667

Quanzhou Jianwen Craft Co., Ltd.

B668

Quanzhou Kunda Gifts Co., Ltd.

B669

Quanzhou Yongchun Shengyi Ceramics Co., Ltd.

B670

Raoping Bright Future Porcelain Factory („RBF“)

B671

Raoping Sanrao Yicheng Porcelain Factory

B672

Raoping Sanyi Industrial Co., Ltd.

B673

Raoping Suifeng Ceramics and Glass Factory

B674

Raoping Xinfeng Yangda Colour Porcelain FTY

B675

Red Star Ceramics Limited

B676

Rong Lin Wah Industrial (Shenzhen) Co., Ltd.

B677

Ronghui Ceramic Co., Ltd Liling Hunan China

B678

Shandong Futai Ceramics Co., Ltd.

B679

Shandong Gaode Hongye Ceramics Co., Ltd.

B680

Shandong Kunlun Ceramic Co., Ltd.

B681

Shandong Zhaoding Porcelain Co., Ltd.

B682

Shantou Ceramics Industry Supply & Marketing Corp.

B683

Sheng Hua Ceramics Co., Ltd.

B684

Shenzhen Baoshengfeng Imp. & Exp. Co., Ltd.

B685

Shenzhen Bright Future Industry Co., Ltd. („SBF“)

B686

Shenzhen Donglin Industry Co., Ltd.

B687

Shenzhen Ehome Enterprise Ltd

B688

Shenzhen Ever Nice Industry Co., Ltd.

B689

Shenzhen Fuliyuan Porcelain Co., Ltd.

B690

Shenzhen Full Amass Ind. Dev. Co. Ltd

B691

Shenzhen Fuxingjiayun Ceramics Co., Ltd.

B692

Shenzhen Good-Always Imp. & Exp. Co. Ltd

B693

Shenzhen Gottawa Industrial Ltd.

B694

Shenzhen Hiker Housewares Ltd.

B695

Shenzhen Hua Mei Industry Development Ltd

B696

Shenzhen Mingsheng Ceramic Ltd.

B697

Shenzhen Senyi Porcelain Industry Co. Ltd.

B698

Shenzhen SMF Investment Co., Ltd

B699

Shenzhen Tao Hui Industrial Co., Ltd.

B700

Shenzhen Topchoice Industries Limited

B701

Shenzhen Trueland Industrial Co., Ltd.

B702

Shenzhen Universal Industrial Co., Ltd.

B703

Shenzhen Zhan Peng Xiang Industrial Co., Ltd.

B704

Shijiazhuang Kuangqu Huakang Porcelain Co., Ltd.

B705

Shun Sheng Da Group Co., Ltd. Quanzhou Fujian

B706

Stechcol Ceramic Crafts Development (Shenzhen) Co., Ltd.

B707

Taiyu Ceramic Co., Ltd. Liling Hunan China

B708

Tangshan Beifangcidu Ceramic Group Co., Ltd.

B709

Tangshan Boyu Osseous Ceramic Co., Ltd.

B710

Tangshan Chinawares Trading Co., Ltd

B711

Tangshan Daxin Ceramics Co., Ltd.

B712

Tangshan Golden Ceramic Co., Ltd.

B713

Tangshan Haigelei Fine Bone Porcelain Co., Ltd.

B714

Tangshan Hengrui Porcelain Industry Co., Ltd.

B715

Tangshan Huamei Porcelain Co., Ltd.

B716

Tangshan Huaxincheng Ceramic Products Co., Ltd.

B717

Tangshan Huyuan Bone China Co., Ltd.

B718

Tangshan Imperial-Hero Ceramics Co., Ltd.

B719

Tangshan Jinfangyuan Bone China Manufacturing Co., Ltd.

B720

Tangshan Keyhandle Ceramic Co., Ltd.

B721

Tangshan Longchang Ceramics Co., Ltd.

B722

Tangshan Masterwell Ceramic Co., Ltd.

B723

Tangshan Redrose Porcelain Products Co., Ltd.

B724

Tangshan Shiyu Commerce Co., Ltd.

B725

Tangshan Xueyan Industrial Co., Ltd.

B726

Tangshan Yida Industrial Corp.

B727

Tao Yuan Porcelain Factory

B728

Teammann Co., Ltd.

B729

The China & Hong Kong Resources Co., Ltd.

B730

The Great Wall Group Holding Co., Ltd. Guangdong

B731

Tienshan (Handan) Tableware Co., Ltd. („Tienshan“)

B732

Topking Industry (China) Ltd.

B733

Weijian Ceramic Industrial Co., Ltd.

B734

Weiye Ceramics Co., Ltd.

B735

Winpat Industrial Co., Ltd.

B736

Xiamen Acrobat Splendor Ceramics Co., Ltd.

B737

Xiamen Johnchina Fine Polishing Tech Co., Ltd.

B738

Xiangqiang Ceramic Manufacturing Co., Ltd. Liling City Hunan

B739

Xin Xing Xian XinJiang Pottery Co., Ltd.

B740

Xinhua County Huayang Porcelain Co., Ltd.

B741

Xuchang Jianxing Porcelain Products Co., Ltd.

B742

Yangjiang Shi Ba Zi Kitchen Ware Manufacturing Co., Ltd.

B743

Yanling Hongyi Import N Export Trade Co., Ltd.

B744

Ying-Hai (Shenzhen) Industry Dev. Co., Ltd.

B745

Yiyang Red Star Ceramics Ltd.

B746

Yong Feng Yuan Industry Co., Ltd. („Yong Feng Yuan Industry“)

B747

Yongchun Dahui Crafts Co., Ltd.

B748

Yu Yuan Ceramics Co., Ltd.

B749

Yuzhou City Kongjia Porcelain Co., Ltd.

B750

Yuzhou Huixiang Ceramics Co., Ltd.

B751

Yuzhou Ruilong Ceramics Co., Ltd.

B752

Zeal Ceramics Development Co., Ltd, Shenzhen, China

B753

Zhangjiakou Xuanhua Yici Ceramics Co., Ltd. („Xuanhua Yici“)

B754

Zhejiang Nansong Ceramics Co., Ltd.

B755

Zibo Boshan Shantou Ceramic Factory

B756

Zibo CAC Chinaware Co., Ltd.

B757

Zibo Fortune Light Industrial Products Co., Ltd.

B758

Zibo Fuxin Porcelain Co., Ltd.

B759

Zibo GaoDe Ceramic Technology & Development Co., Ltd.

B760

Zibo Hongda Ceramics Co., Ltd.

B761

Zibo Jinxin Light Industrial Products Co., Ltd.

B762

Zibo Kunyang Ceramic Corporation Limited

B763


PŘÍLOHA II

Platná obchodní faktura podle čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který fakturu vystavil, v tomto formátu:

1)

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

2)

Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodaného na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, vyrobila společnost (obchodní firma a sídlo společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

3)

Datum a podpis.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU