(EU) č. 215/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 215/2013 ze dne 11. března 2013 o uložení vyrovnávacího cla na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 22. února 2012 o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo dne 9. ledna 2012 sdružení EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících v tomto případě více než 70 % celkové výroby určitých výrobků z oceli s organickým povlakem v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o subvencování uvedeného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostatečný důvod k zahájení řízení.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise před zahájením šetření vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“), že obdržela podnět s náležitými podklady, podle nějž způsobuje subvencovaný dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Čínská vláda byla vyzvána ke konzultacím, aby se vyjasnily otázky uvedené v podnětu a dosáhlo se řešení na základě dohody. Čínská vláda nabídku ke konzultacím přijala a tyto konzultace následně proběhly. Řešení na základě vzájemné dohody se v rámci těchto konzultací nedosáhlo. Bylo však řádně přihlédnuto ke stanoviskům, jež k tvrzením v podnětu předložila čínská vláda a jež se týkaly nenapadnutelnosti daných programů. V návaznosti na konzultace předložila čínská vláda vlastní podání.

(4)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala Evropská komise dne 21. prosince 2011 o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR.

(5)

Dne 20. září 2012 uložila Komise nařízením (EU) č. 845/2012 (4) na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR prozatímní antidumpingové clo.

(6)

Analýza újmy provedená v rámci tohoto antisubvenčního šetření a analýza újmy provedená v rámci souběžně probíhajícího antidumpingového šetření jsou shodné, neboť definice výrobního odvětví Unie, reprezentativních výrobců v Unii a období šetření jsou v obou šetřeních stejné. Z tohoto důvodu byly připomínky týkající se aspektů újmy předložené v kterémkoli z těchto řízení zohledněny v obou řízeních.

(7)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(8)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, byli všichni známí vyvážející výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. října 2010 do 30. září 2011. Tyto informace byly požadovány podle článku 27 základního nařízení, aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí výběr vzorku, a pokud ano, umožnit jí tyto vzorky vybrat. Proběhly rovněž konzultace s orgány ČLR.

(9)

Zpočátku poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku 19 čínských vyvážejících výrobců nebo skupin výrobců. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců a v souladu s článkem 27 základního nařízení vybrala Komise původně vzorek tří vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců. Nicméně jeden z vyvážejících výrobců zahrnutých v tomto vzorku svoji spolupráci ukončil. Byl tudíž nahrazen následujícím vyvážejícím výrobcem s nejvyšším objemem vývozu do Unie. Po oznámení i tento vyvážející výrobce spolupráci ukončil.

(10)

Aby nedošlo k dalším prodlevám v řízení bylo rozhodnuto omezit výběr vzorku na dvě skupiny vyvážejících výrobců, které vykazovaly nejvyšší objem vývozu do Unie, tj. Zhangjiagang Panhua Steel Strip Co., Ltd a společnosti, které jsou s ní ve spojení, a Zhejiang Huadong Light Steel Building Material Co., Ltd a společnosti, které jsou s ní ve spojení. Vzorek těchto dvou skupin vyvážejících výrobců slouží jako základ pro stanovení míry subvencování těchto skupin, jakož i míry subvencování v případě všech spolupracujících výrobců nezahrnutých ve vzorku v souladu s čl. 15 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(11)

Pokud jde o výrobce v Unii, Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii, o nichž bylo Komisi známo, že vyrábějí obdobný výrobek, a jež byli vybráni na základě prodeje, objemu výroby, velikosti a zeměpisné polohy v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představují 46 % výroby v Unii a 38 % prodeje v Unii. Zúčastněné strany byly v oznámení o zahájení řízení rovněž vyzvány, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Jeden výrobce v Unii uvedl, že si nepřeje být do vzorku zařazen, a byl proto nahrazen následujícím největším výrobcem.

(12)

Pět dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců se výběr vzorku již nepovažoval za nutný.

(13)

Komise zaslala dotazníky zástupcům vlády ČLR, dvěma vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku, 14 dalším vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to požádali, šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, pěti spolupracujícím dovozcům v Unii a známým uživatelům.

(14)

Odpovědi byly obdrženy od zástupců ČLR, devíti vyvážejících výrobců a společností ve spojení v ČLR, šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, a deseti uživatelů.

(15)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla rozhodnout o subvencování, výsledné újmě a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto státních orgánů a společností:

(16)

Všechny strany byly následně informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno doporučit uložení konečných vyrovnávacích cel na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR (dále jen „zveřejnění konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke konečným informacím vyjádřit.

(17)

Komentáře předložené zúčastněnými stranami byly vzaty v úvahu a příslušně zohledněny.

(18)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(19)

V oznámení o zahájení řízení byl výrob0ek, který je předmětem šetření, definován jako určité výrobky z oceli s organickým povlakem (dále jen „ocel s organickým povlakem“), tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, a kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující více než 70 % hmotnostních zinku).

(20)

Čínské sdružení železa a oceli, dva vývozci a dva uživatelé navrhli vyloučit pět druhů výrobků. Tyto žádosti byly obdrženy a byly analyzovány takto:

(21)

Uživatel oceli s organickým povlakem předložil požadavek, aby ocel s organickým povlakem potažená chromem nebo cínem byla vyloučena z definice výrobku. Šetřením bylo zjištěno, že kovový povlak z chromu nebo cínu činí tento typ výrobku fyzicky a technicky odlišným od oceli s organickým povlakem, která je předmětem šetření. Navíc ocel s organickým povlakem potažená chromem nebo cínem je používána téměř výhradně při výrobě obalů potravin a kabelů. A konečně, výrobní odvětví Unie vysvětlilo, že nemělo v úmyslu zahrnout výše uvedený typ výrobku do daného šetření. Vzhledem k shora uvedeným důvodům není ocel s organickým povlakem potažená chromem nebo cínem zahrnuta do definice výrobku.

(22)

Tato žádost byla zamítnuta, neboť uvedené výrobky nespadají pod kódy KN v rámci šetření. Účelem nátěru nebo povlaku je pouze ochrana proti korozi, a výrobky proto patří do položky KN 7208, a nikoliv do položky KN 7210. Plechy válcované za tepla s ochranným nátěrem, ať organickým či anorganickým, nejsou zahrnuty do definice výrobku, a proto z ní nemohou být vyňaty.

(23)

Čínské sdružení železa a oceli a dva vývozci požadovali vyloučení oceli s organickým povlakem o tloušťce substrátu mezi 0,6 a 2,0 mm, která představuje 5–10 % vývozu z Číny, přičemž tvrdili, že přímá konkurence mezi čínským vývozem a výrobním odvětvím Unie existuje pouze v případě oceli s organickým povlakem o tloušťce substrátu mezi 0,6 a 2,0 mm.

(24)

Tato žádost byla zamítnuta, neboť jak čínští vývozci, tak výrobní odvětví Unie vyrábějí a prodávají ocel s organickým povlakem o tloušťce substrátu mezi 0,6 a 2,0 mm, a tyto výrobky si tudíž jasně konkurují. Nebyly poskytnuty žádné důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že ocel s organickým povlakem o tloušťce substrátu menší než 0,6 mm nekonkuruje oceli s organickým povlakem o tloušťce substrátu větší než 0,6 mm, a že by tedy šlo o různé typy výrobků. Ocel s organickým povlakem o tloušťce substrátu větší než 0,6 mm má stejné fyzikální a technické vlastnosti a stejné konečné použití, a jedná se tedy o totožný výrobek.

(25)

Dva dovozci tvrdili, že pouze čtyři výrobci v Unii mají osvědčení na výrobu tohoto typu výrobku a že ve skutečnosti jej vyrábí pouze jedna společnost. Rovněž tvrdili, že tento výrobek se liší od oceli s organickým povlakem potažené zinkem, pokud jde o vlastnosti výrobku.

(26)

Tato žádost byla zamítnuta, neboť oba typy jsou zaměnitelné a jejich použití se překrývá, přičemž přinejmenším dva spolupracující výrobci Unie vyráběli tento typ výrobku během období šetření. Je třeba poznamenat, že pouze jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce vyvážel tento typ výrobku do Unie během období šetření.

(27)

Tato žádost byla zamítnuta, neboť na rozdíl od tvrzení jednoho uživatele, je tento výrobek vyráběn a prodáván ve významném množství několika výrobci Unie a má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a konečné použití jako ostatní typy oceli s organickým povlakem.

(28)

Jedno sdružení požadovalo, aby ocel s organickým povlakem potažená chromem nebo cínem zařazená pod kód TARIC 7210122010 a 7210500010 byla zahrnuta do definice výrobku. Tento požadavek byl zamítnut, neboť na uvedené kódy se původní podnět nevztahuje a výrobky, které spadají pod dané kódy, mají jiné fyzikální a technické vlastnosti než výrobky zahrnuté v podnětu.

(29)

Vzhledem k vyloučení oceli s organickým povlakem potažené chromem nebo cínem, jak je popsáno v 21. bodě odůvodnění, je definice dotčeného výrobku příslušně upravena.

(30)

Dotčeným výrobkem jsou tedy určité výrobky z oceli s organickým povlakem (dále jen „ocel s organickým povlakem“), tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, a kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a s výjimkou oceli s organickým povlakem potažené chromem nebo cínem v současnosti kódů KN ex 7210 70 80, ex 7212 40 80, ex 7225 99 00, ex 7226 99 70 a pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(31)

Šetření ukázalo, že ocel s organickým povlakem vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Unie v Unii, ocel s organickým povlakem vyráběná a prodávaná na domácím trhu v ČLR a ocel s organickým povlakem dovážená do Unie z ČLR mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní konečné použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(32)

Čínská vláda a čínští vyvážející výrobci zahrnutí do vzorku poskytli odpovědi na dotazník a souhlasili s inspekcemi na místě za účelem ověření odpovědí.

(33)

Pokud jde o čínskou vládu, Komise jí po analýze odpovědí na dotazník zaslala písemné upozornění na nedostatky a dvě oznámení o inspekci. Poskytla čínské vládě dostatek času na přípravu a předložení vlastního vyjádření, kdykoli ji o to čínská vláda s uvedením důvodů požádala. Ve skutečnosti byly lhůty čínské vládě výrazně prodlouženy, tj. lhůta pro odpověď na dotazník byla prodloužena o 20 dní, čímž byla konečná lhůta na předložení odpovědi na dotazník prodloužena na 57 dní a 25 dní v případě odpovědi na písemné upozornění na nedostatky.

(34)

Ve svých odpovědích na dotazník, písemná upozornění na nedostatky a různá další podání poskytla čínská vláda informace, které se týkaly pouze programů používaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a tvrdila, že by se od ní nemělo žádat, aby odpovídala na otázky týkající se údajných subvenčních programů dostupných rovněž pro výrobce nezařazené do vzorku nebo výrobce, kteří se nepřihlásili.

(35)

S tímto požadavkem vyjádřila Komise zdvořilý nesouhlas a vysvětlila čínské vládě, že účelem dotazníku, který jí byl zaslán, je poskytnout Komisi informace o subvencování výrobního odvětví oceli s organickým povlakem v Číně a zjistit, do jaké míry je subvencován dovoz dotčeného výrobku do Unie. Komise informovala čínskou vládu o tom, že od ní vyžaduje podrobnější informace k rozsahu subvencování, aby mohla řešit případy, v nichž vývozci, kteří údajně obdrželi výhody podle konkrétních subvenčních programů, jež nebyly k dispozici společnostem zařazeným do vzorku nebo spolupracujícím společnostem, hrubě nespolupracují, a dále i případné žádosti pro individuální posouzení podané spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Čínská vláda však svůj přístup nezměnila a neposkytla informace o většině ostatních programů subvencí uvedených ve stížnosti, nicméně nepoužitých společnostmi zařazenými do vzorku.

(36)

Před konáním inspekcí na místě požádala čínská vláda Komisi o další písemné informace, zejména o kompletní seznam dotazů, jež Komise zamýšlela během inspekcí položit, a o seznam vládních útvarů, jež se měly inspekcí účastnit. Bylo namítáno, že v případě, že tyto informace nebudou čínské vládě poskytnuty „nebude si vědoma toho, co mělo být připraveno nebo by mohlo být očekáváno v průběhu inspekce“, a že oznámení o inspekci „rozhodně neposkytuje žádnou informaci o tom, co přesně Komise hodlá ověřovat …“.

(37)

Komise nemohla žádosti čínské vlády vyhovět. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise splnila všechny příslušné podmínky čl. 26 základního nařízení. Čínské vládě bylo zasláno podrobné oznámení o inspekci, v němž byl potvrzen program návštěvy (termíny a skupina programů, jež měly být projednávány v jednotlivé dny, kdy měla inspekce probíhat) a v němž byla čínská vláda požádána o to, aby byli přítomni zástupci orgánů odpovědných za příslušné programy a úředníci, kteří se podíleli na přípravě podání čínské vlády. Komise před provedením inspekcí na místě dále ozřejmila, že orgány odpovědné za programy, jež jsou předmětem šetření, jakož i úředníky, kteří jsou nejvíce povoláni k účasti na inspekcích a k zodpovídání dotazů, může určit pouze čínská vláda. Pokud jde o seznam konkrétních otázek, Komise vysvětlila, že právní předpisy EU (ani požadavky WTO) tento seznam nevyžadují a že účelem tohoto šetření je ověřit odpověď čínské vlády na dotazník a příslušná doplňková podání; inspekce se proto bude řídit strukturou těchto dokumentů. Komise dále vysvětlila, že se pokusí získat a objasnit další informace potřebné pro probíhající řízení, avšak konkrétní formulace dotazů kladených v této souvislosti bude záviset na odpovědích čínské vlády na původní ověřování jejích odpovědí. Komise dále čínskou vládu před provedením inspekcí na místě upozornila, že odmítnutí, pokud jde o poskytování potřebných informací či o pomoc orgánu provádějícímu šetření při ověřování informací a údajů pokládaných za nezbytné pro účely řízení, by mohlo postup šetření vážně ohrozit. Čínská vláda byla dále upozorněna na důsledky ustanovení článku 28 základního nařízení.

(38)

Během inspekce na místě u čínského ministerstva obchodu v Pekingu se Komise v souladu s článkem 11 a 26 základního nařízení snažila předložené informace ověřit na základě podkladů použitých při přípravě odpovědi čínské vlády. Předběžně přitom dospěla k závěru, že vzhledem k nedostatku dostupných údajů a podkladů nelze odpověď na dotazník řádně ověřit. Určité informace navíc nebyly předloženy vůbec, přestože o ně Komise výslovně požádala, a část dotazů zůstala jednoduše nezodpovězena. Čínská vláda byla následně upozorněna na důsledky nedostatečné spolupráce podle čl. 28 odst. 1 a 6 základního nařízení.

(39)

Čínská vláda rovněž uvedla, že Komise na ni ukládá neodůvodněnou zátěž a že v dotazníku a následném písemném upozornění na nedostatky požaduje nepodstatné a nadbytečné informace.

(40)

S ohledem na požadované informace je třeba poznamenat, že Komise požadovala informace, jež jsou pokládány za nezbytné pro reprezentativní zjištění, a zůstala ve svých požadavcích důsledná, když během šetření vyžadovala tytéž údaje a informace a čínskou vládu žádala o vysvětlení předložených informací a jejich vlivu na programy, jež byly předmětem šetření. Jinými slovy, Komise požadovala pouze informace, které byly nutné pro posouzení toho, zda dochází k subvencování a v jaké míře je pro dotčený výrobek dostupné na základě dalších údajných subvenčních programů v podnětu. Tyto informace by byly umožnily stanovit odpovídající výši poskytnuté subvence podle dalších subvenčních programů, jichž se šetření týká, dostupných nespolupracujícím vyvážejícím výrobcům. Vzhledem k tomu, že zástupci ČLR ani nespolupracující vyvážející výrobci neposkytli potřebné informace k určení, zda nespolupracujícím vyvážejícím výrobcům byly k dispozici další subvenční programy, došla Komise na základě nejspolehlivějších dostupných údajů k závěru, že další údajné subvenční programy byly nespolupracujícím vyvážejícím výrobcům skutečně k dispozici a při výpočtu výše výhody poskytnuté prostřednictvím těchto programů vycházela z nejspolehlivějších dostupných údajů.

(41)

Dva spolupracující vyvážející výrobci, tj. Union Steel China (Union Steel) a Shenzhen Shenzhen Sino Master Steel Co. Ltd., předložili podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení žádosti o individuální zjišťování. Oběma žádostem o individuální zjišťování nebylo možné vyhovět, neboť vzhledem k vysokému počtu údajných subvenčních programů a časové náročnosti antisubvenčního šetření by to bylo neúměrně zatěžující a mohlo by to zabránit včasnému ukončení šetření.

(42)

Společnost Union Steel již byla nicméně jednotlivě šetřena v souběžném antidumpingovém šetření, a individuální rozpětí újmy u této společnosti bylo tedy vypočteno.

(43)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda poskytla pouze odpověď týkající se programů využívaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, jak je vysvětleno výše ve 34. bodě odůvodnění, bylo v podstatě nemožné analyzovat některé ze subvenčních programů, jež možná využívá společnost Union Steel. Proto byla na základě dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení přidělena této společnosti průměrná subvenční sazba použitelná pro ostatní spolupracující společnosti.

(44)

Na základě informací uvedených v podnětu si Komise vyžádala informace týkající se těchto programů, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany vládního orgánu:

(45)

V podnětu se tvrdilo, že čínská vláda kontroluje některá dodavatelská odvětví a výrobky s cílem poskytnout výrobcům oceli s organickým povlakem vstupy za příznivé ceny. Na tomto základě získávají výrobci oceli s organickým povlakem vyrovnávací subvence prostřednictvím nákupu státem vyráběné oceli válcované za tepla a za studena od státem vlastněných podniků za cenu nižší než tržní, a tudíž za cenu, která je pro státem vlastněné podniky nižší než přiměřená.

(46)

Komise požadovala od čínské vlády podrobné informace o státem vlastněných podnicích, které poskytují čínským vyvážejícím výrobcům oceli s organickýcm povlakem ocel válcovanou za tepla a za studena, s cílem ověřit tvrzení uvedená v podnětu a zjistit, zda tyto státem vlastněné podniky jsou veřejnoprávními subjekty. Komise konkrétně vytvořila k dotazníku pro čínskou vládu dodatek B určený pro státem vlastněné podniky a vyzvala čínskou vládu, aby poskytla informace požadované v tomto dodatku. V písemném upozornění na nedostatky Komise znovu požádala čínskou vládu, aby poskytla informace žádané v dodatku B a vyzvala ji, aby odpovědi koordinovala s příslušnými státem vlastněnými podniky.

(47)

Čínská vláda však neposkytla odpověď na žádnou z otázek v dodatku B ani neposkytla podstatné informace požadované v hlavní části dotazníku (např. pokud jde o vlastnictví a kontrolu státem vlastněných podniků v odvětví oceli ze strany čínské vlády a o její zapojení do reorganizace čínského ocelářského průmyslu). Místo toho, aby čínská vláda poskytla požadované informace, uvedla ve své odpovědi na dotazník, že žadatelé nebyli schopni prokázat, že výrobci oceli válcované za tepla a za studena jsou veřejnoprávními subjekty.

(48)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády musela Komise prozkoumat další nejlepší možné dostupné informace. Komise tento postup oznámila čínské vládě. Při posuzování, zda státem vlastněné podniky, které čínským vyvážejícím výrobcům oceli s organickým povlakem poskytují ocel válcovanou za tepla a za studena, jsou veřejnoprávními subjekty, vzala Komise v úvahu omezené informace poskytnuté čínskou vládou, informace uvedené v podnětu, veřejně dostupné věcné informace z podobných řízení vedených jinými vyšetřovacími orgány, jakož i další veřejně dostupné informace, a založila své závěry na celkovém souhrnu informací k danému spisu.

(49)

Žadatel tvrdí, že státem vlastněné podniky v Číně jsou veřejnoprávními orgány ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení, které poskytují zboží (ocel válcovanou za tepla a za studena) výrobcům oceli s organickým povlakem za cenu nižší než tržní, a tím je zvýhodňují.

(50)

Odvolací orgán WTO ve své zprávě „Spojené státy – Konečná antidumpingová a antisubvenční cla na některé výrobky z Číny“ (5) (zpráva odvolacího orgánu) definoval veřejnoprávní subjekt jako entitu, která „má či vykonává vládní pravomoci nebo je jimi pověřena“ (6). Podle odvolacího orgánu je pro veřejnoprávní orgány rovněž charakteristický „výkon vládních funkcí“ (7), které by „za běžných okolností v rámci právního řádu příslušného Člena vykonávala státní moc“ (8).

(51)

S ohledem na závěry odvolacího orgánu WTO jsou analyzovány dvě otázky, tj. a) zda dotčené státem vlastněné podniky vykonávají funkce, jež jsou v Číně běžně považovány za součást výkonu státní moci a b) v případě, že ano, zda přitom jednají z pověření vlády.

(52)

V kontextu čínské vlády existují dostatečné důkazy svědčící o tom, že vláda je plně zapojena do řízení hospodářství. Ústřední úloha čínské vlády v oblasti hospodářství je zaručena Ústavou Čínské lidové republiky. Ustanovení článku 7 ústavy zní: „Státní hospodářství je odvětví socialistického hospodářství ve vlastnictví lidu; je hlavní silou v národním hospodářství. Stát zajišťuje upevnění a růst státního hospodářství.“ Podobně zní článek 15 ústavy: „Stát provádí hospodářské plánování na základě socialistického veřejného vlastnictví.“ Rovněž Ústava Komunistické strany Číny stanoví primární úlohu veřejného vlastnictví, např. preambule Ústavy Komunistické strany Číny zní: „strana musí zachovat a zlepšit základní hospodářský systém, přičemž veřejné vlastnictví hraje rozhodující roli …“ Rovněž různé pětileté plány vyhlášené národní komisí pro rozvoj a reformy a přijaté čínským nejvyšším výkonným orgánem Státní radou poukazují na velmi silnou kontrolu hospodářství ze strany čínské vlády.

(53)

Pokud jde o odvětví oceli, z informací ve spisu vyplývá, že státem vlastněné podniky vyrábějící v Číně ocel válcovanou za tepla a za studena často vykonávají popsané vládní funkce, mimo jiné v odvětvových plánech pro železářský a ocelářský průmysl. Tyto plány potvrzují rozhodnutí čínské vlády úzce se zapojit do řízení a rozvoje odvětví oceli v Číně, a proto jejich příslušné provádění státem vlastněnými podniky může být považováno za součást vládních postupů. Plány stanoví cíle pro veškeré subjekty v odvětví výroby železa a oceli a řídí celé odvětví, aby bylo stanovených cílů dosaženo. Čínská vláda ve skutečnosti používá státem vlastněné železářské a ocelářské podniky jako prodlouženou ruku státu za účelem dosažení cílů stanovených v těchto plánech.

(54)

Vyhláška č. 35 národní komise pro rozvoj a reformy – Politika pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu mimo jiné nastiňuje politiku, která má snížit počet podniků zabývajících se hutnictvím železa a oceli a stanoví cíle pro výstupy pro ty skupiny podniků, které jsou mezi 10 nejúspěšnějšími na domácím trhu (článek 3); pokud jde o výrobní kapacitu zakazuje zřízení nových železářských a ocelářských sdružených podniků (článek 10), stanoví podmínky pro přístup do odvětví železa a oceli na úrovni zařízení a rovněž udává technické a hospodářské ukazatele, jimiž se mají železářské a ocelářské podniky řídit (článek 12), stanoví pravidla pro změny v organizační struktuře ocelářských podniků (článek 20), spravuje investice (články 22, 23), podmiňuje přístup k finančním fondům (články 25, 26), dává státu právo zasahovat do nákupu surovin (článek 30).

(55)

Dvanáctý pětiletý rozvojový plán pro ocelářský průmysl shrnuje dosažení cílů stanovených v předchozím plánu, zahrnuje vývoj strategie a stanoví cíle pro celý ocelářský průmysl. Podobně jako vyhláška č. 35 stanoví velmi specifické cíle na úrovni průmyslových klastrů (Oddíl III.(III).6), podporuje některé projekty a jiné ne (Oddíl IV(IV)) a při podpoře železářského a ocelářského průmyslu v různých provinciích se chová diskriminačně (Oddíl IV(V), podporuje velké ocelářské podniky a přiznává vedoucí úlohu největším státem vlastněným čínským výrobcům oceli, jako je Bao Steel, Anshan Iron and Steel, Wuhan Iron and Steel atd. (9) Plán rovněž posiluje regulaci a řízení výrobní činnosti stávajících ocelářských podniků (Oddíl V(IV).

(56)

Zákon Čínské lidové republiky o státních prostředcích podniků rovněž zavazuje státem vlastněné podniky (nebo podniky se státními investicemi, které jsou v tomto zákoně zmiňovány), aby dodržovaly státní průmyslovou politiku (10). Podobně Předběžná opatření pro dohled a správu investic ústředních podniků ukládají státem vlastněným podnikům (podnikům se státními investicemi), aby se řídily plány rozvoje a průmyslovou politikou státu (11). Podle Opatření týkajících se správy rozvojových strategií a plánů ústředních podniků všechny podniky se státními investicemi musí vytvořit rozvojový a strategický plán, který musí přezkoumat a schválit komise Státní rady pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv. Při provádění tohoto přezkumu a před samotným schválením musí komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv vzít mimo jiné v úvahu, zda je daný plán v souladu se státním plánováním rozvoje a průmyslovou politikou a zda je či není v souladu se strategickou úpravou podoby a struktury státního hospodářství (12).

(57)

Konkrétní příklady provádění opatření popsaných v plánech, jako je přesídlení Capital Steel Corporation (13) nebo četné fúze ocelářských podniků (14) ukazují, že plány nejsou pouze orientačními dokumenty sloužícími jako pokyny, ale že vyúsťují v konkrétní opatření podnikaná státem v něm vlastněných ocelářských podnicích (zastoupeným Národní komisí pro rozvoj a reformy a Státní radou).

(58)

Podniky zahrnuté v plánech musí dodržovat a provádět všechna specifická opatření popsaná v předchozích bodech odůvodnění. Byl učiněn závěr, že tímto přímým zapojením vlády do obchodního chování ocelářských podniků fungují státem vlastněné ocelářské podniky jako prodloužená ruka vlády při výkonu vládních funkcí, což následně vede k plnění cílů stanovených v daných plánech.

(59)

Poté, co bylo zjištěno, že státem vlastněné podniky vykonávají vládní funkce, zůstává otázka, zda při tomto výkonu jednají z pověření vlády. V tomto ohledu je zásadní otázkou, zda je vláda opravdu kontroluje (15). Pokud tomu tak je, je vhodné s ohledem na všechny příslušné důkazy vymezit, že státem vlastněné podniky jsou prodlouženou rukou vlády a účinně provádí politiku stanovenou ve výše uvedených plánech.

(60)

Níže popsaná vládní kontrola naznačuje, že státem vlastněné podniky mají či vykonávají vládní pravomoci nebo jsou jimi pověřeny. Kontrola může být mimo jiné uplatňována prostřednictvím státního vlastnictví, správních předpisů a zapojení komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv, správní rady a vládních plánů.

(61)

Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, který se týká nedostatečné spolupráce (46.–48. bod odůvodnění), čínská vláda nepředložila požadované informace o vlastnické struktuře výrobců oceli válcované za tepla a za studena. V odpovědi na dotazník, čínská vláda předložila seznam 54 podniků, v nichž je čínská vláda největším akcionářem, avšak v průběhu inspekce na místě uvedla, že tento seznam není správný a rovněž zahrnuje podniky v soukromém vlastnictví. Čínská vláda tento seznam neopravila a ani neuvedla, které společnosti jsou v soukromém vlastnictví a které jsou vlastněny čínskou vládou. Vzhledem k nedostatečné spolupráci musela Komise prozkoumat další důkazy obsažené ve spisu, jakož i veřejně dostupné informace.

(62)

Žadatel poskytl důkazy o tom, že hlavní výrobci oceli válcované za tepla a za studena jsou ve vlastnictví státu, a předložil v tomto ohledu podrobné informace v příloze 10 daného podnětu (16). Rovněž ostatní veřejně dostupné údaje (17) potvrzují, že čínská vláda má vlastnický podíl v mnohých podnicích vyrábějících ocel válcovanou za tepla a za studena.

(63)

S ohledem na všechny informace týkající se daného spisu lze logicky dojít k závěru, že čínská vláda má významný vlastnický podíl v mnohých čínských podnicích vyrábějících ocel válcovanou za tepla a za studena.

(64)

Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv vykonává odpovědnosti státu jakožto investora a řídí státem vlastněná aktiva podléhající jejímu dohledu. Je třeba poznamenat, že přestože čínská vláda v odpovědi na dotazník a následná podání tvrdila, že komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv není zapojena do obchodní činnosti státem vlastněných podniků a toto tvrzení podpořila odkazem na článek 7 Prozatímních opatření pro dohled a správu státem vlastněných aktiv podniků (18), ostatní články téhož zákona a také další údaje ze spisu (19) vedou k opačnému závěru.

(65)

Ve skutečnosti z odpovědi čínské vlády na antisubvenční dotazník vyplývá, že komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv, schválená Státní radou, jmenuje a odvolává vedoucí pracovníky jednotlivých podniků pod dohledem a hodnotí jejich výkony prostřednictvím právních postupů. Na podniky pod dohledem rovněž vyvíjí tlak, aby prováděly hlavní zásady a politiky, je odpovědná za hlavní řízení státem vlastněných aktiv podniků a řídí a kontroluje správu státem vlastněných aktiv na místní úrovni v souladu se právními předpisy.

(66)

Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv rovněž odpovídá za platy a hodnocení vedoucích pracovníků státem vlastněných podniků; kromě toho je jmenuje a rozhoduje o jejich odměnách a sankcích (20). Všechny důkazy naznačují, že kariéra vedoucích pracovníků státem vlastněných podniků závisí na komisi pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv. Tyto okolnosti ukazují, že komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv je pověřena vládními pravomocemi.

(67)

Složení správní rady státem vlastněných podniků rovněž ukazuje vysokou úroveň kontroly státem vlastněných podniků ze strany čínské vlády. Z důkazů obsažených ve spisu (21) vyplývá, že řada členů správní rady a dozorčí rady zastává nebo v minulosti zastávala vládní a/nebo stranické funkce a že jejich výběr je silně ovlivněn vládními orgány, jako je komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv nebo Komunistická strany Číny.

(68)

Politika, zájmy a cíle čínské vlády týkající se ocelářského průmyslu se stanovují prostřednictvím řady vládních plánů na ústřední i nižší úrovni. Státem vlastněné podniky jsou vybízeny k tomu, aby tuto politiku plnily (podnikům, jež ji neplní, mohou být dokonce uloženy i sankce), a z nedávného chování některých z významných státem vlastněných podniků v Číně je zjevné, že státem vlastněné ocelářské podniky tuto politiku dodržují a usilují o naplnění cílů a úkolů, jak byly v těchto plánech vymezeny.

(69)

Podle 12. pětiletého rozvojového plánu pro ocelářský průmysl, pouze „podniky, které plní politiku pro železářský a ocelářský průmysl a které splňují normy a podmínky výroby a fungování železářského a ocelářského průmyslu, mají při slučování a reorganizaci prvořadou úlohu.“ (22)

(70)

Řada plánů na provinční a místní úrovni rovněž uvádí konkrétní státem vlastněné podniky a stanoví pro ně úkoly a cíle. Žadatel poskytl výňatky z těchto plánů (23). Všechny tyto plány byly pro účely ověření a vysvětlení požadovány od čínské vlády v dotazníku a v písemném upozornění na nedostatky, avšak čínská vláda je neposkytla. Je nicméně třeba poznamenat, že čínská vláda přesnost těchto citací v průběhu řízení nezpochybnila. Kromě toho společnosti uvedené v provinčních a místních plánech připouštějí spolupráci s orgány a popisují, jak jednají nebo v minulosti jednali v souladu s těmito plány (24).

(71)

Přestože čínská vláda tvrdí, že některé z výše uvedených plánů jsou pouze orientační, nezávazné a mají sloužit pouze jako návod, ve spisu není toto tvrzení podloženo jinými důkazy. Naopak mnohé právní a správní předpisy, které jistě jsou právně závazné (25), ukládají státem vlastněným podnikům povinnost dodržovat rozvojové plány a průmyslovou politiku.

(72)

Čínská vláda formuluje cíle železářského a ocelářského průmyslu prostřednictvím pětiletých plánů a jiných úředních dokumentů a těchto cílů dosahuje pomocí funkcí a činností v nich popsaných. Vzhledem k tomu, že tyto plány a dokumenty jsou připravovány orgány čínské vlády, např. národní radou nebo národní komisí pro rozvoj a reformy, měly by se funkce a činnosti, na něž odkazují, považovat za výkon vládní moci. Jelikož, jak bylo popsáno výše, jsou státem vlastněné podniky povinny dodržovat dané plány a politiky, fungují jako prodloužená ruka vlády, a jelikož vláda má nad nimi významnou kontrolu, vykonávají ve skutečnosti vládní moc.

(73)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády nebyla oblast působnosti těchto subjektů, jež jsou považovány za „veřejnoprávní subjekty“, definována v plném rozsahu. V každém případě je jakýkoliv podnik, v němž je vláda největším akcionářem, veřejnoprávním subjektem. Subjekty, v nichž vláda nemá vlastnický podíl, jsou soukromé subjekty. Z výše uvedeného vyplývá, že není třeba stanovit jasnou hranici mezi veřejnými a soukromými subjekty, neboť v 85.–98. bodě odůvodnění níže je ukázáno, že všechny soukromé subjekty v ocelářském průmyslu fungují z pověření státu a jsou jím řízeny, a tudíž se z hlediska veškerých relevantních účelů chovají stejně jako veřejnoprávní subjekty.

(74)

S cílem posoudit, zda se jedná o výhodu podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení, je nutné porovnat ceny oceli válcované za tepla a za studena placené dotčenými vyvážejícími výrobci s přiměřeným srovnávacím základem. Zpráva odvolacího orgánu potvrdila, že v případě, kdy trh v zemi dodání výrobků je zkreslený úlohou vlády, je povoleno použít vnější srovnávací základ. Odvolací orgán rovněž poznamenal, že „tam, kde je vláda hlavním dodavatelem, je pravděpodobné, že tržní ceny budou zkreslené, přesto je však nutná analýza jednotlivých případů“ (26). Odvolací orgán dále uvedl: „… netvrdíme, že existuje práh, při jehož překročení samotná skutečnost, že vláda je hlavním dodavatelem na trhu, dostačuje pro zjištění, že dochází k deformaci cen, nicméně je jasné, že čím více úloha vlády na trhu převažuje, tím spíše tato úloha vede k narušení tržních cen“ (27). Odvolací orgán rovněž uvedl, že: „je-li vláda „významným“ dodavatelem, budou zapotřebí důkazy týkající se jiných faktorů než je vládní podíl na trhu, jelikož úloha vlády jakožto významného dodavatele nemůže sama o sobě prokázat narušení tržních cen“. Proto první otázkou, již je třeba zodpovědět, je, zda vládní podíl na výrobě oceli válcované za tepla a za studena v Číně je převážný nebo pouze významný.

(75)

Komise požadovala od čínské vlády informace o trhu oceli válcované za tepla a za studena, pokud jde o podíl výroby oceli válcované za tepla a za studena vyráběné státem vlastněnými podniky a soukromými společnostmi, avšak čínská vláda nepředložila v tomto ohledu žádné podstatné informace (28).

(76)

Komise použila jiné dostupné informace (29) týkající se dané záležitosti, na jejichž základě bylo zjištěno, že přinejmenším 63 % oceli válcované za tepla se v Číně vyrábí ve státem vlastněných podnicích. Je důležité poznamenat, že k tomuto 63 % podílu státem vlastněných podniků se dospělo po velmi střídmé analýze a představuje absolutní minimální hodnotu. Skutečnosti, že mnoho údajně soukromých dodavatelů uváděných vývozci se zdá být obchodními společnostmi (které mohly pořídit výrobek rovněž od státem vlastněných podniků), nedostatečná spolupráce čínské vlády (viz 46.–48. bod odůvodnění výše) a zjištění jiných vyšetřovacích orgánů (viz poznámka pod čarou č. 32) vedou k závěru, že skutečný podíl státem vlastněných podniků na trhu oceli válcované za tepla je mnohem vyšší. Rovněž silné zapojení čínské vlády v tomto segmentu trhu s ocelí válcované za tepla (viz 85. až 94. bod odůvodnění níže) omezuje počínání soukromých subjektů.

(77)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo zjištěno, že státem vlastněné podniky na čínském trhu oceli válcované za tepla převažují. Tato převaha státem vlastněných podniků na trhu oceli válcované za tepla je tak výrazná, že soukromí výrobci nemají jinou možnost, než provázat své ceny s cenami státem vlastněných podniků, jak je ukázáno níže.

(78)

Pokud jde o ocel válcovanou za studena, podíl státem vlastněných podniků vykázaný čínskými vyvážejícími výrobci (18 %) byl mnohem nižší než v případě oceli válcované za tepla, avšak byl v rozporu s dalšími informacemi (viz 79. bod odůvodnění níže). Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády, skutečnosti, že mnoho údajně soukromých dodavatelů oznámených vývozci se zdá být obchodními společnostmi (které mohly pořídit výrobek rovněž od státem vlastněných podniků) a omezení obchodní činnosti soukromých subjektů způsobenému silným zapojením čínské vlády v daném odvětví (viz 85. až 94. bod odůvodnění níže) je učiněn závěr (částečně na základě dostupných údajů (viz 79. bod odůvodnění níže) ve smyslu článku 28 základního nařízení), že státem vlastněné podniky rovněž převažují na čínském trhu oceli válcované za studena.

(79)

Tento závěr je podpořen v přehledu World Steel Capacity Book, který nepotvrzuje 18 % podíl oznámený čínskými vývozci a uvádí, že více než 70 % celkové kapacity výroby oceli válcované za studena je v Číně ve vlastnictví státu (30).

(80)

Komise od čínské vlády požadovala informace o cenách oceli válcované za tepla a za studena uplatňované na čínském trhu státem vlastněnými podniky a podniky v soukromém vlastnictví. V odpovědi na dotazník čínská vláda žádné takové informace neposkytla. Šetření u vývozců oceli s organickým povlakem zjistila, že ceny zaplacené čtyřmi vyvážejícími výrobci/skupinami výrobců během období šetření za ocel válcovanou za tepla a za studena soukromým výrobcům oceli válcované za tepla a za studena nebo obchodníkům se soustavně velmi blížily cenám státem vlastněných podniků (31). Zjištěné údaje spolu s převahou státem vlastněných podniků v tomto odvětví ukazují, že cena soukromých dodavatelů se prakticky shoduje s cenami placenými státem vlastněným podnikům. Kromě toho ve smlouvě, kterou předložil jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, týkající se poskytování oceli válcované za tepla soukromým dodavatelem je dokonce uvedena podmínka provázat cenu s cenou dodavatele státem vlastněných podniků.

(81)

Na základě všech informací týkajících se daného spisu bylo zjištěno, že ceny oceli válcované za tepla a za studena prodávané státem vlastněnými podniky v Číně jsou v důsledku silné převahy státem vlastněných podniků v oblasti výroby oceli válcované za tepla a za studena na čínském trhu zkresleny. Ceny oceli válcované za tepla a za studena soukromých dodavatelů jsou upraveny podle cen státem vlastněných podniků. S přihlédnutím k této skutečnosti se vyvozuje závěr, že žádné spolehlivé tržní ceny oceli válcované za tepla a za studena v Číně neexistují. Protože v Číně neexistují žádné „převládající tržní podmínky“ pro trh oceli válcované za tepla a za studena, Komise musela v souladu s čl. 6 písm. d) základního nařízení hledat alternativní srovnávací základ. S ohledem na skutečnost, že celý čínský trh je narušený, se nepovažuje za praktické přizpůsobovat náklady a ceny v Číně nějakým významným způsobem, přičemž dovozní ceny by byly podobně zkreslené vzhledem k převaze státem vlastněných podniků. Proto byl v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení hledán vnější srovnávací základ.

(82)

Nejvhodnějším srovnávacím základem se zdá být početně zjištěná referenční úroveň na základě světové tržní ceny oceli válcované za tepla a za studena pravidelně zveřejňované v různých odborných časopisech věnovaných oceli, jako je Steel Business Briefing, MEPS a CRU.

(83)

Porovnání ceny státem vlastněných podniků se srovnávacím základem (jehož výpočet je vysvětlen v 103. bodě odůvodnění níže) ukázalo, že tyto ceny byly výrazně nižší než ceny srovnávacího základu, a tudíž představují výhodu pro čínské vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(84)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k tomu, že ocel válcovanou za tepla a za studena používá ve své výrobě pouze omezený počet odvětví a podniků v Číně.

(85)

Dále je třeba se zabývat otázkou, zda také soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena, kteří nejsou veřejnoprávními subjekty, jsou pověřeni nebo řízeni čínskou vládou s cílem poskytovat ocel válcovanou za tepla a za studena výrobcům oceli s organickým povlakem ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(86)

Již na počátku bylo zjištěno, že čínská vláda v rámci své politiky poskytuje ocel válcovanou za tepla a za studena výrobcům oceli s organickým povlakem, jelikož veřejnoprávní subjekty, které jsou součástí vlády, tyto dodávky zabezpečují a mají vedoucí postavení na trhu, což jim umožňuje nabízet ceny nižší než tržní. V každém případě, a to bez ohledu na to, jsou-li tyto subjekty označeny jako „veřejnoprávní“, poukazují stejné důkazy na existenci vládní politiky, která významně zasahuje do daného odvětví. Nyní je třeba určit, zda se tato politika vztahuje i na soukromé dodavatele.

(87)

V řadě vládních plánů a politických dokumentů existují náznaky toho, že výrobci oceli v Číně (jak státem vlastněné podniky, tak soukromé podniky) jsou pobízeny a podporovány čínskou vládou. Z některých částí těchto dokumentů vyplývá, že existuje přímá spojitost mezi vládou a počínáním soukromých ocelářských společností, a v řadě případů je možné pozorovat, že v důsledku tohoto „vedení“ jednaly ocelářské společnosti tak, jak je doporučeno v daných plánech.

(88)

Například vyhláška národní komise pro rozvoj a reformy č. 35 - Politika pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu vybízí ocelářské společnosti, aby jednaly určitým způsobem (32), stanoví podmínky pro investice a podmiňuje investice schválení příslušnými orgány (33), ovlivňuje hospodářskou soutěž v oblasti zdrojů (34) a dokonce stanoví sankce pro společnosti, které s ní nejsou v souladu (35). Rovněž 12. pětiletý rozvojový plán pro ocelářský průmysl ovlivňuje obchodní rozhodnutí ocelářských společností, což může mít následně dopad na strukturu nákladů a cen (36).

(89)

Kromě toho žadatel poskytl v příloze 24 podnětu soubor citací z různých politických dokumentů různých vládních organizací, které zdůrazňují podporu, kterou čínská vláda obecně poskytuje ocelářskému průmyslu nebo konkrétně odvětví výroby oceli s organickým povlakem (37).

(90)

Kromě toho jsou veřejně dostupné informace, které ukazují, že soukromé podniky jednají v souladu s různými vládními plány a politickými dokumenty (38).

(91)

Čínská vláda podnikla kroky ke snížení vývozu oceli válcované za tepla a za studena prostřednictvím vývozních omezení zavedených složitým systémem vracení DPH. Konkrétně ocel válcovaná za tepla a za studena podléhá platbě DPH ve výši 17 %. DPH za ocel s organickým povlakem prodanou na domácím trhu (vyrobenou z oceli válcované za tepla) je vratná ve výši 13 %, zatímco v případě, kdy se podnik rozhodne ocel válcovanou za tepla a za studena vyvážet, se DPH nevrací vůbec. Tento systém způsobuje, že soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena nemohou jednat v běžných podmínkách obchodní svobody, a vede ke zvýšení tuzemských dodávek oceli válcované za tepla a za studena a nevyhnutelně k oslabení její ceny na čínském trhu. Soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena (stejně jako státem vlastněné podniky) nejsou schopni jednat nezávisle na čínské vládní politice.

(92)

Ve výše uvedeném textu o výhodách pro veřejnoprávní subjekty bylo konstatováno, že vzhledem k převaze státem vlastněných ocelářských podniků na trhu oceli válcované za tepla a za studena nemají soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena jinou možnost, než provázat své ceny s cenami státem vlastněných podniků. Jinými slovy, ceny neurčují, ale spíše je přijímají. To je další známkou toho, že soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena nemohou jednat nezávisle na postupech čínské vlády a jiných veřejnoprávních orgánů.

(93)

Tuto skutečnost rovněž podporují informace poskytnuté čínskými vyvážejícími výrobci, kteří předložili odpovědi na antisubvenční dotazníky, jež ukazují, že ceny soukromých dodavatelů oceli válcované za tepla a za studena jsou téměř sjednocené s cenami státem vlastněných podniků. Kromě toho ve smlouvě, kterou předložil jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, týkající se poskytování oceli válcované za tepla soukromým dodavatelem je dokonce uvedena podmínka cenu provázat s cenou státem vlastněných podniků.

(94)

S ohledem na výše uvedené zjištění, že ceny státem vlastněných podniků jsou na úrovni nižší než tržní, je jasné, že ceny soukromých dodavatelů, které jsou upravené podle cen státem vlastněných podniků, jsou rovněž nižší než tržní.

(95)

Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) druhá odrážka základního nařízení byl finanční příspěvek poskytnut, pokud vláda: pověří soukromý subjekt výkonem jedné nebo více funkcí uvedených v bodech i), ii) a iii), které by jinak byly svěřeny vládě, nebo jejich výkon takovému subjektu nařídí a jejich výkon se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou.“ Odvolací orgán WTO rozumí „řízením“ situaci, kdy vláda uplatňuje svou moc, včetně určité míry donucení, vůči soukromému subjektu, a „pověření“ v případech, kdy vláda svěřuje odpovědnost soukromému subjektu (39). Navíc skupina odborníků WTO ve věci US-Export Restraints (40) stanovila kritéria, podle nichž na třech úrovních zjišťuje existenci pověření a řízení, která předpokládá a) vládní opatření, jež je b) určeno konkrétní straně a c) jehož cílem je konkrétní úkol nebo povinnost (41).

(96)

Na tomto základě představuje začlenění soukromých dodavatelů do politiky čínské vlády podporující dodávky oceli válcované za tepla a za studena vládní „pověření“ a „řízení“ soukromých dodavatelů z těchto důvodů:

(97)

Při zohlednění všech výše uvedených faktorů lze dojít k závěru, že vývozní omezení čínské vlády, vládní plánování a převaha státem vlastněných podniků omezují svobodu soukromých dodavatelů oceli válcované za tepla a za studena, které nutí, aby jednali neobchodním způsobem a přijali ekonomicky neracionální ceny (nižší než tržní), na něž by na svobodném a otevřeném trhu nepřistoupili. To potvrzuje, že vládní politika dodávek oceli válcované za tepla a za studena (rovněž do odvětví oceli s organickým povlakem) je rozšířena i na soukromé dodavatele.

(98)

Kromě toho s ohledem na výše uvedenou analýzu vedly důkazy obsažené ve spisu a další veřejně dostupné informace Komisi k závěru, že soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena v Číně jsou pověřeni a řízeni čínskou vládou tak, aby poskytovali zboží v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iii) a iv) základního nařízení a jednali stejným způsobem jako státem vlastněné ocelářské podniky.

(99)

Komise shledala, že soukromí dodavatelé oceli válcované za tepla a za studena jsou pověřeni a řízeni čínskou vládou a šetření ukázalo, že ceny soukromých dodavatelů oceli válcované za tepla a za studena jsou sjednocené s cenami státem vlastněných podniků (viz výše uvedený text).

(100)

S přihlédnutím k této skutečnosti se vyvozuje závěr, že zjištění týkající se výhody a specifičnosti plynoucí z poskytování oceli válcované za tepla a za studena státem vlastněnými podniky za ceny nižší než tržní se rovněž vztahuje na poskytování oceli válcované za tepla a za studena soukromými dodavateli.

(101)

Dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívali tohoto programu. Jeden vyvážející výrobce (Panhua Steel Group) měl přínos z poskytování oceli válcované za tepla za cenu nižší než přiměřenou a další vyvážející výrobce (Huadong Steel Group) využíval dodávek oceli válcované za studena za cenu nižší než přiměřenou.

(102)

Výše napadnutelných subvencí se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna za období šetření. Tato výhoda byla vypočtena na základě částky rozdílu mezi skutečnou nákupní hodnotou a hodnotou vhodného srovnávacího základu pro nákup oceli válcované za tepla a za studena. Výsledná částka byla poté rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(103)

Vzhledem k tomu, že čínský trh oceli válcované za tepla a za studena je narušen, byly jako vhodný základ pro stanovení referenční ceny oceli válcované za tepla a za studena vzaty světové tržní ceny oceli válcované za tepla a za studena. Na základě různých časopisů věnovaných oceli (SBB a MEPS) byly vybrány místní ceny bez daně v pěti zemích/regionech (tj. Evropa, USA, Turecko, Japonsko a Brazílie). S cílem dosáhnout reprezentativního srovnávacího základu vybrala Komise pro každou příslušnou zeměpisnou oblast její největší trh, tj. Evropa (EU), Severní Amerika (USA), Latinská Amerika (Brazílie), Asie (Japonsko) a Blízký východ / severní Afrika (Turecko). Měsíční referenční ceny bylo dosaženo pomocí aritmetického průměru měsíčních průměrných cen pro období šetření každé z pěti zemí/regionů. Vybraných pět zemí/regionů nemělo v období šetření nejvyšší ceny, všechny jsou členy WTO, patří k deseti největším výrobcům oceli na světě a jsou umístěny na různých kontinentech. Takto stanovené referenční ceny jsou proto považovány za přiměřené a vhodné.

(104)

Subvenční sazba zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí 23,02 % v případě Huadong Group a 27,63 % v případě Panhua Group.

(105)

Vážená průměrná subvenční sazba pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku činí 25,37 %.

(106)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni nejvyšší subvenční sazby zjištěné pro tento program pro subjekt ve spojení s jednou ze spolupracujících společností zařazených do vzorku, tj. 32,44 %.

(107)

Žadatel tvrdil, že v Číně neexistuje fungující trh s pozemky a že částka placená společnostmi za využití pozemku je pod úrovní běžné tržní ceny. Ve své odpovědi na antisubvenční dotazník čínská vláda uvedla, že „v souladu se zákonem o správě půdy ČLR jsou pozemky v městských oblastech ve vlastnictví státu; pozemky ve venkovských a příměstských oblastech, nestanoví-li stát jinak, jsou v kolektivním vlastnictví rolníků“. Čínská vláda tvrdila, že jde o standardní a řádně konkurenční trh s pozemky, kdy práva k užívání pozemků musí být veřejně obchodována podle zákona o prodeji půdy. Čínská vláda rovněž uvedla, že za využívání průmyslových a obchodních pozemků by měla být poskytnuta náhrada podle tržních cen získaná prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, dražby a soutěže. Čínská vláda neposkytla žádné údaje o skutečných cenách práv k užívání pozemků a minimálních cenách pozemků stanovených vládou, které byly uvedeny v odpovědi na antisubvenční dotazník a během inspekcí na místě.

(108)

Během inspekce požádala Komise čínskou vládu o důkazy na podporu jejího tvrzení, že všechny průmyslové pozemky v Číně jsou přidělovány prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, cenových odhadů či dražby. Čínská vláda nebyla schopna takovéto důkazy v průběhu inspekce na místě předložit, nicméně některé informace v tomto ohledu poskytla po inspekci na místě. Ze všech těchto důkazů jen vyplývá, že z třinácti udělených práv k užívání pozemků týkajících se vyvážejících výrobců zařazených do vzorku pouze šest mělo být předmětem výzvy k podávání nabídek nebo dražby. Žádné informace o dražebním / nabídkovém řízení požadované Komisí nebyly poskytnuty a ve skutečnosti za všech okolností byla konečná cena, kterou společnost zaplatila, stejná jako cena stanovená místními orgány bez řádného odůvodnění.

(109)

V rámci předpokladu, že v ČLR neexistují tržní ceny pozemků, Komise rovněž požádala čínskou vládu o její názory ohledně možných základů pro srovnání. Ačkoliv v době, kdy byl dotazník čínské vládě zaslán, šlo jen o předpoklad a v žádném případě ne o zjištění či závěry, čínská vláda vyjádřila názor, že tento předpoklad je nepravdivý a žádné možné základy pro srovnání neposkytla. Čínská vláda rovněž upozornila na údajné nedostatky v podnětu, kdy na jedné straně podle ní žadatel tvrdí, že v Číně neexistuje trh s pozemky a že by měl být použit „srovnávací základ z jiné země“, zároveň však na druhé straně tvrdí, že státem vlastněné podniky dostávají pozemky od vlády za výhodných podmínek ve srovnání se soukromými podniky, a navrhuje, že pokud by měl být použit jakýkoliv srovnávací základ, měly by to být ceny, které platí „neupřednostňované“ čínské podniky, nicméně žádné informace o těchto cenách neposkytla. V této souvislosti je třeba uvést, že žadatel tvrdil, že trh s právy k užívání pozemků v Číně byl narušen jako celek a že jak státní, tak i soukromí výrobci obdrželi práva k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou.

(110)

Ustanovení týkající se práva k užívání pozemků v Číně je součástí zákona o správě půdy Čínské lidové republiky a zákona o nemovitostech Čínské lidové republiky.

(111)

Podle článku 2 zákona o správě půdy je vlastníkem veškerých pozemků vláda, neboť podle čínské ústavy a příslušných právních předpisů je půda v kolektivním vlastnictví čínského lidu. Podle tohoto zákona nelze pozemky prodávat, lze však přidělovat práva k jejich užívání. Státní orgány tak činí na základě veřejné výzvy k podávání nabídek, cenových odhadů či dražby.

(112)

Spolupracující vyvážející výrobci předložili údaje k pozemkům, jež mají v držbě, i k většině smluv či osvědčení o právech k užívání pozemků; čínská vláda však poskytla jen velmi omezené informace k tomu, jak se stanovují ceny práva k užívání pozemků.

(113)

Jak je uvedeno výše, čínská vláda tvrdila, že práva k užívání pozemků v Číně se přidělují prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, dražby a soutěže. Takové ustanovení je rovněž obsaženo v článku 137 zákona Čínské lidové republiky o nemovitostech (42).

(114)

Při ověřování spolupracujících vyvážejících výrobců bylo nicméně zjištěno, že tento systém popsaný čínskou vládou ne vždy takto v praxi funguje. Například z šesti práv k užívání pozemků zakoupených společností Wanda Steel Strip Co. Ltd. (část společnosti Panhua Group Co. Ltd) se ve čtyřech případech, jak potvrdili pracovníci společnosti, nabídkové řízení neuskutečnilo. Společnost Chongqing Wanda byla jediným účastníkem a celková cena obchodní operace, kterou společnost zaplatila, byla ve skutečnosti naprosto stejná jako původní cena stanovená místním úřadem pro pozemkové zdroje bez řádného odůvodnění. V případě zbývajících dvou práv k užívání pozemků došlo k nabídkovému řízení, ovšem ani společnost ani čínská vláda o tom žádný důkaz neposkytla. Ve skutečnosti na základě dokumentů předložených čínskou vládou po inspekci na místě se zdá, že rovněž tato dvě práva k užívání pozemků byla zakoupena za cenu shodnou s cenou stanovenou místním úřadem pro pozemkové zdroje. Společnost Zhangjiagang Panhua Steel Strip Co., Ltd (rovněž součást Panhua Group Co. Ltd) získala tři práva k užívání pozemků převodem od soukromých společností výměnou za podíl v Panhua Group Co. Ltd.

(115)

Společnost Zhejiang Huadong Light Steel Building Material Co., Ltd získala dvě práva k užívání pozemků od úřadu pro pozemkové zdroje okresu Xiaonshan a jedno právo od soukromé společnosti. Žádný důkaz o výzvě k podání nabídek nebo dražbě nemohl být poskytnut, neboť podle čínské vlády neexistovala pro práva k užívání pozemků zakoupená před 1. zářím 2006 žádná potvrzení o obchodních operacích, přičemž ve skutečnosti čínská vláda ani nepotvrdila ani nepopřela, že tyto obchodní operace byly předmětem podání nabídky nebo dražby.

(116)

Zjištění řízení potvrzují, že situace týkající se poskytování a získávání pozemků v Číně je nejasná a netransparentní a že ceny jsou často libovolně stanovené příslušnými orgány. Orgány stanoví ceny podle hodnotícího systému městských pozemků, který jim dává mimo jiné pokyny, aby při stanovení ceny pozemků pro průmyslové využití rovněž zohlednily průmyslovou politiku. Přístup k průmyslovým pozemkům, přinejmenším v odvětví oceli, je navíc zákonem omezen pouze na společnosti, které dodržují průmyslovou politiku stanovenou státem (43).

(117)

Také nezávislé informace, které předložil žadatel, naznačují, že v Číně jsou pozemky poskytovány za ceny nižší než běžné tržní sazby (44).

(118)

Poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě dodání zboží, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Jak je vysvětleno ve 114.–115. bodě odůvodnění výše, fungující trh s pozemky v Číně neexistuje; jak ukázalo použití vnějšího srovnávacího základu, je částka, kterou spolupracující výrobci za práva k užívání pozemků zaplatili, výrazně pod úrovní běžné tržní ceny. Subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, neboť přístup k průmyslovým pozemkům je zákonem omezen pouze na společnosti, které dodržují průmyslovou politiku stanovenou státem, pouze některé obchodní operace podléhají nabídkovému řízení, přičemž postupy orgánů nebo vlády při stanovení cen v dané oblasti jsou často nejasné a netransparentní.

(119)

Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.

(120)

S ohledem na učiněný závěr, že situace v Číně, pokud jde o práva k užívání pozemků, není řízena trhem, se zdá, že soukromé srovnávací základy nejsou v Číně k dispozici. Úprava nákladů či cen tedy není v případě Číny proveditelná. Za těchto okolností se má za to, že v Číně neexistuje příslušný trh, a v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení je oprávněné použít pro účely srovnání vnější základ, tak aby bylo možno určit výši výhody. S ohledem na to, že čínská vláda nespolupracovala nebo nenavrhla žádný vnější základ, jenž by mohl být pro srovnání použit, musela Komise ke stanovení vhodného externího srovnávacího základu využít dostupných údajů. V této souvislosti se má za to, že za vhodný srovnávací základ je vhodné použít informace ze samostatného celního území Tchaj-wan.

(121)

Podle názoru Komise jsou ceny pozemků na Tchaj-wanu aproximačně nejbližší k oblastem v Číně, kde jsou spolupracující vyvážející výrobci usazeni. Většina vyvážejících výrobců se nachází ve východní části Číny, v rozvinutých oblastech s vysokým HDP v provinciích s vysokou hustotou obyvatelstva.

(122)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato výhoda se vypočte s ohledem na rozdíl mezi částkou, kterou zaplatí každá společnost za práva k užívání pozemků a částkou, která by měla být běžně placena na základě tchaj-wanského srovnávacího základu.

(123)

Při tomto výpočtu použila Komise průměrnou cenu pozemků za metr čtvereční na Tchaj-wanu, jež byla upravena o oslabení měny a vývoj HDP ode dne, kdy byla uzavřena ta která smlouva o přidělení užívacích práv k pozemkům. Údaje o cenách pozemků pro průmyslové využití byly získány z internetové stránky odboru průmyslu tchajwanského ministerstva obchodu. Depreciace měny a vývoj HDP pro Tchaj-wan byly vypočteny na základě míry inflace a vývoje DPH na obyvatele při současných cenách v USD na Tchaj-wanu, kterou zveřejnil Mezinárodní měnový fond ve svém výhledu na rok 2011 s názvem World Economic Outlook. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na dobu šetření; přitom byla uvažována běžná doba trvání práv k užívání pozemků určených k průmyslovému využití v Číně, tj. 50 let. Tato částka byla následně rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(124)

Subvenční sazba zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u spolupracujících vyvážejících výrobců činí 0,34 % v případě Huadong Group a 1,12 % v případě Panhua Group.

(125)

Vážená průměrná subvenční sazba pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku činí 0,73 %.

(126)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni nejvyšší subvenční sazby zjištěné pro tento program pro subjekt ve spojení s jednou ze spolupracujících společností zařazených do vzorku, tj. 1,36 %.

(127)

V podnětu se tvrdí, že ceny vody v Číně jsou určovány výhradně veřejnoprávními orgány a že cenová struktura je stanovena v souladu s průmyslovou makroekonomickou politikou. Rovněž se uvádí, že ceny vody jsou v různých místních oblastech různé a že existují odlišné sazby pro jednotlivé společnosti. V podnětu se tvrdí, že výrobci oceli s organickým povlakem byli pravděpodobně zvýhodněni, pokud jde o ceny, které platili za vodu, a které byly nižší než přiměřené, v souladu s politikou na podporu výrobků z oceli se značnou přidanou hodnotou.

(128)

Zásobování a trh s vodou jsou v Číně spravovány Národní komisí pro rozvoj a reformy, ministerstvem vodních zdrojů a ministerstvem životního prostředí. Ačkoli vstup zahraničních investičních společností prolomil v některých projektech zaměřených na zásobování určitých měst vodou monopol státních dodavatelů, trh zásobování vodou je stále z velké části řízen místními státem vlastněnými společnostmi. Čínská vláda však nebyla schopna poskytnout podrobný seznam dodavatelů vody s vymezením jejich příslušné geografické oblasti služeb a objemů dodávek (viz 129. bod odůvodnění níže), a omezila svou odpověď na seznam dodavatelů vody v oblastech, v nichž působí vyvážející výrobci zařazení do vzorku.

(129)

Pokud jde o ceny, hlavní cenovou politiku udává komise pro rozvoj a reformy a místní orgány stanoví po slyšení místní ceny vody s cílem zabezpečit udržitelné využívání vodních zdrojů. Ceny odrážejí náklady a přiměřený zisk pro místní dodavatele vody. Čínská vláda předložila příslušné ceníky použitelné v obcích, v nichž se nacházejí vyrábějící vývozci oceli s organickým povlakem zařazení do vzorku. Bylo objasněno, že různé obecní ceny platí jednotně pro všechny průmyslové uživatele a neliší se podle společnosti nebo uživatele.

(130)

Šetření potvrdilo, že komise pro rozvoj a reformy stanoví základní cenu vody, a správní orgány pro místní ceny stanoví cenu v každé obci na základě několika parametrů (např. náklady na distribuci, zisk a přiměřený přebytek). K ceně vody se přičítá poplatek za „čištění odpadních vod“, a to i na místní úrovni.

(131)

Přestože se základní cena za vodu, poplatek za čištění odpadních vod a jiné případné místní příplatky vztahují na všechny uživatele, kteří patří do stejné kategorie, bylo zjištěno, že jeden ze dvou vývozců zařazených do vzorku, společnost Zhejiang Huadong Group, neplatil poplatek za čištění odpadních vod.

(132)

Vývozce prohlásil, že uhradil tento poplatek jako paušální částku úřadu pro ochranu životního prostředí. Nepředpokládá se však, že daná platba byla provedena namísto poplatku za čištění odpadních vod z těchto tří důvodů: 1) v úředním dokumentu je uveden poplatek za „vypouštění odpadních vod“ a nikoli poplatek za „čištění odpadních vod“; 2) platba není úměrná skutečné spotřebě vody; 3) celková zaplacená částka je poměrně nízká v porovnání se skutečnou částkou, která by byla zaplacena, pokud by se jednalo o poplatek za čistění odpadních vod za skutečnou spotřebu vody.

(133)

Společnost Zhejiang Huadong Group získala finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) základního nařízení tím, že jí vláda poskytla vodu prostřednictvím místního veřejného vodárenského podniku (tj. Hangzhou Xiaonshan Water Supply Co. Ltd.). To představuje vládní finanční příspěvek ve formě poskytování zboží, které není součástí obecné infrastruktury ve smyslu základního nařízení. Alternativně by tento příspěvek bylo možné považovat za ušlé příjmy vlády, neboť veřejnoprávní subjekt nevybral jinak splatný příjem ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii).

(134)

Společnost Huadong Steel Group získala výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení v rozsahu, v jakém vláda poskytla vodu za cenu nižší než přiměřenou. Bylo zjištěno, že daný vývozce nezaplatil plnou cenu za dodávku vody běžně uplatňovanou u kategorie uživatelů, do níž patří, neboť poplatek za „čištění odpadních vod“ jakožto součást ceny za vodu nebyl zaplacen.

(135)

Subvence v podobě poskytování vody jednomu ze spolupracujících vývozců je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, jelikož poplatek za čištění odpadních vod není dodržen u všech podniků. Navzdory tomu, že neexistují právní předpisy omezující tuto subvenci na určité podniky, možnost, aby určitý podnik vyrábějící dotčený výrobek získal dodávky vody za cenu nižší než přiměřenou, spolu se zjevnou svobodou udělenou místním orgánům, aby netrvaly na části sazby běžně placené za vodu, ve skutečnosti činí dotaci specifickou. Komise nemohla shromáždit žádné další důkazy týkající se základu, na němž byl tento poplatek prominut, neboť vyvážející výrobce je nebyl schopen poskytnout.

(136)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za tuto výhodu se považuje částka poplatku za čištění odpadních vod, která nebyla v rámci spotřeby vody za posuzované období zaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na celkový obrat z prodeje spolupracujících vyvážejících výrobců za období šetření, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(137)

Výhoda společnosti Zhejiang Huadong Group vyplývá z neplacení poplatku za čištění odpadních vod. Zjištěná subvenční sazba činí v tomto ohledu 0,01 %.

(138)

Vážená průměrná subvenční sazba pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku činí 0,01 %.

(139)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni nejvyšší subvenční sazby zjištěné pro tento program pro spolupracující společnosti zařazené do vzorku, tj. 0,01 %.

(140)

V podnětu se tvrdí, že čínská vláda poskytuje elektrickou energii za cenu nižší než přiměřenou prostřednictvím preferenčních sazeb. Žadatel zejména trval na tom, že sazby za elektrickou energii se liší v různých provinciích a také, že preferenční sazby jsou používány jako nástroje průmyslové politiky, která podporuje výrobky z oceli s vysokou přidanou hodnotou a odrazuje od zastaralých výrobních kapacit.

(141)

Národní komise pro rozvoj a reformy odpovídá v Číně za regulaci trhu s elektrickou energií a stanovení cen. Sítě propojující provincie a sítě uvnitř provincií jsou provozovány dvěma státem vlastněnými dodavateli: společnosti State Grid Corporation of China a China Southern Power Grid Corporation. Dodavatelé elektrické energie na místní úrovni jsou dceřinými podniky těchto společností. Mechanismus pro hospodářskou soutěž je v Číně ve fázi zavádění prostřednictvím několika pilotních projektů, jeho dopad je však v této fázi stále zanedbatelný.

(142)

Ceny elektrické energie jsou stanoveny národní komisí pro rozvoj a reformy na základě postupu, který zahrnuje náklady na vyšetřování, odborné posouzení, veřejná slyšení a určení konečné ceny a zveřejnění. Národní komise pro rozvoj a reformy zveřejňuje ceny, jež se použijí v jednotlivých provinciích, prostřednictvím oznámení, a místní úřady pro ceny zveřejňují příslušná oznámení na místní úrovni, přičemž uplatňují ceny, o nichž rozhodla ústřední národní komise pro rozvoj a reformy. Konečná cena odráží pořizovací náklady, náklady na přenos a ztráty a vládní příplatky. Ceny jsou odlišné pro jednotlivé provincie v závislosti na místní situaci a politických cílech, jež různé provincie sledují. Jsou stanoveny pro různé kategorie konečných uživatelů (např. domácnosti, průmysloví uživatelé). Další cenový rozdíl existuje pro různé průmyslové uživatele s cílem zaměřit se na průmyslové politiky stanovené čínskou vládou a zohledněné v katalogu, který je součástí rozhodnutí č. 40 (2005) národní komise pro rozvoj a reformy (další vysvětlení viz 182. bod odůvodnění). Uživatelé, kteří patří do kategorie „podporovaných“ podniků v souladu s katalogem národní komise pro rozvoj a reformy, platí základní sazby za elektrickou energii, zatímco uživatelé, kteří patří k „zastaralým“ nebo „zakázaným“ podnikům, platí kromě základní sazby ještě příplatek. Uživatelé, kteří nepatří do žádné z kategorií uvedených v katalogu, automaticky spadají do kategorie „povolených“ podniků a rovněž platí základní sazbu bez příplatku. Podle rozhodnutí č. 40 národní komise pro rozvoj a reformy by výrobci oceli s organickým povlakem obvykle spadali do kategorie „podporovaných“ podniků.

(143)

Komise požádala čínskou vládu o regulační rámec trhu s elektrickou energií a určování cen, jakož i o vysvětlení úlohy, kterou plní všechny příslušné orgány nebo subjekty. Soubor příslušných rozhodnutí týkajících se určování cen vydaných národní komisí pro rozvoj a reformy a místními úřady pro ceny, který předložila čínská vláda, byl neúplný, nejen pokud jde o vyvážející výrobce nezařazené do vzorku, ale i ve vztahu k vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Čínská vláda rovněž neposkytla přesný popis úlohy, kterou při stanovení ceny plní národní komise pro rozvoj a reformy a místní úřady pro ceny. Dopisem ze dne 12. srpna 2012 informovala Komise čínskou vládu o těchto nedostatcích s ohledem na vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Po inspekcích na místě bylo rovněž zjištěno, že čínská vláda uvedla nesprávnou sazbu za elektrickou energii vztahující se na jednoho ze spolupracujících vývozců zařazených do vzorku.

(144)

Šetření potvrdilo, že ceny elektrické energie platné v různých provinciích stanoví národní komise pro rozvoj a reformy. Bylo ověřeno, že místní úřad pro ceny funguje pouze jako výkonná složka rozhodnutí přijatých na ústřední úrovni národní komisí pro rozvoj a reformy. To potvrzuje i skutečnost, že národní komise pro rozvoj a reformy vydává oznámení, ve kterém stanoví skutečné ceny pro jednotlivé provincie a tato oznámení jsou pak formálně přenesena do místních sdělení přijatých místními úřady pro ceny a prováděných na místní úrovni. Šetření rovněž prokázalo, že rozdílné sazby za elektrickou energii použitelné pro některá odvětví a/nebo na provinční a místní úrovni jsou stanovovány podle určitých faktorů, zejména včetně sledování cílů průmyslové politiky vytyčených ústředními a místními orgány v pětiletých a odvětvových plánech.

(145)

Z šetření spolupracujících vývozců zařazených do vzorku vyplynulo, že jeden z nich, tj. společnost Chongqing Wanda Steel Strip („CWSS“) využívala nižší sazbu za elektrickou energii, než je sazba obecně platná pro velké průmyslové uživatele. Bylo zjištěno, že ve specifické oblasti, kde se tento vývozce nacházel, měla podkategorie některých průmyslových uživatelů, včetně těch, kteří vyrábějí dotčený výrobek, nárok na tuto nižší sazbu.

(146)

Jeden ze spolupracujících vývozců zařazených do vzorku (CWSS) obdržel finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) základního nařízení tím, že mu vláda poskytla elektrikou energii prostřednictvím místního veřejného elektrárenského podniku. To představuje vládní příspěvek ve formě poskytování zboží, které není součástí obecné infrastruktury ve smyslu základního nařízení.

(147)

Společnost CWSS získala výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení v rozsahu, v jakém vláda poskytla elektrickou energii za cenu nižší než přiměřenou. Bylo zjištěno, že tento vývozce měl nárok na nižší sazbu, než je sazba obecně platná pro jiné velké průmyslové uživatele.

(148)

Subvence ve formě poskytování elektrické energie jednomu ze spolupracujících vývozců je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení. Nižší sazba za elektrickou energii je stanovena v příslušném oznámení národní komise pro rozvoj a reformy a je součástí oznámení místního úřadu pro ceny, tj. je přikázána ústředním orgánem a provedena na místní úrovni. Tato nižší sazba je omezena na určité podniky v určitých odvětvích (zejména výrobci vyrábějící slitiny železa v elektrických pecích a výrobci hnojiv), které jsou zahrnuty v podkategorii velkých průmyslových uživatelů. Tato nižší sazba je tudíž podle práva omezena pouze na společnosti spadající do těchto kategorií ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(149)

Subvence je rovněž omezena na určitý region, neboť se vztahuje pouze na vymezenou územní oblast, kde se vyvážející výrobce nachází. Tato oblast je oblastí podporovanou v souladu s právními předpisy vydanými ústřední vládou, tj. oběžníkem Státní rady týkajícím se různých politik na provádění rozvoje velkých západních regionů v Číně (další podrobnosti viz 233. bod odůvodnění níže). Tento oběžník výslovně uvádí cenový mechanismus týkající se přenosu a poskytování elektrické energie jako jednoho z nástrojů k dosažení rozvoje určitých odvětví. Jelikož sazby za elektrickou energii uplatňované v této oblasti jsou stanovované ústředním orgánem, je daná subvence též regionálně specifická ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(150)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato výhoda získaná vyvážejícími výrobci byla vypočtena při zohlednění rozdílu mezi skutečnou sazbou za kWh elektrické energie a sazbou, kterou měli za kWh platit velcí průmysloví uživatelé, vynásobeno množstvím elektrické energie spotřebované za období šetření. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato částka (čitatel) následně rozpočítána na obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(151)

Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, který patří do skupiny společností Panhua Group (tj. CWSS), tuto nižší sazbu za elektrickou energii využíval. Subvenční sazba zjištěná pro Panhua Group činí 0,14 %.

(152)

Vážená průměrná sazba subvence pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku činí 0,07 %.

(153)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni nejvyšší subvenční sazby zjištěné pro tento program pro subjekt ve spojení s jednou ze spolupracujících společností zařazených do vzorku, tj. 0,17 %.

(154)

Žadatel poukázal na mnoho dalšího zboží poskytovaného čínskou vládou výrobcům oceli s organickým povlakem prostřednictvím státem vlastněných podniků. Žadatel zejména uvedl různé specifické převody týkající se poskytování několika ocelových produktů vyráběných státem vlastněnými podniky, včetně koncentrátů železné rudy, pelet, sintrované rudy, šrotu, předvalků, slitin a mnoha dalších. V podnětu bylo ukázáno, že cena za poskytování tohoto zboží byla stanovena s odkazem na různé prvky a/nebo srovnávací základy, a že existují cenové stropy nebo úpravy v závislosti na různém zboží a skutečnosti, zda se obchodní operace týkala stran ve spojení.

(155)

Čínská vláda odpověděla, že během období šetření tento program pro výrobce oceli neexistoval. Vzhledem k tomu, že čínská vláda k tomuto programu další informace neposkytla, vychází Komise při svých zjištěních z informací, které jsou k dispozici ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(156)

Vzhledem k tomu, že ceny za různé výše uvedené zboží neodrážejí přiměřenou cenu, je tento program napadnutelný podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 6 písm. d) základního nařízení. Vzhledem ke složitosti různých obchodních operací týkajících se poskytování tohoto zboží a souvisejících smluv, které nebyly v záznamu řízení k dispozici, nemohla Komise ohledně daného programu dospět k jasnému závěru. Komise se tudíž rozhodla dále tento program neposuzovat.

(157)

Žadatel uvedl, že výrobci oceli s organickým povlakem využívají nízkých (dotovaných) úrokových sazeb poskytovaných komerčními a státem vlastněnými bankami v souladu s politikou čínské vlády na podporu a růst čínského ocelářského průmyslu v rámci pětiletých plánů.

(158)

Komise požádala čínskou vládu o informace týkající se podílu úvěrů poskytnutých bankami, v nichž je čínská vláda největším nebo jediným akcionářem, dále bankami, v nichž má čínská vláda podíl, avšak není jejich největším akcionářem, bankami, v nichž čínská vláda není akcionářem a bankami se zahraničním vlastníkem, jak pro výrobní odvětví jako celek, tak pro výrobní odvětví, jichž se toto řízení týká. Čínská vláda odpověděla, že záznamy o množstvích a procentních podílech úvěrů poskytovaných státem vlastněnými bankami neuchovává, a to ani v případě záznamů o půjčkách pro ocelářský průmysl. Čínská vláda žádný alternativní zdroj těchto informací neuvedla.

(159)

Komise rovněž požadovala informace o státním vlastnictví bank a finančních institucí, avšak čínská vláda tyto informace neposkytla a tvrdila, že žádné takové záznamy neuchovává. Ačkoliv není pravděpodobné, že by čínská vláda neměla povědomí o aktivech, jež vlastní, je třeba poznamenat, že podle veřejně dostupných informací (45)  (46) je čínská vláda významným akcionářem v mnohých velkých bankách sídlících v Číně, a tudíž stejně jako v případě státem vlastněných podniků vyrábějících ocel válcovanou za tepla a za studena má přístup ke stanovám příslušné banky, kde by údaje o akciovém podílu měly být podrobně popsány. V tomto ohledu se rovněž podotýká, že podle článku 61 zákona o komerčních bankách (2003) musí banky „podávat zprávy týkající se rozvahy, výkazu zisků a jiných finančních výkazů a statistických zpráv a dokumentů bankovnímu regulačnímu orgánu Státní rady a Čínské lidové banky“.

(160)

Komise rovněž požádala o informace (prostřednictvím zvláštního dotazníku – Dodatek A) týkající se struktury vládního dozoru v dotčených čínských bankách a provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů, pokud jde o ocelářský průmysl (tj. složení správní rady a valné hromady, zápisy z valných hromad / zasedání správní rady, státní příslušnost akcionářů / členů vedení, politika poskytování úvěrů a posouzení rizik souvisejících s úvěry poskytnutými spolupracujícím vyvážejícím výrobcům). Čínská vláda ve své odpovědi na dotazník nicméně předložila pouze jeden dodatek A, který obsahoval některé obecné informace (především z internetových stránek jednotlivých bank). Většina konkrétních informací požadovaných v dodatku A nebyla poskytnuta. Na některé z dotazů čínská vláda odpověděla, že v současné době nemá tyto informace k dispozici, a poskytla pouze informace o vybraných bankách (např. stanovy byly poskytnuty pouze v případě osmi bank). V písemném upozornění na nedostatky Komise zopakovala své požadavky a vyzvala čínskou vládu, aby poskytla veškeré informace, které byly v dotazníku původně požadovány. Ve své odpovědi na toto upozornění předložila čínská vláda dodatečné informace. Odpověď byla nicméně stále velmi neúplná a značná část požadovaných informací (např. procentní podíl vlastnictví vlády ve státem vlastněných bankách, stanovy některých bank uvedených v dotazníku, úplné odpovědi na otázky v dodatku A) nebyla poskytnuta.

(161)

V dotazníku, písemném upozornění na nedostatky a rovněž během inspekce na místě Komise požadovala oběžníky Čínské lidové banky týkající se rozšíření politiky úrokových sazeb finančních institucí (YinFa [2003] č. 250 a YinFa [2004] č. 251). O existenci těchto oběžníků se Komise dozvěděla v průběhu předchozího šetření. Místo aby čínská vláda tyto oběžníky Komisi poskytla, doporučila jí, aby informace o politice úrokových sazeb finančních institucí hledala na internetových stránkách Čínské lidové banky. Během ověřování byly v tomto ohledu předloženy dva dokumenty, avšak šlo pouze o vytištěné informace z internetových stránek. Je třeba poznamenat, že úplný obsah těchto oběžníků není na internetových stránkách Čínské lidové banky k dispozici.

(162)

Komise rovněž požádala, aby byl během inspekce na místě poskytnut oběžník Čínské lidové banky týkající se změn ze dne 8. června 2012. Čínská vláda tento oběžník neposkytla, a místo toho předložila pouze obecné informace vytištěné z internetové stránky Čínské lidové banky týkající se přizpůsobení základních úrokových sazeb.

(163)

Komise také požádala čínskou vládu, aby uspořádala schůzky s konkrétními bankami, aby bylo možné ověřit informace o preferenčních systémech úvěrů poskytovaných průmyslu oceli s organickým povlakem. Čínská vláda však tyto schůzky nezorganizovala a uvedla, že nemůže zasahovat do záležitostí státem vlastněných bank a takové schůzky zařídit. Rovněž je třeba poznamenat, že v oznámení o inspekci ze dne 7. června 2012 Komise vysvětlila, že je připravena zahájit inspekci o jeden den dříve a věnovat inspekci více času, je-li čínská vláda toho názoru, že banky mají nejlepší pozici k tomu, aby mohly poskytnout doplňující informace a vysvětlení týkající se preferenčních úvěrů. Komise proto čínskou vládu požádala, aby před inspekcí potvrdila dostupnost banky a umožnila tak inspekčnímu týmu učinit potřebná opatření. Čínská vláda ve svém dopise ze dne 15. června 2012 uvedla, že i nadále bude od bank požadovat, aby spolupracovaly, avšak přinutit je k tomu nemůže. Nakonec až během prvního dne samotné inspekce bylo inspekčnímu týmu Komise sděleno, že představitel banky China Construction Bank je dispozici pro případné otázky a vysvětlení. Vzhledem k tomu, že Komise o této skutečnosti nebyla informována (ačkoli oznámení o inspekci tento konkrétní požadavek obsahovalo), nebylo možné řešit specifické otázky týkající se smluv a podmínek úvěru, ale pouze otázky obecné povahy. V každém případě nebyly předloženy žádné dokumenty, které by prohlášení zástupce banky China Construction Bank doložily, a to s vysvětlením, že všechny dokumenty, jež Komise požadovala, mají důvěrný a interní charakter.

(164)

Čínská vláda byla upozorněna na důsledky nedostatečné spolupráce podle čl. 28 odst. 1 a 6 základního nařízení. S ohledem na uvedenou nedostatečnou spolupráci bylo nezbytné kromě relevantních dokumentů čínské vlády, jež předložily další strany, použít informace ze sekundárních zdrojů včetně podnětu a veřejně dostupných informací pořízených na internetu.

(165)

Šetření zjistilo, že vládní zásahy jsou pro čínský finanční trh charakteristické, neboť většina významných bank je ve státním vlastnictví. Čínské orgány předložily pouze velmi omezené informace k podílníkům, resp. vlastnické struktuře bank v Číně. Jak je však uvedeno dále, Komise zkompilovala všechny dostupné údaje, aby dospěla k reprezentativnímu zjištění. Při analýze, zda jsou banky pověřeny vládními pravomocemi nebo zda je vykonávají (jakožto veřejnoprávní subjekty), Komise nezjišťovala pouze informace týkající se státního vlastnictví bank, ale také další parametry, jako je zastoupení vlády ve správní radě, vládní dozor nad činností, provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů a skutečnost, zda byl příslušný subjekt zřízen na základě právního předpisu.

(166)

Z dostupných informací lze vyvodit závěr, že banky ve státním vlastnictví mají v Číně největší podíl na trhu a jsou na čínském finančním trhu předními aktéry. Podle průzkumu čínského bankovního sektoru (47), který v roce 2006 provedla Deutsche Bank (2006 Deutsche Bank Research on China's banking sector), může podíl bank ve státním vlastnictví dosahovat více než 2/3 čínského trhu. Ke stejnému tématu přezkum WTO týkající se čínské obchodní politiky uvádí, že „dalším významným rysem čínského finančního sektoru je vysoký stupeň státního vlastnictví“ (48) a že „ve struktuře trhu čínského bankovního sektoru, který je ovládán bankami ve státním vlastnictví, nedošlo k žádným velkým změnám“ (49). Je třeba poznamenat, že pět největších komerčních bank ve státním vlastnictví (Agricultural Bank, Bank of China, Construction Bank of China, Bank of Communications a Industrial and Commercial Bank) zjevně představuje více než polovinu čínského bankovního sektoru (50).

(167)

Komise rovněž požádala o informace týkající se struktury vládního dozoru ve výše uvedených čínských bankách a provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů, pokud jde o ocelářský průmysl (tj. složení správní rady a valné hromady, zápisy z valných hromad / zasedání správní rady, státní příslušnost akcionářů / členů vedení, politika poskytování úvěrů a posouzení rizik souvisejících s úvěry poskytnutými spolupracujícím vyvážejícím výrobcům). Nicméně jak je uvedeno v 160. bodě odůvodnění výše, čínská vláda v tomto ohledu poskytla pouze velmi omezené informace. Komise musela tudíž použít informace, které jí byly dostupné. Na základě těchto dostupných informací došla k závěru, že výše uvedené banky podléhají vládnímu dozoru a vykonávají vládní politiku takovým způsobem, že jejich jednání lze považovat za jednání státu. Zdrojem relevantních údajů, o něž se opírají výše uvedená zjištění, byly informace od čínské vlády, výroční zprávy čínských bank, jež předložila buď čínská vláda nebo jsou veřejně dostupné, dále informace z průzkumu, který v roce 2006 provedla Deutsche Bank o čínském bankovním sektoru, přezkum WTO týkající se politiky Číny (2010 a 2012), China 2030 World Bank Report informace od spolupracujících vyvážejících výrobců a údaje v podnětu. Pokud jde o zahraniční banky, připadá na ně v čínském bankovním sektoru podle nezávislých odhadů jen malý podíl, a hrají tedy při poskytování úvěrů podle politického záměru jen nevýznamnou roli; podle relevantních údajů by tento podíl mohl činit pouhé 1 % čínského trhu (51). Relevantní veřejně dostupné informace dále potvrzují, že zejména velké čínské komerční banky nadále spoléhají na to, že se v případě nedostatečné kapitálové přiměřenosti v důsledku úvěrové expanze postarají o navýšení kapitálu jejich podílníci ve státním vlastnictví a vláda (52).

(168)

V této souvislosti je třeba uvést, že velká většina bank, které úvěrovaly spolupracující vyvážející výrobce, je ve státním vlastnictví. Z dostupných údajů bylo totiž zjištěno, že přinejmenším 14 z uváděných 17 bank je ve státním vlastnictví; včetně největších komerčních bank, jako je Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China. Pokud jde o ostatní dotčené státní banky, Komise požádala o stejné informace týkající se vládního dozoru a provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů, pokud jde o ocelářský průmysl, jaké byly zmíněny výše. Žádné takové podrobné informace nebyly poskytnuty. Dospělo se tudíž k závěru, že uvedené banky podléhají vládnímu dozoru a vykonávají vládní politiku takovým způsobem, že jejich jednání lze považovat za jednání státu. Z tohoto důvodu by čínské komerční banky ve státním vlastnictví měly být považovány za veřejnoprávní subjekty.

(169)

Další známkou účasti čínské vlády v čínském finančním trhu je úloha, kterou sehrává Čínská lidová banka při určování konkrétních limitů pro způsob stanovení úrokových sazeb a jejich fluktuace. Šetření totiž zjistilo, že uvedená banka má konkrétní pravidla, jež pohyb úrokových sazeb v Číně regulují. Podle dostupných informací je úprava těchto pravidel obsažena v Oběžníku Čínské lidové banky o otázkách úpravy úrokových sazeb u vkladů a úvěrů – YinFa [2004] č. 251. Finanční instituce mají podle nich stanovovat své úrokové sazby v určitém rozmezí, jež je odvozeno od základní úrokové sazby Čínské lidové banky. V případě úvěrů od komerčních bank a komerčně spravovaných úvěrů od bank spojených s vládní politikou není stanoveno horní, nýbrž jen dolní limitní rozmezí. V případě městských a venkovských úvěrových družstev je stanoveno horní i dolní limitní rozmezí. V případě preferenčních úvěrů a úvěrů, pro něž Státní rada vydala zvláštní úpravu, se úrokové sazby nepohybují směrem nahoru. Komise žádala čínskou vládu o vysvětlení k definicím a formulacím, jež jsou obsaženy ve výše uvedeném oběžníku, a k právnímu předpisu, který oběžníku č. 251 předcházel (Oběžník Čínské lidové banky o rozšíření rozmezí pro pohyb úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných finančními institucemi – YinFa [2003] č. 250). Avšak, jak je popsáno ve 161. a 162. bodě odůvodnění výše, čínská vláda odmítla tyto oběžníky poskytnout, což Komisi zabránilo ověřit jejich obsah a hledat vysvětlení. Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila v tomto ohledu žádné příslušné informace, které by naznačovaly, že situace se od května 2011, kdy Komise dokončila své antisubvenční šetření ohledně bezdřevého natíraného papíru (53), změnila, dochází se k závěru, že Čínská lidová banka je zapojena do určování úrokových sazeb komerčními bankami ve státním vlastnictví a rovněž tyto sazby ovlivňuje.

Čínská vláda nepředložila žádné důkazy o tom, že by se situace zjištěná při šetření ve věci bezdřevého natíraného papíru změnila, a tudíž byl na základě dostupných údajů a jiných výše uvedených důkazů vyvozen závěr, že situace týkající se metodiky pro určování úrokových sazeb by měla zůstat během celého období šetření stejná.

(170)

Komise se rovněž snažila analyzovat, zda soukromé komerční banky v Číně jsou pověřeny nebo řízeny čínskou vládou tak, aby výrobcům oceli s organickým povlakem nabízely preferenční (subvencované) úvěry ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(171)

Z výše uvedeného textu týkajícího se účasti státu v bankovním sektoru (165.–169. bod odůvodnění) je zřejmé, že čínská vláda využívá politiku poskytování preferenčních úvěrů výrobcům oceli s organickým povlakem, neboť na tomto poskytování se podílejí veřejnoprávní subjekty (komerční banky ve státním vlastnictví) (54) s vedoucím postavením na trhu, které jim umožňuje nabízet úrokové sazby nižší než tržní. Nyní je třeba určit, zda tato politika zasahuje i soukromé dodavatele.

(172)

Zákon o komerčním bankovnictví [2003] platí stejným způsobem pro komerční banky ve státním vlastnictví i pro soukromé komerční banky. Např. článek 38 tohoto zákona pro všechny komerční banky stanoví (tj. rovněž pro ty, které jsou v soukromém vlastnictví), aby „určily úrokovou sazbu v souladu s horní a dolní hranicí úrokové sazby stanovené Čínskou lidovou bankou“, podle článku 34 zákona o komerčním bankovnictví musí komerční banky „vykonávat úvěrovou činnost v souladu s potřebami národního hospodářství a sociálního rozvoje a v duchu státní průmyslové politiky“.

(173)

Rovněž vyhláška č. 35 – Politika pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu, a zejména články 24 a 25, které omezují poskytování půjček pouze na společnosti, které jsou v souladu s národní rozvojovou politikou pro železářský a ocelářský průmysl, nečiní rozdíl mezi komerčními bankami ve státním vlastnictví a komerčními bankami v soukromém vlastnictví.

(174)

Výše uvedené (161. a 162. bod odůvodnění) oběžníky Čínské lidové banky jsou navíc rovněž závazné pro soukromé komerční banky.

(175)

Výše uvedené citace z právních předpisů týkajících se bankovního sektoru ukazují, že politika čínské vlády vedoucí k poskytování preferenčních úvěrů výrobcům oceli s organickým povlakem zahrnuje rovněž soukromé komerční banky, přičemž ve skutečnosti jim čínská vláda dává pokyny, aby „vykonávaly úvěrovou činnost v souladu s potřebami národního hospodářství a společenského rozvoje a pod vedením státní průmyslové politiky“ (55).

(176)

Komise požádala čínskou vládu, aby jí poskytla příslušné informace s cílem posoudit, jak banky v Číně provádějí hodnocení úvěrového rizika společností vyrábějících ocel s organickým povlakem dříve, než rozhodnou o tom, zda jim úvěr udělí, jakož i o podmínkách pro poskytnuté půjčky. V dodatku A k příslušnému dotazníku požadovala Komise informace o tom, jak banky zohledňují při poskytování půjček rizika, jak např. posuzují bonitu žadatele o úvěr, jaké jsou rizikové přirážky, které v Číně banky účtují u různých společností/odvětví, které faktory bere banka v úvahu při posuzování žádosti o úvěr, jakou podobu má žádost o úvěr a schvalovací proces atd. Nicméně ani čínská vláda ani jednotlivé banky uvedené v dotazníku neposkytly v tomto ohledu žádné informace. Čínská vláda poskytla pouze odpovědi obecné povahy, které nepředstavují žádný důkaz o tom, že by se prováděla hodnocení úvěrového rizika.

(177)

Komise rovněž požadovala podobné informace od spolupracujících vyvážejících výrobců a pokusila se je ověřit během inspekcí na místě u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Obě skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku odpověděly, že banky požadují určité dokumenty a před poskytnutím úvěrů provádějí určitou analýzu úvěrových rizik. Svá tvrzení však nemohly podpořit žádnými důkazy. Během inspekce na místě požadovala Komise důkazy o tom, že banky takové dokumenty požadovaly nebo že tyto dokumenty společnosti bankám poskytly, případně jakoukoliv zprávu vydanou bankami, která by byla důkazem toho, že takováto analýza úvěrových rizik byla provedena. Dané skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku však nebyly schopny takové ani jiné důkazy na podporu svých tvrzení předložit. Rovněž se podotýká, že žádné ze skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku ani jednotlivým společnostem v rámci těchto skupin nebyl přiřazen úvěrový rating.

(178)

Tyto informace týkající se hodnocení úvěrového rizika byly po zúčastněných stranách opakovaně požadovány a jsou považovány za rozhodující mimo jiné s ohledem na zjištění uvedená i) ve zprávě MMF z roku 2006, která naznačovala, že liberalizace bankovnictví v Číně je neúplná a úvěrové riziko není náležitě zohledněno (56), ii) ve zprávě MMF z roku 2009, která zdůraznila nedostatečnou liberalizaci úrokových sazeb v Číně (57), iii) ve zprávě MMF o zemích z roku 2010, která uvádí, že cena kapitálu je v Číně relativně nízká, přidělování úvěrů se někdy řídí jinými než cenovými hledisky a vysoké úspory společností částečně souvisí s nízkými náklady na různé vstupy (včetně kapitálu a půdy) (58), iv) ve zprávě OECD o čínské ekonomice z roku 2010 (59) a v pracovním dokumentu hospodářské sekce OECD č. 747 o reformách čínského finančního sektoru (60), které konstatují, že vlastnictví finančních institucí je nadále převážně státní, což vede k otázkám, do jaké míry jsou rozhodnutí bank o poskytování úvěrů založena na čistě komerčních úvahách, přičemž se zdá, že banky hrají typicky roli vládních agentur s vazbami na vládu.

(179)

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti se dospělo k závěru, že naprostá většina úvěrů pro dotčené dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku je poskytována bankami ve státním vlastnictví, jež jsou považovány za veřejnoprávní subjekty, neboť jsou pověřeny vládními pravomocemi a vykonávají vládní funkce. Existují další důkazy o tom, že tyto banky ve skutečnosti jednají z pověření vlády, neboť, jak je vysvětleno ve 169. bodě odůvodnění, stát (tj. Čínská lidová banka) zřetelně zasahuje do způsobu, jakým komerční banky rozhodují o úrokových sazbách úvěrů, jež poskytují čínským společnostem. Za těchto okolností jsou úvěrové postupy těchto subjektů přímo přičitatelné vládě. Skutečnost, že banky jednají z pověření vlády, potvrzuje rovněž způsob, jakým slouží vyhláška komise pro rozvoj a reformy č. 35 – Politika pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu  (61), rozhodnutí č. 40 a článek 34 zákona o komerčním bankovnictví s ohledem na plnění státní průmyslové politiky. Existuje rovněž řada nepřímých důkazů podporovaných objektivními studiemi a zprávami, které svědčí o tom, že v čínském finančním systému stále dochází k rozsáhlým vládním intervencím, jak již bylo vysvětleno ve 178. bodě odůvodnění výše.A konečně, čínská vláda neposkytla informace, které by umožnily lepší pochopení vztahu mezi státem vlastněnými bankami a vládou, jak je vysvětleno ve 159.–164. bodě odůvodnění.

Komise tudíž činí závěr, že v případě úvěrů poskytnutých komerčními bankami ve státním vlastnictví v Číně se jedná o finanční příspěvky výrobcům oceli s organickým povlakem ve formě přímého převodu peněžních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Navíc stejné důkazy jsou svědectvím toho, že komerční banky ve státním vlastnictví (jakož i soukromé banky) jsou pověřeny nebo řízeny vládou, což v důsledku znamená, že existuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(180)

S přihlédnutím k analýze v 170.–175. bodě odůvodnění výše se rovněž stanovuje, že soukromé banky jsou čínskou vládou pověřeny a řízeny tak, aby poskytovaly úvěry výrobcům oceli s organickým povlakem a že existuje finanční příspěvek podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(181)

V míře, v níž jsou vládní půjčky poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je těmto poskytována výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Vzhledem ke zjištění, že nevládní úvěry v Číně nepředstavují odpovídající tržní srovnávací základ (soukromé banky jsou pověřeny a řízeny čínskou vládou), byl takovýto základ pro srovnání vypočten za použití metody popsané ve 191. a 192. bodě odůvodnění níže.

(182)

Ocelářský průmysl patří podle rozhodnutí č. 40 do podporované kategorie. Rozhodnutí č. 40 je nařízením Státní rady jakožto nejvyššího správního orgánu v ČLR a v tomto ohledu je rozhodnutí právně závazné pro ostatní veřejnoprávní a hospodářské subjekty. Rozhodnutí člení průmyslová odvětví na „podporované, omezované a eliminované projekty“. Tento akt představuje průmyslověpolitickou směrnici, která spolu se směrným indexem ozřejmuje způsob, jakým čínská vláda realizuje svou politiku stimulace a podpory určité skupiny podniků či výrobní odvětví, např. ocelářského průmyslu, které směrný index řadí do kategorie odvětví „podporovaných“. K počtu odvětví klasifikovaných jako „podporovaná“ je třeba poznamenat, že představují pouze část čínského hospodářství. Navíc v rámci těchto podporovaných odvětví mají status „podporovaných“ jen určité činnosti. Rozhodnutí č. 40 v článku 17 dále stanoví, že „podporované investiční projekty“ mají nárok na zvláštní výhody a pobídky mimo jiné na finanční podporu. Na straně druhé rozhodnutí č. 40 v souvislosti s „omezovanými a eliminovanými projekty“ zmocňuje státní orgány, aby přímo intervenovaly za účelem regulace trhu. Články 18 a 19 ve skutečnosti stanoví, že příslušný orgán má zabránit tomu, aby finanční instituce takovýmto „omezovaným a eliminovaným projektům“ poskytla úvěr. Z výše uvedeného je jasné, že rozhodnutí č. 40 stanoví pravidla závazná pro všechny hospodářské instituce, a to v podobě direktiv o pomoci podporovaným odvětvím, k nimž patří rovněž výrobní odvětví oceli s organickým povlakem.

(183)

Kromě toho vyhláška národní komise pro rozvoj a reformy č. 35 - Politika pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu a zejména články 24 a 25 omezují poskytování úvěrů pouze na ty ocelářské podniky, které jsou v plném souladu s rozvojovou politiku pro železářský a ocelářský průmysl.

(184)

Žadatel rovněž předložil důkaz o tom, že některé další vládní plány a dokumenty pobízejí a dávají pokyny k finanční podpoře ocelářského průmyslu jak na obecné úrovni, tak i na úrovni zvláštních rozvojových politik pro železářské regiony v Číně (62)  (63).

(185)

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že čínské orgány povolují finančním institucím preferenční úvěry pouze pro omezený počet odvětví/společností, které jsou v souladu s rozvojovými politikami čínské vlády. Na základě důkazů obsažených ve spisu a při nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády v této věci byl učiněn závěr, že subvence v podobě preferenčních úvěrů neplatí obecně, a jsou tudíž specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila žádné důkazy, které by naznačovaly, že subvence vychází z objektivních kritérií nebo podmínek podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(186)

Šetření ukázalo, že dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku využívaly v období šetření preferenčních úvěrů.

(187)

Financování odvětví oceli s organickým povlakem by proto mělo být považováno za subvenci.

(188)

Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům a specifičnosti by tato subvence měla být pokládána za napadnutelnou.

(189)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. V souladu s čl. 6 písm. b) základního nařízení je výhoda, kterou získal příjemce, rozdílem mezi částkou, kterou platí společnost za vládní půjčku, a částkou, již by společnost zaplatila za srovnatelnou obchodní půjčku na trhu.

(190)

Jak je vysvětleno výše (165.–178. bod odůvodnění), jsou úvěry, jež čínské banky poskytují, výrazem významných vládních zásahů v bankovním sektoru a jejich úrokové sazby neodrážejí sazby na fungujícím trhu; vhodný základ pro srovnání podle obvyklých tržních podmínek byl tudíž sestaven pomocí níže popsané metody. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády využila Komise ke zjištění vhodného srovnávacího základu u úrokových sazeb rovněž dostupné údaje.

(191)

Při sestavování vhodného srovnávacího základu je pokládáno za přiměřené použít čínské úrokové sazby upravené tak, aby odrážely běžné tržní riziko. Aktuální finanční situace vývozců byla totiž zjišťována za zkreslených tržních podmínek a čínské banky neposkytly spolehlivé údaje o tom, jak měří rizika a určují úvěrový rating. V takové situaci je proto pokládáno za nezbytné z údajů o úvěruschopnosti čínských vývozců sice vycházet, avšak uplatnit přirážku, která bude odrážet potenciální dopad zkreslených podmínek čínského trhu na finanční situaci těchto vývozců.

(192)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, jak je vysvětleno ve 160., 163. a 164. bodě odůvodnění, byli čínská vláda i spolupracující vyvážející vývozci požádáni o informace k úvěrové politice čínských bank a ke způsobu, jakým byly tyto úvěry vyvážejícím výrobcům poskytovány. Dotčené strany přes opakované žádosti tyto informace neposkytly a odmítly přístup do bank ve státním vlastnictví. Vzhledem k takto nedostatečné spolupráci a ke všem dostupným skutečnostem a v souladu s čl. 28 odst. 6 základního nařízení je považováno za vhodné domnívat se, že všem podnikům v Číně je udělena pouze nejvyšší známka pro dluhopisy neinvestičního stupně (BB dle agentury Bloomberg), a uplatnit na standardní úvěrovou sazbu Čínské lidové banky adekvátní prémii předpokládanou u dluhopisů, jež podniky s tímto ratingem vydávají. Výhoda pro vyvážející výrobce byla vypočtena tím způsobem, že úrokový diferenciál byl v procentním vyjádření vynásoben nesplacenou výší úvěru, tj. byl uvažován úrok nezaplacený během období šetření. Tato částka byla poté rozpočítána na celkový obrat spolupracujících vyvážejících výrobců.

(193)

Subvenční sazba zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí 0,25 v případě skupiny společností Huadong a 0,89 % v případě skupiny společností Panhua.

(194)

Vážená průměrná subvenční sazba pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku činí 0,58 %.

(195)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni nejvyšší subvenční sazby zjištěné pro tento program pro subjekt ve spojení s jednou ze spolupracujících společností zařazených do vzorku, tj. 0,97 %.

(196)

V podnětu bylo podrobně uvedeno několik údajných subvenčních programů týkajících se kapitálu, pokud jde o vyvážející výrobce nezařazené do vzorku a/nebo nespolupracující při šetření. Komise požádala čínskou vládu, aby o těchto programech poskytla informace v původním a doplňujících dotaznících, a následně měla dostatek příležitostí, aby své odpovědi ohledně uvedených programů předložila. Čínská vláda se rozhodla, že poskytne pouze odpovědi týkající se údajných subvenčních programů v případě dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a tento postoj zastávala v průběhu celého řízení.

(197)

Vzhledem ke skutečnosti, že spolupráce čínské vlády byla v tomto řízení značně nedostatečná, neměla Komise možnost získat o těchto programech uvedených v podnětu žádné informace ani důkazy. Komise ověřila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku těchto programů nevyužili. Komise proto musela zjistit, zda existují subvenční programy, a stanovit zbytkové clo týkající se všech ostatních programů, k nimž čínská vláda nepředložila informace a které nebyly k dispozici pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku nebo jimi nebyly využity, a to na základě důkazů obsažených ve spisu v souladu s ustanoveními čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(198)

Podnět obsahoval důkazy o tom, že několik výrobců oceli provedlo v roce 2000 swapy dluhů za aktiva v celkové souhrnné částce dluhů ve výši 62,5 miliardy RMB. Uvádí se, že nesplacené dluhy, jež dlužili státem vlastnění výrobci oceli komerčním bankám ve státním vlastnictví, byly zrušeny výměnou za vlastní kapitál, a to prostřednictvím zapojení čtyř čínských společností pro správu majetku, což nebylo v souladu s tržním přístupem. Žadatel dále tvrdil, že společnosti pro správu majetku byly vytvořeny výslovně za účelem likvidace rozsáhlých objemů úvěrů v selhání v klíčových odvětvích, včetně ocelářského průmyslu a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků, mimo jiné pomocí swapů dluhů za aktiva. Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila o daném programu žádné informace, došla Komise ke zjištění na základě dostupných informací obsažených ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení (viz 33.–35. bod odůvodnění výše). Ze stejného důvodu byl článek 28 základního nařízení použit i v případě programů účasti na základním kapitálu a nevyplácení dividend popsaných v 204.–215. bodě odůvodnění níže.

(199)

Zjištění týkající se tohoto programu jsou založena na informacích obsažených v podnětu. Swapy dluhů za aktiva představují finanční příspěvek ve formě účasti na základním kapitálu nebo úvěru ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo v podobě ušlých příjmů vyplývající z dluhů, které byly zrušeny nebo nebyly vráceny ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento finanční příspěvek byl poskytnut vládou prostřednictvím veřejnoprávních subjektů zapojených do těchto obchodních operací, tj. prostřednictvím uvedených čtyřech čínských společností spravujících aktiva a různých komerčních bank ve státním vlastnictví (viz 168. bod odůvodnění výše). Při neexistenci jakékoliv spolupráce ze strany čínské vlády vyplývá z důkazů obsažených ve spisu, že společnosti spravující aktiva jsou veřejnoprávními subjekty, neboť byly čínskou vládou výslovně vytvořeny za účelem zbavení se značných objemů úvěrů v selhání v klíčových odvětvích, včetně odvětví oceli a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků. V důsledku toho se má za to, že jednají z pověření vlády.

(200)

Kromě toho žadatel poskytl důkazy prima facie o tom, že velké množství případů zrušení dluhu nezohlednilo obvyklá obchodní hlediska, jelikož čínská vláda neprovedla posouzení, které by ve vztahu k očekávané přiměřené míře návratnosti, již by bylo možné získat v příslušném období prostřednictvím akciových swapů, provedl běžný soukromý investor. Namísto toho se v podnětu tvrdí, že čínská vláda vyměnila značné objemy dluhů za základní kapitál s cílem snížit poměr základního kapitálu vůči cizímu jmění u výrobců oceli, a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, aniž by přitom zohlednila obchodní hlediska, jak by to učinil soukromý investor. Komise došla po důkladné analýze informací uvedených v podnětu a při nedostatku jiných informací týkajících se spisu k závěru, že tato opatření jsou považována za výhodu ve smyslu čl. 6 písm. a) základního nařízení.

(201)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 základního nařízení, protože je omezena pouze na vybrané subjekty s účastí státu, přičemž poskytování tohoto financování se odvíjí pouze od vůle orgánu o ní rozhodujícím a nevychází z žádných objektivních kritérií. Lze tedy učinit závěr, že tento program představuje napadnutelnou subvenci poskytnutou vyvážejícím výrobcům dotčeného výrobku.

(202)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato výhoda, kterou získal příjemce, je jednorázová a je stanovena v plné výši swapu dluhů za aktiva, tj. jako částka prominutého dluhu. Vzhledem k nedostatku jiných informací pro posouzení této výhody ze strany čínské vlády jsou zjištění Komise založena na informacích uvedených v podnětu. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše subvence vypočtena s ohledem na období šetření na základě obvyklého trvání odpisu aktiv společností, v jejichž prospěch byla tato subvence poskytnuta. Částka byla upravena připočtením úroku, který v průběhu uvedeného období vznikl, s cílem zohlednit nárůst hodnoty tohoto přínosu, čímž byla stanovena celková výhoda daného programu pro příjemce. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se tato výše subvence přepočte na objem výroby dotčeného výrobku v průběhu období šetření, jelikož subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(203)

Takto získaná subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,05 %. Výpočet subvenční sazby pro společnosti zařazené do vzorku a ostatní spolupracující výrobce nebyl nutný z důvodů popsaných v 196. a 197. bodě odůvodnění.

(204)

Ve stížnosti se tvrdí, že čínská vláda poskytla v průběhu let značné objemy hotovosti výrobcům oceli prostřednictvím doplnění kapitálu. V podnětu se tvrdí, že čínská vláda (prostřednictvím různých státem vlastněných subjektů) získala podíly ve společnostech, v nichž již byla hlavním akcionářem bez získání dodatečných akcionářských práv. V podnětu jsou rovněž podrobně uvedeny obchodní operace týkající se státem ovládaných subjektů, včetně společnosti China International Capital Corporation (CICC) a komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv.

(205)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda o tomto programu nepředložila žádné informace (viz 196. a 197. bod odůvodnění výše), zjištění o tomto programu vycházejí z informací obsažených v podnětu, podpořených příslušnými zdroji. Doplnění základního kapitálu představuje přímý převod peněžních prostředků ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Tyto finanční příspěvky poskytla vláda prostřednictvím veřejnoprávních subjektů zapojených do těchto obchodních operací, včetně společností CICC a komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv. Stížnost obsahuje konkrétní důkazy o kapitálových příspěvcích, pokud jde o státem vlastněný podnik na výrobu oceli, v němž společnost CICC vystupovala jako hlavní upisovatel a správce emise akcií. Podle informací ve stížnosti, je společnost CICC vlastněna z 51 % státem a ovládá ji komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv, jež v souvislosti s konkrétními obchodními operacemi popsanými v podnětu rovněž vystupovala jako subjekt čínské vlády, který ovládá státem vlastněný podnik na výrobu oceli (pokud jde o analýzu role Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv viz 64.–66. bod odůvodnění výše). Tyto obchodní operace byly tudíž provedeny čínskou vládou prostřednictvím veřejnoprávních subjektů ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení a příslušné judikatury WTO.

(206)

V případě těchto poskytnutí prostředků základního kapitálu se má za to, že společnostem, jež byly jejich příjemci, tak byla poskytnuta výhoda ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a) základního nařízení, neboť jsou v rozporu s obvyklou investiční praxí soukromých investorů. Nesoulad poskytnutí tohoto doplnění základního kapitálu s postupy soukromých investorů je v podnětu podrobně prokázán. S ohledem na tyto konkrétní obchodní operace je v podnětu nejprve prokázáno, že státem vlastněný podnik na výrobu oceli zaplatil za svůj podíl na nové emisi akcií nadhodnocenou cenu, jež nebyla v souladu s přiměřenými tržními podmínkami, a dále pak, že využil takto získaných peněžních prostředků k nákupu státem vlastněných aktiv a ke kapitálovým investicím za ceny nižší než tržní. Podnět rovněž ukazuje, že čínská vláda platila stejnou cenu jako ostatní investoři, i když její akcie měly menší hodnotu, neboť nesly jiná práva a výnosy než akcie prodávané jiným akcionářům.

(207)

Tyto subvence jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, neboť byly poskytnuty omezenému počtu vybraných subjektů, v nichž měla podíl čínská vláda. Lze tedy učinit závěr, že tento program představuje napadnutelnou subvenci poskytnutou vyvážejícím výrobcům dotčeného výrobku.

(208)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Výše prospěchu, jenž příjemci získali, je stanovena ve výši doplnění základního kapitálu. Vzhledem k nedostatku jiných informací pro posouzení této výhody jsou zjištění Komise založena na informacích uvedených v podnětu. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše subvence vypočtena s ohledem na období šetření na základě obvyklého trvání odpisu aktiv společností, v jejichž prospěch byla tato subvence poskytnuta.Částka byla upravena připočtením úroku, který v průběhu uvedeného období vznikl, s cílem zohlednit nárůst hodnoty tohoto přínosu, čímž byla stanovena celková výhoda daného programu pro příjemce. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový objem výroby příjemců během období šetření (jmenovatel), neboť subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených či přepravených výrobků.

(209)

Takto získaná subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,08 %. Výpočet subvenční sazby pro společnosti zařazené do vzorku a ostatní spolupracující výrobce nebyl nutný z důvodů popsaných ve 196. a 197. bodě odůvodnění.

(210)

V podnětu se tvrdí, že podle opatření čínské vlády nemusí státem vlastněné podniky, včetně oceláren vyrábějících ocel s organickým povlakem, vyplácet vládě, jež je vlastní, v případě zisku dividendy. V důsledku toho jsou státem vlastnění výrobci oceli schopni podle tohoto programu financovat značné investice ze zisku, který nebyl rozdělen na výplatu dividend.

(211)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila žádné informace o výplatě dividend od státem vlastněných výrobců oceli (viz 196. a 197. bod odůvodnění výše), zjištění o tomto programu vycházejí z informací obsažených v podnětu, podpořených příslušnými zdroji. Pokud čínská vláda nepožaduje vyplacení dividend, jež jsou běžně vypláceny soukromým investorům za jejich akcie, musí být nevyplacené dividendy považovány za skrytý grant ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo za ušlé příjmy podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tyto skryté granty byly poskytnuty vládou prostřednictvím subjektu, jenž přímo drží akcie státem vlastněných výrobců oceli, tj. v zásadě komisí pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv. Analýza týkající se komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv ukazuje, že vykonává funkce státní správy (podrobné informace viz 64.–66. bod odůvodnění výše).

(212)

Částky v plné výši nevyplacených dividend jsou považovány za částky, které poskytují státem vlastněným výrobcům oceli výhodu ve smyslu článku 6 písm. a) základního nařízení, neboť jsou v rozporu s obvyklou investiční praxí soukromých investorů, kteří obyčejně vyžadují vyplacení dividend podle jim odpovídajících akciových podílů. Pokud jde o státem vlastněné podniky v částečném vlastnictví soukromých investorů, výše výhod odpovídá objemu nevyplacených dividend, jež mezi ně byly poměrným způsobem rozděleny.

(213)

Tyto subvence jsou specifické podle čl. 4 odst. 2 základního nařízení, neboť byly poskytnuty omezenému počtu vybraných subjektů, v nichž měla podíl čínská vláda. Lze tedy učinit závěr, že tento program představuje napadnutelnou subvenci poskytnutou vyvážejícím výrobcům dotčeného výrobku.

(214)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu, kterou příjemci získali, se považuje výše nevyplacených dividend. Vzhledem k nedostatku jiných informací pro posouzení této výhody jsou zjištění Komise založena na informacích uvedených v podnětu. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový objem výroby příjemců během období šetření (jmenovatel), neboť subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených či přepravených výrobků.

(215)

Takto získaná subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 1,36 %. Výpočet subvenční sazby pro výrobce zařazené do vzorku a ostatní spolupracující výrobce nebyl nutný z důvodů popsaných v 196. a 197. bodě odůvodnění.

(216)

Tento program poskytuje výhodu společnostem, které zavádějí nové technologie, nové výrobky nebo nové způsoby výroby. Způsobilé společnosti mohou snížit své daně z příjmu právnických osob o 50 % skutečně vynaložených nákladů na schválené projekty.

(217)

Je třeba poznamenat, že přestože čínská vláda omezila své odpovědi na dotazník a na písemné upozornění na nedostatky pouze na programy, jichž využívají společnosti zařazené do vzorku, neposkytla o uvedeném programu žádné informace, přestože jedna ze společností zařazených do vzorku uvedla ve svých odpovědích na dotazník informace týkající se přínosu tohoto programu. V návaznosti na inspekci na místě, při které byla znovu požádána, aby poskytla potřebné informace, předložila čínská vláda neúplnou dodatečnou odpověď týkající se uvedeného programu. Přes pozdní poskytnutí této informace požádal inspekční tým o vysvětlení několika otázek (viz 219. bod odůvodnění níže), ta ovšem poskytnuta nebyla. V důsledku toho Komise musela založit svá zjištění na nejpřesnějších skutečnostech, které měla k dispozici.

(218)

Tento program je poskytován jako preferenční daňové zacházení ve smyslu čl. 30 odst. 1 zákona ČLR o dani z příjmu právnických osob (nařízení č. 63 prezidenta Čínské lidové republiky, jež vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2008), článku 95 nařízení ČLR o provádění právních předpisů k dani z příjmů právnických osob (vyhláška č. 512 Státní rady ČLR) a pokynů pro klíčové oblasti (oznámení č. 6, 2007). Vyhlášku č. 512 ani oznámení č. 6 čínská vláda pro účely tohoto řízení neposkytla.

(219)

Jak je uvedeno výše, čínská vláda neposkytla v odpovědi na dotazník a písemné upozornění na nedostatky žádné relevantní informace ohledně daného programu. V dokumentu předloženém v průběhu kontroly na místě čínská vláda uvedla, že pouze „poplatky spojené s výzkumem a vývojem, které vynakládají podniky v souvislosti s rozvojem nových technologií, výrobků a dovedností“ lze v rámci zdanitelného příjmu uznat pro účely jejich odpočtu. Čínská vláda však podrobně nevyložila smysl pojmů „nové technologie“, „nový výrobek“ a „nové dovednosti“. Komise rovněž usilovala o přesné vymezení těchto pojmů při svém ověření na místě u společnosti Zhejiang Huadong, avšak společnost nebyla schopna poskytnout žádné konkrétní vysvětlení a odpověděla, že se jedná pouze o obecné pojmy.

(220)

Nicméně v rámci šetření, jež se týkalo bezdřevého natíraného papíru, bylo stanoveno, že pro tento program jsou způsobilé pouze projekty společností v odvětví nových a špičkových technologií, jež pobírají primární podporu od státu a dále projekty uvedené na seznamu pokynů pro klíčové oblasti a industrializaci odvětví špičkových technologií v rámci stávající priority pro rozvoj, jež schválila národní komise pro rozvoj a reformy (64). Vzhledem k tomu, že v tomto řízení nebyly poskytnuty žádné nové příslušné informace, jež by toto zjištění vyvrátily, dochází se k závěru, že uvedený program není obecně k dispozici, neboť jej může využít pouze omezené množství vybraných průmyslových odvětví / společností / projektů.

(221)

Podle odpovědi čínské vlády podniky, které mají v úmyslu požádat o tuto daňovou úlevu, musí podat žádost o vrácení daně z příjmů a „další příslušné dokumenty“ správci daně, avšak v odpovědi nebylo uvedeno, o jaké další příslušné dokumenty se konkrétně jedná. V rámci šetření týkajícího se bezdřevého natíraného papíru bylo stanoveno, že společnost, jež hodlá požádat o výhodu podle tohoto programu, musí podat podrobné informace o projektech z oblasti výzkumu a vývoje místnímu úřadu pro vědu a technologie a pouze po jejím posouzení vydá daňový úřad oznámení o příslušném schválení. Po schválení je částka podléhající dani z příjmu právnických osob snížena o 50 % skutečně vynaložených nákladů na schválené projekty (65).

(222)

Tento program využíval během období šetření jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců, společnost Zhejiang Huadong Light Steel Building Material Co. Ltd,. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vzhledem k její pozdní a neúplné odpovědi ve věci tohoto programu nebylo možné určit postup podávání a schvalování žádostí, který se vztahuje na společnosti, jež daného programu využívají. Jak je uvedeno výše, Komise se musela částečně spoléhat na skutečnosti zjištěné v rámci šetření, jež se týkalo bezdřevého natíraného papíru.

(223)

Tento program by měl být považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě ušlých vládních příjmů, neboť přiznává prospěch společnostem, které jsou příjemci této subvence.

(224)

Čínská vláda byla požádána, aby poskytla informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik mohou subvenci získat pouze určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda ve své odpovědi na dotazník a na písemné upozornění na nedostatky tyto informace neposkytla. Kromě toho se informace předložené v této souvislosti během inspekce na místě zdají být neúplné s ohledem na zjištění týkající se stejného programu, který, jak bylo zjištěno v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru, využívaly určité společnosti. S ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být stanovení specifičnosti subvence, „průkazně doloženo“, musela Komise při svých zjištěních vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení. Nejlepší dostupné údaje zahrnovaly i výsledky šetření týkajícího se bezdřevého natíraného papíru.

(225)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobní odvětví oceli s organickým povlakem. Navíc se nejeví, že by byla dána objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Je třeba poznamenat, že nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády neumožňuje, aby Komise posoudila, je-li takovéto objektivní kritérium k dispozici.

(226)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(227)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti k úhradě podle běžné daňové sazby, po odečtení částek zaplacených na základě dalšího 50 % odpočtu za skutečně vzniklé náklady v souvislosti s výzkumem a vývojem u schválených projektů. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na celkový obrat z prodeje, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(228)

Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, tj. skupina společností Huadong, tento program využívá. Subvenční sazba zjištěná pro Huadong Group činí 0,19 %.

(229)

Vážená průměrná sazba subvence pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku činí 0,09 %.

(230)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni nejvyšší subvenční sazby zjištěné pro tento program pro spolupracující společnosti zařazené do vzorku, tj. 0,19 %.

(231)

Tento program nabízí výhodu společnostem sídlícím v centrálních a západních regionech. Na způsobilé společnosti se vztahují preferenční sazby daně z příjmu ve výši 15 % namísto běžné sazby daně z příjmu ve výši 25 % uplatňované v Číně.

(232)

Čínská vláda byla požádána v dotazníku, v písemném upozornění na nedostatky a znovu během inspekce na místě, aby poskytla o tomto programu příslušné informace. Čínská vláda ve své reakci na dotazník a dopis o nedostatcích neodpověděla na žádnou z těchto otázek a uvedla, že tento program již neplatí, neboť byl ukončen ke dni 31. prosince 2010, a rovněž tvrdila, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program během období šetření nevyužívala. Toto tvrzení však bylo v rozporu s odpověďmi jednoho z vyvážejících výrobců (Chongqing Wanda Steel Strip Co., Ltd) a s důkazy, jež byly shromážděny během ověřovací návštěvy na místě u této společnosti.

(233)

Tento program je poskytován za účelem preferenčního daňového zacházení podle Oznámení o příznivé daňové politice pro rozvoj západního regionu (vydaného ministerstvem financí, všeobecným daňovým úřadem a celním úřadem, s účinností od 1. ledna 2001), které bylo aktualizováno Oznámením o dalším provádění daňových opatření v rámci strategie pro rozvoj západního regionu (vydaného ministerstvem financí, všeobecným daňovým úřadem a celním úřadem, s účinností od 1. ledna roku 2011), které prodlužuje platnost tohoto programu do 31. prosince 2020.

(234)

Je třeba poznamenat, že čínská vláda ve své odpovědi na dotazník, písemné upozornění na nedostatky či při inspekci na místě nepředložila odpovědi na žádnou z otázek ohledně tohoto programu. Podle Oznámení o příznivé daňové politice pro rozvoj západního regionu je však toto preferenční daňového zacházení k dispozici pro podporované typy podniků v západním regionu (podporované podniky jsou takové, v nichž se hlavní podnikatelská činnost podílí alespoň 70 % na jejich celkových příjmech, jak je uvedeno v seznamu výrobních odvětví, výrobků a technologií podporovaných státem). Během inspekce na místě ve společnosti Chongqing Wanda, společnost potvrdila, že důvodem pro preferenční sazbu daně je, že patří do kategorie podporovaných průmyslových odvětví v západním a centrálním regionu.

(235)

Ani čínská vláda, ani společnost Chongqing Wanda Steel Strip Co., Ltd neposkytla informace o fungování a provádění tohoto programu. Podle oběžníku Státní rady týkajícího se různých politik pro provádění rozvoje velkých západních regionů v Číně je ke snížení běžné daňové sazby z 25 % na preferenční sazbu 15 % nezbytné schválení lidovou vládou na úrovni provincie. V každoročním daňovém přiznání týkající se daně z příjmu společnosti je odečtená (osvobozená) daň z příjmu uvedena pod bodem 28 – odečtená daň.

(236)

Tento program během období šetření využíval jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců, společnost Chongqing Wanda Steel Strip Co., Ltd. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády je obtížné posoudit postup podávání a schvalování žádostí, který se vztahuje na společnosti, jež tohoto programu využívají. Komise musela vyvodit své vlastní závěry z předložených dokumentů, které tvoří právní základ uvedeného programu, bez možnosti požádat čínskou vládu o příslušné vysvětlení.

(237)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, čímž přijímající společnosti získávají výhodu.

(238)

Čínská vláda byla požádána, aby poskytla informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, jakož i k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik mohou subvenci získat pouze určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. S ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle kterého musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, tak musela Komise podle článku 28 základního nařízení svá zjištění opřít pouze o dostupné údaje.

(239)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a výrobní odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobce oceli s organickým povlakem, kteří kromě toho musejí mít sídlo v určitém čínském regionu. Navíc se nejeví, že by byla dána objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Je třeba poznamenat, že nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády neumožňuje, aby Komise posoudila, je-li takovéto objektivní kritérium k dispozici.

(240)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(241)

Výše napadnutelné subvence se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která je zjištěna za období šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti vypočtené podle běžné daňové sazby po odečtení výše daně zaplacené na základě preferenční daňové sazby z příjmu. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(242)

Subvenční sazba zjištěná pro Panhua Group činí 0,03 %.

(243)

Vážená průměrná subvenční sazba pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku činí 0,02 %.

(244)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni nejvyšší subvenční sazby zjištěné pro tento program pro subjekt ve spojení s jednou ze spolupracujících společností zařazených do vzorku, tj. 0,04 %.

(245)

V podnětu bylo podrobně uvedeno několik údajných subvenčních programů, pokud jde o vyvážející výrobce nezařazené do vzorku a/nebo nespolupracující při šetření. Komise požádala čínskou vládu, aby o těchto programech poskytla informace v původním a doplňujících dotaznících, a následně měla dostatek příležitostí, aby své odpovědi ohledně uvedených programů předložila. Čínská vláda se rozhodla, že poskytne pouze odpovědi týkající se údajných subvenčních programů v případě dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a tento postoj zastávala v průběhu celého řízení. Čínská vláda však pro některé z těchto programů předložila informace a důkazy o tom, že programy byly ukončeny a v období šetření nebyly v platnosti. Komise tyto důkazy předložené čínskou vládou ve svých zjištěních zohlednila.

(246)

Pokud jde o všechny další programy, čínská vláda žádné informace či důkazy nepředložila. Vzhledem ke skutečnosti, že spolupráce čínské vlády byla v tomto řízení značně nedostatečná, neměla Komise možnost získat od vyvážejících výrobců o těchto programech zahrnutých v podnětu žádné informace ani důkazy. Komise ověřila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku neměli na tyto programy nárok nebo je nevyužívali (zejména z důvodu, že byli v soukromém vlastnictví nebo se nacházeli mimo oblast působnosti programu nebo z důvodu jejich poměrně omezené velikosti). Komise proto musela určit existenci programu, a stanovit zbytkové clo týkající se všech ostatních programů, k nimž čínská vláda nepředložila informace a které nebyly k dispozici pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku nebo jimi nebyly využity, a to na základě důkazů obsažených ve spisu v souladu s ustanoveními čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(247)

Tento program umožňuje společnosti uplatnit daňové úlevy na nákup tuzemského zařízení, pokud je projekt v souladu s průmyslovou politikou čínské vlády. Na dodatečné zvýšení daňové povinnosti z předchozího roku se může uplatňovat daňová úleva až do výše 40 % nákupní ceny tuzemského zařízení.

(248)

Právním základem tohoto programu jsou prozatímní opatření, která se týkají slevy na dani z příjmu u investic do zařízení vyrobených v tuzemsku pro projekty technologické modernizace ze dne 1. července 1999 a oznámení státní daňové správy o zastavení uplatňování slevy na daň z příjmů podniků a opatření státní daňové správy týkající se výjimek pro investice podniku do nákupu zařízení vyrobeného v tuzemsku, č. 52 [2008] s účinností od 1. ledna 2008.

(249)

Čínská vláda odpověděla, že tento program byl ukončen počínaje lednem 2008, a to v souladu se zmíněným oznámením č. 52, a že pokud je jí známo, žádný jiný program jej nahradil. Komise požádala čínskou vládu, aby poskytla další příslušné informace, zejména podrobné údaje týkající se harmonogramu pro postupné ukončení výhod. Čínská vláda tyto informace neposkytla a omezila svou odpověď na skutečné výhody, jež získali všichni výrobci oceli s organickým povlakem, přičemž pouze odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku v rámci dotazníku. Komise již vysvětlila důvody, proč byla čínská vláda požádána, aby poskytla informace o všech výrobcích oceli s organickým povlakem, a nikoli pouze o výrobcích zařazených do vzorku (viz 34. a 35. bod odůvodnění výše). Kromě toho čínská vláda neposkytla ani informace týkající se výrobců zařazených do vzorku, přičemž pouze učinila odkaz na jejich odpovědi. Komise se domnívá, že nestačí poskytnout důkaz o ukončení programu, aniž by byly předloženy dodatečné důkazy o postupném ukončení skutečných výhod v rámci daného programu a o případných náhradních programech. S ohledem na tento program, může být daňová výhoda (tj. daňový zápočet) vzniklá v určitém roce ve skutečnosti používána v jiném daňovém období, a tudíž mohou výhody přesahovat období své platnosti i v případě, že program byl již mezitím ukončen. Ukázalo se, že další „ukončené“ daňové programy dále poskytují výhody po dobu několika let po úředně stanoveném okamžiku skončení jejich platnosti. Může se jednat i o případ, kdy výše přidělených výhod je po určité období neobvykle vysoká. Vzhledem k tomu, že čínská vláda v tomto ohledu žádné informace neposkytla, vychází Komise při svých zjištěních z informací obsažených ve spisu (v tomto případě podnětu) v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(250)

Uvedený program představuje subvenci, neboť poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento program poskytuje příjemcům výhodu ve výši, která se rovná daňové úspoře ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, neboť daňová úspora závisí na přednostním používání domácího zboží na úkor zboží dováženého.

(251)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že tento program dosud nebyl v antisubvenčním řízení orgánů Unie posouzen a že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí orgánů USA. Při stanovení výše subvence na základě zjištění při jiných šetřeních se v tomto nařízení bere mimo jiné ohled na to, zda v příslušném programu nedošlo k významným změnám a zda se výše subvence v průběhu času nesnížila. Je třeba poznamenat, že výše opakované subvence se zpravidla tímto způsobem nesnižuje. Vzhledem k tomu, že k žádným takovým změnám nebo snížení subvence nedošlo, je výše subvence v tomto případě stanovena podle původní sazby z uvedeného šetření.

(252)

Takto zjištěná subvenční sazba týkající se daného programu během období šetření u všech nespolupracujících společností činí 0,38 %, což je sazba stanovená pro tento program v US Decision Memorandum of 17 November 2008 on Circular Welded Carbon Quality Steel Line Pipe (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 17. listopadu 2008 o kruhově svařovaných troubách a trubkách z vysoce jakostní uhlíkové oceli (strana č. 26) (Federální rejstřík / sv. 73, č. 227, strana 70961/ ze dne 24. listopadu 2008)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté daňovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (66).

(253)

Na základě tohoto programu může podnik, jenž žádá o vydání osvědčení pro podnik využívající nejnovější a špičkové technologie, využívat snížené sazby u daně z příjmů ve výši 15 % v porovnání s běžnou sazbou 25 %. Tento program byl shledán napadnutelným, jak ze strany Unie při šetření případu bezdřevého natíraného papíru, tak ze strany orgánů USA. (67)

(254)

Právním základem tohoto programu je článek 28 zákona ČLR o dani z příjmů podniků (zákon č. 63 vyhlášený dne 16. března 2007), jakož i správní opatření pro podniky, které využívají nejnovější a špičkové technologie, a oznámení státní daňové správy o otázkách úhrady daně z příjmů podniků, které využívají nejnovější a špičkové technologie (Guo Shui Han [2008] č. 985).

(255)

Čínská vláda odpověděla, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program v období šetření nevyužívala a pokud jde o informace týkající se případných výhod získaných na základě tohoto programu, odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise poukazuje na výše uvedené argumenty, které se týkají požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi neomezené pouze na vývozce zařazené do vzorku (34.–35. bod odůvodnění výše). Komise proto svá zjištění o daném programu založila na informacích, které jsou obsažené ve spisu (zjištění ve věci bezdřevého natíraného papíru a podnět v tomto případu) v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(256)

Uvedený program představuje subvenci, neboť poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře, kterou může prostřednictvím tohoto programu podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení získat. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože je omezena na některé podniky a odvětví, jež patří do kategorie podporovaných, jako jsou ty, které působí v ocelářském průmyslu. Navíc neexistují žádná objektivní kritéria stanovená právními předpisy nebo orgánem poskytujícím subvenci, pokud jde o způsobilost pro tento program, a nárok na subvenci není automatický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(257)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti vypočtené podle běžné daňové sazby, a to po odečtení zaplacené částky se sníženou preferenční daňovou sazbou. Vzhledem k tomu, že informace pro posouzení této výhody nejsou k dispozici a jelikož byl tento program předmětem šetření již v předchozím antisubvenčním řízení ze strany orgánů Unie, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody získané vyvážejícími výrobci hodnocení tohoto programu v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 452/2011 ze dne 6. května 2011 o uložení konečného antisubvenčního cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (68), dle potřeby náležitě upravené, jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění výše.

(258)

Subvenční sazba zjištěná pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,9 %, což je aritmetický průměr sazeb stanovených pro tento program v nařízení uvedeném v předchozím bodě odůvodnění.

(259)

Tento daňový program umožňuje, aby podniky, které využívají jakoukoli ze surovin uvedených v katalogu pro úlevy na dani z příjmu pro podniky, jež využívají komplexní zdroje coby svou hlavní výrobní surovinu a které vyrábějí výrobky uvedené ve stejném katalogu podle státních a průmyslových norem, zahrnuly takto získané příjmy do celkových příjmů na základě snížené sazby 90 %. Při výpočtu daně z příjmu tak společnosti mohou odečíst 10 % příjmů. Tato výjimka se uděluje na dobu pěti let.

(260)

Právní základ tohoto programu tvoří článek 33 zákona ČLR o dani z příjmů podniků, článek 99 nařízení Státní rady o provádění zákona ČLR o dani z příjmů podniků a katalog úlev na dani z příjmu pro podniky zabývající se komplexním využívání zdrojů.

(261)

Čínská vláda uvedla, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program v období šetření nevyužívala a pokud jde o informace týkající se případných výhod získaných na základě tohoto programu, odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise poukazuje na výše uvedené argumenty, které se týkají požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi neomezené pouze na vývozce zařazené do vzorku (34.–35. bod odůvodnění výše). Komise proto ve svých zjištěních o tomto programu vycházela z informací obsažených ve spisu (v tomto případě v podnětu), v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(262)

Uvedený program představuje subvenci, neboť poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento program poskytuje výhodu pro příjemce ve výši daňových úspor podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože je omezena pouze na některé podniky využívající jako primárních surovin zdroje uvedené ve výše zmíněném katalogu daňových úlev, a to za účelem výroby výrobků uvedených v tomto katalogu.

(263)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti vypočtené podle běžné daňové sazby, a to po odečtení zaplacené částky se sníženou preferenční daňovou sazbou. Vzhledem k nedostatku jiných informací pro posouzení této výhody, vycházela Komise ve svých zjištěních z informací obsažených v podnětu. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový objem výroby příjemců během období šetření (jmenovatel), neboť subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených či přepravených výrobků.

(264)

Takto stanovená subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,01 %.

(265)

Tento program umožňuje společnostem, aby vyrovnaly 10 % nákladů na nákup speciálního zařízení použitého pro ochranu životního prostředí, úsporu energie a vody a bezpečnost při výrobě oproti dani z příjmu právnických osob splatné v roce, kdy bylo zařízení zakoupeno. Zbývající část 10 % investované částky může být převedena do následujících pěti let.

(266)

Právní základ tohoto programu tvoří článek 34 ČLR zákona o dani z příjmů podniků, článek 100 nařízení Státní rady o provádění zákona ČLR o dani z příjmů podniků.

(267)

Čínská vláda odpověděla, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program v období šetření nevyužívala a pokud jde o informace týkající se případných výhod získaných na základě tohoto programu, odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise poukazuje na výše uvedené argumenty, které se týkají požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi neomezené pouze na vývozce zařazené do vzorku (34. a 35. bod odůvodnění výše). Komise proto ve svých zjištěních o tomto programu vycházela z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(268)

Uvedený program představuje subvenci, neboť poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento program poskytuje výhodu pro příjemce ve výši daňových úspor podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(269)

Pokud jde o specifičnost tohoto programu, Komise se domnívá, že vzhledem k nedostatku informací ve spisu nemůže pokračovat v dalších zjištěních a dospět tak ke konečnému zjištění o specifičnosti tohoto programu. Komise proto nemohla tento program dále posoudit.

(270)

Tento program umožňuje společnostem, které se nacházejí v severovýchodním regionu (včetně provincií Liaoning, Jilin a Heilongjiang a obce Dalian), aby zaprvé snížily pro daňové účely délku odpisů dlouhodobého majetku až o 40 %, a tím zvýšily roční částku odpisů odečitatelných od daně z příjmu, a zadruhé, aby se zkrátila doba odpisů nehmotného majetku až o 40 % pro daňové účely, což vede ke zvýšení každoročních odpočtů z daně. Podle dokumentu vydaného ministerstvem financí a státní daňovou správu mohou daňoví poplatníci z řad právnických osob v určitých odvětvích, včetně metalurgického, využít rovněž dalších výhod týkajících se DPH, daně ze zdrojů a daně z příjmu právnických osob, zejména při pořizování dlouhodobého majetku.

(271)

Právním základem tohoto programu je preferenční politika týkající se daně z příjmů podniků pro oživení společností staré průmyslové základny v severovýchodním regionu (Caishui, č. 153, 20. září 2004), oznámení ministerstva financí a státní daňové správy o odpisech majetku a provádění programu amortizace v severovýchodní staré průmyslové základně (Caishui, č. 17, 2. února 2005). Čínská vláda předložila právní základ, který dokládá ukončení tohoto programu dne 1. ledna 2008, tj. oznámení ministerstva financí a státní daňové správy o několika preferenčních politikách, pokud jde o daň z příjmů podniků (č. 1 [2008]).

(272)

Vedle předložení výše uvedeného právního základu, který dokládá ukončení programu, čínská vláda ve vztahu k informacím týkajícím se případné výhody, jež mohla být na základě tohoto programu poskytnuta, pouze odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise poukazuje na výše uvedené argumenty, které se týkají požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi neomezené pouze na vývozce zařazené do vzorku (34. a 35. bod odůvodnění výše). Komise dále konstatuje, že vzhledem k tomu, že tento program poskytuje subvence na nákup dlouhodobého majetku, který lze odepisovat více let, a vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila žádné podrobnosti o postupném ukončování výhod podle tohoto programu ani o případných zbývajících výhodách, které stále nejsou uplatněny v celém rozsahu, rozhodla se při svých zjištěních o tomto programu vycházet z informací obsažených ve spisu (v tomto případě v podnětu a v příslušných zjištěních USA) v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(273)

Tento program poskytuje subvence ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výhoda podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení se rovná daňové úspoře, kterou získaly způsobilé podniky odpočtem zrychlených odpisů a amortizací nákladů na nákup dlouhodobého majetku. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, protože je omezena na podniky nacházející se ve vymezené územní oblasti, tj. v severovýchodním regionu.

(274)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu získanou příjemcem se považuje rozdíl mezi výší daně, která by byla pro daná aktiva zaplacena během období šetření při odpisu stanoveném v obvyklé výši, a skutečně zaplacenou částkou v rámci zrychleného odepisování. Vzhledem k tomu, že tento program dosud nebyl v antisubvenčním řízení orgánů Unie posouzen a že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů (69)) orgánů USA. Jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění výše, bere se v tomto nařízení při stanovení výše subvence na základě zjištění při jiných šetřeních mimo jiné ohled na to, zda u příslušného programu nedošlo k významným změnám a zda se výše subvence v průběhu času nesnížily. Je třeba poznamenat, že výše opakované subvence se zpravidla tímto způsobem nesnižuje. Vzhledem k tomu, že k žádným takovým změnám nebo snížení subvence nedošlo, je výše subvence v tomto případě stanovena podle původní sazby z daného šetření.

(275)

Takto zjištěná subvenční sazba s ohledem na daný program činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,08 %, což je sazba stanovená pro program týkající se osvobození od daně z příjmů pro investory ve vymezených územních oblastech v rámci Liaoning v US Decision Memorandum of 3 June 2010 on Wire Decking (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 3. června 2010 týkající se potahů drátů (strana č. 25) (Federální rejstřík / sv. 75, č. 111/10, s. 32902 / 10. června 2010)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté daňovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (70).

(276)

Právním základem pro tento program je dokument týkající se auditu daně z příjmu podniků, pokud jde o správu investičních úvěrů pro technologickou transformaci tuzemských zařízení, přijatý státní daňovou správou, č. 13 ze dne 17. ledna 2000 a oznámení týkající se vyhlášení a šíření opatření pro správu státních klíčových projektů pro technologickou obnovu.

(277)

Čínská vláda odpověděla, že tento program byl ukončen ke dni 1. ledna 2008 prostřednictvím oznámení státní daňové správy o zastavení uplatňování slevy na daň z příjmů podniků a opatření státní daňové správy týkajícího se výjimek pro investice podniku do nákupu zařízení vyrobeného v tuzemsku, č. 52 [2008] státní daňové správy. Vzhledem k tomu, že tento program poskytuje opakující se daňové výhody, které byly od roku 2008 ukončeny, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o tom, že by byly uplatňovány jakékoli zbývající dosud nečerpané výhody během období šetření, dospěla Komise k závěru, že tento program není napadnutelný.

(278)

Podnět uvádí řadu daňových úlev, které jsou k dispozici v několika provinciích (tj. Shandong, město Chongqing, region Guangxi Zhuang, střední a západní regiony) v podobě snížené sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 % oproti všeobecně uplatňované daňové sazbě 25 %.

(279)

Podnět uvádí právní základ pro daňovou slevu v provincii Shandong, a to sníženou sazbu daní z příjmu na základě zeměpisné polohy (provincie Zheijang a Shandong): zákon ČLR o dani z příjmů pro podniky se zahraničními investicemi a pro zahraniční podniky, čl. 7, přijatý dne 9. dubna 1991, č. 45.

(280)

Čínská vláda pouze uvedla, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program v průběhu období šetření nevyužívala a pokud jde o informace týkající se jejich případných výhod získaných na základě tohoto programu, odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Kromě argumentů odkazujících na povinnost čínské vlády poskytnout úplné odpovědi (viz 34.–35. bod odůvodnění výše) Komise uvádí, že alespoň jedna z nižších daňových sazeb uvedených v této části poskytla výhodu jednomu ze spolupracujících vývozců (viz 231. bod odůvodnění a dále). Komise proto při posouzení tohoto programu vychází z informací obsažených ve spisu (v tomto případě v podnětu a v příslušných zjištěních USA) v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(281)

Tento program poskytuje subvence ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tato opakující se výhoda se rovná částce daňové úspory získané díky nižší sazbě daně z příjmu právnických osob podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Program je specifický, neboť je omezený na společnosti sídlící ve vymezených územních oblastech ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(282)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti vypočtené podle běžné daňové sazby snížené o částku zaplacenou podle preferenční daňové sazby. Vzhledem k tomu, že tento program dosud nebyl v antisubvenčním řízení orgánů Unie posouzen a že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů) orgánů Spojených států. Jak bylo již uvedeno, bere se v tomto nařízení při stanovení výše subvence na základě zjištění při jiných šetřeních mimo jiné ohled na to, zda u příslušného programu nedošlo k významným změnám a zda se výše subvence v průběhu času nesnížily. Je třeba poznamenat, že výše opakované subvence se zpravidla tímto způsobem nesnižuje. Vzhledem k tomu, že k žádným takovým změnám nebo snížení subvence nedošlo, je výše subvence v tomto případě stanovena podle původní sazby z daného šetření.

(283)

Subvenční sazba zjištěná s ohledem na tento program činí během období šetření u všech nespolupracujících společností 0,66 %, což je sazba stanovená pro program týkající se snížené daně z příjmu na základě zeměpisné polohy v US Decision Memorandum on Certain Tow Behind Lawn Groomers and Certain Parts Thereof (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 12. června 2009 týkající se určitých přívěsných zařízení sekaček na trávu a některých jejich příslušných částí) (strana č. 11) (Federální rejstřík / sv. 74, č. 117, s. 29180. / 19. června 2009)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté daňovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (71).

(284)

Tento program se skládá z preferenčního daňového zacházení pro podniky se sídlem v Číně, které jsou akcionářem v jiných podnicích se sídlem v Číně v podobě osvobození tuzemských mateřských podniků od daně z příjmu z určitých dividend, bonusů a jiných kapitálových investic. Tento program byl napadnut v antisubvenčním řízení Unie týkajícím se bezdřevého natíraného papíru  (72).

(285)

Právním základem je článek 26 zákona ČLR o dani z příjmů podniků, článek 83 nařízení o provádění zákona ČLR o dani z příjmů podniků, vyhláška č. 512 Státní rady zveřejněná dne 6. prosince 2007.

(286)

Čínská vláda odpověděla, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program v období šetření nevyužila a pokud jde o informace týkající se případných výhod, získaných na základě tohoto programu, odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise odkazuje na argumenty týkající se požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi (34.–35. bod odůvodnění výše). Komise se proto rozhodla vycházet při svých zjištěních o tomto programu z informací, které jsou k dispozici ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení, a to ze zjištění uvedených v rozhodnutí o bezdřevém natíraném papíru.

(287)

Uvedený program poskytuje subvence ve formě ušlých příjmů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tato výhoda se rovná výši daňových úspor pramenících z osvobození od daně z dividend, bonusů a jiných kapitálových investic pro podniky se sídlem v Číně v souladu s čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Program je specifický de iure ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán, který subvenci poskytuje, omezen na podniky se sídlem v Číně, jimž plynou od jiných podniků se sídlem v Číně příjmy z dividend – na rozdíl od podniků, které investují do podniků zahraničních. Uvedený program je rovněž specifický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení vzhledem k tomu, že je výhradně určen významným odvětvím a projektům podporovaným státem, jako je ocelářský průmysl (viz např. 182. bod odůvodnění výše) a rovněž vzhledem k tomu, že neexistují žádná objektivní kritéria pro vymezení způsobilosti pro tento program a ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky.

(288)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti se zahrnutím příjmu z dividend, jenž příjemcům plyne od jiných podniků se sídlem v Číně, po odečtení částky, kterou příjemci skutečně zaplatili při zohlednění osvobození dividend od daně. Vzhledem k tomu, že informace pro posouzení této výhody nejsou k dispozici a jelikož byl tento program předmětem šetření již v předchozím antisubvenčním řízení ze strany orgánů Unie, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody získané vyvážejícími výrobci hodnocení tohoto programu v řízení týkajícím se bezdřevého natíraného papíru, náležitě upravené dle potřeby, jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění výše.

(289)

Takto stanovená subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,77 %, což je aritmetický průměr sazeb stanovených pro tento program v řízení týkajícím se bezdřevého natíraného papíru.

(290)

V podnětu jsou uvedeny následující preferenční programy týkající se daně z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi:

(291)

Čínská vláda předložila příslušné právní základy, aby ukázala, že programy týkající se subjektů se zahraničními investicemi byly ukončeny zákonem ČLR o dani z příjmů právnických osob, přijatým dne 16. března 2007, a to v roce 2008 na 5. zasedání 10. Všečínského shromáždění lidových zástupců, a to:

(292)

Tato ustanovení ukazují, že do konce roku 2011 byly úlevy na dani z příjmu pro subjekty se zahraničními investicemi postupně ukončovány. Čínská vláda rovněž uvedla, že žádný náhradní program pro subjekty se zahraničními investicemi neexistuje a že daňové zacházení, pokud jde o subjekty se zahraničními investicemi, je nyní stejné jako v případě ostatních daňových poplatníků z řad právnických osob. Komise konstatuje, že tyto preferenční programy týkající se daně z příjmu pro subjekty se zahraničními investicemi jsou stále napadnutelné, neboť výrobci oceli s organickým povlakem mohou stále využívat zbývající výhody alespoň po část období šetření do konce roku 2011, a nelze vyloučit, že existuje náhradní program pro subjekty se zahraničními investicemi po roce 2012. Komise se nicméně rozhodla, že programy s ohledem na nutnost snížit administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany dále posuzovat nebude, a to i s ohledem na blížící se konec přechodného období a chybějící údaje o případném náhradním programu.

(293)

Tento program stanoví osvobození od DPH a dovozních cel ve prospěch subjektů se zahraničními investicemi a tuzemských podniků pro dovoz kapitálového vybavení použitého v jejich výrobě. Osvobození od daně je podmíněno tím, že zařízení nesmí být uvedeno na seznamu nezpůsobilých zařízení a že podnik musí obdržet osvědčení o státem podporovaných projektech, jež vydávají čínské orgány nebo národní komise pro rozvoj a reformy v souladu s příslušnými právními předpisy týkajícími se investicí, daní a cel. Tento program byl napadnut v antisubvenčním řízení EU týkajícím se bezdřevého natíraného papíru  (73).

(294)

Právní základ tohoto programu tvoří oběžník Státní rady o úpravě daňové politiky v případě dováženého zařízení, Guo Fa č. 37/1997, sdělení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy [2008] č. 43, oznámení národní komise pro rozvoj a reformy č. 316 2006 ze dne 22. února 2006 o důležitých otázkách k vyřizování potvrzení o státem podporovaných projektech financovaných z domácích a zahraničních zdrojů a katalog zboží dováženého pro podniky se zahraničními investicemi a podniky domácí, jež nelze vyjmout z celní povinnosti, pro rok 2008.

(295)

Čínská vláda tvrdila, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program v období šetření nevyužívala a pokud jde o informace týkající se případných výhod, získaných na základě tohoto programu, odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise odkazuje na argumenty týkající se požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi (34. bod odůvodnění a dále), a při svých zjištěních o tomto programu tak bude vycházet z informací, které jsou k dispozici ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení, a to ze zjištění uvedených v řízení o bezdřevém natíraném papíru.

(296)

Tento program je považován za subvenci v podobě ušlých příjmů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii), neboť subjekty se zahraničními investicemi a další způsobilé tuzemské podniky jsou osvobozené od platby DPH a/nebo jiných cel, které by byly jinak splatné v případě, že by podniky nevlastnily osvědčení o státem podporovaných projektech vydané Národní komisí pro rozvoj a reformy. Proto představuje výhodu pro společnosti z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tento program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky, které investují v rámci konkrétní obchodní kategorie taxativně vymezené zákonem a které získaly osvědčení o státem podporovaných projektech. Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(297)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Výše výhody, kterou příjemci získali, je stanovena ve výši osvobození dovezeného zařízení od DPH a cla. Vzhledem k tomu, že informace pro posouzení této výhody nejsou k dispozici a jelikož byl tento program předmětem šetření již v předchozím řízení o vyrovnávacím clu ze strany Unie, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody získané vyvážejícími výrobci hodnocení tohoto programu v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru, náležitě upravené dle potřeby, jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění výše.

(298)

Takto stanovená subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,89 %, což je aritmetický průměr sazeb stanovených pro tento program v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru.

(299)

Tento program poskytuje výhody subjektům se zahraničními investicemi v podobě vracení DPH při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu. Zařízení nesmí být klasifikováno jako zboží bez možnosti osvobození a jeho hodnota nesmí překročit celkový investiční limit pro subjekty se zahraničními investicemi podle „zkušebních správních opatření o nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu“. Tento program byl napadnut Unií v antisubvenčním řízení týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (74) a orgány USA v řízení o uložení vyrovnávacího cla týkajícího se bezdřevého natíraného papíru z ČLR (75).

(300)

Právní základ tohoto programu tvoří oběžník státní daňové správy o vyhlášení prozatímních opatření o vracení daně při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu subjekty se zahraničními investicemi, č. 171, 199, 20.9.1999; oznámení státní daňové správy o zastavení uplatňování slevy na daň z příjmů podniků a opatření týkajících se výjimek pro investice podniku do nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu státní daňové správy, č. 176 [2008] ministerstva financí.

(301)

Čínská vláda tvrdila, že daný program byl ukončen výše uvedeným oznámením č. 176 [2008], a to od 1. ledna 2009. Komise požádala čínskou vládu, aby poskytla informace o skutečném skončení výhod, které mají být poskytovány v průběhu delšího období, neboť daný program je spojen s nákupem majetku vyrobeného na domácím trhu. Pokud jde o případné výhody, které mohly být na základě tohoto programu získány, čínská vláda pouze odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise odkazuje na argumenty týkající se požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi (34. bod odůvodnění a dále). Komise také poukazuje na to, že oznámení č. 176 stanoví přechodné období pro pořizování způsobilého dlouhodobého majetku a pro podání přihlášky s cílem získat výhodu do 30. června 2009. Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila informace o postupném ukončování výhod a vzhledem k tomu, že tyto výhody, jelikož jsou spojené s dlouhodobými aktivy, mohou být poskytovány po určité období a pokračovat i v období šetření, Komise při svých zjištěních o tomto programu vychází z dostupných informací podle článku 28 základního nařízení, a to ze zjištění uvedených v řízení o bezdřevém natíraném papíru.

(302)

Tento program je považován za subvenci ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii), čímž poskytuje společnostem z řad příjemců výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky (subjekty se zahraničními investicemi), pokud jde o nákup zařízení, které není klasifikováno jako zboží bez možnosti osvobození. Vzhledem k tomu, že neexistují žádná objektivní kritéria pro omezení způsobilosti pro tento program a ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky, nic nenasvědčuje tomu, že by daný program nespecifický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, jelikož subvence závisí na přednostním použití domácího výrobku před dováženým.

(303)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu, kterou příjemci získali, se považuje výše DPH proplacené při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu. Vzhledem k tomu, že informace pro posouzení této výhody nejsou k dispozici a jelikož byl tento program ze strany Unie předmětem šetření již v předchozím řízení o vyrovnávacím clu, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody získané vyvážejícími výrobci hodnocení tohoto programu v řízení týkajícím se bezdřevého natíraného papíru, náležitě upravené dle potřeby, jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění výše.

(304)

Takto stanovená subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,04 %, což je aritmetický průměr sazeb stanovených pro tento program v řízení týkajícím se bezdřevého natíraného papíru.

(305)

Tento program se týká plátců DPH působících zejména v některých uvedených odvětvích, včetně metalurgického průmyslu. Program stanoví, že způsobilí plátci DPH, kteří se nacházejí ve 26 městech starých průmyslových základen centrálního regionu a kteří investují do některého dlouhodobého majetku, mohou odečíst částku DPH za dlouhodobý majetek od své celkové splatné částky DPH.

(306)

Právní základ tohoto programu tvoří sdělení ministerstva financí a státní daňové správy, kterým se vyhlašují prozatímní opatření na rozšíření oblasti působnosti, pokud jde o vyrovnání daně z přidané hodnoty v ústřední oblasti, č. 75, 2007, oznámení ministerstva financí a státní daňové správy týkající se otázek celostátního provádění reformy daně z přidané hodnoty, č. 170 [2008] ministerstva financí.

(307)

Čínská vláda tvrdila, že tento program byl ukončen dnem 1. ledna 2009 prostřednictvím oznámení č. 170 [2008] a pokud jde o informace týkající se případných výhod získaných na základě tohoto programu, odkázala na odpovědi výrobců zařazených do vzorku. Komise odkazuje na argumenty týkající se požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi (34. bod odůvodnění a dále). Komise konstatuje, že vyhláška č. 170 stanoví, že výhody v oblasti DPH poskytované společnostem nacházejícím se v centrálním regionu končí na konci roku 2008 s možností převodu pouze do ledna 2009. Nicméně tyto výhody, jelikož jsou spojené s dlouhodobými aktivy, mohou být poskytovány po určité období a pokračovat i v období šetření; kromě toho se zdá, že oznámení obsahuje další preferenční systém DPH pro podniky nacházející se v centrální oblasti, jenž spočívá v snížení použitelné sazby DPH o jednu polovinu, a to od ledna 2009. Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila vysvětlení, pokud jde o postupné ukončení zbývajících výhod v rámci tohoto programu, ani pokud jde o informace o případném náhradním programu, vychází Komise při svých zjištěních o daném programu z důkazů obsažených ve spisu podle článku 28 základního nařízení.

(308)

Tento program je považován za subvenci ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii), čímž poskytuje společnostem z řad příjemců výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení, jež se rovná částce úspory za DPH odečtené z nákupu dlouhodobých aktiv. Program je specifický v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož právní předpisy omezují přístup k němu na určité podniky, tj. výrobní podniky, které působí v uvedených odvětvích. Tento program je rovněž specifický podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť je omezen na určité oblasti, tj. města starých průmyslových základen centrálního regionu.

(309)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu, kterou příjemci získali, se považuje výše úspory za DPH odečtené z nákupu dlouhodobých aktiv. Vzhledem k tomu, že informace pro posouzení této výhody nejsou k dispozici a jelikož byl již v tomto řízení posuzován srovnatelný program týkající se DPH, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody získané vyvážejícími výrobci hodnocení uvedené v 297. a 298. bodě odůvodnění.

(310)

Takto zjištěná subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,89 %.

(311)

Podnět uvádí různé daňové výsady, kterých od roku 2008 do roku 2010 požívali výrobci oceli s organickým povlakem nacházející se ve městech Ma'anshan a Wuhan, včetně osvobození od daní za údržbu a výstavbu města a dodatečných poplatků na vzdělávací fondy. Komise požádala čínskou vládu, aby ji o těchto daňových výhodách informovala. Čínská vláda odpověděla, že požadované informace jsou pro účely šetření nepodstatné, neboť žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se nenachází ve městě Ma'anshan. Komise odkazuje na vysvětlení týkající se požadavku, aby čínská vláda poskytla informace rovněž ohledně nepodložených tvrzení o subvenci, pokud jde o společnosti nezařazené do vzorku (34.–35. bod odůvodnění výše).

(312)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda žádné informace neposkytla, dochází Komise k závěru, že daňové výsady poskytované ve městech Ma'anshan a Wuhan představují subvenci ve formě ušlých příjmů ze strany čínské vlády podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bod ii). Daňové výsady poskytují výhodu společnostem z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť přinášejí daňové úspory ve výši rozdílu mezi zaplacenou částkou za daň a výší daně, která je mimo program běžně placena. Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť je omezen na podniky usazené v určitých vymezených regionech nebo v obcích v Ma'anshanu.

(313)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k nedostatku jiných informací pro posouzení této výhody jsou zjištění Komise založena na informacích uvedených v podnětu. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový objem výroby příjemců během období šetření (jmenovatel), neboť subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených či přepravených výrobků.

(314)

Takto stanovená subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,08 %.

(315)

V podnětu se uvádí, že společnosti vyrábějící dotčený výrobek získaly od roku 2005 až do nedávné doby (včetně roku 2009) výhody z několika grantových programů a podprogramů. Nelze vyloučit, že platby v rámci tohoto programu buď stále probíhají nebo byly uskutečněny jednorázově v souvislosti s kapitálovými investicemi, a představují tedy pokračující výhody, které stále nejsou uplatněny v celém rozsahu během zvoleného patnáctiletého odpisového období. Přestože byla čínská vláda požádána, aby o těchto programech poskytla informace, žádná smysluplná odpověď nebyla z její strany předložena, a to ohledně žádného z uvedených programů. Vzhledem k tomu, že čínská vláda neposkytla odpovědi týkající se uvedených aspektů, vychází Komise při svých zjištěních z nejspolehlivějších dostupných informací v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(316)

Jak je uvedeno v podnětu, právní základ tohoto programu tvoří:

(317)

Pouze výrobci, kterým bylo uděleno označení „China World Top Brand“, mají nárok na výhody plynoucí z tohoto programu. Podnět uvádí řadu výrobků z oceli, které získaly výše uvedené označení a které jsou vyráběny ocelářskými společnostmi, jež jsou předmětem tohoto šetření.

(318)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády vychází Komise při svých zjištěních z informací obsažených ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(319)

Tento program poskytuje finanční příspěvek v podobě grantů, netržních úvěrů a jiných pobídek, které představují přímý převod peněžních prostředků, a udělují výhody příjemcům ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(320)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k ní je podle právních předpisů omezen pouze na určité podniky, tj. podniky, jejichž výrobky získaly označení „China World Top Brand“. Navíc neexistují žádná objektivní kritéria stanovená orgánem poskytujícím subvenci, pokud jde o způsobilost pro tento program, a nárok na subvenci není automatický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(321)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí orgánů Spojených států. Jak bylo již uvedeno, bere se v tomto nařízení při stanovení výše subvence na základě zjištění při jiných šetřeních mimo jiné ohled na to, zda u příslušného programu nedošlo k významným změnám a zda se výše subvence v průběhu času nesnížily. Je třeba poznamenat, že výše opakované subvence se zpravidla tímto způsobem nesnižuje. Vzhledem k tomu, že k žádným takovým změnám nebo snížení subvence nedošlo, je výše subvence v tomto případě stanovena podle původní sazby z uvedeného šetření.

(322)

Takto zjištěná subvenční sazba s ohledem na daný program činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,13 %, což je aritmetický průměr stanovený pro podobné programy v US Decision Memorandum of 6 April 2009 on Citric Acid and Certain Citrate Salts (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 6. dubna 2009 týkající se kyseliny citronové a některých citrátových solí (strana č. 6) (Federální rejstřík / sv. 74, č. 69, s. 16836 / 13. dubna 2009)), US Decision Memorandum of 14 May 2010 on Pre-Stressed Concrete Steel Wire Strand (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 14. května 2010 týkající se ocelových výztuží do betonu (strana č. 29) (Federální rejstřík / sv. 75, č. 98, s. 28557 / 21. května 2010)), US Decision Memorandum of 28 May 2010 on Certain Steel Grating (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 28. května 2010 týkající se některých ocelových mříží (strana č. 18) (Federální rejstřík / sv. 75, No. 109, s. 32362/ 8. června 2010), US Decision Memorandum of 28 March 2011 on Aluminium Extrusions (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 28. března 2011 týkající se hliníkových výlisků (strana č. 19) (Federální rejstřík / sv. 76, č. 64, s. 18521 / 4. dubna 2011)) a US Decision Memorandum of 11 October 2011 on Multi-layered Wood Flooring (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 11. října 2011 týkající se vícevrstvých dřevěných podlahovin (strana č. 17) (Federální rejstřík / sv. 76, č. 201, s. 64313 / 18. října 2011)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté grantovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (76).

(323)

Jak je uvedeno v podnětu, právní základ tohoto programu, s ohledem na podprogram Shandong tvoří:

(324)

Tento program poskytuje výhody výrobcům těch výrobků, jež jsou označeny jako „známé značky“ a jsou určeny na vývoz. Podnět uvádí řadu výrobců dotčeného výrobku, kteří daný program využívali přinejmenším do roku 2009.

(325)

Podnět tvrdí, že tento program byl navržen s cílem podpořit tuzemská vyspělá výrobní odvětví a podpořit vývoz jejich výrobků na světové trhy. Hlavní rámec tohoto programu je vymezen v ústředním programu, přičemž vlády na provinční a místní úrovni podle něj vyvíjejí vlastní programy známých značek na podporu vývozu místních výrobků. USA tento grantový program napadly v rámci WTO (DS 387). Orgány USA se navíc proti tomuto programu bránily prostřednictvím několika řízení uvedených v podnětu. Komise rovněž napadla výhody poskytované tímto programem v případě bezdřevého natíraného papíru (77).

(326)

Program „známé značky“ poskytuje finanční příspěvky v podobě úvěrů se subvencovaným úrokem, financování výzkumu a vývoje a hotovostních finančních odměn za vývoz. Tyto pobídky představují přímý převod peněžních prostředků, čímž jsou příjemci poskytovány výhody ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(327)

Tato subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k ní je právními předpisy omezen pouze na podniky, které vyvážejí výrobky označené jako „známé značky“. Navíc vzhledem k tomu, že orgán poskytující subvenci zjevně nestanoví žádná objektivní kritéria ani podmínky pro provádění tohoto programu, je subvence rovněž specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Preferenční zacházení v rámci tohoto programu je také specifické podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť jeho výhody jsou závislé na objemu vývozu příslušných výrobků označených jako „známé značky“.

(328)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů) orgánů Spojených států. Jak bylo již uvedeno, bere se v tomto nařízení při stanovení výše subvence na základě zjištění při jiných šetřeních mimo jiné ohled na to, zda u příslušného programu nedošlo k významným změnám a zda se výše subvence v průběhu času nesnížily. Je třeba poznamenat, že výše opakované subvence se zpravidla tímto způsobem nesnižuje. Vzhledem k tomu, že k žádným takovým změnám nebo snížení subvence nedošlo, je výše subvence v tomto případě stanovena podle původní sazby z uvedeného šetření.

(329)

Takto zjištěná subvenční sazba s ohledem na daný program činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,13 %, což je aritmetický průměr stanovený pro podobné programy v US Decision Memorandum of 6 April 2009 on Citric Acid and Certain Citrate Salts (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 6. dubna 2009 týkající se kyseliny citronové a některých citrátových solí (strana č. 6) (Federální rejstřík / sv. 74, č. 69, s. 16836 / 13. dubna 2009)), US Decision Memorandum of 14 May 2010 on Pre-Stressed Concrete Steel Wire Strand (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 14. května 2010 týkající se ocelových výztuží do betonu (strana č. 29) (Federální rejstřík / sv. 75, č. 98, s. 28557 / 21. května 2010)), US Decision Memorandum of 28 May 2010 on Certain Steel Grating (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 28. května 2010 týkající se některých ocelových mříží (strana č. 18) (Federální rejstřík / sv. 75, No. 109, s. 32362/ 8. června 2010), US Decision Memorandum of 28 March 2011 on Aluminium Extrusions (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 28. března 2011 týkající se hliníkových výlisků (strana č. 19) (Federální rejstřík / sv. 76, č. 64, s. 18521 / 4. dubna 2011)) a US Decision Memorandum of 11 October 2011 on Multi-layered Wood Flooring (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 11. října 2011 týkající se vícevrstvých dřevěných podlahovin (strana č. 17) (Federální rejstřík / sv. 76, č. 201, s. 64313 / 18. října 2011)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté grantovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (78).

(330)

Ve své odpovědi na dotazník čínská vláda pouze uvedla, že tento program byl ukončen v roce 2003 a že nebyl využíván žádným z vývozců zařazených do vzorku. Jelikož čínská vláda tuto odpověď nepodpořila žádnými důkazy nebo dalším objasněním, vychází Komise při analýze daného programu z dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(331)

Jak je uvedeno v podnětu, právní základ tohoto programu tvoří:

(332)

Podle citací ze základních právních předpisů obsažených v podnětu jsou podporované podniky v rámci tohoto programu „vybírány zejména z velkých státem vlastněných podniků, tj. mezi 512 klíčovými podniky, 120 pilotními skupinami podniků a předních podniků daného výrobního odvětví.“ Upřednostňovány jsou rovněž podniky nacházející se ve starých průmyslových základnách v severovýchodní, střední a západní oblasti.

(333)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády se Komise opírá o údaje obsažené v podnětu a/nebo o další zdroje uvedené v podnětu (79).

(334)

Podnět uvádí, že cílem tohoto programu je poskytnout finanční podporu způsobilým podnikům, a podpořit tak: technologickou obnovu klíčových průmyslových odvětví, podniků a výrobků; usnadnění modernizace technologie; zlepšení struktury výrobků; zlepšení jakosti; zvýšení dodávek; rozšíření domácí poptávky; nepřetržitý a zdravý rozvoj státního hospodářství. V podnětu se uvádí, že fond podpořil 47 železářských a ocelářských podniků, což představuje investice v celkové výši 75 miliard RMB. Orgány USA tento program napadly nejméně ve dvou řízeních.

(335)

Program představuje subvenci, neboť poskytuje finanční příspěvky v podobě grantů na pořízení dlouhodobých aktiv v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení, a poskytuje tak příjemci výhodu. Vzhledem k tomu, že tato subvence je spojena s dlouhodobými aktivy a je poskytována v průběhu času, dochází se na základě dostupných údajů k závěru, že tato výhoda pokračuje i v období šetření.

(336)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť podpora je omezena na některé velké státem vlastněné podniky a veřejné holdingové podniky mezi 512 klíčovými podniky a 120 pilotními skupinami podniků. Vzhledem k tomu, že projekt se zaměřuje na podniky nacházející se ve vymezených územních oblastech starých průmyslových základen v severovýchodní, střední a západní části, je rovněž specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(337)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům podobné rozhodnutí orgánů Spojených států, a to US Decision Memorandum of 10 September 2010 on Seamless Carbon and Alloy Steel Standard, Line, and Pressure Pipe (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 10. září 2010 týkající se některého bezešvého standardního a vysokotlakého potrubí z uhlíkové a legované oceli (strana č. 19) (Federální rejstřík sv. 75, č. 182, s. 57444 / 21. září 2010)).

(338)

Takto stanovená subvenční sazba s ohledem na daný program činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,01 %, což je sazba stanovená u podobného programu v rozhodnutí USA uvedeném v předchozím bodě odůvodnění.

(339)

Podnět uvádí různá šetření provedená orgány USA (80) a Komisí (řízení týkající se bezdřevého natíraného papíru), která shledala napadnutelnými několik provinčních programů, přičemž 40 % právních poplatků za účast společnosti v příslušném antidumpingovém řízení byla hrazena místním finančním úřadem. Vzhledem k tomu, že čínská vláda na otázky týkající se uvedeného programu neodpověděla a pouze se omezila na konstatování, že vývozci zařazení do vzorku tento program nevyužívali, vycházela Komise při svých zjištěních z dostupných údajů obsažených ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(340)

V souladu s podnětem a rozhodnutím Komise týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (193. bod odůvodnění) jsou právním základem tohoto programu:

(341)

Tento program je dostupný společnostem, které se účastní antidumpingových šetřeních a jednají v souladu s pokyny ministerstva obchodu a orgánů na úrovni provincií.

(342)

Tento program představuje subvenci, neboť poskytuje finanční příspěvek v podobě přímého převodu peněžních prostředků ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení za účelem pokrytí právních poplatků v antidumpingových řízeních a představuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, neboť je omezena na určité podniky, jichž se týkají zahraniční antidumpingová řízení. Daný program je rovněž specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť je omezen na určité podniky evidované ve vymezených územních oblastech, které řídí příslušné orgány na úrovni provincií provádějící tento program.

(343)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že informace pro posouzení této výhody nejsou k dispozici a jelikož byl tento program předmětem šetření ze strany orgánů Unie již v předchozím antisubvenčním řízení, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody získané vyvážejícími výrobci hodnocení tohoto programu v řízení týkajícím se bezdřevého natíraného papíru, náležitě upravené dle potřeby, jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění výše.

(344)

Takto zjištěná subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí na základě zjištění týkajícího se bezdřevého natíraného papíru 0,01 % (81).

(345)

Podnět obsahoval důkazy o tom, že čínská vláda prostřednictvím státem vlastněných podniků nakupovala ocelové výrobky vyráběné výrobci oceli s organickým povlakem. V podnětu bylo uvedeno, že čínská vláda nakupovala řadu ocelových výrobků, včetně barvou povlakovaných plechů, svitků válcovaných za tepla, plechů válcovaných za studena, plechů střední kvality, galvanizovaných plechů a mnoha dalších. V podnětu bylo ukázáno, že cena za nákup tohoto zboží státem vlastněnými podniky byla stanovena s odkazem na různé prvky a/nebo srovnávací základy, a že existují cenové stropy nebo úpravy v závislosti na různém zboží a skutečnosti, zda se obchodní operace týkala stran ve spojení.

(346)

Čínská vláda ve své odpovědi odkázala na obecné argumenty ohledně státem vlastněných podniků, v nichž tvrdí, že se neprokázalo, že státem vlastněné podniky kupující tyto výrobky z oceli jsou veřejnými orgány ve smyslu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a že čínská vláda nemůže shromažďovat údaje týkající se obchodních operací neznámých subjektů. Čínská vláda rovněž uvedla, že v podnětu není uveden žádný nákup zboží, který by zahrnoval výrobce zařazené do vzorku. Komise odkazuje na své závěry, v nichž se uvádí, že subjekty kupující ocel s organickým povlakem a další výrobky z oceli jsou státem vlastněné podniky (49.–73. bod odůvodnění výše) a na žádost směřovanou čínské vládě, aby poskytla rovněž informace o vývozcích nezařazených do vzorku (viz 34. a 35. bod odůvodnění výše). Vzhledem k tomu, že čínská vláda k tomuto programu další informace neposkytla, vychází Komise při svých zjištěních z informací, které jsou k dispozici ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(347)

Vzhledem k tomu, že ceny jsou vyšší než tržní a že stát poskytuje výrobcům oceli s organickým povlakem výhodu prostřednictvím nákupů ze strany státem vlastněných podniků, je tento program napadnutelný podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 6 písm. d) základního nařízení. Rovněž je třeba zohlednit skutečnost, že šetření potvrdilo tvrzení uvedené v podnětu o tom, že na trhu neexistují spolehlivé tržní ceny, neboť na trhu s ocelí převládá vliv veřejného sektoru, a že státem vlastněné podniky mají na čínském trhu s ocelí rozhodující podíl, přinejmenším pokud jde o ocel válcovanou za tepla a za studena (viz 76.–79. bod odůvodnění). Tato subvence je rovněž specifická podle čl. 4 odst. 2 základního nařízení, neboť je omezena pouze na vybrané ocelářské subjekty se státní účastí. Složitost těchto obchodních operací a souvisejících smluv, jakož i chybějící nezbytné údaje ve spisu neumožnily Komisi dospět k jasnému závěru o tomto programu. Komise se tudíž rozhodla dále tento program neposuzovat.

(348)

Čínská vláda odpověděla, že vzhledem k tomu, že žádný z výrobců zařazených do vzorku se nenachází v oblasti, na niž se vztahují regionální programy uvedené v tomto oddíle, nejsou informace, jež Komise požaduje, podstatné pro účely šetření. S ohledem na důležitost této informace pro šetření (viz 34.–35. bod odůvodnění výše), se Komise poté, co neobdržela odpověď od čínské vlády, opírá při svém rozhodnutí o všechny regionální programy uvedené v tomto oddíle a o skutečnosti, které jsou k dispozici ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(349)

Právním základem režimu zrychlených odpisů je oběžník ministerstva financí a státní daňové správy o související preferenční politice, pokud jde o daň z příjmů podniků na podporu rozvoje a otevřenosti oblasti Binhai New Area of Tianjin.

(350)

V podnětu se uvádí, že cílem tohoto programu je podporovat výstavbu vědecko-technologické infrastruktury v Tianjin Binhai New Area (TBNA) a Tianjin Economic and Technological Development Area (TETDA) a vybudovat systém vědecko-technologické obnovy a provozní kapacity. Podnět uvádí, že finanční výhody v rámci tohoto programu byly poskytnuty prostřednictvím fondu pro vědu a technologie a programu zrychlených odpisů. Tyto výhody mají být omezeny na podniky, které se nacházejí v oblasti působnosti správního výboru TBNA, včetně společností vyrábějících/vyvážejících dotčený výrobek. Podnět odkazuje na rozhodnutí orgánů USA ve vyrovnávacím řízení týkajícím se některého bezešvého standardního a vysokotlakého potrubí z uhlíkové a legované oceli z Čínské lidové republiky, v němž byl tento program shledán napadnutelným (82).

(351)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády vychází Komise ve svém rozhodnutí o tomto programu z nejspolehlivějších dostupných informací v souladu s článkem 28 základního nařízení obsažených v podnětu a v uvedeném rozhodnutí orgánů USA.

(352)

Tento program poskytuje neopakující se výhodu společnostem z řad příjemců, a to v podobě grantů v rámci fondu pro vědu a technologie ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení (přímý převod peněžních prostředků) a v podobě ušlých příjmů podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, pokud jde o program zrychlených odpisů.

(353)

Subvence v rámci fondu pro vědu a technologie a programu zrychlených odpisů jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť jsou omezeny na určité podniky ve vymezených územních oblastech (tj. TBNA a/nebo TETDA).

(354)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí orgánů Spojených států, a to US Decision Memorandum of 10 September 2010 on Certain Seamless Carbon and Alloy Steel Standard, Line, and Pressure Pipe (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 10. září 2010 týkající se některého bezešvého standardního a vysokotlakého potrubí z uhlíkové a legované oceli z Čínské lidové republiky (strana č. 20 a 21) (Federální rejstřík sv. 75, č. 182, s. 57444 / 21. září 2010)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté daňovými a grantovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (83).

(355)

Celková subvenční sazba zjištěná během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,61 %, což odpovídá akumulované hodnotě dotčených programů, jak je uvedeno v rozhodnutí zmíněném v předchozím bodě odůvodnění.

(356)

Právním základem je oběžník ministerstva financí a státní daňové správy ze dne 14. září 2004, v němž jsou otiskována a zveřejňována nařízení o příslušných otázkách týkajících se širšího uplatnění odpočtu DPH v severovýchodním oblastech.

(357)

Žadatel tvrdil, že čínská vláda zavedla v roce 2003 program revitalizace severovýchodního regionu s cílem oživit starou průmyslovou základnu Dalian City a tři severovýchodní provincie Liaoning, Jilin s Heilongjiang, což je tradiční středisko čínského ocelářského průmyslu. V podnětu se tvrdí, že čínská vláda vytvořila zvláštní banku Northeast Revitalisation Bank (NRB), která je kontrolována Státní radou a pověřena finanční podporou na oživení starého střediska těžkého průmyslu v severovýchodním regionu.

(358)

Podnět rovněž uvádí subvence, které v rámci tohoto programu poskytuje Export-Import Bank of China („EXIM bank“) prostřednictvím své pobočky v Dalianu v celkové výši 5 miliard RMB v podobě vývozních úvěrů a jiných „levných úvěrů“, jež pro místní podniky představují 150 milionů RMB úspor od listopadu 2003. V podnětu se rovněž tvrdí, že úvěry byly rozšířeny i na nebonitní podniky s cílem zvýšit konkurenceschopnost oslabených podniků ve státním vlastnictví, kterým byl poskytnut nepřiměřený přístup k finančním zdrojům i přesto, že měly nejvyšší podíl nesplácených úvěrů v zemi.

(359)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády opírá Komise své rozhodnutí týkající se toho programu o informace obsažené v podnětu a v US Decision Memorandum of 17 November 2008 on Circular Welded Carbon Quality Steel Line Pipe (Line Pipe) (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 17. listopadu 2008 o kruhově svařovaných troubách a trubkách z vysoce jakostní uhlíkové oceli (strana č. 21 a 22) (Federální rejstřík / sv. 73, č. 227, strana 70961/ ze dne 24. listopadu 2008)), náležitě upravené dle potřeby, jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění výše.

(360)

Tento program poskytuje výhodu společnostem z řad příjemců v podobě: i) grantů jakožto úrokové podpory vývozu; ii) vracení DPH za nákup dlouhodobých aktiv.

(361)

S ohledem na bod i) úroková podpora vývozu představuje poskytování úrokové podpory subvenci v podobě grantu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Rozhodnutí USA tento program týkající se revitalizace severovýchodního regionu, jak je uvedeno v podnětu, označuje jako „Fond na rozvoj zahraničního obchodu“. Tento program je řízen orgány provincie Liaoning, a to provinčním Úřadem zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce provincie Liaoning a Finančním odborem provincie Liaoning). Mezi způsobilými projekty jsou i projekty prováděné vyvážejícími podniky, mimo jiné za účelem zlepšení konkurenceschopnosti jejich vývozní základny a průzkumu mezinárodního trhu. Vzhledem k tomu, že tyto dotace jsou závislé na vývozní výkonnosti, je daný program specifický v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(362)

S ohledem na bod ii) vracení DPH za nákup dlouhodobých aktiv představuje subvenci v podobě ušlých příjmů ze strany státu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. V rámci tohoto programu mohou plátci DPH určitých výrobních odvětví odečíst DPH za nákup dlouhodobých aktiv od DPH z prodeje hotových výrobků. Tento odpočet DPH je omezen na podniky nacházející se v severovýchodním regionu, a je proto regionálně specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(363)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů) orgánů Spojených států.

(364)

Takto zjištěná celková subvenční sazba v rámci Programu pro obnovu severovýchodního regionu činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,18 %, což odpovídá akumulované hodnotě za granty a vrácené DPH v rámci Fondu na rozvoj zahraničního obchodu, jak je uvedeno v US Decision Memorandum of 17 November 2008 on Circular Welded Carbon Quality Steel Line Pipe (Line Pipe) (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 17. listopadu 2008 o kruhově svařovaných troubách a trubkách z vysoce jakostní uhlíkové oceli (strana č. 21 a 22) (Federální rejstřík / sv. 73, č. 227, strana 70961/ ze dne 24. listopadu 2008)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté podobnými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (84).

(365)

Právním základem jsou dočasná správní opatření týkající se finanční úrokové podpory na vývoz výrobků špičkové technologie a příslušných výrobních zařízení provincie Liaoning ze dne 16. prosince 2004.

(366)

Podnět tvrdí, že v rámci tohoto programu je poskytována pomoc podnikům s cílem zvýšit vývoz výrobků špičkové technologie a podporuje se rozvoj podniků nacházejících se v provincii Liaoning. Program spravuje Úřad zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce provincie Liaoning, Finanční odbor provincie Liaoning a Hospodářská komise provincie Liaoning. Orgány USA shledaly tento program napadnutelným ve výše uvedeném rozhodnutí týkajícím se trub a trubek (viz 359. bod odůvodnění).

(367)

Tento program představuje výhodu v podobě přímého převodu peněžních prostředků ze strany čínské vlády za účelem zaplacení úroků z bankovních úvěrů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Vývozními úvěry se rozumí krátkodobé půjčky podnikům, které vyrábějí výrobky špičkové technologie a příslušná výrobní zařízení v provincii, poskytnuté bankami a nebankovními finančními institucemi v důsledku nedostatku potřebných finančních prostředků na výrobu a provoz na období od okamžiku deklarovaného vývozu a obdržením platby. Způsobilé podniky musí vykazovat roční objem vývozu vyšší než 1 milion USD, přičemž vyvážené výrobky musí být zahrnuty v rámci „katalogu čínských výrobků špičkové technologie určených na vývoz“ nebo příslušného výrobního zařízení. Tento program je proto specifický podle čl. 4 odst. 2 základního nařízení, neboť je omezen na podniky, jež splňují daná kritéria. Tento program je rovněž závislý na vývozní výkonnosti podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Program je i regionálně specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3, neboť je omezen na podniky ve vymezené územní oblasti na severovýchodě Číny.

(368)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů) orgánů Spojených států.

(369)

Takto zjištěná subvenční sazba činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,43 %, což odpovídá sazbě systému úrokové podpory vývozu, stanovené v US Decision Memorandum of 17 November 2008 on Circular Welded Carbon Quality Steel Line Pipe (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 17. listopadu 2008 o kruhově svařovaných troubách a trubkách z vysoce jakostní uhlíkové oceli (strana č. 23) (Federální rejstřík / sv. 73, č. 227, strana 70961/ ze dne 24. listopadu 2008)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté podobnými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (85).

(370)

Podnět odkazuje na předchozí program úrokové podpory vývozu, který lze využít pouze v souvislosti s nevyčerpanými „vývozními úvěry“. Orgány USA rovněž shledaly tento program napadnutelným v rozhodnutí týkajícím se trub a trubek.

(371)

Právním základem je „prozatímní správní opatření týkající se finanční podpory na vývoz výrobků špičkové technologie a výrobních zařízení provincie Liaoning“ ze dne 16. prosince 2004.

(372)

Tento program představuje výhodu v podobě přímého převodu peněžních prostředků ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Subvence představuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení, která se rovná rozdílu mezi částkou zaplacenou příjemci a částkou, již by za srovnatelnou obchodní půjčku zaplatili, kdyby tento program neexistoval. Tyto půjčky jsou poskytovány vládou prostřednictvím bank zajišťujících obchodní politiku státu a komerčních bank ve státním vlastnictví (viz analýza v 157.–180. bodě odůvodnění výše). Tyto vývozní úvěry jsou specifické podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť jsou závislé na vývozní výkonnosti, a rovněž podle čl. 4 odst. 3, neboť se omezují na podniky ve vymezené územní oblasti v Číně.

(373)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů) orgánů Spojených států.

(374)

Takto zjištěná subvenční sazba činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 1,05 %, což odpovídá aritmetickému průměru sazeb pro systém půjček na vývoz, stanovené v US Decision Memorandum of 17 November 2008 on Circular Welded Carbon Quality Steel Line Pipe (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 17. listopadu 2008 o kruhově svařovaných troubách a trubkách z vysoce jakostní uhlíkové oceli (strana č. 23) (Federální rejstřík / sv. 73, č. 227, strana 70961/ ze dne 24. listopadu 2008)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté podobnými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (86).

(375)

Podnět uvádí, že program „Five Points, One Line Coastal Belt“ (Pět bodů, jedna linie pobřežního pásma) byl zaveden dne 21. ledna 2006 místní vládou provincie Liaoning. Místní vláda provincie Liaoning poskytuje subvence určitým podnikům, které se nacházejí v dané oblasti. První prioritou jsou podniky zřízené v pěti klíčových oblastech, jež mají sloužit jako základna pro výrobu na vývoz. Preferenční zacházení zahrnuje řadu výhod, včetně snížené sazby u daně z příjmu ve výši 15 % pro podniky s osvědčením „špičkových technologií“; osvobození od daně z příjmu pro podniky působící v oblasti špičkových technologií, které byly založeny „pomocí domácích investic“; priority, pokud jde o získání podpory formou úrokového zvýhodnění; výsad ekonomického řízení; a osvobození od vládních poplatků. V podnětu se uvádí, že China Development Bank (CDB), státem vlastněná banka zajišťující státní politiku, poskytla v rámci tohoto programu preferenční úvěry.

(376)

Orgány USA shledaly tento program napadnutelným ve výše uvedeném rozhodnutí týkajícím se trub a trubek.

(377)

Právním základem je „prozatímní správní opatření týkající se finanční podpory na vývoz výrobků špičkové technologie a výrobních zařízení provincie Liaoning“ ze dne 16. prosince 2004.“ Komise pro rozvoj a reformy provincie Liaoning a finanční úřad provincie Liaoning řídí úrokové subvence a Huludao Beigang Industrial Park, průmyslové odvětví, a úřad průmyslu a obchodu osvobození od poplatků poskytované v rámci tohoto programu.

(378)

Tento program poskytuje finanční výhody v podobě přímého převodu peněžních prostředků ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, a/nebo prominutého nebo nevybraného příjmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tyto subvence představují výhodu podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení, která se rovná částce grantu a/nebo úlevě na dani/poplatku. Tyto subvence jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť jsou omezeny na určité podniky, jež se nacházejí v oblasti působnosti orgánu provincie Liaoning. První prioritou pro poskytování těchto subvencí jsou podniky zřízené v pěti klíčových oblastech, jež mají sloužit jako základna pro výrobu na vývoz, a jsou tudíž také specifické podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

(379)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů) orgánů Spojených států.

(380)

Takto zjištěná subvenční sazba činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,30 %, což odpovídá sazbě stanovené pro tento program v US Decision Memorandum of 17 November 2008 on Circular Welded Carbon Quality Steel Line Pipe (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 17. listopadu 2008 o kruhově svařovaných troubách a trubkách z vysoce jakostní uhlíkové oceli (strana č. 23) (Federální rejstřík / sv. 73, č. 227, strana 70961/ ze dne 24. listopadu 2008)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté grantovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (87).

(381)

Právní základ tohoto programu tvoří správní opatření týkající vědeckotechnologické platformy veřejných služeb provincie Jiangsu (Sukeji (2006) č. 102; Sucaijiao (2006) No 22).

(382)

V podnětu se uvádí, že daný program poskytuje, mimo jiné, granty určitým podnikům. Čínská vláda v odpovědi na dotazník uvedla, že žádná ze společností zařazených do vzorku tento program nevyužívala a ani z něj neměla výhody. Komise poukazuje na své argumenty, které se týkají požadavku, aby čínská vláda poskytla úplné odpovědi rovněž na otázky týkající se společností nezařazených do vzorku (34. a 35. bod odůvodnění výše). Komise dále poznamenává, že podnět uvádí jako potenciální příjemce jak společnosti zařazené do vzorku, tak i další výrobce oceli s organickým povlakem nezařazené do vzorku, jež se nacházejí v příslušné oblasti působnosti programu. Komise proto při svých zjištěních vychází z dostupných údajů obsažených ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení, a zejména z informací obsažených v podnětu a zjištění orgánů USA, které tento program napadly v rozhodnutí týkajícím se ocelových výztuží do betonu z Čínské lidové republiky (88).

(383)

Finanční výhody poskytnuté v podobě grantů představují příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Tyto subvence jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, neboť nic nenasvědčuje tomu, že se nárok na výhody v rámci tohoto programu zakládá na objektivních kritériích či podmínkách (jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení), a na základě dostupných údajů se jeví, že odbor vědy a technologie provincie Jiangsu svou správu nevykonává objektivně.

(384)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiné přesné kvantitativní vyjádření, bylo nejvhodnějším zdrojem informací pro posouzení výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům srovnatelné rozhodnutí (vychází se z podobnosti programů) orgánů Spojených států.

(385)

Takto zjištěná subvenční sazba činí během období šetření pro všechny nespolupracující společnosti 0,01 %, což odpovídá sazbě stanovené pro tento program v US Decision Memorandum of 14 May 2010 on Pre-Stressed Concrete Steel Wire Strand (konečné rozhodnutí federálního orgánu USA pro mezinárodní obchod ze dne 14. května 2010 týkající se ocelových výztuží do betonu (strana č. 35) (Federální rejstřík / sv. 75, č. 98, s. 28557 / 21. května 2010)). S ohledem na šetření vedená orgány USA je třeba poznamenat, že metodika použitá pro výpočet výše výhody poskytnuté grantovými programy je v podstatě stejná jako metodika používaná Unií (89).

(386)

Podnět uvádí dva granty poskytované v roce 2009 programem pro vědu a technologie provincie Hebei výrobcům oceli s organickým povlakem v rámci tohoto programu ve výši 70 000 RMB a 2 080 000 RMB. Čínská vláda v odpovědi na dotazník uvedla, že žádná ze společností zařazených do vzorku nemá sídlo v provincii Hebei, a požadované informace jsou tudíž pro účely šetření nepodstatné. Komise poukazuje na své argumenty, podle nichž měla čínská vláda poskytnout úplné odpovědi rovněž na otázky týkající se společností nezařazených do vzorku (34. a 35. bod odůvodnění výše). Komise tudíž ve svých zjištěních vychází z dostupných údajů obsažených ve spisu (v tomto případě v podnětu) v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(387)

Finanční výhody poskytnuté v rámci tohoto programu v podobě grantů představují subvence vzhledem k tomu, že poskytují finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Představují výhodu podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení, která se rovná výši grantů. Tyto subvence jsou specifické podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť jsou poskytovány pouze společnostem nacházejícím se v provincii Hebei.

(388)

Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Vzhledem k nedostatku jiných informací pro posouzení této výhody jsou zjištění Komise založena na informacích uvedených v podnětu. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový objem výroby příjemců během období šetření (jmenovatel), neboť subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených či přepravených výrobků.

(389)

Takto zjištěná subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti je zanedbatelná (méně než 0,01 %).

(390)

Podnět uvádí různé subvence ad hoc, které byly údajně poskytnuty určitým výrobcům oceli s organickým povlakem, a to jak státem vlastněným podnikům, tak soukromým společnostem. Tyto subvence měly buď podobu grantů nebo jiných daňových úlev či snížení daně mimo jiné za účelem financování konkrétních projektů nebo aktiv. Subvence byly uděleny v rámci obecných strategických opatření na modernizaci ocelářského průmyslu.

(391)

Komise požádala čínskou vládu, aby poskytla o těchto subvencích ad hoc příslušné informace. Čínská vláda odpověděla, že tvrzení uvedená v podnětu jsou založena na citacích z výročních zpráv a že žádná z těchto subvencí se společností zařazených do vzorku pravděpodobně netýká. Čínská vláda došla k závěru, že není nutné zabývat se tvrzením ohledně konkrétních obchodních operací týkajících se společností nezařazených do vzorku a provincií. Kromě toho čínská vláda zopakovala jednu ze svých obecných připomínek, a to, že pouhé uvedení některých obchodních operací jako „subvencí“ ve výroční zprávě společnosti nelze považovat za dostatečné důkazy opravňující k zahájení šetření, neboť „nepředstavuje dostatečný přímý důkaz podle čl. 11.2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“.

(392)

Komise odkazuje na své argumenty, v nichž vysvětluje, proč byla čínská vláda požádána poskytnout informace rovněž ohledně nepodložených tvrzení o subvenci, pokud jde o společnosti nezařazené do vzorku (34.–35. bod odůvodnění výše). Komise při svých zjištěních o těchto subvencích ad hoc vycházela z dostupných údajů obsažených ve spisu v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(393)

Subvence ad hoc uvedené v podnětu představují subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, pokud jde o granty a obdobné převody zdrojů, a ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení v podobě jinak splatných ušlých příjmů za různé daňové či poplatkové výhody či úlevy na ústřední, provinční nebo místní úrovni. Komise poznamenává, že samotné výroční zprávy různých výrobců oceli s organickým povlakem uvádějí tyto finanční příspěvky jako „subvence“. Z této skutečnosti vyplývá, že řada těchto subvencí je vymezena právními předpisy či skutkovým stavem, tudíž ve smyslu čl. 4 odst. 2 základního nařízení, neboť vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády se má za to, že jsou poskytovány omezenému počtu ocelářských společností v podporovaném ocelářském průmyslu a/nebo vzhledem k způsobu, jakým vykonal orgán poskytující subvenci při rozhodování o poskytnutí subvence správní uvážení. Kromě toho některé tyto subvence jsou rovněž specifické podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k nim byl omezen na určité podniky ve vymezených územních oblastech v určitých provinciích.

(394)

Komise důkladně prostudovala dostupné informace obsažené ve spisu ohledně jednotlivých subvencí ad hoc pro různé výrobce oceli s organickým povlakem. Komise zjistila, že některé tyto subvence nenarušují obchod a/nebo poskytují výrobcům oceli s organickým povlakem relativně malé částky. Vedle těchto subvencí naopak existuje řada specifických subvencí, které zjevně poskytují výrobcům oceli s organickým povlakem značné množství subvencí. Z tohoto důvodu a s ohledem na informace uvedené ve spisu považuje Komise za vhodné vypočítat použitelné vyrovnávací clo podle prostého průměru vyplývajícího z grantových a daňových programů napadnutých v tomto řízení, a to navzdory nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a příslušných výrobců oceli s organickým povlakem.

(395)

Takto zjištěná subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti činí 0,5 %.

(396)

Po zveřejnění konečných informací předložili připomínky Čínská vláda, jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku (Zhejiang Huadong) a žadatel.

(397)

Vzhledem k množství a míře podrobnosti argumentů předložených čínskou vládou a tomu, že by nebylo možné (rovněž kvůli důvěrnosti některých informací) je všechny v tomto nařízení uvést, Komise čínské vládě bilaterálně poskytla písemné vysvětlení všech právních a věcných prvků, jimiž bylo zamítnutí uvedených argumentů podloženo.

(398)

U řady svých připomínek k zahájení šetření, při výkladu některých ustanovení dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále též „dohoda WTO o subvencích“) a základního nařízení EU, čínská vláda patrně považovala za určující zprávu skupiny odborníků týkající se ploché válcované elektrotechnické oceli (GOES) (90). Čínská vláda například uvádí, že tato skupina odborníků „rozptýlila“ pochybnosti (91). Přestože Komise vzala na vědomí zjištění skupiny odborníků a nestaví se proti řadě z jeho závěrů, tato zjištění nijak nemění znění příslušných smluv či právních ustanovení, konkrétně čl. 11 odst. 2 a 3 dohody WTO o subvencích, nebo čl. 9 odst. 2 a 3 základního nařízení o vyrovnávacích opatřeních, která jsou pro Komisi při všech antisubvenčních řízeních relevantní a závazná.

(399)

Čínská vláda tvrdila, že Komise porušuje článek 11 odst. 2 dohody WTO o subvencích, neboť toto šetření zahájila na základě podnětu, který neobsahoval žádný důkaz o „existenci, míře a účinku jakýchkoli (veškerých) údajných subvencí“, a Komise tudíž porušila čl. 11 odst. 3, který jí ukládá povinnost přesvědčit se o správnosti a dostatečnosti důkazů.

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Odkaz čínské vlády na „existenci, míru a účinek“ subvence je citací z čl. 11 odst. 1 dohody WTO o subvencích a je popisem účelu vyšetřování. Podle názoru Komise to nesouvisí s čl. 11 odst. 2 dohody WTO o subvencích, který požaduje, aby žadatel předložil „dostatečné důkazy o existenci subvence a pokud možno i o její výši“ a aby podnět obsahoval „žadateli obvykle dostupné informace“. Komise prozkoumala důkazy předložené žadatelem, které byly podstatné, jak je jednoznačně patrné z verze poskytnuté k nahlédnutí stranám, jichž se podnět dotýká. Útvary Komise navrhly zahájit šetření až poté, co náležitě přezkoumaly správnost a dostatečnost důkazů, které považují za dostatečné důkazy prima facie.

(400)

Čínská vláda uvedla, že každý prvek (finanční příspěvek, výhody a specifičnost) každého programu subvencí musí být stanoven samostatně. Komise souhlasí s čínskou vládou v tom, že tvrzení o subvencích je nutno posuzovat individuálně. Neznamená to však, že se musí důkazy předložené ke každému prvku každého subvenčního programu posuzovat odděleně. Například důkazy o existenci specifičnosti u jednoho programu by mohly být velmi důležité pro určení specifičnosti jiného programu, mimo jiné v závislosti na tom, kolik informací o dotčených programech je veřejně dostupných, jakož i toho, nakolik jsou programy vzájemně propojeny a podléhají-li stejným právním předpisům.

(401)

Čínská vláda tvrdila, že u každého programu musí být prokázána částka (vyšší než nepatrná) subvence během období šetření a že u každé subvence musí existovat dostatečné důkazy o probíhajícím subvencování, nikoli o „potenciálních“ či „pravděpodobných“ výhodách. V tomto ohledu Komise nesouhlasí s čínskou vládou, neboť základní nařízení ani dohoda WTO o subvencích nepožadují, aby bylo nutné prokázat, že míra subvencování je u daného programu vyšší než nepatrná. Není sporu o tom, že aby mohla být napadena, musí subvence během období šetření poskytovat zvýhodnění, což by se žadatelé měli snažit prokázat. Ustanovení čl. 11 odst. 2 dohody WTO o subvencích nicméně požadují „dostatečné důkazy“ o subvencování na základě žadateli „obvykle dostupných“ informací. Vzhledem k tomu, že mnohé informace o subvenčních výhodách (např. osvobození od daně, granty, poskytnutí zboží) nejsou veřejně dostupné, žadatel často nemůže s jistotou určit, že subvence výrobcům dotčeného výrobku poskytla výhodu. V takových situacích se od žadatele požaduje, aby poskytl nejlepší dostupné důkazy o tom, že výrobci dotčeného výrobku například mají na poskytnutí dotace nárok a že daný program je nadále v platnosti nebo poskytuje výhody. Požadovaná důkazní úroveň bude záviset na okolnostech daného případu a na tom, kolik informací je žadateli obvykle dostupných.

(402)

Čínská vláda vznesla tvrzení, že oznámení o zahájení je v rozporu s čl. 22 odst. 2 bodem iii) dohody WTO o subvencích, neboť nelze mít za to, že pouhé opakování názvů přidělených různým programům představuje jejich „popis“. Komise se domnívá, že subvenční praktiky, které mají být předmětem šetření, byly v oznámení o jeho zahájení patřičně popsány tím, že byly upřesněny dotčené režimy, a oznámení tudíž čl. 22 odst. 2 bod iii) dohody WTO o subvencích neporušuje.

(403)

Čínská vláda tvrdila, že Komise u řady subvenčních programů zahájila šetření nesprávně, neboť podnět posuzovala „holisticky“ či „jako celek“, místo aby posuzovala každý z programů; čínská vláda rovněž uvedla, že zjištění jiných orgánů provádějících šetření různých programů nejsou sama o sobě dostatečným důkazem pro zahájení. Jak je vysvětleno výše (400. bod odůvodnění), útvary Komise posuzovaly každý program. K otázce, do jaké míry mohou zjištění jiných orgánů ke konkrétnímu programu představovat dostatečné důkazy pro zahájení řízení, je třeba přistupovat případ od případu a do jisté míry to závisí i na tom, jaké další informace jsou žadateli obvykle dostupné.

(404)

Čínská vláda (citujíc podání, které v případě GOES  (92) učinily Spojené státy) tvrdila, že v plánovacích dokumentech vlády mohlo být statusu „podporován“ u výrobců oceli s organickým povlakem použito „paušálně“, aby se prokázala specifičnost. To však neodpovídá skutečnosti. Právní předpisy, které klasifikují výrobce oceli s organickým povlakem jako „podporované“ (93) (a důsledky z toho plynoucí) nejsou (jak uvádí čínská vláda) „obecnými informacemi o vládní politice, jež nemají přímou souvislost s programem, o který se jedná“. Vzhledem k tomu, že výslovně omezují přístup k programům na určité podniky (nebo poskytují preferenční výhody), mají tyto právní předpisy zjevně zcela bezprostřední souvislost s programem, o který se jedná.

(405)

Čínská vláda tvrdila, že musí existovat důkaz o aktuálním prospěchu ze subvenčního programu a že skutečnost, že programy byly napadnuty v jiných případech, není postačující, neboť se tato zjištění týkají jiného období šetření. Není sporu o tom, že aby mohla být napadena, musí subvence během období šetření poskytovat zvýhodnění, což by se žadatelé měli snažit prokázat. Nicméně pro účely zahájení může být důkaz o tom, že byl program v přiměřeně nedávné době využíván, velice důležitý, například pokud nejsou veřejně dostupné informace o tom, že byl program ukončen či pozměněn. Odkaz čínské vlády na skupinu odborníků v případu GOES  (94) (na odstavec 7.72 jeho zprávy) nic neprokazuje, neboť se týká situací, v nichž je očividné, že k subvencování aktuálně nedochází, což není tento případ.

(406)

Čínská vláda uvedla, že aby mohlo být řízení zahájeno, musí existovat důkazy o tom, že někteří výrobci dotčeného výrobku skutečně těžili z výhod programu. S tímto tvrzením nelze souhlasit. V základním nařízení ani v čl. 11 odst. 2 dohody WTO o subvencích není žádné ustanovení, které by vyžadovalo „dostatečné důkazy o existenci subvence…“, tj. výslovný důkaz o skutečném využívání některými výrobci. Vzhledem k tomu, že mnohé informace o subvenčních výhodách (např. osvobození od daně, granty, poskytnutí zboží) nejsou veřejně dostupné, žadatel často nemůže s jistotou určit, že subvence výrobcům dotčeného výrobku poskytla výhodu. V takových situacích se od žadatele požaduje, aby poskytl nejlepší dostupné důkazy o tom, že výrobci dotčeného výrobku například mají na poskytnutí dotace nárok a že daný program je nadále v platnosti nebo poskytuje výhody. Požadovaná důkazní úroveň bude záviset na okolnostech daného případu a na tom, kolik informací je žadateli obvykle dostupných. Uložení takového požadavku žadatelům by se rovnalo podpoře neprůhledných systémů na úkor transparentnějších, které poskytují tentýž typ subvence.

(407)

Čínská vláda tvrdila, že Komise jí k předložení nezbytných informací podle čl. 12 odst. 7 dohody WTO o subvencích neposkytla „přiměřenou lhůtu“. Čínská vláda rovněž tvrdila, že jí Komise neposkytla „dostatek příležitostí“, aby v souladu s čl. 12 odst. 1 dohody WTO o subvencích písemně předložila veškeré náležité důkazy týkající se šetření. Tyto námitky je nutno zamítnout, poněvadž Komise čínské vládě poskytla přiměřenou lhůtu i dostatek příležitostí k tomu, aby náležité informace předložila v souladu s příslušnými ustanoveními WTO a základního nařízení. Komise považuje za vhodné uvést, že výjimečně velkorysým způsobem několikrát prodloužila termín pro vyplnění původního dotazníku, čímž se celková lhůta pro odpověď prodloužila z 37 dnů téměř na dva měsíce. Započítá-li se i doba prodlení, měla čínská vláda od zahájení více než tři měsíce na to, aby potřebné informace poskytla. Čínské vládě byla dána i možnost poskytnout chybějící informace až do okamžiku inspekce na místě. Komise rovněž poznamenává, že „přiměřenou lhůtu“ je třeba vnímat v procesních souvislostech, základní antisubvenční nařízení totiž Komisi ukládá, aby šetření dokončila do 13 měsíců. Poskytnutí ještě delších lhůt požadovaných čínskou vládou by nevyhnutelně mělo negativní dopad na možnost, aby Komise postupovala rychle, a dodržela tak příslušné zákonné lhůty.

(408)

Čínská vláda také poukázala na žádost o pomoc s vyplňováním dotazníku, s níž se na Komisi obrátila a která jí podle jejího názoru byla Komisí odepřena. To neodpovídá skutečnosti, jelikož žádost čínské vlády o pomoc byla natolik obecná a rozsáhlá (tj. týkala se každé otázky v dotazníku a dodatcích), že Komise byla s to nabídnout pomoc jen s konkrétními potížemi, s nimiž se čínská vláda při odpovědích potýkala, spíše než s jednotlivými otázkami. Čínská vláda se rozhodla nereagovat na tuto nabídku pomoci. Komise rovněž poznamenává, že čl. 12 odst. 11 dohody WTO o subvencích stanoví, že požadovaná pomoc musí být „proveditelná“, což vzhledem k obecnosti a obšírnosti požadavků, jež na orgán provádějící šetření kladly naprosto neúměrnou zátěž, nebyl tento případ, navíc když byl dotazník naprosto jednoduše srozumitelný. Komise poznamenává, že čínská vláda má s antisubvenčními šetřeními bohaté zkušenosti a využívá služeb externích právníků.

(409)

Pokud jde o subvenční programy obsažené v podnětu, kterých vývozci zařazení do vzorku nevyužívali, čínská vláda uvedla, že ve lhůtě stanovené Komisí nebude moci poskytnout požadované informace o všech těchto programech, a to kvůli fragmentaci ocelářského průmyslu. Čínská vláda také tvrdila, že až do pozdní fáze řízení z vysvětlení Komise nepochopila potenciální důsledky, které plynou z neposkytnutí požadovaných informací o těchto programech, neboť se týkaly společností nezařazených do vzorku. Komise musí hned zkraje konstatovat nesoulad v postoji čínské vlády, jelikož se zdá, že její tvrzení, že neměla dostatek času odpovědět ve stanovené lhůtě, je v rozporu s jejím úmyslným rozhodnutím neposkytnout odpověď ke všem programům, kterých vývozci zařazení do vzorku nevyužili, neboť údajně nepochopila smysl požadavku Komise a důsledky, jaké bude mít odmítnutí poskytnout požadované informace. Jak je uvedeno výše (407. bod odůvodnění), Komise několikrát prodloužila termín, aby čínská vláda mohla předložit požadované informace ke všem programům. Celková lhůta (tj. více než tři měsíce včetně doby prodlení) byla tudíž k poskytnutí potřebných informací více než dostatečná. Čínská vláda sama ve svých připomínkách výslovně uznává, že skutečně byla názoru, že předložení informací o těchto jiných programech se vyžadovat nemělo, což je doloženo i faktem, že se nepokusila poskytnout ani částečnou nebo neúplnou odpověď, aby dala najevo ochotu ke spolupráci, nýbrž v tomto ohledu jednoduše žádné informace nepředložila.

(410)

Komise nemůže přijmout ani argument čínské vlády, že si neuvědomila důsledky plynoucí z neposkytnutí požadovaných informací o programech, kterých vývozci zařazení do vzorku nevyužívali. Komise ve skutečnosti tyto důsledky od počátku řízení několikrát objasnila. Konkrétněji, důsledky nedostatečné spolupráce jsou výslovně uvedeny v oznámení o zahájení řízení s odkazem na příslušná ustanovení základního nařízení a na průvodní stránce k dotazníku. Rovněž ve svých dopisech ze dne 19. března, 11. dubna, 4. května (upozornění na nedostatky), 7. června (oznámení o inspekci) a 14. srpna 2012 Komise zevrubným způsobem zodpověděla otázky ohledně výběru vzorku a toho, že je nutno, aby čínská vláda poskytla požadované informace vzhledem k velmi nízké míře spolupráce a případnému posuzování žádostí o individuální zacházení. Není proto možné, že si čínská vláda neuvědomovala nebo neporozuměla důsledkům, které bude mít nedostatečná spolupráce ohledně těchto programů, kterých vyvážející výrobci zařazení do vzorku nevyužívali. Především se zdá, že čínská vláda pominula skutečnost, že jakožto poskytovatel údajných subvenčních režimů měla povinnost spolupracovat a poskytnout informace o veškerých subvenčních režimech, jež měly být k dispozici pro výrobek, který je předmětem šetření.

(411)

Čínská vláda také uvedla řadu argumentů k inspekčnímu postupu i samotné inspekci na místě. Čínská vláda namítla, že z oznámení o inspekci, které jí Komise zaslala, nebyl zřejmý rozsah ověřování příslušných informací, a vznesla stížnost, že jí Komise údajně odmítla poskytnout podrobnější informace k průběhu inspekce. Čínská vláda dodala, že měla přinejmenším nárok na určité „zúžení“ případného rozsahu inspekce (např. prostřednictvím předběžného zaslání seznamu všech otázek, které budou pracovníci Komise klást) (95), která podle čínské vlády vzhledem ke své krátkosti nemohla být vyčerpávající. Komise posledně uvedený argument čínské vlády odmítá, neboť dohoda WTO o subvencích ani základní antisubvenční nařízení EU neobsahují právní základ pro tento domnělý nárok na zúžení rozsahu inspekce. Neexistuje ani žádné rozhodnutí WTO, které by bylo možné vykládat tak, že by takový nárok mohl existovat.

K ostatním argumentům čínské vlády Komise konstatuje, že dne 7. června 2012 zaslala podrobné oznámení o inspekci, v němž byl jasně uveden i) navržený harmonogram předběžně neformálně dohodnutý s čínskou vládou, ii) účel inspekce na místě, iii) rozsah, obsah a předmět šetření a iv) možnost využít dostupné údaje v případě programů, které nebyly vývozci zařazenými do vzorku využívány (viz výše). Aby omezila nutnost přítomnosti příslušných úředníků čínské vlády, Komise uvedla i to, v jaký den se bude daný program projednávat. V zájmu dosažení plné spolupráce Komise zašla ještě dále a vyhověla žádosti čínské vlády o další podrobnosti k inspekci na místě tím, že se i bez dostatečného časového předstihu setkala se zástupci čínské vlády a objasnila jim požadované podrobnosti k inspekcím na místě. K této schůzce se pak Komise vrátila ještě písemně a v řadě e-mailů vyhověla dalším žádostem čínské vlády o vysvětlení. Komise tudíž učinila vše, co bylo v jejích silách, aby zajistila zdárný průběh inspekce na místě, zdá se však, že čínská vláda veškerou tuto snahu nevzala v úvahu.

(412)

Čínská vláda tvrdila, že Komise měla určit „práh“ ke stanovení toho, zda se jedná o veřejnoprávní subjekt předtím, než čínskou vládu v dotazníku požádala o informace týkající se jednotlivých obchodních operací. Toto tvrzení nebylo možné přijmout, bylo by totiž nepraktické tímto způsobem rozdělit šetření do dvou samostatných etap, neboť Komise by v takovém případě musela učinit dvě samostatné žádosti o informace a v Číně vykonat dvě oddělené inspekce. Kromě dopadů na zdroje by to prakticky znemožnilo dokončit šetření ve stanovených lhůtách. Veškeré důkazy (včetně údajů o cenách a objemu jednotlivých obchodních operací) mohou mít v každém případě význam pro určení, zda se jedná o veřejnoprávní subjekt.

(413)

Čínská vláda tvrdila, že to, že nevyplnila odpovědi v dodatku B určeném státem vlastněným podnikům, které výrobcům oceli s organickým povlakem dodávají ocel válcovanou za tepla a za studena, nemělo vést k použití článku 28 základního nařízení, a že Komise použitím dostupných údajů porušila čl. 12 odst. 7 dohody WTO o subvencích. Čínská vláda dále tvrdila, že Komise požadovala, aby dodatek B vyplnila i řada společností, jichž se šetření netýkalo. Tuto námitku je nutno zamítnout. Komise sestavila dodatek B takovým způsobem, aby mohla ověřit tvrzení v podnětu, a v souladu se závěry odvolacího orgánu WTO ve věci DS379, které stanoví určité zásady pro určování veřejnoprávního subjektu. Tvrzení čínské vlády, že se „dodatek B týkal nejen státem vlastněných podniků“, neodpovídá skutečnosti. Je pravda, že původně Komise požadovala, aby dodatek B vyplnili všichni výrobci oceli válcované za tepla a za studena, ale poté, co čínská vláda na její dotazník odpověděla, Komise svůj požadavek omezila pouze na dotčené státem vlastněné podniky (96), aby čínské vládě usnadnila práci s vyplňováním dodatku B. Přestože Komise vyvinula takovou snahu, čínská vláda a dotčené státem vlastněné podniky na dodatek B neodpověděly, ačkoliv je zřejmé (zejména z podnětu), že se šetření vztahuje na státem vlastněné podniky, které dodávají ocel válcovanou za tepla a za studena vyvážejícím výrobcům oceli s organickým povlakem.

(414)

Vzhledem k výše uvedenému neměla Komise jinou možnost než použít čl. 28 odst. 1 základního nařízení, a to plně v souladu s čl. 12 odst. 7 dohody WTO o subvencích.

(415)

Čínská vláda uvedla, že dostupné údaje, které Komise použila, neobhajují závěr, že citované „pokyny“ pro ocelářský průmysl jsou právně závazné. Hlavním plánovacím dokumentem ocelářského průmyslu, na němž Komise založila svá zjištění o existenci veřejnoprávního subjektu, je vyhláška komise pro národní rozvoj č. 35 – Politika pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu. Komise se přímo dotázala na právní status vyhlášek komise pro národní rozvoj a potvrdilo se, že vyhlášky jsou v čínském právním řádu právně závazné, neboť patří do jedné ze čtyř kategorií čínských právních předpisů. Toto tvrzení je proto v rozporu s příslušnými informacemi obsaženými ve spisu.

(416)

Čínská vláda tvrdila, že narušení trhu, které Komise konstatovala u ocelářského průmyslu, je pro určení statusu veřejnoprávního subjektu u výrobců oceli válcované za tepla a za studena irelevantní a že se k určení mělo přikročit výhradně u subjektů, které dodávají ocel válcovanou za tepla a za studena dvěma skupinám vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a nikoliv pouze obecně u všech státem vlastněných podniků, které v Číně tento druh oceli vyrábějí. Čínská vláda tvrdí, že nemá-li Komise informace o těchto subjektech, nemůže určení provést; jinak by dovozovala nepřípustný nepříznivý závěr. Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Existence narušení trhu je při analýze relevantním činitelem, i když nikoliv určujícím. Zjištění, které Komise v rámci tohoto řízení učinila ohledně „veřejnoprávního subjektu“, se týká všech výrobců oceli válcované za tepla a za studena, kteří jsou zcela či částečně ve vlastnictví státu, poněvadž bylo učiněno na základě důkazů souvisejících s faktory obecně politickými a celoodvětvovými a nevztahovalo se ke konkrétní společnosti. Státem vlastněné subjekty, které dodávají ocel válcovanou za tepla a za studena dvěma spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku jednoznačně spadají do působnosti zjištění o veřejnoprávním subjektu, a nepovažovalo se tudíž za nutné provádět určení výhradně pro ně. Čínská vláda v každém případě v reakci na dotazník Komise neposkytla žádné informace, které mohou sloužit pro takové určení vztahující se ke konkrétní společnosti.

Tvrzení čínské vlády, že Komise nemůže zjištění provést, chybí-li „skutečná fakta“ ke konkrétním dotčeným státem vlastněným podnikům, by znamenalo, že čínská vláda by ve skutečnosti z nedostatečné spolupráce měla prospěch (neboť „fakta“ odmítla poskytnout), a dosáhla by tudíž „příznivějšího výsledku“ než kdyby spolupracovala, což je opakem nepříznivého závěru.

(417)

Čínská vláda namítla, že ji Komise informovala o analýzách „pověření a řízení“ až při zveřejnění konečných informací, čímž došlo k porušení jejího práva na obhajobu. V dřívějším stádiu šetření však Komise nemohla vědět, že dospěje k takovému závěru. Toto zjištění je výsledkem veškerých informací a údajů shromážděných v průběhu celého řízení a bylo zveřejněno ihned po konečném zjištění, tj. při zveřejnění konečných informací. Podle podnětu údajné subvence souvisely s tím, že vláda poskytovala zboží prostřednictvím státem vlastněných podniků. Šetření ukázalo, že tato vládní politika, jež se původně týkala státem vlastněných podniků, se vztahuje i na soukromé subjekty, což vedlo k závěru o pověření či řízení vládou.

(418)

Čínská vláda tvrdila, že Komisí uváděné skutečnosti nijak neopravňují k závěru, že všechny soukromé subjekty v odvětví oceli jsou státem pověřeny a řízeny, aby poskytovaly napadené subvence. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Ve svých analýzách týkajících se pověření a řízení Komise poukázala na řadu vládních plánů a strategických dokumentů a citovala jejich části, jež ukazují na přímou vazbu mezi vládou a chováním soukromých ocelářských společností, a toto zjištění podepřela i příklady počínání těchto soukromých subjektů.

(419)

Čínská vláda uvedla, že Komise při analýze pověření a řízení nerozlišovala mezi důsledky a záměrem činnosti vlády. I toto tvrzení se zamítá. Komise zjistila, že vláda má politiku na podporu ocelářského průmyslu a pro dodávky oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než tržní, kterou uskutečňuje prostřednictvím veřejnoprávních subjektů (státem vlastněných podniků). Dále bylo zjištěno, že tato politika (a sice převahou státem vlastněných podniků a odrazováním od vývozu oceli válcované za tepla a za studena) přinutila soukromé výrobce k tomu, aby domácímu odvětví oceli s organickým povlakem dodávali za stejně nízké netržní ceny jako státem vlastněné podniky. Existují důkazy o tom, že ceny soukromých dodavatelů jsou vyloženě navázány na ceny státem vlastněných podniků. Proto Komise shledala, že jedním z cílů této politiky bylo řídit a úkolovat soukromé subjekty takovým způsobem, aby používaly stejné praktiky jako státem vlastněné podniky. Jde o klasický příklad situace, kdy vláda přímo či prostřednictvím státem vlastněných podniků „uplatňuje svou moc“ vůči soukromým dodavatelům. Tato politika vykazuje všechny požadované znaky pověření a řízení tj. „vládní opatření“„určené konkrétní straně“, „jehož cílem je konkrétní úkol nebo povinnost.“ Pro ilustraci vládních záměrů lze uvést, že některá ustanovení vyhlášky č. 35 postihují ty společnosti, které nejednají v souladu s politikami, které vyhláška popisuje. To ukazuje, že čínská vláda má v úmyslu celý ocelářský průmysl určitým způsobem směrovat a u společností, které se tomuto záměru nepodřídí, budou vyvozeny patřičné důsledky.

(420)

Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise nezjistila, že by čínská vláda uskutečňovala politiku dodávek oceli válcované za tepla a za studena výrobcům oceli s organickým povlakem a že Komise v tomto ohledu žádný závěr neučinila. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Jak ukazuje analýza v 49.–72. bodě odůvodnění výše, státem vlastněné podniky dodávající ocel válcovanou za tepla a za studena výrobcům oceli s organickým povlakem jsou veřejnoprávními subjekty, tj. prodlouženou rukou čínské vlády, a je evidentní, že vyvážejícím výrobcům oceli s organickým povlakem dodávají ocel válcovanou za tepla a za studena. Bylo rovněž zjištěno, že ceny těchto vstupů neodrážejí tržní hodnoty. Proto byl učiněn závěr, že čínská vláda prostřednictvím těchto státem vlastněných podniků provádí politiku dodávek levné oceli válcované za tepla a za studena.

(421)

Čínská vláda tvrdila, že Komise učinila chybný závěr, že se jedná o všudypřítomné vládní řízení ocelářského průmyslu obecně a že toto odvětví plní určité pokyny, avšak nedospěla k závěru, že dodávání oceli výrobcům oceli s organickým povlakem pod úrovní tržních cen je cílem této politiky. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Jak je vysvětleno ve 419. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že součástí vládní politiky je záměrně řídit soukromé dodavatele takovým způsobem, aby stejně jako státem vlastněné podniky dodávali za nižší než tržní ceny.

(422)

Čínská vláda tvrdila, že Komise nedospěla ke zjištění, že je zvláštním záměrem čínské vlády poskytovat skutečný finanční příspěvek, o který jde ve věci dodávek oceli válcované za tepla a za studena, jak uvádí zpráva odvolacího orgánu v případu US –Countervailing Duty Investigation on DRAMS from Korea  (97). Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Dotčená vládní opatření jsou založena na vládní politice, jejímž cílem je řídit soukromé dodavatele takovým způsobem, aby stejně jako státem vlastněné podniky dodávali za nižší než tržní ceny. Není to „důsledek“ či „vedlejší produkt“ vládních zásahů; je to jejich účel. Je evidentní, že v tomto případě soukromí dodavatelé oceli válcované za tepla a za studena na trhu nevykonávají svobodnou volbu, protože trh je narušen převahou státem vlastněných podniků a od vývozu tohoto druhu oceli jsou odrazováni.

(423)

Čínská vláda tvrdí, že Komise neučinila žádná zjištění o konkrétních soukromých subjektech, které společnostem zařazeným do vzorku dodávaly ocel válcovanou za tepla a za studena. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Stejně jako v případě veřejnoprávních subjektů Komise určila pověření a řízení celoodvětvově, takže se vztahuje na všechny soukromé dodavatele. Vzhledem k tomu, že se dotčená vládní politika vztahuje na všechny takové subjekty, není potřeba určení provádět pro konkrétní společnosti.

(424)

Čínská vláda tvrdila, že Komise odmítla důkazy čínské vlády ohledně podílu, který v čínské produkci oceli válcované za tepla a za studena připadá na státem vlastněné podniky. Tabulku, kterou čínská vláda v této věci poskytla, nelze považovat za důkaz. Před inspekcí a v jejím průběhu čínská vláda odmítla k této tabulce poskytnout zdroje údajů, a nelze ji proto považovat za spolehlivé informace. Komise tudíž použila informace z přehledu World Steel Capacity Book, který je ocelářským průmyslem ve světě všeobecně akceptován.

(425)

Čínská vláda uvedla, že Komise nevysvětlila, proč jsou nejvhodnějším srovnávacím základem právě ceny na světovém trhu s ocelí válcovanou za tepla a za studena, a poukázala na rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci US – Softwood Lumber IV (USA – řezivo z jehličnatých dřevin IV), že srovnávací základ mimo danou zemi „se musí vztahovat k převládajícím podmínkám na trhu v dané zemi nebo na ně odkazovat či s nimi souviset a musí odrážet cenu, kvalitu, dostupnost, prodejnost, přepravu a jiné podmínky nákupu nebo prodeje“. Čínská vláda rovněž tvrdí, že „převaha vládního sektoru“ nemůže vést k pominutí této judikatury, neboť jestliže by tomu tak bylo, vůbec by nebylo možné aplikovat variantu vnějšího srovnávacího základu. Čínská vláda uvádí, že Komise nevyhověla požadavkům článku 14 dohody WTO o subvencích. Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je vysvětleno ve 49.–97. bodě odůvodnění výše, Komise zjistila, že v Číně převládají narušené tržní podmínky. Ocel se ve světě vyrábí podobnými postupy a obchoduje se v celosvětovém měřítku, nejpřiměřenějším vnějším srovnávacím základem je proto cena na světových trzích, poněvadž pokud by v Číně panovala normální nenarušená tržní situace, ceny by se pravděpodobně dostaly do souladu s cenami na světových trzích. Čínská vláda poskytla velmi málo informací o trhu s ocelí v Číně, přestože ji o to Komise přímo požádala. Čína ani nenavrhla žádný jiný srovnávací základ kromě vnitrostátního, který však kvůli zjištěným narušením trhu nebyl vhodný.

Čínská vláda tvrdila, že Komise své zjištění o oceli válcované za tepla a za studena a dodávané za cenu nižší než přiměřenou založila pouze na tautologickém prohlášení žadatelů v podnětu, což není postačující ke splnění požadavků dohody WTO o subvencích. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Ocel válcovanou za tepla a za studena používá jako surovinu pouze omezený počet podniků, neboť v mnoha odvětvích se tyto výrobky nijak neuplatní. Sama čínská vláda ve své odpovědi na dotazník potvrdila, že ocel válcovanou za tepla a za studena používá jen několik málo odvětví. Ve svých připomínkách k zveřejnění konečných informací čínská vláda tuto skutečnost nijak nezpochybnila. Proto se potvrzuje, že se v tomto případě jedná o specifickou subvenci ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, který přejímá obsah čl. 2. odst. 1 písm. c) dohody WTO o subvencích.

(426)

Čínská vláda uvedla, že banky nejsou povinny dodržovat pokyny pro průmysl, vláda jim nediktuje jednotlivá obchodní rozhodnutí a že v bankovním sektoru nepřevládají státní subjekty. Toto tvrzení nelze přijmout. Podle čl. 24 a 25 vyhlášky č. 35 je poskytnutí úvěrů vyhrazeno pouze společnostem, které dodržují vnitrostátní politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu, tvrzení čínské vlády, že banky nejsou povinny řídit se průmyslovými politikami, je tudíž v rozporu s tímto důkazem. Je evidentní, že tyto předpisy určují, kterým podnikům mohou banky financování poskytnout a kterým nikoliv. I tvrzení, že v bankovním sektoru nepřevládají vládní subjekty, je nutno pominout. V tomto ohledu je třeba říci, že čínská vláda poskytla jen minimum informací o vlastnických poměrech v odvětví bankovnictví s tím, že těmito informacemi nedisponuje, přestože podle článku 24 zákona o komerčním bankovnictví jsou všechny banky povinny tyto informace předávat čínské komisi pro bankovní dohled, která je státní agenturou schválenou Státní radou.

Na základě dalších informací ze spisu citovaných v tomto nařízení byl učiněn závěr, že bankovnímu odvětví v Číně skutečně dominují vládní instituce (viz 166.–169. bod odůvodnění). Kromě zdrojů uvedených v tomto nařízení zpráva MMF č. 11/321 o zemích z listopadu 2011 k Číně uvádí, že se stát také přímo i nepřímo podílí na finančním sektoru, a doporučuje, aby se ve finančním sektoru změnilo zaměření role a odpovědnosti vlády, tj. aby bankovní systém nebyl používán k provádění cílů vládní politiky v širším slova smyslu a aby bylo možné o úvěrech rozhodovat podle obchodních cílů (98)  (99).

(427)

Čínská vláda tvrdila, že nedodržení požadavků dodatku A pro ni určeného dotazníku nemohlo oprávněně vést k použití dostupných údajů, protože Komise neměla po čínské vládě požadovat, aby poskytla interní citlivé údaje k jednotlivým obchodním operacím týkajícím se bank, z nichž mnohé nebyly v žádném případě vlastněny státem. Jak je vysvětleno v 426. bodě odůvodnění, čínská vláda měla přístup přinejmenším k některým požadovaným informacím, ale odmítla zodpovědět jakékoliv dotazy v dodatku A. V tomto ohledu se rovněž podotýká, že vzhledem k tomu, že čínská vláda odmítla poskytnout jakékoli údaje o vlastnictví, Komise u mnohých bank nevěděla, zda jsou či nejsou ve vlastnictví státu.

(428)

V souvislosti s některými oběžníky Čínské lidové banky čínská vláda tvrdí, že veřejně přístupná shrnutí obsahu příslušných oběžníků jsou spolu s vyjádřeními úředníků Čínské lidové banky dostatečnou náhradou za samotné oběžníky, a nemělo by se tudíž používat dostupných údajů kvůli tomu, že čínská vláda uvedené údaje neposkytla. Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise odmítla informace, jež byly poskytnuty v dobré víře, tj. svědecké výpovědi úředníků Čínské lidové banky a shrnutí předmětných oběžníků, a odkázala na článek 28 základního nařízení, v němž se uvádí, že nepřihlédnout lze pouze k informacím, které jsou nepravdivé nebo zavádějící. Dále čínská vláda tvrdila, že Komise svá zjištění neopřela o skutečně dostupné údaje nebo poskytnuté informace, a spíše nechala na čínské vládě, aby prokázala, že stav věcí, který byl přezkoumáván v rámci případu bezdřevého natíraného papíru, již není aktuální. Podle čínské vlády nejsou zjištění ve věci bezdřevého natíraného papíru v tomto případě ani v rozporu s informacemi, jež předložila, poněvadž vycházely z informací, které se vztahovaly ke zcela jinému období.

Co se týče výpisů z oběžníků Čínské lidové banky, internetové stránky a svědeckých výpovědí úředníků Čínské lidové banky, nebylo je možné ověřit, aniž by byly k dispozici samotné zdrojové dokumenty, tj. oběžníky. Komise nerozumí tomu, proč čínská vláda na jedné straně označuje tyto oběžníky za důvěrnou interní dokumentaci, když na druhé straně je shrnutí jejich obsahu údajně zveřejněno na internetových stránkách Čínské lidové banky. Zjištění z případu bezdřevého natíraného papíru jsou pro tento případ vysoce relevantní. Tvrzení, že se informace týkají jiného období, nemá velký význam, neboť skutečnosti zaznamenané ve spisu (včetně podnětu) ukazují, že se dané praktiky od té doby nijak nezměnily. Pokud jde o tvrzení čínské vlády, že Komise přenáší důkazní břemeno, je třeba uvést, že zjištění ve věci bezdřevého natíraného papíru jsou součástí všech důkazů, k nimž se přihlíželo, po čínské vládě se ovšem nepožaduje, aby je „vyvracela“. Spolupráce při takovýchto šetřeních je dvoustranný proces a všechny strany mohou předkládat důkazy či argumenty k vyvrácení jiných důkazů ze spisu.

(429)

Čínská vláda argumentovala, že Komise neshledala, že by referenční sazby čínské vlády odrážely neobchodní narušení (čímž tedy připustila, že úrokové sazby na čínském trhu v podstatě odrážejí přiměřenou cenu) a že skutečnost, že existuje pouze spodní mez pro úrokové sazby komerčních úvěrů působí spíše na úkor než ve prospěch vyvážejících výrobců, kteří tyto úvěry využívají. Pokud by Čínská lidová banka tuto spodní hranici nestanovila, mohly být uvedené sazby ještě výrazně nižší. Toto tvrzení je není na místě. Skutečnost, že čínská vláda (Čínská lidová banka) referenční sazby stanovuje arbitrárně, svědčí v prvé řadě o nekomerčním chování. Je to potvrzeno i ve zprávě MMF o Číně č. 11/321 z listopadu 2011 (100), která se týká regulace úrokových sazeb.

(430)

Čínská vláda tvrdila, že Komise neposoudila úvěruschopnost konkrétních stran, jichž se šetření týkalo, jako tomu bylo ve věci bezdřevého natíraného papíru. K tomu je třeba říci, že úvěruschopnost vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nebyla posuzována, protože je každopádně ovlivněna průmyslovými politikami a státní podporou a zásahy. Bylo by to zbytečné, neboť se zjistilo, že finanční systém je v Číně narušen. V případě bezdřevého natíraného papíru se žádné posouzení úvěruschopnosti neprovádělo.

(431)

Čínská vláda rovněž uvádí námitku proti přidělení ratingu BB, který považuje za „vyloženě sankční“, a podle ní „Komise každopádně neodůvodnila toto své rozhodnutí způsobem, který by při podrobném přezkumu obstál.“ Zjistí-li Komise, že čínská referenční sazba plus riziková přirážka BB dosahují určité sazby, pak podle čínské vlády musí vysvětlit důvody, které ji k tomu vedly, a to konkrétně podle jednotlivých výrobců a úvěrů. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Vzhledem k narušení trhu a ke skutečnosti, že půjčující banky neprovádějí náležité posouzení úvěruschopnosti a rizik u výrobců oceli s organickým povlakem, Komise nemohla použít nominální hodnotu ratingu jednotlivých vyvážejících výrobců (i kdyby jej měli). Rating BB v tomto případě není pro vyvážející výrobce nepříznivý, neboť je to nejlepší neinvestiční rating na trhu.

(432)

Podle čínské vlády Komise uznala, že její argumenty o tom, že práva k užívání pozemků udělovaná s ohledem na hospodářskou soutěž jsou takové povahy, že odbourávají potřebu vnějšího srovnávacího základu. Čínská vláda rovněž tvrdila, že se Komise při vysvětlování důvodů pro zamítnutí jejích tvrzení zaměřuje výlučně na důkazy předložené čínskou vládou, spíše než na údaje, které jsou skutečně k dispozici. Čínská vláda požaduje, aby Komise zveřejnila informace o skutečném věcném základě, s jehož pomocí rozhodla, že ceny stanovené místními orgány byly určeny libovolně, tj. že se neodvíjely či nebyly ve vztahu k nabídce a poptávce po průmyslových pozemcích.

Pohled čínské vlády na danou věc není správný. Komise nezjistila, že jsou práva k užívání pozemků udělována s ohledem na hospodářskou soutěž. Komise zjistila, že ze 13 transakcí s právy k užívání pozemků mělo být pouze šest provedeno formou nabídkového nebo dražebního řízení. Důkazy předložené k těmto šesti obchodním operacím ukázaly, že u nabídkových řízení nedošlo k soutěži, neboť byla podána pouze jedna nabídka a cena byla stanovena úředně. Komise neporozuměla žádostem čínské vlády o zveřejnění dostupných údajů použitých v souvislosti s netržním prostředím u práv k užívání pozemků, když k zamítnutí tvrzení čínské vlády v této věci nebylo použito dostupných údajů a analýza byla provedena na základě informací, které v tomto ohledu poskytla čínská vláda a vyvážející výrobci. Věcný základ pro rozhodnutí, že ceny jsou určovány libovolně, je uveden v 114.–116. bodě odůvodnění, tj. informace o skutečných obchodních operacích, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, systém pro hodnocení městských pozemků a vyhláška č. 35.

(433)

Podle čínské vlády Komise neurčila specifičnost ve smyslu čl. 2. odst. 1 a 2 dohody WTO o subvencích, ani svá určení o specifičnosti neodůvodnila jasným způsobem a na základě průkazných podkladů, jak vyžaduje čl. 2 odst. 4 dohody WTO o subvencích. Dále neodůvodnila, proč musela částku zvýhodnění založit na externím srovnávacím základu, a ani zvolenou referenční hodnotu nesestavila v souladu s čl. 14 písm. d) dohody WTO o subvencích. Tato tvrzení musela být zamítnuta. Základem pro zjištění, která Komise učinila o specifičnosti, je fakt, že společnosti, které se neřídí státní průmyslovou politikou, nemají nárok na udělení práv k užívání pozemků, úřady stanovují ceny mnohdy libovolně a vládní postupy jsou nejasné a netransparentní. Proč bylo nutné použít vnější srovnávací základ je vysvětleno a odůvodněno v 109., 118., 120. a 121. bodě odůvodnění. Jelikož se zjistilo, že trh s právy k užívání pozemků je v Číně narušen, nebylo možné použít vnitrostátní srovnávací základ, jak navrhla čínská vláda. Komise nesouhlasí s tvrzením, že srovnávací základ nebyl vypočten v souladu s čl. 14 písm. d) dohody WTO o subvencích. Tchajwanský srovnávací základ se považuje za nejlepší náhradní proměnnou, již má Komise k dispozici, a odpovídá doporučením odvolacího orgánu v rozhodnutí DS 379.

(434)

Čínská vláda podle svého tvrzení navrhla, aby srovnávací základ byl vnitrostátní a založený na cenách, jež platí „neupřednostňované“ čínské podniky; podle čínské vlády v prvé řadě z toho důvodu, že se nedělají žádné rozdíly, a že výše subvence by tudíž správně byla nulová. Komise s touto argumentací nesouhlasí a čínská vláda každopádně neposkytla žádné informace o cenách práv k užívání pozemků pro „neupřednostňovaná“ odvětví, jež by teoreticky bylo možné použít k výpočtu srovnávacího základu.

(435)

Čínská vláda rovněž tvrdí, že žadatel neposkytl žádné informace nebo důkazy o tom, že práva k užívání pozemků byla udělena konkrétní malé skupině podniků a že Unie neučinila zásadní zjištění v tom smyslu, že udělení práv k užívání pozemků je výslovně omezeno na určité/podporované podniky. Komise zjistila, že práva k užívání pozemků jsou vyhrazena společnostem, které dodržují průmyslové politiky, jež čínská vláda stanovila ve vyhlášce komise pro národní rozvoj a reformy č. 35 (116. bod odůvodnění).

(436)

Čínská vláda tvrdila, že Komise neprovedla dostatečně důkladný průzkum, aby nalezla srovnávací základ, který se vztahuje k situaci v Číně nebo na ni odkazuje, a že se Komise dostatečně nevynasnažila nalézt srovnávací základ blížící se tržním podmínkám, jež by nastaly při neexistenci narušení, a pokud tak Komise učinila, nevysvětlila, jak postupovala. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Komise ve skutečnosti podrobně prostudovala rozličné ukazatele a porovnala Tchaj-wan s ČLR jako celkem i s jednotlivými dotčenými čínskými provinciemi. Po provedení těchto analýz Komise považuje Tchaj-wan (101) za vhodný srovnávací základ s ohledem na celkový souhrn informací ve spisu, tzn. s ohledem na i) úroveň hospodářského rozvoje a hospodářskou strukturu na Tchaj-wanu a v příslušných čínských provinciích a ve městě (102), kde sídlí spolupracující vyvážející výrobci, ii) zeměpisnou blízkost těchto dvou čínských provincií a Tchaj-wanu, iii) vysoký stupeň rozvoje infrastruktury Tchaj-wanu i těchto dvou čínských provincií, iv) silné hospodářské vazby a přeshraniční obchod mezi Tchaj-wanem a ČLR, v) podobnou hustotu obyvatelstva v dotčených čínských provinciích a na Tchaj-wanu, vi) podobný typ pozemků a obchodních operací použitých pro stanovení srovnávacího základu na Tchaj-wanu a v ČLR a vii) společné demografické, jazykové a kulturní charakteristiky Tchaj-wanu a ČLR. Provincie Jiangsu a Zhejiang jsou navíc spolu s městem Chongqing považovány za provincie s nejrozvinutějším zpracovatelským průmyslem v ČLR. Přestože úroveň HDP na obyvatele není u Tchaj-wanu a dotyčných dvou čínských provincií shodná, HDP těchto čínských provincií a města Chongqing v posledních letech rychle roste, takže Tchaj-wan dohánějí.

Z nejaktuálnějších údajů je navíc patrné, že jak ČLR jako celek, tak obě čínské provincie a město Chongqing vykazují mnohem vyšší tempo růstu HDP než Tchaj-wan (103), takže jej velmi rychle dohání. Zároveň je třeba poznamenat, že přesné srovnání mezi HDP země s netržním hospodářstvím (ČLR) a HDP země se zavedeným tržním hospodářstvím (Tchaj-wanem) není rozhodující, protože je zcela běžné, že pokud jde o HDP, netržní hospodářství zaostává za fungujícím tržním hospodářstvím. Nabídku a poptávku po průmyslových pozemcích může navíc ovlivňovat mnoho dalších faktorů, například pravidla plánování, politika životního prostředí apod. Skutečnou otázkou je, jaké by byly „převládající podmínky na trhu“, pokud jde o práva k užívání pozemků v ČLR, kdyby se jednalo o fungující tržní hospodářství, přičemž na základě všech důkazů se zdá, že by byly velmi podobné podmínkám na Tchaj-wanu.

(437)

Čínská vláda rovněž tvrdí, že Komise ve svém výpočtu použila odpisové období 50 let, přestože všechny příslušné smlouvy o právech k užívání pozemků nevycházely z 50letého období. Toto není pravda. Všechna práva k užívání pozemků, jejichž udělení bylo napadeno v tomto šetření, byla založena na 50letém období.

(438)

Čínská vláda tvrdila, že závěr o specifičnosti je „zcela vykonstruován“ z toho důvodu, že drtivá většina čínského hospodářství platí nijak nepenalizovanou sazbu. Čínská vláda rovněž zpochybnila zjištění Komise o „regionální“ specifičnosti, a zejména závěr, že tato subvence se poskytuje pouze v těch zeměpisných oblastech, v nichž se nachází vyvážející výrobce. Podle čínské vlády se sankce uplatňuje plošně ve všech zeměpisných oblastech, v nichž se nacházejí všichni vyvážející výrobci, a regionální odlišnosti proto neexistují. Tato tvrzení musela být zamítnuta. Komise konstatuje, že čínská vláda své připomínky patrně zakládá výhradně na systému cenového rozlišení na kategorie „podporovaných“, „omezovaných“, „zakázaných“ a „povolených“ podniků podle rozhodnutí č. 40. Nicméně Komise založila své závěry na zvláštním systému určování cen elektřiny, který je k dispozici v rámci širší oblasti města Chongqing, kde má výrobní závod jeden z vývozců zařazených do vzorku. Tento vývozce těží z nižší sazby za elektřinu, jež se aplikuje specificky pouze na podskupinu společností z určitých odvětví (konkrétně společnosti vyrábějící slitiny železa v elektrických pecích a výrobci hnojiv) patřících do téže kategorie velkých průmyslových uživatelů. Komise proto dospěla k závěru, že tato snížená sazba za elektrickou energii, která se používá pouze u této velmi omezené podskupiny společností patřících výhradně k oněm specifickým způsobilým odvětvím, je de iure specifická.

Co se „regionální“ specifičnosti týče, nehovoří 149. bod odůvodnění o žádném systému sankcí, jak ve svých připomínkách uvádí čínská vláda. V tomto odstavci se upřesňuje, že tato zvýhodněná sazba za elektřinu používaná pro omezenou podskupinu společností včetně výrobce dotčeného výrobku je omezena na danou zeměpisnou oblast (tj. širší území města Chongqing), která je součástí velkého čínského západního regionu, jemuž se dostává podpory podle zákona zmíněného v témž bodě odůvodnění a dále vysvětleného v 233. bodě odůvodnění. Jak se dále uvádí v 149. bodě odůvodnění, tento právní předpis se týká určování cen elektřiny jakožto jednoho z nástrojů k dosažení hlavního politického cíle, totiž podpory rozvoje tohoto regionu. Zjištění Komise, že je tato subvence i regionálně specifická, se potvrzuje.

(439)

Čínská vláda zpochybnila závěry v 146. bodě odůvodnění týkající se specifičnosti založené na systému cenového rozlišení na kategorie „podporovaných“, „omezovaných“, „zakázaných“ a „povolených“ podniků. Čínská vláda znovu vysvětluje, že rozdíl v ceně, kterou za elektřinu platí specificky znevýhodněný projekt a kdokoliv jiný, funguje jako penále či přirážka, jejímž účelem je odradit konkrétní projekty, spíše než jako „sleva“ poskytovaná podporovaným projektům. Čínská vláda uzavírá, že je na Komisi, aby zjistila, jaká cena by byla považována za odpovídající, a že v tomto případě Komise měla za to, že odpovídající cenou by byla cena s přirážkou. Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Jak bylo obšírně vysvětleno výše, zjištění Komise o finančním příspěvku se vztahuje ke snížené sazbě za elektrickou energii, na niž má tato společnost nárok, protože patří do omezené podskupiny podniků v rámci kategorie velkých průmyslových uživatelů. Argumenty čínské vlády tudíž nejsou pro zjištění, jež Komise učinila, relevantní.

(440)

Čínská vláda tvrdila, že příslušná pravidla o výběru vzorku obsažená v antidumpingové dohodě WTO (tj. čl. 6. odst. 10, čl. 9. odst. 2 a 3) Komise nepoužila jednotným způsobem, neboť účelem výběru vzorku by mělo být omezení rozsahu šetření. Tento argument vycházel z čl. 19 odst. 4 dohody WTO o subvencích, který výši vyrovnávacího cla omezuje na výši „zjištěné subvence“. Čínská vláda učinila závěr, že když Komise nebyla schopna míru subvencování dostatečně posoudit pomocí zvoleného vzorku, mohla do vzorku zařadit více společností. Zaprvé Komise konstatuje, že analogie mezi výběrem vzorků při antidumpingových a antisubvenčních šetřeních má určité hranice, poněvadž na rozdíl od antidumpingových šetření neexistuje v šetřeních týkajících se vyrovnávacího cla žádné obecné pravidlo, podle něhož se každému vývozci přidělí individuální clo a jsou výslovně dovoleny tzv. „souhrnné“ případy. Kromě toho, na rozdíl od antidumpingových případů, je vláda v případech týkajících se vyrovnávacích cel povinným účastníkem a respondentem, a vláda je tudíž implicitně zařazena do jakéhokoli „vzorku“ sloužícího ke stanovení vyrovnávacího cla. Jinými slovy, vláda je poskytovatelem údajného subvencování a vládní opatření proto vždy spadají do působnosti šetření, které se týká vyrovnávacího cla, a to bez ohledu na použití vzorku vyvážejících výrobců.

(441)

K připomínce čínské vlády, že řešením je „zařadit do vzorku více společností“, Komise podotýká, že přesně to v daném případě učinila. Poté, co jeden z vývozců, který původně hodlal spolupracovat, od spolupráce odstoupil, se Komise rozhodla zařadit do vzorku dalšího vývozce. Ovšem krátce poté, co byla tato společnost informována o zařazení do vzorku, Komisi oznámila, že si již nepřeje při šetření spolupracovat. Komise proto musela vzorek omezit na dva zbývající vývozce zařazené do původního vzorku, kteří od spolupráce neodstoupili, aby se tak vyhnula dalšímu zpoždění, jež by ohrozilo brzké dokončení šetření v zákonem stanovených lhůtách. Komise podotýká, že tato snaha, jež ztroskotala výlučně na přístupu vývozců, jasně dokládá, že tvrzení čínské vlády je neopodstatněné, neboť neřeší otázku společností, které se při výběru vzorku samy nepřihlásí, nebo které odstoupí vzápětí poté, co byly k zařazení do vzorku vybrány.

(442)

V otázce použití dostupných údajů uvedla čínská vláda odkaz na čl. 12 odst. 7 dohody WTO o subvencích a citovala judikaturu WTO, která uvádí, že údaje ze spisu lze použít pouze k nahrazení chybějících informací, a že odmítnutí spolupráce neopravňuje k přijetí rozhodnutí, která postrádají věcný základ. Komise nechápe logiku tohoto tvrzení, neboť pro svá zjištění použila údaje ze spisu, jak umožňují ustanovení WTO a základního nařízení, a v plném souladu s příslušnou judikaturou WTO. Jak uznala i čínská vláda, zjištění učiněná v případu bezdřevého natíraného papíru a v různých rozhodnutích ministerstva obchodu USA (US DOC) představují ty nejlepší skutečnosti, jež má Komise k dispozici, a byly použity právě k tomu, aby se nahradily informace chybějící v důsledku nedostatečné spolupráce na straně čínské vlády.

Čínská vláda použití těchto skutečností zpochybnila i z toho důvodu, že neodrážejí aktuální subvencování a ani konkrétně nesouvisí s dotčeným výrobkem. Komise v této souvislosti uvádí, že většina subvenčních programů spočívá v jednorázových subvencích (např. grantech, daňových výhodách spojených s investicemi do majetku), které se obvykle odepisují po dobu několika let, a výhody, které z nich plynou, tudíž pokračují i v budoucnu, a sahají tak v tomto případě až za období šetření. U opakujících se subvencí nejsou důkazy o tom, že se od dotčeného šetření tyto programy změnily. Pokud jde o vazbu těchto programů na dotčený výrobek, Komise připomíná, že se všechny tyto programy týkají ocelářství (nesouvisí s konkrétním výrobkem) nebo se uplatňují v regionu, do něhož vývozci oceli s organickým povlakem umístili své závody. Vzhledem k tomu, že spis neobsahoval důkazy o opaku, Komise rozhodla, že lze logicky učinit závěr, že výhody plynoucí z těchto programů nadále představují nejbližší ekvivalent za subvencování výrobců dotčeného výrobku, k němuž aktuálně dochází. Je třeba zdůraznit, že čínská vláda měla dostatek příležitostí předložit ke všem těmto programům důkazy svědčící o opaku, avšak záměrně se rozhodla je nepředložit, a Komise se proto musela uchýlit k použití údajů ze spisu, jak stanoví základní nařízení a dohoda WTO o subvencích.

(443)

Čínská vláda uvedla, že ne všechny tyto programy (nevyplacené dividendy, swapy dluhů za aktiva a kapitálové injekce) byly zahájeny v souladu s požadavky čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 dohody WTO o subvencích.

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Jak již bylo vysvětleno v oddíle týkajícím se odpovědi na připomínky čínské vlády k zahájení řízení (399.–406. bod odůvodnění výše), útvary Komise prostudovaly důkazy předložené žadatelem, jež byly podstatné, jak jednoznačně vyplývá z verze k nahlédnutí zúčastněným stranám podnětu. Útvary Komise navrhly zahájit šetření konkrétních programů až poté, co náležitě přezkoumaly správnost a adekvátnost důkazů, které považují za dostatečné důkazy prima facie.

(444)

Pokud se použijí, jsou kapitálové programy podle čínské vlády specifickými subvencemi ad hoc, poněvadž se vztahují na jediného konkrétního příjemce a jejich uplatňování není založeno na žádném konkrétním právním předpisu, a protože „Komise zajisté ví, že společnosti podléhající zbytkovému clu nejenže neobdržely, ale ani nemohly vzhledem k jejich jednorázovosti obdržet“ tyto subvence, neměla by se vyrovnávací opatření ukládat. Čínská vláda dále tvrdila, že vychází-li se při zjištěních z dostupných údajů, musí být založena na faktických skutečnostech. Uložení vyrovnávacích opatření na jiné společnosti než ty, které subvence ad hoc údajně obdržely, je proto porušením článku 12 odst. 7 dohody WTO o subvencích.

Je třeba poznamenat, že čínská vláda nereagovala ani na jednu z otázek, které se v dotazníku a v písemném upozornění na nedostatky těchto režimů týkaly. Tvrzení čínské vlády, že „Komise zajisté ví, že společnosti podléhající zbytkovému clu nejenže neobdržely, ale ani nemohly vzhledem k jejich jednorázovosti obdržet“ tyto subvence, proto neodpovídá skutečností. Naproti tomu v podnětu bylo uvedeno několik společností, které těchto kapitálových programů využívají, přičemž seznam údajně nebyl vyčerpávající. Vzhledem k tomu, že čínská vláda neposkytla žádné informace o povaze nebo nároku na poskytnutí těchto režimů, nemá Komise jinou možnost, než použít dostupných údajů.

(445)

Společnost Zhejiang Huadong podle svého tvrzení poskytla Komisi všechny příslušné právní předpisy, jimiž se řídí systém a oceňování prodeje práv k užívání pozemků v Číně a poukázala na Ustanovení o přidělování uživatelských práv ke stavebním pozemkům ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, aukcí a cenových odhadů, aby prokázala, že v Číně existuje dobře fungující trh s nemovitostmi, v rámci něhož se zveřejňují cenové odhady i zaplacené ceny. Dále tvrdila, že nejlepším podkladem k posouzení ceny práv k užívání pozemků v době, kdy je tento vyvážející výrobce koupil, je soudobý čínský trh s nemovitostmi a úplné oficiální veřejné statistiky o cenách práv k užívání pozemků.

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Komise svá zjištění týkající se práv společnosti Zhejiang Huadong k užívání pozemků vysvětluje v 115. bodě odůvodnění výše. Společnost ve svých připomínkách k zveřejnění konečných informací tato zjištění nezpochybnila. Z důkazů, které jsou k dispozici, vyplývá, že trh s právy k užívání pozemků je v Číně narušen, neboť u nabídkových řízení, která Komise na místě šetřila, nedošlo k soutěži a ceny byly stanoveny úředně. Věcný základ pro rozhodnutí, že ceny jsou určovány libovolně, je uveden v 114.–116. bodě odůvodnění, tj. informace o skutečných obchodních operacích, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, systém pro hodnocení městských pozemků a vyhláška komise pro rozvoj a reformy č. 35.

(446)

Společnost Zhejiang Huadong tvrdila, že podle čl. 14 písm. d) dohody WTO o subvencích by se odpovídající cenový srovnávací základ měl vztahovat v prvé řadě k převládajícím podmínkám na trhu v zemi udělení, a jestliže takové podmínky nejsou, měl by být srovnávací základ mimo danou zemi vždy náležitě upraven, aby nedocházelo k vyrovnávání komparativních výhod. Dále tvrdila, že nejsou-li jako vhodný srovnávací základ k dispozici převládající podmínky v Číně, dovážející člen WTO by měl na základě odst. 15 písm. b) protokolu o přistoupení Číny k WTO takové převládající podmínky pokud možno upravit, než eventuálně použije podmínky převládající mimo Čínu. Přestože Komise souhlasí s velkou částí právní teorie za tímto tvrzením, byl učiněn i závěr, že v Číně neexistuje fungující trh s pozemky, a proto byl u cen pozemků použit vnější srovnávací základ. Proč bylo nutné použít vnější srovnávací základ je vysvětleno a odůvodněno v 109., 118., 120. a 121. bodě odůvodnění výše. Jelikož se zjistilo, že trh s právy k užívání pozemků je v Číně narušen, nebylo možné použít vnitrostátní srovnávací základ, jak navrhla společnost Zhejiang Huadong, a není tudíž ani žádný základ, podle nějž by bylo možné takový srovnávací základ upravit. Z informací, které ke srovnávacímu základu předložila společnost Zhejiang Huadong (Xiaoshan, provincie Zhejiang), navíc není zřejmé a nelze ani ověřit, zda se uvedené informace o cenách omezují pouze na ceny práv k užívání pozemků pro údajně „neupřednostňovaná“ odvětví.

(447)

Společnost Zhejiang Huadong uvedla, že zvolení Tchaj-wanu jako srovnávacího základu není přiměřené ani objektivní z těchto důvodů: 1) v okamžiku koupě práv k užívání pozemků nebyla provincie Zhejiang rozvinutou oblastí s vysokou úrovní HDP podobnou Tchaj-wanu; 2) Komise při výběru skutečných cen pozemků na Tchaj-wanu vycházela z nabídek na prodej průmyslové plochy a nikoliv ze skutečných cen za dlouhodobý pronájem plochy k průmyslovému využití, které se blíží právům k užívání pozemků, jež byla udělena společnosti Zhejiang Huadong.

Toto tvrzení je nutno zamítnout. K bodu 1), jak je uvedeno v 436. bodě odůvodnění, je třeba říci, že Komise si podrobně prostudovala různé ukazatele a porovnala Tchaj-wan s ČLR jako celkem i s jednotlivými dotčenými čínskými provinciemi. V návaznosti na tyto analýzy se Komise domnívá, že Tchaj-wan je vhodným srovnávacím základem, který odpovídá základnímu nařízení a pravidlům WTO. K bodu 2) je třeba poznamenat, že Komise použila nejlepší informace, jež byly přiměřeným způsobem dostupné.

(448)

Společnost Zhejiang Huadong poukázala na aritmetickou chybu ve výpočtu měr inflace, které byly použity k úpravě srovnávacího základu podle inflace. Komise toto tvrzení vzala v potaz a příslušný výpočet upravila.

(449)

Společnost Zhejiang Huadong tvrdila, že svá práva k užívání pozemků nenabyla nijak specifickým způsobem, neboť všechny podniky v Číně mají ze zákona stejné zacházení. Společnost také tvrdila, že se Komise patřičně nevěnovala otázce specifičnosti a že ve zveřejněných konečných informacích nebyly uvedeny důvody, proč z ceny, kterou společnost Zhejiang Huadong zaplatila, plyne výhoda.

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Při svých zjištěních o specifičnosti se Komise opírala o skutečnost, že společnosti, které se neřídí státní průmyslovou politikou, nemají nárok na udělení práv k užívání pozemků, úřady stanovují ceny mnohdy libovolně a vládní postupy jsou nejasné a netransparentní. Komise zjistila, že práva k užívání pozemků jsou vyhrazena společnostem, které dodržují průmyslové politiky, jež čínská vláda stanovila ve vyhlášce komise pro národní rozvoj a reformy č. 35 (viz 116. bod odůvodnění).

(450)

Společnost Zhejiang Huadong tvrdila, že v zájmu přiměřenosti, objektivity a jednotnosti měla Komise při sestavování srovnávacího základu použít u všech regionů zařazených do srovnávacího koše stejný zdroj údajů o cenách oceli (tj. Steel Business Bulletin, SBB). Tvrdila rovněž, že Steel Business Bulletin uvádí ceny oceli válcované za studena na mnoha jiných trzích než těch, které zvolila Komise, a navrhla doplnit Mexiko a Argentinu, neboť tyto země jsou příkladem rozvíjejících se trhů s ocelí na americkém kontinentu. Toto tvrzení muselo být zamítnuto, protože Komise při sestavování srovnávacího základu použila údaje o cenách, které co nejvěrněji odrážejí skutečnou tržní situaci v každé zemi nebo regionu. Pokud jde o ceny Evropě (z nichž většina pocházela z členksých států Unie), byla Komise názoru, že má k dispozici podrobnější cenové údaje společnosti MEPS. Měla-li by údaje MEPS k dispozici i u jiných zvolených zemí, použila by je. K zahrnutí cen v Mexiku a Argentině je třeba uvést, že se jedná o poměrně malé trhy ve srovnání s Čínou i s jinými zeměmi a regiony zařazenými do srovnávacího koše, který Komise použila.

Po provedení opravy vypočtených cen srovnávacího základu pro ocel válcovanou za tepla a ze studena Komise revidovala svůj výpočet subvenčního rozpětí u tohoto režimu. Oprava se týkala cen oceli v Brazílii, jež byly použity k výpočtu srovnávacího základu, který ve výpočtech, jež byly stranám sděleny, chybně zahrnoval i daně.

(451)

Společnost Zhejiang Huadong také tvrdila, že závěr Komise ohledně specifičnosti je nepodložený (bez přímých důkazů) a neodůvodněný, a údajná subvence ve formě dodávek oceli válcované za studena za cenu nižší než přiměřenou proto není napadnutelná. Společnost Zhejiang Huadong uvedla, že výhoda, existuje-li, v podobě dodávek oceli válcované za studena za cenu nižší než přiměřenou, se neomezuje jen na určité podniky nebo odvětví, nýbrž je poskytována obecně všem potenciálním kupujícím a spotřebitelům ze všech hospodářských odvětví.

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Čínská vláda vznesla stejnou připomínku a Komise se jí zabývá v 415. bodě odůvodnění. „Potenciální“ kupující jsou z definice omezeni na určité podniky.

(452)

Žadatel tvrdil, že kvůli narušením a státnímu vlivu, pokud jde o čínský trh s vodou a elektrickou energií, měla Komise použít mezinárodních srovnávacích základů a výhody u těchto režimů vypočítat podle čl. 6 písm. d) bodu ii) základního nařízení.

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. V tomto konkrétním případě důkazy ze spisu Komisi neumožnily zjistit, zda je trh s vodou a elektrickou energií narušen do takové míry, která by odůvodňovala použití vnějšího srovnávacího základu.

(453)

Žadatel tvrdil, že Komise měla vyčíslit výši subvence u dvou daňových programů pro subjekty se zahraničními investicemi, tj. u „Slev na dani z příjmu při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu“ a u programu „Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně pro výrobní subjekty se zahraničními investicemi“, a to z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a skutečnosti, že čínská vláda měla poskytnout důkazy o tom, že během období šetření z těchto programů nebyly výrobcům oceli s organickým povlakem poskytnuty žádné výhody.

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Jak již bylo vysvětleno v 282. bodě odůvodnění, v zájmu snížení administrativní zátěže pro všechny zúčastněné strany a s přihlédnutím ke specifické situaci, pokud jde o ukončení těchto režimů, se je Komise rozhodla nenapadat.

(454)

Výše valoricky vyjádřených subvencí, jež byly poskytnuty vyšetřovaným společnostem a jsou napadnutelné v souladu se základním nařízením, jsou uvedeny v této tabulce:

(455)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení je celkové rozpětí subvence pro společnosti nezařazené do vzorku vypočteno na základě váženého průměru rozpětí subvencí stanovených pro spolupracující společnosti zařazené do vzorku, tj. 26,8 %.

(456)

Pokud jde o všechny ostatní vývozce v Čínské lidové republice, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Z porovnání údajů Eurostatu o dovozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Unie za období šetření, který uskutečnily spolupracující společnosti, vyplývá, že spolupráce vyvážejících výrobců v Čínské lidové republice byla nízká, konkrétně 58 %. Vzhledem k nízké úrovni spolupráce byla celková subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni celkových subvenčních sazeb zjištěných pro všechny nespolupracující společnosti pro všechny posuzované programy, tj. 44,7 %.

(457)

K zjištění celkové výroby v Unii v posuzovaném období byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(458)

Během období šetření vyrábělo ocel s organickým povlakem 22 výrobců v Unii. Na základě uvedeném v předchozím bodě odůvodnění byla celková výroba v Unii během období šetření odhadnuta na přibližně 4 018 310 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu v Unii, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení a budou proto dále nazýváni „výrobní odvětví Unie“.

(459)

Během šetření se zjistilo, že významná část výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu, tj. výrobky byly často pouze předány (bez faktury) a/nebo dodány za transferové ceny v rámci jedné společnosti nebo skupiny společností k dalšímu navazujícímu zpracování.

(460)

V zájmu zjištění, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu či nikoliv, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie, se zkoumalo, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(461)

V zájmu získání co nejúplnějšího obrazu o situaci ve výrobním odvětví Unie byly shromážděny a analyzovány údaje o veškeré činnosti v souvislosti s ocelí s organickým povlakem a následně bylo stanoveno, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(462)

Pokud jde o objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie a o podíl na trhu, bylo zjištěno, že smysluplná analýza a hodnocení těchto ukazatelů se musí zaměřit na situaci převládající na volném trhu.

(463)

Ostatní hospodářské ukazatele však bylo možné odůvodněně přezkoumávat pouze ve vztahu k celé činnosti, včetně využití pro vlastní potřebu a prodej. Výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se odvíjejí od celé činnosti, ať už se jedná o výrobu pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu.

(464)

Výrobní odvětví Unie prodává obdobný výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a rovněž jej prodává/předává společnostem, které jsou ve spojení, k dalšímu navazujícímu zpracování, např. střediskům služeb pro ocelářský průmysl.

(465)

Při výpočtu zřejmé spotřeby oceli s organickým povlakem v Unii sečetly unijní orgány objem celkového dovozu oceli s organickým povlakem do Unie na základě údajů Eurostatu a objem prodeje a využití pro vlastní spotřebu obdobného výrobku v Unii vyráběného výrobním odvětvím Unie na základě údajů z podnětu a ověření během inspekcí u výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(466)

Údaje Eurostatu o dovozu však vycházejí z čísel kódů KN, a je zřejmé, že v rámci této úrovně číselného označování kódů KN se u části z nich nejedná o dovoz dotčeného výrobku.

(467)

Na tomto základě se spotřeba Unie vyvíjela takto:

(468)

Během posuzovaného období se celková spotřeba na trhu Unie snížila o 7 %. V letech 2008 a 2009 došlo k poklesu o přibližně 25 %, a to především v důsledku globálních negativních dopadů hospodářské krize, zejména na oblast stavebnictví. Poté začala spotřeba opět stoupat a celkově vzrostla od roku 2009 do období šetření o 24 %, nicméně nedosáhla původní úrovně z roku 2008.

(469)

Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do Unie vyvíjel takto:

(470)

Přes pokles spotřeby se objem dovozu z ČLR během posuzovaného období značně zvýšil, a to o 49 %. V důsledku negativních dopadů hospodářské krize objem dovozu z ČLR v roce 2009 výrazně klesl. Dovoz z ČLR však začal opět velmi rychle stoupat a v období od roku 2009 do období šetření dosáhl nárůstu na úrovni neuvěřitelných 367 %.

(471)

Stejně tak se v posuzovaném období zvýšil podíl na trhu tohoto dovozu, a sice o 60 %. I když v období 2008 až 2009 klesl více než o polovinu, vykázal od roku 2009 do období šetření výrazný nárůst, který dosáhl 275 %.

(472)

Průměrná cena dovozu z ČLR klesla během posuzovaného období o 9 %. V letech 2008 a 2009 došlo k výraznému poklesu o 17 %, poté vzrostla během období 2009 až 2010 o pět procentních bodů a během období šetření o další tři procentní body.

(473)

Ceny dovozu z ČLR byly v celém posuzovaném období setrvale nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v době vrcholící hospodářské krize v roce 2009, kdy spotřeba náhle klesla a na trhu došlo k výraznému zpomalení, nepomohlo čínskému dovozu k udržení podílu na trhu ani cenové snížení o 17 %, přičemž díky neustálému cenovému podbízení došlo v následujících letech ke stabilnímu působivému nárůstu podílu na trhu čínského dovozu od roku 2009 do období šetření.

(474)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujících čínských výrobců účtovanými prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(475)

Náklady po dovozu uvedené v předchozím bodě odůvodnění byly vypočítány na základě ověřených údajů od dvou dovozců dotčeného výrobku, kteří nejsou ve spojení.

(476)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle druhu u obchodních operací na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na vážené průměrné rozpětí cenového podbízení až o 20,2 % ze strany čínských vyvážejících výrobců.

(477)

V návaznosti na zveřejnění informací jeden vyvážejí výrobce požadoval další informace týkající se výpočtu cenového podbízení v případě, že neexistuje přesný soulad mezi typem výrobku vyváženým z ČLR a typem výrobku prodávaným na trhu Unie výrobním odvětvím Unie. Rovněž požadoval informace, zda byla provedena úprava, pokud jde o fyzikální rozdíly v případě, že neexistuje přesný soulad.

(478)

V případě, že neexistoval přesný soulad mezi vyváženým typem výrobku a typem výrobku prodávaným na trhu Unie, porovnala Komise vyvážený typ výrobku s nejpodobnějším typem výrobku prodávaným výrobním odvětvím Unie. V případech, kdy jediným rozdílem byla tloušťka substrátu, bylo provedeno porovnání s velmi podobným typem výrobku.

(479)

Pokud existoval více než jeden velmi podobný typ výrobku, porovnala Komise vyvážený typ výrobku s levnějším typem výrobku prodávaným na trhu Unie, a to nezávisle na tom, zda substrát tohoto levnějšího typu výrobku byl silnější nebo slabší. Úprava s ohledem na fyzikální rozdíly se tudíž nepovažovala za nutnou.

(480)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení posoudily unijní orgány veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(481)

Údaje, které žadatel poskytl za všechny výrobce oceli s organickým povlakem v Unii, byly porovnány s dalšími dostupnými zdroji a ověřenými údaji výrobců v Unii zařazených do vzorku a použity ke stanovení makroekonomických ukazatelů, jako je výroba výrobního odvětví Unie, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, závislý prodej, zaměstnanost a produktivita.

(482)

V zájmu stanovení mikroekonomických ukazatelů, jako jsou jednotkové prodejní ceny, jednotkové výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získávat kapitál, stav zásob a mzdové náklady, bylo využito poskytnutých a ověřených údajů týkajících se šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(483)

Ke zjištění celkové výroby v Unii v posuzovaném období byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(484)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posuzovaném období výroba klesla o 10 %. Zároveň se snížením poptávky v roce 2009 prudce poklesla výroba, načež se částečně zotavila v roce 2010. I když se spotřeba v období šetření zvýšila, objem výroby zůstal prakticky na stejné úrovni jako v roce 2010.

(485)

Výrobní kapacita zůstala ve zvažovaném období stabilní. Využití kapacity vykázalo stejný trend jako výroba a v posuzovaném období kleslo o 8 %.

(486)

V roce 2009 výrazně klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a to o 23 %. V roce 2010 se tento objem zvýšil o třináct procentních bodů, ale poté během období šetření klesl o dva procentní body.

(487)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil o 2,9 %. Po počátečním nárůstu podílu výrobního odvětví Unie na trhu v roce 2009 došlo v roce 2010 a v období šetření opět k jeho poklesu, takže výsledný podíl na trhu byl o pět procentních bodů nižší během období šetření než v roce 2009. K této situaci došlo přesto, že od roku 2009 do konce období šetření vzrostla spotřeba o více než 24 %. Toto odvětví nemohlo tedy využít rostoucí spotřeby a získat zpět objem prodeje a část podílu na trhu, které ztratilo.

(488)

Zatímco spotřeba Unie klesla během posuzovaného období o 7 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, klesl o 12 %, snížil se podíl výrobního odvětví Unie na trhu o 2,9 procentní body z 56,8 % v roce 2008 na 53,9 % během období šetření.

(489)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie postupně klesala. Celkový počet zaměstnanců v tomto výrobním odvětví počítaný v ekvivalentech plného pracovního úvazku klesl během posuzovaného období o 15 %, přičemž nejnižší úrovně dosáhl v období šetření. Produktivita nicméně v posuzovaném období vzrostla o 6 %, což svědčí o tom, že se výrobní odvětví snažilo snížit své výrobní náklady.

(490)

Jak je uvedeno v 459. bodě odůvodnění, v Unii existuje významný trh s ocelí s organickým povlakem, který tvoří navazující zpracování tohoto výrobku výrobním odvětvím Unie.

(491)

Bylo zjištěno, že využití pro vlastní spotřebu a závislé prodeje jsou určeny pro další přeměnu samotných společností nebo jejich společností ve spojení, které se zabývají zejména obchodováním se stavebními materiály, tj. koneční uživatelé oceli s organickým povlakem.

(492)

Na výše uvedeném základě bylo stanoveno, že využití pro vlastní spotřebu a závislý prodej výrobců v Unii představovaly 24 % celkového objemu výroby během období šetření. Během posuzovaného období kleslo využití pro vlastní spotřebu a související objem prodeje o 15 % a podíl na trhu se snížil o 8 %.

(493)

Z šetření vyplynulo, že mezi využitím pro vlastní spotřebu a závislým prodejem nebyl, pokud jde o konečné využití výrobku, významný rozdíl. Využití pro vlastní spotřebu uváděly společnosti, kde navazující výroba probíhala v rámci stejné právnické osoby, zatímco závislý prodej byl prodej na fakturu jiným právnickým osobám, které jsou ve spojení. Kromě toho byla metoda pro stanovení cen v rámci využití pro vlastní spotřebu i závislého prodeje stranám, které jsou ve spojení, podobná, tj. společnostem ve spojení i navazujícím interním výrobním jednotkám společností zařazených do vzorku byla účtována reálná hodnota (metoda „přirážky k nákladům“) výrobku.

(494)

Průměrná hodnota za tunu zůstala v průběhu posuzovaného období stálá a byla o 3 % nižší než prodejní cena pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, v období šetření výrobců z Unie zařazených do vzorku. Tento cenový rozdíl nebyl považován za významný a vývoj cen závislého prodeje odpovídá vývoji cen pro odběratele, kteří nejsou ve spojení.

(495)

Vzhledem k tomu, že většina závislého prodeje a využití pro vlastní spotřebu byla určena pro navazující obchodování se stavebními materiály výrobců v Unii, byly uvedený prodej a využití pro vlastní spotřebu rovněž nepřímo vystaveny konkurenci od ostatních hráčů na trhu, včetně subvencovaného dovozu z ČLR. Interní poptávka ze strany navazující výroby se odvíjela od šance následné výrobky prodat na volném trhu, který není ovlivňován subvencovaným dovozem oceli s organickým povlakem. Lze tedy vyvodit, že příčinou klesajícího objemu a podílu na trhu během posuzovaného období byla konkurence subvencovaného dovozu z ČLR.

(496)

Průměrná prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesla během posuzovaného období o 3 %. K hlavnímu poklesu došlo v roce 2009 současně s poklesem spotřeby v období od roku 2009 do období šetření. V souladu s rostoucí spotřebou a objemem prodeje se ceny zvýšily o 23 %, avšak úrovně z roku 2008 nedosáhly.

(497)

Současně během posuzovaného období vzrostly průměrné náklady na výrobu a prodej obdobného výrobku o 6 %, což bylo způsobeno zvýšením nákladů na suroviny.

(498)

Po snížení jednotkové ceny pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, o 21 % v roce 2009 začala jednotková cena narůstat. V roce 2010 a během období šetření došlo ve srovnání s rokem 2009 ve výrobním odvětví Unie k růstu nákladů, který mohl být vyrovnán pouze mírným zvýšením cen, což přesně stačilo na udržení stejně nízké úrovně ziskovosti z roku 2010 a z období šetření. V důsledku toho ovšem došlo k další ztrátě podílu na trhu, jelikož ceny čínského dovozu byly trvale podbízivé ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie.

(499)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V roce 2009 se ziskovost výrobního odvětví Unie dramaticky snížila, což mělo za následek ztrátu ve výši 9,3 %. Od roku 2010 se situace začala zlepšovat, nicméně rostoucí výrobní náklady neumožnily dosáhnout úrovně ziskovosti, která je považována pro dané výrobní odvětví za přiměřenou a udržitelnou (6,7 %). Během celého posuzovaného období poklesla ziskovost o 61 %.

(500)

Vývoj v oblasti peněžního toku do jisté míry odrážel záporný vývoj ziskovosti. Nejnižší úrovně bylo dosaženo v roce 2010. Obdobně i návratnost investic klesla o 56 % z 13,8 % v roce 2008 na 6 % v období šetření.

(501)

Uvedený vývoj ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic v posuzovaném období snížil schopnost výrobního odvětví Unie investovat do svých činností a ohrozil jeho rozvoj. Na začátku posuzovaného období dokázalo výrobní odvětví Unie učinit významné investice, poté však jejich výše v roce 2009 výrazně klesla, přičemž během posuzovaného období došlo k celkovému poklesu o 73 %.

(502)

Vzhledem k povaze výrobního odvětví Unie, které do jisté míry tvoří velké nadnárodní integrované ocelářské společnosti, neměla špatná finanční výkonnost odvětví oceli s organickým povlakem vliv na schopnost těchto společností získat kapitál.

(503)

Pro šest výrobců v EU zařazených do vzorku představovaly zásoby v období šetření asi 10 % objemu výroby. Konečný stav zásob se během posuzovaného období zvýšil o 12 %. Ačkoli je třeba poznamenat, že stav zásob není pro dané výrobní odvětví významným ukazatelem, jelikož se výroba odvíjí zejména od konkrétních objednávek, došlo k hlavnímu nárůstu stavu zásob od roku 2009 do období šetření, což odpovídalo období největšího nárůstu subvencovaného dovozu z ČLR.

(504)

Průměrné mzdové náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během posuzovaného období pouze o 2 %, což je nižší než míra inflace. Šetření ukázalo, že výrobci zařazení do vzorku provedli zásadní škrty, zejména v oblasti správních a režijních nákladů, a snažili se tak být efektivnější.

(505)

Jelikož se jedná o první antisubvenční řízení ohledně dotčeného výrobku, nejsou k dispozici žádné údaje pro posouzení účinků případného minulého dumpingu nebo subvencování.

(506)

Všechna zjištěná rozpětí uvedená výše v oddíle o subvencích jsou výrazně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu subvencovaného dovozu z ČLR a jeho cenám není možné považovat dopad skutečného subvenčního rozpětí na trh Unie za zanedbatelný.

(507)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období se všechny ukazatele újmy (kromě produktivity) zhoršily nebo se nevyvíjely v souladu se spotřebou.

(508)

V posuzovaném období v souvislosti s klesající spotřebou dovoz z ČLR výrazně vzrostl. Zároveň klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie celkem o 12 % a jeho podíl na trhu se z 56,8 % v roce 2008 propadl na 53,9 % v období šetření. Přestože se spotřeba od roku 2009 do období šetření po roce hospodářské krize, která měla dopad na poptávku, zvýšila o 24 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se i nadále zmenšoval. Vzhledem k výrazné expanzi subvencovaného dovozu z ČLR na trh Unie se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo znovu získat ztracený podíl na trhu. Levný subvencovaný dovoz v posuzovaném období rostl, doprovázen trvalým podbízením ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie.

(509)

Dále byly významně dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost. To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a investovat.

(510)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(511)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a čl. 8 odst. 6 základního nařízení bylo zkoumáno, zda subvencovaný dovoz pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle subvencovaného dovozu výrobnímu odvětví Unie způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána subvencovanému dovozu.

(512)

Šetření prokázalo, že se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 7 %, zatímco objem subvencovaného dovozu z ČLR dramaticky vzrostl přibližně o 49 %, přičemž podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl o 60 % z 9,1 % v roce 2008 na 14,6 % v období šetření. Zároveň klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, o 12 % a jeho podíl na trhu se zmenšil o 2,9 % z 56,8 % v roce 2008 na 53,9 % v období šetření.

(513)

Ačkoli byl dovoz z ČLR rovněž poznamenán hospodářskou krizí a v letech 2008 a 2009 klesl o 68 %, začal od roku 2009 do období šetření znovu velmi rychle růst, přičemž na konci období šetření byl o 367 % větší, přestože se spotřeba Unie v tomto období zvýšila pouze o 24 %. Snížením jednotkové ceny o 9 % ve srovnání s rokem 2008 a cenovým podbízením vůči výrobnímu odvětví Unie až na 20,2 % během období šetření navýšil čínský dovoz svůj podíl na trhu od roku 2008 do období šetření o 60 % a dosáhl podílu 14,6 %.

(514)

Zároveň od roku 2008 do období šetření klesl objem prodeje výrobců v Unii stranám, které nejsou ve spojení, celkem o 12 %. V době zotavování trhu, od roku 2009 do období šetření, zvýšilo výrobní odvětví Unie objem prodeje stranám, které nejsou ve spojení, o pouhých 13 %, zároveň však ztratilo 8 % podílu na trhu, a z rostoucí spotřeby tedy těžilo pouze v omezené míře. Čínský dovoz měl ze zotavující se spotřeby největší prospěch a výrazně předběhl všechny ostatní hráče na trhu.

(515)

Průměrné dovozní ceny se u dovozu z ČLR za posuzované období snížily o 9 %. I když po prudkém poklesu v roce 2009 pak mezi rokem 2009 a obdobím šetření pomalu rostly, zůstávaly stabilně pod úrovní cen účtovaných výrobním odvětvím Unie. Jednotková cena pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesla o pouhá 3 %, a prokázala tak určitou odolnost vůči tlaku na ceny vyvíjenému čínským dovozem. Tyto ceny však byly zjevně udržitelné za cenu nižšího objemu prodeje a nižší ziskovosti z tohoto prodeje, neboť ziskovost klesla o 61 % z 6,7 % v roce 2008 na 2,6 % v období šetření.

(516)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit, že prudký nárůst subvencovaného dovozu z ČLR při cenách, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie neustále vykazovaly cenové podbízení, hrál rozhodující roli ve způsobení podstatné újmy výrobnímu odvětví Unie, které pak již nemohlo plně těžit ze zotavující se spotřeby v Unii.