2013/387/EU2013/387/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 9. července 2013 o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014

(1)

Dne 1. ledna 1999 byla zahájena třetí etapa hospodářské a měnové unie. Rada na svém zasedání na úrovni hlav států nebo předsedů vlád konaném v Bruselu dne 3. května 1998 rozhodla, že Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 1999 (3).

(2)

Rozhodnutím 2000/427/ES (4) Rada rozhodla, že Řecko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2001. Rozhodnutím 2006/495/ES (5) Rada rozhodla, že Slovinsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2007. Rozhodnutími 2007/503/ES (6) a 2007/504/ES (7) Rada rozhodla, že Kypr a Malta splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2008. Rozhodnutím 2008/608/ES (8) Rada rozhodla, že Slovensko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2010/416/EU (9) Rada rozhodla, že Estonsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura.

(3)

Spojené království v souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“) oznámilo Radě, že dne 1. ledna 1999 nemá v úmyslu vstoupit do třetí etapy hospodářské a měnové unie. Toto oznámení se nezměnilo. V souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Dánska připojeného ke Smlouvě o ES a v souladu s rozhodnutím, jež přijaly hlavy států nebo předsedové vlád v Edinburghu v prosinci 1992, oznámilo Dánsko Radě, že se nezúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie. Dánsko nepožádalo o zahájení postupu podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(4)

Na Švédsko se na základě rozhodnutí 98/317/ES vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. V souladu s článkem 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (10) se na Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko a Polsko vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. V souladu s článkem 5 aktu o přistoupení z roku 2005 (11) se na Bulharsko a Rumunsko vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. V souladu s článkem 5 aktu o přistoupení Chorvatska (12) se na Chorvatsko vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Evropská centrální banka (ECB) byla založena dne 1. července 1998. Evropský měnový systém byl nahrazen mechanismem směnných kurzů, jehož vytvoření bylo dohodnuto usnesením Evropské rady ze dne 16. června 1997 o zřízení mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (13). Postupy používané v rámci mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (dále jen „ERM II“) byly upraveny v Dohodě ze dne 16. března 2006 mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu o provozních postupech mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (14).

(6)

V čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je stanoven postup pro zrušení výjimky dotyčných členských států. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, Komise a ECB podávají Radě zprávu postupem podle čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Lotyšsko dne 5. března 2013 předložilo oficiální žádost o posouzení konvergence.

(7)

Vnitrostátní právní předpisy členských států, včetně statutů jejich národních centrálních bank, se podle potřeby upraví, aby byla zajištěna jejich slučitelnost s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB a ECB“). Zprávy Komise a ECB poskytují podrobné posouzení slučitelnosti právních předpisů Lotyšska s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem ESCB a ECB.

(8)

Podle článku 1 protokolu č. 13 o kritériích konvergence uvedených v článku 140 Smlouvy o fungování EU se kritériem cenové stability, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 první odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Pro účely kritéria cenové stability se inflace měří pomocí harmonizovaných indexů spotřebitelských cen, definovaných nařízením Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (15). K posouzení kritéria cenové stability byla inflace členského státu změřena pomocí procentuální změny aritmetického průměru dvanácti měsíčních indexů ve srovnání s předchozím průměrem za dvanáct měsíců. Ve zprávách Komise a ECB se hodnotila referenční hodnota vypočítaná jako jednoduchý aritmetický průměr míry inflace třech členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, plus 1,5 procentního bodu. V jednoletém období, které skončilo v dubnu 2013, byla vypočítaná referenční hodnota 2,7 procenta a jako tři členské státy, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, byly použity Švédsko s mírou inflace 0,8, Lotyšsko s mírou inflace 1,3 a Irsko s mírou inflace 1,6 procenta.

Je oprávněné vyloučit ze skupiny států, které dosáhly nejlepších výsledků, ty země, jejichž míru inflace nelze považovat za relevantní referenční hodnotu pro ostatní členské státy. Země takto vzdálené od průměru byly identifikovány v minulých konvergenčních zprávách z let 2004 a 2010. V současné situaci je oprávněné vyloučit ze skupiny států, které dosáhly nejlepších výsledků, Řecko, jelikož se jeho míra inflace a profil výrazně odchylují od průměru eurozóny, což odráží zejména potřebu velmi značné korekce a mimořádnou situaci řecké ekonomiky, a jeho zahrnutí by nepřiměřeně ovlivnilo referenční hodnotu, a tím spravedlnost kritéria (16).

(9)

Podle článku 2 protokolu č. 13 se kritériem stavu veřejného rozpočtu, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 druhé odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že v době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.

(10)

Podle článku 3 protokolu č. 13 se kritériem účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 třetí odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že členský stát po dobu alespoň dvou let před šetřením dodržoval normální fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů (dále jen „ERM“) Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. Počínaje 1. lednem 1999 poskytuje rámec pro posuzování plnění kritéria směnného kurzu ERM II. Komise a ECB při posuzování plnění tohoto kritéria ve svých zprávách zkoumaly dvouleté období, jež skončilo 16. května 2013.

(11)

Podle článku 4 protokolu č. 13 se kritériem konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 čtvrté odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Pro účely kritérií konvergence úrokových sazeb byly použity srovnatelné úrokové sazby desetiletých státních dluhopisů. K posouzení plnění kritéria úrokových sazeb se ve zprávách Komise a ECB hodnotila referenční hodnota vypočítaná jako jednoduchý aritmetický průměr dlouhodobých nominálních úrokových sazeb tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, plus dva procentní body. Takto zjištěná referenční hodnota za jednoleté období, jež skončilo v dubnu 2013, činila 5,5 procenta.

(12)

Podle článku 5 protokolu č. 13 poskytne statistické údaje použité při současném posouzení plnění kritérií konvergence Komise. Údaje pro přípravu tohoto návrhu poskytla Komise. Rozpočtové údaje Komise poskytla poté, co členské státy do 1. dubna 2013 podaly zprávu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku (17).

(13)

Na základě zpráv předložených Komisí a ECB o pokroku, jehož Lotyšsko dosáhlo při plnění svých závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie, zní závěr takto: